14 C 247/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pořízové a přísedících Pavly Pečenkové a Karla Hořáka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení 605 681 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti částku ve výši 130 681 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni za ztížení společenského uplatnění částku ve výši 137 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení za ztížení společenského uplatnění částku ve výši 338 000 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Žalované a vedlejšímu účastníkovi se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na soudním poplatku České republice částku ve výši 13 410 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního sodu pro , adresa, .

VI. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 10. 10. 2017 domáhala po žalované (po částečných zpětvzetích podáním ze dne 11.4.2018 v částce 146 326 Kč (usnesením ze dne 23.7.2018 č.j. 14 C 247/2017-11 soud řízení částečně zastavil), podáním ze dne 13.1.2022 v částce 203 409 Kč (usnesením ze dne 28.4.2022 č.j. 14 C 247/2017-201 soud řízení částečně zastavil) zaplacení částky 130 681 Kč, přestavující ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 15.10.2014 do 31.10.2015 v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem žalobkyně dne 15.10.2014. Při ústním jednání žalobkyně rozšířila žalobu o částku 475 000 Kč, která představuje nárok žalobkyně za ztížení společenského uplatnění, o jejímž připuštění soud rozhodl usnesením ze dne 19. 2. 2018 č.j. 14 C 247/2017-28. Žalobkyně tvrdila, že na základě pracovní smlouvy (ve znění dodatků) byla zaměstnána u žalované na pracovní pozici palubní průvodčí. Dne 15. 10. 2014, při práci na palubě letadla, utrpěla pracovní úraz levé ruky a předloktí, ke kterému došlo tak, že žalobkyni na hřbet ruky a zápěstí spadla deska sklápěcího stolu a hranou jí způsobila pohmoždění v této oblasti, téhož dne byla ošetřena výjezdovou posádkou ZC ASČR Praha-západ a s podezřením na zlomeninu záprstní kosti převezena k ošetření na ambulanci Ortopedicko – úrazového oddělení nemocnice v Kladně. Při vyšetření byl konstatován mohutný bolestivý otok dorsa (hřbetu) ruky, byl proveden RTG snímek levé ruky a zápěstí se závěrem vyšetření: „pohmoždění levé ruky, doporučena elastická bandáž, ledovat postiženou oblast“. V důsledku pracovního úrazu došlo u žalobkyně k poškození zdraví, a to (dle znaleckého posudku zadaného žalobkyní) ke vzniku Komplexního regionálního bolestivého syndromu (KRBS), náhrada za ztrátu na výdělku byla žalobkyni hrazena před podáním žaloby pouze částečně, v souvislosti se ztížením společenského uplatnění žalobkyni nebyla vyplacena žádná částka.

2. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované nároky uplatněné žalobou neuznali a navrhli zamítnutí žaloby. Žalovaná a vedlejší účastník nesporovali skutečnost, že žalovaná utrpěla dne 15. 10. 2014 pracovní úraz, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví žalobkyně a vzniku škody, za kterou žalovaná odpovídá, když v této souvislosti bylo žalované vyplaceno bolestné 1 200 Kč a náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období 15. 10. 2014 - 31. 12. 2014 v celkové výši 78 362 Kč. Pokud žalovaná uplatňuje náhradu za ztrátu na výdělku za další období a náhradu za ztížení společenského uplatnění, to vše v důsledku poškození zdraví vznikem KRBS, žalovaná a vedlejší účastník nepovažovali, s ohledem na závěry jimi zadaného znaleckého posudku, za prokázané, že by v důsledku pracovního úrazu došlo u žalobkyně k poškození zdraví vznikem KRBS.

3. Po provedeném dokazování žalovaná i vedlejší účastník navrhli, aby soud vycházel, pokud jde o nárok žalobkyně na odškodnění ztížení společenského uplatnění, z revizního znaleckého posudku ze dne 23.11.2024 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a žalobkyni přiznal částku ve výši 137 500 Kč a pokud jde o nárok žalobkyně v souvislosti se ztrátou na výdělku, pak navrhovali přiznat částku 130 681 Kč (když stejnou částku žádala i žalobkyně).

