19 C 260/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované obě zastoupeny advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 500 euro s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 500 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 3 727 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1).

III. Žalobce je povinen uhradit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 5 197 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 2).

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá zaplacení částky ve výši 500 EUR s příslušenstvím z titulu kompenzace za zpožděný let č. [spisová značka] operovaným dne 4. 7. 2023 žalovanou 2 z Prahy do Palmy de Mallorca, v jehož důsledku cestující do cílové destinace dorazil o více jak 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu (konkrétně na svém odletu byl zpožděn o 3 hodiny a 8 minut, na svém příletu pak byl zpožděn o 2 hodiny 54 minut), a to podle čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne [datum], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení č. 261/2004“). Svůj návrh odůvodnil mimo jiné tím, že u žalovaného 1 zakoupil 2 kusy zpátečních letenek z Prahy do Palmy de Mallorca, kdy výše žalovaná kompenzace za zpoždění letu dle Nařízení č. 261/2004 odpovídá dle tohoto nařízení nároku 2 x 250 EUR.

2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], proti němuž podala dne [datum] žalovaná 2 a dne [datum] žalovaná 1 odpor. Žalovaná 2 v jím podaném odporu sdělila, že nárok žalobce neuznává co do důvodu i výše. Žalobce po žalovaných požaduje zaplacení částky ve výši 500 EUR, aniž by však v žalobním návrhu byl uveden druhý žalobce. Žalované 2 tak není známo, z jakého titulu žalobce odvozuje svůj nárok na zaplacení výše uvedené částky. Žalovaná 2 dále uvádí, že zpožděným letem má být let č. [anonymizováno], který z Prahy odletěl v čase 21:13 hodin a do místa určení doletěl v čase 23:29 hodin, tudíž celkové zpoždění v čase příletu mělo činit 2 hodiny 54 minut. Dle záznamu o letu došlo k otevření dveří letadla v čase 21:30 hod., tudíž skutečná doba zpoždění činila 2 hodiny 55 minut. Paradoxně i žalobce v žalobě uvedl, že let byl zpožděn o 2 hodiny 54 minut, což nezakládá nárok na kompenzaci dle Nařízení č. 261/2004. Ze záznamu o letu dále plyne, že let byl ztížen slotovou koordinací v délce 15 minut (tj. mimořádnou okolností), o němž rozhoduje řízení letového provozu a je mimo účinnou kontrolu leteckého přepravce. Tuto mimořádnou okolnost je nutné od samotného zpoždění odečíst, a tudíž skutečné zpoždění činilo 2 hodiny 40 minut. Žalovaná 1 v podaném odporu uvádí, že nárok tvrzený žalobcem v celém rozsahu neuznává, neboť žalobce neprokázal dostatek pasivní legitimace žalované 1. Zpožděný let byl provozován žalovanou 2, kdy žalovaná 1 jej toliko prodávala pod svým kódem [anonymizováno] v rámci codesharové spolupráce mezi oběma žalovanými. K vyplacení kompenzace dle Nařízení č. 261/2004 není marketující letecký dopravce povinen. Co se týče samotného nároku, tak žalobce odvozuje své právo na poskytnutí kompenzace podle Nařízení č. 261/2004, ačkoliv doba zpoždění nepřesáhla 3 hodiny, žalovaná 1 má proto za to, že nárok tvrzený žalobcem je neoprávněný.

