18 C 50/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Janou Hovorkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky , o zaplacení částky 343 201 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 343 201 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 343 201 Kč od 24. června 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 164 000 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 25. 12. 2021 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 549 080 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené porušením smlouvy o společnosti.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 27. 2. 2017 smlouvu o společnosti dle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně, zastoupená jednatelem společnosti , jméno FO, , provozovala obchod s vínem - vinotéku , právnická osoba, , žalovaný podnikal v cukrárenství, provozoval cukrárnu , právnická osoba, . Obě provozovny se nacházely na adrese , adresa, . V rámci podnikání spolu žalobkyně s žalovaným spolupracovali, spolupráce navazovala na spolupráci jejich předchůdců, tchána jednatele žalobkyně, pana , jméno FO, a otce žalovaného , jméno FO, Podnikatelská spolupráce mezi cukrárnou a vinotékou probíhala již od roku 2003, kdy pan , jméno FO, vinárnu , právnická osoba, otevřel. Prostor , právnická osoba, byl pronajatý od , právnická osoba, Po panu , jméno FO, pokračovala v provozu vinárny žalobkyně. Spolupráce mezi provozovnami byla dle žalobkyně bezproblémová, což dokládala žádostí žalovaného o rozšíření jeho nájemní smlouvy u dislokační komise , právnická osoba, ve prospěch společnosti , právnická osoba, , jejímž jediným společníkem je žalobkyně a jednatelem společnosti , jméno FO, . Žalobkyně uváděla, že spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným byla zavedená, stabilní a byla stvrzena písemně uzavřenou smlouvou o společnosti. Problémy nastaly s propuknutím pandemie Covid, která výrazně negativně ovlivnila podnikání v gastroprůmyslu, což se projevilo zejm. na straně žalovaného. V průběhu podzimu 2020 žalovaný sdělil panu , jméno FO, , že by rád podnikal s obchodním partnerem, který by mu pomohl překlenout složité období. Žalovaný jednal o obchodním partnerství s několika zájemci, s hledáním a oslovováním partnerů mu pomáhal i pan , jméno FO, . , jméno FO, našel žalovanému vhodného obchodního partnera, vzhledem k tomu, že obchodní prostory žalobkyně a žalovaného byly vhodně dispozičně odděleny, žalobkyně se domnívala, že záměry žalovaného žádným způsobem neohrozí jejich společné působení v prostoru , právnická osoba, . V rozporu se závazkem spolupráce podnikal žalovaný tajné aktivity proti žalobkyni, dne 8. 1. 2020 založil obchodní společnost , právnická osoba, (dále též „, Anonymizováno, “ či „, Anonymizováno, “). V období mezi 8. 1. 2020 a 10. 2. 2020 požádal dislokační komisi o převod nájmu ze sebe na nově založenou společnost. V říjnu 2020, v době, kdy mu žalobkyně pomáhala s hledáním obchodního partnera, požádal žalovaný podruhé dislokační komisi o převod nájmu a s , právnická osoba, uzavřel dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu, na základě něhož mělo dojít k 1. 2. 2021 ke změně nájemce z žalovaného na společnost , Anonymizováno, . Smlouvu o převodu nájmu uzavřel žalovaný s , právnická osoba, dne 11. 1. 2021. V únoru 2021 provedl žalovaný změny ve struktuře společnosti , Anonymizováno, , žalovanému zůstal v , Anonymizováno, podíl 25 %, novými společníky s podíly ve výši 37,5 % se stal , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

3. Dne 27. 1. 2021 žalovaný bez jakékoli předchozí výzvy doručil žalobkyni odstoupení od smlouvy o společnosti ze dne 27. 2. 2017, z důvodu údajného neplnění povinností žalobkyně – placení 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že veškeré závazky ze smlouvy o společnosti plnila řádně a včas, měsíční úhradu předával její jednatel žalovanému fyzicky každý měsíc. Žalovaný se nikdy po žalobkyni dodatečného plnění nedomáhal, v odstoupení údajný dluh nevyčíslil, jeho zaplacení se nedomáhal, prodlení s plněním nijak nespecifikoval. Odstoupení od smlouvy o společnosti bylo účelové, nejednalo se o podstatné porušení smlouvy. Na konci ledna 2021 žalovaný doručil žalobkyni výzvu k vyklizení a předání prostor, jíž se domáhal vyklizení k 31. 1. 2021. Žalobkyně v uvedeném jednání spatřovala nepoctivou snahu žalovaného o zbavení se žalobkyně z obchodních prostor. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný tak učinil v době nejhorší ekonomické situace za poslední desetiletí. Žalobkyně protiprávní jednání nerespektovala, provozovnu nevyklidila a nadále si plnila všechny povinnosti ze smlouvy.

4. V druhé polovině února doručil žalovaný žalobkyni druhou výzvu k vyklizení s požadavkem na vyklizení prostor, k čemuž došlo 18. 2. 2021. Dne 10. 6. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě újmy vzniklé z jeho protiprávního jednání ve výši 549 080 Kč, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 16. 6. 2021, přičemž ten nárok žalobkyně neuznal a ničeho neuhradil. Dne 6. 8. 2021 proto zaslala žalobkyně žalovanému druhou výzvu k úhradě újmy. Na tuto žalovaný nereagoval.

5. Dle názoru žalobkyně porušil žalovaný svým vystoupením ze společnosti povinnosti plynoucí mu ze smlouvy o společnosti. Přitom jednal promyšleně v úmyslu vyvázat se protiprávně z povinností stanovených touto smlouvou. Tím způsobil žalobkyni nemajetkovou újmu. Konkrétní porušení povinností hrubým způsobem žalobkyně spatřuje v založení společnosti , Anonymizováno, , dále v žádosti směřující vůči dislokační komici , právnická osoba, o převod nájmu z žalovaného z fyzické osoby podnikající na společnost , Anonymizováno, , v uzavření této smlouvy o převodu nájmu a v uzavření dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu, na základě kterého se novým nájemcem , právnická osoba, stala společnost , Anonymizováno, . Tím způsobil faktický zánik smlouvou založené společnosti a zbavil se tak žalobkyně. Následně ve společnosti učinil změny její vnitřní struktury, čímž umožnil vstup třetích osob do podnikání s ním. Dále se dopustil uvedení v omyl dalších zájemců o pronájem , právnická osoba, , když v prosinci 2020 jednal o převodu nájmu tohoto prostoru s minimálně jedním dalším subjektem a panu , jméno FO, tvrdil, že jeho cílem je zachování spolupráce. Svým jednáním žalovaný porušil povinnost zdržet se všeho, co by mohlo zmařit či ohrozit účel společnosti ve smyslu čl. 4.4 smlouvy o společnosti, povinnost poskytnout prostor , právnická osoba, společnosti dle čl. 4.2 smlouvy o společnosti, povinnost souhlasu žalobce podle čl. 5.1 smlouvy o společnosti, a povinnost nevystoupit ze společnosti v nevhodné době stanovenou čl. 7.1 smlouvy o společnosti. Tímto závažným způsobem zasáhl do práv žalobkyně a způsobil jí materiální i nemateriální újmu spočívající ve ztrátě příjmů z podnikatelské činnosti žalobkyně minimálně za období po dobu 3 měsíců, tedy za dobu standardní výpovědi z nájmu, kdy by žalobkyně ještě mohla provozovat svou činnost. Výši ztráty příjmů žalobkyně vyčíslila na 354 952 Kč a vypočítala ji z průměrné měsíční výše tržeb v prostoru , právnická osoba, za 3 předcházející roky, jež ponížila o 20 % jakožto zohlednění poklesu tržeb v návaznosti na trvání nouzového stavu způsobeného nemocí Sars-CoV-19, přestože žádný pokles tržeb nezaznamenala. Dále spočívá újma žalobkyně v přímých mzdových nákladech na zaměstnankyni, s níž byla v důsledku jednání žalovaného nucena ukončit pracovní poměr a vyplácet jí náhradu mzdy po dobu výpovědní doby, včetně odvodů a odstupného, celkem ve výši 194 128 Kč. Újmu tedy žalobkyně vyčíslila celkem na 549 080 Kč.

6. Žalovaný ve svém vyjádření z 4. 5. 2022 uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, žalobu považuje za zcela nedůvodnou. Uvedl, že smlouva o společnosti je absolutně neplatná pro nedostatek vážné vůle smluvních stran, neboť ta směřovala k uzavření smlouvy o podnájmu prostor. Tento však z důvodu absence souhlasu pronajímatele nemohl být platně sjednán. Neexistence vůle stran sjednat smlouvu o společnosti je patrná i z toho, že žádná spolupráce stran kromě přenechání prostor k užívání nikdy neproběhla. Konkrétně strany nikdy nepořádaly společnou akci, nepoužily pro společné jednání oslovení „, právnická osoba, “, nevložily do společnosti žádné know-how, pracovní činnost, hmotné věci apod., neřešily hospodářský výsledek provozu cukrárny a prodejny vín jako celku, nikdy mezi sebou vzájemně nejednaly o provozu cukrárny či prodejny vín, nepodílely se na úhradě ztráty a nedělily si zisk, neměly klíče od prodejny toho druhého, nediskutovaly spolu provoz prodejen. Žalobkyně poskytovala žalovanému na základě smlouvy o společnosti měsíčně částku 10 000 Kč, která představovala její podíl na úhradě nájemného a služeb spojených s nájmem. Smlouva přitom nejde kvalifikovat ani jako smlouva o podnájmu, když chybí souhlas pronajímatele s uzavřením této smlouvy. Žalovaný si absolutní neplatnosti smlouvy o společnosti v době sjednání a delší dobu po něm nebyl vědom, je cukrářem a spolehl se na tvrzení žalobkyně, která byla zastoupena jednatelem, absolventem právnické fakulty. Žalovaný z důvodu finančních potíží hledal partnera pro podnikání. Při tomto hledání se dozvěděl, že smlouva je absolutně neplatná a patrně se jedná o snahu žalobkyně obejít podnájem prostor, jež byl žalovanému zakázán nájemní smlouvou uzavřenou s , právnická osoba, . Z tohoto důvodu byl žalovaný nucen ukončit provoz prodejny žalobkyně, obával se vypovězení nájemní smlouvy z důvodu jejího porušení. Prostor, ve kterém žalobkyně provozovala prodejnu vín, pak již žalovaný neposkytl k užívání žádné třetí osobě. Nadto i v případě, že by smlouva o společnosti platná byla, odstoupením žalované dne 27. 1. 2021 by došlo k jejímu ukončení. Žalovaný od smlouvy odstoupil z důvodu jejího porušování žalobkyní, která neplatila měsíčně částku 10 000 Kč jako příspěvek na nájemné, čímž porušila povinnost plynoucí z čl. 4.3 smlouvy. K tvrzení žalobkyně ohledně porušení článku 7.1 smlouvy uvedl, že dovětek článku 7.1 umožňuje odstoupení i v době nevhodné, a to v případě, kdy se jedná o závažné důvody s hrozbou vzniku podstatně větší újmy některému ze společníků. Zároveň žalovaný uvedl, že způsob ukončení spolupráce s žalobkyní nepředstavuje žádné porušení smluvní či zákonné povinnosti, újma žalobkyně je jako nárok konstruována a vyčíslována chybně, nadto není prokázána, nárok na újmu vzniklou žalobkyni by bylo možné zvažovat pouze za kratší období, žalobkyně nepodnikla kroky k zabránění či zmenšení újmy, jednání žalovaného bylo odůvodněno mimořádnými okolnostmi, a proto jej nelze trestat náhradou újmy, a žalovaný má proti žalobkyni protipohledávky z titulu podílu žalobkyně na ztrátě žalovaného, kterou žalovaný v souvislosti s provoze cukrárny za trvání údajné společnosti utrpěl.

7. Ve svých dalších vyjádřeních žalobkyně k hospodářskému vztahu doplnila, že právní vztah otce žalovaného s předchůdcem žalobkyně byl založen a po celou dobu řízen smlouvou o společnosti z roku 2003 (resp. dle tehdy platných předpisů smlouvou o sdružení dle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Žalobkyně s žalovaným tedy v roce 2017 přebrali podmínky právního vztahu svých předchůdců, když do smlouvy o společnosti převzali téměř všechna ustanovení smlouvy o sdružení. Z tohoto důvodu argumentace žalovaného, že si nebyl vědom právních dopadů smlouvy, nemůže obstát. Dále žalobkyně uvedla, že si strany ve smlouvě jednoznačně vymezily účel společnosti, a to jako účast na provozování cukrárny, prodeje lahůdek a prodeje vín v nebytových prostorech na adrese , adresa, . Hospodářským účelem stran bylo tudíž efektivní rozdělení jinak obtížně ekonomicky plně využitelného stavebně členitého prostoru s cílem rozdělení nákladů nutných na vynaložení zisku. Rovněž poukázala na to, že ačkoliv žalovaný tvrdí, že se mezi stranami nejednalo o spolupráci za hospodářským účelem, ukončil ji pro nezaplacení měsíčního příspěvku žalobkyně, aby poté umožnil prostor užívat jinému subjektu. Obě strany měly navíc hospodářskou výhodu spočívající v obecné známosti označení , právnická osoba, . Jako vklad přitom žalobkyně do společnosti vnesla zákaznickou klientelu vinotéky z dříve provozovaného provozu. Žalobkyně znovu vyčíslila vzniklou újmu, a to tak, že vypočetla újmu za ztrátu příjmů z podnikatelské činnosti za dobu 3 měsíců odpovídající standardní výpovědní době ve výši 149 073 Kč (průměrné měsíční tržby za období únor – duben 2018 činily 423 125,19 Kč, za období únor – duben 2019 pak 409 127,55 Kč a za období únor – duben 2020 částku 232 603,30 Kč, průměrně tedy 354 952 Kč, pokráceno o náklady za rozhodné období únor – duben 2019 ve výši 205 879 Kč). Rovněž vyčíslila přímé mzdové náklady na zaměstnankyni, paní , jméno FO, , s níž byla nucena ukončit pracovní poměr a vyplácela jí náhradu mzdy včetně odvodů a odstupného, celkem ve výši 194 128 Kč. Celkem újmu vyčíslila na 343 201 Kč, ve zbytku vzala žalobu zpět. Usnesením ze dne 30. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , soud proto řízení co do částky 205 879 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky od 24. 6. 2021 do zaplacení, zastavil.

8. Žalovaný ve svém dalším vyjádření uvedl, že ke dni 27. 1. 2021, kdy žalovaný odstoupil od smlouvy o společnosti, byla žalobkyně v prodlení s hrazením přinejmenším 6 příspěvků na nájem, a to za období srpen 2020 až leden 2021. Naposledy uhradila dne 17. 8. 2020 částku ve výši 15 200 Kč představující příspěvek na nájem za červenec 2020 a příspěvek na náklady na služby za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2020. Žalobkyně přitom příspěvek řádně a včas nehradila ani před červencem 2020, když ji žalovaný musel upomínat. Žalovaný měl v letech 2019 a 2020 z důvodu pandemie finanční problémy a provoz cukrárny dlouhodobě sám nemohl zvládnout, v roce 2019 proto nabídl žalobkyni převzetí cukrárny, což odmítla. Žalobkyně začala jevit zájem o převzetí, a to pro jeho bývalé spolužáky včetně , jméno FO, , až v lednu 2021, kdy již věděla, že žalovaný investora našel. Nový investor však nebyl ochotný investovat do cukrárny, když shledal užívání prostor vinotéky v rozporu s nájemní smlouvou žalované s , právnická osoba, . Z tohoto důvodu žalovaný začal jednat s žalobkyní o ukončení spolupráce a nabídl jí částku 100 000 až 130 000 Kč. Žalobkyně však požadovala částku v rozmezí 500 000 až 600 000 Kč, což žalovaný považoval za jakési ekonomické vydírání. Žalovaný má za to, že odstoupil od smlouvy o spolupráci oprávněně a jeho dřívější postoj k prodlení žalobkyně s úhradou příspěvků na nájem na tomto nic nemění. Zároveň upřesnil, že strany nikdy neměly žádnou společnou pokladnu, do které by žalobkyně příspěvky hradila. Ohledně jednání o rozšíření nájemní smlouvy žalovaného v roce 2019 uvedl, že s , právnická osoba, o tomto komunikovala sama žalobkyně, která dokonce návrh sepsala a upravovala. K rozšíření nedošlo z důvodu požadavku ujasnění kolaudačního stavu. Prostor vinotéky byl zkolaudován pouze jako maloobchodní prodejna, a proto není způsobilý pro užití ke konzumaci potravin na místě (zejm. absentují toalety). Konzumace vín však ve vinotéce žalobkyně každodenně probíhala, když ve skutečnosti společně s vinotékou provozovala vinárnu, kdy prodávala rozlévaná vína do sklenic s tím, že ta šla vypít na místě, kde byly umístěny stoly s židlemi. V předmětném období přitom žalobkyně oprávnění pro provoz hostinské činnosti neměla. Nikoliv zanedbatelná část ušlého zisku žalobkyně tedy pochází z protiprávního provozu vinárny. Dále uvedl, že žalobkyně se dozvěděla o tom, že nájemní smlouva mezi žalovaným a , právnická osoba, bude ukončena k 31. 12. 2021, nejpozději v prosinci 2020. Dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě byl uzavřen 12. 1. 2021, nikoliv v říjnu 2020, jak tvrdí žalobkyně. Zdůraznil, že žalobkyně vykázala ztrátu za rok 2020 ve výši 709 000 Kč. V tomto období provozovala dvě provozovny, a to na , adresa, a na , adresa, . V roce 2021, kdy již provozovala pouze jednu provozovnu, měla ztrátu nižší – 210 000 Kč. Po zavření provozovny , právnická osoba, měla žalobkyně tedy ztrátu o cca 500 000 Kč nižší. Provozovna žalobkyně tedy generovala roční ztrátu 500 000 Kč, nikoliv zisk 600 000 Kč. Žalobkyně dále nezohlednila ve výpočtech náklady za období od února do dubna 2018 a 2020, zatímco zohlednila tržby. Při kalkulaci ušlého zisku za období od února do dubna 2021, kdy stále probíhala pandemie, pak žalobkyně nedůvodně vycházela z let 2018 a 2019, kdy zisk pandemií ještě ovlivněn nebyl. Pokud by použila pouze rok 2020 ovlivněný pandemií, byl by ušlý zisk ve výši 28 000 Kč, nikoliv 149 000 Kč. Žalobkyně rovněž nedoložila žádné doklady prokazující mzdové náklady na zaměstnance a doklady ohledně plateb žalované za užívání prostor, čímž uměle navýšila zisk, případně sama přiznala, že v roce 2019 za užívání prostoru nic nehradila. Co se týče mzdových nákladů na zaměstnankyni, s níž byla žalobkyně nucena ukončit pracovní poměr, z předložených výplatních pásek není zřejmé ani to, že zaměstnankyně pracovala ve vinotéce , právnická osoba, , natož že jí byl pracovní poměr ukončen v důsledku zavření provozovny. Hrubá mzda zaměstnankyně přitom dle výplatních pásek činila 28 000 Kč, 31 000 Kč a 39 000 Kč, v součtu 98 000 Kč. Není tedy možné, aby odvody za zaměstnankyni činily 96 128 Kč, když průměrně činí 35 %. Žalobkyně neprokázala, že odstupné zaměstnankyni vyplatila a ani datum a důvod skončení pracovního poměru. Neprokázala ani výši tržeb, když kopie knihy popisu zboží vytištěné již 27. 1. 2021 považuje žalovaný za nevěrohodný důkaz. Jako plátkyně DPH měla žalobkyně doložit kontrolní hlášení a kopii účtenek z registrační pokladny provozovny. Žalobkyně nikterak rozumně nevysvětlila snížení uplatňovaného nároku na náhradu škody, kalkulaci považuje žalovaný za nedotvrzenou.

9. K tomuto žalobkyně uvedla, že know-how stran vložené do společnosti spočívalo v poskytování služeb zákazníkům, což mělo vliv na navyšování návštěvnosti cukrárny a vinárny. Strany účel smlouvy o společnosti, tedy vzájemnou účast na provozu cukrárny a vinotéky, dlouhodobě a vědomě naplňovaly. Nemohlo se ze strany žalobkyně tedy jednat o zastřené právní jednání. K újmě spočívající v nákladech na zaměstnankyni žalobkyně paní , jméno FO, , žalobkyně uvedla, že zaměstnankyni dala výpověď z pracovního poměru dne 3. března 2021, důvodem výpovědi bylo nucené uzavření provozovny vinárny. Pracovní poměr zaměstnankyni skončil dne 31. května 2021. Žalobkyně doložila mzdové náklady na zaměstnankyni účetními potvrzeními. Ke knize popisu zboží uvedl, že nejde o interní dokument, ale sjetinu z O2 kasy, e-kasy, kterou vinotéky byly povinny vést od roku 2017.

10. Žalobkyně dovozovala zlý úmysl žalovaného v poškození žalobkyně z toho, že žalovaný založil v lednu 2020 společnost , Anonymizováno, a stal se jejím jednatelem. Po převedení nájemní smlouvy z žalovaného na , Anonymizováno, v únoru 2021 převedl žalovaný na pana , jméno FO, 37,5 % podíl a na paní , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž 37,5 % podíl v , Anonymizováno, . Následně na ně v lednu 2022 převedl i zbylý podíl.

11. K problému s kolaudací uvedla, že o něm věděla a osobně se zaměstnanci , právnická osoba, jednala. Zaměstnankyně , právnická osoba, byla dokonce na prodejně za účelem zhodnocení, zda je možné zde provozovnu provozovat.

12. Strany učinily nesporným, že se pan , jméno FO, dozvěděl o převodu nájmu v prosinci 2020, a že k následnému vyklizení prostor došlo 18. 2. 2021. Dále učinily nesporným, že odstoupení od smlouvy o společnosti ze dne 27. 2. 2017 bylo žalobkyni doručeno dne 27. 1. 2021, a že ke dni 1. 2. 2021 došlo ke změně nájemce prostor.

13. Z účastnického výslechu žalobkyně, jejího jednatele , jméno FO, soud zjistil, že podnikání ve vinotéce bylo důsledkem pokračování v provozu vinotéky po tchánovi pana , jméno FO, , panu , jméno FO, , který se zejména ze zdravotních důvodů, důvodu problému s celní správou a zavedením EET rozhodl podnikání ukončit. Ve vinotéce podnikal od roku 2003 do počátku roku 2017. , jméno FO, pokračoval v režimu nastaveném mezi žalovaným a panem , jméno FO, , kteří měli mít uzavřenu smlouvu o sdružení, jakoby se schválením , právnická osoba, , což běželo léta. Žalobkyně uzavřela s žalovaným novou smlouvu o společnosti, kterou připravil pan , jméno FO, , vystudovaný právník. Upravil původní smlouvu s panem , jméno FO, , aby odpovídala novému občanskému zákoníku, tvrdil, že provedl jen drobné změny. , jméno FO, uvedl, že mu tchán a pan , jméno FO, . řekli, že o sdružení , právnická osoba, ví a takovou spolupráci akceptuje, což potvrdila i paní , jméno FO, z , právnická osoba, . , jméno FO, si tyto informace nijak neověřoval, nezkoumal ani otázku kolaudace prostor. Vycházel z toho, že pokračuje v totožné činnosti dříve vykonávané jeho tchánem. Byl si vědom, že prostor byl kolaudován jako prodejna nikoli jako vinotéka. Uvedl, že se ve smlouvě snažil vyhnout termínu nájem, protože kdyby to byl nájem, pak by to byla nájemní smlouva. K motivaci, proč se termínu snažil vyhnout výslovně uvedl: „motivace byla taková, aby to nikdo nepovažoval třeba za podnájemní smlouvu, protože jak říkám, bylo to smlouva o společnosti pro mě a vzhledem k tomu, že nájemce neměl právo uzavřít nájemní smlouvu, tak jsme jako upřímně nechtěli provokovat tímhle tím, chtěli jsme prostě, aby to bylo dál akceptováno ze strany , právnická osoba, , což bylo.“14. Dále uvedl, že provozovny byly stavebně oddělené, měly vlastní otevírací dobu, dohoda byla taková, že se v sortimentu nebudou vzájemně konkurovat. Potvrdil, že neměli společnou pokladnu. Tvrdil, že platby ve výši 10 000 Kč platil žalovanému v hotovosti s výjimkou srpna 2020; žádné doklady k poskytnutému plnění nemá. Vklad do společnosti měl spočívat v know how, ve znalosti produktu, který žalobkyně prodávala. Poukazoval na dopis pana , jméno FO, k dislokační komisi, ve kterém byla uváděna bezproblémová spolupráce. (Tato spolupráce se však týkala vztahu pana , jméno FO, k , právnická osoba, nikoli vztahu žalobkyně a žalovaného). Tento dopis sepsal pan , jméno FO, , pan , jméno FO, ho podepsal, týkal se žádosti o uzavření 2. nájemní smlouvy/rozšíření nájemní smlouvy o provozovnu , právnická osoba, , tedy rozdělení z hlediska nájmu na 2 provozovny. , jméno FO, tvrdil, že žalobkyně žalovanému ničeho nedluží, že vždy vše, byť s určitým prodlením zaplatila. Žalobkyně v důsledku Covidu neměla výrazné problémy, poklesly ji tržby, ale nikoli zásadně, přijatá opatření v důsledku pandemie na žalobkyni nedopadla.15. , jméno FO, potvrdil, že se žalovanému v podnikání tak nedařilo, že o jeho problémech v obecné rovině věděl, byl si vědom omezení otvírací doby, propouštění zaměstnanců i zdravotních problému žalovaného, toho, že žalovaný zůstal v provozovně sám. O převzetí nájemní smlouvy, cukrárny, neměl zájem, podmínky převzetí provozovny pro něj byly nepřijatelné, žalovaný měl požadovat 650 000/750 000 Kč, nad to bylo riziko, že nájemní smlouva mohla být s tříměsíční výpovědní lhůtou vypovězena a uvedené riziko bylo pro pana , jméno FO, neakceptovatelné.

16. Dále potvrdil, že žalobkyně s žalovaným neměla žádný společný podnikatelský plán, žádnou společnou akci. Pomoc žalobkyně s tržbou žalovaného spočívala v tom, že pan , jméno FO, své „hladové“ zákazníky směřoval k žalovanému jako spřátelenému podniku.

17. K akcím, které proběhly ve vinotéce uvedl, že se jednalo o řízené degustace vín vinařů, jejichž vína měla žalobkyně v prodejní nabídce. Při degustaci byla vinotéka uzavřena, k degustaci byli pozváni nejstálejší zákazníci, jednalo se o uzavřenou společnost, ochutnávali se větší vzorky, byla to soukromá událost pana , jméno FO, , jejímž účelem bylo následné zvýšení prodeje. K hudební produkci, která ve vinotéce proběhla uvedl, že se jednalo o neplánovanou akci, které nebyl přítomen a kterou spontánně uspořádal jeden z jeho zákazníků. Provozovna byla vybavena stolky a barovými stoličkami, které měly sloužit pro starší zákazníky.

18. Jednatel žalobkyně uvedl, že žalobkyně platila měsíčně příspěvek 10 000 Kč; s jednou výjimkou bylo placeno v hotovosti, pan , jméno FO, vybíral hotovost z pokladny, pokud v ní nebylo dostatek prostředků, pak z účtu, peníze nosil osobně žalovanému do jeho provozovny. Při placení nebyl nikdo přítomen. O dluhu a ukončení provozu se dozvěděl od žalovaného v lednu 2021. V tu dobu několikrát jednal s panem , jméno FO, , který mu měl říci, že noví obchodní partneři mají své plány a vinotéka končí.

19. Zájem žalobkyně na převzetí provozovny žalovaného společností , jméno FO, spočíval v zájmu na co nejmenších změnách dosavadního stavu.20. , jméno FO, potvrdil, že v době před Covidem oslovil žalovaného nějaký zmrzlinář, který měl zájem o spolupráci, sám s ním mluvil před svou provozovnou.

21. Druhou provozovnu otevřela žalobkyně na konci srpna 2019 u , adresa, . Provozovna byla zaměřena trochu jinak, zejména na turisty a pro menší skupiny pro oslavy, setkání spolužáků apod. Jednalo se o vinárnu, provozovna se rozbíhala pomalu a následně přišel Covid a omezení, provozovna si na sebe nevydělala, prostor byl úplně zavřen nebo výrazně omezen. K ukončení činnosti došlo v dubnu-květnu 2021.

22. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že smlouvu o společnosti připravoval pan , jméno FO, a podepisovala se u pana , jméno FO, . Návrh smlouvy byl žalovanému poslán elektronicky. Spolupráce s žalobkyní byla obdobná jako spolupráce s panem , jméno FO, , tchánem pana , jméno FO, , který na daném místě provozoval vinotéku před žalobkyní a v jehož činnosti žalobkyně pokračovala. Žalovaný měl za to, že obsahu smlouvy rozumí, s nikým uzavření smlouvy nekonzultoval. Žalovaný uvedl, že provozovny fungovaly odděleně, každý si jel po svém a žádná spolupráce mezi nimi nebyla. Neorganizovali společné akce, nespolupracovali v rámci organizovaných degustací ani při zajišťování nějakého cateringu. V rámci společnosti neměli společnou pokladnu, nepodíleli se vzájemně na ztrátách v podnikání. Dohodnuté částky ve výši 10 000 Kč a příspěvky na služby dával účetní k zaúčtování. Uvedl, že žalobkyně platila v hotovosti s výjimkou měsíce srpna, kdy přišla platba na účet, k platbách docházelo se zpožděním a to od samého počátku a poměrně často, opakovaně pana , jméno FO, telefonicky urgoval. Od srpna 2020 přestala žalobkyně platit úplně. Písemné doklady o přijetí platby v hotovosti s výjimkou prvních měsíců nevystavoval, při zahájení spolupráce nosil potvrzení o přijetí platby k podpisu pan , jméno FO, . K placení docházelo nárazově, obdržené platby si žalovaný zapisoval do notýsku, ale nevěděl přesně, zda žalobkyně uhradila všechny platby do srpna 2020. Měl zdravotní problémy a neměl sílu na pana , jméno FO, nějak tlačit.

23. Ke kolaudaci provozovny vinotéky uvedl, že měl za to, že byl schválen prodej lahvových vín a stáčených vín, ale nějaké rozhodnutí stavebního úřadu, dle kterého by mohlo docházet k prodeji stáčených vín neměl. Uvedl, že ve vinotéce docházelo ke konzumaci vín a dalších pochutin. S panem , jméno FO, řešil rozšíření nájemní smlouvy, tj. uzavření samostatné nájemní smlouvy s , právnická osoba, na vinotéku. Žádost sepisoval pan , jméno FO, , následně ji nechal žalovanému podepsat. Místní šetření prováděla paní , adresa, a následně dislokační komise, ale byl problém s kolaudací prostor ve vztahu ke konzumaci vína a k uzavření nájemní smlouvy nedošlo. Na uzavření samostatné smlouvy mezi žalobkyní a , právnická osoba, měl žalovaný zájem, protože by neměl starosti s placením od žalobkyně. Zájem na straně žalobkyně opadl, protože pan , jméno FO, začal s podnikáním někde jinde. , právnická osoba, měla zájem, aby pronajatý prostor byl využitý a fungoval, ale nejednalo se o smluvní podmínku pronájmu.

24. Žalovaný potvrdil, že v rámci podnikání měl ekonomické problémy již před vypuknutím pandemie Covid 19, musel propouštět zaměstnance a neměl finanční prostředky k nastartování podnikání. V době Covidu byl provoz významně omezen, po určitou dobu zavřen, došlo k výrazné ztrátě tržeb, měl vysoké ztráty a hrozil mu krach. Z důvodu hrozícího úpadku sháněl obchodního partnera, ale v době Covidu nebylo jasné, jak se situace vyvine. Obchodního partnera hledal již v roce 2019, oslovil i pana , jméno FO, , ale ten neměl zájem. Ze strany žalobkyně nabídka pomoci s podnikáním, účasti na hospodářské ztrátě nepřišla. Žádnou konkrétní představu o možné spolupráci se strategickým obchodním partnerem neměl, čekal co přijde. Jeho zájmem bylo zachovat stávající konceptu s jeho osobní účastí, žádné konkrétní preference neměl. Za jedinou možnost záchrany svého podnikání považoval založení s.r.o., které by v prostorách podnikalo, s.r.o. založil z obavy osobního bankrotu. V oboru podnikal zhruba od roku , právnická osoba, . založil v lednu 2020 u , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky kterou si sám vyhledal. O strategickém partnerovi, který žalovaného sám oslovil v jeho provozovně informoval pana , jméno FO, v prosinci 2020. S nabídkou spolupráce přišel pan , jméno FO, až poté; jednalo se o nabídku zmrzlinárny a převzetí provozovny , jméno FO, . Nabídka , jméno FO, byla druhá v pořadí a zvažoval ji pro případ, že by předjednaná spolupráce s prvním partnerem nevyšla, al nechtěl rušit dané slovo. Sama žalobkyně o postoupení nájmu prostor neměla zájem.

25. Obchodní partner se zajímal o prostoru provozovny cukrárny, nikoli vinotéky, měl ovšem zájem, aby vztahy s , právnická osoba, byly v pořádku; upozornil žalovaného na nebezpečí výpovědi ze strany , právnická osoba, z důvodu smlouvy o societě. Žalovaný uvedl, že s panem , jméno FO, coby novým obchodním partnerem řešil fungování v prostorách cukrárny a vinotéky. Na schůzce v lednu 2021 ale nedošlo k probrání možnosti setrvání žalobkyně v dosavadních prostorách, protože pan , jméno FO, požadoval odchodné ve výši 600 000 Kč, jiné varianty se proto neřešily, neřešily se ani dlužné platby žalobkyně. Jako odstupné nabídl žalobkyni 100 000 Kč, což pan , jméno FO, odmítl. K zapojení do společného podnikání nových obchodních partnerů došlo prostřednictvím převodu části obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, . Z hlediska časové souslednosti došlo nejprve ke sjednání převodu nájmu z žalovaného na , Anonymizováno, u , právnická osoba, a teprve poté k převodům obchodních podílů.

26. Z doplňujícího účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že otec žalovaného cukrárnu nikdy neprovozoval, znal se s panem , jméno FO, , a pravděpodobně takto se seznámil s žalovaným. Otec žalovaného ho při jednáních nezastupoval. Žalovaný si již nevzpomněl, na jakém smluvním základě s panem , jméno FO, spolupracoval. Sám žádnou smlouvu nepřipravoval, neobrátil se ani na žádného právníka, se smlouvou přišel pan , jméno FO, . Nějakou smlouvu podepsal, ale už ji nedohledal. , jméno FO, provozoval vinotéku, jednalo se o oddělené provozy, každý si jel svůj provoz, neměli společnou pokladnou ani žádný společný podnikatelský záměr. , jméno FO, platil měsíční příspěvek za užívání prostor vinotéky stejně jako žalobkyně, žádné dluhy neměl, někdy přišla platba s mírným zpožděním, ale pan , jméno FO, vždy vše doplatil. Bližší okolnosti ukončení činnosti pana , jméno FO, a převzetí provozovny žalobkyní si nevybavil, nevzpomínal si, že by panu , jméno FO, dával nějaké doklady. Ohledně kolaudace mluvili o tom, že prostor je schválen pro vinotéku a možná prodej stáčených vín. Dále uvedl, že v době zakládání společnosti , Anonymizováno, s panem , jméno FO, a paní , jméno FO, nespolupracoval a notářku paní , jméno FO, si našel na internetu.

