18 C 111/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 10 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 540 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 999,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 928, 7 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky 7 984, 05 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23, 72 % ročně z částky 7 984, 05 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svým návrhem domáhá vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za dobu řádného trvání smlouvy částku 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23, 72 % p. a., částku 2 000 Kč za administrativní činnost a 4 000 za hotovostní inkaso splátek. Dále bylo smlouvou sjednáno pojištění ve výši 292 Kč. Žalovaný uhradil ke dni postoupení částku 7 150 Kč, ke dni 6. 12. 2019 činila dlužná jistina částku 7 984, 05 Kč a dlužný poplatek částku 2 222,95 Kč. Sjednaný úrok činí 23, 72%. Pohledávka v žalovaného byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne 6. 12. 2019 informován. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou existující podle právního řádu České republiky, žalovaný je státním příslušníkem [označení státu] republiky, soud se nejprve zabýval pravomocí podepsaného soudu k projednání sporu, která vyplývá, s ohledem na trvalé bydliště žalované v obvodu zdejšího soudu, z ustanovení článku 4 odstavce 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012, čísla 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis) v návaznosti na ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V době podání žaloby se žalovaný již mohl zdržovat v domovském státě. I tak by však byla založena pravomoc soudů České republiky k projednání sporu bez ohledu na postavení žalovaného jako spotřebitele ze smlouvy o zápůjčce dle ustanovení článků 17 odstavce 1. písmena c), 18 odstavce 2. Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaný vystupoval jako tzv. aktivní spotřebitel, který uzavřel smlouvu na území České republiky mimo svůj domovský stát, na jejímž území měl být závazek žalovaného uhradit poskytnutou půjčku s úroky splněn, pravomoc soudů České republiky k projednání sporu tak plyne z ustanovení článku 7 odstavce 1. písmena a) Nařízení Brusel I bis. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně). Ze zákaznické karty vyplněné dne [datum] původní věřitelkou soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce byl žalovaný dotazován na své osobní, sociální a majetkové poměry a předložil poskytovateli zápůjčky doklady tyto poměry prokazující s tím, že byl zjištěn jeho použitelný příjem ve výši 6 065 Kč měsíc. Dále svým podpisem na této kartě potvrdil, že mu bylo poskytnuto poučení podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, pravdivost sdělených údajů a to, že se nenachází v insolvenčním řízení. S žalovaným byla tentýž den uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky. Uvedenou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč s poslední splátkou ve zbytku. Žalovaný se kromě zapůjčené částky zavázal vrátit poplatek ve výši 7 400 Kč, který je složen z poplatku za administrativní činnost, úroku z prodlení, poplatku za hotovostní inkaso a pojištění. Žalovaný byl zároveň seznámen z RPSN. Ze smlouvy o zápůjčce je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila a žalovanému částku vyplatila v hotovosti, žalovaný však svých povinností nedostál a dluží částku právě žalovanou. Z výzvy k úhradě závazků a oznámení o postoupení pohledávky (včetně podacích lístků pošty), má soud za prokázané, že žalované straně bylo oznámeno (na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě) postoupení pohledávky a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, podle které věřitel poskytl žalovanému zápůjčku 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal kromě jistiny zápůjčky zaplatit i poplatky, jejichž struktura je podrobně ve smlouvě popsána. Žalovaný dále svým podpisem na smlouvě potvrdil, že smlouvu uzavřel na základě dostatečných a odborně poskytnutých informací ze strany věřitele, což vyplývá ze zákaznické karty i Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Půjčku měl žalovaný splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný svůj smluvní závazek nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6. 12. 2019, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne (oznámení o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019, podací lístek). Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.), jako vztah plynoucí z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., jejich výše byla stanovena s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na kterou bylo ze strany věřitele řádně plněno. Žalovaný však svých závazků vyplývajících z této smlouvy nedostál, proto mu bylo uloženo zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a nákladech za právní zastoupení. Z částky 10 540 Kč se jedná o tři účelně vynaložené úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 177/96 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon, a tři paušály dle ust. § 14b odst. 5 AT ve výši 100 Kč za jeden úkon. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21% z těchto částek (mimo soudního poplatku). Celkem se jedná o částku 2 252 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalobkyně. Odměnu a náhrady zástupce žalobkyně omezil soud v souladu s ust. § 14b AT, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení právního zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.