19 C 278/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Palečkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 300 Kč v měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 300 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 394,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 8. 8. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 300 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČO: IČO, dříve právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavření smlouvy není žalobkyně v tomto případě schopna prokázat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem ve výši 20 000 Kč, a to v platbách ve výši 5 000 Kč dne 9. 11. 2023, 2 000 Kč dne 12. 11. 2023, 2 500 Kč dne 13. 11. 2023, 2 500 Kč dne 16. 11. 2023, 1 600 Kč dne 20. 11. 2023, 1 400 Kč dne 21. 11. 2023, 2 000 Kč dne 21. 11. 2023, 2 000 Kč dne 22. 11. 2023 a 1 000 Kč dne 22. 11. 2023 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž vydat vše, oč se obohatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost Anonymizováno IČO: Anonymizováno, která ji následně postoupila na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025. Žalovaný peněžní prostředky žalobkyni nevrátil, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění.

2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č. j. č. účtu, ze dne datum, proti němuž podal žalovaný dne 4. 9. 2025 ke zdejšímu soudu včasný blanketní odpor. V rámci následného vyjádření došlého zdejšímu soudu dne 7. 10. 2025 uvedl, že žalovaný nárok neuznává. Žalovaný sice nerozporuje, že ve dnech 9. 11. 2023 až 23. 11. 2023 od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku v celkové výši 20 000 Kč, avšak na dluh již uhradil částku ve výši 2 700 Kč. Před uzavřením smlouvy navíc žalovaný nebyl na rizika spojená s plněním smluvního závazku při uzavírání smlouvy nikterak upozorněn. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž žalovanému poskytla úvěr, přestože si musela být vědoma, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla na samé hranici jeho možností. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, je nutné považovat jím uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou. Žalovaný pak má dále za to, že žalobkyně neprokázala nabytí pohledávky, kdy nebylo prokázáno doručení oznámení postoupení pohledávky žalovanému a nebyla tak prokázána její aktivní legitimace (s odkazem na rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne datum, č. j. spisová značka a ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“ ohledně dojití zásilky). Především z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Alternativně pak navrhl žalobu zčásti zamítnout z důvodu částečné úhrady dluhu s tím, aby mu bylo umožněno zaplatit zbytek dlužné částky ve splátkách. Dle žalovaného tento není schopen měsíčně hradit částku vyšší než 350 Kč. Pokud pak jde o žalobkyní požadovaný úrok z prodlení, tak s ohledem na nárok plynoucí z titulu bezdůvodného obohacení je nutno tento posuzovat od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny (tudíž v okamžiku kdy bylo postaveno najisto, kolik a jak má být hrazeno), a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Žalovaný dále požádal, aby soud v případě jeho neúspěchu v řízení zvážil, zda zde jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro to, aby soud s ohledem na jeho nepříznivou finanční situace nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

3. Žalobkyně se vyjádřila v rámci podáním došlým zdejšímu soudu dne 25. 2. 2026, kdy mimo jiné uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z daného důvodu proto nepovažuje posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně za nezbytnou součást pro rozhodnutí nároku žalobkyně. Pokud jde o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, tak žalobkyně má za to, že náležitě prokázala postoupení předmětné pohledávky. Co se týče námitky žalovaného, že část dlužné částky ve výši 2 700 Kč již žalobkyni uhradil, tak žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, a to co do této částky 2 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 700 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení. Po žalovaném tak nadále požaduje částku ve výši 17 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky ve výši 17 300 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení.

4. Zdejší soud usnesením ze dne 2. 3. 2026, č. j. spisová značka, řízení s ohledem na částečně zpětvzetí žaloby žalobkyní podáním ze dne 25. 2. 2026, co do částky 2 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 700 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení zastavil.

5. Žalovaný při jednání soudu dne 15. 6. 2026 do spisu založil své vyjádření ze dne 15.6.2026, v němž doplnil, v čem spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele (pro aplikaci ust. § 150 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“) s tím, že k sociálním důvodům uvedl, že od února 2026 došlo ke zvýšení jeho příjmů na přibližně 35 000 Kč měsíčně (předtím činil jeho čistý příjem cca 25 000 Kč měsíčně). Do té doby měl zásadní obtíže s úhradou svých závazků, přesto však vyvíjel aktivní snahu o řešení své dluhové situace. Od května 2026 je proti žalovanému vedeno exekuční řízení. Předchozí exekuce byla prováděna srážkami ze mzdy žalovaného a zcela doplacena byla v 2/2026. Jeho aktuální nezbytné výdaje činí 15 700 Kč a další výdaje 1 350 Kč. Další pak dle žalovaného budou následovat po dořešení smírů a jiných nařízených soudních jednání. Dle žalovaného je třeba zohlednit další důvody, mj., že částečně uhradil dluh (2 700 Kč) a měl aktivní snahu situaci řešit bez soudního řízení. Byla to žalobkyně, kdo odmítl věc řešit smírně a návrh smíru ze dne 24.4.2025 odmítla. Poukázal na podíl obou stran řízení na vzniku sporu. Navíc pokud by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, úvěr by žalovanému nebyl vůbec poskytnut. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení, příp. tuto přiznal pouze ve výrazně snížené výši.

6. Žalovaný při jednání soudu dne 16. 6. 2026 k dotazu soudu uvedl, že předmětnou smlouvu o úvěru, ze které žalobkyně požaduje zaplacení žalované částky, skutečně uzavřel. Dluh vznikl, když měl horší období, byl dokonce na léčení. Nyní má lepší práci a je schopný platit dokonce vyšší měsíční splátky 1 500 Kč, aby svůj dluh co nejrychleji splatil. V současné době splatil jednu exekuci, měsíční výdaje vcelku činí cca 15 000 Kč. Exekuci vedenou na jeho jméno okamžitě splatil, aby neměl blokované účty, protože to omezovalo hrazení dalších závazků, které má. O splátky žádá z finančních důvodů.

7. Ve věci se konalo jednání dne 16. 6. 2026, z jehož účasti se zástupkyně žalobkyně omluvila s tím, že žalovaný je od počátku nečinný, resp. netvrdil a neprokázal žádné skutečnosti rozporující nárok žalobkyně a žádná právně významná skutková tvrzení nezůstala sporná. Dále poukázala, že nebudou navyšovány náklady řízení. Žalobkyně soud požádala, že pokud by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, např. z důvodu nových a prokázaných tvrzení žalovaného, žádá soud s odkazem na princip předvídatelnosti, aby jí byla poskytnuta přiměřená lhůta pro doplnění tvrzení a důkazních návrhů.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil:

9. Z potvrzení o provedené platbě – částka 5 000 Kč, částka 2 000 Kč, částka 2 500 Kč, částka 2 500 Kč, částka 1 600 Kč, částka 1 400 Kč, částka 2 000 Kč, částka 2 000 Kč, částka 1 000 Kč bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem ve výši 20 000 Kč, a to v platbách ve výši 5 000 Kč dne 9. 11. 2023, 2 000 Kč dne 12. 11. 2023, 2 500 Kč dne 13. 11. 2023, 2 500 Kč dne 16. 11. 2023, 1 600 Kč dne 20. 11. 2023, 1 400 Kč dne 21. 11. 2023, 2 000 Kč dne 21. 11. 2023, 2 000 Kč dne 22. 11. 2023 a 1 000 Kč dne 22. 11. 2023 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. č. účtu, s VS var. symbol.

