18 C 349/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem osobní údaje zástupce o: zaplacení částky 5 611 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 611 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 5 611 Kč ve výši 9,75 % p. a. za dobu od 12. 4. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 611 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že vozidlo [registrační značka], [VIN kód] je evidované v centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 15. 6. 2018 do 5. 10. 2018 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). V daném období byl přitom vlastníkem vozidla žalovaný, který je osobou povinnou k úhradě příspěvku. Základ příspěvku byl stanoven podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou ve výši 47 Kč, která je vynásobena počtem dní, tj. 113 dní. Dále žalobkyni náleží náklady na uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč Celkem žalovaný dluží částku 5 611 Kč, kterou ani přes výzvu neuhradil. Protože se příspěvek stal splatným po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy žalovanému, požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení od 12. 4. 2019. Žalovanému byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník, který namítl nedostatek příslušnosti soudu ve věci rozhodnout, neboť žalovaný je státní příslušník [země] a nebylo nijak zjištěno, že by se v době podání žaloby na území České republiky zdržoval. Soud nejprve zkoumal otázku své pravomoci a příslušnosti, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Vztahy s [země] jsou upraveny smlouvou č. 123/2002 Sb. m. s., podle které odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. (čl. 51). Vzhledem k tomu, že se jedná o speciální regres a ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody (nezaplacení povinného pojištění) došlo na území České republiky, k posouzení vztahu účastníků se použije české právo a české soudy jsou také pravomocné ve věci rozhodnout. Protože smlouva neurčuje pravidlo pro určení místní příslušnosti, použije se vnitrostátních procesních pravidel České republiky, v tomto případě § 86 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„), když poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo v obvodu podepsaného soudu. Nad to případný nedostatek místní příslušnosti byl zhojen zahájením jednání (§ 105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“) Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód], bylo v období od 15. 6. 2018 do 5. 10. 2018 evidované v centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti (povinné ručení). V daném období byl přitom vlastníkem vozidla žalovaný, který je ve smyslu ust. 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti osobou povinnou k úhradě příspěvku. Protože příspěvek neuhradil ani 30 dnů po výzvě doručené mu dne 15. 12. 2018 a splatnost příspěvku nastala 11. 4. 2019, dostal se svým plněním do prodlení dnem 12. 4. 2019. Částku 300 Kč soud žalobkyni přiznal s odkazem na ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Právní vztah mezi účastníky upravuje zákon o pojištění odpovědnosti. Nárok na příslušenství pohledávky vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za právní zastoupení, a to 3 úkonech právní pomoci dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši 200 Kč za jeden úkon (předžalobní výzva, příprava a převzetí, sepis a podání žaloby a 3 paušálech dle ust. § 14b odst. 5 AT ve výši 100 Kč za úkon, S ohledem na to, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží mu s odkazem na ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21 % z přiznaných částek, mimo soudního poplatku. Celkem na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 1 489 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalované straně k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.