17 C 25/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Kamilou Petrusovou ve věci žalobce (žalobkyně): Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupeného (zastoupené): advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti 1/ žalovanému (žalované): Jméno žalované A, nar. Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A zastoupenému (zastoupené): ------ 2/žalovanému (žalované): Jméno žalované B, nar. Datum narození žalované B zastoupenému (zastoupené): opatrovníkem Anonymizováno 3/ žalovanému (žalované): Jméno žalované C, nar. Datum narození žalované C bytem Anonymizováno zastoupenému (zastoupené): advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je dědičkou ze závěti označené jako „Poslední vůle“ vlastnoručně sepsanou dne 15. 9. 2008 zůstavitelem jméno FO, narozený rodné přijmení datum, zemřelý dne datum. II. 3/ žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 600 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. O nákladech řízení vzniklých České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 bude rozhodnuto v samostatném usnesení. 1 Žalobou došlou zdejšímu soudu 26. 1. 2025 se žalobkyně domáhá vůči žalovaným určení, že je dědičkou ze závěti po zůstaviteli jméno FO, narozenému dne datum a zemřelému dne datum. Žalobu odůvodnila tím, že byla odkázána pověřenou soudní komisařkou tituly před jménem jméno FO v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli vedeném pod sp. zn. spisová značka k podání žaloby. Je vnučkou zůstavitele jméno FO, který zanechal poslední vůli datovanou dnem 15.9.2008, v níž jednak 3/žalovanou, která je jeho dcerou a matkou žalobkyně vydědil a namísto ní ustanovil svou dědičkou žalobkyni. K vydědění došlo proto, že od roku 2004 nemá o 3/ žalované, žádné zprávy, neví, kde se nachází. Také ona neprojevuje o zůstavitele jako o svého rodiče žádný zájem, zájem neprojevuje ani o žalobkyni jako svou dceru. Dne 17. 11. 2019 pak zůstavitel spolu se svou manželkou sepsal dodatek k poslední vůli, v níž se vyjádřili tak, že žalobkyni zůstavují chatičku, která se nachází v adresa. Teprve v rámci dědického řízení po zůstaviteli se 3/ žalovaná ozvala a přihlásila do dědického řízení a ta také sporuje své vydědění. Dalším dědicem zůstavitele je syn zůstavitele Jméno žalované B, v tomto řízení 2/ žalovaný, který je omezen ve svéprávnosti a v dědickém řízení je zastoupen veřejným opatrovníkem adresa. 2/žalovaný je závislý na alkoholu, lze pochybovat o jeho schopnostech vůbec s majetkem a peněžními prostředky nakládat, přesto nebyl zůstavitelem vyděděn. Soudní komisařka ve svém rozhodnutí odkázala k podání žaloby žalobkyni, u níž shledala, že se její právo jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší. Dle žalobkyně však měla být k podání žaloby odkázána její matka, tedy 3/ žalovaná jako potomek, který byl vyděděn. Žalobkyně je připravená prokázat, že její matka - dcera zůstavitele a v tomto řízení 3/ žalovaná neprojevovala o rodiče zájem, když opustila své rodiče, kteří ji vychovali a řádně o ni pečovali, již jako dospělá žena, a to poté, co jim a dalším rodinným příslušníkům zcizila majetek. Trestní oznámení z důvodu zcizení finančních prostředků na 3/ žalovanou podal jednak její bývalý manžel jméno FO, jednak jméno FO - teta žalobkyně. Zůstavitel projevil svou vůli určitě jasně a uvedl tak důvody vydědění, věděl komu a proč zůstavuje podíl, který by jinak připadl 3/ žalované a dostatečně a přesně vyjádřil důvody, které ho k vydědění 3/ žalované vedly. 3/ žalovaná se nezúčastnila ani posledního rozloučení se zůstavitelem, nepokusila se navázat vztah se svou matkou – 1/ žalovanou. Sama žalobkyně o kontakt s 3/ žalovanou stála, hledala ji prostřednictvím organizace Červený kříž. Zůstavitel zcela vědomě učinil žalobkyni závětní dědičkou, když uvedl, že cit.: „namísto své dcery jméno FO ustanovuji právoplatnou dědičkou vnučku jméno FO“. Dle žalobkyně musí být velikost podílu na ni připadající soudem v řízení přezkoumána, jelikož zůstavitel sepsal dne 17. 11. 2019 listinu, kterou nazval jako dodatek k poslední vůli, který je psán v plurálu a je podepsán jak zůstavitelem, tak i jeho manželkou Jméno žalované A – 1/ žalovanou. V tomto dodatku odkázali žalobkyni chatu, která se nachází na pronajatém pozemku parcelní číslo hodnota v adresa. Dodatek je opatřen podpisy zůstavitele, jeho manželky a dvou svědků. Dle žalobkyně je jeho vůle vyjádřená v dodatku srozumitelná, zřejmá a jím odůvodněná. Jediným nedostatkem je tak vada formy právního jednání, ale i z dodatku je zřejmé minimálně to, že zůstavitel 3/žalovanou vydědil a neuvažoval o ní jako o svém dědici. Soud by tak měl posoudit, v jaké výši má žalobkyně nabýt dědictví, zda je dědičkou toliko z podílu, který by jinak připadl 3/žalované, nebo má nabít na úkor 2/žalovaného a 3/žalované i jejich podíly na chatě. 2 1/žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním došlým soudu 5. 5. 2025, v němž uvedla, že informace, které jsou uvedeny v žalobě, jsou pravdivé. 3/ žalovaná je opustila, připravila o peníze, nikdy je nekontaktovala. Žalobkyně se o ně starala a stará, proto se s manželem rozhodli, že namísto 3/ žalované dostane dědický podíl žalobkyně. Ona sama sepsala stejnou poslední vůli jako její manžel. Nepřeje si, aby po ní 3/ žalovaná dědila, protože jí i zůstavitele opustila, zmizela s jejich penězi, nesnažila se je nikdy kontaktovat, nekontaktovala ji ani po smrti zůstavitele. Jejími dědici tak má být pouze žalobkyně jako její vnučka a 2/ žalovaný - její syn a po její smrti by měl připadnout veškerý majetek žalobkyni na místo 3/ žalované. Dále uvedla, že trvá na tom, aby byla respektována poslední vůle jejího manžela. 3 Opatrovník 2/ žalovaného se k žalobě vyjádřil podáním došlým soudu dne 3. 3. 2025, v němž uvedl, že se odvolávají na jejich dopis ze dne 4. 11. 2024, který zaslali tituly před jménem jméno FO, v němž uvedli, že podle jejich právního názoru se v případě závěti ze dne 15. září 2008 jedná o neplatnou závěť, jelikož zákony neumožňují společnou závěť manželů. To odůvodňují tím, že zůstavitel se v listině vyjadřuje jménem své manželky. Dále, pokud jde o listinu ze 17. 11. 2019 označenou jako dodatek k poslední vůli, dle nich není jasné, zda se jedná o dodatek závěti, neboť tato listina není nijak označená. Považují ji jako závěť novou. Dále mají za to, že nebyla prokázána pravost obou dokumentů, když při jednání dne 22. 10. 2024 v notářské kanceláři poslední žijící svědkyně sepsání poslední vůle jméno FO nevypovídala přesvědčivě, nebyla si ani jistá místem a osobami, které poslední vůli podepsaly, proto neuznávají obě listiny za platné. 4 3/žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním došlým soudu dne 10. 3. 2025, v němž mimo jiné uvedla, že zůstavitelem byly sepsány dvě listiny, a to listina ze dne 15. 9. 2008 a listina ze dne 17. 11. 2019. V obou případech se jedná o tzv. soukromé listiny a je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost, mělo by být tak na žalobkyni, aby tuto pravost a správnost obou listin prokázala. Pokud jde o listinu s datem 15. 9. 2008, má za to, že listina neobsahuje jen vůli zůstavitele, neboť zůstavitel hovoří i jménem své manželky, nejedná se tak o poslední vůli zůstavitele, ale o poslední vůli manželů, a proto ji považuje za neplatnou, jelikož zákon vylučuje tzv. společnou závěť manželů. Dále je otázkou, zda se jedná o holografní či alografní závěť. U jednání konaného dne 26.9.2023 v pozůstalostním řízení bylo zaprotokolováno, že listina byla sepsána před třemi přítomnými svědky, kteří jsou uvedeni na listině. Holografní závěť je platným právním úkonem, pouze pokud byla napsána vlastní rukou zůstavitele a vlastní rukou podepsána, v daném případě však není postaveno najisto, zda zůstavitel předmětnou závěť sepsal vlastní rukou. U jednání konaného dne 22. 10. 