14 C 224/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pořízovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození , bytem: adresa , obec a číslo - část obce ; zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem: adresa , obec a číslo ; zastoupen Mgr. jméno příjmení příjmení , advokátkou se sídlem adresa o zaplacení částky 804 088 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 804.088 Kč spolu s úroky z této částky ve výši 5 % ročně od 16.09.2016 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 07.09.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 176 487,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Podáním ze dne 16.9.2019 ve znění doplnění ze dne 7.5.2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 804.088 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce dne 16.09.2016 uzavřel v pozici úvěrujícího smlouvu o úvěru s žalovaným jako úvěrovaným (dále jen„ Smlouva o úvěru“), který v této souvislosti přijal od žalobce přeněžní prostředky v celkové výši 804.088 Kč. Žalobce se peněžní prostředky zavázal poskytnout žalovanému za účelem úhrady dluhů žalovaného, a to poukázáním ze svého bankovního účtu [číslo] [bankovní účet], uvedeného v článku 1.

1. Smlouvy o úvěru, přímo na bankovní účty věřitelů žalovaného. Celková výše úvěru poskytnutého žalovanému proto odpovídá součtu jednotlivých pohledávek žalovaného vůči jeho věřitelům vyjmenovaným v článku [číslo]) Smlouvy o úvěru a žalobce se zavázal provést platby na bankovní účty věřitelů žalovaného uvedené v článku [číslo]) Smlouvy o úvěru. Žalobce jednotlivé částky dle článku [číslo]) Smlouvy o úvěru poukázal dne 16.09.2016. Žalovaný se peněžní prostředky v celkové výši 804.088 Kč zavázal v článku [číslo]) Smlouvy vrátit žalobci v tzv. den splatnosti, přičemž tento termín je v článku 1.

1. Smlouvy o úvěru definován jako desátý (10.) den po dni, během něhož žalobce (úvěrující) požádá žalovaného (úvěrovaného) o vrácení peněžních prostředků ve výši 804.088 Kč. Žalovaný se v článku [číslo]) Smlouvy o úvěru zavázal spolu těmito peněžními prostředky zaplatit také sjednané úroky definované v článku 1.

1. Smlouvy o úvěru jako úroky ve výši 5 % ročně z částky 804.088 Kč, a to ode dne poskytnutí peněžních prostředků žalobcem žalovanému, tzn. ode dne 16.09.2016, do dne vrácení těchto peněžních prostředků. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením peněžních prostředků ve výši 804.088 Kč si v článku [číslo]) Smlouvy o úvěru účastníci ujednali, že žalobci bez dalšího vzniká právo na zaplacení úroku z prodlení, stanoveného v článku 1.

1. Smlouvy o úvěru na pevnou (v čase neměnnou) výši 8,05 % ročně z nevrácených peněžních prostředků. Žalobce žalovaného o vrácení peněžních prostředků ve výši 804.088 Kč s příslušenstvím požádal dopisem ze dne 24.08.2018, který zaslal žalovanému doporučenou poštu na adresu jeho trvalého pobytu a dále jej zaslal žalovanému v elektronické podobě do jeho datové schránky. Žalovaný do dnešního dne na úhradu svého dluhu z titulu nevráceného úvěru podle Smlouvy o úvěru žalobci nic neplnil. Žalobce dále vyjádřil zjevnou nedůvodnost námitky žalovaného ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace, když stranami smlouvy o úvěru byl pouze žalobce a žalovaný. Ostatně i v rámci trestního řízení, vedeného proti žalovanému, sám žalovaný o žalobci hovoří jako o svém věřiteli ze Smlouvy o úvěru a uvádí, že mu úvěr poskytl žalobce nikoli někdo jiný (např. jeho tehdejší zaměstnavatel). [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], jakožto statutárního orgánu zaměstnavatele žalovaného a jeho nadřízeného, při poskytnutí úvěru žalobcem na základě Smlouvy o úvěru spočívala v tom, že doporučil poskytnutí úvěru žalovanému od žalobce. Toto skutkové zjištění učinil například i Vrchní soud v Praze, který na veřejném zasedání konaném dne [datum] uznal žalovaného (zde v postavení obžalovaného) vinným ze spáchání trestné činnosti ve stejném rozsahu jako před ním Městský soud v Praze. Na závěr strany [anonymizováno] rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], je uvedeno, že úvěr byl obžalovanému (tj. žalovanému) poskytnut žalobcem na doporučení zaměstnavatele.