27. Z výslechu svědka, pana , jméno FO, soud zjistil, že se jednalo o obchodního partnera žalovaného ve společnosti , Anonymizováno, . , jméno FO, při výslechu uvedl, že žalovaného s nabídkou spolupráce v oblasti výroby a prodeje zmrzliny oslovil sám někdy na podzim roku 2019. V tu dobu žalovaný o spolupráci zájem neměl, pan , jméno FO, mu na sebe nechal kontakt. Svědek uvedl, že tímto způsobem běžně kontaktuje majitele cukráren, sám provozuje zmrzlinárnu , právnická osoba, a má několik společností (, právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, , , právnická osoba, , vše společnosti s ručením omezeným). Žalovaný se mu posléze ozval někdy ke konci roku 2020, proběhlo mezi nimi několik schůzek. Žalovaný uvedl, že pro společné podnikání je možno využít společnost , Anonymizováno, . Svědek žalovanému se založením společnosti nepomáhal, radou ani jinak. Jejich schůzky se po prvních dvou jednáních týkaly provozně technických záležitostí, ohledně úpravy provozovny, umístění zařízení apod. Administrativní záležitosti vyřizovali právníci, včetně převodu obchodního podílu a schůzky/jednání s panem , jméno FO, . Svědek uvedl, že zmrzlinárna otevírala 6. 4. 2021, původní domluva byla taková, že pan , jméno FO, bude mít na starosti cukrařinu a pan , jméno FO, provoz zmrzlinárny. K naplnění této spolupráce nedošlo, pan , jméno FO, měl zdravotní problémy, které vedly k tomu, že profesi cukráře ukončil a odešel z oboru. Pro cukrařinu musela být najata nová zaměstnankyně. Svědek potvrdil, že s panem , jméno FO, osobně nejednal a průběh jednání mezi jeho právníkem, panem , jméno FO, , žalovaným, a panem , jméno FO, zná pouze z doslechu. Uvedl, že ho nenapadlo, že by vinotéka byla součástí cukrárny, měl za to, že se jednalo o dvě samostatné provozovny, oddělené prostory a že vztahy mezi cukrárnou a vinotékou mu známy nebyly. Obě provozovny však jako zákazník a kolemjdoucí znal, ve vinotéce opakovaně kupoval víno. Potvrdil, že se ve vinotéce prodávala vína lahvová i stáčená a rovněž vína rozlévaná, sám si ve vinotéce koupil víno ve skleničce.

28. Z e-mailové zprávy datované k 20. 2. 2017, označené jako smlouva o společnosti, odeslané paní , jméno FO, (manželka , jméno FO, ) adresované žalovanému, vyplývá, že ke zprávě byla přiložena příloha obsahující návrh smlouvy o společnosti, přeposlaná od pana , jméno FO, . V e-mailu bylo uvedeno, že , jméno FO, museli smlouvu upravit podle aktuální legislativy dle nového občanského zákoníku a nahradili rozdělení společnosti z původních 40 % a 60 % na rozdělení dle zaměření prodeje, cukrovinky a lahůdky žalovaný, víno , jméno FO, , resp. žalobkyně. Ve zprávě bylo výslovně uvedeno „snažili jsme se také vyhnout slovu „nájem“, tedy těch 10 000 Kč jsme nazvali jako příspěvek ve prospěch společnosti“.

29. Ze smlouvy o společnosti ze dne 27. 2. 2017 soud zjistil, že smluvní strany 1) , Jméno žalovaného, a 2) , právnická osoba, uvedeného dne podepsaly smlouvu o společnosti dle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Předmět smlouvy o společnosti byl vymezen jako závazek společníků spojit se za společným účelem, a to provozování cukrárny, prodeje lahůdek a prodeje vín v nebytových prostorech na adrese , adresa, , pod společným názvem , právnická osoba, .

30. Vkladem do společnosti byl závazek společníků vložit do společnosti pracovní činnost, know-how a vůli spolupracovat na dosažení účelu a cíle společnosti. Cíl společnosti nebyl ve smlouvě vymezen. Společník 1) , Jméno žalovaného, se zavázal poskytnout společníkovi 2 prostory k provozu a výkonu podnikatelské činnosti související s prodejem vín (čl. 4.2 smlouvy). Společník 2) , právnická osoba, se zavázal za poskytnutí prostor hradit měsíčně vždy do 15. dne v měsíci předem 10 000 Kč ve prospěch společnosti, splatnou hotově do pokladny společnosti na částečnou úhradu nájemného. Zůstatek nájemného dle nájemní smlouvy s , právnická osoba, se zavázal uhradit Společník 1), přičemž případné prodlení s úhradou nájmu společníka 1) nezavazuje Společníka 2). Ve smlouvě bylo zakotveno, že každý ze společníků si ponechává vlastnické právo ke svým vkladům do společnosti.

31. Oba společníci byli dle textu smlouvy oprávněni zastupovat společnost. Pro úkony jednoho společníka související s předmětem provozu druhého společníka byl nutný souhlas druhého společníka. Oba společníci měli právo sledovat hospodářský vývoj a výsledek společnosti a vzájemně se o něj alespoň jednou za čtvrtletí informovat.

32. Podíly na společnosti a rozdělení zisku byly vymezeny tak, že společníku 1) náleží podíl ve společnosti a na zisku plynoucí z provozování cukrárny a lahůdek, společníku 2) náleží podíl ve společnosti a na zisku plynoucí z činnosti v prodejně víny, tomuto vymezení odpovídal i podíl na ztrátě (čl. 6 smlouvy).

33. V čl. 7 bylo vymezeno, že každý ze společníků má právo vystoupit ze společnosti, nikoli však v nevhodnou dobu, nikoli k újmě druhého společníka, ledaže by se jednalo o závažné důvody s hrozbou vzniku podstatně větší újmy některému ze společníků. Dle čl. 7.3 smlouvy vystoupivší společník je povinen druhému společníku vyrovnat veškeré závazky plynoucí z činnosti společnosti, ke dni vystoupení ze společnosti.

34. Z žádosti o rozšíření nájemní smlouvy ze dne 29. 4. 2019 adresované , právnická osoba, žalovaným soud zjistil, že dopisem z uvedeného data žalovaný požádal dislokační komisi , právnická osoba, , o schválení rozšíření nájemní smlouvy na nebytový prostor o společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, . Žalovaný odůvodnil žádost o rozšíření nájemní smlouvy svým nepříznivým zdravotním stavem, v jehož důsledku musel omezit výkon podnikatelské činnosti (omezení pracovní doby, uzavření provozovny o víkendu). V dopise poukázal na to, že v provozovně působí od roku 2001. V druhé části nebytových prostorů je od roku 2003 provozována , právnická osoba, , , kterou původně provozoval pan , jméno FO, , následně jeho zeť , jméno FO, , jednatel společnosti , právnická osoba, . V závěru dopisu bylo uvedeno „moje dosavadní spolupráce s pronajímatelem probíhá bez problémů, a to včetně včasného placení nájemného. Přistoupení nového subjektu na nájemní smlouvu by zajistilo ještě větší stabilitu a jistotu nájemce a pomohlo i nadále rozvíjet tradici provozu kavárny a vinotéky popsaného výše“. Dopis podepsal žalovaný, sepsal ho jednatel žalobkyně.

35. Z sms komunikace mezi , jméno FO, a , Jméno žalovaného, v období od 13. 7. 2020 do 21. 1. 2021 soud zjistil, že mezi nimi probíhala komunikace ohledně zaplacení částky 15 200 Kč zahrnující „příspěvek žalobkyně na nájem a služby“:- dne 13. 7. 2020 se žalovaný ptal jednatele žalobkyně zda do konce týdne přijde, pan , jméno FO, odpověděl, že přinese za chvíli; 27.7. se žalovaný opětovně ptal pana , jméno FO, zda přijde do konce týdne s tím, že v srpnu bude až poslední týden. Od pana , jméno FO, nejprve přišla zpráva, že to má v plánu, poté zpráva, že nestíhá a žádal o sdělení čísla účtu a přesné částky.-dne 9. 8. 2020 se žalovaný ptal pana , jméno FO, , zda již poslal peníze;-dne 22. 9. 2020 se žalovaný ptal pana , jméno FO, , zda uvedený týden přijde; pan , jméno FO, potvrdil, že přijde a upozornil žalovaného že , právnická osoba, by měla dávat subvence na nájem;-dne 20. 10. 2020 se žalovaný ptal pana , jméno FO, zda do konce týdne přijde nebo zda 15 200 Kč pošle na účet. , jméno FO, odpověděl, že zkusí dorazit;- pátek 23. 10. 2020 žalovaný napsal panu , jméno FO, , že asi do prodejny nedorazí a protože on sám má příští týden zavřeno, vyzval ho, aby mu to poslal (míněno platbu na účet);-dne 18. 11. 2020 se žalovaný ptal pana , jméno FO, , zda dorazí do pátku, dne 25.11. se ujišťoval, zda tento pátek pan , jméno FO, dorazí;-dne 15. 12. 2020 pan , jméno FO, napsal žalovanému „ahoj, dneska ti hodím desítku“-dne 23. 12. 2020 se žalovaný ptal pana , jméno FO, , zda téhož dne dorazí, protože potom bude až v lednu. , jméno FO, odepsal, že se omlouvá, ale nestíhá.

36. Dále mezi žalovaným a panem , jméno FO, probíhala komunikace ohledně hledání možného obchodního partnera:-dne 4. 12. 2020 pan , jméno FO, napsal, že má možného zájemce o cukrárnu, zmrzlináře, které zajímá prostor cukrárny. Žalovaný odpověděl, že se nezávazně mohou sejít;-dne 30. 12. 2020 pan , jméno FO, napsal žalovanému, že nechápe, proč mu žalovaný sám nezavolal a proč se musel od táty dozvědět, že bude vinotéka končit;- dne 6. 1. 2021 žalovaný napsal, že od zítřka je v práci, pan , jméno FO, odpověděl, že se staví, protože toho mají hodně k probrání;- 7. 1. 2021 vyzval pan , jméno FO, žalovaného ke sdělení mailové adresy k zaslání nabídky zájemců o cukrárnu, současně avizoval, že se druhý den zastaví a budou pokračovat v probírání dalších možností. Žalovaný obratem zaslal emailovou adresu , e-mail, ;-dne 15. 1. 2021 (pátek) pan , jméno FO, napsal žalovanému, že se v pondělí zastaví s penězi a že musí dořešit celou věc s předáním prostoru;-dne 20. 1. 2021 (středa) žalovaný napsal „tak v pátek v 9 hod. na cukrárně“. , jméno FO, odpověděl, proč v pátek?, já mám v plánu se zastavit dneska, jak jsem říkal v pondělí. Žalovaný odpověděl, že , jméno FO, může v pátek a v pondělí. , jméno FO, napsal, že se stejně na prodejně zastaví;-odpoledne pan , jméno FO, napsal, že nechápe proč žalovaný tvrdí, že nedostal nabídku, protože ji prý dostal a i na ni odpověděl. Žalovaný potvrdil, že dostal nabídku s jednorázovou částkou, neodpovídající tomu, že měla být doplněna o další plnění po rozjetí podnikání. , jméno FO, odpověděl, že „doplní, teď jsem s nima mluvil (kamarádi pana , jméno FO, , kteří se zajímali o prostor cukrárny k provozování zmrzlinárny) a seřval je, pošlou ti vylepšení, to už by mělo být zajímavější“;-dne 21. 1. 2021 pan , jméno FO, napsal žalovanému, že poslali výrazně vylepšenou nabídku a pokud by žalovaný potřeboval pomoci s vyvázáním se ze smlouvy s , jméno FO, , udělají to bezplatně, protože jsou to advokáti.

37. Z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, za období 1. 8. 2020 - 31. 8. 2020, příchozí úhrady 17. 8. 2020 z účtu , právnická osoba, , č. účtu, , vyplývá, že dne 17. 8. 2020 byla připsána částka 15 200 Kč s poznámkou pro příjemce - nájem , Anonymizováno, .

38. Z notářského zápisu sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , spisová značka, , sepsaného dne 27. 9. 2022, soud zjistil, že osvědčuje, že dne 27. 9. 2022 v časovém rozpětí od 13:20 do 13:40 hodin na veřejně přístupných internetových stránkách po připojení ze svého počítače notářka zjistila uvedené skutečnosti, které jsou zachyceny v notářském zápise a jeho přílohách; dále osvědčila obsah facebookového profilu , právnická osoba, , příspěvků datovaných 14. 11. 2018, 10. 11. 2018, 27. 7. 2017 a 21. 4. 2017, jejichž obsah je shodný s přílohou č. , hodnota, notářského zápisu.

