13 C 53/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: Ing Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČ Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno . sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno ., IČ Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 99 696,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 15 730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 21. 2. 2021 do zaplacení.

II. Řízení se zastavuje co do částky 83 966,74 Kč.

III. Žalobci se po právní moci usnesení vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 988 Kč, a to z účtu Obvodního soudu pro , adresa, .

IV. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 979,6 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované, , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokát.

1. Žalobce se žalobou došlo zdejšímu soudu dne 5. 1. 2024 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal stanovení povinnosti žalovanému uhradit žalobci částku ve výši 15 730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 2. 2021 do zaplacení a dále zaplacení částky 83 966,74 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že v červnu roku 2020 došlo mezi žalovaným a žalobcem coby poskytovatelem k uzavření smlouvy o poskytování reklamních služeb. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal k umístění reklamní plachty žalovaného na reklamní plochu, kterou užíval na základě nájemní smlouvy. Návrh předmětné smlouvy byl odeslán předsedovi představenstva žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 18. 6. 2020 na emailovou adresu , e-mail, . Ze strany žalovaného nikdy nedošlo k podpisu předmětné smlouvy, ale lze uzavřít, že smlouva byla uzavřena konkludentně dle ustanovení § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to formou pravidelných úhrad částky ve výši 15 730 Kč včetně DPH měsíčně, kdy reklamní plochu žalovaný užíval od 1. 7. 2020. Jednání žalovaného má formu konkludentní akceptace smlouvy, a proto lze uzavřít, že smlouva o poskytování reklamních služeb byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena ke dni 1. 7. 2020 ve znění předloženém žalovanému dne 18. 6. 2020. Tento právní vztah byl mezi žalobcem a žalovaným ukončen ke dni 30. 11. 2023 výpovědí odeslanou žalobcem žalovanému. Žalobce za žalovaným eviduje neuhrazenou pohledávku ve výši 15 730 Kč včetně DPH odpovídající neuhrazení měsíční ceny za poskytnutí reklamních služeb, kdy tato částka byla žalovanému fakturována dne 6. 1. 2021, faktura č. , tel. číslo, , se splatností dne 20. 1. 2021. K úhradě faktury byl žalovaný žalobcem opakovaně vyzván, naposledy emailem ze dne 8. 2. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a žalobci tedy vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení. Dále žalobce uvedl, že žalobce má v souladu s článkem III. odst. 3.3 smlouvy o poskytování reklamních služeb nárok na úhradu smluvní pokuty, kdy výše smluvní pokuty činí za období od 1. dne prodlení do 14. dne prodlení, tedy za období od 21. 1. až 3. 2. 2021 částku ve výši 0,1 %, z dlužné částky, tedy částku ve výši 204 049 Kč. Výše smluvní pokuty za období od 15. dne prodlení do zaplacení činí částku ve výši 0,1 %, dlužné částky, tedy částku ve výši 83 762,25 Kč, kdy tuto smluvní pokutu v částce 83 966,74 Kč požaduje žalobce po žalovaném touto žalobou. Ani tuto část žalovaný neuhradil i přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalovaná nesouhlasí s podanou žalobou a uplatněný nárok žalobce v celém rozsahu odmítá. Žalovaná uvedla, že není pravdou, že by žalovaná využívala reklamní plochu ve štítu budovy , adresa, od 1. 7. 2020, neboť reklamní plochu na této adrese užívají společnosti spojené s osobou Ingr. , jméno FO, , coby předsedy představenstva žalované, již od roku 2010. Není pravdou, že by žalovaná obdržela dne 18. 6. 2020 na emailovou adresu , e-mail, návrh k uzavření smlouvy o poskytování reklamních služeb, jak sám žalobce uvádí, nikdy nedošlo k podpisu žádné takové smlouvy, zejména z důvodu, že žádnou takovou smlouvu pan , jméno FO, ve svém emailu neregistruje. Ze stejného důvodu nemohlo dojít ke konkludentnímu uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když právní vztah mezi žalobcem a žalovanou trval již od června roku 2012, tedy za platnosti předchozí právní úpravy. Nutno podotknout, že předchozí právní vztah žalobce, týkající se umístění stejné reklamní plochy na stejném místě byl dokonce uzavřen již v roce 2010 se společností , Anonymizováno, ., kdy jde o tehdejší název obchodní společnosti , Anonymizováno, Následoval právní vztah mezi žalobcem a žalovanou, kdy první vystavená faktura, a tedy prokazatelný počátek vztahů žalobce směrem k žalované, je k datu 1. 6. 2012, jak vyplývá z faktury č. , tel. číslo, . Žalobce žaluje neuhrazenou fakturu č. , hodnota, ze dne 6. 1. 2021, kde je jako její předmět uvedeno fakturujeme vám za pronájem reklamní plochy , adresa, za období leden 2021. Společným jmenovatelem shora uvedených skutečností je fakt, že se vždy jedná o stejný předmět na vystavených fakturách ze strany žalobce, a to, že se faktura vystavuje za umístění reklamního billboardu ve štítu budovy na adrese , adresa, , jméno FO, . Žalovaná tímto jasně prokazuje, že právní vztah k danému předmětu trvá mezi žalobcem a žalovanou již od 1. 6. 2010, respektive od 1. 6. 2012. Z toho důvodu je zcela vyloučeno a došlo k jakémukoliv konkludentnímu uzavření smlouvy právního vztahu mezi žalobcem a žalovanou, a to k identickému předmětu v roce 2020, neboť tento trvá od roku 2012, kdy na to žalovaná o existenci takové smlouvy ani neví. Ze strany žalované je tak prokazatelné, že za služby umístění reklamního billboardu hradila žalovaná pravidelně faktury vystavené žalobcem, a to kontinuálně již od 1. 6. 2012. Co se týče samotné neuhrazené faktury, která je předmětem žaloby, tak tato ani ze strany žalované být uhrazena neměla, neboť se jednalo o telefonickou domluvu mezi stranami, a to zastoupené , tituly před jménem, coby žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, za žalovanou, kdy se strany dohodly, že bude poskytnuta pro dané období sleva ve výši pravidelné měsíční částky ve výši 15 730 Kč. Důvod domluvy stran o poskytnutí této slevy byla situace Covid 2019, kdy byl omezen pohyb osob a logicky tak markentingový dosah reklamy žalované umístěné na budově , adresa, byl téměř nulový.

