19 C 119/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka, narozeného Datum narození účastníka Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o zaplacení částky 1 499 767 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 299 818,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 16. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 199 948,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 16. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 180 861 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna uhradit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 63 271 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyni se vrací po právní moci tohoto rozsudku část uhrazené zálohy na znalečné ve výši 3 893,69 Kč.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 29. 3. 2021 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 1 499 767 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 6. 12. 2018 smlouvu o dílo (dále jen „Smlouva“), na základě níž měla žalovaná vystavit na pozemku žalobkyně rodinný dům (dřevostavbu) „na klíč“ vč. zhotovení výrobní dokumentace. Žalobkyně na základě vystavených zálohových faktur uhradila žalované dne 6. 12. 2018 částku ve výši 205 105 Kč a dne 23. 4. 2019 částku ve výši 1 640 842 Kč. Žalovaná dne 16. 9. 2019 od Smlouvy překvapivě odstoupila s tím, že na základě vlastního vyúčtování dne 7. 4. 2020 vrátila žalobkyni částku ve výši 129 575 Kč s tím, že zbylé zálohově poskytnuté prostředky měly být použity na nákup materiálu pro stavbu, aniž by tyto vzniklé náklady jakkoliv doložila. Prostavěný materiál nadto nebyl zabudován do stavby, a proto jejich vlastnictví na žalobkyni nepřešlo. Důvody odstoupení od Smlouvy uvedené žalovanou žalobkyně odmítla, neboť z její strany nedošlo k porušení Smlouvy, a rovněž nesouhlasí s vyúčtováním žalované, které neodpovídalo prostavěnosti díla. I přes snahu žalobkyně, nebylo možné s žalovanou dosáhnout smírného řešení sporu a od Smlouvy proto žalobkyně nakonec sama odstoupila a vyzvala žalovanou k vrácení zálohových plateb, které nebyly v díle prostavěny. Je si vědoma toho, že když proti odstoupení žalované nebrojila soudní cestou, došlo jeho doručením dne 16. 9. 2019 k zániku závazku ze smlouvy o dílo. Dle znaleckého posudku žalobkyně by mělo být prostavěno 216 605 Kč vč. DPH. Z celkové žalobkyní uhrazené zálohy (1 845 947 Kč) tak bylo prostavěno 216 605 Kč a vráceno 129 575 Kč. Celkový dluh na záloze tedy činí 1 499 767 Kč s přísl. Tuto částku žalovaná žalobkyni neuhradila, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním došlým zdejšímu soudu dne 30. 5. 2021, v němž mimo jiné uvedla, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznává. Mezi účastníky byla uzavřena Smlouva, na jejímž základě měla žalovaná vypracovat výrobní dokumentaci, dodat a smontovat stavbu v místě plnění žalobkyně, kdy původně sjednaná cena za provedení díla činila 4 102 104 Kč. Tato byla později navýšena dodatkem č. 1 Smlouvy na částku 4 465 646 Kč vč. DPH za nutné dodatečné náklady spočívající v odvozu suti/odbourání horniny a dodatečnou výstavbu zahradního domku. Předpokladem řádného a včasného provedení díla dle Smlouvy byl mj. bezproblémový přístup žalované (příp. jejích subdodavatelů) k místu, kde mělo být dílo zhotoveno. Dílo mělo být dle dodatku č. 1 Smlouvy zhotoveno do března roku 2020. Jediný možný příjezd vozidel za účelem realizace díla byl přes pozemek p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa (dále jen „příjezdový pozemek“), kdy tento příjezdový pozemek se nachází ve vlastnictví osob odlišných od žalobkyně. Po zahájení realizace díla ze strany žalované však vlastníci příjezdového pozemku začali stěžovat žalované přístup na staveniště, přestože žalovaná žalobkyni vycházela vstříc, např. přislíbila odebírat beton z místní betonárky, což postupně vedlo k tomu, že od 9. 9. 2019 nebyla na příjezdový pozemek žalovaná vůbec vpuštěna. To zapříčinilo mj. zrušení betonáže ztraceného bednění a odvolání jeřábu směřujícího na staveniště. Dne 16. 9. 2019 žalovaná od Smlouvy odstoupila z důvodu porušení povinnosti žalobkyně dle Smlouvy. Po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby sousedské spory mezi žalobkyní a vlastníky příjezdového pozemku šly k tíži žalobkyně, kdy pokud by žalovaná o těchto komplikacích bránící řádné provedení díla před uzavřením Smlouvy věděla, tak by Smlouvu neuzavřela. Jelikož žalobkyně po odstoupení od Smlouvy neučinila nic, aby bylo možné dílo dokončit, bylo dne 30. 12. 2019 žalobkyni zasláno vyúčtování nákladů žalované na částku 1 716 372 Kč. Žalovaná potvrdila přijetí záloh od žalobkyně v žalobě uvedené výši i to, že žalobkyně od Smlouvy dne 19. 3. 2020 dodatečně odstoupila, nesouhlasí ale s tvrzením žalobkyně zaslané v reakci na obdržené vyúčtování nákladů, že do těchto nákladů neměla zahrnout i předmětný materiál, ani s výší prostavěné částky odhadnuté žalobkyní. Nákup materiálu byl nutný a účelný za účelem splnění závazku ze Smlouvy a není na místě, aby tyto náklady nesla žalovaná ke své tíži, když je to žalobkyně, která své povinnosti ze Smlouvy porušila.

