Obvodní soud pro Prahu 6 · Rozsudek

14 C 198/2025

č. j. 14 C 198/2025-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH06:2026:14.C.198.2025.42

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Pořízovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky Anonymizováno žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B Anonymizováno , Anonymizováno opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení částky 11 508 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 008 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku ve výši 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 7 528 Kč.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 10. 2025 se žalobkyně po žalovaných zaplacení 1 008 Kč s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení za užívání adresy , adresa, (dále též jen „obchodní adresa“), v období od 11. 4. 2025 do 25. 7. 2025 bez právního důvodu a nárok na zaplacení 10 500 Kč s příslušenstvím jakožto smluvní pokuty za stejné období, jejíž výše byla ujednána v částce 100 Kč/den v souladu s čl. VIII. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí Smlouvy poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb uzavřené dne 28. 3. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovanou 1. (dále jen ,,Smlouva“), neboť žalovaná 1. porušila svou povinnost přemístit své sídlo ve lhůtě 14 dní od skončení této Smlouvy (ta byla uzavřena na dobu určitou od 28. 3. 2023 do 26. 3. 2025). Ke dni 25. 7. 2025 činilo prodlení celkem 105 dnů. Po žalovaném 2. se žalobkyně domáhala uvedených nároků z titulu ručení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 10. 2025 byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná 1. se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaný 2. se k žalobě vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka podáním došlým zdejšímu soudu dne 17. 2. 2026, kdy mj. uvedl, že nedisponuje stanoviskem žalovaných, zda je např. sídlo užíváno i z jiného titulu a zda je sídlo jakkoliv využíváno s výjimkou formálního zápisu v obchodním rejstříku. Žalovaná 1. se tak nemusel bezdůvodně obohatit na úkor žalobkyně, jelikož ve spojení s formálním sídlem nevyužívala jakékoliv další služby (např. přebírání pošty). Žalobkyni tak formálním zápisem sídla žalované 1. nevznikla žádná újma. Dále opatrovník žalovaného 2. sporuje výši smluvní pokuty (100 Kč denně), kdy tato je v rozporu s dobrými mravy, jelikož je v extrémním nepoměru s hodnotou zajištěného závazku. Případně opatrovník žalovaného 2. navrhuje moderace smluvní pokuty.

4. Žalobkyně se vyjádřila v replice došlé zdejšímu soudu dne 24. 2. 2026, kdy mimo jiné uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná 1. si ve Smlouvě sjednaly, že v případě porušení povinnosti do 14 dnů po ukončení Smlouvy změnit své sídlo podnikání v obchodním a živnostenském rejstříku a jakýchkoliv záznamech je žalobkyně oprávněna po uplynutí lhůty 14 dnů požadovat po žalované 1. nadále poplatek za užívání obchodní adresy bez právního důvodu (čl. V odst. 4 všeobecných obchodních podmínek). Uvedené pak může žalobkyně požadovat vedle smluvní pokuty (čl. VIII odst. 3 všeobecných obchodních podmínek). Co se týče smluvní pokuty, tak ta zajišťuje závazek hradit poplatek za sídlo po skončení Smlouvy, pokud žalovaná 1. ve lhůtě po skončení sídlo nepřemístí. S neplatností smluvní pokuty žalobkyně nesouhlasí a nelze ji považovat za rozpornou s dobrými mravy. Pokud jde o otázku její přiměřenosti, tak s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 je třeba zkoumat nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu (nikoliv ujednání o smluvní pokutě). Soud přitom přihlédne k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale i k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i těm, které nastaly po jejím porušení. Nárok na smluvní pokutu tak žalobkyně má, neboť porušení smluvní povinnosti se dotklo zájmů žalobkyně, které mají být sjednáním smluvní pokuty chráněny.

5. Z provedeného dokazování, a to listiny označené jako Potvrzení o zápisu soukromé společnosti s.r.o. do obchodního rejstříku IČ , IČO, , potvrzení ze dne 19. dubna 2023, že žalobkyně je společností zapsaná v rejstříku , Anonymizováno, a , adresa, , Anonymizováno, .

6. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky dlužníkům ze dne 6. 10. 2025, včetně podacího archu ze dne 27. 5. 2025 a potvrzení o podání bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanými na žalobkyni, o čemž právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyrozuměla.

7. Ze Smlouvy bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s 1) žalovanou Smlouvu, na základě poskytla 1) žalované obchodní adresu , adresa, jako sídlo společnosti, a dále jí poskytla poštovní administrativní služby v dohodnutém rozsahu. Za uvedené se jí 1) žalovaná zavázala platit poplatek ve výši 249 Kč bez DPH měsíčně, a to po dobu 24 měsíců (tj. celkem 5 976 Kč bez DPH). Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 28. 3. 2023 do 26. 3. 2025. Nedílnou součástí Smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Současně je v rámci Smlouvy uvedeno ručitelské prohlášení 2) žalovaného, který přebírá ručitelský závazek za dluhy existující i budoucí odběratele vyplývající z dané Smlouvy vůči dodavateli, zejm. v případě, že odběratel nesplní řádně a včas své dluhy vůči dodavateli.

8. Ze Smluvních podmínek ke Smlouvě bylo soudem zjištěno, že odběratel je povinen po ukončení Smlouvy (výpovědí či uplynutím sjednané doby) do 14 dnů změnit své sídlo/místo podnikání v obchodním a živnostenském rejstříku, na hlavičkových papírech, inzertních tiskopisech a dalších reklamách a jakýchkoliv záznamech umožňující šíření sdělení. Pokud tuto povinnost poruší, je dodavatel oprávněn po uplynutí lhůty 14 dnů požadovat po odběrateli nadále poplatek za užívání obchodní adresy ve výši sjednané touto Smlouvou jako bezdůvodné obohacení, a to z titulu užívání obchodní adresy bez právního důvodu. Současně má dodavatel právo účtovat odběrateli smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti. Mimo tuto může dodavatel po odběrateli požadovat i bezdůvodné obohacení. Současně tyto potvrzují, že ručitel podpisem ručitelského prohlášení, přijímá ručitelský závazek a přistupuje k těmto obchodním podmínkám, které jsou nedílnou součástí Smlouvy.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo soudem zjištěno, že ke dni 21. 10. 2025 bylo v obchodním rejstříku zapsáno jako sídlo žalované 1. , adresa, .

10. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 7. 2025, dodejky do datové zprávy 6. 10. 2025, doručenky datové zprávy 25. 7. 2025 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalované k úhradě smluvní pokuty za celkem 105 dnů ke dni 25. 7. 2025 i bezdůvodného obohacení ve výši 10 500 Kč a 1 008 Kč, kdy 1) žalovaná po ukončení Smlouvy nezměnila své sídlo v obchodním rejstříku a uvedené sídlo 1) žalované je v obchodním rejstříku nadále evidováno.

11. Soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s 1) žalovanou Smlouvu, na základě níž se tato zavázala poskytovat 1) žalované služby virtuálního sídla na adrese , adresa, , a dále poštovní administrativní služby v dohodnutém rozsahu. Za uvedené se jí 1) žalovaná zavázala platit poplatek ve výši 249 Kč bez DPH měsíčně, a to po dobu 24 měsíců (tj. celkem 5 976 Kč bez DPH). Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 28. 3. 2023 do 26. 3. 2025. Nedílnou součástí Smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Současně je v rámci Smlouvy uvedeno ručitelské prohlášení 2) žalovaného, který přebírá ručitelský závazek za dluhy existující i budoucí odběratele vyplývající z dané Smlouvy vůči dodavateli, zejm. v případě, že odběratel nesplní řádně a včas své dluhy vůči dodavateli. Po ukončení Smlouvy 1) žalovaná v rozporu s všeobecnými obchodními podmínkami nezměnila své sídlo, které je v obchodním rejstříku zapsáno nadále. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl vůči 1) žalované a 2) žalovanému jako ručiteli ze Smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 008 Kč a vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 11. 4. 2025 do 25. 7. 2025 ve výši 10 500 Kč. Uvedené částky žalovaní nezaplatili, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění. Pohledávka za žalovanými byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni, o čemž byli žalovaní informováni.

12. Dle § 2018 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

13. Dle § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

14. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle § 2021 odst. 1 o. z., věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

16. Dle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle § 2991 odst. 2 o. z, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

22. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a této v plném rozsahu vyhověl. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně s 1) žalovanou uzavřela Smlouvu, jejímž předmětem bylo mj. poskytování služeb virtuálního sídla na adrese , adresa, a dále poštovní administrativní služby v dohodnutém rozsahu. Opatrovník žalovaného 2. namítá především, že žalovaná 1. se nemusela na úkor žalobkyně obohatit, když s formálním sídlem nevyužívala další služby (např. přebírání pošty), kdy naopak právní předchůdkyni žalobkyně nevznikla formálním zápisem sídla žalované č. , hodnota, v obchodním rejstříku žádná újma. Soud však považuje argumentaci opatrovníka žalované 1. za mylnou, neboť na základě provedené Smlouvy plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované , právnická osoba, adresu , adresa, jako sídlo společnosti, a dále jí dle této Smlouvy poskytovala i poštovní administrativní služby v dohodnutém rozsahu. Uzavřená Smlouva tak zahrnovala i další služby, než jen poskytnutí formální adresy sídla. Smlouvu lze považovat dle soudu považovat za platně uzavřenou, a to včetně ručitelského prohlášení 2) žalovaného na této Smlouvě, kdy tento přebírá ručitelský závazek za dluhy existující i budoucí odběratele vyplývající z dané Smlouvy vůči právní předchůdkyni žalobkyně, zejm. v případě, že odběratel nesplní řádně a včas své dluhy vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Naopak tím, že žalovaní porušili své smluvní povinnosti sjednané v čl. VI. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy, je pak žalobkyně oprávněna po žalovaných požadovat (na základě postoupení pohledávky za žalovanými z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni) nadále poplatek za užívání obchodní adresy ve výši sjednanou Smlouvou, přičemž nedošlo-li ze strany žalovaných k jeho zaplacení došlo na jejich straně k bezdůvodnému obohacení, když bez právního důvodu užívají obchodní adresu právní předchůdkyně žalobkyně. Jelikož tito neuhradili poplatek za dobu tohoto neoprávněného užívání od 11. 4. 2025 do 25. 7. 2025, jsou povinni tento žalobkyni zaplatit, a to ve výši 1 008 Kč v souladu s § 2991 o. z., kdy se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili.

23. Co se týče nároku na smluvní pokutu, soud dospěl k závěru, podle něhož 1) žalovaná uzavřela Smlouvu, v níž byla platně smluvní pokuta sjednána v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. Nezměnila-li 1) žalovaná své sídlo v obchodním rejstříku ve lhůtě 14 dní po ukončení Smlouvy, porušila povinnost sjednanou v čl. VI. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy a žalobkyni tak náleží právo na smluvní pokutu podle čl. VIII. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek v celkové výši 10 500 Kč za celkem , hodnota, dnů trvání porušení Smlouvy. Nárok na smluvní pokutu přitom není nepřiměřený, její výše je jasně určená a rovněž soud nedospěl k závěru, že by zde byly dány předpoklady pro moderaci její výše. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, které soud shledá se zřetelem na funkce smluvní pokuty a na účel moderačního oprávnění soudu právně významnými. Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře dovodil, že při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty se bere zřetel zejména na důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnosti, které je provázely, přičemž není vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon to však soudu neukládá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3622/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004).

24. V posuzované věci byla výše smluvní pokuty, která byla sjednána pro případ nedodržení čl. VI. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, stanovena na 100 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti změnit sídlo. Aby soud mohl posoudit (ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve prostřednictvím výkladu ujednání o smluvní pokutě podle § 555 a násl. o. z. ujasnit, jakou funkci měla daná smluvní pokuta (in concreto) plnit. Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Uvedená sjednaná smluvní pokuta pak představuje i sankční nástroj, je-li utvrzena povinnost, při jejímž porušení nehrozí věřiteli žádná škoda, kterou by byl dlužník jinak povinen nahradit za podmínek § 2913 o. z. Má-li mít pokuta přiměřený sankční efekt a fungovat jako individuální prevence, musí být brán zřetel na to, jakou kvalitou se vyznačovalo porušení smluvní povinnosti a jaká sankce je tedy za daných okolností adekvátní. U sankční smluvní pokuty lze zohlednit též otázku zavinění, neboť sankce může plnit svůj efekt jen tehdy, lze-li jednajícímu vytknout, že si nepočínal tak, jak si počínat mohl a měl (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022). V uvedeném případě tak výše sjednané smluvní pokuty byla přiměřená, když jejím účelem bylo zajištění dostatečné preventivní funkce, kdy tato měla sloužit jako prostředek zamezující neoprávněné užívání adresy sídla právní předchůdkyně žalobkyně. Sankcí za toto porušení pak měla být smluvní pokuta v ujednané výši 100 Kč za každý den trvání porušení smluvní povinnosti. Tato tak měla s ohledem na její výši motivovat 1) žalovanou, aby své zapsané sídlo dala do pořádku se skutečným stavem. V této souvislosti nebylo vůči ní smluvní ujednání (resp. čl. VI. odst. 3 obchodních podmínek) šikanózní či nepřiměřené, neboť této k vyřízení změny sídla poskytovalo lhůtu 14 dnů po ukončení Smlouvy.

25. Pokud jde o výslednou výši smluvní pokuty, tak ta je důsledkem relativně dlouhé doby, po kterou tuto povinnost porušuje, přičemž 1) žalovaná sídlo dosud nezměnila. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“ smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty), a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003, ze dne 24. července 2007, sp. zn. 32 Odo 1299/2006, ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Cdo 2926/2007). Výsledná výše smluvní pokuty, která činí 10 500 Kč, je tak s ohledem na výše uvedené přiměřená a soud tak neměl důvod přistoupit k její moderaci.

26. S ohledem na shora uvedené, tak soud žalobkyní uplatněný nárok seznal důvodným a žalovaným uložil povinnost k zaplacení částky v celkové výši 11 508 Kč. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou 1. vyzvala k zaplacení smluvní pokuty, přičemž žalovaná 1. ničeho nezaplatila, může se žalobkyně domáhat po žalovaném 2. zaplacení dluhu žalované 1. z titulu ručení ve smyslu § 2021 odst. 1 o. z. s tím, že plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Jelikož jsou žalovaní v prodlení se zaplacením dlužné částky, má žalobkyně právo i na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 008 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení a ve výši 11,5 % ročně z částky 10 500 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále uplatněné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 528 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), kterou jsou žalovaní povinni uhradit společně a nerozdílně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 1. 1. 2025 (advokátní tarif), a to jako odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty ve výši 11 508 Kč a sestávající ze 3 úkonů právní služby do podání žaloby včetně (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 400 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, a dále dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu sestávající z částky 1 580 Kč za 2 úkony uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (vyjádření ze dne 24. 2. 2026, účast na jednání dne 27. 2. 2026). V souladu s § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon včetně 2 paušálních náhrad výdajů ve výši 450 Kč (vyjádření ze dne 24. 2. 2026, účast na jednání dne 27. 2. 2026) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše navýšené o 21 % DPH. Pokud se týká aplikace § 14b advokátního tarifu, soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 935/15 ze dne 25. 6. 2015, resp. usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 3804/15 i judikaturu Městského soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. 70 Co 8/2020 ze dne 14. 1. 2020, 72 Co 9/2020 ze dne 23. 1. 2020). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stejný typ žaloby je v případě žalobkyně, zastoupené vždy zástupcem , Jméno advokátky, , uplatňován opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech (pohledávky postoupené společností , právnická osoba, , jimiž se žalobkyně domáhá zaplacení dlužných částek v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb). Soudní vymáhání těchto nároků má vždy obdobný skutkový základ, pouze se mění jména dlužníků a dlužné částky, což představuje ve své podstatě pouze vyplnění ustáleného vzoru.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.