14 C 344/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr Evy Pořízové a přísedících Karla Hořáka a Mgr. Ing. Jana Ryšavého ve věci a) žalobkyně: ; titul celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem: adresa , obec a číslo b) žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem: adresa , obec ; obě zastoupené titul . jméno příjmení , anonymizováno , advokátem se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované se sídlem: adresa , obec a číslo - obec , ; zastoupena titul . jméno jméno , advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 48 000 Kč s příslušenstvím a o zaplacení částky 39 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 48 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 48 000 Kč od 1.2.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně b) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 39 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 39 000 Kč od 1.2.2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26 728,90 Kč a žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 23 800,70 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované. 1 Podáním doručeným soudu dne 13.12.2019 se žalobkyně a) domáhala zaplacení částky ve výši 48 000 Kč s příslušenstvím a žalobkyně b) zaplacení částky 39 000 Kč s příslušenstvím po žalované s odůvodněním, že obě žalobkyně byly na základě pracovní smlouvy ze dne 5.1.2007 žalobkyně a) na základě pracovní smlouvy ze dne 1.2.2006 žalobkyně b) zaměstnankyně žalované. Pracovní poměr obou žalobkyň skončil na základě výpovědi ze strany žalobkyň ke dni 31.12.2017. Žalobkyně s žalovanou uzavřely rovněž dne 1.12.2017 mimořádné dohody, kdy si v souladu s ukončením pracovního poměru bývalého zaměstnance sjednaly mimořádné odstupné ve výši 3 násobku měsíční mzdy. Toto mimořádné odstupné bylo splatné nejpozději do 31.1.2018. Za žalovanou mimořádnou dohodu podepsal [příjmení] [příjmení], jednatel žalované s oprávněním takovéto dohody uzavírat. Žalovaná však svou povinnost vyplývající z mimořádné dohody ze dne 1.12.2017 nesplnila, a proto se právní zástupce žalobkyň prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 6.5.2019 obrátil na žalovanou s výzvou k zaplacení částky 91 953 Kč, když tato částka odpovídá průměrnému výdělku za 3 kalendářní měsíce (pokud jde o žalobkyni a) a k zaplacení částky 109 462 Kč v případě žalobkyně b). V žalobě však obě žalobkyně požaduji pouze 3 násobek základní měsíční mzdy, přičemž žalobkyně a) požaduje 3 násobek měsíční mzdy (16 000 Kč), kdy výše mzdy je uvedena na výplatních páskách jako měsíční tarif, celkem tedy žádá částku 48 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně b) požaduje rovněž 3 násobek měsíční mzdy (13 000 Kč), když výše mzdy je uvedena na výplatních páskách jako měsíční tarif, celkem tedy žádá částku 39 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná na předžalobní výzvy reagovala dvěma dopisy ze dne 20.5.2019, kdy odmítla vyplatit požadované finanční prostředky s tím, že v minulosti žádnou dohodu o vyplacení mimořádného odstupného nepodepsala a ve svém účetnictví neeviduje žádný závazek žalobkyním. Shora uvedené tvrzení žalované se však nezakládá na pravdě, neboť jednatel společnosti obě mimořádné dohody dne 1.12.2017 vlastnoručně podepsal. Podáním ze dne 19.2.2020 žalobkyně doplnily žalobu tak, že ke smlouvě o převodu obchodního podílu žalobkyně a) uvedly, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a) a [jméno] [příjmení] coby fyzickou osobou, v projednávané věci však jako žalovaná vystupuje obchodní společnost a nikoliv její jednatel. 2 Podáním ze dne 3.2.2020 žalovaná nárok žalobkyň neuznala. Uvedla, že obě žalobkyně byly nejen v pracovním poměru k žalované, ale současně i společnicemi žalované, žalobkyně a) s podílem [číslo] a žalobkyně b) s podílem [číslo] na základním kapitálu společnosti. Žalobkyně a) pracovala u žalované v období od 1.2.1997 do 31.3.2017 pouze na vedlejší pracovní poměr s úvazkem 8 hodin týdně, následně byl její pracovní úvazek změněn na plný pracovní úvazek (aniž by došlo ke změně pracovní smlouvy). V roce 2016 zemřel společník žalované [titul] [obec] [anonymizováno], na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 sp.zn. [spisová značka] ze