4. Usnesením ze dne 19. 10. 2022 soud nepřipustil rozšíření žaloby o příslušenství žalobou uplatněných nároků.

5. Soud I. stupně částečným rozsudkem ze dne 19. října 2022, č. j. 14 C 247/2017-208, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 475 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, když dospěl k závěru že žalobkyně pracovala na základě pracovní smlouvy u žalované na pozici palubní průvodčí, dne 15. 10. 2014 při práci na palubě letadla utrpěla pracovní úraz levé ruky a předloktí, v důsledku kterého došlo u žalobkyně k trvalým následkům v podobě vzniku Komplexního regionálního bolestivého syndromu (dále jen „KRBS“).

6. K odvolání žalované a vedlejšího účastníka Městský soud v Praze usnesením ze dne 24.4.2023 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a to zejména z důvodu procesního pochybení soudu I. stupně při zjišťování skutkového stavu věci s tím, že v daném případě je pro posouzení nároku žalobkyně z titulu ZSU zásadní zodpovědět základní spornou otázku, zda se u žalobkyně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem rozvinul syndrom KRBS a v jakém rozsahu, včetně případné stanovení výše této nemajetkové újmy. Je evidentní, že se jedná o otázku odbornou, kdy k zodpovězení je třeba využít odborných znalostí znalců z příslušných oborů. Soud I. stupně učinil skutkový závěr o existenci KRBS u žalobkyně a příčinné souvislosti mezi vznikem KRBS a pracovním úrazem na základě závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a ústavního revizního posudku, jimiž měl fakticky za vyvrácené závěry znaleckých posudků , tituly před jménem, , adresa, ze dne 15. 2. 2016 a 4. 6. 2020. Soud I. stupně však pochybil, pokud považoval posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 11. 2015 včetně jeho doplňku ze dne 3. 3. 2016 za znalecký posudek (ačkoli se jedná pouze o důkaz soukromou listinou, jež se k důkazu provádí dle § 129 o. s. ř.), neboť neobsahují doložku ve smyslu § 127a o. s. ř., v níž znalec prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Odvolací soud přisvědčil námitce žalované, že posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 11. 2015 včetně jeho doplňku ze dne 3. 3. 2016 nesplňoval ani náležitosti dle § 13 tehdy platné vyhlášky č. 37/1967 Sb., neboť v rozporu s § 13 odst. 2 této vyhlášky znalec v posudku řádně nespecifikoval lékařské zprávy, jež měly popisovat zdravotní stav žalobkyně, když tyto nebyly ani přílohou znaleckého posudku, není tedy vůbec zřejmé, z jaké konkrétní zdravotnické dokumentace znalec vycházel, na rozdíl od znaleckých posudků , tituly před jménem, , adresa, a ústavního znaleckého posudku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dále odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně na ústním jednání dne 7. 11. 2018 provedl k důkazu podstatný obsah spisu Magistrátu hl. m. Prahy sp. zn. S-MHMP- , č. účtu, a S-MHMP , č. účtu, (dále jen „Spis“), avšak neučinil z něj žádná relevantní skutková zjištění vztahující se k zásadní sporné otázce týkající se existence KRBS u žalobkyně. Navíc soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku tuto skutečnost žádným způsobem nezdůvodnil, stejně tak, jako závěry znalce , tituly před jménem, , adresa, ze dne 4.6.2020. Dle závěru odvolacího soudu se nalézací soud opomněl zabývat úplností revizního znaleckého posudku ve vztahu k zadání znaleckého posudku a k tomu, zda je tento ústavní znalecký posudek řádně odůvodněn, nadto byl revizní znalecký posudek vypracován bez osobního vyšetření žalobkyně. Nalézací soud rovněž opomněl rozhodnout o důkazním návrhu žalované v podání ze dne 21. 9. 2021, když zde uvedené důkazní návrhy neprovedl, avšak zároveň ani nerozhodl o jejich zamítnutí a ze strany soudu I. stupně se tak jedná o tzv. opomenuté důkazy. Soud I. stupně pochybil, pokud v případě spornosti výše nároku vyšel pouze z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž je však znalcem v odvětví ortopedie a traumatologie, nikoli znalcem v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, navíc závěry tohoto posudku nejsou jakkoli odůvodněny a posudek byl vypracován více než 4 roky před rozhodnutím soudu I. stupně. Odvolací soud ponechal na soudu I. stupně, zda v případě ústavního znaleckého posudku se bude zabývat tím, zda tento ústavní znalecký posudek nechá znaleckému ústavu doplnit, tak aby znalecký ústav v plném rozsahu zodpověděl soudem položené otázky, popřípadě zváží, zda s ohledem na skutečnost, že znalecký ústav stejně nemá znalecké oprávnění v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, není vhodné ustanovit nový znalecký ústav, jenž má kromě znaleckého oprávnění v odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání zároveň i oprávnění v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví.