2. Podáním ze dne 26.5.2020 žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobce je advokátem, vykonávající advokacii prostřednictvím [právnická osoba], [příjmení] & [role v řízení], [anonymizována dvě slova], přičemž se jedná o dlouhodobého a stálého právního zástupce realitního podnikatele JUDr. [jméno] [jméno] a jeho mezinárodní realitní skupiny [anonymizována tři slova] (dále jen„ Skupina [anonymizována dvě slova]), do které spadají desítky až stovky českých i zahraničních společností. Tato informace je důležitá pro vylíčení dalších skutečností uvedených v tomto vyjádření. V souvislosti s žalobou je pak nutné zmínit osobu Ing. [jméno] [příjmení], který ve většině společností spadajících do Skupiny [anonymizována dvě slova] (mj. jiné právě i [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]) vykonává funkci statutárního orgánu. Žalovaný pro Skupinu [anonymizována dvě slova] začal pracovat ode dne 29. 10. 2013. Předmětem činnosti žalovaného bylo obecně poskytování služeb tiskového mluvčího, komunikace s médii, PR služby a reprezentace Skupiny [anonymizována dvě slova] navenek. Základ spolupráce byl sice založen na základě dohody o provedení práce ze dne 29. 10. 2013, avšak fakticky rozsah činností žalovaného pro Skupinu [anonymizována dvě slova] násobně převýšil rozsah prací poskytovaných na základě dohody o provedení práce. Na základě dohody o provedení práce byla žalovanému poskytována pouze částečná (minoritní) výše sjednané odměny, přičemž majoritní část odměny byla žalovanému vyplácena prostřednictvím jeho kamaráda [jméno] [příjmení], který vystavoval faktury jednotlivým společnostem Skupiny [anonymizována dvě slova] (zejména [právnická osoba] [anonymizováno], ale i jiným). Faktickým příjemcem vyplácených odměn však byl žalovaný a nikoliv [jméno] [příjmení]. Důvodem takového postupu vyplácení odměn byly dluhy žalovaného, proti kterému bylo dokonce vedeno několik exekučních řízení. Jednalo se o dluhy, které následně byly vyrovnány prostřednictvím Smlouvy o úvěru (k tomu viz dále). Až do léta roku 2016 pak spolupráce pokračovala v nastaveném režimu odměňování, avšak v létě roku 2016 se zvýšil tlak věřitelů žalovaného, kteří se dozvěděli o jeho vedlejších výdělcích z práce pro Skupinu [anonymizována dvě slova] a začali se po něm domáhat splacení svých závazků. Tato skutečnost znepokojila [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], protože skutečnost, že mluvčí Skupiny [anonymizována dvě slova] má dluhy, které neplní a jsou proti němu vedena exekuční řízení, by na Skupinu [anonymizována dvě slova] mohlo přinejmenším vrhnout negativní pozornost. Proto se [jméno] [příjmení], žalobce a [jméno] [jméno] spolu s žalobcem dohodli na transformaci spolupráce žalovaného se skupinou [anonymizována dvě slova], zejména v oblasti odměňování. Ke změně způsobu spolupráce došlo ve třech jednotlivých na sebe navazujících krocích.

