14 C 233/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pořízovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , se sídlem adresa žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobkyně ; zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , se sídlem: osobní údaje žalované ; zastoupena JUDr. Ing. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 750 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 750 000 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 322 828 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byla dne 30. 4. 2015 ústně uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 750 000 Kč bankovním převodem. Žalovaná se zavázala tuto dlužnou částku žalobkyni vrátit. Žalobkyně výše uvedenou smlouvu vypověděla, opakovaně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, a to jednak ústně a dále i písemně (mimo jiné výzvou k plnění ze dne 24. 4. 2017, ze dne 20. 5. 9. 5. 2017). Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně se tedy po žalované domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s náklady spojenými s uplatněním pohledávky.

2. K návrhu žalobkyně soud rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná dne [datum] včasný odpor s odůvodněním (ve znění doplnění ze dne [datum]), že existenci tvrzené pohledávky, respektive ústní smlouvy o zápůjčce, zcela popírá a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že částku ve výši 750 000 Kč skutečně obdržela na svůj bankovní účet, nejednalo se však o zápůjčku, nýbrž o zálohu na tzv. management fee, tj. za služby, které žalovaná poskytovala žalobkyni. Služby spočívaly v poskytnutí technického servisu v rámci projektu [anonymizováno] [příjmení]. [příjmení], a to na žádost žalobkyně. Konkrétně žalobkyně, jako mateřská společnost společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] požádala žalovanou, aby zajistila technický servis pro výše uvedený projekt s příslibem, že náklady na technický servis žalobkyně uhradí. Důvodem této žádosti bylo, že finance na bankovním účtu společnosti [právnická osoba] byly blokovány pro budoucí opravu komunikací dle vydaného stavebního povolení a také v návaznosti na soudní řízení vedené společností [právnická osoba] se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kde byla předmětem sporu částka ve výši 12 000 000 Kč. Žalovaná tedy na výše uvedenou činnost zajistila externího dodavatele [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], [obec] – [část obce], se kterým žalovaná současně spolupracovala i na jiném projektu. [jméno] [příjmení] byl vyplácen pouze žalovanou, přestože vykonával práce na základě objednávky a dle požadavku žalobkyně. V této souvislosti žalovaná vystavila žalobkyni zálohový list. č. 2015, který žalobkyně přijala dne 6. 4. 2015, podepsala jej a opatřila svým razítkem. Žalobkyně tak zcela jistě minimálně tímto úkonem vyslovila souhlas s fakturací tzv. management fee. Zaplacená záloha byla následně započtena na odměnu, na kterou žalované vůči žalobkyni vznikl nárok. Nejednalo se tedy o ústní smlouvu o zápůjčce, která by měla být žalobkyni vrácena. Žalovaná rovněž zdůraznila, že žádná takto tvrzená pohledávka nebyla zohledněna ani ve smlouvě o převodu obchodního podílu, kterou byl podíl žalobkyně převeden na společníka [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který je dnes jednatelem žalobkyně, za kupní cenu ve výši 1 EUR (přitom mimo jiné i neexistence jakýchkoliv pohledávek (nejen) za žalovanou byla důvodem nízké či spíše symbolické kupní ceny za převod obchodního podílu). O těchto skutečnostech žalovaná žalobkyni informovala dopisem jejího právního zástupce ze dne 16. 6. 2017. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně neprokázala ani nenabídla příslušné důkazy uzavření smlouvy o zápůjčce.

3. Žalobkyně reagovala na podaný odpor a jeho odůvodnění replikou ze dne 31. 10. 2017 ve znění doplnění ze dne 22.12.2017. Uvedla, že tvrzení žalované, že částka 750 000 Kč představovala management fee, je pouze účelové a představuje snahu vyhnout se vrácení této částky žalobkyni. Žalovaná pro žalobkyni ani společnost [právnická osoba] nikdy nezajišťovala tzv. management services. Veškeré tzv. management services pro projekty realizované společností [právnická osoba], žalobkyní, ale také žalovanou, včetně jakéhokoliv technického servisu, poskytovala žalované, žalobkyni i společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [právnická osoba] v [anonymizováno]“), jakožto společnost, která k tomuto účelu jako jediná disponovala potřebným zázemím. Je nelogické, aby žalobkyně žádala o poskytnutí jakýchkoliv management services, včetně technického servisu, od žalované, která si k tomuto účelu měla najímat externí dodavatele, když by se žalobkyně mohla přímo obrátit na [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci, která v dané době měla k tomuto účelu veškeré předpoklady. Přehled faktur, který žalovaná poskytla k důkazu svých tvrzení, sice obsahuje seznam plateb žalované dodavateli [jméno] [příjmení], ale neprokazuje žádnou spojitost, mezi žalobkyní poskytnutou částkou ve výši 750 000 Kč a platbami žalované ve vztahu k [jméno] [příjmení]. K argumentu žalované, že žádná obdobná pohledávka (tj. ze smlouvy o zápůjčce) nebyla zohledněna ani ve smlouvě o převodu obchodního podílu, která byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [příjmení], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] království, registrační číslo: [číslo] a [právnická osoba] [anonymizováno], [číslo] [jméno], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] patro, [ulice] [anonymizováno], registrační číslo: [číslo], jednatelem žalobkyně, žalobkyně uvádí, že uvedená smlouva nemá nic společného se závazkem žalované vůči žalobkyni, jakožto subjektů zcela odlišných od stran výše uvedené smlouvy o převodu podílu. Žalobkyně, jakožto právnická osoba, se v žádném dokumentu nezavázala dluh žalované, ve výši 750.000 Kč, který vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce, nevymáhat. K zálohovému listu. č. 2015 žalobkyně uvedla, že existence uvedeného dokumentu jí není známa, tudíž má pochybnosti o jeho pravosti. Na Zálohovém listu se sice nachází razítko žalobkyně, ale není zde uvedeno, kdo takový Zálohový list za žalobkyni převzal a tento dokument neobsahuje ani čitelný podpis. Žalobkyně tedy zcela popírá tvrzení žalované, že by opatřením razítka a jakýmsi nečitelným podpisem měla vyslovit souhlas s fakturací tvrzeného management fee. Na výpisu z účtu žalobkyně ze dne 30. 4. 2015, který je součástí spisu, byl paní [jméno] [příjmení], účetní, navíc ručně dopsán vypočtený úrok ze zapůjčené částky ke dni 31. 12. 2016, tudíž je zřejmé, že se nemohlo jednat o žádný management fee, ale naopak o zápůjčku. Žalobkyně má za to, že i pokud by se nepodařilo prokázat existenci ústní smlouvy o zápůjčce, tedy právního titulu, na základě kterého by byla převedena předmětná částka na účet žalované, jednalo by se ze strany žalované o bezdůvodné obohacení.

