14 C 177/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pořízové a přísedících Ing. Karla Kužílka a Ing. Mgr. Jana Ryšavého ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec a číslo zastoupen: Mgr. jméno příjmení , advokát sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupen: Mgr. obec anonymizováno , advokát sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru doručené žalobci žalovanou dne 6.3.2017, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 48 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30.3.2017 ve znění doplnění ze dne 31.7.2017 a ze dne 29.11.2017 se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovnímu poměru, dané žalobci žalovanou dne 6.3.2017, je neplatné. Dále se domáhal po žalované zaplacení částky 35.000 Kč, kterou podáním ze dne 29.11.2017 rozšířil resp. změnil na částku 386.700 Kč, představující náhradu mzdy. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva dne 1.3.2002 s dnem nástupu do práce od 1.3.2002, místem výkonu v [obec] a druhem práce: vedoucí projektu (stavbyvedoucí). Dne 6.3.2017 (tj. po více než po 15 letech zaměstnaneckého poměru) obdržel žalobce od žalované dopis, ve kterém žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr žalobce podle ust. § 55 odst. 1 zákoníku práce za porušení povinnosti žalobce zvlášť hrubým způsobem. Jako důvody okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaná uvedla následující: Prvním důvodem byla skutečnost, žalobce dne 26.9 a 27.9.2016 nechal navézt pro klienta žalované – společnost [právnická osoba] lešení bez písemné objednávky objednatele tj. klienta a porušil tak vnitřní předpisy a pokyny žalované. Druhým důvodem bylo postavení jiného druhu lešení žalobcem dne 27.10.2016 pro společnost [právnická osoba], než jaké si tato společnost objednala. Třetím důvodem pak byla skutečnost, že žalobcem postavené lešení ze dne 27.10.2016 bylo postaveno v rozporu s rozhodnutím o zvláštním užívání komunikace ze dne 20.10.2016. Čtvrtým důvodem pro který žalovaná okamžitě rozvázala pracovní poměr s žalobcem bylo nestandardní provedení žalobcem postaveného lešení ze dne 27.10.2016, které bylo navíc postaveno v rozporu s návodem na montáž i s [anonymizováno]. Pátým důvodem pak bylo způsobení hmotné škody žalované tím, že na stavbě rodinného domu [ulice a číslo] zanechal žalobce fasádní lešení, přestože demontáž na stavbě byla provedena ke dni 22.2.2017. Žalobce s výše uvedenými důvody, pro které byl okamžitě zrušen pracovní poměr nesouhlasí a namítá, že okamžitě zrušit pracovní poměr podle ust. § 58 odst. 1) zákoníku práce může zaměstnavatel se zaměstnancem pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl. Tedy i kdyby důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru uvedené pod body 1. – 4 byly relevantní a důvodné, byly žalovanou stranou uplatněny opožděně, tj. po marném uplynutí dvouměsíční lhůty. K prvnímu důvodu žalobce namítal, že neporušil žádný vnitřní předpis žalované, když po potvrzené ústní objednávce společností [právnická osoba] nechal navézt lešení na sjednané staveniště. [právnická osoba] byla dlouholetým a spolehlivým klientem žalované, se kterou žalobce udržoval nadstandardní obchodní vztahy. Zakázka pro tuto společnost byla úspěšné provedena a faktura řádně uhrazena. Žalobce lešení na stavbu„ Gymnázium [ulice]“ nechal navézt až po řádné písemné nabídce ze dne 18.10.2016, kterou učinil jednatel žalované. K druhému výpovědnímu důvodu žalobce namítal, že lešení bylo navezeno dle požadavků společnosti [právnická osoba], když v průběhu realizace zakázky stavby lešení se následně ukázalo, že původně objednané nepodchozí lešení není možné instalovat (s ohledem na rozhodnutí stavebního úřadu o záboru a nutnosti postavení podchozího lešení) a společnost [právnická osoba] souhlasila se změnou objednávky tak, že bude postaveno lešení podchozí. Žalobce vytýkaným jednáním žalovanou nijak nepoškodil. Příslušný stavební úřad rozhodnutím o záboru povolil společnosti [právnická osoba] podchozí lešení. Žalobce tak nijak nezaměnil objednávku společnosti [právnická osoba] ani cenovou nabídku žalobce, kterou učinil jednatel žalované. Z připraveného materiálu žalobce postavil podchozí lešení. K třetímu výpovědnímu důvodu žalobce uvedl, že lešení postavené pro společnost [právnická osoba] nebylo postaveno v rozporu s rozhodnutím o zvláštním užívání komunikace ze dne 20.10.2016. K výpovědnímu důvodu pod bodem čtyři uvedl, že žalobcem postavené lešení ze dne 27.10.2016 bylo provedeno řádně, s maximální pečlivostí, bylo bez komplikací v bezproblémovém provozu po dobu cca dvou týdnů. K odbornému posouzení [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 5.3.2017 (které si nechala vypracovat žalovaná strana) uvedl, že z obsahu nevyplývá, že by podchozí lešení bylo provedeno zcela nepřípustně v zásadním rozporu s návodem na montáž, zpracovatel posudku navíc vycházel pouze z neúplné fotodokumentace (stavbu nikdy fyzicky neviděl). S ohledem na své zkušenosti žalobce postavil lešení bezpečné, které nevykazovalo žádné nežádoucí pohyby a prokazovalo dostatečnou tuhost, podle názoru žalobce z předložených fotografií nevyplývá nestandardní nastavení patek. K namítanému mimostřednému nastavení sloupků žalobce uvedl, že se původně nepočítalo s tím, že stavba bude podchozí, žalobce z důvodu hospodárnosti stavby pracoval s připraveným materiálem. Mimostředné nastavení sloupu nemohlo ohrozit stabilitu a bezpečnost stavby, která byla podpořena a zajištěna mnoha jistícími prvky. K výpovědnímu důvodu pod bodem pět namítal, že po skončení prací na stavbě v [anonymizováno] klientka žalované, [právnická osoba] a.s. požádala žalobce, aby po nezbytně nutnou dobu bezplatně zapůjčil část lešení tak, aby mohly být dokončené fasádní práce na domě s tím, že lešení poté na své náklady odveze do skladu žalované, což [právnická osoba] a.s. učinila dne 7.3.2017. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o nepatrné množství části lešení, které žalované v předmětnou dobu nemohlo chybět na jiných stavbách, žalobce za účelem rozvíjení dobrých obchodních vztahů se [právnická osoba] a.s. vyhověl v žádosti o výprosu. Žalobce výše popsaným jednáním tak rozhodně nepřekročil své pravomoci, které vyplývají z pracovní smlouvy, když do kompetence žalobce patřilo mimo jiné i pronajímání stavebního lešení a jiné podobné činnosti. Stejně tak neexistoval žádný vnitřní předpis žalované, který by žalobci nařizoval realizovat pouze písemné objednávky. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že žalovaná v měsících říjnu a listopadu 2016 (tedy v měsících, kdy měl žalobce hrubým způsobem porušit své pracovní povinnosti) vyplatila k měsíční mzdě žalobci prémii 5.000 Kč. Žalobce odkázal na článek 1.1 pracovní smlouvy, ze kterého vyplývá oprávnění žalobce realizovat objednávku (i ústní) obchodního partnera (vedoucí stavby je odpovědný za akviziční a obchodně prezentační činnost, za spolutvorbu obchodní strategie a s tím související obchodní jednání – kompletní zpracování poptávek, realizace zakázek lešenářských prací od objednání zakázky do předání díla a to včetně pronájmu stavebního lešení). Žalobce uvedl, že během 15 leté praxe nedošlo k jediné havárii lešení, které realizoval a zákazníci žalované se kterými žalobce spolupracoval, byli s prací žalobce spokojeni. Pokud jde o důvod [číslo] okamžitého zrušení pracovního poměru, pak žalobce doplnil, že na uvedené stavbě probíhaly lešenářské práce prováděné žalovaným déle než 1 rok. Nevyhovět žádosti zákazníka o zapůjčení nepatrného množství lešení na dokončení povrchové úpravy fasády podle názoru žalobce by bylo nejen neseriózní, ale reálně by mohlo způsobit rozvázání spolupráce s tímto zákazníkem, kterým je [právnická osoba] a.s.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. ledna 2018 čj. 14 C 177/2017-38 soud rozhodl podle ust. § 112 odst. 2) o.s.ř. o vyloučení části žalobního návrhu žalobce na zaplacení náhrady mzdy ve výši 386.700 Kč k samostatnému projednání a rozhodnutí z důvodu hospodárnosti řízení.

