14 C 86/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pořízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, jak je vymezeno v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku ze dne , datum, resp. ze dne , datum, č. , Anonymizováno, zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaným zeměměřickým inženýrem..

II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 30. 4. 2024, ve znění změny připuštěné usnesením soudu ze dne 23. 6. 2025 a částečného zpětvzetí žaloby, ke kterému soud usnesením ze dne 23. 6. 2025 řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 v obci , adresa, jak je vymezeno v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku ze dne , datum, č. 202/2025 resp. ze dne , datum, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaným zeměměřickým inženýrem.

2. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, , který se nachází u břehu , právnická osoba, a svou východní hranicí přiléhá k pozemkům zapsaným na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , jejichž vlastníkem je žalovaný. Pozemek zakoupila žalobkyně společně se svým manželem v druhé polovině osmdesátých let. Dne , datum, manžel žalobkyně zemřel a vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, je v současné době pouze žalobkyně. Již v době, kdy žalobkyně a její manžel pozemek nabyli, byla východní strana pozemku parc. č. , hodnota, oplocena. Oplocení je vedeno v rovné linii, která představuje prodloužení hranice mezi pozemky parc. č. , hodnota, a pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, (vlastníkem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ) až k , právnická osoba, . V tomto rozsahu také žalobkyně a její manžel od počátku vlastnictví pozemek užívali, manžel žalobkyně pak v linii plotu umístil příjezdová vrata a za plotem postavil garáž (stavbu bez č.p./č.e. nezapsanou v katastru nemovitostí), neboť z této strany je příjezdová cesta na pozemek parc. č. , hodnota, . Žalovaný ani jeho právní předchůdci tuto držbu v minulosti nijak nerušili a nezpochybňovali, teprve v nedávné době žalobkyně zjistila, že linie oplocení se dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí nachází již na pozemcích žalovaného a k jejímu pozemku jsou takzvaně připloceny cípy pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, na nichž se také nachází stavba garáže. Doba trvání daného stavu a skutečnost, že v průběhu uvedené doby nedošlo ke změně linie oplocení, je zjevná i ze skutečnosti, že oplocením ze strany žalovaného prorůstají vzrostlé stromy, což by nebylo možné, pokud by zde oplocení nebylo řádově desítky let. Uvedená doba držby je dle názoru žalobkyně zcela dostačující pro splnění podmínek mimořádného vydržení dle ust. § 1095 občanského zákoníku, avšak i nad rámec pouhé dlouhodobé držby bez nepoctivého úmyslu v trvání 20 let, tedy podmínek mimořádného vydržení, byla žalobkyně s přihlédnutím ke všem okolnostem v dobré víře. První skutečností potvrzující dobrou víru žalobkyně i jejího manžela je samotná existence oplocení, tedy prvku, který se obvykle vyskytuje na hranicích pozemků. Zohlednit je třeba i dobu nabytí, která se vyznačovala kombinací nepořádné a skutečnému stavu mnohdy neodpovídající evidence vlastnických práv, nepřesných mapových podkladů, obtížnosti jejich opatření pro každého, kdo se s nimi chtěl seznámit atd. Odstranění nejhorších nedostatků a zpřístupnění mapových podkladů způsobem, který se dnes považuje za samozřejmý, trvalo mnoho let. Žalobkyni ani jejímu manželovi nelze vytýkat, že za dané situace, kdy neměli důvod k pochybnostem, aktivně neusilovali o zjištění a prověření skutečného stavu. Připlocená plocha činí odhadem cca 150 m2, o mnoho tak nepřesahuje 10 % výměry pozemku a nijak tedy nevybočuje z mezí tolerance dle ustálené judikatury (dle okolností až 50 %), navíc za situace, kdy je odhad plochy v daných podmínkách z důvodu tvaru pozemku a kvůli porostu velmi složitý. Žalobkyně ani její manžel tak neměli žádný důvod k pochybnostem, že jim část plochy, kterou užívali jako vlastní, nepatří. Dle názoru žalobkyně tak v průběhu doby nepochybně došlo k vydržení. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. dovozovala žalobkyně ze skutečnosti, že jinak nelze dosáhnout souladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečností, že k daným částem pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, vzniklo žalobkyni vlastnické právo v důsledku vydržení. Dalším důvodem naléhavého právního zájmu je skutečnost, že daná část užívané plochy není pouhou částí výměry, ale je klíčová pro zajištění příjezdu a parkování vozidel. Proto podle žalobkyně žádná ze žalob na plnění v daném případě nepřipadá v úvahu. Žalobkyně, vědoma si skutečnosti, že ve vztahu k částem pozemků lze vydat vykonatelný rozsudek jen na základě oddělovacího geometrického plánu, kterým zřejmě z těchto částí vznikne nový pozemek, navrhla, aby po prověření užívané plochy určil zpracovatele plánu soud.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Podle žalovaného je podstatou žaloby tvrzení žalobkyně, že faktický stav vlastnictví k dotčené části pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, když žalobkyně má zato, že došlo k mimořádnému vydržení na její straně a skutečný stav má být takový jakého se domáhá v žalobě. Žalovaný s tímto tvrzením nesouhlasil, není podle něj pravda, že by v katastru nemovitostí zapsaný stav vlastnického práva žalovaného neodpovídal skutečnému stavu. Žalovaný tvrdil, že se stal vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Původním vlastníkem předmětných pozemků byla paní , jméno FO, , dat. nar. , datum, . Žalovaný tak nabyl předmětné pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, originárním způsobem. Podle žalovaného u originárního – původního způsobu vlastnictví vzniká vlastnické právo nezávisle na vlastnickém právu předchozího majitele, pokud nějaké bylo. Žalovaný jako vydražitel je z pohledu vlastnictví prvonabyvatelem. Podle žalovaného je pro nabytí vlastnického práva v exekuční dražbě rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že žalovaný jako vydražitel zaplatil nejvyšší podání, přičemž žádné jiné skutečnosti – předchozí vady řízení, skutečnost, že povinný nebyl vlastníkem dražené věci a její vlastník o probíhající exekuci nevěděl apod. Žalovaný dále tvrdil, že je mu od doby nabytí vlastnictví k předmětným pozemkům bráněno původním vlastníkem paní , jméno FO, v plném výkonu vlastnického práva, když paní , jméno FO, využívá všechny možné (i nemožné) opravné prostředky dle právního řádu ČR. Žalovanému, ač je vlastníkem, tak dosud bylo aktivně bráněno v plném užívání nemovitostí. Žalovanému je dosud nepřetržitě paní , jméno FO, bráněno ve vstupu na předmětné pozemky a tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalovanému. Žalovaný v postupu žalobkyně spatřuje šikanózní jednání a jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy tato podala předmětnou žalobu ve chvíli, kdy původní vlastník paní , jméno FO, prohrála všechny opravné prostředky u soudů, jak zvrátit nabytí vlastnictví předmětných pozemků žalovaným. Tento názor žalovaného podporuje i skutečnost, kdy žalobkyni a paní , jméno FO, zastupuje stejný právní zástupce , Jméno advokáta, . Žalobkyně podle žalovaného zneužívá aktuální právní situace ohledně pozemku parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , kdy využívá ve svůj prospěch objektivní bránění výkonu vlastnických práv žalovanému třetí osobou a takovému jednání nepřísluší soudní ochrana. Žalovaný dále tvrdil, že po celou dobu od nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům tato vlastnická práv aktivně brání a uplatňuje k celé části pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , rovněž podal řádné daňové přiznání k dani z nemovitosti vztahující se k celé výměře pozemků a tuto daň po celou dobu řádně platí. Žalovaný rovněž tvrdil, že žalobkyně ani její právní předchůdce nenaplnili podmínku držby vlastnického práva části předmětného pozemku dle § 989 občanského zákoníku, jelikož se žalobkyně fakticky neujala držby, a proto nemohla žalobkyně naplnit podmínku dvaceti let držby.

