18 C 37/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o: zaplacení částky 85 114 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 85 114 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky: - 10 546 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení; - 10 773 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení; - 9 930 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení; a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky - 10 773 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení; - 10 773 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení; - 10 773 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení; - 10 773 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení; - 10 773 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení; a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 4 556 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou podanou podepsanému soudu dne 9. 2. 2021 na žalovaných domáhá zaplacení částky 85 114 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela dne [datum] s žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa žalovaného a žalované] (dále jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 14. 3. 2018 s možností automatické prolongace. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 8 778 Kč za měsíc a jeho splatnost byla určena vždy nejpozději k poslednímu dni v měsíci, za které se nájemné platí. Vedle nájemného byli žalovaní povinní zaplatit pronajímateli za poskytování služeb úhrady za plnění spojená s užíváním bytu ve výši 1 995 Kč. Žalovaní svou povinnost od února 2020 až do listopadu 2020 nesplnili, a to ani po písemných výzvách žalobkyně. Žalovaní tak dluží na nájmu za měsíc únor částku ve výši 10 546 Kč a za měsíc březen až listopad 2020 částku 10 773 Kč za každý měsíc. Vedle žalované částky dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Žalovaní se k žalobě písemně nevyjádřili. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci konkludentně souhlasili. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, s trvalým bydlištěm na území ČR, soud se nejprve zabýval svojí pravomocí ve věci rozhodnout a rozhodným právem. Pravomoc soudů ČR (včetně místní příslušnosti) dovodil s čl. 24 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012, dle kterého bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Rozhodné právo soud určil dle čl. 3 odst. 1 písm. nařízení Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I), neboť strany se dohodly, že smlouva se řídí právem českým (čl. VII. nájemní smlouvy). Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými dne [datum] soud zjistil skutečnosti tvrzené v žalobě, tj. že byla uzavřena na dobu určitou ode dne [datum] do dne 14. 3. 2018 s možností automatické prolongace o jeden rok za splnění podmínek čl. II.

1. Žalovaní se zavázali platit nájemné ve výši specifikované v evidenčním listu, který byl nedílnou součástí nájemní smlouvy, a které bylo splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dále byli žalovaní povinni platit úhrady za plnění spojená s užíváním bytu. Z přehledu pohledávek a závazků žalobkyně soud zjistil výši nezaplacené pohledávky žalobců, její rozpis a výši plateb uhrazenou žalovanými. Z výzev k zaplacení dlužného nájemného pro oba žalované má soud za prokázané to, že žalobkyně ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzvala žalované před podáním žaloby k plnění dluhu. Právní vztah mezi účastníky soud posoudil dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), podle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje nechat věc nájemci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za toto pronajímateli nájemné, ve spojení s § 2251 o. z., které ukládá společně s nájemným nájemci povinnost platit zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel a § 2270 o. z., dle kterého uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu (věta před středníkem). Co se týče příslušenství pohledávky, aplikoval § 1970 o. z., když žalobkyně nežádala za prodlení s platbou plnění spojeného s užíváním bytu poplatek z prodlení dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., ale pouze úrok z prodlení, tedy částku nižší než by mohla podle zákona požadovat. (Proto soud v tomto ohledu žalobce nevyzýval k její opravě.) V řízení bylo prokázáno, že žalovaní uzavřeli nájemní smlouvu s žalobkyní na dobu určitou s možností automatické prolongace a nezaplatili nájemné za tvrzené období, což ani nijakým způsobem nesporovali (nájemní smlouva, přehled pohledávek a závazků). Dále bylo přehledem pohledávek a závazků prokázáno to, že žalovaní na službách spojených s užíváním bytu za rozhodné období dluží právě žalovanou částku, když tuto částku nijak dále nesporovali ani nenamítali její nesprávnost. Vzhledem k takto prokázanému skutkovému stavu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit dlužnou částku skládající se z dlužného nájemného a nedoplatků služeb spojených s užíváním bytu a dále úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř, když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 256 Kč a náhrada hotových výdajů za sepis a podání žaloby ve výši 300 Kč s odkazem na ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu Celkem se jedná o částku 4 556 Kč, kterou soud uložil zaplatit žalovaným společně a nerozdílně.