39. Z příspěvků z 10. 11. 2018 a 14. 11. 2018 se podává, že ve , právnická osoba, se dne 10. 11. 2018 uskutečnilo setkání s broumovskými muzikanty, se skupinou , právnická osoba, . Text doplněn fotografií zachycující hrající muzikanty v prostoru vinotéky současně se stojícími a sedícími lidmi u stolků s lahvemi a skleničkami s vínem.

40. Dále stránky obsahují fotografie zachycující dne 27. 7. 2017 stolky se sklenicemi a karafami s vínem a popíjející zákazníky a dne 21. dubna 2017 fotografie s textem „vzpomínka na rychlou degustaci pana , jméno FO, v naší vinotéce další budou následovat.“41. Z příspěvku z facebookové stránky vinotéka , právnická osoba, z 12. října 2020 soud zjistil, že tato stránka zveřejnila příspěvek s textem „stavte se zítra , právnická osoba, , může to být na pár týdnů naposledy.“42. Z dodatku číslo , hodnota, v úplném znění k nájemní smlouvě ze dne 22. 9. 1999, uzavřené mezi pronajímatelem, , právnická osoba, , a nájemcem, panem , Jméno žalovaného, , soud zjistil, že předmětem dodatku/smlouvy byly nebytové prostory prodejny o výměře 147,86 m2 v 1. NP o 12 místnostech. Nájemce se seznámil se stavebně technickým účelem užívání pronajatých nebytových prostor a zavázal se, že účel užívání uvede do souladu s účelem nájmu do 3 měsíců od podpisu dodatku (čl. III.). Z účelu nájmu pod článkem IV pod bodem 4.1 soud zjistil, že nebytové prostory jsou pronajímány k účelu cukrárna, prodejna pekárenských výrobků, lahůdek, potravin a láhvových vín. V čl. VII 7.9. bylo sjednáno oprávnění nájemce přenechat pronajatý prostor nebo jeho část do podnájmu třetím osobám, včetně sdružení fyzických či právnických osob, pouze na dobu určitou a jen s předchozím písemným souhlasem zástupce pronajímatele (DIK) s požadavkem na písemnou formu smlouvy o podnájmu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 24 856 Kč bez DPH (čl. VIII, 8.1.). V čl. X 10.6. bylo stanoveno, že se nájemce zavazuje pronajatý prostor zprovoznit nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti smluvního vztahu, pokud nebude rozhodnutím DIK stanoveno jinak. V opačném případě, pokud k tomu nebyl závažný důvod, končí nájemní vztah v souladu s čl. IX dodatku.

43. Dodatek byl uzavřena 6. 4. 2006, schválen zastupitelstvem dne 19. 4. 2006. Součástí dodatku byl pasport nebytového prostoru, plán příslušného patra.

44. Ze zápisu , Anonymizováno, číslo , Anonymizováno, ze dne 12. října 2020, bodu VI. / 7. zápisu, soud zjistil, že , Anonymizováno, doporučila převod nájmu z fyzické osoby na společnost , Anonymizováno, za stejných podmínek, v zápisu bylo uvedeno, že žádost již byla kladně projednána na zasedání , Anonymizováno, dne 10. 2. 2020, k realizaci nedošlo z důvodu na straně nájemce.

45. Z dodatku číslo , hodnota, v úplném znění ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 22. 9. 1999, ve znění dodatku číslo 1-8, soud zjistil, že tento dokument odpovídá nespornému tvrzení účastníků, že ke dni 1. 2. 2021 došlo ke změně nájemce prostor, v souvislosti s uzavřením smlouvy o převodu nájmu ze dne 11. 1. 2021 mezi původním nájemcem , jméno FO, a společností , Anonymizováno, .

46. Z dodatku číslo 9, a to ve znění podepsaném oběma smluvními stranami, to jak , právnická osoba, , respektive správcem , právnická osoba, oprávněným jednat za , právnická osoba, a společností , právnická osoba, , která se stala novým nájemcem na základě smlouvy o převodu nájmu, vyplývá, že byl sjednán dodatek k nájemní smlouvě datovaný k 12. 1. 2021, kdy došlo k podpisu dodatku oběma smluvními stranami. Nájemní smlouva byla uzavřena dne 22. 9. 1999 mezi žalovaným a , právnická osoba, . Předmětem nájemní smlouvy bylo užívání nebytové jednotky č. , Anonymizováno, o výměře 110,43 m2 a , Anonymizováno, o výměře 33,59 m2 provozovny v 1. NP domu na adrese , adresa, . Účel pronájmu byl vymezen jako provozování podnikatelské činnosti nájemce, provozování prodejny a cukrárny. V čl. I odst. 3 dodatku ke smlouvě bylo stanoveno, že nájemce nemá právo bez písemného souhlasu pronajímatele provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu, a to ani tehdy, pokud by se jeho činnost v některém ohledu změnila jen nepodstatně. Nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu ani tehdy, pokud by změna nezpůsobila zhoršení poměrů v budově nebo by nad míru přiměřenou nepoškozovala pronajímatele nebo ostatní uživatele budovy. Poruší-li nájemce tuto povinnost, má pronajímatel právo vypovědět tuto smlouvu bez výpovědní doby. Měsíční nájemné jednotky , Anonymizováno, bylo sjednáno ve výši 22 143 Kč bez DPH, u jednotky , Anonymizováno, ve výši 4 393 Kč bez DPH.

47. Přílohu č. 1 dodatku tvořily schematické půdorysy podlaží s vyznačením polohy a údajem o podlahové ploše vymezených jednotek v m2. Z půdorysu 1. NP je patrné, že prostor , Anonymizováno, , v němž byla provozovna cukrárny a prostor , Anonymizováno, , v němž byla provozovna vinotéky, byly prostorově odděleny prostorem společných částí domu.

48. Z výpisu z živnostenského rejstříku k obchodní společnosti , právnická osoba, , včetně historických údajů, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, měla živnostenské oprávnění mimo jiné k velkoobchodu maloobchodu od 6. 3. 2017, dále k prodeji kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin od 6. 3. 2017 a oprávnění na hostinskou činnost od 15. 2. 2021, společnost měla dvě provozovny: 1) , právnická osoba, na adrese , adresa, se zahájením provozu 6. 3. 2017 a s ukončením provozu v provozovně dne 16. 2. 2021 a 2) , právnická osoba, (provozovna shodného označení jako společnost , právnická osoba, , jejímž jednatelem byl pan , jméno FO, ) na adrese , adresa, , se zahájením provozu dne 26. 8. 2019 u velko/maloobchodu, 15. 2. 2021 u prodeje lihu a lihovin a jejich ukončením 29. 8. 2022.

49. Z kolaudačního rozhodnutí , právnická osoba, , ze dne 25. 11. 2002, soud zjistil, že žalovanému bylo povoleno užívání stavebních úprav prodejny v přízemí domu čp. , Anonymizováno, , adresa, . Jedná se o kolaudační rozhodnutí k prodejně, cukrárně. Stavební úpravy spočívaly v rozšíření o 2 sousedící místnosti za účelem zřízení konzumační místnosti, osazení dalšího wc, vestavbě úklidové komory a úpravě zázemí pro zaměstnance.

50. Ze stanoviska k žádosti o prodloužení nájemní smlouvy odboru správy obecního majetku, oddělení bytů a nebytových prostor ze dne 23. 3. 2006, soud zjistil, že k žádosti o prodloužení smlouvy na užívání nebytových prostor cukrárna, prodejna pekárenských výrobků, lahůdek, potravin a láhvových vín a s prodloužením nájemní smlouvy byl vysloven souhlas.

51. Z e-mailové komunikace mezi panem , jméno FO, a paní , jméno FO, z , právnická osoba, z období dubna- května 2019 soud zjistil, že pan , jméno FO, na základě předešlé domluvy zaslal návrh na rozšíření nájemní smlouvy s tím, že se snažil zmírnit celé znění a zapracovat připomínky paní , jméno FO, , která následně text odsouhlasila a došlo ke sjednání osobní schůzky. Dne 23. 5. 2019 se pan , jméno FO, ptal, zda se podařilo dostat do programu dislokační komise návrh na rozšíření nájemní smlouvy. , jméno FO, potvrdila, že na poslední schůzi tento bod programu projednán nebyl, mimo jiné z důvodu požadavku na provedení místního šetření a ujasnění si kolaudačního stavu.

52. Ze sdělení , právnická osoba, , odboru výstavby, k dotazu soudu, kdy odpovídal dne 9. 2. 2024 sdělením na žádost o předložení rozhodnutí o kolaudaci prostor a povoleného účelu užívání prostor v letech 2017–2020 ohledně přízemí domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , bylo předloženo kolaudační rozhodnutí , číslo, ze dne 25. listopadu 2002, ze kterého soud zjistil, že jím bylo povoleno užívání stavebních úprav prodejny v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , spočívající v jejím rozšíření o dvě sousedící místnosti, osazení druhého WC, zřízení úklidové komory a úpravy zázemí pro zaměstnance, zaslán dílčí půdorys přízemí ke stavebnímu povolení ze dne 19. 8. 2002 s tím, že na předmětné stavební povolení navazuje kolaudační rozhodnutí.

53. Z výkresu ke stavebnímu povolení ze dne 21. 12. 2006 týkajícího se plánované sušárny v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , která však nebyla realizována, soud zjistil, že je z výkresu patrná zbývající část přízemí, jejíž účel užívání nebyl v průběhu doby měněn.

54. Z e-mailové korespondence mezi , tituly před jménem, Miroslavem Surmánkem a panem , jméno FO, , konkrétně , e-mail, ze dne 13. ledna 2021 soud zjistil, že mezi , jméno FO, cukrářem a advokátem, který měl zájem o využití prostor cukrárny a žalovaným došlo ke schůzce a jednáním o možném přenechání prostor k podnikání, resp. provozovny. Žalovaný upozornil, že má dalšího zájemce, jehož zájem trvá. Uvedl, že nabízenou částku , jméno FO, za převzetí provozovny pokládá za nedostačující. Dne 21. 1. 2021 , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil vážný zájem o převzetí provozovny s tím, že nejsou velkou společností, velkým investorem, zmínil potřebu rekonstrukce prostoru a zájem na tom, aby bezproblémový nájemní vztah trval po rozumnou dobu a s minimem rizik. Nabídl proto žalovanému uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu na společnosti , Anonymizováno, za cenu 100 000 Kč při podpisu smlouvy (v návaznosti na výsledek due diligence, zohlednění rizik a nutnosti investice do prostoru) a dále měsíční odměnu ve výši 5 000 Kč po dobu 5 let, celkový příjem by činil 400 000 Kč.

55. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že společnost vznikla 13. 1. 2020, původně jediným společníkem a jednatelem byl žalovaný. Dne 23. 2. 2021 se stal jednatelem společnosti , jméno FO, , současně byla zapsána prokura , tituly před jménem, , jméno FO, . , jméno FO, a paní , jméno FO, se stali společníky společnosti, každý s podílem 37,5 %, zapsanými do obchodního rejstříku 24. 2. 2021. K výmazu společníka , jméno FO, z obchodního rejstříku došlo 18. 1. 2022.

56. Z výzvy k vyklizení předání prostor datované k 22. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný v návaznosti na upozornění žalobkyně z konce roku 2020, že přestává být nájemcem prostoru cukrárny a prodejny vín požádal žalobkyni o vyklizení a předání prostor, které užívá, k 31. 1. 2021, kdy je ukončena spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným.

57. Z odstoupení od smlouvy o společnosti ze dne 27. 2. 2017, datované 27. ledna. 2021, adresované žalobkyni, soud zjistil, že žalovaný písemným dopisem odstoupil od smlouvy o společnosti, jako důvod odstoupení uvedl neplnění povinnosti platit měsíčně částku 10 000 Kč, prodlení s plněním lze kvalifikovat jako porušení smluvní povinnosti podstatným způsobem. Dále uvedl, že oprávnění užívání části prostor – prodejny vín zaniká doručením odstoupení od smlouvy. Žalovaný žalobkyni vyzval k vyklizení prostor a jejich předání.