7. Soud po doplněném dokazování v intencích zrušujícího usnesení odvolacího soudu a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

8. Z listiny označené jako stanovení ZSU za následky pracovního úrazu ze dne 15.10.2014 ze dne 28.1.2018 vzal soud za prokázané, že Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vypracoval posudek o ztížení společenského uplatnění žalobkyně v souvislosti s jejím pracovním úrazem a stanovil výši bodového ohodnocení 1900 bodů. Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , však není znalcem v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, navíc závěry tohoto posudku nejsou jakkoli odůvodněny. Proto soud ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , k určení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalované v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem.

9. Z listiny označené jako znalecký posudek z odvětví zdravotnictví v oboru ortopedie – traumatologie, vypracovaný Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , CSc ze dne 20.11.2015, z doplňku ze dne 3.3.2016 a z výslechu zpracovatele vzal soud za prokázané, že zpracovatel po vyšetření žalobkyně dospěl k závěru, že utrpěla dne 15.10.2014 pracovní úraz – pohmoždění levé ruky a zápěstí, žalobkyně byla vyšetřena a léčena adekvátním způsobem a následně v průběhu léčení se u žalobkyně rozvinul typický KRBS (komplexní regionální bolestivý syndrom), probíhající subakutní formou do současnosti. Zpracovatel konstatoval, že současný zdravotní stav žalobkyně je jednoznačně v příčinné souvislosti s předmětným úrazem. I poté, co znalec soudu doplnil posudek i doplněk o prohlášení dle ust. § 127a tj. o znaleckou doložku, má soud za to, že nesplňuje formální i obsahové náležitosti dle ust. § 13 tehdy platné vyhlášky č. 37/1967 Sb., neboť zpracovatel řádně nespecifikoval lékařské zprávy, jež měly popisovat zdravotní stav žalobkyně, když tyto nebyly ani přílohou posudku a tudíž není zřejmé, z jaké konkrétní zdravotnické dokumentace vycházel.

10. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 15.2.2016, vypracovaného Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, a z jeho výslechu vzal soud za prokázané, že k zadání vedlejšího účastníka byl vypracován znalecký posudek, jehož závěrem je konstatování znalce, že lékařské zprávy nedokládají, že by pracovní neschopnost žalobkyně od 15.10.2014 do současné doby byla zapříčiněna zdravotními následky jejího pracovního úrazu ze dne 15.10.2014. Znalec potvrdil, že žalobkyni nikdy osobně nevyšetřil.

11. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyni a žalovanou ze dne 23.10.1992 vzal soud za prokázané, že žalobkyně od 2.11.1992 byla zaměstnána na pozici palubní průvodčí – žák, následně na pozici palubní průvodčí (prokázáno i z dohod o změně pracovní smlouvy ze dne 18.3.1993, 18.10.1993).

12. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 22.2.2016 vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla informována, že předložené lékařské zprávy neprokazují, že pracovní neschopnost žalobkyně od 1.1.2015 do současné doby je pro zdravotní následky jejího pracovního úrazu ze dne 15.10.2014 či v příčinné souvislosti s těmito následky, proto nelze požadované dorovnání ztráty na výdělku poskytnout (prokázáno i z dopisu , právnická osoba, ze dne 15.3.2016, z vyjádření žalované ze dne 22.3.2016).

13. Z posudku o invaliditě žalobkyně ze dne 8.8.2017 vzal soud za prokázané, že u žalobkyně byla shledána invalidita třetího stupně z důvodu obecného onemocnění. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 70 %. Den změny stupně invalidity byl stanoven k 29.6.2017.

14. Ze spisu Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, odbor správních činností ve zdravotnictví a sociální péče, oddělení zdravotnictví sp.zn. S-MHMP , č. účtu, vzal soud za prokázané, že , tituly před jménem, , jméno FO, vyhotovil lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 24.1.2017, kde dospěl k závěru, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě pracovní způsobilost k výkonu práce palubní průvodčí v přímé souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15.10.2014. Následně k odvolání zaměstnavatele proti lékařskému posudku o zdravotní způsobilosti k práci č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 24.1.2017 byl rozhodnutím ze dne 6.4.2017 napadený lékařský posudek , tituly před jménem, , jméno FO, zrušen a vrácen poskytovateli k vydání nového lékařského posudku. V odborném stanovisku ze dne 19.3.2017, vypracovaném Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , bylo konstatováno, že nejvýznamnější, hlavní, podstatnou a rozhodující úlohu při poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, a tedy i v pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci palubní průvodčí hraje bezpochyby chronický vertebrogenní algický syndrom bederní a křížové oblasti páteře, tedy obecné onemocnění, které je zcela bez příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15.10.2014. Dne 3.10.2017 vydal Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutí, kterým zamítl návrh na přezkoumání lékařského posudku ze dne 29.8.2017, na jehož základě pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti pro obecné onemocnění k práci na pozici palubní průvodčí.

15. S ohledem na odlišné závěry posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, soud přizval k revizi těchto posudků znalecký ústav.

16. Podle revizního znaleckého posudku ze dne 30. 1. 2020 podaného znaleckým ústavem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, a stvrzeného znaleckým výslechem na jednání soudu dne 15. 2. 2021 se znalecký ústav ztotožnil se závěry posudku ze dne 10. 11. 2015 ve znění jeho doplňku ze dne 3. 3. 2016 vypracovaného , tituly před jménem, M. , jméno FO, , , tituly za jménem, a naopak se neztotožnil se závěry znaleckého posudku ze dne 15. 2. 2016 vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ovšem bez bližšího odůvodnění. Takovéto závěry znaleckého ústavu jsou nepřezkoumatelné, neboť nejsou podloženy konkrétní relevantní argumentací. Na výše uvedeném nic nezměnil ani výslech zpracovatele znaleckého posudku.

17. K zadání žalované vypracoval v pořadí druhý znalecký posudek Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 4.6.2020, ve kterém zhodnotil závěry revizního znaleckého posudku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jako nedostatečně podložené potřebnou argumentací.

18. S ohledem na odlišné závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, a nepřezkoumatelnost závěrů , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, soud přizval k revizi znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, traumatologie, specializace: posuzování následků úrazů, následků pracovních úrazů.

19. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vzal soud za prokázané, že na základě dostupných podkladů, dokumentů a lékařských zpráv obsažených ve spise (včetně připojených spisů Magistrátu Hlavního města Prahy) lze dospět k závěru a považovat za doložené, že pracovní neschopnost žalobkyně po datu 1.1.2015 byla vedena v příčinné souvislosti s jejím pracovním úrazem ze dne 15.10.2014.