1. Krok - založení společnosti [právnická osoba] Dne 12. 08. 2016 byla založena společnost [právnická osoba] [IČO], kterou zajistil žalobce v rámci poskytování právních služeb Skupině [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizována dvě slova] po dohodě zúčastněných sloužila jako nový nástroj, skrze který žalovaný měl nově fakturovat své práce a služby skupině [anonymizována dvě slova] dle pokynů [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. Společnost [anonymizována dvě slova] vystavovala faktury zejména [právnická osoba] [anonymizováno] a dále pak společnostem [příjmení] [jméno], [IČO], [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] a dalším. Mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno], [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno] byly vždy uzavřeny smlouvy o vzájemné spolupráci a poskytování služeb na určitý konkrétní projekt, které sloužily jako právní titul k fakturaci a poskytování odměny, jejímž konečným příjemcem byl žalovaný. Pro úplnost je nutné uvést, že jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba] [anonymizováno] byl pan [jméno] [příjmení], otec [jméno] [příjmení], fakticky však za [právnická osoba] [anonymizováno] po předchozí dohodě vystupoval žalovaný. 2 krok - uzavření Smlouvy o úvěru. Dne 16. 09. 2016 došlo k uzavření Smlouvy o úvěru, kterou měly být vyřešeny veškeré tehdejší dluhy žalovaného vůči svým věřitelům. V rámci transformace spolupráce žalovaného se Skupinou [anonymizována dvě slova] bylo dohodnuto, že Skupina [anonymizována dvě slova] uhradí za Žalovaného veškeré jeho dluhy, jejichž výčet v souhrnu činil částku ve výši právě 804.088 Kč Zjednodušeně tedy Skupina [anonymizována dvě slova] (prostřednictvím žalobce) převzala dluhy žalovaného, uhradila je namísto něj a vstoupila tak do pozice jediného věřitele žalovaného namísto původních věřitelů, kteří byli uspokojeni. Skupina [anonymizována dvě slova] byla ochotna uhradit dluhy za žalovaného z důvodu, že byla se službami poskytovanými žalovaným velmi spokojena a chtěla v nastavené spolupráci nadále pokračovat. Žalobce jako úvěrující pak byl zvolen pouze jako prostředník, který úvěrové prostředky poskytnul, ačkoliv ve skutečnosti skutečným poskytovatelem úvěru byla patrně Skupina [anonymizována dvě slova]. V této části je důležité upozornit na to, že Smlouva o úvěru byla pouze zajišťovací nástroj, neboť původní dohoda mezi zúčastněnými byla taková, že žalovaný svůj dluh vůči Skupině [anonymizována dvě slova] splatí formou práce pro Skupinu [anonymizována dvě slova], tedy, že mu jednotlivé části dluhu budou strhávány z odměn za služby poskytované skrze [právnická osoba] [anonymizováno]. Splácení skrze strhávání části odměn však nakonec nebylo realizováno, neboť tento způsob byl nahrazen novou dohodou, spočívající v tom, že dluh žalovaného ze Smlouvy o úvěru bude vyrovnán jeho nárokem na provizi za zprostředkování koupě hotelu [příjmení] [jméno] v [obec]. 3 krok - vznik pracovního poměru žalovaného ke Skupině [anonymizována dvě slova]. Mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne 03. 10. 2016 uzavřena pracovní smlouva, na základě které žalovaný vykonával práci v pracovním poměru na pozici PR manažera Skupiny [anonymizována dvě slova] / formálně ředitele PR oddělení. Byť jeho pracovní smlouva byla uzavřena se [právnická osoba] Services, žalovaný vykonával práci pro celou Skupinu [anonymizována dvě slova]. Nově tedy podle nového nastaveného systému odměňování byla žalovanému menší část sjednané odměny poskytována ve formě mzdy a větší část odměny byla poskytována ve formě odměn vyplácených skrze [právnická osoba] [anonymizováno], která [právnická osoba] [anonymizováno] a jiným společnostem ze Skupiny [anonymizována dvě slova] vystavovala faktury za žalovaným poskytované služby. V pracovním poměru na pozici PR ředitele žalovaný působil do konce února roku 2018, nadále žalovaný pracoval na jemu svěřených projektech, korporátním PR a dle pokynů [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. Rozsah jeho práce se fakticky nijak výrazně nezměnil. Pracovní poměr žalovaného pak byl konečným způsobem ukončen dohodou ke dni 16. 07. 2018. Tím byla zároveň ukončena i spolupráce [právnická osoba] [anonymizováno] se skupinou [anonymizována dvě slova], které byly ze strany Skupiny [anonymizováno] proplaceny poslední faktury vystavené za poskytnuté služby. Termín skončení pracovního poměru žalovaného a spolupráce se Skupinou [anonymizována dvě slova] je pak důležitý, neboť na něj časově navazuje oznámení žalobce ze dne 24. 08. 