2024 v pozůstalostním řízení svědkyně jméno FO na otázku, které osoby byly přítomny při sepisování a podepisování závěti zůstavitele, uvedla, že její maminka, ona a paní jméno FO, jinak si nic nevybavuje, a byl přítomen asi i pořizovatel, také uvedla, že neví, zda byl text sepsán zůstavitelem. Dle 3/žalované je písmo na obou listinách odlišné, první listina je psána velkými tiskacími písmeny, druhá listina je psána formou psacího písma. Pokud by se jednalo o závěť alografní, tedy o závěť, kterou zůstavitel nesepsal vlastní rukou, musel by tak učinit minimálně před dvěma svědky současně přítomnými a výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. K této povinné náležitosti se svědkyně měla vyjádřit cit.: „že zřejmě ano“. Dle 3/ žalované listina datovaná dnem 17. 11. 2019 nesplňuje formální požadavky na závěť a odkázala na ustanovení § 1496 věty druhé Občanského zákoníku, kdy zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou, přičemž obě listiny obsahují vůli manželů, jedná se o společnou závěť, nikoliv o závěť zůstavitele, dále nejsou splněny podmínky pro platnost holografní závěti a nejsou ani splněny podmínky pro platnost alografní závěti a obě listiny jsou neplatnými právními úkony zůstavitele. Pokud jde o její vydědění, je otázkou, zda předmětné prohlášení je platným prohlášením o vydědění, a to z důvodu neplatnosti listiny ze dne 15. 9. 2008, i pokud by tomu tak nebylo, pak setrvává na svém tvrzení, že důvod pro její vydědění nebyl a není dán, a tudíž se jedná o prohlášení neplatné. Poukázala na to, že právo dědit je ústavně zaručeno. Dle 3/žalované žalobkyně ve své žalobě neprokázala, že o svého otce, potažmo oba rodiče neprojevovala zájem, že to byla ona, která opustila své rodiče. Tvrzení o zcizení majetku považuje z pohledu trestního práva za křivé obvinění, za které se nese trestní odpovědnost. Má za to, že je na žalobkyni, aby prokázala, že 3/ žalovaná měla reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měla projevit, tj., zda zůstavitel měl sám zájem se s 3/ žalovanou stýkat a udržovat s ní běžné příbuzenské vztahy. 3/ žalovaná se snažila o kontakt se svou rodinou, avšak bezvýsledně. Když kontaktovala zůstavitele telefonicky, neozýval se či poté, co uslyšel její hlas, položil telefon, přičemž už v době, kdy žila v České republice, jí zůstavitel sděloval, že povinností dětí je navštěvovat rodiče a ne naopak. 3/ žalovaná má za to, že zájem musí být vzájemný, popřela, že by jí nešlo dohledat. Její životní partner kontaktoval telefonicky její rodiče, ti však s ní odmítli hovořit, ponechal jim její telefonní číslo tel. číslo tím, že mohou kdykoliv zavolat, to se však nestalo. Dle 3/ žalované by měla žalobkyně prokázat svá tvrzení, a to, že obě listiny obsahující poslední vůli zůstavitele, jsou pravé a platné a dále by rovněž měla prokázat naplnění důvodů pro vydědění. Žalobu navrhla zamítnout. 5 K výzvě soudu žalobkyně podáním došlým soudu dne 9. 5. 2025 doplnila svou žalobu k pravosti k prokázání pravosti listin a navrhla účastnickou výpověď Jméno žalované A, tedy 1/ žalované, výslech svědkyně jméno FO, neboť obě byly přítomny u sepsání závěti zůstavitelem. Dále navrhla i svůj účastnický výslech, kterým může potvrdit, kdo a jaké listiny jí předal a jak je později ona předala v zalepené obálce soudnímu komisaři. K otázce správnosti pravdivosti navrhla, jak účastnický výslech 1/ žalované, tak výslech svědka jméno FO - bývalého manžela 3/ žalované. K prokázání tvrzení o zpronevěře prostředků a chování 3/ žalované vůči svým rodičům navrhla výslech svědkyně jméno FO. K platnosti listin pak poukázala na ustanovení § 574 Občanského zákoníku, který stanoví, že na právní jednání je nutné třeba hledět spíše jako na platné než neplatné. O platnostech závětí nemá pochyb a je na soudu, aby rozhodl, zda tomu tak je. Obě listiny byly sepsány vlastní rukou zůstavitele, jde tak o závěti holografní, jelikož jsou ale listiny osvědčeny, a ta z roku 2008 dokonce třemi svědky, obstojí i jako závěť alografní. Bylo by i tedy bez významu, zda je zůstavitel sepsal vlastní rukou nebo ne. Zákon nespojuje neplatnost závěti s tím, že pokud je listina sepsána vlastní rukou, nesmí být osvědčena svědky, nebo pokud