19 C 250/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 134 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 134 300 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 21. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 80 638,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu 29. 3. 2019 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 134 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 10. 2016 ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl tisk a dodání [číslo] ks knihy s názvem„ [anonymizováno] s [anonymizováno]“ od autora pana [jméno] [příjmení] (dále i jen„ [příjmení]“). Cena díla byla sjednána na částku 111 Kč bez DPH, tj. 134,30 Kč vč. DPH za 1 ks knihy. Celková cena díla tedy činila 134 300 Kč Smlouva byla uzavřena ústní formou za účasti autora [příjmení] p. [příjmení] dne 5. 10. 2016 v restauraci v areálu [právnická osoba] v [obec] - [část obce]. Na základě uvedené smlouvy o dílo žalovaný sdělil žalobkyni, že knihy má dodat na místa určená žalovaným (tj. přímo do prodejen). Žalobkyně následně dne 6. 10. 2016 obsah schůzky shrnula emailem, na který žalovaný několikrát reagoval (např. dne 14. 10. 2016 sdělil žalobci číslo EAN kódu knihy či později téhož dne sdělil, že nebude žádat tisk svého loga na knihu, či dne 3. 11. 2016 zaslal emailem rozdělovník adres knihkupců, kam měla žalobkyně knihy dodat. Žalovaný žalobkyni sdělil, že ji bude pravidelně informovat o stavu prodejů tak, aby mohla žalobkyně vždy na základě stavu prodeje požadovat úhradu ceny příslušné části díla. Dne 11. 4. 2017 žalovaný až na základě výzvy žalobkyně informoval o stavu prodaných knih k 30. 3. 2017, který uváděl celkem 73 prodaných knih. Na žádost žalobkyně ze dne 28. 9. 2017 žalovaný následně zaslal fakturační adresu na [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. Na tento subjekt byla vystavena faktura [číslo] ze dne 27. 10. 2017 znějící na částku ve výši 8 913 Kč, tato však nebyla nejpozději do data splatnosti uhrazena. Následně žalobkyně zjistila, že [právnická osoba] s.r.o. neměla v době sdělení žalovaného již ani jednatele ani společníka, když poslední jednatel společnosti byl vymazán z veřejného rejstříku dne 19. 4. 2016. Na základě shora uvedeného je zřejmé, že [právnická osoba] s.r.o. nebyla ani schopna vystavenou fakturu uhradit, žalobkyně fakturu stornovala s tím, že smlouva o dílo byla uzavřena s žalovaným a po něm bude žádat úhradu ceny díla. Na další komunikaci s žalobkyní žalovaný již poté nereagoval. Jelikož smlouvou o dílo se žalovaný zavázal žalobkyni pravidelně informovat o stavu prodaných knih a následně uhradit žalobkyní fakturované částky dle počtu prodaných knih, a i přes opakované výzvy žalobkyně toto žalovaný nečinil, jelikož od 3. 11. 2016 se s žalovaným nebylo možné spojit a na další e-mailovou komunikaci nereagoval, porušil dle žalobkyně sjednané smluvní podmínky ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z. Z tohoto důvodu žalobkyně odstoupila dne 13. 2. 2019 od uzavřené smlouvy o dílo a požadovala po žalovaném uhrazení celkové ceny díla, které bylo zhotoveno vytisknutím a dodáním objednaného počtu knih určeným knihkupcům. Toto odstoupení od smlouvy o dílo bylo žalovanému doručeno dne 15. 2. 2019. Žalovaný žalobkyni na dluh ve výši 134 300 Kč ničeho neuhradil. Dne 8. 3. 