2018, kterým žalovanému oznámil, že se úvěr poskytnutý na základě Smlouvy o úvěru zesplatňuje a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Zesplatněním úvěru měl být na žalovaného vytvořen finanční nátlak, přičemž se jednalo o jeden z kroků Skupiny [anonymizována dvě slova], jak zdiskreditovat osobu žalovaného z důvodu, že o Skupině [anonymizována dvě slova] a jejích činnostech věděl příliš mnoho citlivých informací. V těsné návaznosti na to pak na žalovaného bylo Skupinou [anonymizována dvě slova] dne 29. 08. 2018 podáno oznámení o skutečnostech zakládajících podezření ze spáchání trestného činu podvodu, na základě něhož bylo vůči žalovanému zahájeno trestní řízení, které je v současné době vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Těžiště obvinění spočívá v údajném neoprávněném proplácení faktur [právnická osoba] [anonymizováno] ze strany žalovaného. Žalovaný má za to, že mu vnikl nárok na provizi za zprostředkování projektu minimálně ve výši jistiny. Žalovaný v roce 2018 Skupině [anonymizována dvě slova], konkrétně společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným akcionářem je [právnická osoba]) zprostředkoval akviziční příležitost a zajistil potřebné dokumenty k účasti ve výběrovém řízení o koupi hotelu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] (s nynějším názvem„ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova]). [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] byla v té době [právnická osoba], a.s., [IČO], a ke koupi [příjmení] [příjmení] [jméno] mělo dojít prostřednictvím akvizice [právnická osoba] od jejího předchozího majoritního akcionáře, společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž majoritním akcionářem je [stát. instituce]. Podíl [právnická osoba] [obec] na základním kapitálu [právnická osoba] představoval 75 %. Minoritním vlastníkem podílu ve výši 25 % ve [právnická osoba] pak byla společnost [právnická osoba], [IČO]. S [anonymizována dvě slova] bylo zároveň dohodnuto, že tato svůj minoritní podíl ve [právnická osoba] prodá ve shodě a za stejných podmínek, co [právnická osoba] [obec] prodá svůj majoritní podíl. Možnost akvizice [právnická osoba] zprostředkoval a zajistil žalovaný, a to v rámci své iniciativy a při využití svých kontaktů při jednáních s tehdejším brněnským primátorem [jméno] [příjmení] při zajišťování jiného akvizičního projektu v městě [obec]. Při těchto jednáních se žalovaný dozvěděl o tom, že městská [právnická osoba] [obec] má v úmyslu prodej [příjmení] [příjmení] [jméno] prostřednictvím převodu svého majoritního podílu ve [právnická osoba]. Žalovaný příležitost koupě [příjmení] [příjmení] [jméno] prezentoval vedení [právnická osoba] [anonymizováno], panu [jméno] [příjmení] a taktéž benefičnímu vlastníkovi [právnická osoba] [anonymizováno], [jméno] [jméno], kteří potvrdili zájem o koupi [příjmení] [příjmení] [jméno] a s žalovaným se dohodli na zprostředkování možnosti jeho koupě. Obsahem dohody o zprostředkování mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] (resp. Skupinou [anonymizována dvě slova]) bylo, že pokud žalovaný zprostředkuje možnost koupě [příjmení] [příjmení] [jméno], zajistí přípravu dohody o mlčenlivosti a veškerou potřebnou dokumentaci k účasti ve výběrovém řízení ke koupi [příjmení] [příjmení] [jméno] a pokud k jeho koupi skutečně dojde, tak mu [anonymizována dvě slova] (resp. Skupina [anonymizována dvě slova]) vyplatí mimořádnou odměnu ve výši 1 % kupní ceny za akvizici majoritního podílu ve [právnická osoba], nejméně však částku ve výši 804.088 Kč. Minimální výše provize ve výši 804.088 Kč přitom byla stanovena právě v této výši, a to z důvodu, že tímto způsobem měl být vypořádán dluh žalovaného vůči žalobci na základě Smlouvy o úvěru. S ohledem na to, že žalovaný splnil své povinnosti vyplývající z dohody o zprostředkování a [právnická osoba] [anonymizováno] na základě iniciativy a služeb žalovaného skutečně [příjmení] [příjmení] [jméno], prostřednictvím akvizice [právnická osoba], koupila do svého portfolia, vzniklo žalovanému právo na zaplacení provize. Přesná částka, za kterou k akvizici došlo, není Žalovanému známa, nicméně je mu známo, že kupní cena za převod majoritního podílu ve [právnická osoba] od [právnická osoba] [obec] byla přibližně ve výši 320.000.000 Kč. Žalovanému tedy z toho důvodu vznikl nárok na zaplacení provize ve výši odpovídající 1 % kupní ceny, tedy ve výši 3.200.000 Kč. Podle ustanovení §2447 odst. 1 občanského zákoníku je provize splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy. Vzhledem k tomu, že mezi Žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] nebylo dohodnuto jinak a k uzavření zprostředkované smlouvy (tj. k uzavření akviziční dokumentace k nákupu [právnická osoba]) došlo patrně dne 28. 06. 2019, nastala tímto dnem taktéž splatnost provize. Žalovaný má tedy k dnešnímu dni splatnou pohledávku ve výši odpovídající 1 % ze skutečné ceny akvizice majoritního podílu ve [právnická osoba] odpovídající pravděpodobně částce ve výši 3.200.000 Kč (minimálně však odpovídající částce ve výši 804.088 Kč), spolu s úroky z prodlení za ode dne 29. 06. 2019 do zaplacení. Žalovaný si uvědomuje, že jeho nárok na úhradu provize není vůči žalobci, nýbrž vůči jinému subjektu, a to [právnická osoba] [anonymizováno]. Ve světle uvedených informací je však žalovaný přesvědčen, že lze obě pohledávky fakticky vzájemně započíst, a to z následujících důvodů. Jak je naznačeno výše, úvěr sice formálně poskytoval žalobce, avšak finanční prostředky k jeho poskytnutí pocházely ze Skupiny [anonymizována dvě slova], s největší pravděpodobností ze [právnická osoba], která zastřešuje [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v České republice, popřípadě finanční prostředky poskytnul přímo benefiční vlastník Skupiny [anonymizována dvě slova], [jméno] [jméno]. Zároveň pak nárok na provizi má žalovaný formálně vůči [právnická osoba] [anonymizováno], avšak jediným akcionářem [právnická osoba] [anonymizováno] je právě [právnická osoba]. Žalovaný tedy má fakticky a materiálně nárok na úhradu provize vůči [právnická osoba], popřípadě přímo vůči [jméno] [jméno]. Žalovaný s ohledem na výše uvedené má důvodně za to, že výše uvedené pohledávky je možné fakticky vzájemně započíst, neboť skutečným věřitelem a zároveň dlužníkem žalovaného je [právnická osoba], resp. přímo [jméno] [jméno]. Žalovaný uvádí, že v tomto smyslu by mohly být veškeré vzájemné pohledávky vyrovnány. Tedy pohledávku Žalovaného na úhradu provize minimálně ve výši 804.088 Kč (fakticky však ve výši 1 % ze skutečné kupní ceny za akvizici majoritního podílu ve [právnická osoba]) splatnou dne 29. 06. 2019 je možné plně započíst oproti pohledávce Žalobce vůči Žalovanému na vrácení úvěru ve výši 804.088 Kč spolu s příslušenstvím. Podáním ze dne 1.4.2021 žalovaný namítl nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce s odůvodněním, že žalobce ve skutečnosti není a nikdy nebyl úvěrujícím popř. zapůjčitelem, který by žalovanému ve skutečnosti poskytl jakékoliv své vlastní finanční prostředky ve formě úvěru či zápůjčky. Žalobce byl pouze prostředníkem, fakticky schovatelem finančních prostředků (zápůjčky) poskytnutých skupinou [anonymizována dvě slova] žalovanému jako zaměstnanecký benefit v době, kdy žalovaný pro skupinu [anonymizována dvě slova] (formálně pro [právnická osoba]) vykonával práci v pracovním poměru jako tiskový mluvčí. Žalobce pouze tyto finanční prostředky vyplatil dle pokynu svého klienta, skupiny [anonymizována dvě slova] jednotlivým ve smlouvě označeným osobám, tak jak je tomu činěno běžně v případě advokátních úschov. Pokud byla mezi někým uzavřena jakákoliv smlouva týkající se poskytnutí finančních prostředků žalovanému, takto bylo a mohlo být jedině a pouze mezi žalovaným a skupinou [anonymizována dvě slova] (resp. společností [právnická osoba]), a to jako zaměstnanecká půjčka poskytnutá ze strany skupiny [anonymizována dvě slova] žalobci za tím účelem, aby byly vyřešeny exekuční závazky žalovaného. Došlo k tomu na základě dohody mezi žalovaným a členem představenstva Ing. [jméno] [příjmení] a žalovanému byla poskytnuta v této souvislosti nižší mzda ve výši výši 80.000 Kč, ačkoliv na základě předchozí spolupráce běžně skupině CPI PG fakturoval své služby za měsíční odměny v průměru 200.000 Kč měsíčně. Důvodem sjednané nižší mzdy byla právě skutečnost, že skupina [anonymizována dvě slova] za žalobce uhradila exekuční závazky. Poskytnutí zaměstnanecké zápůjčky a poskytnutí nižší mzdy v rámci výkonu práce Žalovaného pro skupinu [anonymizována dvě slova] spolu byly nedílně spojeny. Poskytnuté finanční prostředky navíc neměly být skupinou [anonymizována dvě slova] nikdy vymáhány, právě proto, že měla být fakticky zápůjčka umořena poskytnutím snížené měsíční mzdy, k čemuž fakticky došlo. K samotné Smlouvě je pak nutné uvést, že je sice formálně koncipována jako smlouva o úvěru, fakticky se však dle jejího obsahu a vůle všech zúčastněných stran jednalo o smlouvu o advokátní úschově peněz. Výše uvedené skutečnosti o pravé povaze zaměstnanecké zápůjčky a spolupráce všech zúčastněných stran jsou pak jednoznačně prokázány svědeckým výslechem [jméno] [příjmení], který jako svědek vypovídal dne 20. 02. 2020, 19. 05. 2020 a dne 23. 06. 2020 v trestním řízení vedeném vůči osobě Žalovaného u Městského soudu v Praze pod [anonymizováno] [spisová značka].