10. Z nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo soudem zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy žalovanému měl být poskytnut úvěr na dobu neurčitou ve výši 5 000 Kč s výší úroku 40 % p. m., RPSN ve výši 5540 %. ID úvěru bylo označeno jako Anonymizováno. Splatnost byla sjednána v čl. II bodu 2.3 tak, že „Klient splatí Věřiteli Celkovou částku k úhradě tak, že Úrok se zavazuje Klient hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši Úroku za období od předcházejícího Dne splatnosti, a to vždy ke Dni splatnosti a zbytek Celkové částky k úhradě splatí Klient nejpozději ke dni ukončení této Smlouvy (dále jen „Termín splatnosti“) vždy formou bezhotovostního převodu na Bankovní účet Věřitele. Klient vrátí Věřiteli poskytnuté finanční prostředky v době dohodnuté v této Smlouvě, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.“ 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025, přílohy č. 1 – seznamu pohledávek, přílohy č. 2 – výše úplaty za postoupení pohledávek přílohy č. 3 a přílohy č. 4 a seznamu postoupených pohledávek s poukazem na č. hodnota bylo soudem zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a spol. právnická osoba., IČO: IČO došlo dle přílohy č. 1 k dané smlouvě dne 22. 5. 2025 k postoupení pohledávky s označením pod č. hodnota a ID: Anonymizováno na spol. právnická osoba., IČO: IČO. Tato společnost pak pohledávku za žalovaným postoupila dne 22. 5. 2025 pod označením ID: Anonymizováno v celkové výši 20 000 Kč na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámením ze dne 20. 6. 2025 vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky nejprve na spol. právnická osoba., IČO: IČO a následně na žalobkyni s tím, nechť dlužnou částku v celkové výši 54 728,07 Kč uhradí nejpozději do tří dnů.

13. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025, včetně podacího lístku ze dne 20. 6. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 54 728,07 Kč spolu s náklady právního zastoupení ve výši 13 068 Kč, a to s ohledem na nezaplacení poskytnuté částky 20 000 Kč vč. poplatku za její poskytnutí právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 11.2023, č. hodnota. Dluh nebyl ze strany žalovaného dosud uhrazen, kdy pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na spol. spol. právnická osoba., IČO: IČO a následně na žalobkyni s tím, nechť dlužnou částku žalovaný uhradí nejpozději do tří dnů.

14. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl od 1. 8. 2025 zaměstnán na dobu určitou do 31. 1. 2026 u zaměstnavatele – adresa jako sanitář. Žalovaný u daného zaměstnavatele nadále jako sanitář pracuje.

15. Z výpisu z účtu za zvolené období 1. 1. 2021 až 1. 11. 2024 bylo soudem zjištěno, že počáteční zůstatek na b. ú. č. č. účtu činil ke dne 12. 11. 2021 výši 1 498,95 Kč. Přičemž za období 1. 1. 2021 až 1. 11. 2024 bylo na tomto bankovním účtu učiněno celkem 197 odchozích operací s tím, že součet odchozích transakcí činil celkem výši -254 134,06 Kč.

16. Z výpisu z účtu za zvolené období 1. 1. 2023 až 22. 11. 2024 co se týče příchozích plateb bylo soudem zjištěno, že žalovaný obdržel v uvedeném období na b. ú. č. č. účtu půjčku od právní předchůdkyně žalobkyně s označením Anonymizováno, a to ve výši 5 000 Kč dne 9. 11. 2023, 2 000 Kč dne 13. 11. 2023, 2 500 Kč dne 13. 11. 2023, 2 500 Kč dne 20. 11. 2023, 1 600 Kč dne 21. 11. 2023, 1 400 Kč dne 21. 11. 2023, 2 000 Kč dne 22. 11. 2023, 2 000 Kč dne 22. 11. 2023 a 1 000 Kč dne 23. 11. 2023. Počáteční zůstatek na b. ú. č. č. účtu činil ke dnie 1. 1. 2023 výši 0,16 Kč. Přičemž za období 1. 1. 2023 až 22. 11. 2024 bylo na tomto bankovním účtu učiněno celkem 318 příchozích operací s tím, že součet příchozích transakcí činil celkem výši 585 426 Kč.

17. Z návrhu smírného řešení ze dne 24. dubna 2025 bylo soudem zjištěno, že žalovaný vyrozuměl právní předchůdkyni žalobkyně, že na základě smlouvy označené ID: Anonymizováno mu bylo vyplaceno celkem 20 000 Kč s tím, že na tento dluh uhradil celkem 2 700 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně navrhl řešení nastalé situace formou individuální dohody vč. možnosti splácet dlužnou částku s ohledem na jeho finanční možnosti pravidelnými splátkami ve výši 500 Kč měsíčně.

18. Z výplatního lístku – srpen 2025 bylo soudem zjištěno, že jeho příjem u zaměstnavatele – adresa za měsíc 8/2025 činil k vyplacení žalovanému částku 19 008 Kč.