3. Žalobce ještě doplnil, že odmítá tvrzení žalované ohledně délky trvání nájemního vztahu. Již v roce 2010 skutečně došlo k uzavření Smlouvy o poskytování reklamních služeb, na základě které byla předmětná reklamní plocha na adrese , adresa, pronajata žalované společnosti za účelem umístění reklamní plachty. Tato smlouva byla uzavřena 1.6.2010, avšak závazek z této smlouvy trval pouze do roku 2019, kdy byla reklamní plachta na ploše demontována a plocha byla poté využívána jinými zákazníky žalobce. Následně byla provedena rekonstrukce domu , adresa, , kdy po jejím ukončení v roce 2020 byla reklamní plocha znovu nabídnuta žalované k pronájmu. Dne 12.5.2020 zaslal žalobce prostřednictvím emailové komunikace panu , jméno FO, návrh nové Smlouvy, kdy počátek nájemního vztahu byl datován k 1.6.2020. Ze strany žalované bylo navrhováno uzavření smlouvy na dobu neurčitou s 3 měsíční výpovědní dobou, stejně jako tomu bylo v minulosti u předešlé smlouvy. Následná komunikace ohledně podmínek vztahu, grafického provedení reklamní plachty a montáže probíhala s panem , jméno FO, , s panem , tituly před jménem, , jméno FO, z oddělení marketingu žalované společnosti, kterému byla smlouva zaslána dne 29.5.2020 a s panem , tituly před jménem, , jméno FO, , předsedou představenstva žalované, kterému byla smlouva zaslána dne 18.6.2020, kdy počátek nájemního vztahu byl finálně ujednán od 1.7.2020. I přes několik urgencí ze strany žalobce nebyla tato smlouva žalovanou podepsána, avšak smlouva byla uzavřena konkludentně ve smyslu ust. § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ode dne 1.7.2020 bylo započato s plněním dle smlouvy tím, že žalovaný od 1.7.2020 reklamní plochu začal užívat, za což začal pravidelně hradit dle smlouvy částku 15 730 Kč včetně DPH/měsíčně. Jednání žalovaného má formu konkludentní akceptace smlouvy, a proto lze uzavřít, že smlouva o poskytování reklamních služeb byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena ke dni 1.7.2020. Není pravdou, že by se žalobce s předsedou představenstva, panem , tituly před jménem, , jméno FO, , domluvil na poskytnutí jednorázové slevy, tedy na neuhrazení částky ve výši 15.730,- Kč vč. DPH na základě faktury č. , tel. číslo, ze dne 6. 1. 2021, se splatností 20. 1. 2021. Jednorázová sleva byla žalované poskytnuta za období prosince 2020, kdy na základě faktury č. , tel. číslo, ze dne 2. 12. 2020, se splatností 15. 12. 2020, byla výše nájemného jednorázově snížena z původních 13 000 Kč na 10 000 Kč. Tato sleva byla následně žalovanou navrhována i v měsíci lednu 2021, avšak k žádné dohodě o poskytnutí slevy, tím spíše k dohodě o neproplacení celé výše faktury, nedošlo. Žalobce se pokoušel pana , tituly před jménem, , jméno FO, telefonicky kontaktovat, ale nepodařilo se mu s ním spojit. Z komunikace účastníků vyplývá, že žalobce sdělil žalované, že eviduje tuto neuhrazenou fakturu a trvá na její úhradě, jelikož k žádné dohodě o slevě nedošlo.