je svědků více, je závěť neplatná. Ani z výpovědi svědkyně jméno FO nevyplynulo, že by listinu považovala za neplatnou. Pokud 3/ žalovaná namítala, že v závěti je o majetku hovořeno v plurálu, a proto je neplatná, pak poukazuje na to, že pokud jde o projev vůle směru k 3/ žalované ohledně jejího vydědění, je psán v ich formě a žádné vady nemá. Pokud jde o rozdělení majetku a zůstavitel hovořil v plurálu, pak zcela zřejmě proto, že šlo o společný majetek manželů. Tento projev vůle obstojí samostatně bez ohledu na to, zda se v poslední vůli hovoří o majetku v plurálu nebo nikoliv. Dále setrvala na tom, že 3/ žalovaná se nesnažila kontaktovat nikoho z rodiny, ostatně o se takto vyjádřila i 1/ žalovaná ve svém vyjádření ze dne 22. 4. 2025. 6 Jelikož opatrovník 2/žalovaného a 3/žalovaná rozporovali pravost závěti, soud usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka ustanovil soudní znalkyni tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem z oboru písmoznalectví ke zjištění, zda listina datovaná dnem 15.9.2008 (pozn. soudu: v usnesení je chybně uveden datum 1.9.2008) je ručně psaná a podepsaná jméno FO, narozeným dne datum a zemřelým dne datum. 7 Ve věci se konala jednání ve dnech 12.5.2025, 9.10.2025 a 16.10.2025, k nimž se nedostavila 1/žalovaná, 2/žalovaný, jeho opatrovník a 3/žalovaná. Soud tak jednal v jejich nepřítomnosti, a provedl nezbytná dokazování potřebná pro rozhodnutí ve věci. 8 Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: 9 Z listiny označené jako „poslední vůle“ soud zjistil, že jméno FO jednak touto listinou vydědil svou dceru Jméno žalované C, rozenou jméno FO, narozenou dne Datum narození žalované C a jako důvod uvedl zpronevěření rodinných peněz a opuštění jeho a jeho manželku, i svou dceru Jméno žalobkyně, která byla nucena část dluhu po své matce vyrovnat. Dále uvedl, že od roku 2004 nemá o dceři žádné zprávy, neví ani, kde se nachází, dcera nejeví žádný zájem o něho a jeho manželku jako rodiče, stejně tak neprojevuje zájem ani o svou dceru jméno FO, proto na místo své dcery jméno FO ustanovil jako dědičku svou vnučku jméno FO. Dále uvedl, že společný majetek nabytý s jeho manželkou Jméno žalované A, má být rozdělen mezi syna jméno FO a Jméno žalobkyně. Po něm a jeho manželce zůstává byt v osobním vlastnictví v adresa, který s nimi obývá jejich syn jméno FO, pokud nebude syn schopen se o byt finančně starat, nesmí ho prodat, vyměnit ani pronajmout bez vědomí vnučky jméno FO. Dále zůstává chata na pronajatém pozemku v adresa, pořízená za manželství, tu ponechává po smrti jeho a manželky na synovi a vnučce. Peníze, a to ostatní, co po něm a manželce zbude má být rozděleno polovinou. K vozidlu jméno FO, rok výroby 1999, uvedl, že jim jej zakoupila jejich švagrová jméno FO, vozidlo tak zůstává jejím majetkem. Na listině je nečitelný podpis s datem narození datum, je datována dnem 15. září 2008 s dovětkem „tak zní má poslední vůle“. Na listině jsou uvedeni tři svědci, a to jméno FO, jméno FO a jméno FO ...........(příjmení nečitelné) s uvedením jejich občanských průkazů a rodných čísel a připojeny tři nečitelné podpisy. 10 Z listiny označené jako „věc: dodatek poslední vůly“ soud zjistil, že manželé jméno FO (zůstavitel) a Jméno žalované A (1/žalovaná) odkázali své vnučce jméno FO, narozené Anonymizováno chatu, která se nachází v Anonymizováno na pronajatém pozemku čp. Anonymizováno. Své rozhodnutí odůvodnili tím, že vnučka se jim věnuje, pomáhá jim, je jejich hlavní oporou. Zmiňují jejich syna jméno FO, narozeného Datum narození žalované B, pobírá částečný invalidní důchod. V případě exekuce na byt pověřili jejich vnučku Jméno žalobkyně. Na dodatku jsou uvedena jména dvou svědkyň jméno FO, bytem adresa a jméno FO, bytem adresa, k nim připojeny nečitelné podpisy. Listina je podepsána Jméno žalované A a jméno FO s datací 17. 11. 2019. 11 Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 11. 