4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobě vyhověl. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], shora uvedený rozsudek zrušil a vrátil jej nadepsanému soudu k dalšímu řízení. Podle odvolacího soudu není rozhodnutí nadepsaného soudu založeno na dostatečně objasněném skutkovém stavu věci a řízení je navíc zatíženo vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí nadepsaného soudu, když za situace, kdy nadepsaný soud neměl za prokázanou skutkovou verzi žalobkyně o důvodu poukázání uvedených finančních prostředků žalované (existenci smlouvy o zápůjčce), bylo na žalované tvrdit a prokázat existenci právního důvodu, který jí umožňuje si získané prostředky ponechat, a pouze v případě, že by v posuzované věci nebyl spolehlivě zjištěn právní důvod platby žalobkyně na účet žalované, byl by namístě závěr o naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu. Nadepsaný soud se v napadeném rozhodnutí omezil na konstatování jednotlivých v řízení provedených důkazů, aniž by je jakkoliv hodnotil, s výjimkou výpovědi svědků [příjmení] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení]; při svém závěru o neunesení důkazního břemene žalovanou se nijak nevypořádal s listinnými důkazy předloženými žalovanou k prokázání hospodářského účelu transakce. Dále jsou podle odvolacího soudu zcela nedostatečná tvrzení žalované, že uvedenou částku obdržela jako zálohu na tzv. management fee za služby spočívající v poskytnutí technického servisu v rámci projektu P. [příjmení]. [příjmení], které poskytovala žalobkyni na její žádost a s jejím souhlasem, prostřednictvím externího dodavatele [jméno] [příjmení], a že částka byla následně započtena na odměnu, na kterou žalované vůči žalobkyni vznikl nárok, za situace, kdy žalobkyně poskytnutí předmětné částky žalované jako zálohy na tzv. managemet fee zcela popírala. Proto bylo namístě, aby nadepsaný soud žalovanou (jako stranu zatíženou důkazním břemenem) poučil dle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení v tom směru, že musí právní vztah, na jehož základě (jak tvrdí) obdržela (resp. si ponechala) předmětnou částku od žalobkyně, blíže upřesnit, tedy že musí specifikovat skutečnost, na jejímž základě byl právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou založen, co bylo jeho obsahem a jak byl naplněn (kdy a co konkrétně bylo mezi účastníky ujednáno, jaké konkrétní služby, kdy a komu byly na jeho základě poskytnuty) a doplněná tvrzení prokázat, tj. označit důkazy tak, aby bylo zřejmé, k prokázání jaké tvrzené skutečnost je ten který důkaz navrhován.

5. Po vrácení věci odvolacím soudem nadepsaný soud na ústním jednání dne [datum] v intencích závěrů odvolacího soudu poučil žalovanou, aby doplnila žalobní tvrzení v tom směru, že musí právní vztah, na jehož základě (jak tvrdí) obdržela (resp. si ponechala) předmětnou částku od žalobkyně, blíže upřesnit, tedy musí specifikovat skutečnost, na jejímž základě byl právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou založen, co bylo jeho obsahem a jak byl naplněn (kdy a co konkrétně bylo mezi účastníky ujednáno, jaké konkrétní služby, kdy a komu byly na jeho základě poskytnuty) a doplněná tvrzení prokázat, tj. označit důkazy tak, aby bylo zřejmé, k prokázání jaké tvrzené skutečnosti je ten který důkaz navrhován.