4. Podáním ze dne 13.9.2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 83 966,74 Kč z titulu nároku na úhradu smluvní pokuty, s odůvodněním, že mezi účastníky netrval původní smluvní vztah dle smlouvy ze dne 25.5.2010, když byla uzavřena nová smlouva konkludentním způsobem., právnická osoba, ohledem na provedené částečné zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, soud rozhodl ve smyslu ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. V kontextu tohoto rozhodnutí soud zároveň rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v pozdějším znění, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Dle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soud tak žalobci po právní moci tohoto rozhodnutí vrátí část zaplaceného soudního poplatku představující zaplacenou částku (2 988 Kč), sníženou o minimální srážku 1 000 Kč, tedy 1 988 Kč.

6. Po provedeném částečném zpětvzetí žaloby tak předmětem řízení zůstalo dlužné nájemné za měsíc leden 2021 v částce 15 730 Kč.

7. Ze smlouvy o poskytování reklamních služeb uzavřené mezi žalobcem coby poskytovatelem, a společností , Anonymizováno, o. coby klientem uzavřené dne 25. 5. 2010 má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný se dohodli, že žalobce umístí žalovanému na štítovou plochu bytového domu čp. 64 stojícího na pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , , jméno FO, reklamní plachtu specifikovanou přílohou smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 6. 2010 až 31. 12. 2010. Smluvní strany se dále dohodly, že klient má přednostní právo uzavřít s poskytovatelem novou smlouvu o poskytování reklamních služeb, popřípadě prodloužit dodatkem smlouvu na další období, pokud svůj zájem sdělí písemně poskytovateli nejpozději dva měsíce před uplynutím doby, na kterou se smlouva uzavírá a dohodne se s poskytovatelem na smluvních podmínkách. Strany smlouvy sjednaly cenu za poskytnutí reklamní služby v částce 15 000 Kč měsíčně bez DPH ve výši 20 % s tím, že klient se zavázal platit poskytovateli za jeho reklamní služby částku na základě faktury vystavené se splatností k datu vždy 15. dni kalendářního měsíce. Strany dále sjednaly, že smlouvu je možné měnit a doplňovat jen ve formě písemných dodatků k ní se souhlasem obou smluvních stran.

8. Z faktury č. , tel. číslo, ze dne 2. 12. 2020, datum splatnosti 15. 12. 2020, má soud za prokázané, že byl žalobcem fakturován pronájem reklamní plochy na adrese , adresa, za období měsíce prosince 2020 pro žalovaného v částce 12 100 Kč.

