18 C 364/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem osobní údaje zástupce o zaplacení částky 183 299,66 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 183 299,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlené z částky 701.80 Kč za období od 10.04.2020 do 13.05.2020, z částky 848,33 Kč za období od 14.05.2020 do 30.06.2020, z částky 1160,66 Kč za období od 01.07.2020 do 05.07.2020, z částky 17 718,63 Kč za období 06.07.2020 do 05.08.2020, z částky 34 840,66 Kč za období od 06.08.2020 do 05.09.2020, z částky 51 900,66 Kč za období od 06.09.2020 do 05.10.2020, z částky 68 960,66 Kč za období od 06.10 2020 05.11.2020, z částky 86 020,66 Kč za období od 06.11.2020 do 05.12.2020, z částky 103 110,66 Kč za období od 06.12.2020 do 05.01.2021, z částky 120 140,66 Kč za období od 06.01.2021 do 05.02.2021, z částky 137 200,66 Kč za období od 06.02.2021 do 25.02.2021, z částky 149 179,66 Kč za období od 26.02 2021 05.03.2021, z částky 166 239,66 Kč za období od 06.03 2021 05.04.2021, z částky 183 299,66 Kč za období od 06.04.2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výši 82 597,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou podepsanému soudu dne 1. 12. 2020 ve znění změny žaloby ze dne 27. 4. 2021 a doplněných tvrzení ze dne 8.7.2021 domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a odevzdat žalobkyni byt číslo sestávající z obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny, záchodu, spíže a předsíně, který se nachází ve anonymizováno patře domu adresa v ulici ulice, obec a číslo, který je součástí pozemku parc. číslo katastrální uzemí, územní celek (dále jen„ byt“), a to do 15 dnů od právní moci rozsudku a zároveň, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu za neoprávněné užívání bytu ve výši ujednaného nájemného a služby spojené s užíváním bytu v částce 183.299,66 Kč s příslušenstvím.

2. Soud vydal ve věci částečný rozsudek ze dne 9.6.2021, č.j. 18 C 364/2021-51, kterým uložil žalovanému vyklidit a odevzdat žalobkyni byt do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku. Soud v předmětném rozsudku učinil závěr, že mezi účastníky byla sjednána nájemní smlouva na dobu určitou do 31. 12. 2019, avšak žalovaný přes několikeré výzvy žalobkyně předmětný byt nevyklidil, ačkoliv mu byla ještě ve lhůtě tří měsíců od skončení nájmu tj. dne 25. 3. 2020 doručena výzva k vyklizení bytu a byl žalobkyní zcela jasně informován o tom, že k prodloužení nájemní smlouvy nedojde. O náhradě nákladů soud nerozhodl a odkázal na konečné rozhodnutí ve věci.

3. Žalobkyně k projednávané části žaloby uvádí, že jako výlučný vlastník předmětného bytu a uzavřela dne 15. 7. 2019 s žalovaným smlouvu o nájmu bytu ze dne datum (dále jen„ nájemní smlouva“) na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019. Nájemné bylo sjednáno ve výši 16 000 Kč měsíčně a záloha za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 060 Kč měsíčně. Žalovaný tak byl povinný měsíčně platit celkovou částku 17 060 Kč se splatností k 5. dni v měsíci. Žalovaný po skončení nájmu byt nevyklidil a neodevzdal žalobkyni a navzdory opakovaným výzvám ze strany žalobkyně k vyklizení bytu jej užívá až do současnosti. Žalobkyně proto uplatnila nárok na zaplacení náhrady za neoprávněné užívání bytu ve výši ujednaného nájemného s odkazem na ustanovení § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a čl. XV., odst. 3 nájemní smlouvy. Žalovaný přestal hradit náhradu ve výši nájemného od měsíce července 2020. Žalobkyně tak nárokuje za červenec 2020 částku 16 620 Kč a následně částku 17 060 Kč/měsíc za měsíce srpen roku 2020 až duben roku 2021. Dále žalobkyně nárokuje částku 1.060,66 Kč, která představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaný hradil částku 17 060 Kč opožděně, konkrétně za měsíc leden 2020 dne 9. 4.2020, za měsíc únor dne 9.4.2020, za měsíc březen dne 9.4.2020, za měsíc duben částku 17.500 Kč dne 13.5.2020, za měsíc květen částku 17 060 Kč dne 30.6.2020 a za měsíc červen částku 17 060 Kč dne 30.6.2020. Žalobkyně přeplatek 440 Kč ze dne 13.5.2020 započetla na náhradu za užívání bytu za měsíc červenec 2020. Dále žalobkyně nárokuje částku ve výši 11.979 Kč z titulu nedoplatku nákladů za služby spojené s užívání bytu za rok 2020. Náhrada za služby sestává z náhrady za dodávku vody a odvádění odpadních vod v celkovém množství 127 m3 vody, na které žalovaný již zaplatil částku 2 640 Kč, za spotřebovanou vodu tedy dluží částku 9.341 Kč. Náhrada za služby je tvořena také částkou 80 Kč za měsíc za provoz společné televizní antény, přičemž žalovaný za rozhodné období dluží 480 Kč. Služby spojené s užívání bytu jsou dále tvořeny náklady za provoz výtahu v částce 255 Kč, náklady za osvětlení společných částí domu v částce 50 Kč, náklady za úklid společných prostor v domě v částce 874 Kč, náklady za odvoz a likvidaci odpadu v částce 1 128 Kč, náklady za deratizaci v částce 91 Kč. Žalobkyně provedla rozúčtování nákladů vynaložených na služby tak, že počet dnů zúčtovacího období vynásobí počtem obyvatel v domě a následně vydělí podílem žalovaného, který sestává ze dvou osob x 365 dní. Žalobkyně zaslala žalovanému roční vyúčtování za služby dne 12. 2. 2021 doporučeně poštou. Žalovaný si však zásilku odmítl vyzvednout, proto jí pošta vrátila zpět odesílateli (žalobkyni). Nedoplatek za služby byl splatný do 14 dnů od vyúčtování, tj. dne 25.2.2021. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil.

