18 C 47/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 56 257 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 785 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 948,97 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 728,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 472 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 384, 91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 013,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 091,72 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 091,72 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 609,40 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svým návrhem domáhá vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou (dále jen„ žalovaným“) byla dne 19. 5. 2016 uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně za dobu řádného trvání smlouvy částku 2 800 Kč na sjednaný úrok, částku 1 358, 63 Kč za administrativní činnost, částku 1 293, 94 Kč za hotovostní inkaso splátek a 84, 43 Kč za pojištění. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 21. 7. 2016 a ke dni postoupení činila dlužná jistina částku 20 000 Kč a dlužný poplatek částku 9 785 Kč. Sjednaný úrok činí 23, 72%. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla také dne 16. 2. 2016 uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po 761 Kč. Žalovaný zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za dobu řádného trvání smlouvy částku 4 908, 28 Kč na jistinu, částku 3 500 Kč na sjednaný úrok, částku 5 000 Kč za administrativní činnost, částku 4 002, 36 Kč za hotovostní inkaso splátek a 255, 36 Kč za pojištění. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 21. 7. 2016 a ke dni postoupení činila dlužná jistina částku 20 091, 72 Kč a dlužný poplatek částku 6 380,28 Kč. Sjednaný úrok činí 23, 72%. Pohledávky žalovaného byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne 6. 12. 2019 informován. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou existující podle právního řádu České republiky, žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, soud se nejprve zabýval pravomocí podepsaného soudu k projednání sporu, která vyplývá z ustanovení článku 25 odstavce 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012, čísla 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis), neboť strany si ve smlouvě o půjčce dohodly podřídit své spory vzniklé z této smlouvy obecným soudům České republiky (čl. 9 smluvních podmínek). Obecným soudem žalovaného je pak v souladu s ust. § 84 a § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) podepsaný soud, neboť žalovaný měl v jeho obvodu poslední známé bydliště. Co se týče rozhodného práva, na vztah z uzavřené smlouvy o půjčce dopadá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se dle svého ustanovení článku 28 použije na smlouvy uzavřené po 17. prosinci 2009. Ve smyslu ustanovení článku 3 odst. 1 věty první a druhé tohoto nařízení si účastníci řízení zvolili rozhodným právem právo české, a to jasným odkazem na české právní předpisy, kterými se jejich vztah řídí. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně). Ze zákaznických karet vyplněných dne 17. 2. 2016 a 19. 5. 2016 původní věřitelkou soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce byl žalovaný dotazován na své osobní, sociální a majetkové poměry a předložil poskytovateli zápůjčky doklady tyto poměry prokazující s tím, že byl zjištěn jeho použitelný příjem ve výši 50 000 Kč resp. 34 000 Kč/měsíc. Dále svým podpisem na těchto kartách potvrdil, že mu bylo poskytnuto poučení podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, pravdivost sdělených údajů a to, že se nenachází v insolvenčním řízení. S žalovaným byly ihned poté uzavřeny smlouvy o zápůjčce, jejichž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Uvedenými smlouvami se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout zápůjčky v specifikované výši a žalovaný se zavázal tyto částku vrátit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč a 761 Kč. Žalovaný se kromě zapůjčené částky zavázal vrátit i shora specifikované úroky a poplatky. Žalovaný byl zároveň seznámen z RPSN. Ze smluv o zápůjčce je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně své povinnosti splnil a žalovanému částky vyplatil v hotovosti, žalovaný však svých povinností nedostál a dluží částky právě žalované. Z výzvy k úhradě závazků a oznámení o postoupení pohledávky (včetně podacích lístků pošty), má soud za prokázané, že žalované straně bylo oznámeno (na adresu v ČR uvedenou v kartě zákazníka) postoupení pohledávky a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly dne 17. 2. 2016 a 19. 5. 2016 uzavřeny smlouvy o zápůjčce, podle kterých věřitel poskytl žalovanému zápůjčku 25 000 Kč a 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvách zavázal kromě jistiny zápůjček zaplatit i poplatky, jejichž struktura je podrobně ve smlouvě popsána. Žalovaný dále svým podpisem na smlouvách potvrdil, že smlouvy uzavřel na základě dostatečných a odborně poskytnutých informací ze strany věřitele, což vyplývá ze zákaznické karty i Smluvních podmínek smluv o zápůjčce, které jsou jejich nedílnou součástí. Půjčky měl žalovaný splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 761 Kč a 609 Kč. Žalovaný svůj smluvní závazek nesplnil. Pohledávky za žalovaným byly žalobkyni postoupeny smlouvou ze dne 6. 12. 2019, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne (oznámení o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019, podací lístek). Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.), jako vztah plynoucí z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., jejich výše byla stanovena s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o zápůjčce, na které bylo ze strany věřitele řádně plněno, avšak žalovaný svým závazkům vyplývajících z těchto smluv nedostál, proto mu bylo uloženo zaplatit žalobkyni žalované částky včetně příslušenství. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 251 Kč a náklady za právní zastoupení. Z částky 56 257 Kč se jedná o tři účelně vynaložené úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 7, § 8 odst. 1 odst. 1 vyhlášky 177/96 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši 3 380 Kč za jeden úkon, a tři paušály dle ust. § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21% z těchto částek (mimo soudního poplatku). Celkem se jedná o částku 15 609, 40 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalobkyně.