13 C 79/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 pro určení vlastnictví nemovitosti – garáže

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem stavby garáže situované na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, .

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 456 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 12. 5. 2023, domáhal určení uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnil tak, že se na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. D 1484/95-22, ze dne 9. 4. 1996, kterým bylo projednáno dědictví po , jméno FO, Dvorském, stal vlastníkem stavby garáže nezapsané v katastru nemovitostí, stojící na pozemcích par. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, . Otec žalobce, zemřelý , jméno FO, , zakoupil garáž spolu se svojí manželkou , jméno FO, na základě kupní smlouvy uzavřené dne 4. 3. 1972, od jejích původních vlastníků , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobce od dob dědického řízení garáž pravidelně používal a vykonával tak své vlastnické právo k ní. Garáž na nikoho nikdy nepřevedl. Garáž byla řádně uzamčena, žalobce má klíče od garáže dodnes, nezatékalo do ní, garáž byla udržována a byly v ní umístěny movité věci patřící žalobci, jejichž osud je po vykradení garáže dosud nejasný. Stavba garáže má stavební povolení i kolaudační rozhodnutí. V roce 2021 byla garáž vykradena, přičemž bylo z garáže odcizeno motorové vozidlo žalobce a další předměty. Během řešení této situace žalobce zjistil, že pozemky pod předmětnou garáží, které nikdy nebyly v jeho vlastnictví, byly prodány panem , jméno FO, žalovanému. Žalobce uvedl, že před panem , jméno FO, pozemky vlastnil pan , jméno FO, , který je prodal panu , jméno FO, dne 19. 12. 2018. Žalobce hradil nájemné za užívání pozemku , jméno FO, , poté mu však přestaly chodit složenky, tak nájemné již nehradil. , jméno FO, nájemné nikdy nehradil a o jeho vlastnickém právu k pozemku se dozvěděl až při řešení situace s vykradenou garáží. Po tom, co se žalobce dozvěděl, že pozemky, na kterých se nachází garáž, vlastní žalovaný, kontaktoval žalovaného s tím, že mu nabízí prodej garáže, jelikož garáž nebyla součástí kupní smlouvy a není součástí pozemků ani příslušenstvím pozemků. Žalovaný odpověděl žalobci, že garáž je součástí pozemků, nabyl jí kupní smlouvou uzavřenou dne 10. 1. 2020, a je tedy majitelem předmětné garáže.

2. Žalovaný uvedl, že nemovitost zakoupil v lednu roku 2020 od pana , jméno FO, . Jednání o koupi začalo na základě inzerce, která výslovně nabízela k prodeji garáže. V katastru nemovitostí garáž zapsaná nebyla a jakékoliv vlastnické nároky třetí strany nebyly v době prodeje zjistitelné. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že na předmětných pozemcích neváznou žádná práva třetích stran. Kupní cena pozemků s garážemi odpovídala svou výší obvyklé kupní ceně za obdobnou nemovitost v místě a čase prodeje. V době jednání o kupní smlouvě až do předání nemovitosti byla žalovanému umožněna prohlídka garáže, která jevila známky zchátralé a nevyužívané stavby. Garáž nebyla zajištěna a vrata byla odemčená, uvnitř byla garáž prázdná kromě několika drobných předmětů. Žalovaný, jako kupující pozemků včetně všech součástí a příslušenství, tyto kupoval v přesvědčení, že do svého vlastnictví získává i garáž jako součást pozemku, tedy v dobré víře. Garáž nebyla označena způsobem, který by se jevil jako vlastnictví jiné osoby, ani se žádná jiná osoba o vlastnictví nehlásila. Žalovaný byl ubezpečen, že garáž je součástí pozemku. V průběhu roku 2021 byl telefonicky kontaktován žalobcem, avšak jeho tvrzení považoval za omyl a nezdálo se mu věrohodné.

3. Soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím , jméno FO, a kupujícím , jméno FO, ze dne 19. 12. 2018 s úředně ověřenými podpisy obou stran včetně sdělení MČ , adresa, , odbor výstavby ze dne 21. 2. 2019 soud zjistil, že kupující a podávající uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě nabyl , jméno FO, vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, . Z připojeného sdělení odboru výstavby soud zjistil, že bylo , jméno FO, sděleno, že se schvaluje určení nových hranic pozemku, kdy z pozemku parc. č. , Anonymizováno, bude oddělena jeho východní část o ploše 13 m2 pod částí stavby garáže, jejíž legálnost nelze prokázat. Oddělená část pozemku parc. č. , Anonymizováno, bude odprodána majiteli stavby na tomto pozemku za účelem její legalizace.

5. Z kupní smlouvy bez uvedení data s uvedením data prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem, datováno dne 10. 1. 2020, uzavřené mezi , jméno FO, coby prodávajícím a žalovaným coby kupujícím soud zjistil, že prodávající uzavřel s žalovaným kupní smlouvu ohledně pozemků p. č. , Anonymizováno, , a to se všemi součástmi a příslušenstvím. V článku IV. bodu 4.1. smlouvy prodávající prohlašuje, že na převáděných nemovitostech neváznou žádná zástavní práva třetích osob, dluhy, omezení převodu nemovitosti či jiné právní vady. V článku IV. bodu 4.4. smlouvy prodávající prohlašuje, že žádná osoba nemá na základě smlouvy nájemní, podnájemní či jiného smluvního vztahu nebo právního titulu právo k užívání převáděných nemovitostí, a dále nejsou v souvislosti s nemovitostí vedeny žádné řízení či spory, neexistují nedoplatky. Garáž není v kupní smlouvě jakkoliv uvedena či zmíněna.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. , hodnota, pro kat. území , adresa, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že vlastnické právo k výše uvedeným pozemkům náleží žalovanému, a to na základě kupní smlouvy 1879/2019 ze dne 10. 1. 2020. Právní účinky zápisu k okamžiku 16. 1. 2020. Zápis proveden 7. 2. 2020. Části B1 – Věcná práva sloužící ve prospěch nemovitosti, části C – Věcná práva zatěžující nemovitost, části D – Poznámky a další obdobné údaje a část F jsou bez zápisu. Stavba garáže není evidována na tomto listu vlastnictví.

7. Z rozhodnutí o přípustnosti stavby zděné garáže odboru výstavby , Anonymizováno, , adresa, ze dne 2. 10. 1967 soud zjistil, že bylo rozhodnuto o přípustnosti stavby 10 garáží na pozemku č. kat. 936 , právnická osoba, 6.

8. Z dopisu odboru výstavby ONV v , adresa, , týkající se rozhodnutí č. , adresa, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 16. 3. 1970 o povolení k užívání zděných garáží na pozemku č. katastru , Anonymizováno, , adresa, , soud zjistil, že odbor výstavby schválil trvalé užívání garáží ode dne 20. 12. 1969. Stavba byla povolena a provedena dle schválené dokumentace.

9. Z oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí ze dne 4. 6. 2001 adresovaném žalobci, soud zjistil, že odbor výstavby potvrdil nabytí právní moci rozhodnutí č. , adresa, /, Anonymizováno, ze dne 16. 3. 1970, kterým bylo vydáno kolaudační rozhodnutí pro stavbu garáží postavených na pozemcích kat. č. , hodnota, , adresa, .

10. Z kupní smlouvy ze dne 4. 3. 1972 uzavřené mezi prodávajícími , jméno FO, , , jméno FO, a kupujícími , jméno FO, , , jméno FO, (rodiče žalobce) s úředně ověřenými podpisy, soud zjistil, že došlo k uzavření kupní smlouvy, na základě které bylo převedeno vlastnické právo ke garáži č., hodnota, na pozemkové parcele č. kat. , Anonymizováno, na rodiče žalobce, s uvedením, že vlastník parcely je osoba odlišná od prodávajícího. Dle článku VIII. smlouvy žádají kupující, aby bylo v evidenci nemovitostí u střed. Geodesie pro hl. město , adresa, zapsáno bezpodílové vlastnictví kupujících ke garáži.

11. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 3. 10. 1997, č.j. D 1484/95-22, soud zjistil, že řadová garáž v k.ú. , adresa, , postavená na cizím pozemku parc. č. , Anonymizováno, , byla majetkem zemřelého , jméno FO, a manželky , jméno FO, . , jméno FO, zemřel dne 15. 7. 1995. Tímto usnesením soud schválil dohodu o vypořádání dědictví, podle které převzal žalobce výše uvedenou garáž do svého vlastnictví.

12. Z listiny označené jako D 1484/95-16 orazítkované notářskou kanceláří , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9. 4. 1996, soud zjistil, že bylo v rámci dědického řízení notářkou zkoumáno vlastnictví garáže, kdy bylo zjištěno, že tato nebyla zapsána do katastru nemovitostí.

13. Ze smlouvy o užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi , jméno FO, coby vlastníkem pozemku a , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako vlastníkem garáže vystavěné na tomto pozemku, ze dne 2. 1. 2007, soud zjistil, že , jméno FO, umožnil žalobci užívání jeho pozemku v rozsahu zastavěné plochy poloviny jedné garáže (10m2) a příjezdu (2m2). Nájemné bylo určeno na částku 1020 Kč za rok. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

14. Z dopisu pana , jméno FO, ze dne 3. 1. 2014 soud zjistil, že , jméno FO, v dopise upozorňuje na novou právní úpravu, konkrétně ust. § 3055 o.z. a ust. § 3056 o.z. Dále uvádí, že o prodeji svého pozemku neuvažuje a upozorňuje, že při úmyslu prodat nemovité věci, které nejsou v jeho vlastnictví, ale nachází se na jeho pozemku, náleží mu předkupní právo k těmto věcem.

15. Z návrhu na odprodej garáže – dopis ze dne 10. 6. 2021 adresovaný žalobcem žalovanému soud zjistil, že žalobce nabídl žalovanému odkup garáže za 400 000 Kč.

16. Z úředního záznamu ze dne 22. 7. 2021 o podaném vysvětlení u PČR, místní odd. , adresa, , a to žalovaným soud zjistil, že žalovaný podal vysvětlení ve věci vloupání do garáže a odcizení vozidla , adresa, L, kdy uvedl, že v průběhu roku 2019 našel inzerát na stránce Sreality, který prodával pozemky s příslušenstvím a součástmi, a protože garáže nejsou zkolaudované, tak ho upozornili na určitou vadu garáží, kdy jedna je pravděpodobně černou stavbou a druhá má platné územní rozhodnutí. Z důvodu, že by žalovaný buďto stavby zlegalizoval nebo odstranil, považoval toto jednání realitní kanceláře za korektní a neviděl v něm problém. Dále uvedl, že byl ujištěn asi realitní kanceláří, že garáže jsou součástí pozemků. Jelikož garáže nejsou v katastru nemovitostí, považoval je za součást pozemku, který kupuje. V den prohlídky pozemku dne 5. 1. 2020 mu byly garáže ukázány, byly prázdné a vyklizené, jejich okolí zanedbané a očividně neudržované. Dne 10. 1. 2020 žalovaný podepsal smlouvu u notáře a poté propukla pandemie onemocnění Covid-19. Za covidu se žalovaný garážím nevěnoval až do doby, kdy ho kontaktoval žalobce. Ten se ho ptal, zda garáž vyklidil, přičemž žalovaný uvedl, že ne.

17. Z 2 kusů barevných fotografií, soudem číslovány jako č. , hodnota, , č. , hodnota, soud zjistil, že na fotografii č. , hodnota, se nacházejí dvě garáže, kdy levá garáž je opařena visacím zámkem, který vypadá jako zamknutý. Garáž vpravo je zavřená, není opatřena visacím zámkem. Okolí garáží vypadá zanedbaně, před garáží vpravo je vidět v jejím okolí na zemi suť. Z fotografie č. , hodnota, soud zjistil, že zobrazuje vnitřní prostor garáže, kde uprostřed je otevřené malé okno. U pravé zdi stojí štafle a u zdi s oknem prkno. Dále se dle fotografie v garáži nic nenachází. Zdivo garáže je poškozené, chybí velké množství omítky. Strop garáže je také v zanedbaném stavu, chybí omítka, jsou vidět prkna a trámy.

18. Ze sdělení odboru výstavby MČ , adresa, ze dne 1. 9. 2023 adresovaného žalobci spolu se situačním výkresem soud zjistil, že odbor provedl archivní šetření za účelem ověření právního vývoje a v té souvislosti potvrzení legálnosti garáže na pozemcích parc. číslo , Anonymizováno, oba v k.ú. , adresa, . Uvedl, že návrh výstavby skupiny 10 garáží se začal řešit v roce 1967, kdy o jejich výstavbu požádal , jméno FO, (právní předchůdce žalobce). Dne 25. 9. 1967 došlo k vydání souhlasného vyjádření hl. architekta města Prahy. Z projektové dokumentace ze dne 28. 9. 1967 vyplývá, že všechny garáže mají být umístěny na tehdejším pozemku par. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, . Dne 2. 10. 1967 došlo k vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby, které nabylo právní moci 22. 11. 1967. Dále bylo vydáno dne 4. 11. 1969 dodatečné povolení o připuštění stavby 2 garáží na pozemku parc. č. , hodnota, v , adresa, ve Vokovicích ve prospěch dvou stavebníků (jedním z nich byl , jméno FO, ). V rozhodnutí bylo uvedeno, že kolaudační rozhodnutí k těmto dvou stavbám bude spojeno s řízením o uvedení do trvalého užívání dalších 10 garáží na předmětném pozemku. Poté došlo k administrativní změně, kdy k.ú. , adresa, bylo změněno na k.ú. , adresa, . Kolaudační rozhodnutí ze dne 15. 3. 1970 povolilo užívání 12 garáží na pozemku par. č. , hodnota, , adresa, . Potvrzení o nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí je ve spise opakovaně, ve prospěch žalobce ze dne 24. 4. 1996 a 4. 6. 2001. Dle situačního plánu, na nichž jsou zakresleny již existující stavby, z toho je jednou i předmětná garáž na dvou pozemcích par. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , oba k.ú. , adresa, . Situační výkres, na němž je zakreslena předmětná garáž, byl schválen OV ONV v , adresa, (rozhodnutím ze dne 25. 10. 1971), čímž byl tento stav úředně verifikován. Odbor uvádí, že ve spisu byl založen i výtisk části katastrální mapy z let 2011-2012, na němž je zaznamenáno, že garáž se nachází na dvou pozemcích parc. č. , Anonymizováno, 1, všechny k.ú. , adresa, . Jako poslední relevantní doklad je ve spisu založen geometrický plán č. , hodnota, -10/2021, vyhotovený v zájmu garáže sousedící s předmětnou garáží. Z uvedeného geometrického plánu již vyplývá současný stav, tj. že předmětná garáž se nachází na dvou pozemcích, a to na části pozemku aktuálně označeného číslem , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, a na části pozemku označeného číslem , Anonymizováno, k.ú. , adresa, . Z výše uvedených skutečností vyplývá, že stavba garáže byla na konci šedesátých let minulého století povolena a začátkem sedmdesátých let zkolaudovaná pravomocným kolaudačním rozhodnutím. Potvrdit její existenci a přesné umístění na dvou pozemcích, jak jsou uvedeny výše, by bylo možné na základě předložení aktuálního geometrického plánu.