6. Ke shora uvedenému poučení žalovaná v podání došlém soudu dne [datum] uvedla, že žalovaná částka představovala zálohu na tzv. management fee za poskytnutí servisních služeb žalovanou žalobkyni prostřednictvím externího dodavatele [jméno] [příjmení]. Poskytnuté služby spočívaly v poskytnutí technického servisu v rámci projektu [právnická osoba], a to na žádost žalobkyně a s jejím souhlasem, když žalobkyně rovněž podepsala zálohový list na tuto službu a opatřila jej svým razítkem. Pan [příjmení] [příjmení] se věnoval zejména záležitostem souvisejícím s dokončením veřejných komunikací, dětského hřiště a veřejných osvětlení a jejich následným předáním [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Konkrétně žalobkyně jako mateřská společnost společnosti [právnická osoba], požádala žalovanou, aby zajistila technický servis pro výše uvedený projekt s příslibem, že náklady na technický servis žalobkyně uhradí. Dohoda byla uzavřena pouze ústně, nicméně právě na základě ústní dohody žalovaná vystavila zálohový list, který žalobkyně opatřila razítkem a podepsala. V předmětné době byl statutárním orgánem žalobkyně i žalované pan [příjmení] [jméno] a bylo zcela běžné, že spolu společnosti uzavíraly některé dohody pouze ústně, pan [příjmení] [jméno] byl v té době i statutárním orgánem společnosti [právnická osoba] v minulosti veškeré servisní činnosti pro jednotlivé projekty skupiny [příjmení] (projektový controling, vedení účetnictví, IT služby, telefony, služební cesty) zajišťovala servisní firma [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], která také fakturovala management fee jednotlivým společnostem – v případě projektu [příjmení] společnosti [právnická osoba] se jednalo o měsíční management fee ve výši 800 000 Kč bez DPH. Výše management fee byla kalkulována pro každý projekt zvlášť dle finančního plánu. V případě projektu [příjmení] se jednalo o komplexní projekt se třemi etapami. Toto uspořádání bylo zavedeno z důvodu úspory nákladů, kdy jednotlivé společnosti realizující projekty neměly vlastní zaměstnance ani externí spolupracovníky a veškeré činnost outsourcovaly prostřednictvím [právnická osoba] s.r.o. V polovině roku 2013 došlo k utlumení činnosti [právnická osoba] s.r.o. z důvodu plánovaného ukončení aktivit skupiny [příjmení] v České republice a od srpna 2013 tato společnost již nezaměstnávala žádného projektového manažera, neboť projektový manažer starající se o projekt [příjmení] pan [jméno] [jméno] ukončil spolupráci. Proto žalovaná převzala dozor nad jednotlivými projekty, neboť se v té době jednalo o jedinou společnost ze skupiny [příjmení], která ještě aktivně prováděla stavební práce a postupně prodávala postavené jednotky. Ostatní společnosti skupiny [příjmení], resp. jejich projekty, byly ve fázi řešení reklamací. Žalovaná k těmto činnostem využívala služeb projektového manažera pana [jméno] [příjmení], který byl dříve činný pro [právnická osoba] s.r.o. Od srpna 2013 byl pan [jméno] [příjmení] jediným projektovým manažerem ve skupině [příjmení] a jako takový pracoval pro žalovanou, která jej také platila. Pan [příjmení] [příjmení] rovněž převzal agendu projektu [příjmení] po panu [jméno] [jméno]. [příjmení] [příjmení] se od ostatních projektů skupiny lišil tím, že stavební firmy podílející se na stavbě zkrachovaly a veškeré reklamace tak musely být vypořádány a hrazeny přímo společností [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] tak byl finančně náročný a velmi specifický i roky po faktickém dokončení stavebních prací na projektu. Finanční prostředky na bankovním účtu společnosti [právnická osoba] byly blokovány pro budoucí opravu komunikací dle vydaného stavebního povolení a také v návaznosti na soudní řízení vedené společností [právnická osoba] se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kde byla předmětem sporu částka ve výši 12 milionů Kč z neuznané bankovní záruky související s krachem stavebních firem. S ohledem na situaci, kdy společnost [právnická osoba] nedisponovala volnými finančními prostředky pro platbu management fee žalovanému, požádala žalobkyně jakožto mateřská společnost společnosti [právnická osoba] žalovanou o zajištění technického servisu projektu [příjmení] s tím, že náklady uhradí, což žalobkyně potvrdila i na žalovannou vystaveném zálohovém listu č. 2015.

7. Na podání žalované ze dne [datum] reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že žalovaná pro žalobkyni, ani pro společnost [právnická osoba], tzv. management services nikdy nezajišťovala ani nezprostředkovávala. Žalobkyně žalovanou o poskytnutí takových služeb ani nikdy nepožádala, kdy takové služby, včetně technického servisu, pro všechny projektové společnosti zajišťovala vždy pouze [právnická osoba] [anonymizováno], projekt společnosti [právnická osoba] byl navíc ukončen již v roce 2010, tvrzení žalované, dle kterého u ní žalobkyně měla v roce 2015 pro společnost [právnická osoba] objednávat servisní služby, na které pak žalovaná musela najmout externího dodavatele, není pravdivé, i pokud by společnost [právnická osoba] teoreticky měla za svůj projekt hradit tzv. management fee i v roce 2015 (celých pět let po ukončení projektu), byl by takový poplatek hrazen přímo touto společností, nikoliv žalobkyní, společnost [právnická osoba] měla na svém účtu dostatek finančních prostředků, sama poskytla žalované zápůjčku dne 16. 1. 2015, byla to žalovaná, kdo v dané době neměl dostatek finančních prostředků, veškeré peníze získané prodejem bytů z projektu žalované byly zasílány na její vázaný účet u [anonymizována dvě slova] a nebylo možné s nimi volně nakládat, žalovaná však potřebovala peníze mj. na splácení úroků z úvěrů, žalobkyně tak neměla žádný důvod k tomu, aby u žalované objednávala servisní služby pro jinou společnost pět let poté, co byl ukončen projekt této společnosti a bylo by navíc zcela nelogické, aby žalobkyně požádala o zajištění servisních služeb žalovanou, která by k tomu musela najmout externího dodavatele, když zde současně existovala servisní [právnická osoba] s.r.o, neexistoval ani žádný důvod k tomu, aby žalobkyně cokoliv za společnost [právnická osoba] platila, když tato měla k dispozici dostatek vlastních finančních prostředků. Žalobkyně sporovala pravost zálohového listu č. 2015, kdy se na něm sice nachází razítko žalobkyně, ale není zde uvedeno, kdo jej za žalobkyni převzal a připojený podpis je zcela nečitelný, dále je zde uvedeno pouze„ záloha na management fee“, zálohový list neobsahuje žádný údaj o projektu, na který měla být záloha složena, komu měla být určena, či cokoliv dalšího, žalobkyně popírá tvrzení žalované, že by předloženým zálohovým listem vyslovila souhlas s fakturací tvrzeného management fee, žalobkyně dále argumentovala tím, že k započtení složené zálohy na pohledávku žalované za žalobkyní odpovídající odměně vyplacené panu [jméno] [příjmení] nikdy nedošlo, odměna pana [příjmení] za údajnou práci pro žalobkyni nebyla nikdy nikomu vyúčtována, pan [příjmení] byl v rozhodné době plátcem DPH, z částky, kterou žalobkyně žalované poukázala, však žádné DPH nebylo odvedeno, žalobkyně dále uvedla, že na výpisu z jejího účtu ze dne 30. 4. 2015, byl paní [příjmení] [jméno] [příjmení] (účetní) ručně dopsán vypočtený úrok ze zapůjčené částky ke dni 31. 12. 2016, z čehož plyne, že se nemohlo jednat o management fee, ale muselo jít o zápůjčku, žalobkyně dále uvedla, že pan [jméno] [příjmení] byl projektový manažer žalované, žalovaná v té době (v roce 2015) měla totiž jako jediná ze skupiny stále„ živý“ projekt, a kdyby bylo zapotřebí, aby se pan [příjmení] v rámci již ukončeného projektu [příjmení] jakýmkoliv způsobem angažoval, jednalo by se o pouhou zbytkovou činnost, na kterou by nebylo hrazeno management fee.