4. Žalovaný ke své obraně pouze obecně uvedl, že nedluží částku požadovanou žalobkyní a namítl, že služby nebyly žalobkyní řádně vyúčtovány. Žalovaný uvedl, že třikrát hradil na dluh, ovšem není schopen tyto platby identifikovat. Je nájemcem předmětného bytu, ve kterém stále bydlí již 10 let. Žalovaný dále uvedl, že pokud došel soud k závěru, že obývá byt na základě bezdůvodného obohacení, je otázkou, zda bezdůvodně obohacující se musí platit stejné složky služeb spojených s užíváním bytu jako nájemce, přičemž zejména poukázal na položky za revizi výtahu. Žalobce nikterak nerozporoval faktury, kterými žalobkyně doložila výdaje za služby poskytnuté žalovanému v souvislosti s užíváním bytu.

5. Soud usnesením ze dne 17 5. 2021 připustil změnu žaloby učiněnou v podání ze dne 27.4.2020, kterou žalobkyně nově domáhá částky 183 229,66 Kč.

6. Při jednání dne datum soud žalovaného vyzval a poučil dle § 118 a odst. 1,3 o.s.ř., aby doplnil svá skutková tvrzení ohledně toho, že měl plnit na služby spojené s užívání bytu.

7. Účastníci učinili nesporným uzavření tvrzené nájemní smlouvy na dobu určitou do 31. 12. 2019 s tím, že žalovaný měl také k tomuto dni byt vyklidit.

8. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že vlastníkem bytu je žalobkyně (viz výpis z katastru nemovitostí). Smlouvou o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky dne 15. 7. 2019 bylo prokázáno, že nájemní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 (viz článek III smlouvy), přičemž nájemné bylo sjednáno ve výši odpovídající částce 16.000 Kč/měsíc, záloha za služby spojené s užíváním bytu ve výši odpovídající částce 1 060 Kč/měsíc za žalovaného a jednu další osobu (viz čl. IV, odst. 1 nájemní smlouvy). Smlouvou o nájmu bytu bylo prokázáno, že s žalovaným bude v bytě žít jedna další osoba (viz čl. VI. Smlouvy). Dále bylo smlouvou o nájmu sjednáno, že„ Jestliže nájemce neodevzdá byt nejpozději v den skončení nájmu, má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá, případně, kdy byt svépomocně vyklidí pronajímatel“ (viz čl. XV. smlouvy o nájmu). Žalovaný byl vyrozuměn, že žalobkyně nemá zájem na prodloužení nájemní smlouvy, o čemž informovala právního zástupce žalovaného již dne 20. 12. 2019 a dále i dne 9. 3. 2020. Z výzvy k opuštění bytu ze dne 24. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení bytu nejpozději dne 31. 3. 2020. Tuto výzvu žalovaný osobně převzal dne 25. 3. 2020 (viz výzva ze dne datum a ze dne datum s podpisem žalovaného). Z uznání dluhu ze dne 15. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj dluh za užívání bytu od 1. 7. 2020 do 15. 9. 2020 v částce 42 210 Kč s tím, že v článku I. odst. 5 prohlásil, že od 1. 1. 2020 do 15. 9. 2020 užívá byt bez právního důvodu po skončení nájmu. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva vyzývající k vyklizení bytu, ve které žalobkyně upozorňuje žalovaného, že je oprávněna žádat nájemné až do dne, kdy žalovaný byt skutečně vyklidí (viz předžalobní výzva ze dne datum včetně dodejky). Žalovanému byly poskytnuty za rok 2020 služby v částce 18 339 Kč, na které hradil pouze 6 360 Kč, vznikl tak nedoplatek ve výši 11 979 Kč (viz tabulka č. 1 dluh za neoprávněné užívání bytu od ledna 2020 do dubna 2021 včetně rozúčtování jednotlivých položek, protokol o provedení práce deratizace ze dne 08. 12. 2020, Faktura číslo 2020 a Vyčíslení souvisejících nákladů deratizace, odvoz a likvidace odpadů, vyčíslení žalobce – faktura číslo Faktura číslo listina s názvem poplatek za komunální odpad včetně Vyčíslení anonymizováno obec, listina osvětlení společných částí domu, vyčíslení žalobce faktura- průvodka číslo), listina úklid společných částí domu, vyúčtování žalobkyně faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo, faktura č. číslo a faktura č. číslo), listina Vodné/stočné tabulka žalobkyně, průvodka z došlé faktury číslo vyúčtování faktura číslo), faktura elektřina za období 25.02.2020 23.02.2021, výtah z vyúčtování žalobkyně, průvodka k došlé faktuře číslo 04, faktura- datum spotřeby elektřiny od za dobu od 23.02.2019 – 24.02.2020 a od 25.02.2020 - 23.02.2021, průvodka k došlé faktuře včetně vyúčtování, faktura daňový doklad právnická osoba anonymizována dvě slova číslo).