19. Ze sdělení MČ , adresa, ze dne 13. 12. 2023 na čl. 39 spisu včetně přílohy, a to geometrického znázornění předmětných pozemků na čl. 38 spisu soud zjistil, že úřad nemá informaci o tom, zda garáži na pozemku č. parc. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, bylo přiděleno číslo evidenční. Běžně jsou garáže identifikovány prostřednictvím parc. čísla pozemku, na němž jsou umístěny. To znamená, že pokud je například garáž nebo řadová zástavba garáží umístěna např. na pozemku č. parc. , Anonymizováno, , po realizaci stavby (staveb) – obyčejně v souvislosti s kolaudací – dojde ke geometrickému vymezení pozemku pod jednotlivou garáží/garážemi a jeho/jejich zakreslení do geometrického plánu. Pozemek pod konkrétní stavbou dostane v té chvíli samostatné parcelní číslo (např. , Anonymizováno, ) na jehož základě je pak stavba garáže identifikovatelná. Rovněž může být – pokud jsou splněny požadované náležitosti – takto situačně zakreslena do katastrální mapy a rovněž vlastnicky zapsaná do katastru nemovitostí (přidělení č. evid. tudíž není pro zápis podmínkou). Někdy je však situace složitější, pokud je stavba na dvou pozemcích, došlo v průběhu let ke změnám podmínek v území a vlastník pozemku a stavby garáže není stejný a současně nemá své vlastnické právo ke garáži zapsáno v katastru nemovitostí. Rozhodující pak je, zda vlastník stavby garáže je schopen prokázat: 1) že je stavba garáže legální, tj. byla postavena na základě pravomocného povolení stavebního úřadu a byla řádně zkolaudovaná (pokud byla v době vzniku stavby její kolaudace vyžadovaná zákonem); 2) že je jeho vlastnictvím, tj. že je buď původním stavebníkem (investorem) nebo může předložit průkazný vlastnický titul (kupní smlouva, darovací smlouva, projednané dědictví), na jehož základě stavbu garáže nabyl. Tato situace nastala právě v případě předmětné garáže. Závěrem rozboru archivovaných podkladů je možné jednoznačně konstatovat, že garáž byla řádně pravomocně povolena a zkolaudovaná, vlivem změn v území se dnes nachází na části dvou pozemků, které jsou nyní označeny č. parc. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, .

20. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

21. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

22. Vlastníkem pozemků par. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (dříve pozemek par. č. , hodnota, , adresa, ) byl v letech 2014 až 2018 , jméno FO, . Dne 19. 12. 2018 uzavřel , jméno FO, a , jméno FO, kupní smlouvu, na jejímž základě nabyl , jméno FO, vlastnické právo k pozemku parc. č. 963/1, k.ú. , adresa, . Dne 21. 2. 2019 bylo odborem výstavby MČ , adresa, schváleno určení nových hranic pozemku, kdy z pozemku parc. č. , Anonymizováno, bude oddělena část pod stavbou garáže. Tato oddělená část pozemku parc. č. , Anonymizováno, bude odprodána majiteli stavby za účelem její legalizace. Dne 10. 1. 2020 uzavřel , jméno FO, kupní smlouvu s žalovaným, jejímž předmětem byl prodej pozemků parc. číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dle této kupní smlouvy na pozemcích neváznou žádná práva třetích osob, žádná omezení nemovitosti či jiné právní vady, přičemž stavba garáže není v kupní smlouvě jakkoliv uvedena či zmíněna. Předmětná stavba garáže není evidována v katastru nemovitostí. Stavba 10 garáží, jíž inicioval , jméno FO, , na tehdejším pozemku par. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , byla připuštěna rozhodnutím ze dne 2. 10. 1967, které nabylo právní moci dne 22. 11. 1967. Dne 4. 11. 1969 bylo vydáno dodatečné rozhodnutí o připuštění stavby dalších dvou garáží na tomto pozemku. Kolaudační rozhodnutí ze dne 15. 3. 1970 povolilo užívání 12 garáží na pozemku par. č. , hodnota, , adresa, . Předmětná garáž je zakreslena na situačním plánu na dvou pozemcích parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , oba k. ú. , adresa, , který byl schválen OV OVN v , adresa, dne 25. 10. 1971. Stavba garáže je legální, byla postavena na základě pravomocného povolení stavebního úřadu a byla řádně zkolaudována. , jméno FO, a , jméno FO, jako prodávající uzavřeli dne 4. 3. 1972 kupní smlouvu s rodiči žalobce, a to s , jméno FO, a , jméno FO, jako kupujícími, na základě této bylo převedeno vlastnické právo k předmětné garáži. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 3. 10. 1997, č.j. D 1484/95-22 získal garáž do svého vlastnictví žalobce. Mezi žalobcem a , jméno FO, byla dne 2. 1. 2007 uzavřena smlouva, která umožňovala žalobci užívat pozemek, na kterém se nacházela garáž, přičemž žalobce se zavázal platit , jméno FO, nájemné. Žalobce poté, co zjistil, že došlo k převodu pozemku a majitelem pozemku, na kterém se nachází garáž, je žalovaný, zaslal žalovanému nabídku na odkup garáže. Žalovaný tuto nabídku odmítl, neboť se domníval, že je majitelem garáže. Na PČR dne 22. 7. 2021 žalovaný uvedl, že byl upozorněn na určitou vadu garáže, avšak přesto se domníval, že garáž je součástí pozemku.

23. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Podle § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

26. Podle § 510 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím.

27. Podle § 506 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

28. Podle § 3055 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

29. Podle § 3058 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. To neplatí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona. Bylo-li vlastnické právo k pozemku zcizeno třetí osobě, která byla při nabytí vlastnického práva v dobré víře, že stavba je součástí pozemku, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. Kdo vlastnil stavbu, má vůči zciziteli právo na náhradu ve výši ceny stavby ke dni zániku svého vlastnického práva; byla-li stavba zatížena zástavním právem, přechází zástavní právo na pohledávku na tuto náhradu.

30. Podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 256/2013, katastrální zákon, pro účely tohoto zákona se rozumí budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

31. Podle § 3 odst. 1 písm. b), c) zákona č. 256/2013, katastrální zákon, v katastru se evidují budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby a budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby.

32. Podle § 1105 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

33. Podle ustálené judikatury vlastnické právo ke stavbě, jenž podléhá zápisu do katastru nemovitostí, lze v případě jeho převodu kupní smlouvou nabýt pouze vkladem do katastru nemovitostí, a to bez ohledu na okolnost, zda stavba v době uzavření kupní smlouvy je (či v rozporu s právními předpisy není) evidována v katastru nemovitostí. (viz. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 21. 7. 2010, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 22. 11. 2017)

34. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Ve věci je dána věcná legitimace i naléhavý právní zájem žalobce na navrhovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť se jedná o spor o vlastnické právo k nemovité věci nezapsané v katastru nemovitostí, která však má být v katastru nemovitostí zapsána a žalobce tvrdí, že je vlastníkem dané nemovitosti, ačkoli není jako vlastník v katastru nemovitostí zapsán. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí, určující právo, zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem v katastru nemovitostí zapsaným. Je tedy důvodné, aby se žalobou na určení vlastnického práva ke garáži žalobce domáhal uvedení právního a skutkového stavu v soulad, když tohoto záměru nelze jinak než soudním rozhodnutím, znějícím na určení, dosáhnout.