4. Soud po provedeném řízení a zhodnocení důkazů dle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

5. Z výpisu z KN LV , adresa, , vyrozumění o provedení vkladu do KN ve věci sp.zn. , Anonymizováno, , kupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, jako prodávajícím a žalobkyní a jejím manželem , jméno FO, jako kupujícími dne , datum, ve formě notářského zápisu a registrované notářem dne , datum, a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 o vypořádání SJM při zániku manželství smrtí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 6. 4. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně je od 25. 6. 1986 vlastníkem (ve společném jmění manželů) pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , v obci , adresa, , k.ú. , adresa, a od , datum, výlučným vlastníkem tohoto pozemku.

6. Z výpisu z KN LV , adresa, má soud za prokázané, že žalovaný se stal dne , datum, na základě příklepu v dražbě podle usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, EXDC-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, mimo jiné výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v obci , adresa, , k.ú. , adresa, .

7. Ze zákresu připojeného k žalobě a z geodetického zaměření zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (před změnou žaloby a částečným zpětvzetím) a z fotografií plotu soud zjistil, že v zaměření je mimo jiné červeným šrafováním vyznačena část pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, kudy prochází staré částečně drátěné a částečně plaňkové oplocení se starou kůlnou a příjezdovými vraty k ní a nachází se zde vzrostlé stromy.