dne 7.10.2016 převzal jeho obchodní podíl ve společnosti žalované jeho syn [jméno] [příjmení], který neměl zájem ve společnosti působit, proto nabytý podíl nabídl ostatním společníkům. Jako jediný ze společníků žalované měl zájem odkoupit celý obchodní podíl společník [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně o koupi celého obchodního podílu zájem neprojevovaly, dle svých tvrzení preferovaly rozdělení podílu mezi ostatní společníky, což však společník [jméno] [příjmení] odmítl, a proto dne 30.6.2017 převedl svůj podíl na dalšího společníka [jméno] [příjmení]. Valná hromada společnosti žalované převod obchodního podílu společníka [jméno] [příjmení] na společníka [jméno] [příjmení] dne 20.7.2017 většinou hlasů schválila. Obě žalobkyně hlasovaly proti schválení převodu, následně se obě žalobkyně snažily činit kroky, kterými by rozhodnutí Valné hromady zvrátily, vyhrožovaly jednateli žalované [jméno] [příjmení] žalobou na neplatnost usnesení Valné hromady a podání trestního oznámení. Obě žalobkyně rovněž podaly stížnost [obec] advokátní komoře na právního zástupce žalované pro údajné vysoce neetické jednání, podanou stížnost po prověření kontrolní rada ČAK jako nedůvodnou odložila. Kromě výše uvedených kroků začaly obě žalobkyně v rámci pracovní činnosti u žalované zpochybňovat svým jednáním i postavení jednatele [jméno] [příjmení] ve společnosti. Kritizovaly jeho vedení společnosti a někdy i odmítaly respektovat jeho pokyny, které se týkaly provozu společnosti. Když například jednatel dohodl v zájmu zlepšení komunikačních možností a snížení nákladů za nájem prostor, sloužících k podnikání společnosti, pronájem nových, z hlediska pracovních podmínek mnohem komfortnějších prostor, které by mohli užívat všichni zaměstnanci firmy (vlastní topení, kuchyňka, WC, sprcha), odmítly žalobkyně na pokyn jednatele přestěhovat se do těchto prostor (vzdálených cca 400 metrů od těch stávajících) a i nadále zůstávaly na odloučeném pracovišti, což přinášelo společnosti zvýšené náklady. Situace ve společnosti tak byla velmi napjatá. Díky chování žalobkyň musel jednatel přistoupit i často k předávání písemných pokynů týkajících se výkonu jejich práce. Naopak žalobkyně požadovaly, aby jednatel svým podpisem potvrzoval jejich písemná stanoviska. V září 2017 byl jednatel žalované nucen upozornit žalobkyni a) na porušení pracovní kázně vytýkacím dopisem. V minulosti se také stávalo, že žalobkyně v pracovní době odešly z pracoviště vyřizovat si své záležitosti, aniž by si vyžádaly souhlas jednatele, resp. aniž by oznámily, že pracoviště opouští. Dne 31.10.2017 proběhla pracovní porada, kde žalobkyně, s odkazem na požadavek svého právního zástupce, opět otevřely otázku odstupného ve výši 3 měsíčních platů. Jednatel tento požadavek kategoricky odmítl. Na pracovní poradě konané dne 29.11.2017 jednatel žalované odmítl požadavek žalobkyň na vyplacení 3 měsíčních platů s odkazem na zákonnou úpravu (stejně tak učinil na pracovní poradě ze dne 31.10.2017) .. S ohledem na výše uvedené je jasně patrná situace ve společnosti žalované ve druhé polovině roku 2017 a způsob komunikace mezi žalobkyněmi a jednatelem žalované společnosti. Dne 1.12.2017 navštívil jednatel žalované [příjmení] [příjmení] odloučené pracoviště žalobkyň k řešení pracovních záležitostí (podepsáním končících zakázek a převzetí evidence došlé pošty od žalobkyně b). Při jeho odchodu mu žalobkyně podstrčily několik dalších listin s tím, ať jim podepíše jejich převzetí, tak jak se v poslední době mezi nimi stalo zvykem. Jednatel od žalobkyň listiny převzal, napsal na každou z nich„ převzal“ a opatřil je svým podpisem s datem 1.12.2017. V žádném případě neměl v úmyslu podepsat souhlas s textem dohody, tak jak tvrdí žalobkyně. Po převzetí listin jednatel žalované zjistil, že se jedná o texty nadepsané hlavičkou mimořádná dohoda. Na listině, která se týkala žalobkyně b) již byl vyznačen datum podpisu dohody 1.11.2017, na listině týkající se žalobkyně a) datum uvedeno nebylo. Následně po příchodu na své pracoviště informoval jednatel o jednání žalobkyň dalšího společníka [jméno] [příjmení] a ústní informaci mu pak následně potvrdil písemným sdělením. Současně o tomto jednání žalobkyň byl sepsán interní zápis. Jednatel žalované