3. Žalobkyně se k vyjádření žalované vyjádřila podáním došlým zdejšímu soudu dne 24. 6. 2021, kdy zejména uvedla, že na ztížený přístup byla žalovaná upozorněna jak architektem, tak investorem a dne 4. 6. 2019 převzala staveniště bez výhrad. Tím žalobkyně mj. popírá, že by uvedený den došlo k faktickému započetí realizace díla. Žalovaná se navíc v rozporu s domluvenými podmínkami snažila do Smlouvy zapsat lhůtu k dokončení díla na 200 pracovních dnů, aniž by na to investory upozornila a po zjištění této změny byla lhůta vrácena na 150 pracovních dnů. Dodatek č. 1 Smlouvy měl mít vliv na termín dokončení stavby o dalších 45 dnů pouze v případě, že by byl podepsán do 24. 6. 2019, tento byl však podepsán dne 26. 6. 2019, tudíž se termín dokončení stavby neprodlužoval. Žalovaná dále věděla před podpisem Smlouvy, že dílo nebude dokončeno včas, když mj. upozorňovala na to, že cesta z adresa je přes zimu uzavřena. Dle žalobkyně navíc žalovaná v jí zaslaném vyúčtování nákladů porušila Smlouvu, když pouze opsala z rozpočtu a dodatku č. 1 Smlouvy částky a nefakturovala dle skutečných prací. O přístupu na staveniště přes příjezdový pozemek a podmínkách přejezdu žalovaná věděla. Proti podmínce přejezdu přes příjezdový pozemek se nikdo ze zástupců žalované do odstoupení od Smlouvy nikdy neohradil. Jediná zmínka žalované o problému s přístupem na staveniště je ze dne 9. 9. 2019, kdy však vlastník příjezdového pozemku omezil průjezd z důvodu nesplnění dohodnutých podmínek průjezdu ze strany žalované. O problémech s přístupem během stavby začali zástupci žalované hovořit až po odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně důvody pro odstoupení od Smlouvy ze strany žalované nevidí. Neshody mezi vlastníky příjezdového pozemku a žalobkyní nebyly, když tito se dohodli na podmínkách průjezdu na staveniště, s nimiž byla žalovaná seznámena, a které žalovaná porušila. Navíc již zpočátku po uzavření Smlouvy došlo ze strany žalované k jejímu porušení, když značně opožděně dodala výrobní dokumentaci. To platí rovněž i o termínu zhotovení základů domu, které měly být hotové dne 16. 8. 2019, přesto však v okamžiku odstoupení od Smlouvy bylo předáno minimální torzo těchto základů. Žalovaná navíc během realizace základů postupovala v rozporu s projektem, doporučením statika a zápisem ve stavebním deníku. Tím, kdo opakovaně porušoval Smlouvu, tak byla žalovaná.

4. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ohledně uvedení tvrzení a prokázání jaké stavební práce žalovaná pro žalobkyni provedla a jaké náklady vynaložila zaslala žalovaná dne 5. 5. 2022 vyjádření, v němž uvedla výčet prací, jejichž provedení bylo dne 27. 5. 2020 rovněž stvrzeno předávacím protokolem. Jedná se konkrétně o odstranění zbořeniště původní stavby, úprava staveniště, výkop základových pásů opěrné zdi, odvoz zeminy dle zápisů ve stavebním deníku, betonáž základových pásů a provedení základů opěrné zdi, provedení částí opěrní zdi z tvarovek ztraceného bednění do výše 1 m vč. armatury bez zálivky betonem a dále měla náklady na nezabudovaný materiál – armaturu do betonu různých průměrů v hmotnosti cca 350 kg a zabezpečení rozestavěné stavby před znehodnocením. Toto pak navrhuje prokázat znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO ze den datum, č. hodnota.

5. Podáním došlým zdejšímu soudu dne 24. 5. 2023 žalovaná po poučení soudu dle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že jí uplatněný nárok na náhradu zakoupeného a nezapracovaného materiálu bude posuzován jako nárok na náhradu škody, vyčíslila jí uplatňovanou škodu vůči žalobkyni částkou 190 394,57 Kč bez DPH představující vynaložené finanční prostředky na pořízení tam specifikovaného stavebního materiálu, který nebyl v důsledku zániku Smlouvy použit. Uvedenou škodu prokazuje fakturami a potvrzeními o jejich úhradě.

6. Oznámením ze dne 21. 2. 2022 vstoupil do nadepsaného řízení vedlejší účastník, jenž je manželem žalobkyně, kdy veškerou komunikaci za žalobkyni realizoval on, jelikož na stavbu, která je předmětem Smlouvy, se měly využít prostředky ze SJM. Vedlejšímu účastníku tak svědčí stejné právo na plnění jako žalobkyni, když tento má právní zájem na výsledku předmětného řízení.

7. Účastníci řízení učinili nesporným, že mezi nimi byla uzavřena Smlouva, jejímž předmětem bylo mj. provedení stavby. Žalobkyně na základě vystavených zálohových faktur uhradila žalované dne 6. 12. 2018 částku ve výši 205 105 Kč a dne 23. 4. 2019 částku ve výši 1 640 842 Kč. Současně mezi nimi není sporu o tom, že žalovaná od Smlouvy odstoupila a žalobkyni zaslala vyúčtování nákladů na částku ve výši 1 716 372 Kč.

8. Provedeným dokazováním, a to ze Smlouvy bylo soudem zjištěno, že účastníci se dohodli, že žalovaná pro žalobkyni vypracuje výrobní dokumentaci a dodávku a montáž stavby v místě plnění žalobkyně. Výrobní dokumentace tvoří přílohu č. 3 Smlouvy, přičemž touto se rozumí realizační výkresová dokumentace pro zadání do výroby CNC lepených profilů. Součástí smlouvy jakožto příloha č. 2 je rovněž rozpočet Smlouvy. Žalobkyně se ve Smlouvě zavázala, že zajistí stavební připravenost a předání staveniště 7 dnů před zahájením díla. Stavební připraveností dle Smlouvy se mj. rozumí předání staveniště žalované se zajištěním přístupové komunikace na místo plnění. Termín zahájení díla je pak naplánován mezi 21.-22. týdnem roku 2019. Dílo bude dokončeno do 150 dnů od zahájení montážních prací. Prodlení žalované s dokončením díla více jak 14 dnů je poté podstatné porušení Smlouvy. Cena díla byla sjednání na 4 102 104 vč. 15 % DPH, kdy tato cena byla sjednána jako nepřekročitelná. Tuto se žalobkyně zavázala žalované uhradit ve sjednaných splátkách, tj. 5 % s DPH z ceny díla při podpisu Smlouvy, 40 % s DPH z ceny díla nejpozději 30 dnů před zahájením stavby, 30 % s DPH z ceny díla po dokončení montáže obvodních, vnitřních stěn, stropních konstrukcí a střechy vč. izolací, dále budou zálohové faktury uhrazeny v souvislosti se schváleným soupisem prací do výše 95 % s DPH z ceny díla a poslední splátka bude uhrazena nejpozději do 14 dnů od úspěšného předání a převzetí díla. V rámci Smlouvy je rovněž uvedeno, že žalobkyně seznámila žalovanou s možnými omezeními komunikace ze strany Silničního a správního úřadu adresa, kdy žalovaná zajistí, aby tato omezení nebyla překročena.