20. K revizi znaleckých posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, uvedl, že pokud jde o znalecký posudek Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pak tento jako jediný má odbornou specializační způsobilosti k posuzování poúrazových chorobných stavů a je specialistou z oboru traumatologie a ortopedie a pro následky úrazů, který pro soud odborně zkoumal a posuzoval poúrazovou nemoc KRBS. Ve svém posudku uvádí odborný nález z vyšetření posuzované a skutečnost, že žalobkyni vyšetřil cíleně a opakovaně s odborným zkoumáním následků úrazu a chorobného stavu úrazu levé ruky ze dne 15.10.2014. Jeho odborný nález a především odborný závěr o úrazových následcích KRBS je jednoduchý a odborně srozumitelný a odpovídá průběhu léčení žalobkyně a učiněným odborným nálezům jinými specialisty. Se závěry Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, se tak revizní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, zcela ztotožnil.

21. K revizi znaleckého posudku Doc. , tituly před jménem, , adresa, uvedl, že nesouhlasí s jeho závěry, že se nejednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, vzniklý v souvislosti s úrazem ze dne 15.10.2014 a považuje je za chybné nebo natolik nejednoznačné, že byly chybně interpretované pojistitelem, když chybná interpretace je skutkovou podstatou sporu. V případě Doc. , tituly před jménem, , adresa, se jedná o osobu, která nemá specializační odbornou způsobilost na posuzování úrazových následků ve smyslu posuzování klinického průběhu úrazových nemocí, klinického léčení, a to z prostého důvodu, že nemá odborné zkušenosti s diagnostikou a především s léčením nemoci KRBS, která jsou pro posouzení nemoci nezbytné. Tomu odpovídá i znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, tvrzená zbytečnost osobního vyšetření žalobkyně. Přitom diagnózu KRBS určili a tvrdí lékaři – specialisté z různých oborů, kteří žalobkyni dlouhodobě léčili. Revizní znalec tak shrnul, že považuje odborně za chybné a odborně za nemožné bez osobního klinického vyšetření pacienta určit, že se o nemoc KRBS nejedná tak, jak to užil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Stejně tak je chybné použít nálezy učiněné jinými lékaři (kteří posoudili KRBS) a pro pojistitele vyložit chorobný stav odlišně, než uvedli v lékařských zprávách ošetřující lékaři. Na podporu svých závěrů revizní znalec odkázal na výpis ze zdravotní dokumentace, tj. na odborné nálezy, které učinili ošetřující lékaři různých specializací. Závěrem revizní znalec uvedl, že je nepochopitelné, že posudkový či jiný lékař (, tituly před jménem, , jméno FO, ) „od stolu administrativně“ zpochybnil zjištěnou a zapsanou existenci chorobného poúrazového stavu a pojistitel pracovních úrazů na základě zadaných posudků zpochybnil zapsané nálezy ošetřujících lékařů, kteří pacientku pro poúrazový stav (KRBS) levé ruky 1.5 roku intenzivně léčili a dosud léčí.

22. K revizi odborného stanoviska , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, dne 19.3.2017 revizní znalec uvedl, že jeho závěry nejsou odborně přezkoumatelné, jsou tvrzením, které jsou v rozporu s objektivními nálezy ošetřujících lékařů, které na základě opakovaných vyšetřeni úrazovou i poúrazovou diagnózu nemoci učinili a zapsali. Není rovněž srozumitelné, že znalec nevysvětluje, s jakým onemocněním byla posuzovaná v roční pracovní neschopnosti. Posudek , tituly před jménem, , adresa, se nezabýval dlouhodobě nepříznivým poúrazovým chorobným stavem žalobkyně a je jen obecným a teoretickým tvrzením o symptomech nemoci KRBS, které jsou uváděné v literatuře. Dále nesouhlasil s odborně chybným tvrzením , tituly před jménem, , adresa, o tom, že se u žalobkyně o nemoc KRBS nejednalo, protože neměla nálezy, které se uvádějí v literatuře. Přitom projevy nemoci, které jsou zapsané v odborných nálezech lékaři specialisty z různých oborů a kteří na základě své specializace nemoc KRBS určili a opakovaně potvrdili, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nezkoumal ani odborně nevysvětlil.