58. Z dopisu ze dne 15. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný opakovaně vyzval žalobkyni k předání prostor vinotéky, uvedeným dopisem konkrétně k datu 18. 2. 2021.

59. Z výzvy k zaplacení, předžalobní výzvy z 10. června 2021, adresované , Jméno žalovaného, , právním zástupcem žalobkyně a potvrzení o podání k poštovní přepravě, soud zjistil, že uvedenou výzvou vyzvala žalobkyně žalovaného k náhradě újmy za vyklizení provozovny, v důsledku porušení smlouvy o společnosti, újmu žalobkyně vyčíslila na částku 549 080 Kč. Současně požadovala náhradu nákladů řízení za zastupování advokátem. Žalobkyně popřela, že by cokoli žalovanému dlužila. Z potvrzení o doručení první výzvy ze dne 16. 6. 2021, dodejky a poštovního podacího lístku odesílatele , tituly před jménem, , jméno FO, , adresátovi , Jméno žalovaného, , soud zjistil, že výzvu k náhradě škody zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím právního zástupce.

60. Z vyjádření k písemnému vyjádření ze dne 12. 7. 2021 - opakované předžalobní výzvy datované 6. srpna 2021, adresované , Jméno žalovaného, , soud zjistil, že mezi účastníky probíhala před podáním žaloby výměna vzájemných názorů a stanovisek. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný odstoupil od smlouvy o společnosti, jejíž platnost následně zpochybnil, setrvala na požadavku náhrady vzniklé majetkové a nemajetkové újmy, přičemž ovšem uváděla, že se nedomáhá náhrady škody ani ušlého zisku.

61. Z dopisu ze dne 12. 7. 2021, odpovědi na předžalobní upomínku, soud zjistil, že žalovaný reagoval stanoviskem adresovaným právnímu zástupci žalobkyně, v němž vyjevil svůj náhled na nároky žalobkyně, včetně uvedení informací k hledání obchodního partnera do cukrárny. K tomu dle žalovaného došlo již v roce 2019 a to oslovením pana , jméno FO, , který však o podílení se na chodu cukrárny neměl zájem, proto žalovaný hledal jiného partnera. Poukázal na skutečnost, že právníci zájemců o podnikatelskou spolupráci vyhodnotili smlouvu o společnosti jako problematickou, mající charakter skrytého či nelegálního podnájmu, a vytvářející překážku v budoucí spolupráci. Zdůraznil, že na rozdíl od pana , jméno FO, , vystudovaného právníka je cukrář, pročež panu , jméno FO, při uzavírání smlouvy důvěřoval, měl za to, že je vše v pořádku. K uplatněnému nároku pak namítal, že ušlý zisk nelze ztotožňovat s tržbou, při uplatnění ušlého zisku nelze zároveň uplatňovat mzdové náklady, při zjišťování ušlého zisku nelze vycházet z období let 2018, 2019, před coronavirovou pandemií. Dále namítal, že o ukončení spolupráce informoval pana , jméno FO, již koncem prosince 2020.

62. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob k osobě žalobkyně za rok 2020, soud zjistil, že uvádí jako hlavní převažující činnost poradenství v oblasti řízení, výsledek hospodaření ke dni 31. 12. 2020 činí 709 024 Kč, základ daně po úpravě činí 317 749 Kč, přičemž roční úhrn čistého obratu činí 3 525 079 Kč, má vedeny 2 zaměstnance.

63. Z rozvahy pro podnikatele v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2022 k osobě žalobkyně soud zjistil, že její aktiva netto představovala 1 645 000 Kč, v minulém účetním období 1 331 000 Kč, stálá aktiva 1 000 Kč, oběžná aktiva 1 644 000 Kč, peněžní prostředky v pokladně 607 000 Kč, na účtu 0 Kč. Pasiva byla ve výši 1654 000 Kč, z toho činil vlastní kapitál -1 654 000 Kč, výsledek hospodaření minulých let 1 382 000 Kč, výsledek hospodaření běžného účetního období -271 000 Kč. Tržby z prodeje činily 724 000 Kč, v minulém období 2 204 000 Kč, tržby za prodej zboží 0 Kč, v minulém období 64 000 Kč, provozní výsledek hospodaření -153 000 Kč, v minulém účetním období -104 000 Kč, výsledek hospodaření za účetní období -271 000 Kč, za minulé účetní období -210 000 Kč. Z rozvahy ke dni 31.12.2021 soud zjistil, že žalobkyně měla peněžní prostředky v pokladně ve výši 808 000 Kč, na účtu 4 000 Kč, v minulém účetním období 961 000 Kč v pokladně a 4 000 Kč na účtu. Z výkazu zisku a ztráty za rok 2021, že provozní výsledek hospodaření byl -104 000 Kč, v minulém účetním období 559 000 Kč, výsledek hospodaření za účetní období -210 000 Kč, za minulé účetní období -709 000 Kč.

64. Z vybraných údajů z rozvahy pro podnikatele ve zkráceném rozsahu, včetně uzávěrky ke dni 31. 12. 2020 a vybraných údajů z výkazu zisku a ztrát pro podnikatele, druhového členění v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2020, k osobě žalovaného soud zjistil, že hmotný majetek (netto) činil 28 000 Kč v minulém období 62 000 Kč, oběžná aktiva činila 305 000Kč a sestávala z ze zásob 16 000 Kč, pohledávek 214 000, peněžních prostředků v pokladně 75 000 Kč a na účtech 38 000 Kč. Výsledek hospodaření minulých let byl -69 000 Kč, výsledek hospodaření běžného účetního období -64 000 Kč, závazky 32 000 Kč.

65. Z notářského zápisu , spisová značka, ze dne 15. 6. 2018 sepsaného o rozhodnutí valné hromady společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že notářský zápis sepsala notářka , tituly před jménem, , jméno FO, , společníky uvedené společnosti jsou , jméno FO, a , jméno FO, . Jednalo se o shodnou notářku, jejíž služby využil při založení společnosti , Anonymizováno, žalovaný.

66. Návrh žalobkyně na výslech svědkyně, paní , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , soud zamítl s ohledem na jeho podání po koncentrační lhůtě.

67. Návrh žalované na provedení ohledání na místě soud zamítl pro nadbytečnost, stejně tak návrh na výslech , jméno FO, , neboť pro rozhodnutí ve věci nebyl rozhodným smluvní vztah mezi panem , jméno FO, a žalovaným. Soud rovněž neprováděl důkazy navržené k prokázání výše ušlého zisku -výpisem z běžného účtu žalobkyně z 30. 6. 2021 a daňovými doklady prokazujícími nákup zboží, knihy popisu zboží z období 1. 2. 2018 - 30. 4. 2018 a knihy popisu zboží z období 1. 2. 2020 - 30. 4. 2020 a výplatními listy k osobě , jméno FO, z listopadu 2020, října 2020 a prosince 2020 a výpovědí z pracovního poměru.

68. Na základě učiněných skutkových zjištění učinil soud následující skutkový závěr.

69. Žalovaný je vyučený cukrář, začal podnikat jako cukrář a prodejce lahůdek v prostoru na adrese , právnická osoba, v roce 1999, na základě smlouvy o nájmu nebytového prostoru uzavřené s , právnická osoba, . Předmětem pronájmu byl prostor v 1. NP objektu, žalovaný pro svou provozovnu využíval jen část prostor, účelem pronájmu prostor byl provozování prodejny a cukrárny. V roce 2003 v prostoru, který měl pronajatý od , právnická osoba, umožnil provozování vinotéky panu , jméno FO, . , jméno FO, byl známým jeho otce. Provozovna žalovaného s provozovnou pana , jméno FO, koexistovaly do počátku roku 2017, kdy pan , jméno FO, ukončil činnost. , jméno FO, poskytoval žalovanému měsíční plnění za poskytnutí prostor provozovny. Po panu , jméno FO, převzal provoz vinotéky pan , jméno FO, , jeho zeť, který založil společnost žalobkyně, s předmětem činnosti mimo jiné velkoobchod maloobchod a prodej lihovin. Od pana , jméno FO, a otce žalovaného měl informaci, že smluvním základem vztahu mezi žalovaným a panem , jméno FO, byla smlouva o sdružení. , jméno FO, , vystudovaný právník, připravil návrh smlouvy o společnosti (societě), žalovaný návrh smlouvy přijal a smlouvu podepsal. Účelem smlouvy bylo umožnit užívání žalobkyni prostor pro provoz vinotéky, které měl od , právnická osoba, pronajaty žalovaný k provozu cukrárny, a to bez výslovného souhlasu , právnická osoba, , její dislokační komise. Žalobkyně se zcela záměrně snažila ve smlouvě vyhnout slovu nájem. Spolupráce provozoven pokračovala po změně provozovatele vinotéky v předchozím duchu, spočívající pouze v umožnění užívání části prostor a oproti tomu placení za toto užívání. Oba provozy byly odděleny nejen stavebně, ale i hospodářsky. Žalobkyně s žalovaným neměli společnou pokladnu, žádný společný účet, neměli žádné společné aktivity, žádný společný podnikatelský záměr. Každý z provozovatelů provozoval svou provozovnu, vzájemně se nepodíleli na zisku ani na ztrátě. Žalovaný se zavázal umožnit žalobkyni užívání vymezených prostor za úplatu ve výši 10 000 Kč měsíčně. Platba žalobkyně měla být plněním do společné pokladny, ve skutečnosti tomu tak nikdy nebylo a nebylo to ze strany účastníků ani zamýšleno. Žalobkyně i žalovaný se zaměřovali výlučně na vlastní provozovnu. Žalobkyně s žalovaným nevystupovali pod společným označením. Jediný zájem žalobkyně byl na možnosti užívání prostor k podnikání, zájem žalovaného spočíval v tom, aby neplatil nájemné za prostor, který nevyužívá. , právnická osoba, souhlas s užíváním prostor vinotéky nedala; povinný souhlas se dle dodatků měl vztahovat na užívání prostor podnájemcem, včetně užívání prostor v rámci sdružení fyzických či právnických osob. O působení vinotéky v prostorách pronajatých žalovanému , právnická osoba, věděla, uvedený stav konkludentně akceptovala, dlouhodobě trpěla, výslovný písemný souhlas však k užívání nedala. Překážkou byla mimo jiné kolaudace prostoru jako prodejny, prostor vinotéky nebyl kolaudován pro konzumaci. Prostor cukrárny byl kolaudován po stavebních úpravách v roce 2006. Žalobkyně o omezení v souvislosti s kolaudací prostoru jako prodejny věděla. Jednatel žalobkyně řešil s pracovnicí , právnická osoba, žádost k dislokační komisi o rozšíření nájmu prostor vinotéky na žalobkyni, resp. na společnost , právnická osoba, Žádost sepsal jménem žalovaného, odůvodnil ji mimo jiné nepříznivým zdravotním stavem žalovaného, rovněž zmínil kontinuitu s provozem vinotéky jeho právního předchůdce. Žalovaný žádost podepsal. Tvrzení obsažené v žádosti o bezproblémovém vztahu nájemce a pronajímatele a včasném placení nájemného se týkalo vztahu žalovaného s , právnická osoba, . Na základě žádosti proběhlo v provozovně místní šetření k odstranění nejasností ohledně kolaudace prostoru vinotéky; problémy s kolaudací prostoru žalobkyně neřešila, namísto prosazení žádosti o uzavření samostatné nájemní smlouvy/rozšíření smlouvy se rozhodla otevřít druhou provozovnu na , adresa, . Zájem na získání titulu k užívání prostor od , právnická osoba, již neměla. Provozovna na , adresa, byla prodělečná, ztrátová; mělo jít o vinárnu zaměřenou na zahraniční turisty, popř. na organizování společenských akcí typů setkání spolužáků. V době protipandemických opatření musela být provozovna zavřená, neboť v ní probíhala konzumace; podnikatelský plán z uvedeného důvodu nebyl úspěšný.