3. Žalobce se k podaným odporům žalovaných vyjádřil ve své replice došlé zdejšímu soudu dne [datum], kdy mimo jiné uvedl, že se s obrannou argumentací žalovaných zcela neztotožňuje. Námitku nedostatku pasivní legitimace žalované 1 žalobce shledává jako účelovou, neboť pro žalobce to byla právě žalovaná 1, kdy jakožto smluvní protistrana odpovídala za řádné poskytnutí přepravních služeb. Co se týče argumentací žalované 2, že let byl zpožděn z důvodu slotové koordinace o 15 minut a jiný důvod zpoždění letu neuvádí, navíc za situace, kdy jakožto důkaz o příčině zpoždění letu v rozsahu 15 minut má být žalovanou 2 vyhotovený Záznam o letu, lze uvést, že žalovaná 2 nenabízí na podporu svých tvrzení dostatečně objektivní důkaz. Na to žalobce dodává, že pravým zpožděním letu byla závada na letadle, a nikoliv slotová koordinace. Dle žalobce nelze navíc souhlasit s tvrzením žalovaných, že celková doba zpoždění nepřesáhla 3 hodiny, když původní doba letu byla plánována na 2 hod. 30 minut, avšak dle tvrzení žalovaného 2 tato činila pouze 2 hodiny 10 min. Je tak zřejmé, že letadlo cestovalo vyšší než původně předpokládanou rychlostí, jinak by let byl zcela logicky opožděn o 3 hodiny 15 minut. I za situace, kdy by v důsledku vyšší cestovní rychlosti došlo ke snížení zpoždění letu na celkovou dobu 2 hodiny 55 minut, tak dle čl. 5 odst. 1 písm. c) bod iii) Nařízení č. 261/2004 vzniklo cestujícímu právo za tam stanovených podmínek právo na náhradu škody, a to i za předpokladu, kdy je let zpožděn o dvě hodiny či více. Tato skutečnost je v projednávaném případě splněna. Obdobně čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení č. 261/2004 definuje jako zpoždění let do 1 500 km, který je oproti plánovanému času zpožděn o 2 hodiny a více. Odkazem na rozhodovací činnost Soudního dvora EU (např. rozsudek SDEU ze dne 23. 10. 2012, č. j. C-581/10) je dle žalobce připuštěna analogická aplikace čl. 5 odst. 1 písm. c) bod iii) Nařízení č. 261/2004 i na lety zpožděné, jejichž zpoždění je delší než 2 hodiny. Dále odkazem na rozsudek SDEU ze dne 19. 11. 2009, č. j. C-402/07 a C -432/07, žalobce uvádí, že nárok na náhradu škody se pojí s tzv.„ významným zpožděním letu“, kdy v souvislosti s rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 19 Co 294/2019-78 je významné zpoždění spojeno s nárokem na odškodnění za podmínky, že zpoždění činilo minimálně 2 hodiny. Časovou ztrátu způsobenou významným zpožděním letu nelze kvalifikovat jako„ škodu způsobenou zpožděním“, ale jako nepohodlí cestujícího, kdy toto je dle Nařízení č. 261/2004 odškodněno s ohledem na zachování vysoké úrovně ochrany cestujících. S ohledem na pozdní čas příletu byl omezen chod letiště, jakož i služby na příletovém letišti, a rovněž vzhledem k předmětnému zpoždění letu ze strany žalovaných žalobce se svou partnerkou přišel o plánovanou večeři v hotelu. Celková časová ztráta zapříčiněna zpožděním letu přesáhla na straně žalobce 3 hodiny více než výrazně. Co se týče mimořádné okolnosti, v důsledku, které byl předmětný let zpožděn, tak důkazní břemeno v této otázce stíhá provozujícího leteckého dopravce. Žalovaná 2 netvrdí, že by učinila a přijala všechna přiměřená opatření, aby vyloučila závadu na letadle a ani nedokládala jakoukoliv mimořádnou okolnost. Závada na letadle a zajištění náhradního stroje není dle žalobce mimořádnou okolností zakládající liberační důvod ve smyslu Nařízení č. 261/2004. Navíc případný problém s odletovým slotem lze přičítat pouze pochybení žalované 2, když původně přistavené letadlo mělo poruchu (k tomu viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 19 Co 294/2019-78 či rozsudek zdejšího soudu ze dne 26. 1. 2021, č. j. 8 C 548/2019-25).

4. Na jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že žalobce zakoupil u žalované 1 letenku pro sebe a další osobu na let z Prahy do Palmy de Mallorca a zpět. Let č. [spisová značka] s plánovaným odletem 4. 7. 2023 v 15:05 hodin a plánovaným příletem ve 20:35 hod. téhož dne odletěl z Prahy až ve 21:13 hod., tedy o 3 hodiny a 8 minut po plánovaném odletu a přiletěl do cílové destinace ve 23:29 hod., tedy o 2 hodiny 54 minut později oproti plánovanému příletu. Předmětný let operovala žalovaná 2, kdy k předmětnému letu se žalobce i s dalším cestujícím dostavil včas a byl tímto letem přepraven. Mezi účastníky byla dále nesporná vzdálenost mezi Prahou a Palmou de Mallorca.

5. Z fotografie příletové tabule Palma de Mallorca ze dne [datum] bylo zjištěno, že let s příletem do cílové destinace ve 20:35 hod přistál ve 23:29 hod.

6. Za záznamu o letu [anonymizováno] bylo zjištěno, že předmětný let odletěl místo plánovaných 18:05 hod. ve 21:13 hod.

7. Z IATA delay codes bylo zjištěno, že kód 81 znamená restrikce řízení letového provozu nebo kapacity.

8. Z dokumentu označeném„ Výzva k náhradě škody za zpoždění letu [anonymizováno] ze dne [datum]“ ze dne [datum] vč. dodejky soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované 1. nárok na kompenzaci za zpoždění předmětného letu ve výši 500 EUR s tím, že nebude-li tato částka ve stanoveném termínu uhrazena, tak se žalobce obrátí se svým nárokem na soud.

9. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou 1 ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1 uvedla, že předmětný let byl operovaný žalovanou 2, kdy Nařízení č. 261/2004 ukládá informační povinnost výslovně operujícímu dopravci, a tudíž byl žalobce odkázán ke kontaktování druhé žalované.

10. Z dokumentu označeném„ Opakovaná výzva k náhradě škody za zpoždění letu [spisová značka] ze dne 4. 7. 2023“ ze dne [datum] vč. dodejky soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované 2 nárok na kompenzaci za zpoždění předmětného letu ve výši 500 EUR s tím, že nebude-li tato částka ve stanoveném termínu uhrazena, tak se žalobce obrátí se svým nárokem na soud.

11. Další důkazy soud pro nadbytečnost zamítl, neboť z nich soud nevyvodil podstatné závěry pro své rozhodnutí, či skutečnosti v nich uvedené, učinili účastníci nespornými.

12. Podle článku 1 odst. 1 Nařízení č. 261/2004, toto nařízení stanoví za podmínek v něm uvedených minimální práva cestujících, jestliže za a) je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, za b) je jejich let zrušen, za c) je jejich let zpožděn.

13. Dle článku 5 odst. 1 písm. c) bod iii) Nařízení č. 261/2004, v případě zrušení letu, mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu.

14. Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení č. 261/2004, jestliže provozující letecký dopravce důvodně očekává, že let bude oproti plánovanému času odletu zpožděn o dvě hodiny nebo více v případě letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů, nabídne provozující letecký dopravce cestujícím: i) pomoc stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a ii) pomoc stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. a) a c), jestliže důvodně očekávaný čas odletu je alespoň o den později než čas odletu původně oznámený, a iii) pomoc stanovenou v čl. 8 odst. 1 písm. a), jestliže zpoždění trvá alespoň pět hodin.

15. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení č. 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši za a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.

16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 19. 11. 2009, č. j. C-402/07 a C -432/07 se cestující zpožděných letů mohou dovolávat nároku na náhradu škody stanoveného v článku 7 nařízení č. 261/2004, jestliže z důvodu takového letu utrpí časovou ztrátu tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou svého cílového místa určení o tři nebo více hodin později, než je čas příletu plánovaný leteckým dopravcem.

17. V dané věci bylo mezi účastníky nesporné, že zpoždění letu č. [spisová značka] z Prahy do Palmy de Mallorca operovaný žalovanou 2 měl celkovou dobu zpoždění 2 hodiny 54 minut oproti plánovanému příletu. Pokud žalobce odkazuje na čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení č. 261/2004, tak je nutné konstatovat, že dané ustanovení se týká zcela jiných nároků cestujících, na které mají cestující nárok při zpoždění i o dvě hodiny při délce trasy v řešeném případě, kdy se jedná o stravu a telefonní hovor zdarma. Nařízení tu zcela logicky zajišťuje postiženým cestujícím nárok na určitým komfort na letišti v případě zpoždění letu, v tomto případě explicitně při odletu. Co se týče aplikace článku 5 odst. 1 písm. c) bod iii) Nařízení č. 261/2004, tak v souladu s citovaným rozhodnutím Soudního dvora EU ze dne 23. 10.2012, č. j. C-581/10 musí být články 5 až 7 Nařízení č. 261/2004 vykládány v tom smyslu, že cestující, jejichž let byl zpožděn, mají na základě tohoto nařízení právo na náhradu škody stanovené v čl. 7 Nařízení č. 261/2004, jestliže v důsledku takového letu utrpí časovou ztrátu v rozsahu tří nebo více hodin, tzn. jestliže svého cílového místa určení dosáhnou o tři nebo více hodin později, než je čas příletu původně plánovaný leteckým dopravcem (k tomu viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 19. 11. 2009, č. j. C-402/07 a C -432/07).

18. Co se týče samotné posouzení délky zpoždění předmětného letu, resp. vymezení toho, zda pro posouzení zpoždění letu je relevantní okamžik zpoždění při odletu či při příletu, tak soud konstatuje, že judikatura Soudního dvora EU je ustálena v závěru, že zpoždění se počítá dle plánovaného příletu do cílové destinace, resp. otevřením prvních dveří v letadle, přičemž tím se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit (k tomu viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 4. 9. 2014, C -452/13). Pokud letadlo v průběhu letu snížilo celkovou dobu zpoždění (např. vlivem příznivých letových podmínek), které zde bylo v době okamžiku odletu, nemá toto vliv na okamžik, ke kterému se nárok na kompenzaci posuzuje, tedy k příletu. Kompenzace za zpoždění letu má totiž představovat určitou náhradu za to, že se cestující dostal do cílové destinace později (na což pamatuje právě čl. 7 Nařízení č. 261/2004). V posuzovaném případě toto zpoždění činilo v době příletu 2 hodiny 54 minut.

19. Soud mimo výše uvedené dále shledává, že žalobcem nebyly splněny podmínky aktivní legitimace v části odpovídající žalobnímu nároku co do výše 250 EUR. Podle Nařízení č. 261/2004 má nárok na kompenzaci za ztracený čas konkrétní cestující, a nikoliv kupující letenek. V tomto ohledu však pohledávka druhého z cestujících, jehož nárok v řízení žalobce uplatňuje, nebyla na žalobcem na něj postoupena a ten ani nevstoupil do jeho práv. Co se týče otázky pasivní legitimace, tak s ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru, že žalobce na kompenzaci za zpoždění nemá nárok, toto již pro nadbytečnost blíže neřešil.

20. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že žalobcem uplatnění nárok není důvodný, neboť nejsou naplněny podmínky pro přiznání kompenzace dle Nařízení č. 261/2004 a návrh žalobce výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. a výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované 1 a žalované 2, kteří byli v řízení zcela úspěšní, náhradu nákladů řízení sestávají z nákladů účastníka a nákladů za zastoupení advokátem, ve výši dle § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), při žalované částce 500 EUR z tarifní hodnoty ve výši 12 205 Kč, která představuje ekvivalent žalované částky při kurzu 1 EUR 24,41 Kč ke dni, kdy došlo k předmětným úkonům, přičemž tuto odměnu je nutno v případě účasti na jednání podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížit o 20 % pro každého ze zastupovaných žalobců, odměna žalované 1 tak činí částku 300 Kč za podaný odpor a částku 1296 Kč za přípravu a převzetí zastoupení a účast na jednání dne [datum], a dále 2 paušální náhrady nákladů ve výši celkem 300 Kč, a odměna žalované 2 činí za celkem tři úkony právní služby, tj. za odpor ve výši 1 620 Kč a příprava a převzetí zastoupení a účast na jednání dne [datum] ve výši 1 296 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů celkem ve výši 600 Kč, a dále náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu za cestu právního zástupce žalobců vozidlem tov. zn. Škoda Octavia, ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět při jízdě celkem 62 km vozidlem s průměrnou spotřebou benzinu 5,1 l /100 km,, když sazba základní náhrady za 1 km jízdy v roce 2023, kdy se konalo jednání, činila dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činila dle § 4 písm. c) téže vyhlášky 34,40 Kč, čemuž při cestě 2 x 31 Km (dle plánování trasy na mapy.cz) odpovídá částka 469,57 Kč a náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za cestu na jednání v rozsahu 32 min na jednu cestu a cestu z jednání v rozsahu 32 min na jednu cestu, tedy celkem 300 Kč (3 x 100 Kč). Celkem tak náleží žalované 1 odměna ve výši 3 727 Kč (zaokrouhleno na celé koruny) a žalované 2 odměna ve výši 5 197 Kč (zaokrouhleno na celé koruny).