považoval shora uvedené jednání žalobkyň pouze za pokus, jak vylákat jeho podpis. Měl za to, že žalobkyně nebudou již činit žádné další kroky, neboť si musely být vědomy toho, že podpis žalované byl získán lstivě a ve skutečnosti byl pouze potvrzením převzetí uvedených listin, nikoliv vyjádřením souhlasu s textem navrhované dohody. Žalovaná v této souvislosti upozornila na skutečnost, že žalobkyně a) v podané žalobě uvádí, že jí žalovaná dluží podle údajné dohody z 1.12.2017 částku 48 000 Kč, ačkoliv dne 31.8.2018, tedy ¾ roku poté svým úředně ověřeným podpisem potvrdila ve smlouvě o převodu obchodního podílu uzavřené s [jméno] [příjmení], že žalovaná společnost vůči ní žádné závazky nemá. 3 Soud po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4 Z výpisu z obchodní rejstříku žalované společnosti vzal soud za prokázané, že se jedná o společnosti s ručením omezeným s předmětem podnikání: testace obalových prostředků s výjimkou činností uvedených v § 3 odst. l písm. c) bod 4, odst.2 písm. l) a v příl.č.3 zák. č. 455/91 Sb., koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výjimkou.zboží vyloučeného ze zák. č. 455/91 Sb. poradenská činnost v oblasti nákupu a prodeje obalové techniky. Jednatelem společnosti je [příjmení] [příjmení] [datum narození], a to od 4. ledna 2007. 5 Z úplného znění společenské smlouvy [právnická osoba] s [anonymizováno], z článku [číslo] vzal soud za prokázané, že společnost zastupuje jednatel společnosti samostatně. Podepisování za společnost probíhá tak, že k vytištěné nebo vypsané obchodní společnosti připojí jednatel svůj podpis. 6 Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní [celé jméno žalobkyně] ze dne 1.2.2006 vzal soud za prokázané, že byla uzavřena pracovní smlouva s nástupem do zaměstnání 1.2.2006, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31.12.2006, který byl dodatkem ze dne 29.3.2013 sjednán na dobu neurčitou s tím, že sjednaný druh práce byl: technicko ekonomický pracovník – sekretář (prokázáno z dodatku ze dne 29.3.2013). 7 Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobkyni [titul] [celé jméno žalobkyně] ze dne 5.1.2007 vzal soud za prokázané, že byla uzavřena pracovní smlouva s dnem nástupu 5.1.2007, sjednaný druh práce: zkušební technik, manažer jakosti akreditované laboratoře, pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Pracovní doba činila 8 hodin týdně dle organizačního řádu. 8 Z listiny označené jako rozvázání pracovního poměru ke dni 31.12.2017 ze dne 27.10.2017 vzal soud za prokázané, že žalobkyně [titul] [celé jméno žalobkyně] oznámila žalované, že s ní ke dni 31.12.2017 rozvazuje pracovní poměr. 9 Z listiny označené jako rozvázání pracovního poměru ke dni 31.12.2017 ze dne 27.10.2017 vzal soud za prokázané, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] oznámila žalované, že s ní ke dni 31.12.2017 rozvazuje pracovní poměr. 10 Z listiny ze dne 20.12.2017 vzal soud za prokázané, že jednatel společnosti zaslal děkovný dopis žalobkyni b). Poděkoval jí za dlouholetou spolupráci, dále jí sdělil, že za listopad 2017 obdrží odměnu a za prosinec obdrží výplatu s odměnou na úrovni výplaty s tím, že nadále řeší možnost zvýšeného doplacení penzijního pojištění na maximální hodnotu dle zákona. 11 Dopisem ze dne 6.5.2019 se zástupce žalobkyně a) obrátil na žalovanou s výzvou o zaplacení částky ve výši 91 553 Kč (prokázáno z předžalobní upomínky ze dne 6.5.2019). Dopisem ze dne 6.5.2019 se obrátil zástupce žalované b) na žalovanou s výzvou o zaplacení částky 109 462 Kč (prokázáno z předžalobní upomínky ze dne 6.5.2019). Dopisem ze dne 20.5.2019 jednatel společnosti sdělil zástupci žalobkyň, že v minulosti žádnou mimořádnou dohodu o vyplacení mimořádného odstupného za společnosti nepodepsal a svém účetnictví neeviduje (prokázáno z dopisu ze dne 20.5.2019). 12 Z listiny označené jako pracovní porada z [právnická osoba] ze dne 31.10.2017 vzal soud za prokázané, že se konala pracovní porada za účasti žalobkyně a), žalobkyně b), [jméno] [příjmení] – jednatele společnosti a [jméno] [příjmení]. Program pracovní porady se týkal podmínek odchodu žalobkyň od žalované. Jednatel společnosti vyjádřil ochotu k odkoupení obchodních podílů žalobkyň. K požadavku odstupného ve výši tří průměrných výplat sdělil jednatel společnosti kategorický nesouhlas, neboť by se tím dopustil neodpovědného jednání. 13 Z listiny označené jako pracovní porada jednatele, konaná dne 29.11.2017 za účasti žalobkyně a), žalobkyně b), [jméno] [příjmení] – jednatele společnosti a [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že jednatel společnosti na pracovní poradě sdělil, že nárok na odstupné žalobkyň je zákonem vymezen a svou výpovědí ztratily možnost dohody. Dále bylo jednatelem společnosti sděleno, že obě žalobkyně obdrží mimořádné odměny za měsíc listopad i prosinec. 14 Z Notářského zápisu ze dne 20.7.2017 sp. [značka automobilu] [rok], [spisová značka] sepsaném [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], vzal soud za prokázané, že Valná hromada společnosti žalované vyslovila souhlas s převodem podílu stávajícího společníka [jméno] [příjmení] o velikosti [číslo] v základnímu kapitálu společnosti na nabyvatele [jméno] [příjmení] (stávajícího společníka) (prokázáno i pozvánkou na Valnou hromadu [právnická osoba] s r.o. ze dne 3.7.2017, z předávací listiny ze dne 3.7.2017). 15 Ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi [titul] [celé jméno žalobkyně] jako převodcem a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem ze dne 31.8.2018 vzal soud za prokázané, že převodce převedl na nabyvatele obchodní podíl ve výši [číslo] za částku 130 000 Kč. V článku IV. odst. 3 převodce i nabyvatel prohlásili, že nemají vůči sobě ani vůči společnosti nebo společnost vůči nim žádných závazků, které by nebyly již vypořádány, vyjma závazků plynoucích z této smlouvy, které vypořádány ve smyslu ustanovení této smlouvy. 16 Vytýkacím dopisem ze dne 21.9.2017 jednatel žalované upozornil [titul] [celé jméno žalobkyně], že nesplněním pokynu nadřízeného pracovníka podat přihlášku na seminář ČIA současně pro sebe a vedoucího laboratoře je porušením pracovní kázně ve smyslu ust. § 301 odst. 1 Zákoníku práce. [titul] [celé jméno žalobkyně] reagovala dopisem ze dne 5.10.2017 s tím, že odmítla jakékoliv pochybení své osoby v souvislosti s pracovní kázní (prokázáno z dopisu ze dne 21.9.2017, z dopisu ze dne 5.10.2017). 17 Z listiny označené jako předávací protokol dokumentu ke dni 22.12.2017 ze dne 21.12.2017 vzal soud za prokázané, že na listině je uvedeno: předala [titul] [celé jméno žalobkyně] a vlastnoruční podpis [celé jméno žalobkyně], převzal: [příjmení] [příjmení] a vlastnoruční podpis [příjmení]. 18 Z listiny označené jako žádost o poskytnutí informací ze dne 16.10.2017 vzal soud za prokázané, že na listině je uvedeno: převzal 14.10.2017 a příjmení [příjmení]. 19 Z listiny označené jako informace pro společníka [jméno] [příjmení] ze dne 1.12.2017, sepsané jednatelem společnosti žalované, vzal soud za prokázané, že dne 1.12.2017 po návratu od žalobkyň a), b) jednatel společnosti informoval [jméno] [příjmení] o situaci, kdy po sepisování písemností odcházejících z [právnická osoba] před odchodem jednatele společnosti, společně [titul] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] přistrčily své texty na„ mimořádnou dohodu“ o odstupném 3 měsíčních platů ve dvou výtiscích. Jednatel tyto texty vnímal pouze jako návrh, podepsal převzetí textů, i když text [celé jméno žalobkyně] byl podepsán již s datem 1.11.2017 s tím, že obě si při podpisu jednatele o převzetí převzaly jedno paré. Zároveň je jednatel upozornil, že svůj negativní názor na dohodu o odstupném vyslovil nejen na pracovních poradách s tím, že chce slyšet i názor dalšího společníka [jméno] [příjmení], zda s jejich požadavkem souhlasí (prokázáno i z listiny ze dne 1.12.2017 sepsané jednatelem společnosti). 20 Při jednání konaném dne 1.12.2017 na odloučeném pracovišti, kde působily pouze žalobkyně, za účasti žalobkyň a jednatele společnosti, žalobkyně předložily listiny označené jako mimořádné dohody, které byly k dispozici vždy ve dvou originálech. V textu listin bylo uvedeno„ v souladu s ukončením pracovního poměru bývalého zaměstnance, sjednávají účastníci této dohody mimořádné odstupné ve výši trojnásobku měsíční mzdy. Toto mimořádné odstupné je splatné nejpozději do 31.1.2018 bezhotovostně, na účet bývalého zaměstnance“. V případě žalobkyně a) [titul] [celé jméno žalobkyně] na jednom originálu listiny u textu: V [obec] dne není uvedeno datum, na druhém je datum 1.12.2017. Pod textem listin je uvedeno„ převzal“ a podpis jednatele společnosti s datem 1.12.2017 (psáno římskými číslicemi) a dále podpis žalobkyně a). V případě žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] na jednom z originálů je uvedeno u textu: V [obec] dne datum 1.12.2017, v druhém originálu je uvedeno datum 1.11.2017. Pod textem listin je uvedeno„ převzal“ a podpis jednatele společnosti s datem 1.12.2017 (v jednom z originálů psáno římskými číslicemi a v druhém arabskými číslicemi) a dále podpis žalobkyně b). 21 Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované společnosti od roku 1992 dosud a společníka společnosti s obchodním podílem ve výši [číslo] vzal soud za prokázané, že u žalované společnosti se pravidelně konají porady, v druhé polovině roku 2017 se porad účastnil jednatel společnosti, obě žalobkyně, svědek a [jméno] [příjmení] (syn jednatele společnosti). Opakovaně na těchto poradách (které se konaly koncem října a listopadu 2017) zazněl požadavek žalobkyň na odstupné, ke kterému se jednatel společnosti vyjadřoval tak, že žalobkyně na odstupné nemají nárok a odstupné odmítl vyplatit. Během roku 2017 jednatel žalované obstaral nové kanceláře, které byly pro společnost finančně výhodnější a byly ve větší blízkosti k laboratoři. Zároveň společnost plánovala zrušit dosavadní kanceláře, jednalo se o detašované pracoviště, kde působily obě žalobkyně, které se odmítaly přestěhovat. [příjmení] i staré kanceláře byly od sebe vzdáleny cca 400 metrů přes silnici. S ohledem na tuto skutečnost jednatel společnosti pravidelně docházel na detašované pracoviště, kde působily žalobkyně, aby si od nich přebíral různou korespondenci či listiny. Poté, co jednateli společnosti byly předány listiny označené jako mimořádné dohody, se jednatel obrátil na svědka s tím, že se vůči němu žalobkyně dopustily neetického jednání. 22 Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance a společníka žalované vzal soud za prokázané, že nebyl účastem jednání, na kterém se s žalobkyněmi projednávalo možné odstupné. O odstupném pro žalobkyně hovořil s [jméno] [příjmení] a jednatelem společnosti (svým otcem) s tím, že za situace, kdy žalobkyně podaly výpověď jim žádné odstupné nenáleží a tudíž ani nebude vyplaceno. Svědek potvrdil, že ví o tom, že žalobkyně předložily jednateli společnosti listinu, označenou jako mimořádnou dohodu o odstupném, který ji převzal, ale neakceptoval ji.. Potvrdil dále, že se jednatel společnosti žalované měl dostavit do kanceláře žalobkyň v listopadu 2017, kdy mu bylo předloženo více dokumentů k podpisu. Následně jednatel odešel do své kanceláře, byl rozhořčen z toho, že se mu žalobkyně snažily vnutit mimořádnou dohodu o odstupném. U společnosti žalované byla běžná praxe, že když se přebíraly listiny k podpisu, pokud šlo pouze o jejich předávání, pak zde byl podpis s dovětkem převzal, pokud by s takovou listinou měl být přímo vysloven souhlas a akceptace, byl zde pouze podpis. 23 Z účastnické výpovědi žalobkyně a) [titul] [celé jméno žalobkyně] vzal soud za prokázané, že byla společně s druhou žalobkyní [celé jméno žalobkyně] společníkem žalované společnosti, obě podaly výpověď z pracovního poměru během října 2017 s tím, že pracovní poměr skončil ke konci roku 2017. Obě žalobkyně se pravidelně účastnily výrobních porad žalované společnosti cca 1x do měsíce. Poté, co žalobkyně podaly výpověď, řešily na osobní schůzce s jednatelem společnosti ([jméno] [anonymizováno]) možné odstupné ve výši 3 násobku měsíčního platu. K tomu sdělil jednatel společnosti, že na odstupné nemají nárok, neboť to byly právě žalobkyně, kdo podal výpověď z pracovního poměru a že by postupoval nezákonně. Následně se obě žalobkyně obrátily na svého právního zástupce s žádostí o vypracování mimořádné dohody tak, aby nedošlo k porušení zákona a jednatelem společnosti a mohla být vyplacena mimořádná odměna. O vypracovaném textu mimořádné dohody jednatele dopředu neinformovaly. [příjmení] text mimořádné dohody obdržely cca 2 dny předtím, než předaly dohodu k podpisu jednateli společnosti. V té době již vztahy mezi žalobkyněmi a jednatelem společnostmi a ostatními společníky byly