9. Z dalších ve věci předložených důkazů soud, v části sporu týkající se povinnosti žalovaného zaplatit 183 299,66 Kč s příslušenstvím, nezjistil pro věc žádných rozhodných skutečností.

10. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaný užíval předmětný byt nejprve na základě práva nájmu, toto právo skončilo uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán tj. dnem 31. 12. 2019. Po skončení nájmu žalovaný pokračuje v užívání předmětného bytu bez právního titulu, přičemž nebylo nijakým způsobem ze strany žalovaného tvrzeno ani prokazováno, že by za užívání předmětného bytu žalobkyni něčeho hradil. Žalovaný sám uznal dluh za měsíc červenec 2020, srpen 2020 a polovinu září 2020, tak jak jej žalobkyně vyčíslila v žalobě.

11. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

12. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu a mezi účastníky byla uzavřena platná nájemní smlouva v souladu s ustanovením § 2235 a násl. o.z. Uvedená nájemní smlouva byla uzavřená na dobu určitou do 31.12.2019. Žalovaný měl povinnost hradit žalobkyni za užívání bytu nájemné, které odpovídá částce 16 000 Kč/měsíc a dále úhradu za plnění spojená s užíváním bytu. Žalovaný i po skončení nájemní doby 31.12.2019 nadále předmětný byt užívá. Tím v souladu s § 2295 o. z. vznikla žalovanému povinnost hradit náhradu sjednaného nájmu i po skončení nájemní doby až do faktického předání bytu a to za období od července 2020 do dubna 2021. Žalobkyni dále v souladu s § 2991 o. z. náleží náhrada žalovaným čerpaných služeb za předmětné období, přičemž soud neshledal důvody, pro které by žalovaný neměl hradit stejné složky služeb spojených s užíváním bytu jako kdyby byl nájemcem, neboť veškeré tvrzené služby využíval, resp. uvedenou skutečnost nerozporoval. Žalovaný nerozporoval žalobkyní předložené faktury dokazující faktické poskytování služeb a jejich výpočet ani neoznačil důkazy, které by dávaly prostor k pochybnostem co do oprávněnosti žalovaného nároku. V souvislosti s tím, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb․, a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno.

14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla zcela procesně úspěšná. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 165 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem dle ust. § 7, § 9 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ AT“), a to za 4 úkony právní služby á 4 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účasti u jednání soudu dne datum), dále za 4 úkony právní služby á 8 860 Kč písemná podání ve věci samé ze dne 27. 4. 2021 a 7.8.2021, účasti u jednání soudu dne datum a datum, 8x režijní paušál á 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 12 062,40 Kč, hotových výdajů dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. spočívající v cestovném osobním automobilem ze sídla zástupce k soudu a zpět 3x 100 km při průměrné spotřebě paliva 6,3 l číslo km celkem v částce 1 830 Kč a částky hotových výdajů na důkaz výpisem z katastru nemovitostí v částce 100 Kč Celkem náklady činí 82 597,40 Kč. Náhrada V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.