14 C 137/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Pořízovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C, narozený Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po 1. žalované a 2 žalovaném, že jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci do tří dnů od doručení rozsudku částku ve výši 750 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 250 000 Kč od 26.3.2024 do 25.4.2024 z částky 500 000 Kč od 26.4.2024 do 10.5.2024 a z částky 750 000 Kč od 11.5.24 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované na náhradě nákladů řízení částku 225 545,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 1. žalované. III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 70 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 1. Žalobce se návrhem na vydání platebního rozkazu podaným dne 18. 7. 2024, ve znění jeho pozdějších doplnění, domáhal, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku 750.000 Kč s úrokem z prodlení a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že se 2. žalovaným navázal vztah prostřednictvím vietnamské komunity a společných sportovních aktivit. 2. žalovaný mu představil svůj podnikatelský záměr spočívající v dovozu a prodeji zařízení pro nehtová studia vyráběných v Číně a sdělil mu, že potřebuje finanční prostředky na financování objednávek zboží. Účastníci se následně dohodli, že žalobce poskytne 2. žalovanému finanční prostředky formou zápůjček, přičemž předpokládali budoucí podnikatelskou spolupráci a podíl žalobce na zisku z podnikání 2. žalovaného. Za tímto účelem žalobce založil obchodní společnost právnická osoba., v níž měli mít oba účastníci shodný obchodní podíl. K realizaci zamýšlené spolupráce však podle žalobce nikdy nedošlo. Žalobce tvrdil, že v období od listopadu 2022 do listopadu 2023 poskytl 2. žalovanému v několika dílčích plněních finanční prostředky v celkové výši 1.350.000 Kč, a to zčásti v hotovosti a zčásti bezhotovostními převody. Finanční prostředky měly pocházet z jeho vlastních úspor, z prostředků získaných od jeho matky a z bankovních úvěrů. 2. žalovaný měl poskytnuté prostředky použít k financování své podnikatelské činnosti, avšak přes opakované výzvy je žalobci nevrátil. Dále žalobce tvrdil, že v prosinci 2023 jej kontaktovala 1. žalovaná, která byla partnerkou 2. žalovaného, přičemž po seznámení se s okolnostmi případu sama nabídla, že se bude podílet na úhradě dluhu 2. žalovaného. Na jedné z následných schůzek měl být sepsán dokument, který žalobce považuje za přistoupení 1. žalované k dluhu 2. žalovaného, případně též za ručitelské prohlášení. Na jeho základě se 1. žalovaná měla zavázat k úhradě dluhu ve třech splátkách. Podle žalobce 1. žalovaná následně na předmětný dluh plnila a uhradila částku celkem 600.000 Kč, zbývající splátku ve výši 750.000 Kč však již nezaplatila. Žalobce proto dovozoval, že 1. žalovaná přistoupila k dluhu 2. žalovaného a oba žalovaní jsou povinni uhradit dosud nesplacenou část závazku společně a nerozdílně. K prokázání svých tvrzení žalobce navrhl zejména listinné důkazy, výslechy svědků, překlady komunikace mezi účastníky a zvukové záznamy jejich rozhovorů, z nichž podle jeho názoru vyplývá jak poskytnutí finančních prostředků 2. žalovanému, tak vědomost obou žalovaných o existenci dluhu a jeho následné uznávání. 2. 1. žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že nárok uplatněný žalobcem neuznává ani zčásti a popřela skutkovou verzi předloženou žalobcem. Namítala již v úvodu nelogičnost tvrzení, podle něhož měla sama kontaktovat žalobce a nabídnout úhradu dluhu 2. žalovaného, aniž by předtím o existenci takového dluhu věděla. Podle jejího názoru žaloba neobsahovala konkrétní tvrzení o tom, jakým způsobem se měla o údajném dluhu dozvědět ani za jakých okolností by se měla dobrovolně zavázat k úhradě částky 1.350.000 Kč za svého tehdejšího partnera. Současně poukazovala na to, že žalobce neupřesnil ani tvrzené společné schůzky, jejich účastníky či konkrétní okolnosti jejich konání. 1. žalovaná tvrdila, že skutečný průběh událostí byl odlišný. Podle její verze ji dne 7. 12. 2023 v její provozovně navštívil žalobce společně s další osobou z vietnamské komunity, kterou označovala za vymahače. Tato osoba jí měla sdělit, že pokud neuhradí částku 750.000 Kč za 2. žalovaného, bude tomuto způsobena újma, a pod tímto nátlakem ji měla přimět k sepsání listiny ve prospěch žalobce. Následně se měl žalobce s touto osobou do provozovny opakovaně vracet, přičemž dne 10. 12. 2023 měla žalovaná pod dalším nátlakem podepsat další již předem připravenou listinu a současně uhradit částku 250.000 Kč. Další platby ve výši 200.000 Kč a 150.000 Kč měla podle svého tvrzení poskytnout dne 29. 12. 2023 a 21. 1. 2024 opět v důsledku výhrůžek a obav o 2. žalovaného. Celkovou částku 600.000 Kč proto nepovažovala za dobrovolné plnění dluhu, ale za plnění vynucené psychickým nátlakem. K prokázání svých tvrzení navrhovala listinné důkazy, fotografie z provozovny a výslech svědkyně jméno FO. Současně zpochybňovala samotnou existenci pohledávky žalobce vůči 2. žalovanému. Uváděla, že jí není známo, že by žalobce disponoval prostředky v tvrzené výši, a poukazovala na to, že v žalobě původně nebyly dostatečně konkretizovány okolnosti vzniku tvrzené zápůjčky. V průběhu řízení 1. žalovaná dále namítala, že mezi žalobcem a 2. žalovaným nešlo o vztah ze smlouvy o zápůjčce, nýbrž o společné podnikání. Poukazovala zejména na tvrzení samotného žalobce o založení společnosti právnická osoba., plánovaném společném podnikání, rozdělení obchodních podílů v poměru 50:50 a zajišťování dovozu a prodeje zařízení pro nehtová studia. Z těchto okolností dovozovala, že finanční prostředky představovaly podnikatelský vklad do společného projektu, nikoli zápůjčku zakládající povinnost vrácení konkrétní částky. Tvrdila proto, že případná ztráta z podnikání představuje podnikatelské riziko žalobce, které nelze přenášet na třetí osobu prostřednictvím ručitelského či obdobného závazku. 1. žalovaná dále setrvávala na tvrzení, že jakékoliv její prohlášení týkající se závazku 2. žalovaného bylo učiněno pod nátlakem, ve strachu o zdraví a bezpečnost jejího tehdejšího partnera, a nemohlo proto představovat svobodný a vážný právní úkon. V této souvislosti poukazovala i na obsah některých předložených nahrávek a namítala neúplnost části zvukových záznamů předložených žalobcem. Tvrdila rovněž, že žalobce se po neúspěchu společného podnikání snaží zpětně konstruovat závazek ze zápůjčky a přenést podnikatelské riziko na 1. žalovanou. Další námitky směřovaly proti tvrzenému předání finančních prostředků v hotovosti. 1. žalovaná poukazovala na absenci písemných potvrzení o převzetí peněz, uznání dluhu či jiných dokladů vztahujících se k hotovostním předáním a dovozovala, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně vzniku a rozsahu tvrzené pohledávky. Zároveň namítala, že žalobce nevysvětlil své tvrzení, že měl disponovat polovinou zboží pořízeného v rámci společného podnikání, ani případné výnosy z jeho prodeje. Proto navrhla, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a 1. žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení. 2. žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím soudem ustanovené opatrovnice. Nárok žalobce neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Jeho procesní obrana vycházela ze stanoviska, že žalobce neprokázal existenci a důvodnost uplatněného nároku.

3. Usnesením ze dne 30.4.2025 byla 2. žalovanému ustanovena opatrovnice Jméno opatrovnice, která navrhla žalobu, jako nedůvodnou, zamítnout.

4. Při jednání dne 18.11.2024 byla 1. žalovaná poučena dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. a vyzvána k navržení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzeních ohledně přinucení k podepsání ručitelského závazku pod pohrůžkou fyzické likvidace 2. žalovaného.

5. Při jednání dne 27.1.2026 byl žalobce poučen dle. ust. §118a odst. 1,3 o.s.ř. a vyzván k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení o tom, že 2. žalovanému předal finanční prostředky ve výši 1 350 000 Kč.

6. Z listiny označené jako prohlášení o závazku ze dne 7.12.2023 s úředně ověřeným překladem soud zjistil že 1. žalovaná potvrdila, že dluží částku 750 000 Kč žalobci a ponese za tento dluh odpovědnost s tím, že v období od 7.12.2023 do 7.4.2024 uhradí žalobci celou částku. 1. žalovaná učinila nesporným, že podpis na listině je jejím vlastnoručním podpisem.