70. Provozovna žalovaného dlouhodobě neprosperovala, ekonomické problémy měl žalovaný již před pandemií Covid 19, musel omezit otvírací dobu, zrušit víkendový provoz, propustit zaměstnance, nakonec zůstal v provozovně sám. Po vypuknutí pandemie a přijatých protiepidemických opatření došlo k dalšímu hospodářskému propadu, provozovna byla po určitou dobu zcela uzavřena po určitou dobu byl provoz výrazně omezen. Žalovaný z obavy z osobního bankrotu přistoupil již na počátku roku 2020 k založení společnosti s ručením omezeným pod názvem , Anonymizováno, s úmyslem snížit riziko nepříznivého dopadu neúspěšného podnikání. Již v roce 2019 začal uvažovat o hledání strategického partnera, který by mu v podnikání pomohl, nejlépe při zachování osobní účasti žalovaného v provozovně v prakticky nezměněné podobě (výpovědi žalovaného soud uvěřil, neboť odpovídá zvyklostem v podnikání a je logické v tom, že žalovaný nechtěl nést podnikatelské riziko sám, současně nechtěl bez dalšího opustit provozovnu, s níž spojil 20 let svého života). Žalobkyně, resp. její jednatel o provozování cukrárny a lahůdek, o prostor této provozovny, zájem neměl. Nabídka žalovaného k převzetí prostoru provozovny pro něj z finančního hlediska byla nepřijatelná a nebyl ochoten čelit riziku případné výpovědi ze strany pronajímatele. Na podzim 2019 oslovil žalovaného s nabídkou spolupráce pan , jméno FO, , zmrzlinář, který má několik obchodních společností a který měl zájem o další expanzi, tím spíše, že provozovnu cukrárny znal. Osobně kontaktoval v cukrárně žalovaného, který však v roce 2019 nabídku nevyslyšel. Na pana , jméno FO, jako na strategického partnera do cukrárny se obrátil za rok, na podzim roku 2020. Skutečnost, že žalovaný hledá obchodního partnera byla žalobkyni, jejímu jednateli dlouhodobě známa. Žalovaný informoval žalobkyni o zájemci o obchodní spolupráci, kterým byl osloven v roce 2019 a o jednání s vážnými zájemci o společné podnikání na počátku prosince 2020. Jednatel žalobkyně reagoval usilovnou snahou o zprostředkování/zajištění obchodního partnera žalovaného, který by umožnil žalobkyni setrvat v prostorách v dosavadním režimu. Zkontaktoval své přátelé ze studia, advokáty, kteří se současně věnovali zmrzlinářství, pro možnou spolupráci s žalovaným. Současně je tlačil k tomu, aby nabídka byla natolik zajímavá, aby ji žalovaný upřednostnil před první nabídkou, kterou obdržel od pana , jméno FO, a paní , jméno FO, . Jednatel žalobkyně žalovanému přislíbil pomoc s případným vyvázáním se ze závazku uzavřeného s těmito zájemci. Žalovaný uvedenou nabídku nevyslyšel, s přáteli pana , jméno FO, jednal pro případ, že by nevyšla spolupráci s prvními zájemci. Žalovaný byl potencionálními obchodními partnery, resp. jejich právníky upozorněn na rizika vyplývající z užívání prostor žalobkyní bez souhlasu pronajímatele , právnická osoba, .

71. Žalovaný od července 2020 opakovaně vyzýval žalobkyni k zaplacení příspěvku za užívání prostor. Žalobkyně zaplatila částku dle čl. 4.3 smlouvy o společnosti za červenec 2020 v srpnu 2020 bezhotovostním převodem na účet žalovaného, zaplacení jiných plateb v řízení prokázáno nebylo. Jednatel žalobkyně měl vybírat finanční hotovost na zaplacení „příspěvku“ z pokladny, doložitelné záznamy k výběrům ovšem neměl a zejména nedisponoval jakýmkoli potvrzením o splnění závazku; v případě žalobkyně byla značná disproporce mezi objemem finančních prostředků v pokladně a mezi výší prostředků na účtu, žalobkyně zjevně běžně v hotovosti platila, nejen ve vztahu k žalovanému, vedení účetní dokumentace tomu však nepřizpůsobila.

72. Žalovaný nejprve vyval žalobkyni k vyklizení prostor do 31.1.2021, v důsledku ukončení nájemního vztahu mezi ním a , právnická osoba, , posléze adresoval žalobkyni odstoupení od smlouvy o společnosti z důvodu neplnění povinností žalobkyní platit předmětnou platbu. Žalovaný vyzval žalobkyni k vyklizení prostor – prodejny vín. Žalobkyně na výzvu nereagovala, prostor nevyklidila. V druhé polovině února doručil žalovaný žalobkyni druhou výzvu k vyklizení. Žalobkyně prostor vyklidila 18. 2. 2021.

73. Žalovaný využil založenou společnost , Anonymizováno, , uvedená společnost k žádosti žalovaného převzala se souhlasem dislokační komise , právnická osoba, nájem prostor sloužících k podnikání- 1. 2. 2021 došlo ke změně nájemce prostor, v souvislosti s uzavřením smlouvy o převodu nájmu ze dne 11. 1. 2021. Do společnosti , Anonymizováno, posléze v únoru 2021 vstoupili na základě rozdělení a převodu obchodního podílu noví společníci, pan , jméno FO, a paní , jméno FO, , na založení společnosti se nepodíleli. Sami již dříve podnikali v několika společnostech s ručením omezeným v oblasti gastronomie – zmrzlinářství. Žalovaný po vstupu nových společníků do společnosti v provozovně již osobně nepůsobil, ačkoli původní domluva s novými společníky byla taková, že žalovaný bude nadále provozovat lahůdky a cukrárnu a noví společníci se budou věnovat zmrzlinářství. Zdravotní stav žalovaného naplnění této dohody neumožnil, z toho důvodu došlo i k ukončení jeho účasti ve společnosti , Anonymizováno, v lednu 2022. Žalovaný nepřistoupil na nabídku spolupráce, resp. převzetí nájmu prostor cukrárny společností , jméno FO, , jednalo se v pořadí o druhou nabídku, která přišla v době, kdy již žalovaný jednal s panem , jméno FO, a paní , jméno FO, a byl vázán daným slovem. O nabídce , jméno FO, uvažoval pouze pro případ, že by nevyšla dojednávaná spolupráce s prvními zájemci (tomu odpovídá komunikace mezi žalovaným a , jméno FO, a rovněž mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně, který žalovanému nabízel pomoc s vyvázáním se z předsmluvního závazku s panem , jméno FO, a paní , jméno FO, .

74. Rozhodná právní úprava75. Dle § 2716 odst. 1 o. z. zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.

76. Dle § 2717 odst. 1 o. z. vkládá-li společník do společnosti věc, použijí se přiměřeně ustanovení o koupi; vkládá-li však jen právo věc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li právo věc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu.

77. Dle § 2717 odst. 1 o. z. zavazuje-li se společník k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díle, nebo o příkazu.

78. Dle § 2726 o. z. činy pro společnost škodlivé jsou společníkovi zakázány.

79. Dle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

80. Dle § 555 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu (odst. 1). Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy (odst. 2).

81. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2862/2019 (R 3/2021): „Simulované právní jednání, při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny, je právním jednáním zdánlivým (§ 552 o. z.). Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti, vyjde-li zdánlivost v řízení najevo.Má-li být simulovaným právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy (srov. § 555 odst. 2 o. z.). Zdánlivost (nicotnost) právního jednání nastává přímo ze zákona a soud (popřípadě jiný orgán veřejné moci) k ní při svém rozhodování nebo při postupu v řízení přihlíží – jak plyne z ustanovení § 554 o. z. – i bez návrhu účastníků řízení (z úřední povinnosti); vezme ji tedy v úvahu vždy, jakmile vyjde najevo, aniž by bylo zapotřebí, aby se jí někdo z účastníků dovolal nebo na ni jinak poukazoval. Zdánlivost (nicotnost) právního jednání je třeba odlišovat od jeho neplatnosti (srov. § 574-588 o. z.). Neplatnost znamená, že právní jednání – na rozdíl od nicotnosti – vzniklo a nadále trvá (existuje), avšak nemá stranou (stranami) právních vztahů sledované právní účinky. K právním následkům, které jsou s ním spojeny (v podobě zamýšlené jednajícím), tedy nedojde, ačkoli by jinak – nebýt vadnosti právního jednání – tyto následky nastaly.“82. Dle § 2215 souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu (odst. 1). Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu (odst. 2).

83. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1524/2019 (R 94/2020) nestanoví-li jinak zákon nebo dohoda účastníků, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání). […] Je-li podnájemní vztah „slabší“ než vztah nájemní, nemůže podnájemce ani požívat stejné ochrany jako nájemce.Je-li tedy předmětem podnájmu prostor sloužící podnikání, pak – kromě ustanovení § 2215 a 2216 o. z. - se na tento podnájem použijí zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2302 a násl. o. z.), ovšem jen přiměřeně s přihlédnutím k specifikům podnájemního vztahu a jen v rozsahu, v němž nebudou práva a povinnosti účastníků podnájemního vztahu upravena podnájemní smlouvou.Zvláštní úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2314 o. z.) se na podnájemní vztah nepoužije.

84. Dle § 6 odst. 2 věty první o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

85. Ačkoli byl účel společnosti vymezen jako účast na provozování cukrárny, prodeje lahůdek a prodeje vín, nejednalo se o společný účel společníků společnosti, neboť společníci společnosti sledovali jen naplnění účelu vlastní činnosti. Společný účel činnosti v daném případě absentoval, společnost neměla společný cíl. Žalobkyně se nijak nepodílela na činnosti žalovaného, žalovaný se nijak nepodílel na činnosti žalobkyně. Oba provozy byly oddělené, nejen vizuálně a stavebně, ale zejména hospodářsky. Žalobkyně neměla podíl na zisku žalovaného, žalovaný neměl podíl na zisku žalobkyně, nepodíleli se na případné ztrátě provozoven. Společnost neměla vlastní majetek, žádný výnos; společníci společně nehospodařili. Nebyla vedena společná pokladna, nebyl veden žádný společný účet. Dle ujednání ve smlouvě měli společníci při výkonu účelu společnosti používat společný název „, právnická osoba, “. Žalobkyně s žalovaným pod společným názvem při své podnikatelské činnosti nevystupovali, společný název nepoužívali, žádnou činnost ve společnosti nevykonávali, žádná provozovna společnosti nikdy neexistovala.

86. Vkladem do společnosti měla být dle smlouvy pracovní činnost a know-how společníků. Do části vkladu společníků byl rovněž zahrnut závazek žalovaného poskytnout žalobkyni prostory k provozu a výkonu její podnikatelské činnosti související s prodejem vín na adrese , adresa, . Nejednalo se tedy o vklad práva věc užívat do společnosti, na základě kterého by druhý společník mohl prostory bezplatně užívat; závazek nebyl sjednán ve vztahu ke společnosti, nýbrž k žalobkyni.

87. Oproti tomu se žalobkyně zavázala společnosti za poskytnutí prostor hradit částku 10 000 Kč měsíčně splatnou hotově do pokladny společnosti (nedohodnou-li si společníci jinak) jako částečnou úhradu nájemného dle nájemní smlouvy s , právnická osoba, . Současně však bylo ujednáno, že každý ze společníků si ponechává vlastnické právo ke svým vkladům do společnosti. Žádná pokladna společnosti ovšem neexistovala, platba byla oběma stranami chápána jako úplata za užívání prostor žalobkyní.

88. Vznik společné provozovny nebyl pravou vůlí žalobkyně a žalovaného, žalobkyně i žalovaný na společné provozně od počátku zájem neměli, nevystupovali navenek pod společným označením, neměli žádný společný podnikatelský plán, nevykonávali žádnou společnou činnost, vzájemně nekoordinovali činnost ve svých provozovnách, nečinili žádná společná rozhodnutí. Nesdělovali si vzájemně pravidelně výsledky hospodaření, nepodíleli se na společném zisku a ztrátě, zisk a ztráta byla výlučně spjata s každou provozovnou samostatně. Jak výslovně v řízení uvedli, „každý si jel po svém“. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pravým zájmem žalobkyně bylo výlučně užívání části prostor, které , právnická osoba, pronajala na základě nájemní smlouvy žalovanému. Žalobkyně si byla vědoma absence výslovného souhlasu , právnická osoba, coby pronajímatele s přenecháním části prostor k užívání žalobkyni žalovaným. Proto využila koncept společnosti, navázala přitom na dřívější koncept sdružení mezi žalovaným a panem , jméno FO, , který měl, stejně jako ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaných charakter skrytého podnájmu. Označení podnájem se žalobkyně vyhnula úmyslně, výslovně uvedla, že , právnická osoba, nechtěla „provokovat“. Sama žalobkyně měsíční platbu ve výši 10 000 Kč označovala za platbu nájemného.

89. Soud opakovaně vyzval žalobkyni k dotvrzení a doložení, jakou činnost, jaké know-how vložila do společnosti. Jednatel žalobkyně uváděl, že know -how spočívalo v jeho zkušenostech s provozem vinotéky a že doporučoval svým zákazníkům vína, která se hodí k chlebíčkům či sladkému. Uvedenou činnost však nepokládal soud za know- how ani za činnost naplňující deklarovaný účel společnosti. Jednatel žalobkyně tvrdil, že vkladem do společnosti byla zákaznická základna vinotéky, zákaznická klientela vinotéky ovšem nebyla nijak spjata s využíváním služeb cukrárny; koupě zboží ve vinotéce nebyla podmíněna koupí zboží v cukrárně, provozovny fungovaly zcela odděleně.

90. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že uzavření smlouvy o společnosti bylo simulovaným jednáním. Ačkoli byla smlouva označena jako smlouva o společnosti ve skutečnosti se dle jejího obsahu, kterým chtěly být strany vázány, jednalo o smlouvu o podnájmu části prostor sloužících k podnikání. K simulovanému jednání nelze pro nevážnost vůle způsobující nicotnost přihlédnout (§ 552, 555 o. z.)

91. Žalobkyně se žalobou domáhala náhrady škody (majetkové a nemajetkové újmy) způsobené porušením smlouvy o společnosti. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o společnosti uzavřena nebyla. Z nicotného jednání nelze dovozovat porušení smluvní povinnosti, která měla být nicotným jednáním založena. Jednání nutno posuzovat podle obsahu, které odpovídá smlouvě o podnájmu části prostor sloužících k podnikání. Ovšem ani v případě, že by smlouva o společnosti byla platně uzavřena, neshledal by soud žalobu důvodnou.

92. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný nejednal ve zlém úmyslu žalobkyni poškodit. Žalobkyně věděla o problémech žalovaného v podnikání, věděla o jeho snaze nalézt strategického partnera do jeho podnikání. Bylo jí známo, že stávající koncept je pro žalovaného neudržitelným. Sama se na provozu prostor cukrárny podílet nechtěla. Byla si vědoma absence výslovného souhlasu , právnická osoba, s podnájmem prostor, byla si vědoma omezení možnosti užívání prostor v souvislosti s kolaudací.

93. Žalovaný vypověděl smlouvu o společnosti z důvodu nehrazení částky 10 000 Kč měsíčně žalobkyní. Žalobkyně neprokázala, že by uvedené platby řádně a včas hradila. Ze vzájemné komunikace mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně doložené sms zprávami vyplývá liknavost jednatele žalobkyně při placení měsíčních plateb. Prokázána byla úhrada pouze jediné částky, a to na účet žalovaného, žádná z tvrzených plateb v hotovosti prokázána nebyla. Vypovědět smlouvu, která nebyla uzavřena, ke které se pro nicotnost nepřihlíží ovšem pojmově nelze.

94. Nelze ani říci, že by kroky směřující k ukončení společnosti, resp. podnájmu, byly ze strany žalovaného učiněny v nevhodnou dobu, jak uváděla žalobkyně. Nevhodnost doby je nutno posuzovat z hlediska individuálních okolností. Byl to žalovaný, kdo měl dlouhodobé hospodářské problémy, byl nucen omezit otevírací dobu a propustit zaměstnance, a to již v době před pandemií Covid 19. V době pandemie, resp. protiepidemických opatření, která se výrazně jeho provozu dotkla, na rozdíl od provozovny žalobkyně, která svou činnost omezit nemusela, došlo k dalšímu výraznému propadu. Provozovna musela být po určitou dobu zcela uzavřena. Jednatel žalobkyně si v obecné rovině byl problémů žalovaného vědom, věděl o omezení otevírací doby, byl si vědom, že žalovaný zůstal v provozovně sám. Rovněž si byl vědom zdravotních problémů žalovaného. Žalovaný při vědomí nebezpečí osobního bankrotu založil společnost s ručením omezeným, která by převzala provoz a díky níž by za případné dluhy neručil celým svým majetkem. Takovýto krok nelze označit za tajnou aktivitu proti žalobkyni. Založení obchodní korporace byl způsobem, jak do provozovny cukrárny a lahůdek zapojit případného obchodního partnera. Žalovaný nejprve při hledání obchodního partnera oslovil žalobkyni, jednatel žalobkyně však zájem na provozování cukrárny zájem neměl, neměl zájem na převzetí nájmu celých prostor. Jednatel žalobkyně měl k dispozici informace, z nichž bylo patrné, že budoucnost setrvání žalobkyně v pronajatých prostorách je nejistá, odvislá od zdravotního stavu žalovaného, Anonymizováno, a rovněž výsledku jeho hospodaření. Nejistota byla založena i vědomostí jednatele žalobkyně o absenci souhlasu pronajímatele (, právnická osoba, ) s užíváním prostor žalobkyně. Umožnění podnájmu bez souhlasu pronajímatele zakládalo právo , právnická osoba, na okamžitém ukončením nájemního vztahu mezi ní a žalovaným. Jednatel žalobkyně se zástupci , právnická osoba, o svém působení v pronajatých prostorách jednal, s pracovníky , právnická osoba, řešil i otázku kolaudace prostor, které žalobkyně užívala a které neumožňovaly v uvedené provozovně konzumaci. K té ovšem ve vinotéce docházelo, vinotéka byla vybavena stolky a barovými židličkami, žalobkyně prodávala rozlévané víno s tvrzením, že se jedná o degustační vzorky. Degustační vzorky v pojetí žalobkyně ovšem představovaly 1dc, a to opakovaně nalévané. V provozovně vinotéky docházelo k organizovaným degustacím. Na facebookových stránkách vinotéky byly zachyceny fotografie a text, z nichž vyplývá, že v prostorách vinotéky hrála živá hudba a zákazníci pili víno. Jakkoli jednatel žalobkyně uváděl, že se jednalo o degustaci, která je v rámci provozu vinotéky přípustná, zjevně vystavoval žalovaného nebezpečí ukončení nájemní smlouvy z důvodu provozu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Žalobkyně sice užívala prostory „ s tichým souhlasem“ , právnická osoba, , která o mnohaletém fungování vinotéky v prostoru věděla, tento „tichý souhlas“ však nelze zaměňovat se souhlasem k užíváním pronajatých prostor ve smyslu nájemní smlouvy.

95. Žalovaný jednatele žalobkyně informoval o hledání strategického partnera do provozovny cukrárny a lahůdek, žalobkyně proto nemohla být zaskočena tím, že žalovaný takového strategického partnera nalezl. Jednatel žalobkyně vyhodnotil, že převzetí nájmu pronajatých prostor od žalovaného je pro žalobkyni přílišným obchodním rizikem, žalobkyně nebyla ochotna žalovanému zaplatit „odstupné“ za přenechání provozovny, nechtěla čelit riziku, že dostane z prostor výpověď od , právnická osoba, a že by vynaložila odstupné za situace, že by v prostorách mohla vykonávat činnost pouze v řádu několika měsíců. Jednatel žalobkyně mezi svými přáteli našel zájemce, kteří měli o prostor cukrárny zájem, a to s podnikatelským záměrem výroby a prodeje zmrzliny. Tito zájemci oslovili žalovaného v době, kdy už probíhala jednání mezi žalovaným a obchodními partnery, panem , jméno FO, a paní , jméno FO, . Žalovaný upřednostnil nabídku spolupráce s panem , jméno FO, a paní , jméno FO, . Jednalo se o nejen o zájemce, se kterými jednal časově dříve, ale současně o silné obchodní partnery, kteří vlastnili/provozovali několik společností v souvisejícím oboru – zmrzlinárny. Skutečnost, že žalovaný upřednostnil první nabídku k obchodní spolupráci před nabídkou přátel jednatele žalobkyně, kteří by pravděpodobně umožnili její další působení v místě, nelze hodnotit jako jednání, jehož úmyslem by bylo poškodit žalobkyni. Volba silného strategického partnera nelze hodnotit jako zakázaný škodlivý čin pro společnost či žalobkyni. Žalovaný čelil existenčním problémům, žalobkyně mu nebyla ochotna osobně pomoci, neměla zájem podílet se na provozu jeho podniku, nebyla ochotna převzít nájem prostor. Za tohoto stavu soud ničeho nemorálního a nepoctivého na jednání žalovaného neshledává, ani na založení společnosti s ručením omezeným, kterým se snažil vyhnout ručení za případně dluhy z podnikání celým svým majetkem, ani na převodu části obchodního podílu na nové společníky, kteří rozšířili podnikání o prodej zmrzliny. Tím spíše ne, že jednatel žalobkyně inicioval žádost na dislokační komisi , právnická osoba, jménem žalovaného, jejímž cílem bylo uzavření samostatné nájemní smlouvy mezi , právnická osoba, a jinou společností jednatele žalobkyně, společností , právnická osoba, Po místním šetření v provozovně a vyvstanuvších nesrovnalostí ohledně možnosti provozu vinotéky, resp. vinárny v k tomu nezkolaudovaných prostorách, nebyla žádost dislokační komisí projednávána. Jednatel žalobkyně se soustředil na nově zahájenou činnost žalobkyně, a to rozjetí nové provozovny na , adresa, . Sám jednatel žalobkyně však činil kroky k ukončení spolupráce, o níž tvrdil, že má základ ve smlouvě o společnosti. Realizací uzavření samostatné nájemní smlouvy, tím spíše s jinou společností , právnická osoba, by však uvedený smluvní základ „padl“.

96. Jakkoli se tedy žalobkyně cítila postupem žalovaného poškozena, neboť musela vyklidit provozovnu, pročež nebyla dodržena 3 měsíční výpovědní doba spjatá s výpovědí nájmu z prostor sloužících k podnikání, neshledal soud v jednání žalovaného ničeho závadného. Smlouva o společnosti nemohla být porušena, protože se jednalo o simulované právní jednání, které mělo zakrýt smlouvu podnájemní, a ke kterému soud jakožto k nicotnému jednání nepřihlíží.

97. Na podnájem prostor sloužících k podnikání se přiměření použijí ustanovení občanského zákoníku o nájmu prostor sloužících k podnikání. Soud však nepřisvědčil, že by žalobkyně měla nárok na škodu způsobenou tím, že musela provozovnu vyklidit bezprostředně po obdržení výpovědi bez výpovědní doby. Žalobkyně totiž nemůže těžit z nepoctivého jednání (§ 6 o. z.), kterým bylo obcházení podnájemní smlouvy vytvořením fiktivní společnosti, není proto rozhodné, zda výpověď smlouvy o společnosti, která byla fakticky výpovědí podnájmu prostor sloužícího k podnikání byla platná či nikoli. Z toho důvodu soud žalobou uplatněný nárok zamítl; výší deklarované škody se pro nadbytečnost nezabýval.

98. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 164 000 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 549 080 Kč sestávající z částky 10 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 5. 2022, z částky 10 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 9. 2022, z částky 10 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 10. 11. 2022 a z částky 10 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 11. 2022, a dále odměna z tarifní hodnoty ve výši 343 201 Kč sestávající z částky 19 400 Kč (2 x 9 700 Kč) za účast na jednání soudu (přesahující 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 8. 2023, z částky 9 700 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 12. 9. 2023, z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 9. 2023, z částky 19 400 Kč (2 x 9 700 Kč) za účast na jednání soudu (přesahující 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 11. 2023, z částky 19 400 Kč (2 x 9 700 Kč) za účast na jednání soudu (přesahující 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 1. 2024, z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 4. 2024, z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 5. 2024 a z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 6. 2024 včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.