9. Z přílohy č. 2 Smlouvy bylo soudem zjištěno, že žalovaná vyčíslila celkové stavební práce na částku ve výši 4 102 104 Kč vč. DPH, která je tvořena součtem jednotlivých položek tam uvedených, slevou 3 % za včasné uzavření smlouvy a následným připočtením 15 % DPH. Rozpočet sestává mj. z částky ve výši 100 000 Kč za odstranění či opravu stávajícího staveniště, kde bude fakturováno dle skutečně provedených prací, z částky 15 338 Kč za zpevnění a úpravu příjezdové cesty, kde bude rovněž fakturováno dle skutečně provedených prací, a částky 388 490 Kč za základy, kde opět bude fakturováno dle skutečně provedených prací. Částka za základy je rozepsána jednotkovými cenami za jednotlivé práce (sejmutí ornice, výkop rýh, ztracené bednění BEST, apod.). Dodatkem č. 1 pak byla cena za tuto část stavby navýšena na částku 594 091 Kč opět s dodatkem, že bude fakturováno dle skutečně provedených prací.

10. Z Whatsappové komunikace bylo soudem zjištěno, že ze strany vedlejšího účastníka byl dne 3. 5. 2019 kontaktován původní jednatel žalované, pan jméno FO, kdy tento byl informován o skutečnosti, že na stavební pozemek je nutné přejíždět přes sousední pozemek manželů Anonymizováno, kdy cesta přes tento pozemek je nezpevněná a je třeba respektovat hmotnost přejíždějících vozidel 10-12 tun, o čemž se společně měli bavit na podzim.

11. Z e-mailové komunikace z listopadu 2018 až prosinec 2019 bylo soudem zjištěno, že mezi vedlejším účastníkem a původním jednatelem žalované bylo jednáno o vozidlech, jež žalovaná plánovala použít pro účely dopravy materiálu na stavbu s tím, že vedlejší účastník ho současně informoval o skutečnosti, že dojednává písemný souhlas s majitelem sousedního pozemku, aby tato vozidla mohla přes sousední pozemek přejíždět. Vedlejší účastník se rovněž dotazoval na splnění hmotnostních požadavků stanovených obcí pro průjezd na stavbu s tím, že seznam vozidel pro stavbu údajně zaslala zástupci města adresa. Žalovaná dle jejího e-mailu ze dne 3. 5. 2019 opětovně zaslala zástupci města seznam vozidel potřebných pro výstavbu, přičemž zástupce města se vůči tomu ohradil s tím, že předtím žádný e-mail od žalované se seznamem vozidel neobdržel. Dne 3. 5. 2019 byl tak tímto zástupcem města udělen souhlas s použitím techniky pro stavbu, přesto však byla žalovaná vyzvána k maximálnímu možnému nasazení co nejlehčích strojů. E-mailem ze dne 22. 5. 2019 se vedlejší účastník ohradil vůči skutečnosti, že žalovaná plánuje stavbu dokončit následující rok, „až nebude sníh“. Na skutečnost, že s příchodem sněhu bude obtížné dokončení stavby byla žalovaná vedlejším účastníkem v minulosti upozorňována, když tato odvětila, že sníh nebude problém a stavba bude dokončena. Proto bylo pro vedlejšího účastníka pozastavení prací od podzimu 2018 do jara 2019 z důvodu sněhu překvapením a prodleva s realizacemi prací prodražila financování stavby o dalších 100 000 Kč. Dne 17. 6. 2019 žalovaná zaslala vedlejšímu účastníkovi dodatky č. 1 a 2 ke Smlouvě týkající se mj. postupu prací a navýšení ceny rozpočtu, k těmto měl vedlejší účastník výhrady. E-mailem ze dne 4. 6. 2019 byly vedlejším účastníkem zaslány žalované kontaktní údaje na vlastníka sousedního pozemku, který s užitím jeho pozemku pro přejezd vozidel stavby souhlasí. Je třeba mu hlásit, kdy žalovaná chce mít cestu průjezdnou, krátkodobě zde mohou parkovat vozidla, ale cesta by měla zůstat průjezdná ohybem pod jeho dům. Dne 25. 7. 2019 byla žalovaná vedlejším účastníkem informována ohledně stížnosti majitele sousedního pozemku pana Anonymizováno o nevpuštění vozidel stavby přes svůj pozemek, neboť vozidla stavby řídí jiná osoba, než kterou pan jméno FO znal, a této nedůvěřoval. Dne 9. 9. 2019 sděleno, že pan jméno FO opětovně nevpustil vozidla stavby na svůj pozemek, kdy v důsledku tohoto jednání musela být odvolána betonáž ztraceného bednění, tj. jeřáb s mixem, který již byl na cestě. Dle vedlejšího účastníka bylo v uvedený den mokro, kdy dle dohody s ním v takové období nemají přes jeho pozemek těžká vozidla projíždět. Dle informací zástupce města adresa panem Anonymizováno nebyly ze strany žalované dodrženy podmínky pro povolení průjezdu vozidel stavby přes přístupové trasy, kdy místní trasy jsou v několika místech poškozeny.

12. Z odstoupení od Smlouvy o dílo ze dne 16. 9. 2019, včetně podacího lístku bylo soudem zjištěno, že žalovaná odstoupila od Smlouvy z důvodu nemožnosti řádné realizace stavby. Odstoupení odůvodnila tím, že jediný možný příjezd na staveniště je přes sousední pozemek manželů Anonymizováno. Ti žalovanou nepustili od 9. 9. 2019 na staveniště s odůvodněním, že za strany žalované nebylo splněny dojednané podmínky, na nichž se žalobkyně a vedlejší účastník s manželi.

13. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 29. 9. 2019 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně reagovala na odstoupení od Smlouvy žalovanou tak, že k tomuto uvedla že odstoupení od Smlouvy žalovanou je neplatné. K porušení povinností plynoucí ze Smlouvy ze strany žalobkyně nedošlo a nadále trvá na plnění povinností plynoucí ze Smlouvy.

14. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 23. 10. 2019 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně spolu s vedlejším účastníkem se opětovně ohradili proti odstoupení od Smlouvy ze strany žalované, které považují za neplatné. Především uvedli, že žalovaná věděla a vědět měla, že stavební pozemek je v ochranném pásmu národního parku, navíc předmětný pozemek viděla a takto staveniště převzala. Žalobkyně zabezpečila příjezdovou cestu ke stavebnímu pozemku, přičemž o hmotnostním limitu vozidel daném obcí (12 tun) byly obě strany informovány a stvrdily to podpisem Smlouvy. Podmínky přejezdu přes sousední pozemek byly stranám známy. Následné obecné povolení průjezdu automobilů s vyšší hmotností bylo reflektováno i majiteli sousedního pozemku, kteří umožnili vjezd vozidel nad 12 tun pro auta s betonem za předpokladu řidiče, jemuž důvěřují a v situaci, kdy cesta bude suchá. Uvedená dohoda byla smluvním stranám známa. Žalovaná však uvedené dohody porušovala (parkování na příjezdové cestě, blokování vjezdu apod.), což vedlo k nevpuštění vozidel stavby sousedy přes jejich pozemek. Žalobkyně tak žádné povinnosti plynoucí ze Smlouvy neporušila, ba naopak problém součinnosti spočíval na straně žalované, která nedodržovala předem dohodnuté podmínky průjezdu na stavební pozemek. Žalovaná tak rovněž musela být srozuměna se skutečností, že v případě mokré příjezdové cesty, nemůže být z její strany plněno, a tím vzala implicitně na vědomí i možné prodlení stavby. Důvody odstoupení od Smlouvy splněny proto nebyly, kdy to byla právě žalovaná, kdo neposkytoval potřebnou součinnost. Rozestavěnost stavby neodpovídá stavu, v jakém by vzhledem k objektivním okolnostem měla být. Žalobkyně proto žalované navrhla možná řešení sporu, vč. mimosoudního vypořádání.

15. Z vyúčtování k 1. 12. 2019 bylo soudem zjištěno, že v žalované vypracovaném přehledu nákladů, tato vyčíslila celkově vynaložené náklady na dílo na částku 1 716 372 Kč vč. DPH sestávající (před připočtením DPH) z nákladů za odstranění a opravu stávajícího staveniště ve výši 100 000 Kč, dále za odvoz sutě na skládku ve výši 15 000 Kč, za zhotovení základů ve výši 392 690 Kč, za konstrukci BSH, KVH, DUO a TRIO (dodávka materiálu) ve výši 348 683 Kč, za zhotovení stropu 1. n.p./podlahu 2 n.p. (dodávka materiálu) ve výši 19 170 Kč, za podhled 2 n.p. (dodávka materiálu) ve výši 48 475 Kč, za stěny 1 n.p./2 n.p. (dodávka materiálu) ve výši 210 646 Kč, za stěny 1 n.p. – zahradní domek a sklad (dodávka materiálu) ve výši 4 507 Kč, za interiérové příčky 1 n.p. (dodávka materiálu) ve výši 2 461 Kč, za interiérové příčky 2 n.p. (dodávka materiálu) ve výši 16 237 Kč, za střechu (dodávka materiálu) ve výši 31 921 Kč, za zelenou střechu (dodávka materiálu) ve výši 20 727 Kč, za spojovací materiály 42 793 Kč (dodávka materiálu), doprava za 15 000 Kč, zhotovení výrobní dokumentace 150 000 Kč.

16. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 22. 1. 2020 bylo soudem zjištěno, že tímto bylo ze strany žalobkyně a vedlejšího účastníka reagováno na žalovanou zaslané vyúčtování k 1. 12. 2019. Žalobkyně především nerozumí žalovanou vyčíslené částce odpovídající nákladům, které žalovaná měla v souvislosti s pracemi na stavbě. Žalobkyně upozornila na znění § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy v případě odstoupení od smlouvy se tato ruší od počátku a strany jsou povinny si vrátit, co bylo dosud plněno. Za této situace je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jí uhrazenou zálohu na cenu díla po odečtení žalovanou učiněných prací. Ty dle tvrzení žalobkyně však neodpovídají jí vyčíslené částce ve výši 1 716 372 Kč, když dle žalobkyní oslovených nezávislých odborníku tato částka odpovídá cca 150 000 Kč. Rozhodně nelze žalobkyni započítat do celkové žalovanou vynaložené částky nevyužitý materiál, který se nestal součástí díla a vlastnické právo k němu nepřešlo na žalobkyni. Smlouva byla zrušena od počátku, tudíž žalovaná nemůže po žalobkyni požadovat plnění, které žalobkyně neobdržela. Některé žalovanou uvedené položky navíc nemají oporu ve schváleném rozpočtu.

17. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 19. 3. 2020 bylo soudem zjištěno, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně dosud neobdržela reakci na jí zaslané vyjádření k vyúčtování k 1. 12. 2019, kdy navíc eviduje prodlení s plněním Smlouvy, a to od 3. 1. 2020, bylo ze strany žalobkyně od Smlouvy odstoupeno. Žalovaná navíc dle žalobkyně neoprávněně zadržuje žalobkyní poskytnutou zálohu na provedení díla, když tato své závazky ze Smlouvy neplní a vědomě se dopouští jednání poškozující práva žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žalovanou byly odvedeny práce v celková výši cca 150 000 – 200 000 Kč, je žalovaná povinna žalobkyni vrátit částku v celkové výši cca 1 645 947 Kč.

18. Z faktury Anonymizováno ze dne 31. 3. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni celkově vynaložené náklady na dílo ve výši 1 716 372 Kč se splatností dne 14. 4. 2020. Zálohou zaplacenou žalobkyní bylo přitom dosud zaplaceno 1 845 947 Kč. Ze strany žalované tak žalobkyni bude proplacena částka odpovídající rozdílu těchto částek, a to částka ve výši 129 575 Kč.

19. Z protokolu o předání a převzetí části díla ze dne 27. 5. 2020 bylo soudem zjištěno, že dne 27. 5. 2020 byla žalobkyni předána část díla, a to žalovanou zhotovené základy opěrné zdi a část opěrné zdi z tvarovek ztraceného bednění do výše 1 m vč. armatury bez zálivky z betonu. Nezabudovaný materiál na staveništi představoval armaturu do betonu různých průměrů v hmotnosti cca 350 kg. Další provedené práce žalovanou spočívaly v odstranění zbořeniště původní stavby, výkopu základových pásů opěrné zdi a v odvozu zeminy.

20. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2021, včetně dokladu o odeslání bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě částky ve výši 1 499 767 Kč, a to do deseti dnů od doručení předmětné výzvy.

21. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno, zpracovaného k objednávce žalobkyně znaleckým ústavem Anonymizováno ze dne 30. 7. 2020 bylo soudem zjištěno, že znalecký ústav stanovil hodnotu provedených stavebních prací na částku ve výši 216 605 Kč vč. DPH. Tato částka sestává z částky 61 534,35 Kč (bez DPH) za zemní práce, částky ve výši 67 910,38 Kč (bez DPH) za zakládání, částky 365,69 Kč (bez DPH) za trubní vedení, částky 28 250,40 Kč (bez DPH) za demolici konstrukcí, částky 3 908,86 Kč (bez DPH) za přesun sutě, částky 7 442,10 Kč (bez DPH) za přesun hmot. Tyto ceny pak byly s pomocí rozpočtového systému adresa. V případě, že došlo k odvozu suti na skládku, je třeba, aby zhotovitel předložil vážní lístky ze skládky, které se předkládají stavebnímu úřadu.

22. Ze znaleckého posudku č. hodnota zpracovaného k objednávce žalované znalcem tituly před jménem jméno FO bylo soudem zjištěno, že znale ohledně rozsahu prací vycházel z protokolu o předání a převzetí části díla a prací tam uvedených, tj. odstranění zbořeniště původní stavby (úprava staveniště), výkop základových pásů opěrné zdi, odvoz zeminy dle zápisů v SD, betonáž základových pásů (provedení základů opěrné zdi), provedení části opěrné zdi z tvarovek ztraceného bednění do výše 1 m vč. armatury bez zálivky betonem, nezabudovaný materiál na staveništi (armatura do betonu různých průměrů v hmotnosti cca 350 kg), zabezpečení staveniště a rozestavění stavby před znehodnocením. Tyto práce byly dle znalce provedeny v rozsahu, jak je uvedeno v protokolu o předání a převzetí části díla ve vyúčtování. Fakturovaná část provedených prací je podle jednotkových cen dohodnutých ve Smlouvě. Hodnota stavebních prací podle vyúčtování a v souladu s předávacím protokolem činí 773 592,93 Kč vč. DPH. K znaleckému posudku Anonymizováno žalobkyně se tento znalecký posudek vyjádřil tak, že cena prací uvedená v tomto posudku provedeným pracím a Smlouvě neodpovídá, neboť uvedené ceny jsou orientační, nikoliv smluvní. Výkaz výměr a propočtené ceny neodpovídají cenám ze Smlouvy. V posudku dále chybí cena za výrobně technickou dokumentaci, za znehodnocený a skladovaný materiál, je počítán beton s nižší pevností a odlišně určena těžitelnost hornin.

23. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno od tituly před jménem právnická osoba ze dne 10. 4. 2024 bylo soudem zjištěno, že tímto posudkem byla hodnota přípravných, stavebních a bouracích prací za část díla na stavbě rodinného domu žalobkyně za jednotkové ceny dle Smlouvy (vč. jejích příloh) odhadnuta na částku 402 740,30 Kč bez DPH. Při výpočtu této částky znalec vycházel z provedených prací, a to demolice, odvoz a terénní úpravy (165 000 Kč bez DPH, z toho odvoz suti na skládku dle rozpočtu ve výši 15 000 Kč), zemní práce a stavební konstrukce (194 220,30 Kč bez DPH) a ceny nezabudovaného materiálu vč. odhadu jeho dopravy (43 520 Kč bez DPH). Znalcem bylo vycházeno především z výsledků místního šetření, z protokolu o předání a převzetí díla., dodacích listů betonu a zprávy tituly před jménem jméno FO. V rámci místního šetření bylo znalcem zjištěno, že na předmětném pozemku byly učiněny hrubé terénní úpravy pro plochu stavby. Dále zde byl přítomen rozhrnutý materiál (zřejmě stavební suť) a části opěrné stěny, a to její podzemí v neurčité měřitelné části a nadzemí sestávající z konstrukce 4 řad tvárnic ztraceného bednění. Tato byla zakryta OSB deskami a uvnitř se nacházela výztuž (neměřitelná). Volně složený zde byl stavební materiál (tvarovky ztraceného bednění a betonářská výztuž). Pokud jde o skutečný majetkový prospěch žalobkyně z výrobní dokumentace, k tomu znalec uvedl, že tato slouží vždy jen konkrétní realizační společnosti. Dle odborného názoru znalce tak daná výrobní dokumentace nemá pro žalobkyni žádnou hodnotu.

24. Z výslechu znalce tituly před jménem právnická osoba u jednání soudu dne 17. 12. 2024 bylo soudem zjištěno, že v případě vyčíslené položky za odvoz suti vycházel znalec pouze z dohody stran, kdy nebylo zpětně zjistitelné, jak velký byl demolovaný objekt, kolik suti bylo odvezeno, atd. Žádné doklady k této položce neobdržel a nebylo na místě možné zjistit, jaké množství z demolovaného objektu představovala suť. Pokud jde o množství a kvalitu použitého betonu na stavbě, tak znalec v tomto případě vycházel z dodacích listů. Množství použitého betonu nadto odpovídalo zjištěným výkopům, kterých bylo podle dokumentace více a betonu bylo méně, tudíž neseznal, že by množství betonu bylo nadhodnoceno. Faktický stav zjištěný v rámci místního šetření neodpovídal předávacímu protokolu pouze v tom, že na místě stavby znalec objevil více výztuže, než jak je uvedeno v předávacím protokolu. Většina další prací byla zakryta. Dále uvedl, že v případě, že by bylo použito v rozporu se Smlouvou více betonu na úkor bednění, toto byl nemělo na cenu vliv; v podzemní části bednění určitě nebylo, toto se při správném výkopu nedává, protože bednění by tam pak zůstalo, resp. není jak ho následně vyjmout, a naopak to tuto část stavby prodraží. Pokud je předmětná část správně vykopaná, bednění tedy stavbu nezlevní, protože je použito sice o něco méně betonu, je ale třeba do stavby investovat bednění jako takové. Pokud jde o výrobní dokumentaci pro uvedenou stavbu, tak tato nemá pro žalobkyni žádnou cenu z důvodu, že společnosti provádějící dřevostavby si vytváří výrobní dokumentaci samy, přičemž pro jinou stavební společnost předmětná výrobní dokumentace nemá v podstatě žádnou cenu, neboť tuto může použít pouze ta společnost, která jí vytvořila. Pokud by jí chtěla použit jiná společnost, bylo by třeba, aby tato upravila výrobní program, což je dražší než vytvoření nové výrobní dokumentace.

25. Ze zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne 23. 6. 2019 bylo soudem zjištěno, že geologický průzkum zjistil, že terén obsahuje navážky v hloubce 1,20–1,90 m, které jsou středně ulehlé a tvořené převážně hlínou. Pod nimi se nachází jíly s úlomky fylitu o mocnosti 0,30–1,00 m, které mají tuhou konzistenci. Dále byl nalezen zvětralý fylit, který přechází plynule do podložních hornin a jeho únosnost dosahuje 300 kPa. Větší hloubky od 1,70 m obsahují méně zvětralý fylit, který je velmi pevný, s únosností až 800 kPa. Průzkum také odhalil základy staré zdi, částečně založené na jílech a částečně na navážkách, s možným starším výkopem před ní.