7. Z úředně ověřeného překladu listiny datované dne 10. 12. 2023 soud zjistil, že dokument podle svého obsahu měl zachycovat finanční vztah mezi žalobcem a 2. žalovaným. V listině je uvedeno, že žalobce poskytl 2. žalovanému finanční prostředky na společné podnikání, a to nejprve ve výši 750 000 Kč a následně ve výši 600 000 Kč, tedy celkem 1 350 000 Kč. Současně je v listině uvedeno, že žalobce ukončil spolupráci s 2. žalovaným a že 2. žalovaný má žalobci poskytnuté prostředky vrátit. Soud dále zjistil, že podle obsahu listiny měl pan jméno FO vystupovat jako osoba oprávněná převzít vracené finanční prostředky za žalobce a 1. žalovaná byla v listině označena jako ručitel za závazek 2. žalovaného. Současně bylo uvedeno, že nevrátí-li 2. žalovaný žalobci peníze, bude za jejich vrácení odpovídat 1. žalovaná. Z listiny soud dále zjistil, že byl sjednán splátkový kalendář, podle něhož měla být žalobci uhrazena částka 250 000 Kč dne 10. 12. 2023, částka 350 000 Kč dne 30. 12. 2023 a zbývající částka 750 000 Kč nejpozději do 10. 5. 2024. Listina současně obsahuje potvrzení o převzetí částky 250 000 Kč panem Anonymizováno dne 10. 12. 2023. Z následných rukou psaných záznamů na druhé straně listiny soud zjistil, že dne 29. 12. 2023 žalobce potvrdil převzetí částky 200 000 Kč od 1. žalované a že další částka 150 000 Kč měla být uhrazena dne 21. 1. 2024. Současně je zde uvedeno, že zbývající částka 750 000 Kč měla být uhrazena nejpozději do 10. 5. 2024. Dále listina obsahuje záznam ze dne 22. 1. 2024 o převzetí částky 150 000 Kč žalobcem od 1. žalované a o dohodě, podle níž měla být zbývající částka 750 000 Kč uhrazena ve třech splátkách po 250 000 Kč dne 25. 3. 2024, 25. 4. 2024 a 10. 5. 2024. K podpisům na této listině uvedla 1. žalovaná, že se jedná o její vlastnoruční podpis.

8. Ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne 11.11.2022 soud zjistil, že byla uzavřena smlouva mezi společností Anonymizováno a žalobcem na straně klienta, na základě které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč, sloužící k úhradě závazků klienta.

9. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 11.11.2022 bylo zjištěno, že žalobce požádal společnost Anonymizováno o poskytnutí úvěru ve výši 250 000 Kč bez udání účelu.

10. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 23.10.2023 soud zjistil, že byla uzavřena smlouva mezi společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a.s. a žalobcem na straně klienta, na základě které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 542 000 Kč za účelem financování potřeb klienta v souvislosti s jeho podnikáním.

11. Ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno Anonymizováno ze dne 25.10.2023 soud zjistil, že byla uzavřena smlouva mezi společností Anonymizováno a žalobcem na straně klienta, na základě které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, sloužící k úhradě závazků klienta.

12. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 31.5.2023 soud zjistil, že byla uzavřena smlouva mezi společností právnická osoba. a žalobcem na straně klienta, na základě které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč, za účelem financování potřeb klienta souvisejících s jeho podnikáním.

13. Z výpisu z běžného účtu žalobce č. ú. č. účtu ze dne 30.11.2023 za měsíc listopad, soud zjistil, že na účet žalobce byla dne 23.10.2023 převedena částka 542 000 Kč. Dne 24.10.2023 a dne 29.10.2023 byla z účtu žalobce na účet vedený u právnická osoba č. č. účtu poukázána částka po 50 000 Kč (tj. celkem 100 000 Kč).

14. Z výpisu z běžného účtu žalobce č. ú. č. účtu ze dne 31.10.2023 za měsíc říjen, soud zjistil, že dne 1.11.2023 byl učiněn výběr z účtu ve výši 400 000 Kč.

15. Z výpisu z běžného účtu žalobce čl. č. účtu za období měsíce listopadu 2022 vzal soud za prokázané, že si z účtu dne 15.11.2022 vybral částku 200 000 Kč a dne 16.11.2022 částku 50 0000 Kč v hotovosti.

16. Z listiny označené jako potvrzení o poskytnutí zápůjčky ze dne 9.2.2026 bylo zjištěno, že matka žalobce potvrdila, že s ním dne 4.2.2023 uzavřela ústní smlouvu o zápůjčce na částku 100 000 Kč, kterou mu poskytla ze svých úspor.

17. Z vyjádření právnická osoba. ze dne 28.11.2024 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. účtu je osoba právnická osoba nar. Datum narození advokáta C (2. žalovaný).

18. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba k 17.12.2024 soud zjistil, že předmět činnosti společnosti byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jednatelem společnosti a jedním ze společníků byl jméno FO a druhým společníkem právnická osoba.

19. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že svědkyně je dcerou 1. žalované a v rozhodné době se pravidelně zdržovala v obchodě provozovaném 1. žalovanou. Svědkyně uvedla, že někdy v prosinci roku 2023 přišel do obchodu žalobce společně s panem Anonymizováno. V době jejich příchodu se nacházela v zadní části obchodu, odkud slyšela komunikaci mezi žalobcem a 1. žalovanou. Podle její výpovědi žalobce po 1. žalované požadoval podpis listiny související se závazkem 2. žalovaného. Svědkyně dále uvedla, že v průběhu jednání zazněly výroky, podle nichž měl být 2. žalovaný v případě, že 1. žalovaná listinu nepodepíše, zabit nebo mu mělo být jinak závažně fyzicky ublíženo. Svědkyně současně uvedla, že 1. žalovaná nejprve podpis odmítala, následně však požadovaný dokument podepsala. Svědkyně dále vypověděla, že žalobce po uzavření předmětné dohody opakovaně navštěvoval obchod 1. žalované a požadoval po ní úhradu peněz. Uvedla, že 1. žalovaná žalobci postupně poskytla finanční plnění v celkové výši přibližně 600 000 Kč, přičemž sama nebyla přítomna jednotlivým předáním peněz, avšak opakovaně vybírala finanční prostředky určené k těmto platbám. Dále uvedla, že žalobce při pozdějších návštěvách obchodu hovořil o tom, že 1. žalované a její rodině „udělá ze života peklo“ a poškodí jejich pověst ve vietnamské komunitě. Svědkyně dále uvedla, že věc byla následně řešena právnická osoba, po jejímž zásahu žalobce do obchodu přestal docházet. Svědkyně rovněž vypověděla, že slyšela od jiných osob z vietnamské komunity informace o údajném vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným a o možném účelu jejich jednání. Dále uváděla své poznatky o zdravotním stavu svém i 1. žalované a o obavách, které v souvislosti s celou situací pociťovaly.

20. Ze svědecké výpovědi jméno FO jméno FO soud zjistil, že svědkyně je matkou žalobce. Uvedla, že žalobci poskytla částku 400 000 Kč ze svých úspor a že žalobce jí sdělil, že společně s 2. žalovaným zamýšlí podnikat v oblasti výroby a prodeje stolů pro manikúru. Svědkyně dále uvedla, že žalobce si za účelem tohoto podnikání obstaral další finanční prostředky formou bankovního úvěru a že veškeré takto získané prostředky měly být následně předány 2. žalovanému. Svědkyně dále vypověděla, že se společně se žalobcem účastnila schůzky s 1. žalovanou v restauraci McDonald's. Podle její výpovědi zde 1. žalovaná hovořila o svém vztahu k 2. žalovanému a o tom, že zajistí vrácení finančních prostředků, které žalobce v souvislosti s podnikáním poskytl. Svědkyně uvedla, že při této příležitosti byla vyhotovena listina upravující vzájemné vztahy účastníků a že 1. žalovaná převzala závazek k úhradě peněžních prostředků souvisejících se závazky 2. žalovaného. Svědkyně dále uvedla, že 1. žalovaná následně žalobci předala částku 600 000 Kč a že o převzetí této částky bylo sepsáno potvrzení. Podle její výpovědi měla být zbývající část dlužné částky uhrazena později, k její úhradě však již nedošlo. Svědkyně rovněž vypověděla, že navštívila sklad související s podnikatelskou činností žalobce a 2. žalovaného, kde viděla uskladněné zboží. Současně uvedla, že nebyla přítomna předávání finančních prostředků mezi žalobcem a 2. žalovaným a že o těchto skutečnostech měla informace pouze od žalobce.

21. Z výpovědi žalobce Jméno žalobce soud zjistil, že žalobce se v roce 2023 seznámil s 2. žalovaným prostřednictvím společné záliby ve fotbale a následně se s ním dohodl na společném podnikání spočívajícím ve výrobě a dovozu stolů určených pro manikúru a pedikúru z Vietnamu do České republiky. Žalobce uvedl, že za účelem realizace tohoto podnikatelského záměru poskytl 2. žalovanému finanční prostředky pocházející z vlastních zdrojů, z prostředků poskytnutých jeho matkou a z bankovního úvěru. Žalobce dále vypověděl, že v souvislosti s uvedeným podnikáním byl zajištěn sklad nacházející se v blízkosti letiště v Praze, do něhož bylo následně navezeno zboží. Uvedl, že následně byl kontaktován 1. žalovanou, která jej požádala o osobní schůzku. Na této schůzce, která se uskutečnila dne 6. 12. 2023 v restauraci McDonald's, mu měla 1. žalovaná sdělit informace týkající se vztahu s 2. žalovaným, jeho jednání a jejich společného podnikání. Žalobce uvedl, že po uvedené schůzce došlo k dalšímu jednání mezi ním a 1. žalovanou, v jehož rámci byla sepsána listina datovaná dnem 10. 12. 2023. Podle výpovědi žalobce byla tato listina připravena 1. žalovanou a obsahovala závazek k úhradě částky 1 350 000 Kč představující investici žalobce do společného podnikání s 2. žalovaným. Žalobce dále uvedl, že 1. žalovaná následně uhradila část této částky, a to celkem 600 000 Kč, přičemž jednotlivá plnění proběhla částečně v hotovosti a částečně převodem na účet. Žalobce dále vypověděl, že po uzavření uvedené dohody probíhala mezi ním a 1. žalovanou opakovaná komunikace týkající se úhrady zbývající části dlužné částky. Uvedl rovněž, že při některých jednáních byl přítomen pan jméno FO, kterého označil za svého příbuzného a dlouholetého známého. Současně popřel, že by vůči 1. žalované nebo 2. žalovanému on či pan jméno FO používali fyzické násilí nebo jim vyhrožovali. Žalobce dále uvedl, že se později setkal také s 2. žalovaným, který mu měl slíbit vrácení dlužných peněz. Podle žalobce však k jejich úhradě již nedošlo. Žalobce rovněž uvedl, že v důsledku nevrácení investovaných prostředků nadále splácí bankovní úvěr, z něhož byla část investice financována.

22. Ze zprávy Policie ČR, místní oddělení adresa ze dne 28.8.2025 soud zjistil, že spisový materiál, vedený na MOP adresa pod č.j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno byl ukončen – ložen AA, a to vzhledem k tomu, že se v daném oznámení nepodařilo žádným způsobem prokázat, že jednána pana jméno FO nar. Datum narození žalobce, nar. Datum narození advokáta C lze naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku.

23. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že jméno FO podala právnická osoba vysvětlení v souvislosti s oznámením týkajícím se požadování peněz po 1. žalované. Uvedla, že je dcerou 1. žalované a že se spolu s ní dne 29. 4. 2024 dostavila na právnická osoba. Dále uvedla, že dne 10. 12. 2023 přišli do obchodu provozovaného 1. žalovanou dva muži, z nichž jednoho identifikovala jako žalobce. Podle jejího sdělení tito muži požadovali, aby 1. žalovaná převzala odpovědnost za dluh 2. žalovaného vůči žalobci. Uvedla, že 1. žalovaná s převzetím takového závazku původně nesouhlasila, avšak následně podepsala listinu, podle níž se měla zavázat k úhradě částky 1 350 000 Kč. Současně uvedla, že v průběhu jednání zazněly výroky, podle nichž mělo být 2. žalovanému fyzicky ublíženo, případně měl být zabit, nebude-li předmětný závazek převzat. Dále uvedla, že na základě uzavřené dohody měla 1. žalovaná hradit jednotlivé splátky dle sjednaného splátkového kalendáře a že do doby podání vysvětlení uhradila žalobci částku 600 000 Kč. Podle jejího sdělení probíhaly jednotlivé úhrady v hotovosti a žalobce společně s druhým mužem opakovaně docházeli do provozovny 1. žalované za účelem převzetí peněz. jméno FO dále uvedla, že při pozdějších jednáních mělo docházet k požadavkům na další úhrady a k výrokům, že pokud peníze nebudou zaplaceny, bude o dluhu informována vietnamská komunita a bude poškozena pověst 1. žalované a její rodiny. Současně uvedla, že další splátka měla být podle dohody uhrazena dne 10. 5. 2024 ve výši 750 000 Kč a že ona i její matka měly v souvislosti s touto situací obavy. Z úředního záznamu soud dále zjistil, že jméno FO policii předložila kopie listin souvisejících s předmětným závazkem, fotografie osob, které měly do obchodu docházet za účelem přebírání peněz, a současně policii popsala obsah dohody ze dne 10. 12. 2023, včetně údajů o výši dluhu a splátkovém kalendář.

24. Ze záznamu hovoru ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce, 2. žalovaný, 1. žalovaná a pan jméno FO hovořili o společném podnikání žalobce a 2. žalovaného v oblasti dovozu a prodeje stolů pro manikúru. V hovoru zaznělo, že žalobce a 2. žalovaný společně objednali sto stolů, každý měl financovat jednu polovinu, a že část stolů již byla dovezena, zatímco další část měla být na cestě. Žalobce uváděl, že 2. žalovanému poskytl částku 1 350 000 Kč, zahrnující i peníze, které si opatřil od pana Anonymizováno. 2. žalovaný uváděl, že peněžní prostředky byly použity v souvislosti s objednávkou zboží, že kapitál je vázán ve zboží a že bude nutné zboží prodat. Hovořil rovněž o záloze uhrazené za zboží v zahraničí, k níž chtěl žalobci zaslat fakturu. V hovoru byly rozlišovány částky 750 000 Kč, spojovaná s již dovezenými stoly, a 600 000 Kč, ohledně níž žalobce a pan jméno FO požadovali její vrácení. 1. žalovaná v hovoru uváděla, že žalobce a 2. žalovaný si předali peníze za účelem nákupu zboží, že každý z nich měl financovat jednu polovinu stolů a že žalobce již nechce ve společném podnikání pokračovat. Opakovaně hovořila o potřebě času k prodeji zboží a vrácení vloženého kapitálu. V další části hovoru 1. žalovaná uvedla, že 2. žalovaný přijal částku 600 000 Kč, že tyto peníze nebyly použity na nákup zboží a že mají být žalobci vráceny. Současně uvedla, že za částku 600 000 Kč přebírá odpovědnost, situaci vyřeší a bude s panem Anonymizováno dále jednat o způsobu její úhrady.

25. Ze záznamu hovoru ze dne 10. 12. 2023 soud zjistil, že 1. žalovaná hovořila o předchozí schůzce se žalobcem, při níž se jej dotazovala, jakou částku poskytl 2. žalovanému v souvislosti s jejich podnikáním. Uvedla, že jí žalobce sdělil, že 2. žalovanému poskytl nejprve 750 000 Kč a následně další částku přesahující 600 000 Kč. Dále uvedla, že žalobce s 2. žalovaným telefonoval a požadoval vrácení peněz. 1. žalovaná v hovoru uvedla, že pokud 2. žalovaný nebude schopen žalobci peníze vrátit, převezme za něj odpovědnost a vrátí žalobci částku, kterou 2. žalovaný převzal. Současně uvedla, že příslušný písemný dokument již připravila, obsah je v něm zaznamenán a přítomní se s ním mohou seznámit. Následně byla listina čtena, řešeny byly údaje o jménu 2. žalovaného a termínech splátek; 1. žalovaná listinu podepsala. Ze záznamu dále soud zjistil, že 1. žalovaná předala částku 250 000 Kč. Přítomní hovořili o jejím převzetí, o zaznamenání platby do listiny a o vyhotovení kopií dokumentu pro jednotlivé strany.

26. Ze záznamu hovoru ze dne 29. 12. 2023 soud zjistil, že 1. žalovaná, žalobce a pan jméno FO hovořili o dalším plnění podle dříve sepsané dohody. Žalobce uvedl, že následující den nastává termín, kdy měla 1. žalovaná vrátit další peníze. 1. žalovaná uvedla, že je připravena předat částku 200 000 Kč již dne 29. 12. 2023 a zbývajících 105 000 Kč doplatit do tří týdnů. Současně uvedla, že peníze žalobce má v držení 2. žalovaný. Následně uvedla, že částku 200 000 Kč má u sebe v tašce a je připravena ji předat.