velice napjaté. V červnu 2017 proběhla Valná hromada, na které došlo k odkupu podílu bývalého společníka pana [příjmení] (který zemřel a žalobkyně žádaly o to, aby došlo k poměrnému odkoupení podílu, stejně jako tomu bylo v minulých letech), který odkoupil jednatel společnosti, s čímž žalobkyně nesouhlasily. Potvrdila, že někdy v polovině roku 2017 mělo dojít k přestěhování kanceláře blíže k laboratořím. Nastala situace, kdy obě žalobkyně měly kanceláře na původním místě, zhruba 400 metrů od nové kanceláře, kde působili ostatní zaměstnanci a společníci a kde byla umístěna i laboratoř. Pravidelně za nimi docházel jednatel společnosti, který přebíral poštu, podepisoval různé protokoly a podobně. Dne 1.12.2017 se jednatel dostavil do kanceláře žalobkyně, kde mu měla žalobkyně sdělit, že jejich právní zástupce vypracoval mimořádnou dohodu o odstupném. Předmětná dohoda byla již žalobkyní podepsána ve dvou originálech s tím, že si jeden originál ponechala a druhý předala jednateli společnosti, který je podepsal s dovětkem převzal. Dále tvrdila, že bylo běžnou praxí ve společnosti, když jednatel uvedl, že listinu převzal, mělo se za to, že ji i akceptoval, protože zde figuroval jeho podpis. Pokud podepisoval protokoly v rámci výzkumné činnosti (jednalo se o zkušební protokoly) pak v tomto případě zde nebyl dovětek převzal, ale pouze podpis a razítko. Na jednání dne 1.12.2017 byla účastna žalobkyně, dále druhá žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a jednatel. 24 Z účastnické výpovědi žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] vzal soud za prokázané, že v roce 1994 spoluzakládala žalovanou společnost, byla jejím společníkem i zaměstnancem do 31.12.2017. Vztahy ve společnosti byly přátelské do doby, než zemřel bývalý společník pan [příjmení] a následně se řešil odkup jeho podílu. Nakonec i přes nesouhlas žalobkyně bylo odsouhlaseno, odkoupení podílu jednatelem [právnická osoba] [příjmení]. Někdy v říjnu 2017 žalobkyně sdělily jednateli společnosti žalované, že žádají odstupné v souvislosti s jejich odchodem ze společnosti, stejně jako tomu bylo u ostatních společníků. Jednatel sdělil, že na odstupné nemají nárok, že by porušoval zákon. Někdy 31.11.2017 žalobkyně obdržely od právního zástupce text mimořádných dohod, které následující den předložily jednateli společnosti k podpisu. Na jednání dne 1.12.2017 bylo žalobkyní jednateli společnosti sděleno, že se jedná o návrh o uzavření mimořádné dohody o odstupném, která je koncipována tak, aby nedocházelo k porušení zákona. Mimořádné dohody podepisovala každá z žalobkyň ve dvou originálech, z nichž si jeden ponechaly žalobkyně a druhý obdržel jednatel společnosti. Uvedla, že v případě oficiálních dokumentů, které se rozesílaly mimo žalovanou společnosti a které se rozesílaly zákazníkům, tak v těchto případech byl na listě potřeba pouze podpis jednatele společnosti bez dovětku„ převzal“. V ostatních případech u listin, které byly pro interní potřebu společnosti, se takovýto dovětek„ převzal“ používal pravidelně. Žalobkyně tvrdila, že když byl na listině uveden dovětek„ převzal“, mínilo se tím, že takovouto listinou projevuje souhlas. Jednatel společnosti se ve vztahu k žalobkyním v minulosti nikdy nevyjádřil tak, že by nesouhlasil s textem dohody. 25 Z výslechu jednatele žalované [právnická osoba] [příjmení] vzal soud za prokázané, že několikrát týdně docházel na odloučené pracoviště, kde pracovaly žalobkyně s tím, že zde podepisoval různé protokoly a přebíral poštu a ostatní listiny. Jednatel společnosti pár dní předtím, než mu byly předloženy žalobkyněmi mimořádné dohody, žalobkyním na poradě sdělil, že nárok na odstupné nemají a žádné jim vyplaceno nebude. Na jednání dne 1.12.2017, kterého se účastnily žalobkyně a jednatel společnosti, mu byly předloženy návrhy dohod na odstupné. Tvrdil, že mu žalobkyně nesdělily, co je obsahem listin, sdělily mu pouze, aby tyto podepsal. Pokud byla jednateli společnosti předložena listina k podpisu a nejednalo se například o protokol, uvedl, že listinu převzal a následně si jí odnesl do kanceláře, kde si ji prostudoval a poté podepsal. Po předložení listin, které obsahovaly návrhy dohod na odstupné, si jednatel odnesl obě listiny do své kanceláře a následně