26. Z faktury hodnota bylo soudem zjištěno, že žalované byla vyúčtována částka za výdej a dopravu betonu na stavbu v celkové výši 28 363,30 Kč.

27. Z listu č. hodnota ze stavebního deníku plyne, že soused pan jméno FO zakázal ve dne 9.-10. 9. 2019 přejezd vozidel stavby přes svůj pozemek. Mix betonu byl již na cestě, avšak pro tyto skutečnosti muselo být betonování zrušeno.

28. Návrh na provedení důkazu fakturou číslo Anonymizováno ze dne 6. 12. 2018, potvrzením o provedení transakce ze dne 22. 1. 2019, oznámením o čerpání úvěru na bydlení ze dne 23. 4. 2019, fakturou číslo Anonymizováno screenshoty stránek společnosti Anonymizováno, série dokladů o úhradách faktur k vyjádření žalovaného, výslechem jméno FO, adresa, vedlejšího účastníka, tituly před jménem adresa a tituly před jménem jméno FO, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť již soudem provedené důkazy postačují k vytvoření dostatečného závěru o skutkovém stavu rozhodného pro samotné rozhodnutí ve věci. Z v tomto řízení provedených avšak výše neuvedených důkazů soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

29. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

30. Žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu, dle které se žalovaná zavázala vypracovat výrobní dokumentaci a zařídit dodávku a montáž stavby na pozemku objednatele v adresa. Žalobkyně na základě vystavených zálohových faktur uhradila žalované dne 6. 12. 2018 částku ve výši 205 105 Kč a dne 23. 4. 2019 částku ve výši 1 640 842 Kč. Celkové stavební práce byly žalovanou vyčísleny na 4 102 104 Kč vč. DPH. S ohledem na spory související s možnostmi přístupu na pozemek přes pozemek sousední odstoupila žalovaná dne 16. 9. 2019 od Smlouvy a následně vyčíslila žalobkyni celkově vynaložené náklady na dílo na částku 1 716 372 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobkyní byla dosud uhrazena částka v celkové výši 1 845 947 Kč, byl ze strany žalované žalobkyni vyplacen rozdíl těchto částek ve výši 129 575 Kč. Žalobkyně odstoupení od Smlouvy ze strany žalované považovala za neplatné, když podmínky přejezdu přes sousední pozemek byly žalované předem známy a tato je nedodržovala, dále žalobkyně nesouhlasila s částkou vyčíslenou jako odpovídající nákladům, které žalovaná měla v souvislosti s pracemi na stavbě. Tyto dle jí zadaného znaleckého posudku činí výši 216 605 Kč vč. DPH. Znalecký posudek zpracovaný k objednávce žalované vyčísluje žalovanou učiněné stavební práce na částku 773 592,93 Kč vč. DPH. Dle znaleckého posudku vypracovaného k zadání soudu tituly před jménem právnická osoba byla vyčíslena cena stavebních prací učiněných žalovanou na částku ve výši 402 740,30 Kč bez DPH. Tím bylo zjištěno, že na předmětném pozemku byly učiněny hrubé terénní úpravy pro plochu stavby. Dále zde byl přítomen rozhrnutý materiál (zřejmě stavební suť) a části opěrné stěny, a to v neurčitě měřitelné podzemní části a nadzemí sestávající z konstrukce 4 řad tvárnic ztraceného bednění. Tato byla zakryta OSB deskami a uvnitř se nacházela výztuž (neměřitelná). Volně složený zde byl stavební materiál (tvarovky ztraceného bednění a betonářská výztuž), které znalec vyčíslil částkou částka bez DPH. K množství a kvalitě použitého betonu na stavbě znalec vycházel z dodacích listů. V případě vyčíslené položky za odvoz suti vycházel znalec pouze z dohody stran, neboť žádné jiné doklady k této položce neobdržel a nebylo na místě možné zjistit, jaké množství z demolovaného objektu představovala suť. U výrobní technické dokumentace stanovil pro žalobkyni nulovou hodnotu. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně evidovala ze strany žalované prodlení s plněním Smlouvy, a to od 3. 1. 2020, bylo nakonec ze strany žalobkyně od Smlouvy odstoupeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky spočívající v rozdílu mezi jí zaplacenou částkou a částkou, kterou považovala za prostavěnou, a to v celkové výši 1 499 767 Kč, tu však žalovaná žalobkyni neuhradila. Mezi účastníky nebylo sporné, že v řešené věci došlo k odstoupení od Smlouvy (ať již žalobkyní či žalovanou viz níže), spornou zůstávala otázka prostavěnosti poskytnuté zálohy, a to zejména v možnosti zohlednit v této částce i zakoupený ale nezabudovaný materiál, množství a kvalitu použitého betonu a částku za výrobní dokumentaci.

31. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do částky ve výši 1 299 818,70 Kč s přísl., ve zbytku jí soud jako nedůvodnou zamítl.

32. Dle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

33. Dle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

34. Dle § 2004 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

35. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

36. Dle § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odst. 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odst. 2).

37. Soud se nejprve zabýval otázkou odstoupení od Smlouvy. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že dne 16. 9. 2019 od Smlouvy odstoupila žalovaná, kdy za důvod odstoupení označila především nemožnost realizace stavby v souladu se Smlouvou, když tomu brání obtížný přístup stavební techniky na staveniště. Přístupu brání majitel sousedního pozemku, a to z důvodu, že ze strany žalované nejsou dodržovány jím stanovené podmínky. K tomu žalovaná uvedla, že s těmito ani nebyla seznámena a věděla-li by před uzavřením Smlouvy, že bude v realizaci stavby takto omezena, Smlouvu by s žalobkyní neuzavřela. V souvislosti s touto skutečností byly veškeré stavební práce na stavbě ukončeny a v důsledku prodlení s dokončením stavby odstoupila od Smlouvy i žalobkyně, a to dne 19. 3. 2020. Soud bez ohledu na skutečnost, která ze smluvních stran odstoupila od Smlouvy platně jako první, konstatuje, že žalobkyni v důsledku odstoupení od Smlouvy (ze strany žalované i žalobkyně) vznikl nárok na vrácení části záloh, kterou uhradila v souvislosti se stranami sjednanou cenou díla, avšak která nebyla na stavbu v celé výši použita. Ve vztahu k předmětu řízení je rozhodující posouzení toho, o kolik došlo ke zvýšení majetku žalobkyně. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023, č. j. 24 Cdo 430/2023-225, tak soud posuzoval nárok žalobkyně dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. S ohledem na skutečnost, že účastníci řízení učinily výši poskytnutých záloh žalobkyní žalované nespornou (1 845 947 Kč), předmětem sporu mezi účastníky řízení nadále zůstává částka odpovídající prostavěnosti ze strany žalované. Tuto je pak nutné spolu s žalovanou dosud vrácenou částkou (129 575 Kč) odečíst od dosud žalobkyní uhrazené zálohy, kdy výsledná částka poté představuje obohacení, o které se měla žalovaná na úkor žalobkyně obohatit.