2019 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě, ve které požadovala dlužnou částku ve výši 134 300 Kč uhradit nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Na tuto předžalobní výzvu k úhradě žalovaný nijak nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby v plném rozsahu jako nedůvodné. Tvrdil, že mezi účastníky k uzavření smlouvy o tisku a dodání [příjmení] nedošlo. Žalovaný jako fyzická osoba nepodniká a nikdy po žalobkyni nepožadoval provedení jakéhokoli díla. [příjmení] [příjmení] samotné je zřejmé, že vydavatelem je sama žalobkyně, tvrzení o jakékoli vydavatelské či nakladatelské činnosti žalovaného je nepravdivé. Jestliže je v Knize je uvedeno, že vydavatelem knihy je [anonymizováno] [právnická osoba], není zřejmé, jakou činnost by měl vyvíjet žalovaný. Je úkolem vydavatelství či nakladatelství, aby knihy rozdistribuovalo do nákupní sítě - knihkupectví. Žalovaný uvedl, že se na něj obrátil jeho známý [jméno] [příjmení], který jej požádal, zda-li by nepomohl autorovi [příjmení] s tím, že autor má financování [příjmení] zajištěno. Protože žalovaný dlouhou dobu působil na trhu s knihami jako vydavatel pod obchodním označením [anonymizováno] - [celé jméno žalovaného], a po ukončení činnosti jako fyzické osoby vypomáhal své matce s činností vydavatelství [právnická osoba], měl a má mezi knihkupci možnosti, které nejspíš žalobkyně jako vydavatel neměla. Žalovaný tedy využil své znalosti a zejména kontakty s možností dostat [příjmení] do jednotlivých knihkupectví, neboť velcí knihkupci by obecně knihu neznámého autora a neznámého vydavatelství do svého prodeje s největší pravděpodobností nezačlenili. Žalovaný tak svolil, a na základě žádosti žalobkyně zajistil, aby jednotliví distributoři knihkupců začlenili do své nabídky i 1 000 ks [příjmení]. Žalovaný odmítl tvrzení, že by on sám požádal o vytištění [příjmení], pouze prostřednictvím svého postavení na trhu s knihami dopomohl dostat [příjmení] do knihkupectví. I ze samotné [příjmení] je zřejmé, že vydavatelem (správně nakladatelem) je žalobkyně - ISBN knihy ([číslo]), nakladatel pod označením [číslo] je žalobkyně. Žalovaný jako fyzická osoba není nakladatelem, jím zastupovaná [právnická osoba] má tři identifikátory, a to [číslo], [číslo], [číslo]. [příjmení] jsou vlastnictvím žalobkyně a v knihkupectvích jsou v komisním prodeji. O tomto žalovaný žalobkyni informoval prostřednictvím jeho právního zástupce emailem ze dne 23. 4. 2019. Tomuto odpovídá i emailová komunikace mezi účastníky z roku 2017, ve které se žalobkyně dotazuje na stav prodaných knih s tím, že po zjištění počtu prodaných knih teprve tyto fakturuje. Kdyby žalovaný skutečně u žalobkyně v rozhodné době objednával zhotovení jakékoliv knihy, zcela jistě by to nečinil jako soukromá osoba, ale jako zástupce [právnická osoba], s.r.o. Zhotovení knihy by zadal až po obdržení nabídky a sám by zajistil její grafické zpodobnění, zlomení, odeslání technických požadavků do tiskárny. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti: E-mailovou komunikací mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným vzal soud za prokázané, že žalobkyně v e-mailu ze dne 6. 10. 2016 shrnula obsah osobní schůzky účastníků (počet výtisků a cena [příjmení]), přičemž žalovaný reagoval dne 14. 10. 2016 sdělením EAN kódu [příjmení] a sdělením, že žalovaný nežádá tisk svého loga na [příjmení] a dále dne 3. 11. 2016 zaslal žalovaný žalobkyni e-mailem rozdělovník adres knihkupců, kam měla žalobkyně vyrobené knihy dodat. Rozdělovníkem zpracovaným žalovaným ze dne 3. 11. 2016 a dodacími listy potvrzenými jednotlivými odběrateli ze dne 8. 11. 2016 vzal soud za prokázané, že žalovaný provedl distribuci 1 000 ks [příjmení] jednotlivým subjektům, a to [příjmení] – [příjmení] 300 ks, [příjmení] 300 ks, [anonymizováno] 300 ks, [právnická osoba] 100 ks. E-mailem ze dne 11. 4. 2017 vzal soud za prokázané, že žalovaný sdělil jednateli žalobkyně p. [příjmení], že prozatím bylo prodaných 73 ks knih a potvrdil žalobkyni, že může vystavit fakturu na částku 73 x 111 Kč + DPH. E-mailem žalobkyně žalovanému ze dne 28. 9. 2017 vzal soud za prokázané, že žalobkyně žádala žalovaného o sdělení stavu prodeje k 30. 9. 2017 a sdělení IČ a DIČ pro účely fakturace knih prodaných k 30. 3. 2017. E-mailem žalovaného (z adresy [email]) adresovaným jednateli žalobkyně ze dne 26. 10. 2017 vzal soud za prokázané, že žalovaný označil jako subjekt, jemuž má být vystavena faktura, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], přičemž jako doručovací uvedl adresu adresa [adresa]. Dne 27. 