zašel za svým kolegou [jméno] [příjmení], kdy se podivoval nad jednáním žalobkyň. Pokud měl jednatel společnosti v úmyslu předloženou listinu pouze převzít, pak uvedl pouze [příjmení] s dovětkem„ převzal“. Uvedl, že nikdy v minulosti neslíbil žalovaným, že jim bude vyplaceno odstupné, na které neměly nárok. Dále uvedl, že v případě, kdy podepisoval listiny jako vedoucí laboratoře, pak tyto podepisoval tak, že uvedl své jméno s podtitulem vedoucí laboratoře, pokud se měl podepsat jako jednatel společnosti, pak uvedl pouze své příjmení s dovětkem jednatel a razítkem společnosti. Pokud měl v úmyslu určitou listinu pouze převzít, pak uvedl pouze [příjmení] s dovětkem„ převzal“. 26 Ostatní v řízení provedené důkazy soud nehodnotil (listinu ze dne 31.8.2017 adresovanou zástupci žalobkyň jednateli společnosti, listinu označenou jako stížnost na jednání advokáta [titul]. [jméno] [jméno] ze dne 30.8.2017, sdělení České advokátní komory ze dne 18.12.2017, ze dne 23.4.2018, emailovou korespondenci mezi žalobkyněmi a jednatelem společnosti ze dne 11.3.2017, výplatnice žalobkyně a) za prosinec 2017, říjen 2017, září 2017, srpen 2017, červenec 2017, výplatnice žalobkyně b) za září 2017, srpen 2017, listopadu 2017, říjen 2017, listinu označenou jako atest č. IMET [číslo], listinu označenou seznam mezd [titul] [celé jméno žalobkyně] ze dne 30.1.2020, listinu adresovanou jednatelem společnosti dne 27.10.2017 žalobkyním, listinu ze dne 7.11.2017 adresovanou jednatelem [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně]) neboť z ostatních výše uvedených důkazů byl dostatečně prokázán skutkový stav. 27 Podle ust. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění (dále také ZP), tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. 28 Podle ust. § 4 ZP pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Podle § 18 ZP (Vztah k občanskému zákoníku) Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. 29 Zákoník práce neobsahuje vlastní úplnou úpravu právního jednání v pracovněprávních vztazích. V § 18, 19 a 20 se uvádí jen některé záležitosti právního jednání, vyvolané povahou pracovněprávních vztahů; v ostatním se pracovněprávní jednání řídí - jak vyplývá ze subsidiarity Občanského zákoníku v oblasti pracovněprávních vztahů. 30 Podle ust. § 545 (Definice právního jednání) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. 31 Podle ust. § 556 odst. 1 (Úmysl jednajícího) občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. 32 Každé právní jednání je projevem vůle jednajícího, který tímto projevem hodlá vyvolat určité, jím zamýšlené právní následky. Je proto přirozené, že projevu vůle jednajícího je přiznán právě takový význam, který mu on sám zamýšlel dát 33 Podle ust. § 1731 občanského zákoníku (Úmysl) Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 34 Podle ust. § 1740 občanského zákoníku (Souhlas s nabídkou) osoba, které je nabídka určena, nabídku příjme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 35 V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a) byla v pracovním poměru u žalované v období od 5.1.2007 do 31.12.2017, žalobkyně b) v období od 1.2.2006 do 31.12.2017, když obě listinami ze dne 27.10.2017 s žalovanou rozvázaly pracovní poměr výpovědí. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi žalobkyněmi a jednatelem společnosti žalované po delší dobu před ukončením jejich pracovního poměru panovaly velice napjaté vztahy, žalobkyně se odmítly přestěhovat do nových kancelářských prostor a zůstaly na bývalém pracovišti, kam za nimi několikrát týdně docházel jednatel společnosti podepisovat či přebírat listiny a poštu. Ve dnech 31.10.2017 a 29.11.2017 se konaly pravidelné měsíční porady, na kterých byly přítomny obě žalobkyně, jednatel společnosti [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], na kterých jednatel společnosti opakovaně jednoznačně odmítl návrh žalobkyň na vyplacení odstupného ve výši trojnásobku měsíčního platu, s odůvodněním, že žalobkyně na odstupné nemají nárok, když samy rozvázaly pracovní poměr s žalovanou výpovědí. Následně o dva dny později, když se jednatel společnosti dostavil na pracoviště žalobkyň, byly mu žalobkyněmi předloženy listiny označené jako mimořádné dohody, jejichž předmětem bylo