8. Soud zjistil tyto skutečnosti:

9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že jejím jednatelem s oprávněním k samostatnému jednání byl od 14. 1. 2015 do 30. 3. 2016 [příjmení] [jméno].

10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že jejím členem představenstva s oprávněním k samostatnému jednání byl od 14. 1. 2015 do 31. 3. 2016 [příjmení] [jméno].

11. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] soud zjistil, že jejím jediným společníkem je od 28. 6. 2004 žalobkyně a jejím jednatelem s oprávněním k samostatnému jednání byl od 23. 3. 2015 do 30. 3. 2016 [příjmení] [jméno].

12. Z výpisu účtu [anonymizováno] ze dne 30. 4. 2015 soud zjistil, že dne 30. 4. 2015 převedla žalobkyně na účet žalované částku ve výši 750 000 Kč (prokázáno i ze shodných tvrzení účastníků).

13. Z listiny označené jako výpověď smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 4. 2015 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k neprodlenému vrácení částky ve výši 750 000 Kč a současně vypověděla žalobkyní tvrzenou ústní smlouvu o zápůjčce ze dne 30. 4. 2015, jejímž předmětem byla částka ve výši 750 000 Kč.

14. Ze zálohového listu číslo 2015 znějícího na částku 750 000 Kč soud zjistil, že žalobkyní byl dne 6. 4. 2015 přijat zálohový list č. 2015 vystavený žalovanou, ve kterém žalovaná fakturuje žalobkyni částku ve výši 750 000 Kč jako zálohu na služby management fee.

15. Z knihy přijatých faktur za období 1. 1. 2013 až 30. 4. 2015, včetně podacího lístku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako dodavatel žalované fakturoval žalované jako odběrateli v období od 1. 1. 2013 do 30. 4. 2015 částku celkem ve výši 2 060 600 Kč.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že [právnická osoba] byl samostatným projektem, na který bylo vedeno samostatné účetnictví, svědkyně nevěděla nic možné spolupráci mezi žalobkyní a žalovanou. Z minulosti si pamatovala, že docházelo alespoň v jednom případě k finanční transakci mezi žalobkyní a žalovanou, detaily si nevybavila. Účetní závěrky svědkyně nevyhotovovala. [právnická osoba] dodavatelský projekt, jehož záměrem bylo prodat byty a nebytové prostory. Svědkyně si nevzpomínala, zda v minulosti figurovala osoba, která by obstarávala nějaké práce pro žalobkyni.

17. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že původně pro [právnická osoba] management prováděla účetnictví a daně. Jednalo se o servisní firmu pro všechny developerské projekty, kterými byly [příjmení] [příjmení] [jméno], dále se jednalo o projekt ve [část obce], dále [příjmení] [příjmení] [jméno] a [příjmení] [příjmení] [příjmení] apod. Svědkyně uvedla, že společnost žalobkyně poskytovala v jednom případě krátkodobou finanční výpomoc žalované, když v té době žalovaná například neměla dost finančních prostředků na platbu úroků z úvěru. V minulosti se jednalo o částku 1 500 000 Kč, která však byla do dvou až tří měsíců splacena. K půjčkám docházelo někdy v období roku 2014 až poloviny roku 2015. Pokud šlo o částku 750 000 Kč, tak nešlo o krátkodobou půjčku, ale o zálohu na tzv. management fee (prostředky, které pravidelně dostávala [právnická osoba] management, šlo o servisní poplatky za dohled nad výstavbou). Servisní organizací byla pro všechny projekty vždy [právnická osoba] management. V průběhu doby, jak končily jednotlivé projekty, [právnická osoba] management již neměla žádného projektového manažera, jediným projektovým manažerem ve skupině byl [jméno] [příjmení], který měl uzavřenou smlouvu právě s žalovanou. [příjmení] [příjmení] [jméno] byla mateřskou [právnická osoba] [příjmení] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] v té době neměl dostatek finančních prostředků, proto [příjmení] [příjmení] [jméno] platila servisní poplatky za tuto společnost ve výši 750 000 Kč resp. se jednalo o zálohu. K výpisu z účtu Sberbank ze dne 30.4.2015, kde je uvedena částka 750.000 Kč svědkyně uvedla, že se zřejmě jedná o její písmo, zpětně neví, čeho se to týkala uvedená čísla psaná její rukou. Platební příkazy mezi společnostmi svědkyně neprováděla (toto měla na starosti [jméno] [příjmení]). Částku ve výši 750 000 Kč obdržela žalovaná, která měla uzavřenou mandátní smlouvu s [jméno] [příjmení]. Pokud jde o servisní práce, které učinil pro společnost žalobkyně, pak za tuto si vyúčtovala žalovaná zálohu 750 000 Kč. Svědkyně dále uvedla, že všechny společnosti, kde developerské projekty již byly realizovány a byty rozprodány, aby se předešlo nákladům spojeným s likvidací, pak tato společnosti byly prodány za symbolické 1 Euro. K zálohovému listu č. 2015 znějící na částku 750 000 Kč, svědkyně uvedla, že tento zřejmě vydávala účetní [příjmení] [jméno], kde zřejmě je i její podpis. Žalovaná každých 6 měsíců poskytovala bance, od které měla zajištěn úvěr, stav svých závazků. Existovala smlouva s bankou, kde byla podmínka, že společnost žalovaná si nemůže obstarávat další půjčky bez souhlasu banky [anonymizováno]. [příjmení] vyžadovala podrobné výkazy. Žalovaná v té době prováděla výstavbu a měla uzavřenou úvěrovou smlouvou s [anonymizováno] bankou. [příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno] již žádný úvěr v té době neměla. Žalovaná by si nebrala žádné další finanční závazky bez souhlasu [anonymizováno] banky. Úvěrová smlouva mezi žalovanou a bankou [anonymizováno] byla podepsaná během roku 2013 a výkazy byly bance předkládány v období let 2013, 2014, 2015. 18. [příjmení] [jméno] ve své účastnické výpovědi uvedl, že byl jednatelem společnosti žalobkyně i společnosti žalované v období od června 2014 do března 2016. Byl generálním ředitelem [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], která vyvíjela činnost v oblasti výstavby bytů ve východní Evropě i v Praze, kde začala působit okolo roku 2000. Každý projekt byl realizován k tomu založenou (projektovou) společností, pouze pro tento účel. V každé zemi byla vytvořena řídící společnost, v České republice to byla společnost [právnická osoba] Tato společnost zaměstnávala různé zaměstnance (např. účetní, marketinkové zaměstnance apod.). Každá projektová společnost musela zaplatit tzv. management fee, který byl placen jednou měsíčně, v době trvání příslušného projektu, (ode dne udělení stavebního povolení do dne ukončení stavby) [právnická osoba] management. Společnosti, které již v minulosti ukončily projekt, nemusely dále platit management fee [právnická osoba] management. V roce 2015 jedinou aktivní společností byla společnost žalované [právnická osoba], která měla v té době aktivní projekt, a proto musela platit management fee [právnická osoba] management. Společnosti fungovaly jako jedna skupina a pokud jedna společnost neměla v dané chvíli dostatek finančních prostředků na zaplacení určité platby a jiná společnost v rámci skupiny měla tyto finanční prostředky k dispozici, pak tyto finanční prostředky zapůjčila. Někdy byly uzavírány písemné smlouvy o půjčce, někdy se jednotlivé částky přímo zaúčtovaly tak, že jedna společnost měla vůči druhé pohledávku z titulu půjčky. [příjmení] [jméno] byl v té době jedinou osobou, která byla oprávněna rozhodovat o těchto půjčkách, neboť v té době byl jediným ředitelem obou společností. Ve stejnou dobu byl i jednatelem společnosti žalované. Popřel, že by společnost žalobkyně v minulosti platila management fee za [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno]. Dále uvedl, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ukončila projekt mnoho let předtím, než nastoupil do společnosti v roce 2005. Společnost žalobkyně v minulosti nikdy nedisponovala projektem k realizaci, proto nemusela platit management fee. Společnost žalované měla vázanou půjčku od [právnická osoba], kterou splácela tak, že finanční prostředky, které plynuly z prodeje bytů v rámci projektu společnosti žalované, byly vázány na konkrétním účtu a z tohoto účtu byla půjčka [právnická osoba] placena (tj. s finančními prostředky, získanými v té době z prodeje jednotlivých bytů, nemohla žalovaná volně nakládat). Nicméně společnost žalované - [příjmení] [příjmení] [jméno] potřebovala platit management fee [právnická osoba] management, a když neměla dostatek finančních prostředků, tak si peníze půjčila od společnosti žalobkyně na zaplacení management fee. [příjmení] [příjmení] byla dceřinou společností [právnická osoba] [příjmení] [jméno]. Pokud by šlo o platbu management fee, pak by v rámci platby bylo vyúčtováno i DPH, což se v daném případě nestalo, což znamená, že se jednalo o půjčku žalobkyně žalované. Pokud by jedna společnost platila za druhou management fee, musely by mezi sebou mít uzavřenou manažerskou smlouvu (která uzavřela nebyla). Nebyl zde žádný důvod, aby žalobkyně platila management fee za [právnická osoba]. I pokud by bylo třeba zaplatit management fee za [právnická osoba], pak by toto bylo placeno přímo managementské [právnická osoba] management. Naopak [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] zasílala žalované [právnická osoba] [příjmení] [jméno] k její žádosti různé půjčky, které jsou předmětem řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Což dokládá, že [právnická osoba] disponovala dostatečnými finančními prostředky, aby platila své pohledávky, když sama mohla poskytovat půjčky [právnická osoba] [příjmení] [jméno]. V roce 2016 [právnická osoba] zakoupila společnost žalobkyně a [právnická osoba] [příjmení] [příjmení]. [příjmení] [jméno] tak od roku 2016 neměla v rámci jedné skupiny pod sebou společnosti žalobkyně a [příjmení] [příjmení] [příjmení], ale nadále měla ve skupině mimo jiné společnost žalované. V době, kdy [právnická osoba] zakoupila výše uvedené společnosti, se [příjmení] [jméno] sešel s [jméno] [příjmení], která jej žádala, aby zpětně podepsal, že žádná půjčka mezi společnostmi žalobkyně a žalované uzavřena nebyla, což odmítl. [jméno] [příjmení] mu zasílala výpisy, které byly předloženy soudu, sama na výpis z účtu připsala, že úrok z této půjčky činí okolo 4 000 Kč, což svědčí o tom, že se jednalo o půjčku, neboť je zde uveden úrok. Ve smlouvě uzavřené mezi společnostmi [jméno] a [anonymizováno] o převodu společností žalobkyně a [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] byl uveden článek, ve kterém je uvedeno, že [právnická osoba] a [anonymizováno] mezi sebou nemají žádné pohledávky či závazky. Tato skutečnost se ovšem netýká pohledávek či závazků, které vůči sobě měly společnosti žalobkyně a žalované. Oficiálně [právnická osoba] zakoupila společnosti žalované a [příjmení] [příjmení] [jméno] za 1 Euro. Pokud jde o projekt [právnická osoba] [příjmení] [jméno], pak minimálně v roce 2014, kdy zde působil jako jednatel, společnost nevyvíjela žádnou aktivitu a projekt byl dávno ukončený (jediná záležitost, kterou [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] dosud řeší, je realizace převedení veřejných částí v rámci projektu na Městskou část). [jméno] [příjmení] byl projektovým manažerem společnosti žalované a nevykonával žádnou činnost pro společnost žalobkyně.

19. Ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 12. 2012 soud zjistil, že žalované byl [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 215 000 000 Kč k financování projektu [část obce]; v souvislosti s poskytnutým úvěrem byla žalovaná podle čl. 12 3. písm. i) úvěrových podmínek zdržet se dalšího zadlužování, zejména přijímání úvěru nebo půjčky.