3. Soud po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

4. Ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalobcem na straně úvěrující a žalovaným na straně úvěrovaného ze dne 16.9.2016 vzal soud za prokázané, že žalovanému žalobce poskytl peněžní prostředky ve výši 804.088 Kč za účelem úhrady pohledávek věřitelů žalovaného a žalovaný má zájem si peněžní prostředky nechat za tímto účelem od žalobce a poskytnout, ve sjednané době je žalobci vrátit a zaplatit mu úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 5 % ročně. V článku II. pod bodem [číslo] smlouvy je uvedeno, že úvěrující poskytne peněžní prostředky úvěrovanému výlučně za účelem uhrazení dluhů úvěrovaného uvedených v Čl [číslo]) Smlouvy. Úvěrovaný má následující věřitele, kterým za úvěrovaným náleží níže specifikované pohledávky: 1) věřitel [anonymizováno] s pohledávkou za úvěrovaným ve výši 38.228 Kč; 2) věřitel [anonymizováno] s pohledávkou za úvěrovaným ve výši 30.568 Kč; 3) věřitel [anonymizováno] s pohledávkou za úvěrovaným ve výši 55.918 Kč, přičemž tato pohledávka je v současné době exekučně vymáhána soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] 9; 4) věřitel [anonymizováno] s pohledávkou za úvěrovaným ve výši 22.043 Kč, přičemž tato pohledávka je v současné době exekučně vymáhána soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; 5) věřitel [anonymizováno] s pohledávkou za úvěrovaným ve výši 78.581 Kč, přičemž tato pohledávka je v současné době exekučně vymáhána soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno; 6) věřitel [příjmení] [příjmení], [datum narození], bydliště na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], s pohledávkou za úvěrovaným ve výši 578.750 Kč, přičemž tato pohledávka je v současné době exekučně vymáhána soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Za účelem vyloučení pochybností strany potvrzují, že součet výše dluhů úvěrovaného uvedených v Čl [číslo]) Smlouvy odpovídá výši peněžních prostředků. V článku II. pod bodem [číslo] je uvedeno, že úvěrující se zavazuje poskytnout úvěrovanému způsobem sjednaným smlouvou peněžní prostředky. Peněžní prostředky se úvěrující zavazuje poskytnout z účtu úvěrujícího přímo na bankovní účty věřitelů úvěrovaného, a to v platbách odpovídajících co do své výše výši jednotlivých pohledávek věřitelů Úvěrovaného uvedených včl [číslo]) Smlouvy. V případě, kdy je dluh úvěrovaného uvedený v Čl [číslo]) Smlouvy exekučně vymáhán, předchozí věta se nepoužije a úvěrující se zavazuje poskytnout odpovídající část peněžních prostředků z účtu úvěrujícího přímo na bankovní účty soudních exekutorů, kteří takové dluhy exekučně vymáhají, a to v platbách odpovídajících co do své výše výši jednotlivých exekučně vymáhaných pohledávek věřitelů úvěrovaného uvedených v Čl [číslo]) Smlouvy. Úvěrující se ve smyslu Čl [číslo]) Smlouvy zavazuje provést následující platby na níže uvedené bankovní účty a pod níže uvedenými variabilními symboly, případně i specifickými symboly: 1) platba ve výši 38.228 Kč pod variabilním symbolem [číslo] na bankovní účet číslo [bankovní účet]; 2) platba ve výši 30.568 Kč pod variabilním symbolem [číslo] a specifickým symbolem [číslo] na bankovní účet číslo [bankovní účet]; 3) platba ve výši 55.918 Kč pod variabilním symbolem [číslo] na bankovní účet číslo [bankovní účet]; 4) platba ve výši 22.043 Kč pod variabilním symbolem [číslo] na bankovní účet [číslo]; 5) platba ve výši 78.581 Kč pod variabilním symbolem [číslo] na bankovní účetčíslo [číslo]; 6) platba ve výši 578.750 Kč pod variabilním symbolem 112 na bankovní účet číslo [bankovní účet]. Peněžní prostředky budou úvěrujícím způsobem dle Čl [číslo]) a ČI [číslo]) Smlouvy poskytnuty bez zbytečného odkladu po Dni podpisu. K poskytnutí Peněžních prostředků dojde v den, kdy budou Peněžní prostředky odeslané z Účtu úvěrujícího připsány na účty věřitelů, případně na účty soudních exekutorů, ve smyslu ČI. [číslo]) a ČI [číslo]) Smlouvy. V čl. III. je uvedeno, že úvěrovaný se zavazuje vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky nejpozději v den splatnosti. Úvěrovaný je oprávněn vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky i přede dnem splatnosti. Peněžní prostředky budou vráceny na účet úvěrujícího. K vrácení peněžních prostředků dojde v den, kdy budou peněžní prostředky připsány na účet úvěrujícího. Úvěrovaný se zavazuje způsobem sjednaným smlouvou zaplatit úvěrujícímu úroky. Úroky za období ode dne poskytnutí peněžních prostředků do dne jejich vrácení budou zaplaceny úvěrujícímu jednorázově spolu s vrácením peněžních prostředků nejpozději v den splatnosti. Pro účely výpočtu úroků je vždy rozhodující skutečný počet dnů v rámci příslušného kalendářního roku s tím, že prvním dnem, za který úvěrujícímu úroky náleží, je den, kdy dojde k poskytnutí peněžních prostředků, a že posledním dnem, za který úvěrujícímu úroky náleží, je den, kdy Nevrátí-li úvěrovaný nejpozději v den splatnosti úvěrujícímu peněžní prostředky, je v prodlení, a úvěrujícímu vzniká vůči němu právo na zaplacení úroku z prodlení. Povinnost úvěrovaného zaplatit úvěrujícímu úrok z prodlení není podmíněna žádostí úvěrujícího. Způsob zaplacení úroku z prodlení úvěrujícímu ze strany úvěrovaného se řídí obdobně ujednáními ve smyslu čl.3) a čl.3) Smlouvy. Pro účely výpočtu úroku z prodlení je vždy rozhodující skutečný počet dnů v rámci příslušného kalendářního roku s tím, že prvním dnem, za který úvěrujícímu úrok z prodlení náleží, je dnem, kdy se úvěrovaný ocitne v prodlení s vrácením peněžních prostředků, a že posledním dnem, za který úvěrujícímu úrok z prodlení náleží, je den, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky.