19. Z akceptačního dopisu ze dne 9. listopadu 2023 o schválení úvěru a jeho převedení na bankovní účet bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslal dne 9. 11. 2023 z e-mailové adresy e-mail na e-mail e-mail oznámení o schválení požadovaného úvěru ve výši 5 000 Kč ze dne 8.11.2023, kdy uvedenou částku převedla na bankovní účet žalovaného. První minimální splátka byla 1 906,84 Kč a termín splatnosti první platby byl dne 8.12.2023. Variabilní symbol tam byl uveden Anonymizováno.

20. Z výplatního lístku za období březen 2026, leden 2026, květen 2026, výplatního lístku za duben 2026 bylo soudem zjištěno, že žalovaný obdržel od zaměstnavatele – adresa mzdu za měsíc 1/2026 ve výši 16 287 Kč, za měsíc 3/2026 ve výši 37 199 Kč, za měsíc 4/2026 ve výši 33 515 Kč, za měsíc 5/2026 ve výši 38 322 Kč.

21. Z vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k zaplacení peněžitého dluhu - tituly před jménem adresa, ze dne 26. 5. 2026 bylo soudem zjištěno, že proti žalovanému je vedena exekuce pod č. j. spisová značka ve prospěch oprávněného – spol. právnická osoba, IČO: IČO na částku ve výši 8 376,5 Kč spolu se zvýšením částky 1 Kč/den při zaplacení do 30 dnů od doručení daného vyrozumění, příp. při pozdější úhradě s připočtením nákladů exekuce v plné výši, tj. celkem 11 704 Kč spolu se zvýšením částky 1 Kč/den, a to na základě rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne datum, č. j. spisová značka.

22. Z potvrzení o úhradě 8 421 Kč se zprávou pro příjemce spisová značka bylo soudem zjištěno, že žalovaný uhradil ve prospěch exekuce vedené pod č. j. spisová značka dne datum částku ve výši 8 421 Kč.

23. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo soudem zjištěno, že v době, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s právní předchůdkyní žalobkyně se žalovaný nacházel v náročném období, kdy byl i po insolvenci. U žalobkyně přitom má vícero půjček, kdy tři pohledávky žalobkyně jsou ve fázi před exekucí. Žalobkyně nedostatečně zkoumá jeho úvěruschopnost. Obdržené peníze žalovaný dával blízké osobě, která nicméně neplatila soudní smíry, a proto se dostal do exekuce. Žalovaný se pokoušel smírně dohodnout i s žalobkyní, kdy nabízel možnost splácet nejprve 350 Kč měsíčně, následně 1 000 Kč měsíčně, avšak dle něj byly pokusy o smír s žalobkyní touto zamítnuty. Dále žalovaný uvedl, že má přibližně 11 úvěrů a z toho celkem 8 mikroúvěrů, které začaly původní půjčkou ve výši 5 000 Kč, kdy se současně zavázal k dalším půjčkám. Nastalou situaci řešil gamblerstvím. Poté nastoupil na léčbu. Pokud jde o jeho další dluhy, které měl u svých kamarádů, ty už splatil. Pokud jde o současné výše dluhů, tak nejnižší dluh činí 4 000 Kč, nejvyšší pak 45 000 Kč. Jeho výdaje v současné době činí cca činí 15 000 Kč, a pokud jde o je příjmy, tak jejich výši přesně nedovedl uvést, nicméně dle něj bude mít vyšší příjem než v minulosti, kdy očekává příplatky za zátěž a další odměny.

24. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a má za prokázaný tento skutkový stav:

25. Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO IČO) uzavřela se žalovaným dne 9.11.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr v celkové částce 20 000 Kč, přičemž úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 40 % měsíčně a RPSN ve výši 5540 %. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Splatnost první platby byla sjednána dne 8.12.2023. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 2 700 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil, ani k předžalobní výzvě k plnění dne 20. 6. 2025. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba., IČO: IČO, dne 18.5.2025, která ji následně postoupila na žalobkyni dne 22.5.2025. Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o možnost zaplatit dlužnou částku ve formě splátek 350 Kč měsíčně s ohledem na jeho finanční situaci. Má vícero dluhů, přibližně 11 úvěrů a z toho 8 mikroúvěrů, které začaly původní půjčkou ve výši 5 000 Kč, kdy se současně zavázal k dalším půjčkám. Jeho dluhy se v současné době pohybují tak, že nejnižší dluh činí 4 000 Kč, nejvyšší pak 45 000 Kč. Byla proti němu vedena exekuce. Jeho průměrný příjem činí za období od 1-5/2026 v průměru částku ve výši 31 330,75 Kč měsíčně, jeho výdaje pak cca 15 000 Kč měsíčně. Při jednání soudu žalovaný požádal s ohledem na to, že má u žalobkyně další dluhy a očekává jejich vymáhání exekuční cestou, a současně má lepší práci a očekává vyšší příjem, hradit dlužnou částkou ve splátkách s vyšší výší měsíční splátky 1 500 Kč měsíčně.

26. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytnutou jistinu vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Nedojde-li k dohodě, určí tuto dobu na návrh některé ze stran soud.

30. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

32. Dle ust. § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

33. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. a podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z akceptačního dopisu ze dne 9. listopadu 2023 o schválení úvěru a jeho převedení na bankovní účet, ve kterém byl požadovaný úvěr ze dne 8.11.2023 schválen dne 9.11.2023 a žalovanému byla poskytnuta částka 5 000 Kč spolu s označením VS: var. symbol. Ten se zcela shoduje s první platbou úvěru ve výši 5 000 Kč ze dne 9. 11. 2023 poskytnutého na účet žalovaného i se stejným variabilním symbolem dalších plateb, jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě – částka 5 000 Kč, částka 2 000 Kč, částka 2 500 Kč, částka 2 500 Kč, částka 1 600 Kč, částka 1 400 Kč, částka 2 000 Kč, částka 2 000 Kč, částka 1 000 Kč. Soud tak uzavřel, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 9.11.2023, ve znění nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru.

34. Potvrzeními o provedené platbě – částka 5 000 Kč, částka 2 000 Kč,Anonymizováno částka 2 500 Kč, částka 2 500 Kč, částka 1 600 Kč, částka 1 400 Kč, částka 2 000 Kč, částka 2 000 Kč, částka 1 000 Kč bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem ve výši 20 000 Kč, a to v platbách ve výši 5 000 Kč dne 9. 11. 2023, 2 000 Kč dne 12. 11. 2023, 2 500 Kč dne 13. 11. 2023,Anonymizováno 2 500 Kč dne 16. 11. 2023, 1 600 Kč dne 20. 11. 2023, 1 400 Kč dne 21. 11. 2023, 2 000 Kč dne 21. 11. 2023, 2 000 Kč dne 22. 11. 2023 a 1 000 Kč dne 22. 11. 2023 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. č. účtu, s VS var. symbol.

35. První splátka úvěru ve výši 1 906,84 Kč byla splatná dne 8.12.2023. Strany smlouvy o úvěru si splatnost úvěru sjednaly tak, že „Klient splatí Věřiteli Celkovou částku k úhradě tak, že Úrok se zavazuje Klient hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši Úroku za období od předcházejícího Dne splatnosti, a to vždy ke Dni splatnosti a zbytek Celkové částky k úhradě splatí Klient nejpozději ke dni ukončení této Smlouvy (dále jen „Termín splatnosti“) vždy formou bezhotovostního převodu na Bankovní účet Věřitele. Klient vrátí Věřiteli poskytnuté finanční prostředky v době dohodnuté v této Smlouvě, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán“, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 20.6.2025, a to ve lhůtě tří dnů, zásilka byla podána právnická osoba. dne 20.6.2025. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 2 700 Kč.

36. V řízení nicméně nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného (ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud proto shledal smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou v souladu se zněním § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jak namítal žalovaný, ovšem k tomu dodává, že soud je povinen k absolutní neplatnosti přihlížet i bez návrhu. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