20. Z rozboru pohledávek a závazků žalované k 31. 3. 2015, k 30. 6. 2015, k 30. 9. 2015, z přehledu závazků žalované členěných dle doby prodlení za období od 1. 7. 2006 do 30. 9. 2015, z přehledu závazků žalované členěných podle dodavatelů v období od 1. 7. 2006 do 30. 9. 2015, z přehledu závazků žalované členěných dle dodavatelů a doby prodlení za období od 1. 7. 2006 do 30. 9. 2015, z přehledu závazků žalované členných dle doby prodlení od 1. 7. 2006 do 30. 12. 31 12. 2015, a z rozboru pohledávek závazků žalované k 31.12. 2015, soud zjistil, že se jedná o reporty, které posílala žalovaná [právnická osoba], od které si zajistila úvěr.

21. Z dopisu společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [obec a číslo] ze dne 30. 10. 2018, soud zjistil, že ke dni 30. 10. 2018 byly stále řešeny reklamace související s prodejem a převody práv k bytům v souvislosti s činností [právnická osoba] [příjmení] [příjmení].

22. Z emailové korespondence ze dne 13. 2. 2015 mezi [jméno] [příjmení] a klientským centrem [anonymizováno], ze dne 18. 2. 2015, 13. 2. 2015 a emailové korespondence ze dne 6. 3. 2015, z 5. 3. 2015, 17. 3. 2015, 16. 3. 2015, 6. 3. 2015, 5. 3. 2015, 17. 3. 2015, 24. 3. 2015, 3. 3. 2015, 14. 5. 2015, 16. 3. 2015, 6. 3. 2015, 5. 3. 2015, 11. 6. 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v uvedeném období komunikoval se [právnická osoba] ohledně projektu [příjmení] [příjmení] [příjmení].

23. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracoval na živnostenské oprávnění jako projektový manažer zhruba před 5 lety pro společnost žalované, přesnou dobu si již s odstupem času nepamatuje. Pracoval zejména na projektu první fáze [příjmení] [příjmení] [jméno], jako projektový manažer, tehdy na základě rozpočtu se spolupodílel na výběru generálního dodavatele, dohlížel na kvalitu díla, časové plnění, odsouhlasoval fakturaci, spolupracoval a koordinoval projektanty, zapisoval nebo prováděl zápisy z kontrolních dnů, podílel se na předávání bytů a pokolaudačním servisu. S odstupem času se již nedokázal vyjádřit k tomu, zdali prováděl nějakou činnost i pro společnost žalující, tedy [příjmení] [příjmení] [jméno], Již si přesně nevybavil, která společnost mu zasílala odměnu v souvislosti s jeho činností, buď to byla společnost žalované, anebo to byla [právnická osoba] [příjmení] management. Přímým nadřízeným svědka byl Ing. [příjmení]. Pokud jde o intenzitu jeho práce pro projekt [část obce], tak zpočátku byla intenzivní práce, zároveň vykonával práci i v rámci jiných projektů (např. projekt [část obce], kde se předávaly byty a inženýrské sítě, osvětlení, projekt [příjmení]). Za práci projektového manažera pro žalovanou mu byla odměna vyplácena z jednoho účtu, instrukce dostával od nadřízených, nepamatuje si, zdali dělal nějaké činnosti, pokud jde o projekt [příjmení] [příjmení] [jméno], pokud jde o poměr práce, kterou vykonával okolo roku 2015 pro [právnická osoba] a pro [příjmení], odhal, že po dobu tří měsíců pracoval intenzivně na projektu [příjmení] (v době nástupu svědka do zaměstnání byl již projekt [příjmení] hotov, ale byl tam nějaký problém, následně se v rámci projektu [příjmení] předávalo veřejné osvětlení, dětská hřiště, komunikace, kanalizace, snad i elektřina). Uvedl, že jej vyplácela pouze jedna společnost (v 90% případů), byť vykonával činnosti v rámci ostatních projektů,, protože měl smlouvu s jednou společností, jinak by musel mít dvě smlouvy. Ohledně toho, zda by dokázal odhadnout, jaká část z jeho odměny byla ve finančním vyjádření na projekt [příjmení], uvedl, že by to nedokázal. K předestřené e-mailové korespondenci čtené k důkazu na předešlém jednání soudu, tedy ke korespondenci ze dne 13.2.2015, 18.2.2015, 3.3.2015, 16.3.2015, 5.3.2015, 17.3.2015, 6.3.2015, 17.3.2015, 10.5.2015, 11.6.2015, uvedl, že tato se týkala veřejného osvětlení v projektu [příjmení] a že tyto e-maily psal. Veřejné osvětlení v tomto období se předávalo v projektu [část obce] i v projektu [příjmení], nicméně emailová korespondence se dle svědka týká projektu [příjmení]. K listině označené jako kniha přijatých faktur za období od 1. 1.2014 do 3. 4. 2015 uvedl, že je možné, že jde o seznam faktur, které vystavil žalované, smluvená měsíční částka odpovídá tomu, co je tam uvedeno, odměny nebyly ve stejné výši. V jednu chvíli (po určité období), když to bylo špatné s projektem, že se domluvil na menším výkonu za méně peněz, jinak částka, pokud se týká jeho odměny, byla domluvená a byla fixní.

24. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že byl jednatelem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] od roku 2011 do roku 2015, na pozici jednatele skončil, protože se měnilo vedení. Postupně docházelo k utlumování činností a projekty se v podstatě rozprodaly (bylo tam asi dalších 12 – 15 společností). Svědek byl v jednatelem jak ve společnosti žalující, tak ve společnosti žalované. Ohledně toho, zda ví o tom, že by mezi společnosti žalující a žalovanou docházelo během let, kdy byl jednatelem, k půjčkám, uvedl, že to byly v podstatě různé půjčky mezi společnostmi, ale detailní informace řešilo finanční oddělení, ve spolupráci s hlavním oddělením, které bylo v Izraeli, to znamená, že on v podstatě vykonával faktickou činnost, pokud jde o technické záležitosti. Pokud jde o částku 750 000 Kč, která je předmětem tohoto řízení, tak neměl o této částce povědomí, pokud jde o to, zda šlo ve všech případech o půjčky nebo se mohlo jednat o manegement fee, uvedl, že mohlo jít o management fee, protože jednotlivé společnosti, které tam byly a pod kterými běžely projekty, tak v podstatě přefakturovávaly jiné hlavní společnosti do [právnická osoba] různé částky, což znamená, že tam mohlo být mezi nimi i management fee. Ohledně toho, jaká byla hospodářská situace [příjmení] [příjmení] [příjmení], když ji opouštěl, zda byly na finančních účtech nějaké prostředky, uvedl, že tam již v podstatě příliš prostředků nebylo, protože [příjmení] [příjmení] [příjmení] se rozpadala do čtyř fází, první fázi se zhruba dělilo 120 bytů, v druhé fázi také 120 bytů, v třetí fázi 130 bytů, to bylo zhruba 2011 [číslo] a zůstaly v té společnosti jenom silnice zhruba 8,5 tisíce metrů2 včetně chodníků, včetně inženýrských sítí a bylo potřeba se o ně nějakým způsobem starat, zůstaly ve správě, protože se dohodlo, že tyto silnice se předají až v okamžiku co se dodělají všechny čtyři fáze. Poslední fáze se v podstatě prodala [anonymizováno], což je zase jiný developer a jim zůstaly silnice, chodníky, dětské hřiště, kde zůstali v pozici správce, přičemž byla snaha o předání, které nemělo zájem, protože to je věc o kterou je potřeba se starat. Ohledně toho, jaké s tou správou byly spojené náklady resp. kdo se o správu staral, uvedl, že buďto se o to starali oni, vzhledem k tomu že to užíval větší počet lidí, to znamená zhruba těch 300 bytů, byly tam nějaké uštípané obrubníky, propadaly se občas kanalizace, to museli kontinuálně průběžně spravovat, byla potřeba sekat trávu, dělat zimní údržbu, revize veřejného osvětlení, řešily se záruky. Když před rokem 2015 odcházel, tak řešil propadlé kanály, protože město nechtělo silnice převzít. Uvedl, že se na výše uvedené správě podílela osoba [jméno] [příjmení], na konci zůstali sami dva. [příjmení] [jméno] [příjmení], když Mgr. [jméno] [příjmení] odešel ze společnosti, tak jeho povinnosti přešly na [jméno] [příjmení]. Ohledně skutečnosti, kdy vyplácel [jméno] [příjmení] za jeho práci, uvedl, že veškeré platby probíhaly přes [příjmení] management, ale v poslední době, kdy peníze docházely a byl rozjetý poslední projekt [příjmení] [jméno], tak případné platby mohly pocházet i z [příjmení] [příjmení] [jméno]. Ohledně toho, zda je možné, že [příjmení] [příjmení] [jméno] platila [jméno] [příjmení] resp. platila místo jiné společnosti a o jakou společnost se jednalo, uvedl, že šlo o [příjmení] management, což byla servisní společnost, přes kterou šly peníze, ale pokud nebyly peníze v této společnosti, tak se v podstatě platilo i z jiné společnosti, která v tu chvíli třeba měla peníze, což mohl být [příjmení] [příjmení] [jméno], protože [příjmení] [příjmení] [příjmení] neměla v tu dobu peníze, přičemž nemá detailní informace o konkrétních částkách. Zhruba věděl, co se fakturovala běžně, ohledně toho, zda ví, že pan [příjmení] za svou práci pro [příjmení] [příjmení] [příjmení] byl placen jinou společnosti např. žalovanou, uvedl, že to tak mohlo být, v době kdy končil, ve [právnická osoba] [příjmení] [jméno] již žádné peníze nebyly, protože peníze, které šly z prodeje z posledních bytů na [příjmení] [příjmení] [příjmení], se poslaly akcionářům do Izraele. Po předložení knihy přijatých faktur za období 1. 1. 2013 až 30. 4. 2015 svědek uvedl, že uvedené částky jsou v podstatě částky, které byly dohodnuté s panem [příjmení] za jeho činnost pro více společností, ale nedávalo smysl, aby každý měsíc fakturovali v podstatě na 5 společností, pro které dodávali technický servis, ale vždy se to vzalo z jedné společnosti, na projekt [příjmení] připadalo zhruba 30% času, to znamená i 30% částky, tam se to v podstatě odvíjelo nárazově ve vlnách, kdy vlastně [část obce] byl rozběhnutý, tam bylo více práce, na [anonymizováno] byly období, kdy bylo chvilku klidu, a poté zase přišlo období, kdy popraskaly lampy ve veřejném osvětlení, propadaly se chodníky, bylo potřeba to opravit takže to bylo nárazové. Fakturovalo se jen jedné společnosti, dělalo se zhruba pro 3-6 společností, v roce 2014 2015 běžel hlavně projekt [příjmení] [příjmení] [jméno], byl první a druhá fáze [příjmení] byla jakoby ve správě a pak se dělala [část obce], kde to bylo z hlediska řízení, to znamená 2 – 3 společnosti.