23. K revizi znaleckého posudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, v , Anonymizováno, revizní znalec uvedl, že závěry posudku hodnotí v tvrzené části znaleckých závěrů jako správný. Nedostatkem posudku je strohost odborných tvrzení, znalecký ústav své závěry nezdůvodnil či je nezdůvodnil dostatečně.

24. Revizní znalec žalobkyni vyšetřil ve , Anonymizováno, , adresa, , zjistil že i po 10 letech od vzniku onemocnění jsou zjistitelné levo-pravé patologické nálezy jako důkaz o prodělané KRBS. Zdravotní stav žalobkyně vykazoval po dobu léčení (od úrazu do vyšetření u znalce) příznaky komplexního regionálního bolestivého syndromu, které jsou jako objektivní příznaky uvedené v jednotlivých nálezech v lékařských zprávách. Až na základě projevů chorobného stavu, a právě pro specifickou podstatu projevů KRBS byla odbornými lékaři se specializací na algoneurodystrifické syndromy určena diagnóza algodystrofický syndrom = KRBS. Znalec konstatoval, že diagnóza KRBS se určuje výhradně objektivním vyšetřením na základě zkušeností s diagnostickým vyšetřením KRBS a na základě komplexního posouzení celého trvání nemoci a při komplexním posouzením všech „odlišných“ patologických nálezů oproti párovému orgánu (pravé ruky). V žádném případě nelze vyloučit chorobný stav KRBS jen pro nepřítomnost typických symptomů, které jsou uváděné některými znalci jako nutné pro potvrzení diagnózy KRBS. U žalobkyně byla diagnóza určena na základě patologických projevů nemoci, trvání a průběhu nemoci, Znaky KRBS a podezírání na chorobný stav algodystrofie byly popsané, a to více specializovanými pracovišti. Pro posouzení sporu považoval znalec za důležité, že posuzovaná byla ke stanovení příčiny chorobného stavu posílaná na specializovaná pracoviště, která se diagnostikou nemoci KRBS zabývají, nálezy o onemocní KRBS odborně publikují. Znalec v žádných lékařských zprávách nezjistit podezírání z účelové reakce se snahou získání výhody z uznání souvislosti chorobného stavu s úrazem. Znalec nepovažoval odborně za správné připustit, že by specialisté na diagnostiku a léčení chorobných stavů KRBS v průběhu 1,5 let trvajícího léčení určovali chybné diagnózy. Je nutné vzít při prokazování v úvahu, že pracoviště specializovaná na diagnostiku a léčení KRBS se dotazují na konkrétní nálezy zjištěné při vyšetření a teprve z objektivních nálezů, a z trvání, tedy z učiněných komplexních odborných informací o povaze bolestivého stavu stanovili diagnózu KRBS. Posouzení chorobného stavu jako KRBS a stejně tak i vyloučení nemoci není možné bez vyšetření a sledování pacienta. Vyloučení nemoci „administrativně“ tím, že nesplňuje v literatuře uváděné příznaky nemoci považuje za neodborné zjednodušení. Znalec opakovaně konstatoval, že žalobkyně trpí komplexním regionálním bolestivým syndromem v příčinné souvislosti s jejím pracovním úrazem ze dne 15.10.2014. Podle výpisu ze zdravotní dokumentace je zřejmá časová i příčinná souvislost vzniku chorobného stavu levé ruky po lehkém úraze levé ruky, kterým byla kontuze levé ruky způsobená dne 15.10.2014. Dále znalec uvedl, že objektivní nález prvního vyšetření bezprostředně po pracovním úrazu je jednoznačně následkem úrazu. Z lékařských zpráv vyloučil jiné (další, nepracovní) úrazy levé ruky nastalé ve shodný den. Z vyžádaného výpisu hrazené zdravotní péče vyloučil případný chorobný stav levé ruky, který by nastal v předchorobí úrazu. K domněnkám o předúrazovém chorobném stavu nezjistil žádný odborný důvod. V souvislosti se ztížením společenského uplatnění žalobkyně, které je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15.10.2014, na základě osobního vyšetření poškozené s přihlédnutím k dlouhodobě nepříznivému a neměnnému zdravotnímu stavu a ke způsobenému podstatnému omezení funkce ruky v obvyklém způsobu života a vzhledem ke komplexnosti a závažnosti následků způsobených chorobným stavem levé ruky doporučil znalec odškodnění trvalých následků podle NV č. 276/2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem a to podle položky 8.28 (ztráta levé ruky v zápěstí) a to 1/4 bodového hodnocení položky. Položka : 8.28 2.200 bodů z toho 25% činí 550 bodů. Znalec své závěry přesvědčivě a odůvodnil i v rámci své výpovědi při ústním jednání. Jeho revizní znalecký posudek splňuje všechny náležitosti podle vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti.