odstupné pro žalobkyně ve výši trojnásobku platu. Dohody byly vyhotoveny každá po dvou originálech, z nichž si jeden ponechal žalobce a druhý žalobkyně, které se dohoda týkala. Proto se jednotlivé originály liší, když na některých jsou jiná data či data jsou psána římskými nebo arabskými číslicemi, což je pro souzenou věc nepodstatné. Co však bylo v řízení prokázáno, že podpisy účastníků jsou pravé a jednatel žalované společnosti pokaždé (tj. na všech originálech) ke svému podpisu připojil dovětek„ převzal“. V dané věci není ani podstatné, jestli již při předání listin žalobkyněmi tyto jednatele informovaly, o jaké listiny se jedná. Podle názoru soudu žalobkyně učinily nabídku na uzavření mimořádné dohody, kterou ovšem jednatel společnosti nepřijal, proto k listinám připojil dovětek„ převzal“. Úmysl jednatele žalované neakceptovat jejich návrh na vyplacení mimořádného odstupného musel být žalobkyním znám, když se v tomto směru jednatel žalované jednoznačně vyjádřil pouhé dva dny před předložením mimořádných dohod. Soud nemá žádné pochybnosti o tom, že jednatel žalované svým právním jednáním, které bylo po celou dobu neměnné, dal žalobkyním jasně najevo návrh mimořádné dohody neakceptovat, když takovýto závěr soudu vychází z logického řetězce událostí, které předcházely jednání dne 1.11.2017 (opakované konzistentní odmítnutí vyplacení odstupného žalobkyním jednatelem v rámci pracovních porad) až po osobní schůzku s [jméno] [příjmení], která se uskutečnila bezprostředně poté, co se s návrhy mimořádných dohod jednatel společnosti vrátil na pracoviště do své kanceláře, kde před tímto svědkem vyjádřil rozhořčení nad neetickým chování žalobkyň. Soud uvěřil svědku [jméno] [příjmení], že u společnosti žalované bylo běžnou praxí, že pokud byl obvykle u listin uveden dovětek„ převzal“ pak se nejednalo o akceptaci listiny. S ohledem na silné antagonistické vztahy mezi žalobkyněmi a jednatelem žalované se pak postup, který popsal sám jednatel při přebírání či akceptaci listin předložených žalobkyněmi jeví jako logický. Jistě v řadě případů, kdy bylo nutné smlouvu či jinou důležitou listinu (kterou jednateli předložili žalobkyně na detašovaném pracovišti) podepsat a tím vyslovit souhlas s její akceptací, bylo naprosto pochopitelné, že se s takovými dokumenty jednatel společnosti potřeboval seznámit detailněji, a proto si je odnášel na své pracoviště a až poté je podepisoval, resp. projevil akceptaci. 36 S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 37 O náhradě nákladů řízení v případě žalobkyně a) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 728,9 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 000 Kč sestávající z částky 3 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 2. 2020, z částky 3 020 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 6. 2020, z částky 3 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 7. 2020, z částky 6 040 Kč (2 x 3 020 Kč) za účast na jednání soudu (jednání přesáhlo 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 7. 2020 a z částky 3 020 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 9. 2020 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 150 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (druhou polovinu paušálních náhrad výdajů zaplatí žalobkyně b) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 090 Kč ve výši 4 638,90 Kč. 38 O náhradě nákladů řízení v případě žalobkyně b) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 800,7 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 000 Kč sestávající z částky 2 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 2. 2020, z částky 2 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 6. 2020, z částky 2 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 7. 2020, z částky 10 640 Kč (2 x 5 320 Kč) za účast na jednání soudu (jednání přesáhlo 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 7. 2020 a z částky 2 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 9. 2020 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 150 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (polovinu paušálních náhrad výdajů zaplatí žalobkyně a) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 670 Kč ve výši 4 130,70 Kč.