2024, č.j. spisová značka soud zjistil, že bylo uloženo pozůstalé vnučce Jméno žalobkyně, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu proti dědicům ze zákona, a to proti pozůstalé manželce Jméno žalované A, proti pozůstalému synovi jméno FO a proti pozůstalé dceři Jméno žalované C na určení, že je dědičkou zůstavitele ze závěti, a to poté, co provedeným šetřením v dědickém po zůstaviteli jméno FO bylo zjištěno, že zůstavitel byl ženatý, měl dvě děti. V průběhu řízení o pozůstalosti došlo ke sporu mezi účastníky o to, zda jsou holografní závěť zůstavitele obsahující rovněž prohlášení o vydědění pozůstalé dcery Jméno žalované C sepsaná před třemi svědky a dodatek k poslední vůli zůstavitele ze dne 17. 11. 2009 pravá a platná právní jednání. Pozůstalá manželka Jméno žalované A i závětní dědička pozůstalá vnučka Jméno žalobkyně po seznámení s holografní závětí ze dne 15. 9. 2008 a dodatkem k závěti ze dne 17. 11. 2019 prohlásily, že tuto závěť i dodatek k ní uznávají za pravé a platné právní jednání a nemají k nim námitek. Pozůstalá dcera jméno FO a pozůstalý syn Jméno žalované B listiny zpochybnili, přičemž pozůstalá dcera Jméno žalované C výslovně popřela platnost i pravost závěti a dodatku k závěti s tím, že závěť neobsahuje vůli zůstavitele, neboť zůstavitel hovoří i jménem manželky a že se jedná o poslední vůli manželů a vzhledem k této skutečnosti se jedná o závěť neplatnou, neboť zákon vylučuje tzv. společnou závěť manželů. Také uvedla, že pro její vydědění nejsou zákonné důvody a ve vyjádřeních uvedla mimo jiné, že není pravdou, že rodinné peníze zpronevěřila a před zákonem utekla do zahraničí, nebylo proti ní vedeno žádné trestní řízení, není jí známo, že by na ni bylo podáno trestní oznámení pro tvrzenou zpronevěru či jinou trestnou činnost. Snažila se o kontakt se svou rodinou, avšak bezvýsledně. Zůstavitel sám žádný zájem o ni neprojevoval. Když ho telefonicky kontaktovala, neozýval se, poté, kdy slyšel její hlas, tak položil telefon. Vztahy mezi ní a zůstavitelem nebyly nikdy vřelé, ani otec o ní nejevil dostatečný zájem. Pozůstalý syn Jméno žalované B, který je omezen ve svéprávnosti, popřel platnost i platnost závěti i dodatku a uvedl, že závěť obsahuje věty, kde se zůstavitel vyjadřuje i jménem své manželky, podle textu se tak nejedná o vůli zůstavitele, ale o vůli manželů, proto se jedná o poslední vůli neplatnou. Nebyla prokázána pravost obou dokumentů, neboť při jednání poslední žijící svědkyně sepsání poslední vůle nevypovídala přesvědčivě a nebyla si ani jistá místem a osobami, které poslední vůli podepsaly. Soudní komisařka tak uzavřela, že pro vyřešení sporu o dědické právo je v tomto případě třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné. Závěť a vydědění zůstavitele byly sepsány ve formě soukromé listiny, je proto na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Odkázala na ustanovení § 1672, § 1673 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož právní jednání pro případ smrti zůstavitele, to je závěť a vydědění, byly pořízeny ve formě soukromé listiny a vzhledem k tomu, že pozůstalé děti zpochybňují ze skutkového hlediska pravost a platnost závěti a právního důvodu dědění závětní dědičky pozůstalé vnučky Anonymizováno, jejíž dědické právo se opírá o shora citovanou soukromou listinu, jeví se soudu dědické právo pozůstalé vnučky jméno FO jako nejslabší. Proto byla odkázána, aby uplatnila svá práva žalobou. 12 Ze znaleckého posudku reg.č. č. účtu vypracovaného soudní znalkyní tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem dne 11.8.2025 soud zjistil, že analýzou, syntézou a následnou komparací sporného textu a textu srovnávacího materiálu byly zjištěny znaky shodné, a to, co do tvaru, velikosti i posloupnosti pohybů v rovině obecné i zvláštní. Analýzou, syntézou a následnou komparací sporného podpisu a podpisu srovnávacích materiálů byly zjištěny znaky především shodné nebo podobné. Podobné znaky jsou důsledky variability dynamického stereotypu návyku psaní. Soudní znalkyně učinila závěr, že listina datovaná dnem 15. 9. 