27. Ze záznamu hovoru ze dne 24. 3. 2024 soud zjistil, že 2. žalovaný uvedl, že pracuje a snaží se vydělat peníze, aby je mohl vrátit žalobci. Dále uvedl, že pokud žalobce již nechce ve společném podnikání pokračovat a chce vrátit svůj vložený vklad, bude se snažit mu jej vrátit.

28. Ze záznamu hovoru ze dne 7. 4. 2024 soud zjistil, že 2. žalovaný uvedl, že se bude snažit v polovině dubna žalobci něco zaslat a zbývající částku zaslat kolem 5. 5. 2024. Současně se žalobcem a panem Anonymizováno dohodl na osobní schůzce následující den.

29. Z výpovědi 1. žalované soud zjistil, že 1. žalovaná měla s 2. žalovaným přibližně dva roky partnerský vztah a že žalobce poznala prostřednictvím 2. žalovaného. Uvedla, že dne 6. 12. 2023 se setkala se žalobcem v restauraci McDonald's, kde spolu hovořili o osobě 2. žalovaného, jehož žalobce označoval za svého kamaráda a obchodního partnera. Dále vypověděla, že dne 7. 12. 2023 se v její provozovně setkali žalobce, pan jméno FO a 2. žalovaný. Podle její výpovědi mezi žalobcem a 2. žalovaným došlo ke konfliktu souvisejícímu s jejich obchodními vztahy, při němž měl žalobce na 2. žalovaného křičet, vyhrožovat mu a pokusit se jej fyzicky napadnout. Následně všichni z provozovny odešli. žalovaná dále uvedla, že se téhož dne žalobce společně s panem Anonymizováno do její provozovny vrátili. Podle její výpovědi jí sdělili, že 2. žalovaného někde zadržují a že pokud nepodepíše listinu týkající se závazků 2. žalovaného, bude 2. žalovaný zabit. Uvedla, že se v té době snažila 2. žalovaného telefonicky kontaktovat, avšak bez úspěchu, měla o něj obavy a předmětnou listinu následně podepsala. Dále vypověděla, že po podpisu listin žalobce a pan jméno FO opakovaně navštěvovali její provozovnu a požadovali po ní úhradu peněz. Podle její výpovědi jí bylo opakovaně sdělováno, že pokud nebude platit, bude 2. žalovanému ublíženo, případně budou zveřejněny její intimní materiály a poškozena její pověst. V souvislosti s těmito událostmi hovořila o svých zdravotních obtížích, zdravotních obtížích své dcery a o svých obavách z žalobce a pana Anonymizováno. 1. žalovaná dále uvedla, že přibližně týden po událostech z prosince 2023 nechala ve své provozovně nainstalovat kamerový systém a že záznamy následně předala právnická osoba. Vypověděla rovněž, že Policii v souvislosti s danou věcí opakovaně kontaktovala. Dále uvedla, že v dubnu 2024 kontaktovala 2. žalovaného a setkala se s ním ve své provozovně s úmyslem řešit celou záležitost za účasti právnická osoba. Následně byla společně se svou dcerou vyslechnuta právnická osoba. Ve vztahu k listině ze dne 10. 12. 2023 uvedla, že strojopisnou část dokumentu sama vyhotovila, vytiskla a podepsala. Současně uvedla, že rukou dopsané části listiny nepsala ona. Tvrdila, že jak listinu ze dne 10. 12. 2023, tak následné písemnosti podepisovala pod tlakem a z obav vyvolaných jednáním žalobce a pana Anonymizováno. žalovaná dále vypověděla, že si v minulosti sjednala dva bankovní úvěry, jeden ve výši 800 000 Kč a druhý ve výši 300 000 Kč, přičemž podle její výpovědi byly určeny pro její vlastní podnikatelskou činnost. Současně uvedla, že 2. žalovaný o existenci těchto úvěrů věděl. Dále vypovídala o svých kontaktech s osobami z vietnamské komunity, od nichž měla získat informace o žalobci, panu Anonymizováno a 2. žalovaném, jakož i o svém přesvědčení, že byla v celé záležitosti podvedena.

30. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že svědek zná žalobce přibližně sedm až osm let ze společného hraní fotbalu a že obdobný vztah známého měl rovněž k 2. žalovanému, který se rovněž účastnil fotbalových aktivit. Uvedl, že se žalobcem ani s 2. žalovaným neudržoval bližší přátelské vztahy. Svědek dále uvedl, že nebyl přítomen žádnému předání finančních prostředků mezi žalobcem a 2. žalovaným ani mezi žalobcem a 1. žalovanou. O tvrzené zápůjčce finančních prostředků měl informace pouze ze sdělení žalobce. Podle výpovědi svědka mu žalobce v minulosti hovořil o tom, že poskytl 2. žalovanému peníze v souvislosti se společným podnikáním. Svědek dále vypověděl, že zná provozovnu 999 nacházející se v areálu Sapa a že se zde v minulosti setkal se žalobcem. Současně uvedl, že v této provozovně viděl v zimním období roku 2023 společně sedět žalobce a 2. žalovaného. K účelu jejich setkání však neměl žádné poznatky a žalobce mu tehdy nesdělil, proč se s 2. žalovaným schází. Podle výpovědi svědka mu žalobce až s odstupem několika měsíců sdělil, že mezi ním a 2. žalovaným existoval vztah související se společným podnikáním a poskytnutím finančních prostředků. Svědek současně uvedl, že nebyl přítomen jednáním mezi žalobcem a 2. žalovaným týkajícím se těchto finančních prostředků a nemá vlastní poznatky o jejich předání ani o podmínkách, za nichž měly být poskytnuty. Svědek rovněž uvedl, že nebyl přítomen předání jakékoli finanční hotovosti mezi žalobcem a 2. žalovaným dne 21. 1. 2023 v areálu Sapa.

31. Z překladu komunikace mezi žalobcem a 2. žalovaným, která měla podle tvrzení žalobce probíhat ve dnech 5. 12. 2023 a 6. 12. 2023, soud zjistil, že účastníci řešili společné podnikání spočívající v dovozu a prodeji stolů. V komunikaci se opakovaně hovoří o vložených finančních prostředcích, financování výroby a dodání zboží, počtu vyrobených či dodaných stolů a o možnosti ukončení další spolupráce. 2. žalovaný v komunikaci uvádí, že finanční prostředky byly použity v souvislosti s výrobou a dovozem zboží, že část prostředků je vázána ve zboží a že není možné okamžité vrácení vloženého kapitálu. Současně navrhuje pokračování společného podnikání a prodeje stolů. Žalobce naopak opakovaně požaduje vrácení finančních prostředků, případně ukončení spolupráce. Soud dále zjistil, že v komunikaci jsou zmiňovány částky 300 000 Kč, 600 000 Kč a celková částka 1 350 000 Kč, přičemž žalobce uvádí, že 2. žalovanému předal celkem 1 350 000 Kč a že si evidoval jednotlivé převody a platby. 2. žalovaný naopak uvádí, že prostředky byly použity na podnikatelskou činnost a že jejich vypořádání je spojeno s realizací a prodejem zboží. Komunikace se převážně týká způsobu dalšího vypořádání vložených finančních prostředků a dalšího osudu společného podnikání.

32. Ze zprávy o ambulantním vyšetření 1. žalované ze dne 2.5.2024 soud zjistil, že se ve zprávě uvádí, že je dlouhodobě vyčerpaná, někdo jí vyhrožuje a situace je řešena prostřednictvím Policie ČR.

33. Při ústním jednán dne 21.10.2025 1. žalovaná uvedla, že dne 10.12.2023 předala částku 250 000 Kč a podepisovala potvrzení o převzetí. Rovněž uvedla, že když podepisovala listiny ze dne 7.12.2023 a ze dne 10.12.2023, pak tam již žádný nátlak nebyl, neboť tento byl iniciován ze strany žalobce cca 14 dní před datem 10.12.2023. Nahrávky, které má soud k dispozici tedy byly již z doby, kdy se vztahy s žalobcem ustálily.

34. Žalobcem předložené komunikace prostřednictvím chatovací aplikace ZALO soud neprovedl, neboť na jejich provedení žalobce netrval.

35. Soud nehodnotil ostatní provedené důkazy (listinu označenou jako upomínku – pokus o smír ze dne 31.5.2024, podstatný obsah spisu Policie ČR, místní oddělení adresa č.j. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno) neboť skutečnosti relevantní pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci byly prokázány z ostatních provedených důkazů.

36. Z úvěrových smluv, žádostí o úvěr a výpisů z účtů žalobce vzal soud za prokázané, že žalobce v rozhodném období získal úvěrové prostředky a disponoval finančními prostředky alespoň v rozsahu části jím tvrzeného plnění. Z uvedených výpisů bylo dále prokázáno, že žalobce prováděl výběry hotovosti. Z těchto důkazů však nebylo prokázáno, komu byla vybraná hotovost následně předána, v jaké výši, kdy a z jakého právního důvodu.