10. 2017 vystavila žalobkyně jako dodavatel [právnická osoba] s.r.o. jako odběrateli fakturu [číslo] na částku ve výši 8 913 Kč (73 ks knih x 111 Kč + DPH) se splatností 26. 11. 2017. Z výpisu z obchodního rejstříku vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] neměla ke dni 28. 9. 2017 ani jednatele, ani společníka, když poslední jednatelka společnosti ([jméno] [anonymizováno], nar. 1928, matka žalovaného) byla vymazána z obchodního rejstříku dne 19. 4. 2016, poté co její funkce zanikla dnem 28. 3. 2016. Výtiskem knihy autora [jméno] [příjmení] [jméno] s [anonymizováno] a výpisem z evidence knih v NKP [obec] vzal soud za prokázané, že jako vydavatel [příjmení] je označen subjekt ISBN [číslo]. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tento kód označuje žalobkyni. Dopisem žalobkyně zaslaným žalovanému doporučenou poštou dne 14. 2. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobkyně popsala závazky, které pro strany plynou z uzavřených ústních dohod, vytkla žalovanému, že nesplnil svou povinnost pravidelně informovat žalobkyni o stavu prodejů [příjmení] a uhradit žalobkyní fakturované částky za prodané knihy, přičemž žalovaný je od listopadu 2016 nekontaktní, tím se dle žalobkyně dopustil podstatného porušení smluvních podmínek, pročež žalobkyně od uzavřené smlouvy o dílo odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě celé sjednané ceny díla ve výši 134 400 Kč ve lhůtě 7 dnů. Předžalobní výzvou datovanou dne 15. 2. 2019 zaslanou žalobkyní žalovanému doporučenou poštou dne 8. 3. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce shrnula skutkovou i právní stránku věci, vyzvala žalovaného k úhradě částky 134 300 Kč a upozornila žalovaného na možnost podání žaloby. Výpisem z obchodního rejstříku vzal soud za prokázané, že poslední jedinou jednatelkou a zároveň jediným společníkem [právnická osoba], s.r.o. v likvidaci byla v době od 29. 3. 2010 do 28. 3. 2016 [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 28. 3. 2016. Po úmrtí [jméno] [příjmení] jako posledního jediného společníka připadl uvolněný podíl České republice zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ke dni 22. 11. 2018. Rozhodnutím soudu ze dne 30. 10. 2019 byla korporace zrušena s likvidací a likvidátorem jmenována [právnická osoba] Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že jednatel žalovaného pan [příjmení] měl v úmyslu vydat [příjmení], jejímž autorem byl svědek, svědek si měl sehnat distributora. Svědek oslovil svého přítele [jméno] [příjmení], který mu zprostředkoval setkání se žalovaným. Žalovaný měl mít roli distributora, tj. zajistit distribuci a prodej [příjmení]. Žalobkyni vybral svědek, jelikož znal pana [příjmení] jako ředitele tiskárny. Svědek popsal, že dohodl a následně byl přítomen jednání restauraci v holešovické tržnici za účasti jednatele žalobkyně pana [příjmení], jeho asistentky a žalovaného. Bylo jednáno o počtu výtisků [příjmení], bylo dohodnuto, že žalovaný objednává a žalobkyně vytiskne nejprve 1 000 výtisků [příjmení], následně měl případně proběhnout dotisk. Svědek jako autor měl dostat peníze od pana [příjmení] ve chvíli, kdy bude zaplaceno panu [příjmení] žalovaným, tehdy měl inkasovat část výtěžku prodeje [příjmení]. V prvním kole tisku měl svědek obdržet 30 % z částky uhrazené žalovaným panu [příjmení], v případě dotisku pak 50 %. Žalovaný svědkovi sdělil, ve kterých prodejnách bude [příjmení] v prodeji, svědek dělal prezentace [příjmení] v [obec], [obec], [obec]. Proběhl křest [příjmení] v divadle, kmotry byli pánové [anonymizováno] a [příjmení]. Svědkovi nebylo z prodeje [příjmení] uhrazeno nic, pan [příjmení] to zdůvodnil tím, že mu nebylo zaplaceno žalovaným. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že podstatnou skutečností je uvedení žalobkyně jako nakladatele v Knize samotné. Popsal, že byl osloven svým známým [jméno] [příjmení], který sháněl pomoc pro známého, jenž byl v exekuci a nemohl figurovat jako vydavatel knihy. Tímto byl autor [příjmení] [jméno] [příjmení]. Autor si našel tiskárnu, která měla zasponzorovat tisk knih, úkolem žalovaného mělo být zajištění distribuce knih do sítě knihkupectví. Žalovaný uvedl, že s autorem [příjmení] panem [příjmení] a panem [příjmení] se viděli na křtu [příjmení] dne 5. 10. 2016, dle žalovaného v době, kdy již byla [příjmení] vytištěna. S panem [příjmení] žalovaný asi měsíc před osobní schůzkou na křtu komunikoval e-mailem, byl informován, že bude [příjmení] vyráběna, dle žalovaného bez účasti [anonymizováno]. Žalovaný postupoval tak, že kontaktoval distribuční firmu s tím, že„ má přátelskou tiskárnu/nakladatelství“, které nemá uzavřené smlouvy s distribuční firmou a požadoval případné převzetí [příjmení] do distribuce. Mělo se jednat o komisní prodej. Následně dohodl počty kusů, zpracoval rozdělovníky pro tiskárnu, přičemž tiskárna posílala knihy určeným distribučním firmám. [anonymizováno] nefigurovala jako nakladatel [příjmení], tím byla žalobkyně. [anonymizováno] neměla dle žalovaného žádnou roli, měla uzavřené dlouhodobé distribuční smlouvy, žalovaný pro [anonymizováno] pracoval. Žalovaný jednal se žalobkyní jako zástupce [anonymizováno]. Žalovaný uvedl, že v rozsahu skutečně realizovaných prodejů [příjmení] obdržela [právnická osoba], za kterou jednal, úhradu od distribučních firem, a že tato úhrada měla být poukázána žalobkyni. Uvedl, že v té době již jeho matka nežila, žalovaný neměl přístup k účtu [anonymizováno], formality ohledně dědictví se řešily ještě delší dobu poté. Žalovaný uvedl, že s distributory jednal on osobně. Žalovaný měl dříve jiné nakladatelství, které skončilo v konkurzu, nemohl být tudíž statutárním orgánem, ve [právnická osoba] proto figurovala jako jednatel a společník matka žalovaného, žalovaný označil svou funkci v nakladatelství [anonymizováno] jako výkonný redaktor. Po úmrtí paní [příjmení] měla [anonymizováno] v distribuční síti statisíce knih. Dle žalovaného [příjmení] neuhradila fakturu vystavenou žalobkyní proto, že v tu dobu již byla ve velké ztrátě. Žalovaný uvedl, že s autorem [příjmení] ani se žalobkyní neuzavíral žádné smlouvy, pokud komunikoval se žalobkyní o prodejní ceně vydávané [příjmení], jednalo se toliko o jeho doporučení dané obchodními zkušenostmi. Takto doporučil jednateli žalobkyně prodejní cenu [příjmení] cca 220 Kč. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů, když ani účastníci jejich pravost nijak nezpochybňovali. Výpověď svědka [příjmení] považuje soud za plně věrohodnou, když skutečnosti svědkem uváděné odpovídají skutečnostem vyplývajících z dalších provedených důkazů (rozdělovník, e-mailová komunikace mezi účastníky, žalobkyní vystavená faktura). Soud neuvěřil žalovanému v té části jeho výpovědi, kdy popíral své závazky vyplývající z dohody se žalobkyní, resp. popíral uzavření jakékoli smlouvy se žalobkyní. Žalovaný potvrdil, že v rozsahu skutečně realizovaných prodejů [příjmení] obdržela [právnická osoba], za kterou jednal, úhradu od distribučních firem, že tato úhrada měla být poukázána žalobkyni. Žalovaný však nijak nevysvětlil, z jakého důvodu vyzval žalobkyni k fakturaci ceny prodaných knih [právnická osoba], která byla v té době již bez jednatele a ve ztrátě. Soud výpověď žalovaného v této části vyhodnotil jako rozporuplnou a nevěrohodnou, činěnou ve snaze zprostit se závazků vyplývajících z jednání se žalobkyní a autorem [příjmení]. Z provedeného dokazování po jeho zhodnocení učinil soud o skutkovém stavu závěr, že mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným bylo ujednáno, že žalobkyně vytiskne a dodá na místa určená žalovaným 1 000 ks knihy [anonymizováno] s [anonymizováno] autora [jméno] [příjmení] a že žalovaný zajistí distribuci [příjmení] v síti knihkupectví, bude žalobkyni informovat o stavu prodeje a uhradí žalobkyni cenu prodaných Knih v částce 111 Kč (134,30 Kč vč. DPH) za 1 ks prodané knihy. Žalovaný žalobkyni sdělil dodací místa a počty knih, žalobkyně dle pokynu žalovaného 1 000 ks [příjmení] distributorům dodala. Dne 11. 4. 2017 žalovaný sdělil jednateli žalobkyně, že prozatím bylo prodaných 73 ks knih a vyzval žalobkyni k vystavení faktury ceny 73 ks knih po 111 Kč bez DPH. Dne 28. 9. 2017 žádala žalobkyně žalovaného o sdělení stavu prodeje k 30. 9. 2017 a sdělení IČ a DIČ pro účely fakturace knih prodaných k 30. 3. 2017. Žalovaný dne 26. 10. 2017 požádal žalobkyni, aby fakturu vystavila [právnická osoba] s.r.o., [IČO]. Žalobkyně jako dodavatel dne 27. 10. 2017 vystavila [právnická osoba] s.r.o. jako odběrateli fakturu [číslo] na částku ve výši 8 913 Kč (73 ks knih x 111 Kč + DPH) se splatností 26. 11. 2017. Dopisem ze dne 14. 2. 2019 žalobkyně z důvodu popsaného podstatného porušení smluvních podmínek žalovaným od uzavřené smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě celé sjednané ceny díla ve výši 134 400 Kč ve lhůtě 7 dnů. Zjištěný skutkový stav posoudil soud dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z., kdy předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně vyrobit a dodat jednotlivým distributorům, tj. na místa určená žalovaným 1 000 ks [příjmení] a žalovaný se zavázal informovat žalobkyni o stavu prodejů a pro případ prodeje uhradit cenu díla v částce 111 Kč bez DPH /ks prodané [příjmení]. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, neuhradil cenu díla (knih prodaných k 30. 3. 2017), neinformoval žalobkyni o prodeji za další období, proto žalobkyně ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z. dopisem ze dne 14. 2. 2019 účinně odstoupila pro podstatné porušení smlouvy, čímž došlo ve smyslu § 2004 o. z. ke zrušení závazků žalovaného od počátku a účastníkům vznikla povinnost vypořádat bezdůvodné obohacení vzniklé zrušením závazků (§ 2993 o. z.). Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). Podle § 2999 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odstavec 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odstavec 2). V poměrech posuzované dospěl soud k závěru, že za situace, kdy vydání předmětu bezdůvodného obohacení (tj. vrácení žalobkyní vyrobených knih, které byly distribuovány do prodejní sítě) není dobře možné, má žalobkyně právo na zaplacení náhrady ve výši sjednané úplaty (sjednané ceny díla v plné výši). Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 134 300 Kč (1 000 ks [příjmení] při ceně 134,30 Kč vč. DPH/ks). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě stanovené žalobkyní v dopise, jímž žalobkyně odstoupila od smlouvy, ocitl se dnem následujícím po uplynutí této lhůty (tj. od 21. 2. 2019) s úhradou v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal od tohoto data i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 80 638,77 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 372 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 134 300 Kč sestávající z částky 6 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření žalobkyně ve věci samé z 6. 8. 2019 a 12. 5. 2021, účast zástupce u nařízeného setkání s mediátorem a při ústních jednáních soudu ve dnech 29. 4. 2021 a 17. 6. 2021) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 803,94 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 12. 2020 náhrada 2 681,26 Kč za 308 ujetých km v částce 1 881,26 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 4. 2021 náhrada 2 561,34 Kč za 292 ujetých km v částce 1 761,34 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 6. 2021 náhrada 2 561,34 Kč za 292 ujetých km v částce 1 761,34 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 62 203,94 Kč ve výši 13 062,83 Kč.