35. Pro určení, komu náleží vlastnictví garáže musel soud nejdříve vymezit garáž jako předmět právních vztahů a zabývat se, jakým způsobem k ní lze nabýt vlastnické právo. Garáž je stavbou, neboť se jedná o kompaktní kus hmoty odlišný od pozemku, který se nedá přenést z jednoho místa na jiné místo bez porušení jeho podstaty a je spojen se zemí pevným základem, přičemž je uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Garáž jako stavba je věcí nemovitou ve smyslu ust. § 498 o. z., jedná o stavbu, pro kterou zákon stanoví, že není součástí pozemku. Dle ust. § 3055 odst. 1 o. z. se jedná o stavbu zřízenou před 1. 1. 2014 (stavba garáže byla na konci šedesátých let minulého století povolena a začátkem sedmdesátých let zkolaudovaná pravomocným kolaudačním rozhodnutím), která se nestala součástí pozemku, protože ke dni nabytí účinnosti o. z. byla garáž ve vlastnictví žalobce a pozemek ve vlastnictví , jméno FO, , tedy osoby odlišné od vlastníka. Stavba garáže tedy splňuje všechny náležitosti výjimky z obecného pravidla, že stavba je součástí pozemku. Stavba garáže nemůže být ani příslušenstvím pozemku, neboť by pozemek a garáž musela vlastnit stejná osoba. Již při výstavbě garáže bylo definováno, že stavba garáže bude na cizím pozemku vlastníka odlišného od stavebníka (vlastníka) garáže , jméno FO, , a tomu odpovídají i následné kupní smlouvy, které tuto odlišnost vlastníků potvrzují ve svých ustanoveních. Dále soud zkoumal, zda stavba garáže je nemovitou věcí, která se zapisuje do katastru nemovitostí. , právnická osoba, s výše cit. ust. § 3 s § 2 katastrálního zákona garáž splňuje náležitosti budovy, které nejsou součástí pozemku nebo práva stavby a evidují se v katastru nemovitostí. Skutečnost, že stavba garáže je nemovitou věcí, která se zapisuje do katastru nemovitostí má zásadní vliv na možnost nabytí vlastnického práva k ní. Ke smluvnímu nabytí vlastnictví práva k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu se vyžaduje, aby toto právo bylo zapsáno ve prospěch nabyvatele do veřejného seznamu, tedy kupující se stává vlastníkem nemovité věci nikoli samotným uzavřením kupní smlouvy, ale až účinností vkladu do katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí je veřejným seznamem v souladu s ust. § 1 odst. 1 katastrálního zákona. Při převodu vlastnického práva k nemovitosti na základě smlouvy je třeba rozlišovat právní důvod nabytí vlastnického práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Kupní smlouva představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, k nabytí vlastnického práva kupujícím podle ní dochází až tehdy, naplní-li se stanovený právní důvod. Tím, že došlo k převodu vlastnického práva k pozemkům, na kterých se nachází garáž, na žalovaného, nedošlo však také k převodu vlastnického práva ke garáži, coby samostatné nemovité věci. Stavba garáže, coby samostatná věc, nebyla předmětem uzavřené kupní smlouvy mezi žalovaným a panem , jméno FO, . Měla-li kupní smlouva představovat titul pro převod vlastnického práva, je nezbytné, aby vůle smluvních stran převést vlastnické právo i k nemovitosti garáže byla ve smlouvě vyjádřena určitě a srozumitelně. Garáž není evidována v katastru nemovitostí, i když evidována v katastru být má a v kupní smlouvě, kterou bylo převáděno vlastnické právo k pozemkům na žalovaného není předmětná garáž, jakkoliv zmíněna. Dle ustálené judikatury ke stavbě, jenž podléhá evidenci v katastru nemovitostí, lze nabýt vlastnické právo k této stavbě pouze vkladem do katastru nemovitostí, a to bez ohledu na to, zda stavba v době uzavření kupní smlouvy nebyla v rozporu s právními předpisy evidována v katastru nemovitostí. Pokud se pak žalovaný mylně domníval, že garáž je součástí pozemku, nemůže to jít k tíži žalobce. Jelikož nemohlo dojít k nabytí vlastnického práva ke garáži pouze uzavřením kupní smlouvy k pozemku, je bezpředmětné zkoumat dobrou víru při nabytí vlastnického práva, jelikož k nabytí vlastnického práva ke garáži fakticky nikdy nedošlo. Přesto však bylo prokázáno samotným vysvětlením žalovaného u PČR, že žalovaný minimálně věděl o určité vadě garáže, tedy neobvyklé situaci týkající se garáže, přičemž tuto jeho vědomost o netypické situaci musela podpořit i jím uzavřená kupní smlouva, ve které není o stavbě garáže jediná zmínka. Žalovanému nemůže svědčit dobrá víra za situace, kdy sám připustil určitou právní vadu ohledně garáže.