38. Pokud jde o stanovení výše bezdůvodného obohacení, soud v této souvislosti odkazuje na § 2999 odst. 2 o. z., kdy v případě odstoupení od úplatné smlouvy o dílo se výpočet ceny provedené části díla řídí výší smluvně dohodnuté úplaty. V uvedeném případě tak půjde o Smlouvou stanovenou cenu za část díla, kterou žalovaná provedla před odstoupením od Smlouvy. Vycházet je proto třeba co do nacenění jednotkových cen z této Smlouvy, aby byla co nejvíce zachována vůle stran obsažená v této Smlouvě. Teprve pokud takové ocenění nebude možné, uplatní se pravidlo dle § 2999 odst. 1 o. z., kdy zhotovitel díla bude mít nárok na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny části díla, která jím byla provedena. V uvedeném případě má však zvláštní úprava obsažená v § 2999 odst. 2 o. z. přednost před obecnější úpravou dle § 2999 odst. 1 o. z. S ohledem na uvedené proto nebylo soudem přihlédnuto ke znaleckému posudku vypracovaného znaleckým ústavem Anonymizováno ze dne 30. 7. 2020 k objednávce žalobkyně, neboť znalecký ústav v uvedeném posudku primárně vycházel z obvyklých cen prací, tudíž v rozporu s výše uvedenou zákonnou úpravou. Naopak znalecký posudek č. hodnota zpracovaný k objednávce žalované znalcem tituly před jménem jméno FO s jednotkovými cenami uvedenými ve Smlouvě počítá. Přesto však soud k závěrům v tomto znaleckém posudku uvedeným nepřihlédl, a to především s ohledem na nesoulad rozsahu učiněných prací, které byly tímto znaleckým posudkem oceněny. Ohledně konkrétní výše bezdůvodného obohacení soud vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem právnická osoba ustanoveného soudem, když současně proti jeho obsahu neměla žalovaná žádných námitek. Pokud jde o námitky žalobkyně, tak soud souhlasil s tím, že znalec vycházel z nedostatečných podkladů pro vyčíslení odvezeného odpadu (sutě), když ten, jak sám u nařízeného jednání uvedl, vycházel pouze z dohody stran (15 000 Kč), když skutečný rozsah nešel zpětně ověřit. Žádné doklady k této položce neobdržel, proto soud v rámci jednání dne 17. 12. 2024 žalovanou vyzval k jejich předložení, ta však ve lhůtě určené ničeho soudu k prokázání skutečně odvezeného materiálu nedodala. Rovněž znalcem nebylo na místě možné zjistit, jaké množství zdemolovaného objektu představovala suť. Soud proto s ohledem na nedostatečné prokázání rozsahu žalovanou odvedených prací spočívající v odvozu sutě nepočítal při stanovení jejich výše z ceny určené znalcem tituly před jménem právnická osoba. Ve zbylém ocenění stavebních prací spočívajících v odstranění stávajícího objektu na staveništi a úpravy přístupu soud tyto shledal za důvodné, když k jejich vyčíslení rovněž neměla žádná z procesních stran námitek. Pokud jde o množství a kvalitu použitého betonu na stavbě, tak znalec v tomto případě vycházel z dodacích listů, které soud považuje, pokud jde o kvalitu, za dostatečný důkaz skutečně použitého druhu tohoto materiálu. Pokud pak jde o jeho použité množství a námitku žalobkyně o použití více betonu v rozporu se Smlouvou namísto jeho nahrazení bedněním, toto dle znalce nemá na samotnou cenu použitého betonu a bednění vliv. Použitím většího množství jednoho totiž dle znalce znamená snížení množství materiálu a práce u druhého, a současně naopak, kdy použitím více bednění a méně betonu se stavba nezlevní. Dle znalce množství betonu dle dodacích lístků odpovídalo rozměrům výkopu, které na místě shledal. V případě bezdůvodného obohacení je pak vyjma výjimky pro ocenění jednotlivých položek dle § 299 odst. 2 o. z. podstatný majetkový prospěch žalobkyně, nikoliv konkrétní ustanovení Smlouvy, od které již účastníci odstoupili.

39. Pokud jde o hodnotu výrobní dokumentace předané žalobkyni, je nutné s ohledem na nehmotnou povahu výrobní dokumentace ve smyslu § 2631 o. z. se určit peněžitou náhradu ve výši odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, č. j. 28 Cdo 1060/2017-135). Znalec tituly před jménem právnická osoba ve svém znaleckém posudku zhodnotil takový majetkový prospěch pro žalobkyni částkou 0 Kč a tento svůj závěr si při svém výslechu přesvědčivě odůvodnil, když uvedl, že každá nová stavební společnost, která by obdobnou zakázku pro žalobkyni řešila, bude pracovat s vlastní výrobní dokumentací s jejich vlastními výrobními postupy. Předělání výrobní dokumentace vypracované žalovanou pro účely jiného zhotovitele by ve výsledku mohlo převýšit samotnou cenu zpracování nové výrobní dokumentace.

40. Pokud jde o žalovanou uplatněný nárok náhradu škody ve výši 190 394,57 Kč bez DPH, a to za vynaložené finanční prostředky na pořízení vymezeného stavebního materiálu, který nebyl v důsledku zániku Smlouvy použit, soud v uvedeném případě v prvé řadě podotýká, že žalovaná v řízení neuplatnila kompenzační námitku započtení, a rovněž z její strany nebylo ani tvrzeni či prokázáno, že by takto řádně učinila dříve. K uplatněná náhradě škody proto nemohl soud v rámci procesní obrany žalované přihlédnout. Pro úplnost však soud podotýká, že z provedeného dokazování neplynula jakákoliv souvislost tohoto materiálu se Smlouvou vyjma fa č. hodnota s datem vystavení v den, kdy došlo k odstoupení od Smlouvy žalovanou.