5. Z listin označených jako historie transakcí za období od 1.9.2016 do 30.9.2016 vzal soud za prokázané, že z účtu žalobce (č.ú. [bankovní účet]) dne 16.9.2016 byly zaplaceny částky 38 228 Kč, 30 568 Kč, 55 918 Kč, 78 581 Kč, 22 043 Kč, 578 750 Kč, v souladu s čl. II bodu [číslo] smlouvy o úvěru (prokázáno i z údajů k objektu DPH znějící na jméno žalobce)

6. Z listiny ze dne 24.8.2018, adresované žalobcem žalovanému, vzal soud za prokázané, že byl žalovaný požádán o vrácení peněžních prostředků v celé výši 804 088 Kč včetně sjednaných úroků (prokázáno i z výpisu [anonymizováno] – sledování zásilek v období od 24.8.2018 do 21.9.2018, podací stvrzenky ze dne 24.8.2018, doručenky datové zprávy).

7. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] sp. zn. To [číslo] vzal soud za prokázané, že žalované byl uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5 let.

8. Z dohody o provedení práce uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne 29.10.2013 vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o provedení práce na sjednaný pracovní úkol: tiskový mluvčí, který byla ukončena dnem 28.9.2016 (prokázáno z dohody o ukončení Dohody o provedení práce ze dne 28.9.2016). Dnem16.7. 2018 byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, kdy žalovaný zastával pracovní pozici PR Manager (prokázáno z dohody o rozvázání pracovního poměru). Ze mzdového výměru žalovaného ze dne 3.10.2016 vzal soud za prokázané, že základní mzda byla stanovena částkou 80 000 Kč měsíčně.

9. Z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem ze dne 5.6.2018, 3.5.2018 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] žalovanému představil investiční příležitost – potenciální akvizici [právnická osoba] a.s. k žádosti žalovaného.

10. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], výkonného ředitele skupiny [anonymizována dvě slova] vzal soud za prokázané, že žalovaný u [právnická osoba] [anonymizováno] byl zaměstnán na pozici tiskového mluvčího do konce roku 2018. Následně na žalovaného podala společnost trestní oznámení pro podvod či zpronevěru. Potvrdil, že půjčka [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému poskytnuta nebyla, tuto poskytl JUDr. [celé jméno žalobce] s ohledem na skutečnost, že žalovaný měl řadu závazků a exekucí a s ohledem na image společnosti (která si nemůže dovolit zaměstnávat člověka, který má řadu exekucí apod.) . JUDr. [celé jméno žalobce] v mnoha případech právně zastupoval [právnická osoba] [anonymizováno]. Bylo dohodnuto, že smlouvu o úvěru uzavře JUDr. [celé jméno žalobce] (jako soukromá osoba) s žalovaným a zapůjčené finanční prostředky poukáže přímo na účty věřitelů žalovaného či exekutorů.