36. Garáž měla být zaevidována do katastru nemovitostí, avšak vlivem zjevně historických okolností k tomu nedošlo. Rozhodujícím poté bylo, zda je osoba, která tvrdí, že je vlastníkem garáže schopna prokázat, zda je stavba garáže legální, tj. byla postavena na základě pravomocného povolení stavebního úřadu a byla řádně zkolaudována a zda osoba, která tvrdí, že je vlastníkem předložila průkazný vlastnický titul, na jehož základě stavbu garáže nabyla. Žalobce byl schopen prokázat celou historii vlastníků garáže, jak doloženými kupními smlouvami, tak příslušnými rozhodnutími a podrobným rozborem, který zpracoval odbor výstavby pro MČ , adresa, , kdy soud zjistil, že prvním vlastníkem garáže byl , jméno FO, s manželkou, který garáž převedl na právního předchůdce žalobce a po jeho smrti ji na základě rozhodnutí soudu získal žalobce. O přípustnosti stavby 10 garáží bylo vydáno dne 2. 10. 1967 rozhodnutí č. j. Výst. , adresa, /, Anonymizováno, a nabylo právní moci 22. 11. 1967. Dne 4. 11. 1969 bylo vydáno dodatečné povolení č.j. , adresa, /, Anonymizováno, o připuštění stavby 2 garáží na pozemku parc. č. , hodnota, v , adresa, ve Vokovicích. Jednou z těchto 12 garáží byla i předmětná garáž. Kolaudační rozhodnutí č.j. Výst. , adresa, /69 ze dne 15. 3. 1970 povolilo užívání 12 garáží na pozemku par. č. , hodnota, , adresa, . K potvrzení o nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí ve prospěch žalobce došlo dne 24. 4. 1996 a 4. 6. 2001. Dle situačního plánu, na nichž jsou zakresleny již existující stavby, je jednou z nich i předmětná garáž na dvou pozemcích par. č. , hodnota, a 964, oba k.ú. , adresa, . Situační výkres, na němž je zakreslena předmětná garáž, byl schválen OV ONV v , adresa, rozhodnutím ze dne 25. 10. 1971, č.j. 2672/1970, čímž byl tento stav úředně verifikován. Z výše uvedeného soud došel k jednoznačnému závěru, že stavba garáže je pravomocně povolena a zkolaudována, přičemž vlivem změn území se dnes nachází na části dvou pozemků, které jsou ve vlastnictví žalovaného.

37. Jelikož stavba garáže je nemovitou věcí, která není součástí pozemku a podléhá evidenci v katastru nemovitostí, přičemž nemohlo dojít k jejímu nabytí do vlastnictví žalovaného uzavřením kupní smlouvy a žalobce prokázal legálnost stavby i vlastnický titul, dědické rozhodnutí, na jehož základě stavbu garáže nabyl, soud rozhodl, že vlastníkem garáže je žalobce.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozhodnutí, dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu svých nákladů, přičemž uvedl, že požaduje náhradu nákladů v rozsahu čtyř úkonů právní služby včetně DPH, čtyř režijních paušálů a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta dle § 7, § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby ve výši á 3 100 Kč včetně čtyř režijních paušálů dle § 11, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, 21% daň z přidané hodnoty činí částku 2 856 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 18 456 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. O povinnosti zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.