25. Soud zhodnotil shora v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), tedy hodnotil je jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Pokud jde o zálohový list číslo 2015 znějící na částku 750 000 Kč, soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech z něho vyplývajících, pokud žalobkyně zpochybňovala pravost této listiny, bylo na ní, aby k takovému tvrzení označila důkazy, což neučinila a důkazní břemeno k popření pravosti této listiny neunesla. Pokud jde o emailovou korespondenci ze dne 13. 2. 2015 mezi [jméno] [příjmení] a klientským centrem [anonymizováno], ze dne 18. 2. 2015, 13. 2. 2015 a emailovou korespondenci ze dne 6. 3. 2015, z 5. 3. 2015, 17. 3. 2015, 16. 3. 2015, 6. 3. 2015, 5. 3. 2015, 17. 3. 2015, 24. 3. 2015, 3. 3. 2015, 14. 5. 2015, 16. 3. 2015, 6. 3. 2015, 5. 3. 2015, 11. 6. 2015, ani zde soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech z ní vyplývajících s přihlédnutím k tomu, že korepsondence byla potvrzena výpovědí svědka [příjmení] pokud žalobkyně zpochybňovala, že ke komunikaci vůbec došlo, opět bylo na ní, aby k takovému tvrzení označila důkazy, což neučinila a důkazní břemeno i zde neunesla. Soud pak nemá pochybnosti ani o ostatních shora uvedených listinných důkazech, jejichž pravost sporována nebyla. Soud rovněž nemá důvod pochybovat o věrohodnosti svědka [příjmení] a svědka [příjmení] a o skutečnostech vyplývajících z těchto svědeckých výpovědí k otázkám zbytkové činnosti na projektu [příjmení] oběma svědky pro žalovanou, kdy mezi výpověďmi neshledal rozpory Za věrohodnou považuje soud výpověď svědkyně [příjmení] k otázce praxe a fakturace tzv. management fee žalovanou na žalobkyni a v tomto smyslu nemá o skutečnostech z výpovědi zjištěných žádné pochybnosti, a to tím spíše, že k této otázce nenalezl mezi výpověďmi svědkyně [příjmení], svědka [příjmení] a svědka [příjmení] žádných rozporů. Soud pak ve světle svědeckých výpovědí svědků [příjmení], Jovandiče a [příjmení] neuvěřil účastnickému výslechu [příjmení] [jméno] jako bývalého jednatele žalobkyně i žalované k otázce zda v případě předmětného převodu šlo o poskytnutí půjčky či o zálohu na management fee, když svědek jako statutární orgán neměl vůbec povědomí o zbytkovém doběhu projektu [příjmení] okolo roku 2015, prokázaném výpověďmi svědků [příjmení], Jovandiče a [příjmení].

26. Z výpovědi svědkyně [příjmení] a z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

27. Z toho, co bylo mezi účastníky nesporné a na základě provedeného dokazování lze o zjištěném skutkovém stavu učinit tento závěr: dne 30. 4. 2015 převedla žalobkyně na účet žalované částku ve výši 750 000 Kč, žalobkyní byl dne 6. 4. 2015 přijat zálohový list č. 2015 vystavený žalovanou, ve kterém žalovaná vyfakturovala žalobkyni částku ve výši 750 000 Kč jako zálohu na služby na tzv. management fee, které žalovaná poskytovala žalobkyni v letech 2013 až 2015, ale ještě i v roce 2018 místo již nefunkční [právnická osoba] s.r.o. za provádění správcovské činnosti pro mimo jiné i končící (zbytkový) projekt skupiny [příjmení] pod názvem [příjmení] (projektová společnost [právnická osoba]). Tuto správcovskou činnost prováděla žalovaná v letech 2013 až 2015 pro žalobkyni prostřednictvím (v subdodávce) samostatně výdělečně činné osoby, a to [jméno] [příjmení], který jako dodavatel správcovských činností pro žalobkyni na žalovanou za projekt [příjmení] v subdodávce pro žalovanou žalované tuto činnost v letech 2013 až 2015 prováděl a vyfakturoval za ní žalované jako odběrateli v období od 1. 1. 2013 do 30. 4. 2015 částku celkem ve výši 2 060 600 Kč. Dne 14. 12. 2012 byl žalované [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 215 000 000 Kč k financování projektu [část obce]; v souvislosti s poskytnutým úvěrem byla žalovaná podle čl. 12 3. písm. i) úvěrových podmínek zdržet se dalšího zadlužování, zejména přijímání úvěru nebo půjčky, kdy svoji činnost v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami reportovala žalovaná bance, a to i v průběhu roku 2015. Žalobkyně dne 30. 4. 2015 vyzvala žalovanou k neprodlenému vrácení částky ve výši 750 000 Kč a současně vypověděla žalobkyní tvrzenou ústní smlouvu o zápůjčce ze dne 30. 4. 2015, jejímž předmětem byla částka ve výši 750 000 Kč.

28. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

29. Podle § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se dne 6. 4. 2015 zavázala zaplatit žalované poplatek za správcovskou činnost, kdy tato činnost vykonávaná žalovanou pro žalobkyni prostřednictvím [jméno] [příjmení] spočívala v provádění správcovské činnosti žalovanou pro žalobkyni pro končící projekt skupiny [příjmení] pod názvem [příjmení] v období od roku 2013 do roku 2015. Jako zálohu na tento poplatek poskytla žalobkyně žalované téhož dne částku 750 000 Kč, kterou žalovaná použila na částečnou úhradu [jméno] [příjmení] vyfakturované odměny ve výši 2 060 600 Kč za poskytování služeb žalovanou žalobkyní v subdodávce [jméno] [příjmení] za období od roku 2013 do roku 2015. Žalobkyně v řízení jako právní důvod převodu částky 750 000 Kč poskytnutí půjčky žalobkyní žalované neprokázala, v řízení byl jako právní důvod poskytnutí této částky žalobkyní žalované prokázán nárok žalované na poplatek za správu projektu [příjmení] žalovanou pro žalobkyni v subdodávce [jméno] [příjmení], kdy poskytnutá záloha částečně kryla náklady žalované spočívající v odměně [jméno] [příjmení]. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl prokázán jak právní důvod přijetí předmětné částky žalovanou od žalobkyně (záloha na poplatek za správu) i právní důvod, proč žalovaná nebyla povinna poskytnutou zálohu vracet (proplacení části odměny [jméno] [příjmení]), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalované, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 322 828 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 750 000 Kč sestávající z částky 11 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 11. 2017, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 3. 2018, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 4. 2018, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 9. 2018, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 10. 2018, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 11. 2018, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 12. 2018, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 1. 2019, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 2. 2019, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 2. 2019, z částky 11 300 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne 12. 4. 2019, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 5. 2019, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 11. 2019, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 6. 2020, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 7. 2020, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 1. 2021, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 4. 2021, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 4. 2021, z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 3. 2022, z částky 11 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 3. 2022 a z částky 11 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 3. 2022 včetně třiadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 266 800 Kč ve výši 56 028 Kč.