2008 označená jako poslední vůle, je ručně psaná a podepsaná zůstavitelem jméno FO, narozeným datum a zemřelým dne datum. 13 Z protokolu o jednání ze dne 22.10.2024 v dědické věci sp.zn. spisová značka soud zjistil, že u jednání byly přítomny žalobkyně, opatrovník 2/žalovaného, právní zástupkyně 3/žalované a svědkyně jméno FO, ta mimo jiné k oběma listinám (tj. ze dne 15.9.2008 a 17.11.2019 uvedla, že podpis na obou listinách je její, dále byly přítomny při sepisování a podepisování závěti i její maminka a 1/žalovaná, a asi i pořizovatel, u dodatku rovněž její maminka a 1/žalovaná. Zůstavitel byl při sepisování závěti přítomen, byli u toho všichni. O dodatku si myslela, že jde o pokračování závěti, vnímala ho jako společný projev vůle zůstavitele a 1/žalované. Při sepsání závěti i dodatku byl zůstavitel určitě v dobré psychické kondici. 14 Z výslechu soudní znalkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem soud zjistil, že není žádných pochyb o tom, že by zůstavitel jméno FO předmětnou závěť vlastnoručně nesepsal. K dataci listiny uvedla, že opravuje závěr znaleckého posudku, když sama otázku soudu opsala z ustanovení v usnesení, kde je také v textu odkaz na listinu s datací 1. 9. 2008, nicméně z obsahu celého znaleckého posudku i její přílohy, kdy je přílohou poslední vůle datovaná 15. 9. 2008 zřejmé, že se jedná o listinu datovanou dnem 15. 9. 2008. 15 Další dokazování listinami, výslechy svědků i účastnickými výpověďmi soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti. 16 Žalobkyně závěrem uvedla, že na žalobě trvá, navrhla, aby soud určil, že je dědičkou ze závěti sepsané dne datum jméno FO. Má za to, že závěť je platná i přes gramatický styl, na který poukazuje 3/žalovaná. Pokud jde o druhou listinu označenou jako dodatek k poslední vůli, vnímá jej jako interpretační zdroj k poslední vůli, nikoliv jako dodatek poslední vůle, který by měl mít i náležitosti závěti. Náklady řízení požadují přiznat jen vůči 3/žalované, která by také měla nést náklady státu za znalecký posudek. 17 3/žalovaná závěrem odkázala na dříve uvedené, kdy listina sepsaná dne datum je dodatkem k poslední vůli neplatným, jelikož jde o společnou závěť. K listině ze dne datum uvedla, že znaleckým posudkem byla shledána jako pravá a holografní, otázkou zůstává její platnost, kdy v závěti se hovoří v množném čísle, obsahuje tak i vůli manželky zůstavitele, proto ji považuje za neplatnou a navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. Náklady řízení žádá přiznat jen vůči žalobkyně, která by také měla nést náklady státu za znalecký posudek. 18 Dle ust. § 476 odst. 1 - 3 zák. č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013 (dále jen „ObčZ ve znění platném do 31.12.2014“) zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Společná závěť více zůstavitelů je neplatná. 19 Dle ust. § 476a ObčZ ve znění platném do 31.12.2014 vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. 20 Dle ust. § 476b ObčZ ve znění platném do 31.12.2014 závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat. 21 Dle ust. § 565 věty první ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 22 Dle ust. § 574 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku ve znění platném od 1.1.2014 (dále jen „ObčZ ve znění platném od 1.1.2014“) na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. 23 Dle ust. § 1494 odst. 1, 2 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. 24 Dle ust. § 1496 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou. 25 Dle ust. § 1532 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. 26 Dle ust. § 1533 Občanského zákoníku kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. 27 Dle ust. § 1534 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. 28 Dle ust. § 1539 odst. 1, 2 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí. 29 Dle ust. § 1672 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. 