18 C 97/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o: rozvod manželství

I. Manželství manželů: [jméno příjmení] [příjmení], rozená [příjmení], a [jméno a příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Společným návrhem došlým podepsanému soudu dne 25. 3. 2020 se manželé domáhají rozvodu manželství účastníků. Manželka, ukrajinské státní příslušnosti, uvedla, že příčinou rozvratu manželství jsou dlouhodobé neshody, problémy ve vzájemné komunikaci a citové odcizení. Manželství je prakticky nefunkční, od ledna 2020 manželé nevedou společnou domácnost. Z manželství se narodila nezletilá dcera. Manželství postrádá jakýkoli význam, je natolik narušené, že ho již nelze obnovit. Manžel, ukrajinské státní příslušnosti, se k návrhu připojil. S ohledem na ukrajinskou státní příslušnost účastníků soud nejprve zkoumal otázku pravomoci českých soudů a otázku rozhodného práva. Soud vycházel ze Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech č. 123/2002 Sb. m. s . Podle článku 30 odst. 1 a 3 této smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Vzhledem k tomu, že manželé mají bydliště na území České republiky, jsou české soudy pravomocné ve věci rozhodnout. Soud aplikoval právo ukrajinské, konkrétně ukrajinský zákon o rodině (dále jen„ ZR“). Soud vzal po provedeném řízení za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce] manželství (oddací list, tvrzení manželů). Posledním společným bydlištěm manželů byl obvod [obec a číslo]. Z manželství se narodilo nezletilé dítě. Manželé spolu dlouhodobě nežijí (oddací list, tvrzení manželů). Z výslechu manželky vzal soud za prokázané, že manželé spolu více jak rok nežijí, manželka má nový vztah, v manželství nechce setrvat, manželství se stalo pouze formálním svazkem, neplní základní funkci a nelze očekávat obnovení soužití účastníků. Nezletilé dítě se se situací vyrovnalo. Z výslechu manžela vzal soud za prokázané, že akceptoval rozhodnutí manželky, účastníkům se nepodařilo překonat krizi v manželství. S nezletilým dítětem se pravidelně stýká a chce se aktivně podílet na jeho výchově a výživě. O výchově a výživě nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Dle čl. 105 odst. 2 ZR manželství zaniká rozvodem na společný návrh manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s čl. 109 tohoto zákona. Podle čl. 109 odst. 1 a 3 ZR manželé, kteří mají děti, mají právo podat k soudu návrh na rozvod spolu s písemnou smlouvou, která určuje, komu budou děti svěřeny do výchovy, jak bude druhý z rodičů přispívat na jejich výživu, a také podmínky, za kterých bude uplatňovat právo na výchovu dětí. Soud manželství rozvede, jestliže zjistí, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu muže a ženy a že po rozvodu nebudou porušeny jejich osobní a majetková práva, a také práva jejich dětí. Podle čl. 112 odst. 2 ZR soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam. V řízení bylo prokázáno, že manželé namísto smlouvy o výchově a výživě dětí soudu předložili shora uvedený rozsudek [název soudu], kterým bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy matky, otci bylo uloženo platit přiměřené výživné. Otec se s nezletilým dítětem pravidelně stýká, podílí se na jeho výchově. Dále bylo výslechem účastníků prokázáno, že manželé nechtějí v manželství setrvat, vyřešili mezi sebou svá majetková práva. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití a manželé si jednoznačné nepřejí manželství zachovat, aniž by to bylo v rozporu se zájmem některého z manželů či nezletilého dítěte, soud návrhu manželů vyhověl. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 24 zákona č. 292/2013 Sb. (z. ř. s.).