8. Místním šetřením provedeným soudem dne , datum, na žalobou vymezené vlastnické hranici mezi pozemkem žalobkyně parc. č. , hodnota, a pozemkem žalovaného par. č. , hodnota, , za účasti žalobkyně, jejího zástupce, synovce žalobkyně , jméno FO, (účastnil se s ohledem na , podezřelý výraz, stav žalobkyně), zástupce žalovaného a z přednesu žalobkyně při tomto místním šetření soud zjistil, že na části pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, vymezené zákresem připojeným k žalobě a geodetickým zaměřením zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, je vedeno staré částečně drátěné a částečně plaňkové oplocení, které zde bylo umístěno již v době nabytí vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. č. , hodnota, v roce 1986, a dále kůlna a příjezdová vrata k ní proložená torzem vozu Mazda, kdy příjezdová vrata a kůlnu jako garáž realizoval manžel žalobkyně po nabytí vlastnictví k pozemku parc. č. , hodnota, v roce 1986, cca v roce 2014.

9. Ze zákresu připojeného k žalobě, z geodetického zaměření zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , z výsledků místního šetření provedeného soudem dne , datum, , fotografií plotu a z geometrického plánu pro rozdělení pozemku ze dne , datum, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že geometrickým plánem je původní pozemek žalovaného parc. č. , hodnota, rozdělen na nově vzniklé pozemky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, přičemž pozemek parc. č. , Anonymizováno, odpovídá části pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, vymezené zákresem připojeným k žalobě a geodetickému zaměření zpracovanému , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , když na pozemku parc. č. , Anonymizováno, je vedeno staré částečně drátěné a částečně plaňkové oplocení, které zde bylo umístěno již v době nabytí vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. č. , hodnota, v roce 1986, a dále kůlna a příjezdová vrata k ní, kdy příjezdová vrata a kůlnu jako garáž realizoval manžel žalobkyně po nabytí vlastnictví k pozemku parc. č. , hodnota, v roce 1986, cca v roce 2014, nachází se zde vzrostlé stromy.

10. Soud v řízení provedl též důkaz spisem zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, ve věci povinné , jméno FO, nar. , datum, , nezjistil z něj však žádné skutečnosti ve vztahu rozhodujícím skutkovým tvrzením účastníků.

11. Na základě provedeného dokazování lze o zjištěném skutkovém stavu učinit následující závěr:

12. Žalobkyně se stala dne 25. 6. 1986 vlastníkem (ve společném jmění manželů) pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, trvalý travní porost, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, a od , datum, je výlučným vlastníkem tohoto pozemku. Žalovaný se stal dne , datum, na základě příklepu v dražbě podle usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne , datum, mimo jiné výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , v obci , adresa, , k.ú. , adresa, . Částí pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, , který hraničí s pozemkem žalobkyně parc. č. , hodnota, , kdy tato část byla specifikována geometrickým plánem pro rozdělení pozemku ze dne , datum, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, jako nový pozemek parc. č. 4351/2 o výměře 137 m2, vzniklý oddělením z původního pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, prochází staré částečně drátěné a částečně plaňkové oplocení se starou kůlnou a příjezdovými vraty k ní, nachází se zde vzrostlé stromy. Oplocení se na této části pozemku nacházelo již v době, kdy se žalobkyně stala vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , tedy k 25. 6. 1986, kůlnu a příjezdová vrata v oplocení vybudoval manžel žalované někdy v roce 2014.

13. Po právním posouzení žalobou uplatněného nároku soud dospěl k závětu, že žaloba je důvodná.

14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně a pasivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu jsou dány tím, že žalobkyně v řízení vystupuje jako pravý vlastník části pozemku žalovaného, kterou dle žalobních tvrzení vydržela, žalovaný je pak v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporné části tohoto pozemku.

15. Žaloba týkající se vydržení nemovitosti je žalobou o určení vlastnického práva. Tato žaloba dle § 80 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyžaduje, aby žalobce úspěšně prokázal naléhavý právní zájem, jinak musí být zamítnuta. „Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá.“ (srov. rozhodnutí NS 3 Cdon 1338/96 ze dne 27. 3. 1997. „Z hlediska zájmu na určitosti vlastnických práv a jejich nespornosti a spolehlivosti jejich evidence v katastru nemovitostí platí, že žalobě na určení vlastnictví je třeba pro její jednoznačnost dát přednost před žalobou na plnění.“ (srov. rozhodnutí NS 22 Cdo 1988/2000 ze dne 11. 7. 2002). Soud tak má za to, že naléhavý právní zájem je dán v takovém případě, kdy je v katastru nemovitostí zapsána jiná osoba než „pravý“ vlastník a proto je naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva vydržením v souzené věci dán.