30 Dle ust. § 1673 odst. 1, 2 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podání žaloby odkáže každý dědic ze závěti nebo dědic zákonný. Proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědic. Uvede-li zůstavitel důvod vydědění, odkáže se k podání žaloby potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod vydědění uveden, odkáže se k podání žaloby ten, kdo má dědit na jeho místě. 31 Dle ust. § 170 odst. 1 z.ř.s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu která nesmí být kratší než 2 měsíce. 32 Dle ust. § 3069 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. 33 Dle ust. § 3070 ObčZ ve znění platném od 1.1.2014 zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Totéž platí o dovětku i o vedlejších položkách pro pořízení pro případ smrti, pokud jim právní předpisy účinné v době, kdy byly dovětek nebo pořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné. Těmito ustanoveními zákona se soud při svém rozhodování řídil. Ze shora učiněných skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a byla podána včas. Zůstavitel jméno FO (manžel 1/žalované, otec 2/žalovaného a 3/žalované a dědeček žalobkyně) zanechal vlastnoručně sepsanou a podepsanou závěť datovanou dne 15.8.2008, v níž jednak povolal jako své dědice žalobkyni a 2/žalovaného, kterým zůstavil celou svou pozůstalost rovným dílem, jednak vydědil 3/žalovanou z důvodu, že o něj a jeho manželku trvale neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měla, neboť odcestovala do zahraničí a opustila své rodiče, o které se dlouhá léta nezajímá, jednak i z důvodu, že měla zůstaviteli a jeho manželce jako rodičům zpronevěřit peníze. K závěti byly připojeny tři podpisy svědků. V dodatku k poslední vůli datovaném dne 17.11.2019 pak zůstavitel a 1/žalovaná společně prohlásili, že určují jako dědičku jejich chaty v adresa žalobkyni. Na dodatku jsou uvedeny jejich podpisy a podpisy svědkyň jméno FO a jméno FO. V pozůstalostním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka po seznámení se závětí ze dne 15.8.2008 a dodatkem k poslední vůli ze dne 17.11.2019 žalobkyně a 1/žalovaná prohlásily, že je uznávají za pravé a platné právní jednání zůstavitele, 2/žalovaný a 3/žalovaná je zpochybnili, a to jak platnost (argumentovali tím, že obě listiny jsou sepsány společně manželi jméno FO, přičemž zákon toto vylučuje), tak pravost, když poslední žijící svědkyně nevypovídala přesvědčivě, nebyla si jista místem a osobami, které poslední vůli sepsali. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že závěť sepsal a podepsal zůstavitel vlastní rukou, jde tak o závěť holografní (a to bez ohledu na to, že k závěti byly připojeny zcela navíc i podpisy tří svědků) a o závěť pravou. Pokud jde o její platnost, závěť splňuje i tyto náležitosti, je písemná, obsahuje jak vlastnoruční podpis zůstavitele, den, měsíc i rok jejího pořízení, tak zcela jasný úmysl zůstavitele povolat jako své dědice žalobkyni a 2/žalovaného. Soud neshledal, že by závěť byla neplatná z důvodu, že zůstavitel píše v některých pasážích závěti v množném čísle, tj. „náš společný majetek nabytý s manželkou.....jsme se rozhodli po naší smrti rozdělit....po nás zůstává byt v osobním vlastnictví...“ , neboť je zřejmé, že zůstavitel se takto zmiňoval jen a pouze o majetku nabytém za trvání manželství s 1/žalovanou. Soud neshledal, že by závěť ze dne 15.9.2008 byla v části, v níž jsou povoláni jako dědici žalobkyně a 2/žalovaný byla nesprávná. Ke správnosti závěti ze dne 15.9.2008 v části týkající se vydědění 3/žalované pro to, že o zůstavitele a jeho manželku trvale neprojevovala a neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měla, neboť odcestovala do zahraničí a opustila své rodiče, o které se dlouhá léta nezajímá, jednak i z důvodu, že měla rodičům zpronevěřit peníze, má soud za to, že za situace, kdy 3/žalovaná jako vyděděný potomek zůstavitele tvrdí, že byla vyděděna neprávem, měla by být v pozůstalostním řízení k podání žaloby pro nesprávnost závěti odkázána 3/žalovaná dle ust. § 1673 odst. 2 Obč.Z. (srovnej rozsudek NS ČR, sp.zn. 24Cdo 1044/2025 – cit.: V případech, kdy nepominutelný dědic kromě důvodů vydědění zpochybňuje (právě) také pravost a platnost pořízení pro případ smrti, jímž zůstavitel současně vydědil nepominutelného dědice, případně pravost a platnost prohlášení o vydědění, bylo-li učiněno samostatnou listinou a zůstavitel pro případ smrti nepořídil či pořízení pro případ smrti učinil jen o části majetku nebo pořízení pro případ smrti učinil a nepominutelný dědic zpochybňuje také jeho pravost a platnost, a v případě úspěchu mu podle hmotného práva bude svědčit právo na dědický podíl (nikoliv pouze právo na povinný díl), má dovolací soud za to, že tímto vzniká mezi dědici spor o dědické právo, který je třeba vyřešit s ohledem na okolnosti případu postupem podle ustanovení § 169 nebo § 170 z. ř. s. Uvede-li zůstavitel důvod vydědění, odkáže se k podání žaloby potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod vydědění uveden, odkáže se k podání žaloby ten, kdo má dědit na jeho místě – viz ust. § 1673 odst. 2 Obč. zák.). Jelikož zůstavitel vydědil 3/žalovanou a uvedl v závěti i důvody vydědění, měla být odkázána k podání žalobkyně 3/žalovaná. Soud se proto touto částí závěti nezabýval. Pokud jde o dodatek k poslední vůli datovaný dnem 17.11.2019, pak s ohledem na zcela zjevný nedostatek platnosti závěti, když byla sepsána společně zůstavitelem a jeho manželkou – 1/žalovanou, pravostí nezabýval. Navíc žalobkyně v průběhu řízení dala zcela jednoznačně najevo, že její žaloba směřuje pouze na určení, že je dědičkou ze závěti datovanou dnem 15.9.2008. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě výrokem I. rozsudku vyhověl. 34 Výrokem II. rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7, § 9 odst. 3, písm. a), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající ze čtyř úkonů po á 3 700 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za písemné podání/ návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za účast u jednání ve dnech 12.5.2025 a 9.10.2025. Vedle toho advokátovi náleží čtyři paušální náhrady výdajů po á 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. Žalobkyně náklady řízení požadovala toliko po 3/žalované, soud proto uložil 3/žalované povinnost uhradit tyto náklady řízení žalobkyni. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s ust. § 149 o. s. ř . Pokud žalobkyně žádala přiznat i úkony jejího právního zástupce spočívající v právním rozboru věci - stanovisku pro klientku ze dne 30.11.2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., dále za poradu advokáta s žalobkyní přesahující jednu hodinu dne 16.9.2025 dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) a.t., pak žalobkyně, resp. její právní zástupce nedoložil, že by právní rozbor věci pro ni vypracoval, ani nedoložil existenci porady přesahující jednu hodinu dne 16.9.2025. Obdobně soud nepřiznal žalobkyni ani úkony jejího právního zástupce spočívající v podání ze dne 9.5.2025 a v podání ze dne 30.5.2025 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a h) a.t., neboť jednak žalobkyně podání ze dne 9.5.2025 učinila na výzvu soudu, měla tak učinit již v žalobě, jednak podáním ze dne 30.5.2025 dodala na výzvu soudu srovnávací materiál pro znalecké zkoumání, přičemž i tento materiál měl být již součástí žaloby, pakliže ostatní dědici zpochybňovali pravost závěti. 35 Výrokem III. rozsudku soud dle ust. § 148 o.s.ř. podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož v době vydání rozsudku nebyly soudu známa celková výše nákladů řízení v souvislosti se znaleckým posudkem, neboť sice usnesením ze dne 5.9.2025, č.j. spisová značka přiznal soudní znalkyni tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem za vypracování znaleckého posudku odměnu ve výši 49 102 Kč a právní moc nastala dnem 30.9.2025, avšak nebyly známy náklady za znalečné v souvislosti s výslechem znalkyně u jednání konaného dne 9.10.2025. Soud proto rozhodl tak, že o těchto nákladech bude rozhodnuto v samostatném usnesení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.