37. Z bankovních výpisů žalobce a vyjádření právnická osoba., vzal soud za prokázané, že žalobce ve dnech 24. 10. 2023 a 29. 10. 2023 poukázal na účet 2. žalovaného vždy částku 50 000 Kč, tedy celkem 100 000 Kč. Ve vztahu k dalším žalobcem tvrzeným hotovostním plněním však z bankovních výpisů nebylo prokázáno, že byly peníze předány právě 2. žalovanému. Samotná skutečnost, že žalobce dne 1. 11. 2023 vybral částku 400 000 Kč a v listopadu 2022 částky 200 000 Kč a 50 000 Kč, neprokazuje, jak s touto hotovostí dále naložil.

38. Z listiny datované dne 9. 2. 2026 vzal soud za prokázané, že matka žalobce písemně potvrdila tvrzení, podle něhož žalobci poskytla částku 100 000 Kč. Nebylo však prokázáno, že žalobce tuto částku následně předal 2. žalovanému. Listina byla navíc vyhotovena s časovým odstupem od tvrzeného poskytnutí peněz a týká se toliko vztahu mezi žalobcem a jeho matkou.

39. Ze svědecké výpovědi jméno FO jméno FO vzal soud za prokázané, že svědkyně žalobci poskytla finanční prostředky a že věděla o jeho záměru podnikat s 2. žalovaným v oblasti stolů pro manikúru. Nebylo však prokázáno, že by svědkyně byla přítomna předání peněz mezi žalobcem a 2. žalovaným; svědkyně naopak výslovně uvedla, že přítomna nebyla. Její poznatky o tvrzeném předání peněz proto vycházely ze sdělení žalobce. Z její výpovědi tak nebylo prokázáno ani jednotlivé předání peněz, ani konkrétní obsah dohody mezi žalobcem a 2. žalovaným.

40. Ze svědecké výpovědi jméno FO vzal soud za prokázané, že žalobce a 2. žalovaný se v rozhodné době scházeli a že svědek znal oba z prostředí společných sportovních aktivit. Nebylo však prokázáno, že by svědek byl přítomen tvrzenému předání částky 400 000 Kč dne 21. 1. 2023 v provozovně 999 ani jinému předání peněz mezi žalobcem a 2. žalovaným. Svědek naopak uvedl, že žádnému takovému předání přítomen nebyl. Z jeho výpovědi proto nebylo prokázáno, zda, kdy a v jaké výši žalobce 2. žalovanému peníze předal.

41. Výpověď žalobce soud hodnotil ve spojení s ostatními provedenými důkazy a s přihlédnutím k jeho procesnímu postavení. Žalobce konkrétní rozpis jednotlivých hotovostních plnění uvedl až v pozdější fázi řízení. Nebylo prokázáno, že by jednotlivá tvrzená hotovostní plnění byla potvrzena svědeckou výpovědí osoby přítomné jejich předání, potvrzením o převzetí hotovosti nebo jiným dokladem. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že žalobce doložil původ části finančních prostředků a uskutečnil dva bezhotovostní převody ve prospěch 2. žalovaného; nebylo jimi však prokázáno předání hotovosti v jednotlivých žalobcem tvrzených termínech a částkách.

42. Z nahrávek rozhovorů ze dnů 6. 12. 2023, 10. 12. 2023, 29. 12. 2023, 24. 3. 2024 a 7. 4. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobce a 2. žalovaný jednali o finančním vztahu souvisejícím s pořízením, dovozem a prodejem stolů pro manikúru. Bylo prokázáno, že v rozhovorech byly opakovaně uváděny částky 750 000 Kč, 600 000 Kč a 1 350 000 Kč. Bylo rovněž prokázáno, že 2. žalovaný hovořil o penězích poskytnutých žalobcem k nákupu zboží, o společné objednávce stolů, o zboží již dovezeném nebo objednaném, o záloze za zboží v zahraničí a o kapitálu vázaném ve zboží. Dále bylo prokázáno, že 2. žalovaný uváděl, že pokud žalobce nebude chtít dále spolupracovat a bude požadovat vrácení vloženého vkladu, bude se snažit mu peníze vrátit. Z uvedených nahrávek však nebylo prokázáno samotné předání jednotlivých peněžních částek. Nebylo z nich rovněž prokázáno, že žalobce předal 2. žalovanému právě částky, v termínech a způsobem, které následně tvrdil v řízení. Nahrávky byly pořízeny až v době, kdy mezi účastníky existoval spor o vypořádání jejich vztahu, a zachycují zejména následná jednání o zboží, vloženém kapitálu a možnosti ukončení spolupráce. Z obsahu nahrávek vzal soud dále za prokázané, že 2. žalovaný spojoval poskytnuté prostředky s objednávkou, výrobou, dovozem a prodejem stolů. Bylo prokázáno, že žalobce a 2. žalovaný hovořili o společném financování, rozdělení stolů mezi ně a o tom, že část hodnoty vložených prostředků je v již dodaném nebo objednaném zboží. Z těchto důkazů však nebylo prokázáno konkrétní ujednání, podle něhož měl 2. žalovaný převzít jednotlivé peněžní částky k volnému užití a zavázat se vrátit žalobci tutéž částku nezávisle na průběhu a výsledku jejich podnikatelského záměru.

43. Překlad komunikace, která měla probíhat mezi žalobcem a 2. žalovaným ve dnech 5. 12. 2023 a 6. 12. 2023, soud hodnotil s rezervou. Z předloženého podkladu nebylo prokázáno, z jakých uživatelských účtů komunikace pochází, komu tyto účty náležely ani zda účastníky komunikace byli skutečně žalobce a 2. žalovaný. Nebylo proto prokázáno, že jednotlivá tvrzení v této komunikaci učinil právě žalobce nebo 2. žalovaný. I pokud by soud vycházel z obsahu překladu, nebylo z něj prokázáno konkrétní předání hotovosti ani konkrétní ujednání o jednotlivých žalobcem tvrzených zápůjčkách; komunikace se týká především společného podnikání, financování výroby a dodání stolů, vložených prostředků, zboží a ukončení spolupráce.

44. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. vzal soud za prokázané, že žalobce a 2. žalovaný byli společníky této společnosti se shodnými obchodními podíly. Ve spojení s obsahem nahrávek bylo prokázáno, že mezi žalobcem a 2. žalovaným existoval společný podnikatelský záměr. Z tohoto důkazu však nebylo prokázáno ani vyloučeno uzavření samostatné smlouvy o zápůjčce.

45. Z listiny ze dne 7. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že 1. žalovaná vlastnoručně podepsala prohlášení, podle něhož dluží žalobci částku 750 000 Kč a ponese za ni odpovědnost. Z listiny ze dne 10. 12. 2023 soud vzal za prokázané, že byl písemně zaznamenán finanční vztah žalobce a 2. žalovaného, že listina uvádí částku 1 350 000 Kč poskytnutou „na společné podnikání“, splátkový režim a závazek 1. žalované ve vztahu k dluhu 2. žalovaného. Z navazujících rukou psaných záznamů vzal soud za prokázané, že žalobce, případně pan jméno FO, převzali od 1. žalované plnění v celkové výši 600 000 Kč.

46. Z uvedených listin však nebylo prokázáno, jaké konkrétní dohody žalobce a 2. žalovaný uzavírali při jednotlivých tvrzených předáních peněz v letech 2022 a 2023. Listiny byly sepsány až v prosinci 2023, tedy poté, kdy mezi žalobcem a 2. žalovaným vznikl spor o peníze a zboží. Bylo naopak prokázáno, že listina ze dne 10. 12. 2023 výslovně spojuje poskytnuté prostředky se společným podnikáním; tato formulace odpovídá obsahu nahrávek.

47. Bylo prokázáno, že 1. žalovaná uvedené listiny podepsala, že částečně plnila a že v nahrávkách hovořila o převzetí odpovědnosti za peníze. Současně bylo prokázáno, že tato jednání 1. žalované se uskutečnila až ve fázi následného vypořádávání sporného vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným.

48. Soud se dále zabýval obranou 1. žalované, že její podpisy na listinách a následné platby byly učiněny v důsledku hrozeb žalobce a pana Anonymizováno. Ze svědecké výpovědi jméno FO vzal soud za prokázané, že svědkyně uváděla, že zaslechla výroky, podle nichž mělo být 2. žalovanému ublíženo nebo měl být zabit, pokud 1. žalovaná požadovaný dokument nepodepíše. Bylo rovněž prokázáno, že svědkyně v obdobném smyslu podala vysvětlení právnická osoba. Nebylo však prokázáno, že by svědkyně byla přítomna jednotlivým následným předáním peněz. Z její výpovědi ani z jiných provedených důkazů nebylo prokázáno, kdy přesně, kým a s jakým konkrétním obsahem měla být 1. žalované hrozba vyslovena.

49. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO vzal soud za prokázané, jaké skutečnosti svědkyně policii uvedla. Nebylo však tímto záznamem prokázáno, že obsah dřívějšího vysvětlení svědkyně odpovídal skutečnému průběhu událostí.

50. Ze zprávy právnická osoba vzal soud za prokázané, že oznámení bylo prověřováno a věc byla následně založena, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu nebo přestupku. Nebylo však uvedenou zprávou prokázáno ani to, že k tvrzené pohrůžce nedošlo, ani to, že k ní došlo.

51. Z lékařské zprávy ze dne 2. 5. 2024 vzal soud za prokázané, že 1. žalovaná uváděla dlouhodobé vyčerpání, obavy a řešení situace s právnická osoba. Nebylo však uvedenou lékařskou zprávou prokázáno, zda při podpisu listin ve dnech 7. 12. 2023 a 10. 12. 2023 došlo k tvrzené hrozbě ani jaký byl její obsah.

52. Při hodnocení výpovědi 1. žalované vzal soud za prokázané, že její vyjádření o časovém průběhu tvrzeného nátlaku nebyla zcela souladná. Zatímco v průběhu řízení uváděla, že listiny ze dnů 7. 12. 2023 a 10. 12. 2023 podepisovala pod nátlakem, při jednání dne 21. 10. 2025 uvedla, že v době podpisu listin již žádný nátlak nebyl, neboť tento měl nastat přibližně čtrnáct dní před datem 10. 12. 2023. Současně uvedla, že nahrávky pořízené ve dnech 6. 12. 2023 a 10. 12. 2023 již pocházejí z doby, kdy se vztahy mezi ní a žalobcem ustálily.

53. Z nahrávek ze dnů 10. 12. 2023 a 29. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že 1. žalovaná jednala o obsahu listiny, výši a termínech splátek a přípravě předání peněz. Nebylo však z těchto záznamů prokázáno, že by vůči 1. žalované byla v dané době vyslovena výhrůžka ani že by v daném okamžiku projevovala bezprostřední obavu z takové hrozby. Soud přihlédl k námitce 1. žalované, že nahrávka ze dne 6. 12. 2023 není úplná; nebylo však prokázáno, že nezachycená část rozhovoru obsahovala tvrzené výhrůžky.

54. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

55. Žalobce a 2. žalovaný se znali z vietnamské komunity a ze společných sportovních aktivit. V rozhodném období zamýšleli podnikat v oblasti pořízení, dovozu a prodeje stolů určených pro manikúru. Za tím účelem založili obchodní společnost právnická osoba., v níž měli oba shodný obchodní podíl.

56. Žalobce v rozhodném období disponoval finančními prostředky pocházejícími z úvěrů, vlastních úspor a prostředků poskytnutých jeho matkou. Žalobce provedl ve prospěch účtu 2. žalovaného dva bankovní převody, každý ve výši 50 000 Kč, celkem tedy 100 000 Kč. Žalobce rovněž v rozhodné době vybíral ze svých účtů hotovost.

57. Mezi žalobcem a 2. žalovaným existoval finanční vztah související s jejich zamýšlenou podnikatelskou činností. V pozdějších hovorech účastníci hovořili o částkách 750 000 Kč, 600 000 Kč a 1 350 000 Kč, o společném financování pořízení stolů, jejich rozdělení mezi žalobce a 2. žalovaného, o již dovezeném či objednaném zboží a o prostředcích vázaných v tomto zboží. 2. žalovaný uváděl, že peníze od žalobce byly určeny k nákupu zboží, a v případě ukončení spolupráce hovořil o snaze žalobci vložené prostředky vrátit.

58. Soud však neměl za prokázané, že žalobce předal 2. žalovanému v hotovosti jednotlivé částky tvrzené v řízení, tedy částky 250 000 Kč, 400 000 Kč, 100 000 Kč, 400 000 Kč a 100 000 Kč, ani že mu takto předal celkem 1 350 000 Kč. Nebylo prokázáno, kdy, kde a za jakých konkrétních podmínek měla jednotlivá hotovostní předání proběhnout. Žádný ze slyšených svědků nebyl takovému předání přítomen a žalobce k nim nepředložil potvrzení o převzetí ani jiný přímý důkaz.

59. Soud dále neměl za prokázané, že žalobce a 2. žalovaný uzavřeli smlouvu, podle níž měl 2. žalovaný převzít tvrzené částky jako zápůjčku k volnému užití a zavázat se vrátit žalobci tutéž peněžní částku bez ohledu na výsledek společného podnikatelského záměru. Z provedených důkazů se naopak podává, že účastníci spojovali poskytované prostředky s financováním společného podnikání, pořízením a prodejem stolů a s hodnotou zboží.

60. Dne 7. 12. 2023 1. žalovaná vlastnoručně podepsala listinu, v níž uvedla, že žalobci dluží částku 750 000 Kč a ponese za ni odpovědnost. Dne 10. 12. 2023 byla sepsána další listina, v níž bylo uvedeno, že žalobce poskytl 2. žalovanému celkem 1 350 000 Kč na společné podnikání, a která upravovala splátkový režim. V listině byla 1. žalovaná označena jako ručitel za závazek 2. žalovaného. 1. žalovaná následně žalobci, popřípadě panu Anonymizováno jednajícímu za žalobce, předala celkem 600 000 Kč.

61. Soud neměl za prokázané, že žalobce nebo pan jméno FO při podpisu uvedených listin či při následných platbách vůči 1. žalované použili hrozbu tělesného nebo duševního násilí. Dcera 1. žalované sice vypověděla, že zaslechla výroky o možném ublížení 2. žalovanému, její výpověď však nebyla podpořena dalším přímým důkazem o obsahu, době a původci tvrzené hrozby. Nahrávky z 10. 12. 2023 a 29. 12. 2023 zachycují 1. žalovanou při jednání o listině, splátkách a předání peněz, nikoli však při bezprostředním působení tvrzených výhrůžek. Výpověď 1. žalované byla nadto v časovém vymezení tvrzeného nátlaku rozporná, neboť při jednání dne 21. 10. 2025 uvedla, že při podpisu listin již nátlak neprobíhal.

62. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“): „Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 63. Podle § 2392 odst. 1 o. z.: „Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.“ 64. Podle § 2393 odst. 1 o. z.: „Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.“ 65. Podle § 2394 o. z.: „Bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.“ 66. Zápůjčka je smlouvou reálnou; k jejímu vzniku nepostačuje samotná dohoda o budoucím poskytnutí peněz, nýbrž je třeba skutečného přenechání peněžních prostředků vydlužiteli. Zároveň musí být z okolností patrné, že peníze byly vydlužiteli přenechány s povinností vrátit věc stejného druhu, tedy u peněžité zápůjčky odpovídající peněžní částku.

67. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 29 ICdo 112/2019, uveřejněném pod č. 97/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky žalobce jako zapůjčitel tvrdí, že s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, že mu předmět zápůjčky odevzdal a že jej žalovaný nevrátil. Důkazní břemeno žalobce se vztahuje k uzavření smlouvy o zápůjčce a k předání peněz vydlužiteli. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka 68. Podle § 555 odst. 1 o. z.: „Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.“ 69. Podle § 556 odst. 1 a 2 o. z.: „(1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.“ 70. Tato pravidla se uplatní při posouzení listin ze dnů 7. 12. 2023 a 10. 12. 2023. Jejich označení či jednotlivé použité výrazy nejsou samy o sobě rozhodující. Význam listin je nutno vyložit podle jejich obsahu, okolností jejich vzniku, předchozího vztahu účastníků a jejich následného jednání.

71. Podle § 2053 o. z.: „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ 72. Podle § 2054 odst. 2 o. z.: „Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“ 73. Ustanovení § 2053 o. z. předpokládá uznání vlastního dluhu co do důvodu a výše. Účinky podle § 2054 odst. 2 o. z. nastávají jen tehdy, lze-li z konkrétních okolností dovodit, že dlužník dílčím plněním uznal též zbytek závazku. Samotné dílčí plnění třetí osoby proto bez dalšího neprokazuje existenci ani rozsah původního dluhu jiné osoby, ani jeho právní titul.