41. S ohledem na shora uvedené tak soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobkyni přiznal částku ve výši 1 299 818,70 Kč, která odpovídá rozdílu mezi jí uhrazenými zálohami žalované (1 845 947 Kč), prostavěností díla ze strany žalované a žalovanou dosud vrácené částky (129 575 Kč). Pokud jde o částku odpovídající žalovanou učiněných stavební prací, tak v této souvislosti soud vycházel z částky ocenění plynoucí ze znaleckého posudku č. tituly před jménem právnická osoba ze dne 10. 4. 2024, když z jím určené částky ve výši 402 740,30 Kč bez DPH, odečetl částku ve výši 15 000 Kč bez DPH (za neprokázaný odvoz suti na skládku) a částku ve výši 43 520 Kč bez DPH (za cenu nezabudovaného materiálu) a tuto částku následně navýšil o DPH 15 % dle Smlouvy. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku ve výši 1 299 818,70 Kč. O povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. od okamžiku, kdy se stalo odstoupení od Smlouvy žalovanou ve vztahu k žalobkyni účinné a toto vzala na vědomí. Pokud tak žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 16. 9. 2019, je její nárok v rozsahu přiznaném soudem důvodný.

42. Ve zbytku co do částky ve výši 199 948,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 16. 9. 2019 do zaplacení, soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení mezi žalovanou a žalobkyní soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 72 % z celkové částky (251 195,25 Kč), tedy celkem 180 861 Kč (zaokrouhleno na celé koruny). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 74 989 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024“), a to jako odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty ve výši 1 499 767 Kč, kterou je třeba podle § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 snížit o 20 % pro každou ze zastupovaných osob tak, že odměna za jeden ze 4 úkonů právní služby činí částku 11 440 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne 5. 4. 2022, účast na jednání dne 6. 4. 2023, účast na jednání dne 17. 12. 2024) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne 5. 4. 2022, účast na jednání dne 6. 4. 2023, účast na jednání dne 17. 12. 2024) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024. Ke každému z úkonů právní služby přitom náleží toliko jedna paušální náhrada hotových výdajů, neboť je-li úkon jeden (společný), jsou s jeho učiněním spojeny jenom jedny hotové náklady, resp. jedna ztráta času (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Žalobkyni tak náleží polovina těchto paušálních náhrad výdajů, tedy 600 Kč. Žalobkyni dále náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a to jako odměna vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 1 499 767 Kč, sestávající z částky 14 300 Kč za každý ze 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 24. 6. 2021, vyjádření ze dne 10. 6. 2022, vyjádření ze dne 4. 8. 2023, vyjádření ze dne 7. 7. 2024) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 24. 6. 2021, vyjádření ze dne 10. 6. 2022, vyjádření ze dne 4. 8. 2023, vyjádření ze dne 7. 7. 2024), a dále dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 1 499 767 Kč, kterou je třeba podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, snížit o 20 % pro každou ze zastupovaných osob tak, že odměna za jeden ze úkon právní služby činí částku 11 440 Kč (účast na jednání dne 6. 2. 2025) včetně 1 paušální náhrady výdajů po 450 Kč (účast na jednání dne 6. 2. 2025) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Ke každému z úkonů právní služby přitom náleží toliko jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 225 Kč, to vše navýšené o 21 % DPH, tedy o 30 581,25 Kč (§ 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za vyjádření k odvolání žalované ze dne 20. 8. 2024, neboť v tomto vyjádření uvádí obsahově odkazuje na své vyjádření ze dne 7. 7. 2024 a k odvolání žalované se bližším způsobem nevyjadřuje.

44. Ohledně náhrady nákladů řízení mezi žalovanou a vedlejším účastníkem soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníku, který byl v řízení částečně úspěšný, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 72 % z celkové částky (87 876,25 Kč), tedy celkem 63 271 Kč (zaokrouhleno na celé koruny). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a to jako odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty ve výši 1 499 767 Kč, kterou je třeba podle § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 snížit o 20 % pro každou ze zastupovaných osob tak, že odměna za jeden ze 4 úkonů právní služby činí částku 11 440 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne 5. 4. 2022, účast na jednání dne 6. 4. 2023, účast na jednání dne 17. 12. 2024) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne 5. 4. 2022, účast na jednání dne 6. 4. 2023, účast na jednání dne 17. 12. 2024) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024. Ke každému z úkonů právní služby přitom náleží toliko jedna paušální náhrada hotových výdajů, neboť je-li úkon jeden (společný), jsou s jeho učiněním spojeny jenom jedny hotové náklady, resp. jedna ztráta času (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Vedlejšímu účastníku tak náleží polovina těchto paušálních náhrad výdajů, tedy 600 Kč. Vedlejšímu účastníku dále náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a to jako odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty ve výši 1 499 767 Kč, sestávající z částky 14 300 Kč za každý z 1 úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (návrh na vstup vedlejšího účastníka na straně žalobce) včetně 1 paušální náhrady výdajů po 300 Kč (návrh na vstup vedlejšího účastníka na straně žalobce), a dále dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 1 499 767 Kč, kterou je třeba podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, snížit o 20 % pro každou ze zastupovaných osob tak, že odměna za jeden ze úkon právní služby činí částku 11 440 Kč (účast na jednání dne 6. 2. 2025) včetně 1 paušální náhrady výdajů po 450 Kč (účast na jednání dne 6. 2. 2025) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Ke každému z úkonů právní služby přitom náleží toliko jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 225 Kč. Jelikož je zástupce vedlejšího účastníka společníkem společnosti, která je plátcem DPH, zvyšuje se částka náhrady nákladů řízení o tuto daň ve výši 21 %, tedy o 15 251,25 Kč (§ 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).

45. Pátým výrokem tohoto rozsudku soud rozhodl o vrácení žalobkyni části uhrazené zálohy na znalečné, a to ve výši 3 893,69 Kč. Žalobkyni byla uložena usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 9. 2023, č. j. spisová značka, povinnost, aby zaplatila zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 20 000 Kč. Uvedenou částku složila dne 26. 9. 2023 na účet zdejšího soudu. S ohledem na skutečnost, že znalci tituly před jménem právnická osoba bylo přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 6. 2024, č. j. spisová značka, ve spoj. s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2024, č. j. spisová značka, znalečné za vypracovaný znalecký posudek č. Anonymizováno ze dne 10. 4. 2024 ve výši 16 106,31 Kč, (proplaceno dne 17. 10. 2024), bude rozdíl mezi složenou zálohou na vypracování znaleckého posudku a přiznaným znalečným vrácen zpět žalobkyni. Soud žalobkyni tímto rovněž vyzývá, nechť sdělí číslo bankovního účtu, na který bude část uhrazené zálohy na znalečné vrácena. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuce.