19 C 258/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 2 216 892,39 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 186 115,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročněz částky 125 472,29 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení,z částky 149 906,19 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení,z částky 16 398,54 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení,z částky 55 135,77 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení,z částky 15 200,75 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení,z částky 144 204,32 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení,z částky 53 135,77 Kč od 15. 7. 2023 do zaplacení,z částky 144 204,32 Kč od 15. 7. 2023 do zaplacení,z částky 95 704,32 Kč od 17. 9. 2023 do zaplacení,z částky 54 135,77 Kč od 17. 9. 2023 do zaplacení,z částky 15 200,75 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení,z částky 19 000 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení,z částky 144 204,32 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení,z částky 12 676,74 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení,z částky 15 200,75 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení,z částky 55 135,77 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení,z částky 144 204,32 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení,z částky 14 499,27 Kč od 13. 12. 2023 do zaplacení,z částky 144 204,32 Kč od 15. 12. 2023 do zaplacení,z částky 15 200,75 Kč od 15. 12. 2023 do zaplacení,z částky 55 135,77 Kč od 15. 12. 2023 do zaplacení,a úrokem ve výši 14,75 % ročněz částky 15 518,09 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení,z částky 144 204,32 Kč od 24. 1. 2024 do zaplacení,z částky 15 200,75 Kč od 24. 1. 2024 do zaplacení,z částky 55 160,38 Kč od 24. 1. 2024 do zaplacení,z částky 16 193,45 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení,z částky 152 007,70 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení,z částky 55 160,38 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení,z částky 16 826,23 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení,z částky 14 790,89 Kč od 7. 3. 2024 do zaplacení,z částky 152 007,70 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení,z částky 55 160,38 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení,z částky 16 826,23 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení,přičemž o povinnosti žalované 1) bylo již rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 6 částečným rozsudkem pro uznání ze dne 12. 12. 2024, č. j. 19 C 258/2024–30. Povinnost jedné z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění druhou ze žalovaných.II. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 132 335 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 26. 7. 2024 se žalobkyně po žalovaných domáhá zaplacení částky 2 216 892,39 Kč s příslušenstvím z titulu porušení smluvních ujednání plynoucích z nájemní smlouvy ze dne 14. 3. 2019, ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne 11. 8. 2020 a dodatku č. 2 ze dne 12. 4. 2021 uzavřené mezi žalobkyní jakožto pronajímatelem a žalovanou 1. jakožto nájemcem (dále jen „smlouva“). Předmětem smlouvy byl pronájem prostor sloužících k podnikání č. , Anonymizováno, situovaných v budově č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalovaná 1. byla dle uzavřené smlouvy povinna hradit nájemné, poplatky za služby, poplatky související s prostory a marketingový příspěvek. Dále byla povinna udržovat na vlastní náklady předmět nájmu v dobrém technickém stavu. Svůj závazek plynoucí ze smlouvy však nedodržela, když smluvní povinnosti řádně a včas neplnila. Žalobkyně eviduje za žalovanou 1. dluh na nájemném ve výši 1 379 018,98 Kč, dluh na poplatcích za služby ve výši 457 159,99 Kč, dluh na poplatcích souvisejících s prostory ve výši 118 988,62 Kč, neuhrazené vyúčtování za kalendářní rok 2022 ve výši 149 906,19 Kč, dluh na marketingovém příspěvku ve výši 109 656,21 Kč a opravy černého alucobondu nad vstupem do předmětu nájmu ve výši 2 162,40 Kč. Žalovaná 1. se s žalobkyní dohodla na skončení nájmu ke dni 31. 3. 2024, kdy součástí této dohody bylo též uznání dluhu ze strany žalované 1. na částku ve výši 2 208 242,96 Kč, a to co do důvodu i výše. Žalovaná 2. se poté jako ručitel zavázala, že dluh žalované 1. uspokojí, nesplní-li ho žalovaná 1. sama. Nad rámec uznaného dluhu došlo ke dni podání žaloby k navýšení dluhu na výši 2 216 892,39 Kč. Žalované byly vyzvány žalobkyní k úhradě dlužné částky, přičemž ze strany žalované 1. byla uhrazena toliko částka ve výši 22 127,60 Kč. Žalobkyně tak po žalovaných požaduje zaplacení částky ve výši 2 186 115,35 Kč. Dále žalobkyně po žalované 1. požaduje uhrazení částky ve výši 30 777,04 Kč, a rovněž částku ve výši 1 200 Kč představující náhradu nákladu mezi podnikateli dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaná 2. se k žalobě vyjádřila podáním došlým zdejšímu soudu dne 25. 10. 2024, kdy mimo jiné uvedla, že s žalobou v celém rozsahu nesouhlasí a navrhuje ji zamítnout. Žalovaná 2. byla jednatelkou žalované 1. v období od 22. 7. 2020 do 7. 9. 2024, kdy v tomto období se žalovaná 1. dostala do složité situace kvůli snížení poptávky po zboží v průběhu pandemie Covid-19. Žalovaná 1. nebyla schopna platit nájemné a energie plynoucí z pronájmu prostor určených k podnikání. Proti žalované 1. bylo zahájeno insolvenční řízení, které je ve fázi před rozhodnutím o úpadku. Žalovaná 2 žalobkyni navrhla splácení dluhu formou měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč, a tato dne 11. 7. 2024 přijala prostřednictvím paní , jméno FO, tento návrh smíru a postupné umořování dluhu. Od té doby žalovaná 2. hradí pravidelně svůj závazek ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dluh proto dle žalované 2. není splatný, neboť došlo k přijetí splátkového kalendáře, který žalovaná 2. řádně hradí. Žalovaná 2. rovněž namítá skutečnost, že žalobkyně žaluje a vymáhá dluh po dlužníku a ručiteli současně, což jí nenáleží a takový postup nemůže z principu akcesority ručení požívat právní ochrany. Od žalované 2. jí nepřísluší žádné plnění, když žalované 1. ani nezaslala výzvu k plnění. Žalobkyně si měla nejprve přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení žalované 2 a až poté, co toto bude skončeno měla v neuspokojené části žalovat žalovanou 2. Žaloba je proto předčasná, a pokud by nedošlo k jejímu zamítnutí, mělo by být řízení přerušeno až do pravomocného skončení insolvenčního řízení vedeného vůči žalované 1.

3. Částečným rozsudkem pro uznání ze dne 12. 12. 2024, č. j. 19 C 258/2024-30, který nabyl právní moci dne 31. 1. 2025, nadepsaný soud rozhodl o nároku žalobkyně vůči žalované 1. tak, že tomuto v žalobě požadované výši vyhověl.

4. Podáním ze dne 20. 1. 2025 žalobkyně k vyjádření žalované 2 uvedla zejména to, že je nerozhodné, z jakých důvodů se žalovaná 1 dostala do finančních problémů. Tato své povinnosti ze smlouvy neplnila a následně svůj dluh uznala a žalovaná 2 se za tento dluh zaručila do výše 2 208 242,96 Kč. Ani poté však žalovaná 1 ničeho nehradila, žalobkyně se proto na ní obrátila dne 29. 5. 2024 opětovně s výzvou k plnění a poskytla jí lhůtu do 5. 6. 2024. Po marném uplynutí této lhůty se žalobkyně obrátila na žalovanou 2, a to dne 11. 6. 2024. Žalobkyně tak postupovala v souladu se zákonem, když vyzvala žalovanou 1 k plnění, poskytla jí k plnění přiměřenou lhůtu a až následně se obrátila na žalovanou 1. Rovněž není pravdou, že by žalobkyně uzavřela s žalovanou 2 dne 11. 7. 2024 dohodu o splátkovém kalendáři. K jeho sjednání či k posunutí data splatnosti dluhu vůči žalované 2 nikdy nedošlo. Bez ohledu na absurditu tvrzení, že by žalobkyně souhlasila, aby žalovaná 2 svůj dluh splácela 92 let, žalovaná 2 čte ve vzájemné e-mailové komunikaci něco, co zde není. Mezi žalobkyní a žalovanou 2 již před tímto datem docházelo k jednání ohledně možných splátek žalované 2, k žádnému konsensu ovšem nedošlo. Nadto k uzavření takové dohody by bylo nezbytné jednání oprávněných osob, tj. jednatele za žalovanou 1, kterým již v tu dobu nebyla žalovaná 2, a předsedy představenstva žalobkyně.

5. Provedeným dokazováním, a to informacemi o stavbě č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem této budovy.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 14. 3. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1 včetně dodatku č. 1 ze dne 11. 8. 2020 a dodatku č. 2 ze dne 12. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná 1 si od žalobkyně pronajala nebytový prostor č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, o ploše 198,43 m2. Žalobkyně se zavázala žalované 1 tento prostor přenechat k užívání a žalovaná 1 se zavázala hradit nájemné a další platby související s užíváním tohoto prostoru. Smlouva se uzavřela na dobu od 15. 4. 2019 do 14. 4. 2024. Nájemné činilo v období od 15. 4. 2021 do 14. 4. 2024 15 % hrubého obratu ročně, minimálně však 20 EUR měsíčně za 1 m2 a dále DPH (tzv. základní nájemné). Nájemné je splatné vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce předem s tím, že případné prodlení se zasláním faktury nemá na povinnost žalované 1 hradit vliv. Vyjma nájemného byla žalovaná 1 povinna platit poplatky, resp. podíl na společných poplatcích, a marketingový příspěvek. Měsíční výše těchto společných poplatků činí 130 Kč za m2 pronajatých prostor za měsíc + DPH, dále hradí žalovaná 1 poplatky spojené s prostory specifikované ve smlouvě, jejichž příkladný výčet je uveden v čl. 8.2 této smlouvy, a marketingový příspěvek ve výši 55 Kč za 1 m2 pronajatých prostor + DPH. Společné poplatky, poplatky související s pronajatým prostorem i marketingový příspěvek byla žalovaná 1 povinna hradit vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. V dodatku č. 1 této smlouvy pak strany sjednaly slevu ze základního nájemného pro období měsíců 3, 7-9/2020 ve výši 50 %. Pro měsíce 4-6/2020 slevu 30 %. Dodatkem č. 2 žalobkyně s žalovanou 1 sjednali dobu nájmu od 15. 4. 2019 do 14. 6. 2024.

7. Z dohody o skončení nájmu a uznání dluhu ze dne 28. 3. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1 včetně přílohy č. 1 této dohody a ručitelského prohlášení žalované 2 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná 1 tuto dohodu uzavřeli vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná 1 není schopna dlouhodobě plnit své povinnosti ze smlouvy. Žalovaná 1 se s žalobkyní proto dohodly na ukončení smlouvy ke dni 31. 3. 2024. Žalovaná 1 vůči žalobkyni uznává podpisem této dohody svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše, která činí ke dni podpisu této dohody 2 208 242,96 Kč a vyplývá z nezaplaceného nájemného a poplatků ze smlouvy a jejich podrobný výčet tvoří přílohu č. 1 této dohody. Dle této přílohy se jedná o dluh na nájemném za květen 2023–březen 2024, vyúčtování služeb za rok 2022, přefakturace tepla a elektřiny od dubna 2023 do ledna 2024, poplatky od června 2023 do března 2024, marketingový poplatek od června 2023 do března 2024, přičemž výše těchto částek i data splatnosti jsou v souladu s žalobkyní požadovaným nárokem tak, jak je specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Poslední strana dohody pak obsahovala ručitelské prohlášení žalované 2, která uvedla, že se jako ručitel zavazuje uspokojit dluh žalované 1 specifikovaný v této dohodě, nesplní-li ho žalovaná 1 žalobkyni sama.

8. Z výzvy k zaplacení dlužné částky žalované 1 ze dne 30. 1. 2024 vč. dokladu o odeslání do datové schránky žalované 1 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou 1 k úhradě částky 1 774 777,41 Kč z důvodu neuhrazeného nájemného a poplatků ze smlouvy a tato zpráva jí dne 30. 1. 2024 byla doručena.

9. Z výzvy k zaplacení dlužné částky žalované 2 ze dne 11. 6. 2024 vč. podacího lístku soud zjistil, že rovněž žalovanou 2 žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu.

10. Z potvrzení o platbě ze dne 4. 10. 2024, 6. 9. 2024 a 5. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaná 2 žalobkyni v tyto dny uhradila třikrát částku 2 000 Kč.

11. Z e-mailové komunikace žalobkyně a žalované 2 v období od 20. 12. 2023 do 9. 10. 2024 soud zjistil, že v rámci této komunikace v roce 2024 byla žalovaná 2 urgována žalobkyní (zaměstnancem paní , jméno FO, ) o společné setkání s ohledem na narůstající dluh a umořování dlužné částky s dotazem, jak dále plánuje žalovaná 2 částku hradit. Žalovaná 2 se dotázala na nájem v menších prostorách s tím, že by ráda navrhla splátkový kalendář, kterým by dluh postupně splácela. Žalobkyně následně odpověděla tak, že shrnula informace o dalších prostorách žalobkyně, možnostech schůzky s majitelem žalobkyně a apelovala na nutnost postupné úhrady dluhu s tím, že evidují nepravidelné úhrady za měsíce listopad (cca 42 000 Kč), prosinec (cca 117 000 Kč) a leden (cca 3 200 Kč), nicméně toto stále nestačí a dluh narůstá (e-mail ze dne 17. 1. 2024). Zároveň v dalším vláknu e-mailové korespondence žalovaná 2 omlouvala e-mailem z 27. 5. 2024 svou pozdní odpověď a navrhla do 30. 9. 2024 týdně splátku min. 10 000 Kč a od 1. 10. 2024 min. splátku 30 000 Kč týdně. Nato odpověděla žalobkyně dne 9. 7. 2024, že dlouhodobě neevidují žádnou úhradu dluhu, žádají o pravidelné splácení, jak žalovaná 2 předesílala. Dne 11. 7. 2024 žalovaná 2 oznámila, že podniká kroky ke splácení s tím, že bude provádět úhrady každý měsíc minimálně ve výši 2 000 Kč. Rozumí, že to je malá částka, potřebuje se ale stabilizovat do konce roku, aby mohla následně částky zvýšit. Dne 11. 7. 2024 žalobkyně odpověděla tak, že vyčíslila aktuální dluh s tím, že bude očekávat postupné snižování celkové částky.

12. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Z dalších provedených, avšak v tomto rozsudku necitovaných důkazů soud žádná relevantní skutková zjištění nečinil. Soud neprovedl pro nadbytečnost navržené důkazy souhrnnou tabulkou dluhů žalované 1 a sérií faktur, neboť žalovaná 1 dluh uznala a toto uznání mělo rovněž níže uvedený vliv na žalovanou 2.

13. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

15. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

16. Podle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

17. Podle § 2025 odst. 2 o. z. uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas.

18. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1198/2019, nemusí věřitel písemně vyzvat dlužníka ke splnění dluhu zejména tehdy, není-li známa dlužníkova adresa nebo dlužník není schopen fyzicky výzvu převzít ze zdravotních důvodu anebo tehdy, nebude-li mít doručení výzvy žádné účinky, jelikož dlužník není schopen plnit závazky, dlužníkův závazek není platný podle § 2019 odst. 2 o. z. nebo dluh zanikl pro nemožnost plnění podle § 2026 odst. 2 o. z. Absenci výzvy neospravedlňuje pouhá domněnka věřitele, že dlužník není ochoten plnit svůj dluh.

20. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalované 2, že žaloba vůči ní byla podána předčasně, a to jednak proto, že s žalobkyní sjednala splátkový kalendář, který řádně hradí, dále proto, že žalovaná 1 nebyla vyzvána k úhradě dluhu, a navíc je proti ní vedeno insolvenční řízení a žalobkyně by tak měla počkat na výsledek tohoto řízení a po žalované 2 požadovat toliko takovou výši dluhu, která nebyla uspokojena v rámci insolvenčního řízení žalované 1. K tomu soud předně uvádí, že žalobkyně je v souladu s § 2021 o. z. oprávněna požadovat po ručiteli uhrazení dluhu, pokud dlužník tento nesplní v přiměřené lhůtě. Za přiměřenou lhůtu však nelze v žádném případě považovat často mnohaleté insolvenční řízení. Tato námitka žalované 2 je tedy lichá. Z provedeného dokazování pak nevyplynulo, že by žalobkyně žalovanou 1 k úhradě dluhu nevyzvala. Naopak tato ji prokazatelně vyzvala již dopisem ze dne 30. 1. 2024 pro částku nižší, než byl konečný dluh, ani tuto však žalovaná 2 neuhradila. Přestože žalobkyně neprokázala odeslání druhé výzvy žalované 1 ze dne 29. 5. 2024, k tomuto ji soud ani nevyzýval, neboť s ohledem na zahájení insolvenčního řízení žalované 1 dne 6. 9. 2024 (a následné prohlášení konkursu na majetek žalované 1) a neuhrazení dluhu na základě první výzvy by trvání na prokázání odeslání i druhé výzvy bylo nadbytečné, neboť je zřejmé, že žalovaná 1 není schopna dluh uhradit. Soud se rovněž neztotožnil s argumentací žalované 2 týkající se údajného sjednání splátkového kalendáře, když z předložených e-mailů ničeho takového neplyne. Za situace, kdy žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou 2 k postupnému uhrazení dluhu, žalovaná 2 slibovala úhrady v různých částkách včetně slibu o úhradu minimálně 2 000 Kč s tím, že ke konci roku plánuje zasílat víc, nelze reakci žalobkyně o tom, že bude očekávat postupné snižování celkové částky dluhu vyložit jako jakoukoliv dohodu o splátkovém kalendáři či odložení splatnosti dluhu, ale pouze jako další apel na žalovanou 2 k úhradě.

21. Pokud jde o důvod a výši žalované částky, tuto žalovaná sporovala pouze z procesní opatrnosti, žádné konkrétní námitky vůči nim neuvedla. Dluh žalovaná 1 nadto dohodou ze dne 28. 3. 2024 co do důvodu a výše uznala a toto uznání je dle nadepsaného soudu rovněž účinné vůči žalované 2, neboť ta na rub této dohody připojila své ručitelské prohlášení, ve kterém odkázala na dluh definovaný právě touto dohodou, tedy musela být s důvodem a výší takové částky srozuměna včetně toho, že dluh je co do důvodu i výše žalovanou 1 uznán a s takovým uznáním souhlasila.

22. Soud proto z důvodu uvedených shora žalobě vyhověl i vůči žalované 2 s tím, že povinnost jedné z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění druhou ze žalovaných (výrok I.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve vztahu k žalované 2. zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 132 335 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 110 845 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, účinné do 31. 12. 2024 (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši, Anonymizováno, 2 186 115,35 Kč, sestávající z částky 17 060 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, to vše navýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, a to ve výši ½ z takto vypočtené částky, neboť žalovaná 1 a žalovaná 2 jsou s přihlédnutím k § 91 o. s. ř. samostatnými společníky a tyto náklady vynaložila žalobkyně vůči oběma žalovaným. Dále pak žalobkyni náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 2 186 115,35 Kč, sestávající z částky 17 060 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (vyjádření ze dne 20. 1. 2025 a účast na jednání dne 24. 4. 2025) včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (vyjádření ze dne 20. 1. 2025 a účast na jednání dne 24. 4. 2025) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše navýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Žalobkyni dále náleží cestovné a náhrada za ztrátu času zástupce žalobkyně v souvislosti s jeho cestou na jednání dne 24. 4. 2025, a to ze sídla tohoto zástupce do sídla soudu, tj. celkem 200 km (cesta tam i zpět). K tomuto jednání se zástupce žalobkyně dostavil vozem Škoda Superb s průměrnou spotřebou 6,2 l benzinu na 100 km. Cestovné tak žalobkyni náleží při náhradě nákladů za 1 km ve výši 5,8 Kč a nákladů na palivo (benzin 95 oktanů) 35,80 Kč dle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, celkem ve výši 1 604 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada za promeškaný čas jejího zástupce ve výši 6x 30 minut (při délce cesty ze sídla zástupce k soudu 1,5 hodiny na jednu cestu) dle § 14 odst. 3 a. t., tj. 6 x 150 Kč, celkem tedy 900 Kč navýšené o DPH.