25. Z výplatnice žalobkyně za měsíc červenec 2017 vzal soud za prokázané, že hrubá mzda činila 58 192 Kč, odpracovaných dnů 22 (83,60 hodin), 9 dní dovolené v částce 15 047 Kč.

26. Z výplatnice žalobkyně za měsíc srpen 2017 vzal soud za prokázané, že hrubá mzda činila 55 945 Kč, odpracovaných dnů 22 (83,60 hodin), 9 dní dovolené.

27. Z výplatnice žalobkyně za měsíc září 2017 vzal soud za prokázané, že hrubá mzda činila 49 814 Kč, odpracovaných dnů 29 (110,20 hodin) a 1 den dovolené.

28. Soud nehodnotil ostatní provedené listinné důkazy (výplatnice žalobkyně za období leden až září 2013, říjen 2014 až říjen 2015 když pro výpočet náhrady mzdy po dobu pracovní neschopnosti nejsou uvedené výplatnice relevantní, listinu označenou jako výpočet výše nemocenské, výpis z účtu žalobkyně, kopie fotografií z facebookového profilu žalobkyně) neboť skutečnosti relevantní pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci byly prokázány z ostatních provedených důkazů.

29. Soud k důkazu neprováděl lékařské zprávy žalobkyně, sdělení ČSSZ či ošetřujícího lékaře, neboť veškeré listiny (včetně těch, které navrhovala vyžádat žalovaná ve svém podání ze dne 21.9.2021, viz i bod 14 usnesení Městského soudu v Praze č.j. 23 Co 80/2023-233 ze dne 24.4.2023) které byly nezbytné pro posouzení zdravotního stavu revizním znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , byly znalcem vyžádány a pokud z nich znalec vycházel, jsou přílohou jeho revizního znaleckého posudku).

30. Dle ust. § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. Podle ust. § 2 odst. 1 nařízení bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení a 2. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Podle ust. § 2 odst. 2 nařízení bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Podle ust. § 3 odst. 1 hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Podle ust. § 3 odst. 2 náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou bodu v korunách českých. Podle ust. § 4 odst. 1 nařízení, u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. , hodnota, nebo 2 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení bolesti určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, tíží a dopadem na bolest nejvíce srovnatelné.

31. Hodnota jednoho bodu dle předchozího odstavce činila 250 Kč za jeden bod.

32. Podle ust. § 353 odst. 1 zákona čl. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP) průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle odst. 2 za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

33. Podle ust. § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Podle odst. 2 ZP průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

34. Podle ust. § 356 odst. 1 ZP průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Podle odst. 2 má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348. Dojde-li ke změně týdenní pracovní doby v rozhodném období, vypočte se týdenní pracovní doba tak, že se úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách a kalendářních dnů, po které byly tyto týdenní pracovní doby uplatněny, vydělí celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období; výsledná hodnota se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.