9. Z přehledu vydaných faktur pro rok 2012–2018 a dále pro rok 2020, 2021, 2022, 2024, má soud za prokázané, že žalobce vystavoval faktury pro žalovaného pravidelně každý měsíc od 1. 6. 2012 do 2. 8. 2018, a to v částce 12 000 Kč v roce 2012, od následujícího roku 2013 vždy v částce 12 100 Kč, v roce 2020 v měsících srpen, září, říjen, listopad bylo fakturováno v částce 15 730 Kč, v prosinci roku 2020 v částce 12 000 Kč, následně od ledna 2021 až do listopadu 2023 bylo fakturováno a uhrazeno žalovanou v částce 15 730 Kč. Z vydaných faktur žalobce, z přehledu vydaných faktur pro žalobce pro rok 2018 a 2019 má soud za prokázané, že v měsících září říjen, listopad, prosinec 2018 a následně leden, únor 2019 byla žalobcem fakturována částka 12 100 Kč pro společnost , Anonymizováno, .

10. Z faktury č. , tel. číslo, a z faktury , tel. číslo, vystavené žalobcem, má soud za prokázané, že v květnu 2019 a v červnu 2019 bylo fakturováno za pronájem reklamní plochy na předmětném domě pro společnost , jméno FO, , jméno FO, s. r. o., a to za období květen 2019, červen 2019.

11. Z fotografie ze dne 9. 1. 2021, má soud za prokázané, že na předmětném domě (shodná skutková tvrzení účastníků) je umístěna reklamní plachta žalované.

12. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené žalobcem pro žalovanou, má soud za prokázané, že dne 6. 1. 2021 byla vystavena faktura za pronájem reklamní plochy na adrese , Anonymizováno, za období leden 2021 v částce 15 730 Kč včetně DPH.

13. Z emailu ze dne 11. 1. 2021 adresovaného od žalované pro žalobce, má soud za prokázané, že v emailu je uvedeno, že žalovaný jménem , tituly před jménem, , jméno FO, žádá, zda by bylo možné účtovat za pronájem reklamní plochy , adresa, i nadále 10 000 Kč po celou dobu nouzového stavu, tak jak tomu bylo i v měsíci prosinec 2020.

14. Z emailu ze dne 18. 1. 2021 v odpovědi žalobce pro žalovaného, má soud za prokázané, že žalobce sdělil, že se spojí s panem , jméno FO, a domluví se s přímo s ním.

15. Z emailové komunikace ze dne 9.5.2020, má soud za prokázané, že žalobce kontaktoval žalovaného s tím, že po nějakou dobu byla dlouhodobě realizována reklamní plocha poblíž brněnské pobočky žalované, a to na domě , adresa, , přičemž dům se více než rok přestavoval a aktuálně štítová plocha opět k dispozici ve větším formátu s tím, zda by neměl žalovaný o reklamní plochu zájem.

16. Z emailu ze dne 9.5.2020 má soud za prokázané, že žalovaná žalobci odpověděla, že žalovaný má zájem o využití reklamních plochy a nabídky žalobce využije s tím, že by plocha byla obsazena opět dlouhodobou reklamou, tak, jako tomu bylo i v minulosti a rozložení plochy by bylo obdobné. Žalovaný navrhl emailem ze dne 9. 5. 2020, nechť žalobce připraví návrh smlouvy tak, jak tomu bylo v minulosti s tím, že žalovaný učinil dotaz, zda by byl možný termín montáže před měsícem červen 2020. Žalobce odpověděl emailem ze dne 10. 5. 2020 s tím, že připraví smlouvu na pronájem a s tím, že plocha je volná v podstatě ihned, termín instalace by mohl být za měsíc až dva.

17. Z emailu žalované ze dne 10.5.2020 má soud za prokázané, že žalovaná uvedla ohledně smlouvy, že to „vidí jako v minulosti na dobu neurčitou s 3 měsíční výpovědí“.

18. Z emailu ze dne 12.5.2020 má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalované v příloze emailu návrh smlouvy ke štítové ploše.

19. Emailem ze dne 18. 6. 2020 adresovaným od žalobce pro , e-mail, ., má soud za prokázané, že na základě telefonické dohody byla žalobcem zaslána smlouva, a to upravená k štítové ploše , adresa, v , jméno FO, s termínem zahájení k 1. 7. 2020. Emailem ze dne 30. 6. 2020 se žalobce jednatele žalovaného dotazoval, jak to vypadá s grafikou a smlouvou na plochu , adresa, v , jméno FO, .

20. Z emailu ze dne 25. 5. 2021, má soud za prokázané, že žalobce informoval žalovaného, že při kontrole plateb bylo zjištěno, že ze strany žalované nebyly uhrazeny faktury č. , tel. číslo, a , tel. číslo, Na to bylo žalovaným odpovězeno, že faktura č. , tel. číslo, byla uhrazena 11. 5. 2021 a co se týče faktury , tel. číslo, tak ta byla řešena v komunikaci v lednu, nicméně žalovaný uvedl, že žádné další info od žalobce nepřišlo, tak žalovaný předpokládal, že faktura byla stornována. K tomu v odpovědi byl žalobcem zaslán email dne 27. 5. 2021 s tím, že co se týče lednové faktury, tak pan , Anonymizováno, se panu , jméno FO, nakonec nedovolal. Reklamní plachta na ploše byla, z toho důvodu žalobce požádal o evidenci faktury a její úhradu.

21. Emailem ze dne 28. 5. 2021 sdělil žalovaný žalobci v odpovědi na email ze dne 27. 5., že faktura byla předložena majiteli k podpisu, ale sdělil, že bude se žalobcem o faktuře jednat. Úhrada zatím není posílána.

22. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2023, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.

23. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

24. Žalobce byl v rozhodném období nájemcem štítové plochy domu bytového domu čp. 64 stojícího na pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , , jméno FO, , coby reklamní plochy. Dne 25.5.2010 byla uzavřena mezi žalobcem, coby poskytovatelem, a žalovaným (tehdy ještě v právní formě s.r.o.), coby klientem, smlouva o poskytování reklamních služeb, na základě které byla předmětná reklamní plocha na adrese , adresa, , , jméno FO, , pronajata žalované za účelem umístění reklamní plachty. Žalovaná užívala reklamní plochu až do roku 2019, za užívání hradila řádně sjednané platby. Od března 2019 žalovaná danou reklamní plochu neužívala, v měsíci leden, únor 2019 žalobce fakturoval pronájem plochy pro společnost , právnická osoba, , v květnu a červnu 2019 byla plocha užívána společností , jméno FO, , jméno FO, s. r. o. Žalované nebylo v roce 2019 fakturováno ničeho za užívání dané plochy. Dále v roce 2019 a částečně v roce 2020 probíhala rekonstrukce domu s předmětnou štítovou plochou. V květnu 2020 účastníci komunikovali ohledně možného opětovného využití předmětné plochy k instalaci reklamní plachty žalovaného, sjednávali možnost využití včetně rozměru reklamní plachty a data instalace, jakož i podmínky smlouvy, žalobce zaslal žalované návrh smlouvy. Písemná smlouva uzavřena nebyla, žalovaná začala předmětnou plochu užívat a od 1.8.2020 žalobce fakturoval žalované k úhradě za užívání reklamní plochy částku ve výši 15 730 Kč včetně DPH, žalovaná pravidelně v roce 2020, 2021, 2022 a 2023 částku ve výši 15 730 Kč hradila. Výjimkou byl měsíc prosinec 2020, kdy žalobcem bylo fakturováno a žalovanou uhrazeno 12 100 Kč. V měsíci lednu 2021 pak bylo fakturováno žalované k úhradě 15 730 Kč, faktura zůstala neuhrazena, žalobce urgoval žalovanou o uhrazení. Žalovaná v rámci komunikace se žalobcem sdělila k výzvě k úhradě, že se domnívala, že v měsíci lednu jí bude poskytnuta sleva, tak jako v měsíci prosinci 2020. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobce.