3. Žalovaná ve vyjádření ze dne 21.6.2017 nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. V případě prvního výpovědního důvodu žalovaná poukázala na bližší vymezení druhu práce v článku 1 odst. 1.1 pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ze dne 1.3.2002, když z tohoto vymezení dle jejího názoru nevyplývá, že by žalobce byl oprávněn v zastoupení žalované činit právní jednání, tj. například potvrdit ať již ústně či písemně učiněnou objednávku a na základě takového právního jednání poté zákazníkovi poskytnout plnění. Žalobce svým jednáním tedy odňal movité věci ve vlastnictví zaměstnavatele bez jeho souhlasu z jeho dispozice a předal je třetí osobě, když toto jednání představuje úmyslný útok na majetek zaměstnavatele. Dále se žalovaná vyjádřila k druhému a třetímu důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru s tím, že žalobce nechal postavit jiné lešení než si zákazník u žalované objednávkou ze dne 18.10.2016 objednal, když si objednal lešení nepodchozí, ale žalobce nechal postavit lešení podchozí a postupoval tak svévolně v rozporu s pokyny žalované. K výpovědnímu důvodu pod bodem čtyři žalovaná tvrdila, že z odborného posudku [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 3.5.2017, (který žalovaná obdržela téhož dne) se žalovaná dozvěděla, že založení lešení je nestandardní„ zcela v rozporu s návodem na montáž, lešení vykazuje mimostředné nastavení sloupků, což je zcela nepřípustné“. [titul]. [jméno] [příjmení] doplňujícím sdělením ze dne 31.3.2017 zdůraznil, že provedené lešení„ je v rozporu platnými právními předpisy a normami“ a doplnil,„ že použití podchozích rámů je s ohledem na značný sklon chodníku zcela nevhodné“. Žalobce tak provedl lešení se zásadními vadami ohrožující majetek třetích osob. K výpovědnímu důvodu pod bodem pět žalovaná namítala, že lešení mělo být podle soupisů provedených lešenářských prací, výkonů a dodávek ze dne 22.2.2017 pronajato do 22.2.2017 včetně a tohoto dne i demontováno. Uvedený soupis podepsal na straně žalované žalobce a byl podepsán i zákazníkem (objednatelem) a podle tohoto soupisu žalovaná téhož dne (22.2.2017) vystavila fakturu k tíži zákazníka. Žalobce nebyl oprávněn se zákazníky uzavírat jednání, podle kterého by lešení, které mělo být dne 22.2.2017 demontováno, nadále mělo zůstávat v dispozici zákazníka. Pokud se tedy žalobce sám bez vědomí jednatele společnosti rozhodl část lešení u zákazníka ponechat, odňal movité věci ve vlastnictví zaměstnavatele bez jeho souhlasu z dispozice zaměstnavatele a předal je třetí osobě, a proto uvedené jednání představuje úmyslný útok na majetek zaměstnavatele.

4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazu podle ust. § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Z výslechu žalobce vzal soud za prokázané, že byl zaměstnancem žalované společnosti po dobu cca 15 let. Náplní výkonu práce bylo obstarání zakázek za co nejvýhodnějších finančních podmínek pro žalovanou, zajištění materiálu, montážníků, samotná realizace zakázky včetně dopravy. Vypracovával nabídky až po konečné realizace, kdy zajišťoval stavbu lešení podle pokynů zákazníka, následně zajišťoval demontáž a odvoz lešení. Potvrdil, že vzájemné vztahy mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno] byly nadstandardní, spolupráce probíhala bezproblémově řadu let. V případě stavby lešení u Gymnázia na [anonymizováno] mohlo dojít k tomu, písemná objednávka byla realizována se zpožděním. [příjmení] žalobce splnil termín, navezl materiál na uvedené místo dle pokynů společnosti a následně byla objednávka potvrzena. Lešení bylo dodáno na místo určení a z důvodu na straně zákazníka nebylo možné po dobu 10ti dnů provést realizaci lešení, proto bylo nutné lešení přivézt (na náklady společnosti [právnická osoba]) zpátky do skladu žalované společnosti. V objednávce ze dne 24.10.2016 bylo uvedeno nepodchozí lešení, následně však z důvodu předložené Technické správy komunikací muselo být dodáno podchozí lešení a v této souvislosti došlo ke změně objednávky ze strany společnosti [právnická osoba], která následně řádně objednávku uhradila. Žalobce namítal, že neměl povinnost jakoukoliv změnu objednávky písemně hlásit jednateli žalované, když výše uvedené bylo v kompetenci žalobce. Vzhledem k tomu, že původní objednávka zněla na nepodchozí lešení a následně změněna na lešení podchozí v době bezprostředně před počátkem realizace lešenářských prací a vše již bylo připravené na stavbu nepodchozího lešení, byl připravený materiál doplněn o podchozí rámy. Žalobce připustil, že vzhledem k tomu, že ke změně objednávky došlo v zásadě„ ze dne na den“, mohlo při realizaci dojít k drobným nedokonalostem, připustil, že některé práce mohly být provedeny lépe. Nicméně přes shora uvedené, lešení nebylo postaveno v rozporu s návodem na montáž ani nebylo nebezpečné pro stavebníky či okolí. Pokud jde o důvod okamžitého zrušení pod bodem pět, tedy že lešení u rodinného domu [ulice] nebylo odvezeno v termínu do 22.2.2017 pak žalobce uvedl, že lešení žalované bylo poskytnuto v tomto projektu s určitými změnami déle než jeden rok. S ohledem na klimatické podmínky a úpravu terénu [právnická osoba] a.s. v termínu nedokončila zamýšlené práce, a proto, když došlo k demontáži byl žalobce požádán, jestli by mohl určité množství materiálu tj. lešení ponechat na stavbě s tím, že sami zaměstnanci [právnická osoba] si toto použijí a budou přemísťovat dle potřeby. Mohlo se jednat zhruba o 30 metrů lešení. [právnická osoba] byla dlouhodobým zákazníkem žalované, spolupráce probíhala velice dobře. Žalobce neměl důvod požadavku nevyhovět, bylo dohodnuto, že požadovaný materiál bude dodán zpět do 14 dnů tak, že odvoz materiálu zajistí na své náklady [právnická osoba] a.s. Žalobce uvedl, že pokud se jedná o lešení u Gymnázia [ulice] tak toto nevykazovalo žádné pohyby ani náznaky, které by svědčily o nestabilnosti lešení.

6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] intenzivně spolupracovala se společností žalované po dobu cca 7 let, když veškeré lešenářské práce pro společnost prováděla právě společnost žalované. Po celou dobu spolupráce bylo jednáno téměř výhradně s žalobcem, spolupráce probíhala naprosto bez problémů. Předobjednávky stavby lešení probíhaly ústně při osobní prohlídce nebo telefonicky, vlastní objednávky pak prostřednictvím emailu, tedy písemně. Dne 27.10.2016 bylo žalovanou prostřednictvím žalobce postaveno lešení, které si společnost objednala, když původně žádala postavit lešení nepodchozí, později s ohledem na vyjádření Technické správy komunikací byla objednávka změněna na lešení podchozí. Jednalo se o lešení, které bylo stavěno u Gymnázia na [anonymizováno], bylo umístěno z druhé strany budovy, kde nebyl vchod do budovy. Svědek měl možnost si lešení prohlédnout a neshledal žádné závady. Během stavby lešení plnilo svůj účel, nebyly zde žádné problémy, práci žalobce pro společnost [právnická osoba] hodnotil jako nadstandardní. 7. [titul]. [jméno] [příjmení], jednatel žalované společnosti, který byl vyslechnut jako účastník řízení, k výpovědnímu důvodu pod prvním bodem okamžitého zrušení pracovního poměru tvrdil, že žalobce měl lešení bez závazné písemné objednávky zavézt 26.9.2016 ke Gymnáziu [ulice] (ačkoliv nebylo rozhodnuto pravomocně o záboru výše uvedeného místa) kde na veřejné komunikaci ho nechal ležet přes noc bez jakéhokoliv zajištění, čímž mohla vzniknout žalované společnosti škoda. K druhému bodu okamžitého zrušení pracovního poměru uvedl, že společnost [právnická osoba] si v rámci objednávky ze dne 18.10.2016 objednala nepodchozí lešení na Gymnázium na [anonymizováno], která byla potvrzena jednatelem žalované dne 24.10.2016, žalobce však dodal lešení podchozí (které bylo následně řádně uhrazeno ze strany objednávající společnosti). Jednatel společnosti žalované měl pochybnosti o tom, zda je lešení u Gymnázia na [anonymizováno] postaveno řádně a s ohledem na skutečnost, že nemá v daném v tomto oboru odbornou způsobilost, požádal [titul]. [jméno] [příjmení] o odborné vyjádření. Lešení bylo postaveno u Gymnázia na [anonymizováno] od 27.10.2016 po dobu cca jednoho měsíce, fotodokumentaci provedl jednatel společnosti dne 14.11.2016 (prokázáno z fotodokumentace stavby lešení u Gymnázia na [anonymizováno]). Pokud se jednalo o demontáž lešení v objektu [ulice], k tomu jednatel žalované uvedl, že demontáž měla proběhnout dne 22.2.2017, nicméně dne 27.2.2017 jednatel žalované náhodou projížděl kolem objektu a zjistil, že se zde nadále nachází lešení společnosti žalované. Žalobce žalovanou neinformoval, že část lešení v objektu ponechal. Jednatel žalované odhadl, že jednáním žalobce tak mohla vzniknout žalované škoda okolo 2.500 Kč tím, že [právnická osoba] a.s. měla k dispozici část lešení žalované po 22.2.2017, za které nezaplatila.

8. Z výslechu svědka [titul]. [jméno] [příjmení] (předsedy technické normalizační komise a [anonymizována tři slova], autora či spoluautora československých norem lešenářských) bylo prokázáno, že v roce 2017 se na něj obrátil jednatel společnosti žalované s žádostí o posouzení (mimo jiné) odborné montáže lešení Gymnázia [ulice], které předložil na fotografiích, svědek neměl možnost si fyzicky lešení prohlédnout. Uvedl, že použití podchozích rámů v případě stavby Gymnázia [ulice] s ohledem na značný sklon chodníku bylo nevhodné a s ohledem na šířku chodníku nebylo nutné takové řešení použít, což by měla řešit technická dokumentace, která ovšem nebyla v rozporu s uvedenými normami a předpisy pro tento případ zpracována. Pro použití lešení na svažitém terénu, pokud se jedná o podchozí lešení, výrobce nevydal žádnou technickou dokumentaci. Shrnul, že lešení u Gymnázia [ulice] nebylo provedeno příliš odborně, došlo k nedostatečnému složení jednotlivých vazeb. Uvedl, že s ohledem na skutečnost, že se nezúčastnil fyzické prohlídky předmětného lešení, nemůže detailněji objasnit skutečnosti ohledně kotvení, což z fotografií nevyplývá. Uvedl, že existují tři základní parametry, pro které může lešení spadnout a kterými jsou špatné založení, špatné kotvení a špatné ztužení. Založení podle názoru svědka nebylo příliš v pořádku, rovněž tak ztužení ve spodní části stavby. Pokud jde o kotvení, k tomu se nebyl schopen se vyjádřit. Zároveň uvedl, že nedostatečné založení či ztužení lze nahradit zvýšením kotvení stavby (tj. vyšším počtem kotev). Po předložení fotodokumentace objektu lešení Gymnázia [ulice] uvedl, že je zřejmé, že v dolní části bylo lešení ukotveno nadstandardně. Další ukotvení stavby ve vyšší části pak z dokumentace nebyl schopen rozeznat. Pokud lešení vibruje či se jemně otřásá vlivem například povětrnostních vlivů, pak z toho lze indikovat, že není postaveno řádně. Naopak pokud je lešení dobře ukotveno na kvalitních zdech a nehýbe se při povětrnostních vlivech, pak lze usoudit, že by mělo být relativně dobře postaveno. Doplnil, že dobré ukotvení má tedy značný vliv na stabilitu celého lešení (prokázáno i z emailové korespendence ze dne 31.3.2017 vedené mezi [titul]. [jméno] [příjmení] a jednatelem společnosti žalované, z odborného posudku vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 5.3.2017, z návodu na montáž a používání rámového lešení [příjmení] [příjmení]).

9. Z rozhodnutí Městské části [obec a číslo], Úřad Městské části [obec a číslo] – odbor dopravy ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] [spisová značka] bylo prokázáno, že bylo vydáno rozhodnutí žadateli - společnosti [právnická osoba] pokud jde o stavbu U Gymnázia v [obec a číslo] [ulice a číslo] s tím, že se povoluje zvláštní užívání komunikace v [obec a číslo] v úseku části chodníku u objektu [adresa] dle přiložené dokumentace, která je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí z důvodu umístění podchodného lešení v termínu od 25.10.2016 do 20.12.2016.

10. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 1.3.2002 vzal soud za prokázané, že byla uzavřena pracovní smlouva s dnem nástupu do práce 1.3.2002 na pozici vedoucího projektu (stavbyvedoucí), který je odpovědný zejména za akviziční a obchodně prezentační činnost společnosti žalované, za spolutvorbu obchodní strategie společnosti a s tím souvisejícím obchodním jednáním, kompletní písemné zpracování poptávek a nabídek na lešenářské práce a s tím související nutné koordinace a výkony realizace zakázek lešenářských prací od zadání (objednání) zakázky objednatelem až po předání díla objednateli (zejména montáže a demontáže stavebního lešení), pronájem stavebního lešení, koordinace a zajištění dopravy stavebního lešení, koordinace a zajištění pracovníků pro montáže a demontáže stavebního lešení atd.

11. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 6.3.2017 vzal soud za prokázané, že žalovaná zrušila okamžitě pracovní poměr s žalobcem, a to z důvodu: že dne [číslo] a 27.9.2016 žalobce nedodržel vnitřní předpisy a pokyny zaměstnavatele a nechal navézt lešení na stavbu Gymnázium [ulice a číslo] [obec a číslo], na kterou nebyla vůbec vystavena a řádně potvrzena písemná objednávka. Lešení se následně muselo vézt do skladu společnosti. Objednávka na tuto stavbu však byla závazně písemně potvrzena až 24.10.2014. Dne 27.10.2016 v rozporu se závaznou objednávkou zákazníka zaměstnavatele nechal žalobce postavit jiný druh lešení (podchozí lešení) než které bylo zákazníkem řádně písemně objednáno. Toto provedení bylo též v zásadním rozporu s pravomocným rozhodnutím o zvláštním užívání komunikace ze dne 20.10.2016 pro danou stavbu (viz fotodokumentace společnosti). Dne 5.3.2017 vystaveným a doručeným odborným posudkem bylo písemně zcela jasně konstatováno, že takto provedené podchozí lešení ze dne 27.10.2016 bylo provedeno zcela nepřípustně a nestandardně, v zásadním rozporu s návodem na montáž i s ČSN [číslo]. Dne 3.3.2017 se stále nacházelo (stále nachází) na stavbě RD [ulice a číslo] [číslo], [obec a číslo] větší množství fasádního lešení [příjmení] [příjmení] 0,73 (majetek společnosti) i když konečná demontáž byla provedena již dne 22.2.2017. Toto lešení je svévolně a neodborně užíváno objednatelem a neexistuje na tento lešenářský materiál žádný písemný doklad v evidenci společnosti žalované. Tímto je společnosti způsobovaná finanční a materiálová škoda. Výše uvedeným jednáním žalobce měl porušit své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonané práci zvlášť hrubým způsobem.

12. Dopisem ze dne 6.3.2017 žalobce sdělil žalované, že nesouhlasí s výpovědí z pracovního poměru podle ust. § 55 odst. 1 písem b) a nadále žádá, aby jej žalovaná zaměstnávala (prokázáno z dopisu ze dne 6.3.2017 i z podacího lístku ze dne 7.3.2017).

13. Z čestného prohlášení ze dne 28.3.2017 podepsaného [jméno] [příjmení], místopředsedou představenstva společnosti [právnická osoba], vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] spolupracovala s žalovanou společností, konkrétně pak s žalobcem jako zaměstnancem této společnosti řadu let, za posledních 8 let byly realizována zakázky v celkové hodnotě 7, 370.000 Kč. Žalobce dojednával se [právnická osoba] [anonymizováno] jednotlivé zakázky a vždy se snažil, aby jednotlivé akce proběhly ke spokojenosti zakázka, včetně objednávky lešení u Gymnázia [ulice] (která probíhala v několika etapách v průběhu 3 let). Při spolupráci a koordinaci na jednotlivých zakázkách nedošlo nikdy ze strany žalobce k žádným pochybením.

14. Z čestného prohlášení [právnická osoba] a.s., podepsaného panem [příjmení], ze dne 27.3.2017 vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] a.s. byla spokojena se spoluprací [celé jméno žalobce] (tj. žalobce) zaměstnaného ve společnosti žalované v průběhu výstavby rodinného domu [ulice a číslo] O zapůjčeném k lešenovém materiálu byl proveden zápis, [právnická osoba] a.s. vrátila společnosti žalované veškeré zapůjčené lešenářské vybavení.

15. Z interního sdělení společnosti žalované [číslo] ze dne 17.2.2015 bylo prokázáno, že žalovaná nařídila zaměstnancům [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], aby jakákoliv písemná korespondence (dopisy, emaily, cenové nabídky atd.) byla před jejím odesláním ze společností žalované co nejdříve odsouhlasena (podepsána) jednatelem společnosti.

16. Z cenové nabídky společnosti žalované ze dne 20.9.2016 vzal soud za prokázané, že byla vypracována cenová nabídka společnosti [právnická osoba] s předpokládaným termínem realizace od 27.9.2016 pro nepodchozí lešení. Z objednávky společnosti [právnická osoba] ze dne 18.10.2016 vzal soud za prokázané, že bylo objednáno lešení [příjmení] [příjmení] 0,73 m s předpokládaným termínem montáže dne 25.10.2016.

17. Podle ust. § 48 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění, pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

18. Podle ust. § 55 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

19. Podle ust. § 55 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

20. Podle ust. § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

21. Podle ust. § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné.

22. Uplynutím lhůty uvedené v § 58 zákoníku práce dochází k zániku práva; bylo-li právo uplatněno po uplynutí stanovené lhůty, přihlédne soud k zániku práva, i když to účastník řízení nenamítne (§ 330 zákoníku práce).

23. Jako předběžnou otázku soud řešil, zda žaloba o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru byla u soudu podána ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr žalobkyně na základě výpovědi skončit (§ 72 zákoníku práce). Okamžité zrušení pracovního poměru převzal žalobce dne 6.3.2017, výpovědní lhůta začala běžet dne 6.3.2017 a skončila 9.5.2017, žaloba byla u soudu podána dne 30.3.2017, tedy včas, před uplynutím prekluzívní lhůty.

24. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí týt porušení pracovní povinnosti zaměstnancem zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity (v daném případě by se mělo jednat o nejvyšší stupeň intenzity tj. porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem).

25. Ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. Soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance k jeho osobě, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod.

26. Okamžité zrušení pracovního poměru zákon charakterizuje jako výjimečné tj. musí se jednat o tak závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

27. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 9.4.2018, č.j. 14C 177/2017-54 tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud dospěl k závěru, že pokud jde o výpovědní důvody, pro které žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr žalobce, pak výpovědní důvod, že dne [číslo] a 27.9.2016 nedodržel žalobce vnitřní předpisy a pokyny zaměstnavatele a nechal navézt lešení na stavbu Gymnázia na [anonymizováno] (kdy nebyla vystavena a řádně potvrzena písemná objednávka) a lešení se následně muselo navézt zpět do skladu, když tato objednávka byla následně písemně potvrzena až dne 24.10.2014, uplatnila žalovaná až po uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty tj. po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dozvěděla. Stejně tak žalovaná nedodržela 2 měsíční subjektivní lhůtu v případě výpovědního důvodu, který měl spočívat v tom, že dne 27.10.2016 v rozporu se závaznou objednávkou zákazníka žalované měl žalobce nechat postavit jiný druh lešení, než které bylo zákazníkem řádně písemně objednáno, dále, že provedení bylo v zásadním rozporu s pravomocným rozhodnutím o zvláštním užívání komunikace ze dne 20.10.2016. Uvedené skutečnosti se totiž žalovaná strana dozvěděla nejpozději 14.11.2016, kdy jednatel žalované osobně u stavby lešení Gymnázia na [anonymizováno] provedl fotodokumentaci (ostatně ve své výpovědi uvedl, že měl pochybnosti o řádném postavení lešení, proto následně zadal vypracovat odborné vyjádření). Soud se tedy nadále zabýval jen výpovědními důvody, ve kterých žalovaná uvádí, že provedené podchozí lešení ze dne 27.10.2016 bylo provedeno zcela nepřípustně a nestandardně, v zásadním rozporu s návodem na montáž i s ČSN, když výše uvedené bylo konstatováno v odborným posudku ze dne 5.3.2016. Podle názoru soudu uvedený výpovědní důvod byl uplatněn v dvouměsíční lhůtě, neboť o údajné neodbornosti postaveného lešení se dozvěděla žalovaná právě až z odborného posudku. Nicméně soud má za to, že porušení povinností žalobce při stavbě lešení Gymnázia na [anonymizováno] nedosahovalo takové intenzity, pro kterou by mohl být okamžitě zrušen pracovní poměr. Ostatně i svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že po osobní prohlídce lešení neshledal žádné závady, lešení během stavby plnilo svůj účel a nevykazovalo žádné nestandardnosti. [titul]. [jméno] [příjmení] sice měl výhrady k odbornosti či kvalitě postavenému lešení, zároveň uvedl, že v rozporu s normami a předpisy technická dokumentace nebyla výrobcem vůbec pro daný případ zpracována. Uvedl dále, že dobré ukotvení má značný vliv na stabilitu celého lešení, s tím že z předložené fotodokumentace vyplývá nadstandardní ukotvení dolní části lešení, zda-li došlo ke zvýšenému ukotvení lešení i v horní části, nebyl schopen, s ohledem na nižší kvalitu fotek, rozeznat (když fyzicky stavbu neměl možnost vidět). Ani pokud jde o výpovědní důvod, kterým bylo zanechání fasádního lešení žalobcem na stavbě RD [ulice], pak ani toto jednání žalobce nedosahuje takové intenzity jak má na mysli ust. § 55 odst. 1 zákoníku práce. Lešení bylo žalovanou poskytnuto v tomto objektu s určitými změnami déle než jeden rok a s ohledem na klimatické podmínky a úpravu terénu [právnická osoba] a.s. v termínu nedokončila zamýšlené práce, proto po demontáži lešení žalobce požádala o ponechání určitého množství lešenářského materiálu (po dobu 14 dnů) na stavbě s tím, že jej společnost na své náklady následně zavezla do skladu žalované. Bylo zjištěno, že mezi žalovanou a [právnická osoba] a.s. probíhala dlouhodobější spolupráce a v rámci zachování nadstandardních vztahů se žalobce rozhodl žádosti o bezplatné zapůjčení malého množství lešenářského materiálu společnosti vyhovět. Soud měl zato, že uvedeným jednáním žalobce nepřekročil své pravomoci, které vyplývají z uzavřené pracovní smlouvy. Nad rámec shora uvedené soud konstatuje, že i pokud jde o výpovědní důvody, které žalovaná uplatnila po uplynutí prekluzivní lhůty, pak podle názoru soudu ani tato jednání nenaplňují znaky ust. § 55 odst. 1 zákoníku práce. Soud rovněž přihlédl k celkové době trvání zaměstnaneckého poměru žalobce u žalované (cca 15 let), když za uvedené období ze strany žalované nedošlo k výtkám, pokud jde o kvalitu práce žalobce.

28. K odvolání žalované, které se týkalo výpovědních důvodů uvedených pod bodem 4. a 5. (žalovaná se ztotožnila se závěrem soudu I. stupně, že uvedená dvouměsíční prekluzivní lhůta k předchozím třem bodům okamžitého zrušení dodržena nebyla), byl rozsudek zdejšího soudu potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Městský soud v Praze doplnil ve vztahu k výpovědnímu bodu 4 dokazování o sdělení [titul]. [příjmení], přičemž dovodil, že nebylo prokázáno pochybení žalobce při stavbě lešení u Gymnázia [ulice]. Pokud jde o poslední výpovědní důvod, tedy ponechání části lešení bez souhlasu žalované a bezplatně po dobu 14 dnů klientovi – [právnická osoba] a.s., ani v tomto případě Městský soud v Praze neshledal porušení povinností žalobce zvlášť hrubým způsobem. Městský soud v Praze sice konstatoval, že tímto jednáním žalobce překročil své pravomoci a oprávnění, které mu vyplývají z pracovní smlouvy, avšak zohlednil, že lešenářský materiál byl beze zbytku vrácen, žalobce zajistil dodatečný písemný podklad k jeho zapůjčení a ke škodě na majetku žalobce nedošlo, pochybení žalobce přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem. Je tedy zřejmé, že intenzita porušení pracovních povinností žalobce je i v tomto konkrétním případě velmi mírná a odpovídá písemné výtce a nikoliv k přistoupení ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením.

29. Žalovaná podala proti rozsudku Městského soudu v Praze včasné dovolání. Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze i rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Výpovědním důvodem pod bodem 4. se Nejvyšší soud nezabýval, neboť nebyl naplněn dovolací důvod. Nejvyšší soud se však zabýval výkladem neurčitého právního pojmu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů a vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a jeho naplnění u výpovědního důvodu pod bodem 5. Nejvyšší soud uvedl v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí, že vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. Nejvyšší soud dále uvedl, že ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je zároveň nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce, jež zároveň – jak výše rozvedeno – ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou nebo morální. Nejvyšší soud České republiky proto již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý, představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Dle názoru Nejvyššího soudu pak žalobce jako vedoucí projektu (stavbyvedoucí), porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci tím, že na dobu 14 dní bez souhlasu zaměstnavatele (žalované) bezplatně zapůjčil„ tzv. na dobré slovo“ třetímu subjektu část lešenářského materiálu [příjmení] [příjmení] 0,73 (v hodnotě cca 54.000 Kč) patřícího zaměstnavateli. Není pochyb o tom, že tímto jednáním, které – kromě jiného – bylo žalobci žalovanou vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 6. 3. 2017, žalobce zaviněně porušil jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce Odvolacímu soudu měl dle Nejvyššího soudu při posuzování intenzity porušení pracovní povinnosti žalobce vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci vzhledem k okolnostem, za nichž došlo k porušení pracovní povinnosti žalobce – přihlížet zejména k tomu, že se žalobce svým jednáním, kdy bez vědomí zaměstnavatele ponechal část majetku zaměstnavatele na dva týdny v dispozici třetí osoby, aniž zajistil dostatečnou právní ochranu tohoto majetku a odpovídající protiplnění, dopustil nepřímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to navíc v postavení vedoucího zaměstnance, který měl (kromě plnění základních povinností zaměstnance uvedených v ustanovení § 301 zák. práce) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů a přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele (§ 302 písm. f) a g) zák. práce). Na této povaze jednání žalobce nemůže nic změnit skutečnost, že„ lešenářský materiál byl žalované beze zbytku vrácen“ a že„ pochybení žalobce přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem“, neboť podstatně významnější než eventuelní výše škody způsobené žalované je v posuzovaném případě narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi žalobcem a žalovanou a zpochybnění spolehlivosti žalobce ve vztahu k majetku žalované ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) a § 302 písm. g) zák. práce. Protože k této okolnosti odvolací soud nepřihlížel, jsou dle Nejvyššího soudu jeho závěry o intenzitě porušení pracovních povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci prozatím nepodložené.

30. Soud následně doplnil dokazování a zjistil následující skutečnosti:

31. Z faktury [číslo] dodavatele [právnická osoba], kdy odběratelem byla [právnická osoba] a.s., ze dne 22.2.2017 soud zjistil, že žalovaná vyfakturovala [právnická osoba] 10 446 Kč za montáž lešení a vnitřního zábradlí dne 9.2.2017, dopravu lešení a přesun hmot lešení, pronájem lešení od 9.2.2017 do 22.2.2017 a demontáž lešení a vnitřního zábradlí dne 22.2.2017. Přílohou faktury byl soupis provedených lešenářských prací, výkonů a dodávek, ze kterého vyplývá, že byla v uvedeném období fakturována montáž 100 m2 lešení, a rovněž demontáž 100 m2 lešení, dále z tohoto soupisu plyne, že nájemné za lešení činilo 1 Kč za 1 m2 lešení za 1 den. Cena za demontáž lešení byla 10 Kč za 1m2 za 1 den.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], stavbyvedoucího [právnická osoba], soud zjistil, že svědek působí na této pozici 23 let. S žalovanou společností spolupracoval asi 8 let. Svědek považuje spolupráci s žalobcem jako stavbyvedoucím žalované za dobrou. Pokud jde o zakázku v [anonymizováno], [právnická osoba] zde rekonstruovala nemovitost a žalovaná jí dodávala lešení. Proběhlo výběrové řešení a [právnická osoba] si vybrala žalovanou společnost pro spolupráci. Poté, co proběhla téměř kompletní rekonstrukce fasád, došlo k tomu, že z důvodu nepříznivých klimatických podmínek nebylo dokončeno asi 10 % fasád. Svědek proto požádal žalobce, zda by si 10 % lešení mohli ponechat do doby, než fasádu dodělají, dle svědka šlo asi o 3 měsíce, ale s ohledem na časový odstup si to již nepamatuje. Svědek dále uvedl, že je obvyklé, že přes zimu není pro lešení téměř využití, je uskladněno. S žalobcem se tak svědek dohodl, že tato část lešení bude zapůjčena po delší dobu, bez dalšího nájemného. Takto se svědek dohaduje se všemi lešenářskými společnostmi, je to běžná praxe. Objekt v [anonymizováno] byl rodinný domek, který je oplocen, lešení leželo uvnitř oplocení, šlo o velmi drahý dům, proto [právnická osoba] zajistila agenturu, která zajistila ostrahu nemovitosti, a to kdykoli tam nebyli pracovníci [anonymizováno], tedy po pracovní době, o víkendech a svátcích. Lešení tak nebylo v žádném okamžiku bez dozoru. Dle svědka šlo o pár metrů čtverečních lešení, mimo sezónu, ze strany žalobce šlo o vstřícný krok, projev dobré vůle vůči klientovi.

33. Z doplňujícího účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že stavba v [anonymizováno] trvala přes rok, kdy v průběhu tohoto roku probíhaly lešenářské práce. Následně vzešel od klienta požadavek, že kvůli klimatickým podmínkám nemohla být dokončena fasáda, a zda by mohla být menší část lešení ponechána po delší dobu, než bude fasáda dokončena. Jednalo se o necelých 50m2 lešení, žalobce ale požadoval, aby [právnická osoba] převzala náklady spojené s demontáží a dopravou lešení do skladu žalované. Žalovaná současně vyúčtovala veškeré náklady tak, jakoby práce provedla sama. Současně došlo k tomu, že na základě této dohody došlo k okamžité fakturaci veškerých prací, pokud by se čekalo na úplné dokončení prací, fakturovala byla žalovaná později. Žalobce byl nadto motivován snahou budovat obchodní vztahy se [právnická osoba] do budoucna. Žalovanou toto jednání nic nestálo, pouze na tom mohla vydělat. Žalobce z jednání neměl žádný prospěch. Jednatele žalované o tom neinformoval, protože z pohledu žalobce šlo o detail a nebylo běžnou praxí, aby jednatele informoval o všech detailech.

34. Z náčrtku lešení vztahujícího se k objektu [ulice] soud zjistil, že žalobce zaznamenal, náčrtkem i popisem, kolik jakého lešení mělo zůstat v objektu do 7.3.2017. Šlo o cca 50 m2 lešení.

35. Z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

36. Po právním zhodnocení doplněného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

37. Soud předně konstatuje, že si je vědom toho, že se odchyluje od závazného právního názoru vyjádřeného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o tom, že žalobce se výše popsaným jednáním dopustil nepřímého útoku na majetek zaměstnavatele, který představuje tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Soud poté, co ve věci doplnil dokazování, dospěl k závěru, že se žalobce útoku na majetek zaměstnavatele (žalované) nedopustil, a to ani nepřímo. Žalobce sice přenechal [právnická osoba] část lešenářského materiálu na dobu cca 14 dnů bez dohodnuté úplaty a předně bez vědomí a souhlasu žalované, avšak soud má za to, že nešlo o výpůjčku bez jakéhokoli protiplnění. Žalobce se [právnická osoba] dohodl, že demontáž této části lešení, která je spojena s náklady, k jejichž vynaložení by jinak byla povinna sama žalovaná, provede [právnická osoba], a stejně tak se [právnická osoba] zavázala zajistit přepravu zbytku lešení do skladu žalované na vlastní náklady. Tím došlo k vynaložení nákladů [právnická osoba], přičemž tyto náklady by jinak byla povinna vynaložit žalovaná. Nepochybně tak jde o protiplnění, které má ekonomickou hodnotu. Současně finanční ztráta žalované z nedohodnutého nájemného nebyla vyšší než zisk žalované z ušetřených nákladů na demontáž a přepravu, neboť bylo z přílohy faktury zjištěno, že cena za pronájem lešení činila 1 Kč/1m2/1 den (tedy cca 700 Kč) a cena za demontáž byla 10 Kč/1m2 (tedy asi 500 Kč plus ušetřené náklady za přepravu). Současně je třeba zdůraznit, že demontáž lešení i jeho přeprava do skladu žalované byla [právnická osoba] vyfakturována tak, jakoby byla provedena v celém rozsahu, aniž by tyto práce byly žalovanou provedeny. Je tak zřejmé, že dohoda žalobce se [právnická osoba] byla pro žalovanou ekonomicky výhodnou. Současně soud z výslechu svědka [příjmení] zjistil, že objekt v [anonymizováno] byl fakticky 24 hodin denně pod dohledem, ať už přímo pracovníky [právnická osoba] či najatou specializovanou agenturou, která zajišťovala ostrahu objektu mimo pracovní dobu pracovníků [právnická osoba]. Areál byl oplocen, lešení tedy bylo uvnitř oploceného areálu. Soud tak má za to, že žalobce svým jednáním neporušil svou povinnost střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce, neboť riziko takové ztráty či zničení bylo vzhledem k okolnostem zcela zanedbatelné, čehož si byl žalobce jistě vědom. Soud se dále zabýval otázkou narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi žalobcem a žalovanou a zpochybnění spolehlivosti žalobce jako zaměstnance. Soud přihlédl k tomu, že žalobce byl dlouhodobě spolehlivým zaměstnancem, se kterým byli spokojeni i klienti žalované a který jednal v souladu se zájmy zaměstnavatele a byl loajální. Žalobce byl při svém jednání motivován manažerskou snahou budovat dobré obchodní jméno žalované a byl pro-klientsky orientovaný, avšak vždy při zachování zájmů žalované jako svého zaměstnavatele. Žalobce se tak v situaci, kdy byl klientem požádán o„ bezplatné“ prodloužení nájmu části lešení, rozhodl klientovi vyhovět, avšak stanovil podmínky, které byly výhodné především pro žalovanou a současně zajišťovaly ochranu jejího majetku před potenciální ztrátou nebo zničením. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce neměl, ani nezamýšlel mít, ze svého jednání jakýkoli finanční či jiný prospěch, žalované žádná ztráta nevznikla a lešení bylo vráceno zpět do skladu žalované na náklady [právnická osoba]. Soud rovněž uvěřil žalobci, že při svém rozhodnutí vyhovět [právnická osoba] uvážil i fakt, že šlo o zanedbatelnou část lešení (asi 50m2, přičemž žalovaná vlastní lešení v řádech tisíců metrů čtverečních), prodloužení nájmu se týkalo pouze dvou týdnů (přičemž celková předchozí délka pronájmu byla přes rok) a bylo zimní období, kdy, jak uvedl sám jednatel žalované, není pro lešení příliš využití. Soud tak má po provedení všech důkazů za to, že žalobce sice překročil své pravomoci a oprávnění, když pronajal lešení na delší dobu bez vědomí a souhlasu žalované, nicméně toto jeho jednání nemohlo mít negativní vliv na hodnocení spolehlivosti žalobce jako zaměstnance a nemohlo narušit důvěru mezi žalovanou a žalobcem. Naopak, dle názoru soudu jednal žalobce dlouhodobě a konzistentně v souladu s oprávněnými zájmy žalované a byl k ní loajální. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když určil, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru doručené žalobci žalovanou dne 6.3.2017, je neplatné.

38. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení na straně žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, dále z odměny advokáta, když jeden úkon právní služby činí 1.500 Kč podle ust. § 7 bod 4 a ust. § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud přiznal žalobci náklady za 25,5 úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) advokátního tarifu za přípravu a převzetí věci, předžalobní upomínku ze dne 13.3.2017, žalobu, písemné vyjádření ze dne 31.7.2017, 29.11.2017, 1.2.2018, 7.4.2018, účast na jednání před soudem dne 20.11.2017, 31.1.2018 (2 úkony), 8.4.2018 a dále za porady s klientem (přesahující jednu hodinu) ze dne 12.11.2017, 15.1.2018, 7.4.2018, dále za sepis vyjádření k odvolání žalované, účast při jednání odvolacího soudu dne 10.10.2018, sepis vyjádření k dovolání žalované, sepis vyjádření ze dne 9.11.2020, účast při jednání dne 25.1.2021, účast při jednání dne 10.2.2021, účast při jednání dne 31.5.2021, 13.9.2021, sepis repliky k vyjádření žalované ze dne 12.9.2021, sepis závěrečného návrhu ze dne 20.10.2021, účast při jednání dne 10.11.2021, účast při jednání dne 15.11.2021 (1/2 úkonu). Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů za 26 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu Celkem tedy náklady řízení činí 48.050 Kč.

39. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.