35. Soud ohledně nároku žalobkyně na odškodnění ztížení společenského uplatnění vycházel z revizního znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který velice pečlivě, srozumitelně a přesvědčivě odůvodnil svůj závěr, že žalobkyně trpí KRBS v příčinné souvislosti s jejím pracovním úrazem ze dne 15.10.2014. Dále bodově ohodnotil odškodnění ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem žalobkyně, a to 550 body (550 bodů x 250 Kč =137 500 Kč).

36. Žalobkyně, pokud jde o nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění, byla úspěšná v částce 137 500 Kč.

37. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 338 000 Kč za odškodnění ztížení společenského uplatnění, byla žaloba, jako nedůvodná, zamítnuta.

38. Rozhodným obdobím pro výpočet náhrady ztráty na výdělku je červenec 2014 až září 2014 (tj. předchozí kalendářní čtvrtletí, neboť se žalobkyně domáhá náhrady za období od 15.10.2014 do 31.10.2015). Za období měsíců červenec, srpen a září obdržela žalobkyně mzdu celkem ve výši 132 215 hrubého, a to za měsíc červenec 43 145 Kč ( náhrada mzdy za dovolenou ve výši 15 047 Kč nebyla započítána), za měsíc srpen ve výši 40 928 (náhrada mzdy za dovolenou ve výši 15 047 Kč nebyla započítána), za měsíc září 48 142 Kč (náhrada mzdy za dovolenou ve výši 1 672 Kč nebyla započítána) a odpracovala celkem 277,4 hodiny. Tedy 132 215 : 277,4 = 476,62 Kč za odpracovanou hodinu. 476,62 x (3,8 x 7) x 4,348 Kč = 55 124,34 Kč (průměrný výdělek) x 12 = 661 492 Kč + 27 562,17 Kč (15 dní měsíce října 2014) = 689 054,25 Kč. Od částky 689 054,25 je nutné odečíst částku 146 326 Kč, představující součet vyplacených dávek nemocenského pojištění (o kterou vzala žalobkyně žalobu částečně zpět podáním ze dne 11.4.2018) a dále částky 34 176 Kč (kterou žalobkyně obdržela od vedlejšího účastníka před podáním žaloby a která nebyla předmětem žaloby), dále o částku 203 409 Kč (o kterou vzala žalobkyně žalobu částečně zpět podáním ze dne 13.1.2022). Tedy náhradu za ztrátu na výdělku za žalované období soud vypočetl na 305 143,25 Kč.

39. Žalobkyně po učiněných zpětvzetí žalovala náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 130 681 Kč, proto v této části soud žalobě vyhověl.

40. Pod bodem IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle ust. § 150 o.s.ř., neboť v souzeném případě soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele, spočívající v osobních poměrech žalobkyně, která v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem je výrazně omezena v osobním či pracovním životě a nepříznivé následky pracovního úrazu jsou trvalého charakteru. Nadto soud přihlédl i ke skutečnosti, že z větší části žalobou uplatněný nárok závisel na závěrech znaleckého posouzení. Žalované ani vedlejší účastnici s ohledem na předmět jejich podnikání nevznikne nepřiznáním nákladů řízení závažná újma.

41. Žalobkyně tak byla úspěšná v částce 268 181 Kč (130 681 Kč + 137 500 Kč). S ohledem na skutečnost, že je žalobkyně osvobozena od soudního poplatku dle ust. § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v části, ve které bylo žalobě vyhověno, přechází poplatková povinnosti na žalovanou dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., Výše soudního poplatku tak byla vypočtena z částky 268 181 Kč dle položky 1, bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, a to na částku 13 410 Kč, které bylo uloženo pod výrokem V. rozsudku zaplatit soudních poplatek na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.