74. Podle § 2018 o. z.: „(1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.“ 75. Podle § 2019 odst. 1 o. z.: „Ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu.“ 76. Podle § 2021 odst. 1 o. z.: „Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.“ 77. Podle § 1892 odst. 1 o. z.: „Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.“ 78. Jak ručení, tak přistoupení k dluhu předpokládají určitý dluh původního dlužníka. Pro posouzení žalobního nároku je proto podstatné, zda žalobce prokázal existenci pohledávky vůči 2. žalovanému ze žalobou tvrzené smlouvy o zápůjčce. Na této otázce nic nemění samotná skutečnost, že 1. žalovaná v prosinci 2023 podepsala listiny vztahující se k finančnímu vztahu žalobce a 2. žalovaného nebo že na základě těchto listin částečně plnila.

79. Podle § 1903 odst. 1 o. z.: „Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.“ 80. Podle § 1904 o. z.: „Platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla.“ 81. Soud se zabýval též tím, zda listiny z prosince 2023 nelze hodnotit jako samostatnou dohodu o narovnání. Takový závěr však vyžaduje, aby z obsahu právního jednání a z okolností jeho uzavření vyplývala vůle stran upravit či nahradit dosud sporná nebo pochybná práva a povinnosti novým závazkem. Z listin, nahrávek a tvrzení žalobce však taková vůle nevyplývá dostatečně určitě. Žalobce sám založil žalobu na tvrzené původní zápůjčce 2. žalovanému, nikoli na samostatném závazku z narovnání uzavřeném s 1. žalovanou. Listiny nadto odkazují na finanční prostředky poskytnuté 2. žalovanému na společné podnikání a upravují způsob jejich předpokládaného vrácení; nelze je proto bez dalšího vyložit jako novaci či narovnání původního právního vztahu.

82. Podle § 2716 odst. 1 o. z.: „Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.“ 83. Podle § 2719 odst. 1 o. z.: „Peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil.“ 84. Uvedená ustanovení soud uvádí pouze pro úplnost vzhledem k obraně 1. žalované a obsahu nahrávek. Soud nečiní závěr, že mezi žalobcem a 2. žalovaným byla uzavřena smlouva o společnosti ve smyslu § 2716 o. z. Z provedených důkazů však vyplývá, že účastníci spojovali finanční prostředky s podnikatelským záměrem, objednáváním, dovozem a prodejem stolů. Tyto okolnosti jsou významné při posouzení, zda žalobce prokázal, že peníze poskytl právě jako zápůjčku ve smyslu § 2390 o. z.

85. Podle § 587 odst. 1 o. z.: „Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.“ 86. Podle § 586 odst. 1 a 2 o. z.: „(1) Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. (2) Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.“ 87. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2250/2018, uveřejněném pod č. 79/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedl, že bezprávná výhrůžka spočívá v hrozbě něčím, co hrozící není oprávněn učinit, anebo v hrozbě prostředkem, který by sice hrozící použít mohl, avšak nesmí jej použít k vynucení určitého právního jednání. Dovolání se neplatnosti podle § 587 odst. 1 o. z. musí být výslovné, musí se vztahovat ke konkrétnímu právnímu jednání a musí označit vadu spočívající v nedostatku svobodné vůle, včetně okolností, v nichž je spatřována. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2250/2018 88. Nejvyšší soud dále v usnesení ze dne 29. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 601/2024, zdůraznil, že hrozba musí mít takovou povahu a intenzitu, aby vzhledem k okolnostem případu a osobním vlastnostem adresáta vyvolala důvodnou obavu. Okolnosti vylučující svobodu vůle musí mít objektivní základ; nepostačuje pouhá subjektivní představa osoby, která se neplatnosti dovolává. Musí být rovněž dána souvislost mezi tvrzenou hrozbou a učiněným právním jednáním. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 601/2024 89. V projednávané věci 1. žalovaná námitku relativní neplatnosti vznesla. Soud proto posuzoval její tvrzení o obsahu, původci, době a intenzitě tvrzeného nátlaku, jakož i to, zda tvrzené okolnosti mohly být příčinou podpisu listin a následných plateb.

90. Soud žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal vznik pohledávky vůči 2. žalovanému ze smlouvy o zápůjčce v žalobou tvrzeném rozsahu.

91. Podle § 2390 o. z. vznikne smlouva o zápůjčce tehdy, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. U peněžité zápůjčky je proto nezbytné prokázat nejen to, že žalobce finančními prostředky disponoval, ale též to, že je žalovanému skutečně přenechal na základě dohody, z níž pro žalovaného vyplývala povinnost vrátit peněžní částku.

92. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 29 ICdo 112/2019, uveřejněném pod č. 97/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky nese žalobce břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněžních prostředků žalovanému. Žalobce tedy musel prokázat, že mezi ním a 2. žalovaným vznikla dohoda o zápůjčce a že na jejím základě 2. žalovanému předal jím tvrzené finanční prostředky.

93. Žalobce byl při jednání dne 27. 1. 2026 podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučen a vyzván, aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že 2. žalovanému předal finanční prostředky v celkové výši 1 350 000 Kč. Přes toto poučení žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce ani ohledně předání finančních prostředků v jím tvrzeném rozsahu 94. Žalobce prokázal, že v rozhodném období disponoval částí finančních prostředků pocházejících z úvěrů, vlastních zdrojů a prostředků poskytnutých jeho matkou. Prokázal rovněž, že na účet 2. žalovaného poukázal dvě částky po 50 000 Kč, celkem 100 000 Kč. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by žalobce 2. žalovanému předal další žalobcem tvrzené hotovostní částky, tedy 250 000 Kč, 400 000 Kč, 100 000 Kč, 400 000 Kč a 100 000 Kč. Samotné výběry hotovosti z účtu neprokazují, že žalobce s takto vybranými penězi následně naložil právě tvrzeným způsobem. Žalobce nepředložil potvrzení o převzetí hotovosti ani jiný přímý listinný důkaz k jednotlivým tvrzeným hotovostním předáním. Ani svědkyně jméno FO jméno FO, ani svědek jméno FO nebyli těmto předáním přítomni. Svědek jméno FO přitom výslovně popřel, že by byl přítomen tvrzenému předání částky 400 000 Kč dne 21. 1. 2023. Skutečnost, že žalobce a 2. žalovaný se v rozhodné době scházeli, nemůže sama o sobě nahradit důkaz o předání konkrétní hotovosti.

95. Soud vzal v úvahu, že žalobce prokázal dva bezhotovostní převody ve prospěch 2. žalovaného v celkové výši 100 000 Kč. Tato skutečnost však nevede k částečnému vyhovění žalobě. Žalobce neuplatnil samostatný nárok z těchto převodů a neprokázal, že byly poskytnuty na základě samostatné smlouvy o zápůjčce, ani jaké měly podmínky splatnosti. Podle obsahu provedených důkazů byly tyto převody součástí širšího finančního vztahu účastníků spojeného s podnikatelským záměrem.

96. Nahrávky rozhovorů potvrzují existenci finančního vztahu žalobce a 2. žalovaného a skutečnost, že účastníci jednali o částkách 750 000 Kč, 600 000 Kč a 1 350 000 Kč. Z jejich obsahu však neplyne, kdy, kde a v jakých částkách mělo dojít k jednotlivým předáním peněz. Nahrávky byly navíc pořízeny až poté, kdy se mezi žalobcem a 2. žalovaným stal sporným způsob vypořádání jejich vztahu. Zachycují především následné jednání o zboží, vložených prostředcích a možnosti ukončení spolupráce. Pro právní kvalifikaci vztahu je významné, že z nahrávek plyne spojení peněz s podnikatelským záměrem spočívajícím v objednání, výrobě, dovozu a prodeji stolů pro manikúru. 2. žalovaný hovořil o společné objednávce, o zboží již dovezeném nebo objednaném, o záloze za zboží v zahraničí a o kapitálu vázaném ve zboží. Žalobce hovořil o ukončení spolupráce a požadoval vrácení vložených prostředků.

97. Žalobní verze, podle níž mělo jít o financování podnikání 2. žalovaného se zamýšlenou budoucí spoluprací žalobce, nebyla zcela souladná s obsahem nahrávek. Ty zachycují žalobce a 2. žalovaného jako osoby, které již společně objednaly zboží, měly se podílet na jeho financování a rozdělení a měly je společně prodávat. Tato okolnost sama o sobě nevylučuje uzavření smlouvy o zápůjčce. Vzhledem k ní však bylo třeba, aby žalobce konkrétními důkazy prokázal, že vedle vztahu souvisejícího se společným podnikatelským záměrem byla mezi účastníky sjednána také zápůjčka v žalobou tvrzeném rozsahu a obsahu.

98. Soud neuzavírá, že mezi žalobcem a 2. žalovaným nedošlo k žádnému poskytnutí peněz. Bylo prokázáno, že žalobce 2. žalovanému převedl částku 100 000 Kč a že mezi nimi existoval finanční vztah související s podnikatelským záměrem. Nebylo však prokázáno, že žalobce 2. žalovanému předal finanční prostředky v žalobou tvrzeném celkovém rozsahu 1 350 000 Kč, ani že tak učinil na základě smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z.