25. Podle § 1746 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

26. Podle § 1756 o.z. není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.

27. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

28. Soud má za to, že nárok žalobce na zaplacení dlužné platby za užívání reklamní plochy je dán. Žalovaná nikterak nepopírala, že předmětnou reklamní plochu užívala a že platbu za reklamní služby žalobce v měsíci lednu neuhradila. Sporná mezi účastníky byla otázka, na základě jaké smlouvy žalovaná reklamní plochu užívala a zda se účastníci dohodli na jednorázové slevě z nájmu v měsíci lednu 2020 v podobě neuhrazení nájmu. Žalovaná uváděla, že mezi účastníky trval vztah založený smlouvou o poskytování reklamních služeb ze dne 25.5.2010 a že se účastníci dohodli na jednorázové slevě v podobě neplacení reklamní služby v měsíci leden 2021. Žalobce uváděl, že mezi účastníky byla uzavřena nová smlouva konkludentním způsobem na základě toho, že žalovaný předmětnou plochu na základě dohody účastníků užíval po rekonstrukci plochy a platil za užívání dohodnutou částku ve výši 15 730 Kč a že k dohodě o slevě v podobě neuhrazení služby v měsíci leden 2021 nedošlo. Soud má za to, že je v podstatě nerozhodné, na základě jaké smlouvy žalovaná danou plochu užívala, když je rozhodné pouze to, zda jí užívala a zda byla mezi účastníky uzavřena dohoda o jednorázové slevě v podobě neplacení nájmu v lednu 2021. Dle provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že žalovaná v rozhodném období, užívala štítovou plochu na základě nově uzavřené úplatné smlouvy, uzavřené konkludentním způsobem, a to ve smyslu ust. § 1746 o.z. kdy účastníci komunikovali v květnu 2020 o parametrech smlouvy, žalobce zaslal žalované návrh smlouvy, ta však písemnou smlouvu neuzavřela, plochu začala využívat a hradila řádně platby za užívání, a to až do listopadu 2023. V řízení však nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo k jakékoliv dohodě o tom, že v lednu 2021 nebude hrazeno ničeho za užívání předmětné plochy. Žalovaná, která tvrdila tuto dohodu, netvrdila, jakým způsobem a kdy k ní mělo dojít, pokud žalovaná tvrdila, že mezi účastníky nebyla uzavřena konkludentní smlouva o poskytování reklamních služeb, ale vztah trvá dle smlouvy z 25.5.2010, pak by v souladu s touto smlouvou, a to čl. VI., musela být dohoda o nehrazení platby v lednu 2021, v písemné formě. V řízení však nebyla prokázána (a ani tvrzena) nejen písemná, ale ani ústní dohoda. Za této situace žalovaná porušila svou povinnost poskytnout žalobci sjednanou výši úplaty za užívání reklamní plochy v měsíci leden 2021, přičemž se zároveň dostala do prodlení ve smyslu § 1970 o.z. Soud z uvedených důvodu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

29. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud výrokem IV. rozsudku podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a ve věci převážně úspěšné žalované přiznal proti žalobci právo na náhradu 68,4 % nákladů řízení (žalobce se domáhal zaplacení částky 99 696,74 Kč, přičemž byl úspěšný v částce 15 730 Kč, jeho úspěch ve věci tak činil 15,8 %). Neúspěch žalobce v části 84,2 % nároku, byl zaviněn chováním žalobce, konkrétně jeho částečným zpětvzetím žaloby, dle kterého soud na jednání dne 16. 9. 2024 řízení částečně zastavil. Náklady žalované jsou tvořeny v souladu s § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 8. 1. 2024). Dále jsou náklady žalované tvořeny náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 99 969,74 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 100 Kč za odůvodnění odporu ze dne 11. 3. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dne 3. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dne 16. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Právní zástupce žalované není plátcem DPH. Celkem soud vyčíslil náklady žalované částkou 21 900 Kč. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu žalované, přiznal soud žalované právo na náhradu 68,4 % nákladů řízení, tedy celkem částku ve výši 14 979,6 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

30. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 o.s.ř.