11. Soud neuvěřil výpovědi žalovaného, že půjčka byla poskytnuta [právnická osoba] [anonymizováno] a tuto splácel defacto tím, že mu bude poukazována nižší mzda (popř. nebyly vypláceny žalovanému odměny) a půjčku resp. úvěr si vlastně„ odpracoval“. Žalovaný naopak ve svém vyjádření k žalobě ze dne 26.5.2020 pod bodem 20 uvedl„ splácení skrze strhávání části odměn však nakonec nebylo realizováno, neboť tento způsob byl nahrazen novou dohodou, spočívající v tom, že dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru bude vyrovnán jeho nárokem na provizi za zprostředkování koupě hotelu [příjmení] [jméno] v [obec]. Tvrzení samotného žalovaného jsou tedy protichůdná.

12. Ostatní provedené důkazy (zejména faktury předložené žalovaným, notářský zápis sp.zn. NZ [číslo] [rok], smlouvu o poskytnutí služeb ze dne 14.7.2017, smlouva o spolupráci ze dne 6.6.2017, kalkulace dílčích služeb pro akci, rámcovou smlouvu ze dne 24.8.2016 včetně příloh, výpis z OR společností, protokolů o jednání v trestním řízení žalovaného) soud nehodnotil, neboť skutkový stav dostatečně zjistil z ostatních výše uvedených provedených důkazů.

13. Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká.

14. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § § 2396 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ust § 2397 Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ust. § 2398 (1) Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (2) Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ust. § 2399 (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ust. § 2400 Mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. Podle ust. § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

16. Bylo-li žalovaným uplatněno započtení proti žalobcově pohledávce, závisí rozhodnutí soudu ve věci samé jak na posouzení opodstatněnosti žalobcovy pohledávky, tak i na objasnění, zda žalovaný má vůči žalobci vzájemnou pohledávku, která je započitatelná, a zda byly splněny i ostatní předpoklady pro zánik uplatněné pohledávky započtením.

17. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného ohledně nedostatku věcné aktivní legitimace žalobce a dospěl k závěru, že tato není opodstatněná, neboť je v rozporu s provedenými důkazy. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je účasten právního vztahu (osobou úvěrující), v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou s žalovaným.

18. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ze dne 16.9.2016, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 804.088 Kč za účelem úhrady pohledávek věřitelů žalovaného, které se souhlasem žalovaného a v souladu s obsahem úvěrové smlouvy zaslal ze svého účtu na účty věřitelů žalovaného či přímo exekutorům (tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná). Výše uvedené má soud za prokázané z úvěrové smlouvy a dále z listin označených jako historie transakcí za období od 1.9.2016 do 30.9.2016 a z údajů k objektu DPH znějící na jméno žalobce. Žalobce tedy plnil dle úvěrové smlouvy, žalovaný však na výzvu žalobce poskytnuté finanční prostředky žalobci nevrátil, ani po opakovaných urgencích. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného o tom, že finanční prostředky byly fakticky poukázány [právnická osoba] [anonymizováno], což ostatně vyplývá i z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení], a proto soud k uplatněné kompenzační námitce žalovaného vůbec nepřihlížel (neboť tato byla uplatněna proti údajné pohledávce žalovaného za společností [právnická osoba] nikoli proti žalobci). Stejně tak soud neuvěřil žalovanému, že předmětný úvěr splatit [právnická osoba] [anonymizováno] tak, že mu byla poukazována nižší mzda a poskytnutý úvěr si takto„ odpracoval“.

19. Žalobci náleží rovněž úrok podle úvěrové smlouvy ve výši 5% ročně od 16.9.2016 (tj. ode dne poskytnutí půjčky). Žalobci byly přiznány i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 7.9.2018, kdy se žalovaný ocitl v prodlení (žalovanému byla do datové schránky dne 27.8.2018 doručena výzva k vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve lhůtě 10 dnů, která uplynula dnem 6.9.2018).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 176 487,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 40 205 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 804 088 Kč sestávající z částky 11 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 24. 8. 2018, z částky 5 770 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 24. 8. 2018, z částky 11 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 9. 2019, z částky 11 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 6. 2020, z částky 11 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 4. 2021, z částky 11 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 5. 2021, z částky 11 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 5. 2021, z částky 11 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 8. 2021, z částky 11 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 11 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 10. 2022 včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 112 630 Kč ve výši 23 652,30 Kč.