99. Listina ze dne 10. 12. 2023 nemůže tento nedostatek důkazů sama odstranit. Byla sepsána až v době následného sporu a uvádí, že peníze měly být žalovanému 2) poskytnuty „na společné podnikání“. Tento údaj odpovídá obsahu nahrávek. Listina proto neprokazuje, že při jednotlivých tvrzených předáních v letech 2022 a 2023 byla mezi žalobcem a 2. žalovaným sjednána zápůjčka v žalobcem tvrzeném obsahu.

100. Stejně tak nelze vycházet z překladu komunikace, jež měla probíhat ve dnech 5. 12. 2023 a 6. 12. 2023. Z předloženého podkladu nebylo postaveno najisto, z jakých uživatelských účtů komunikace pocházela ani že jejími účastníky byli právě žalobce a 2. žalovaný. I podle jejího obsahu se navíc jednalo především o komunikaci týkající se podnikatelského záměru, zboží a vypořádání vložených prostředků, nikoli o doklad jednotlivých předání hotovosti nebo konkrétního ujednání o zápůjčce.

101. Žalobce dále poukazoval na listiny z prosince 2023, podpis 1. žalované a její následná plnění v celkové výši 600 000 Kč. Tyto skutečnosti soud vzal za prokázané. Samy o sobě však neprokazují vznik a obsah žalobcem tvrzené původní zápůjčky mezi žalobcem a 2. žalovaným. Při výkladu právního jednání je třeba podle § 555 a § 556 o. z. vycházet z jeho obsahu, okolností vzniku a následného jednání stran. Z obou listin a nahrávek se podává, že 1. žalovaná reagovala na spor mezi žalobcem a 2. žalovaným a na požadavek vypořádat peníze spojované se společným podnikáním.

102. Soud neshledal, že by bylo možno listiny z prosince 2023 posoudit jako samostatné narovnání ve smyslu § 1903 o. z., z něhož by žalobci vznikl nový, na původním právním vztahu nezávislý nárok vůči 1. žalované. Z jejich obsahu ani z okolností jejich vzniku neplyne dostatečně určitě vůle stran nahradit dosavadní sporný či pochybný vztah novým samostatným závazkem. Žalobce ostatně svůj nárok založil na tvrzené zápůjčce poskytnuté 2. žalovanému a vůči 1. žalované jej uplatňoval jako nárok z přistoupení k jeho dluhu, případně z ručení.

103. Přistoupení k dluhu podle § 1892 odst. 1 o. z. i ručení podle § 2018 odst. 1 o. z. předpokládají existenci dluhu původního dlužníka. U ručení to výslovně stanoví též § 2019 odst. 1 o. z. Nebyla-li v řízení prokázána žalobcem tvrzená pohledávka ze zápůjčky vůči 2. žalovanému v uplatněném rozsahu, nemůže být na tomto základě důvodný ani žalobní nárok vůči 1. žalované.

104. Ani částečné plnění 1. žalované nemění tento závěr. Podle § 2054 odst. 2 o. z. má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu jen tehdy, lze-li z okolností usoudit, že dlužník tímto plněním uznal i zbývající dluh. V dané věci 1. žalovaná plnila v souvislosti s listinami sepsanými až v době sporu mezi žalobcem a 2. žalovaným. Z těchto okolností nelze dovodit, že by její plnění samo o sobě prokazovalo uzavření a existenci žalobcem tvrzené zápůjčky mezi žalobcem a 2. žalovaným.

105. Obrana 1. žalované, podle níž mezi žalobcem a 2. žalovaným šlo o společné podnikání a nikoli o zápůjčku, byla zohledněna pouze potud, že provedené důkazy skutečně spojují finanční vztah účastníků s podnikatelským záměrem týkajícím se stolů. Soud však nečiní závěr, že mezi žalobcem a 2. žalovaným vznikla smlouva o společnosti podle § 2716 o. z. ani že žalobce nese určité podnikatelské riziko. Takový závěr není pro rozhodnutí potřebný. Žaloba byla zamítnuta výlučně proto, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz v žalobou tvrzeném rozsahu.

106. Soud je vázán žalobou vymezeným skutkovým základem věci. Nemohl proto žalobci přiznat plnění z případného vypořádání podnikatelského vztahu, z bezdůvodného obohacení nebo z jiného právního důvodu, který žalobce skutkově neuplatnil. Žalobce svůj nárok založil na tvrzeném poskytnutí zápůjčky 2. žalovanému a na zajištění či převzetí takto tvrzeného dluhu 1. žalovanou.

107. Ze stejného důvodu nebylo pro výsledek řízení nezbytné právně posoudit námitku 1. žalované, že její projevy vůle a následná plnění byly učiněny pod bezprávní pohrůžkou ve smyslu § 587 o. z. Soud proto na této námitce své rozhodnutí nezaložil. Nad rámec uvedeného soud pouze uvádí, že tvrzený nátlak se z provedených důkazů nepodal jednoznačně, zejména s ohledem na rozpory ve výpovědi 1. žalované o době, kdy měl nátlak probíhat, a na obsah nahrávek ze dnů 10. 12. 2023 a 29. 12. 2023.

108. Jelikož žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně vzniku hlavní pohledávky ze zápůjčky vůči 2. žalovanému v žalovaném rozsahu, byla žaloba vůči oběma žalovaným zamítnuta. Žalobci proto nevzniklo ani právo na požadované příslušenství.

109. Žalobce navrhl vydání rozsudku pro uznání vůči 2. žalovanému. Soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť podmínky pro postup podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř. neměl za bezpečně splněné. Kvalifikovaná výzva byla doručována 2. žalovanému na poslední známou adresu ve Slovenské republice; z doručenky nelze bezpečně zjistit, kdo zásilku fakticky převzal. Vzhledem k požadavku doručení do vlastních rukou a výjimečné povaze fikce uznání soud nárok projednal meritorně.

110. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal 1. žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 225 545,20 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 750 000 Kč sestávající z částky 11 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 5. 6. 2024, z částky 11 300 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., z částky 11 300 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., z částky 11 300 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 9. 2024, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 11. 2024, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 4. 2025, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 6. 2025, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 8. 2025, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 10. 2025, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 12. 2025, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 1. 2026, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 3. 2026, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 3. 2026, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 5. 2026 a z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 5. 2026 včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 26 395,20 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 11. 2024 náhrada 2 601,12 Kč za 200 ujetých km v částce 1 801,12 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 4. 2025 náhrada 2 970,72 Kč za 200 ujetých km v částce 1 770,72 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 6. 2025 náhrada 2 970,72 Kč za 200 ujetých km v částce 1 770,72 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 8. 2025 náhrada 2 970,72 Kč za 200 ujetých km v částce 1 770,72 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 10. 2025 náhrada 2 970,72 Kč za 200 ujetých km v částce 1 770,72 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 12. 2025 náhrada 2 970,72 Kč za 200 ujetých km v částce 1 770,72 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 1. 2026 náhrada 2 980,16 Kč za 200 ujetých km v částce 1 780,16 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 3. 2026 náhrada 2 980,16 Kč za 200 ujetých km v částce 1 780,16 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 5. 2026 náhrada 2 980,16 Kč za 200 ujetých km v částce 1 780,16 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t.

111. Soud nepřiznal zástupci první žalované odměnu za nahlížení do spisu v trvání 17 minut ani za písemnou reakci na předžalobní výzvu. Nahlížení do spisu není samostatným úkonem právní služby podle § 11 advokátního tarifu; jde zpravidla o součást převzetí a přípravy zastoupení, popř. o činnost nezbytnou pro řádné zastupování v průběhu řízení. Za tuto činnost proto samostatná odměna nenáleží (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1407/2017).

112. Reakce na předžalobní výzvu není úkonem výslovně uvedeným v § 11 advokátního tarifu a v dané věci nebyla shledána ani úkonem účelně vynaloženým k bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu upravuje výzvu k plnění, nikoli reakci adresáta na ni. Srov. též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 17 Co 23/2024 113. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a druhým žalovaným soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce ve vztahu k druhému žalovanému neměl ve věci úspěch. Druhému žalovanému byla podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovena opatrovnicí advokátka.

114. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14.7.2026, č. j. 14 C 137/2024 -129 byla ustanovené opatrovnici přiznána odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 70 500 Kč. Jelikož hotové výdaje a odměnu advokáta ustanoveného opatrovníkem hradí stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.), je žalobce podle § 149 odst. 2 o. s. ř. povinen tuto částku zaplatit státu na účet zdejšího soudu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.