16. Podle § 1089 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (o. z.), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

17. Podle § 1090 odst. 1 o. z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

18. Podle § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

19. Podle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

20. Mezi zákonné podmínky řádného (běžného) vydržení, tj. u nemovitostí desetiletého tak patří (a) držba po zákonem stanovenou dobu; (b) řádná držba, která se zakládá na právním důvodu; (c) poctivá držba, kdy držitel poctivě věří, že mu věc náleží (viz § 992 o. z.); a (d) pravá držba, kdy k držbě nedošlo na základě vetření, vloudění potajmu či lstí (viz § 993 o. z). Řádnost, pravost a poctivost družby se presumují, není-li prokázán opak (viz § 994 o. z.) U mimořádného vydržení (u nemovitostí 20 let) odpadá požadavek stanovený pod písm. (b), tedy držba se nemusí zakládat na právním důvodu.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně drží předmětnou část pozemku žalovaného od 25. 6. 1986, tedy cca 38 let.

22. S ohledem na žalobní tvrzení a zjištěný skutkový stav je tak jádrem souzené věci otázka držby v rozporu se stavem zápisů v katastru nemovitostí (contra tabulas) a s tím spojený omyl držitele ohledně průběhu vlastnické hranice.23. „Kvalifikace držby nikoliv v nepoctivém úmyslu vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma; jde zde o kritérium obdobné dobré víře v nejméně přísném pojetí. […] Samotný nikoliv nepoctivý úmysl se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (např. že smlouva, na jejímž základě se chopil držby vlastnického práva, je z nějakého důvodu neplatná). Je třeba zvážit, že i vlastnické právo k nemovitosti lze nabýt mimoknihovně (vydržením), takže ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl; to platí tím spíše pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 až 1990, ev. i o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem.“ (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ze dne 19. 4. 2022).

24. V poměru právní věty ad 22. k souzené věci tak lze uzavřít, že jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně a její manžel užíváním předmětné části pozemku žalovaného (např. zbudováním příjezdových vrat v předmětném oplocení a výstavbou kůlny) vědomě někomu působili újmu, šlo v případě žalobkyně o držbu poctivou, na čemž ničeho nemění ani skutečnost, že se žalobkyně v nedávné době před podáním žaloby dozvěděla, že oplocení, příjezdová vrata a kůlna se nacházejí na pozemku žalovaného, když toto povědomí žalobkyně ve světle právní věty ad 22. nemohlo vyvolat držení části pozemku žalovaného žalobkyní v nepoctivém úmyslu.25. „Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. Při posouzení oprávněnosti držby záleží i na tvaru pozemků a jejich umístění v terénu. U pozemku pravidelného tvaru lze zpravidla lépe odhadnout výměru než u pozemku nepravidelného; to platí i o pozemku na rovině oproti členitému terénu. Význam hraje i společné oplocení, rozsah užívání právním předchůdcem apod. […] Judikatura Nejvyššího soudu toleruje podle okolností případu i překročení ve výši až do 50 % výměry nabytého pozemku, výjimečně i více“ (srov. rozhodnutí NS 22 Cdo 3079/2014 ze dne 28. 1. 2015).

26. V řízení bylo prokázáno, že výměra části pozemku žalovaného (viz geometrický plán) činí 137 m2, výměra pozemku žalobkyně činí 1223 m2; poměr tak nepřekračuje 12%. Omyl žalobkyně (a jejího manžela) ohledně průběhu vlastnické hranice tak dle názoru soudu lze omluvit.

27. Argumentace žalovaného, že s ohledem na originární způsob nabytí předmětného pozemku parc. č. , hodnota, žalovaným došlo k přerušení doby mimořádného vydržení, není správná. „Nabytím vlastnického práva k pozemku na základě rozhodnutí o udělení příklepu nezaniká k vydržení způsobilá držba vlastnického práva k takovému pozemku nebo jeho části; rozhodnutí o příklepu nemá vliv ani na běh vydržecí doby.“ (srov. např. rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 3664/2023, ze dne 15. 5. 2024).

28. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl (výrok I.)

29. Ač byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to podle § 150 o. s. ř. (výrok II.) z důvodu, že žalobkyně se vůbec nepokusila před podáním žaloby žalovaného kontaktovat a pokusit se vyřešit věc smírnou cestou.