37. Soud kromě toho poukazuje na nepřijatelně vysokou výši ročních úroků a RPSN.

38. K tomu soud dodává, že tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, vyloučila se z možnosti poskytnutí poučení podle §118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř., o tom, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru a že je třeba, aby žalobkyně tvrdila všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a navrhla k jejich prokázání důkazy. Poučení podle §118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27.9.2006, v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 aj.). Podmíněná žádost žalobce o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů pro případ, že by žalovaný na nařízeném jednání tvrdil a prokázal zcela nové zásadní tvrzení, není způsobilým procesním úkonem, pro svou podmíněnost, neboť i procesní úkon musí splňovat kritérium určitosti; nikoliv vykazovat nahodilost plynoucí z uvážení soudu nad prokázaným skutkovým stavem. Proto k němu soud nepřihlížel (§ 41a odst. 2 o.s.ř.). Takovým způsobem by soud nejednal nestranně, tak jak mu ukládá ustanovení čl. 81 odst. 1 Ústavy. Pro úplnost soud dodává, že nelze plnění povinnosti tvrzení a důkazní přesouvat na soud, vyjma situací, kdy předložení důkazu není pro účastníka řízení objektivně dosažitelné.

39. Soud tak uzavírá, že přisvědčil námitce žalovaného, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla absolutně neplatná pro nedostatečné posouzení jeho úvěruschopnosti. Uvedený závěr ovšem v tomto případě nevede k zamítnutí žaloby.

40. Soud totiž nárok žalobkyně posuzoval jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o.z.). Žalobkyně prokázala, že žalovanému v období od dne 9. 11. 2023 až 22.11.2023 poskytla na účet částku 20 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil 2 700 Kč. Soud nadto uvádí, že na postupníka může přejít postoupená pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy (viz např. rozhodnutí NS ve věci sp. zn. 31 Cdo 678/2009). Postoupení pohledávky soud posoudil v souladu s ust. § 1879 o.z.

41. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným se stává takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) určí dobu podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se proto nemohl ocitnout v prodlení již dnem 1. 7. 2025, jak tvrdila žalobkyně. Splatnost jednotlivých částí jistiny byla určena až tímto rozsudkem v podobě měsíčních splátek 1 500 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, přičemž žalovaný se dostane do prodlení teprve tehdy, neuhradí-li některé z nich řádně a včas.

42. Soud nicméně nepřisvědčil námitce nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Z předložených smluv o postoupení pohledávek a jejích příloh bylo prokázáno, že pohledávka byla nejprve postoupena spol. právnická osoba., IČO: IČO, která jí následně postoupila na žalobkyni. Oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi pak není podmínkou platnosti smlouvy o postoupení pohledávky ani samotného přechodu pohledávky na postupníka. Jeho význam spočívá zejm. v ochraně dlužníka pro případ, že by před oznámením plnil původnímu věřiteli. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by před oznámením plnil celý svůj dluh původnímu věřiteli či jiné osobě. Žalovaný toliko uvedl, že jím bylo zaplaceno na dlužnou částku 2 700 Kč, kdy v uvedeném rozsahu vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět. Odkaz žalovaného na rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne datum, č. j. spisová značka nelze bez dalšího aplikovat na posuzovanou věc, v níž žalobkyně postoupení pohledávky prokázala konkrétními postupními smlouvami a jejich přílohami. Proto se soud dále nezabýval námitkou ohledně dojití zásilky s oznámením o postoupení pohledávky žalovanému (§ 573 o.z.).

43. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal právo pouze na zaplacení dlužné skutečně poskytnuté částky žalovanému ve výši 17 300 Kč.

44. Ve zbytku, tj. co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 300 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, žalobu s odkazem na ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zamítl.

45. Soud současně ve smyslu § 160 odst. 1 věty druhé o.s.ř. povolil žalovanému uhradit přisouzenou částku v měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. Při stanovení jejich výše soud přihlédl k tomu, že průměrný měsíční příjem žalovaného, který mu je zaměstnavatelem adresa vyplácen, činí dle předložených výplatních lístků od ledna do května 2026 částku 31 330,75 Kč, zatímco své pravidelné měsíční výdaje vyčíslil cca na 15 000 Kč měsíčně. Po uhrazení stanovené splátky tak žalovanému zůstane dostatek prostředků k úhradě jeho běžných životních potřeb, a to v částce převyšující životní minimum jednotlivce (4 860 Kč) dle § 1 nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního minima. Soud totiž zohlednil skutečnost, že žalovaný se aktivně snaží řešit svou špatnou finanční situaci, a to i cestou mimosoudních jednání s věřitelem. Soud současně zohlednil, že ho nastalá situace velmi mrzí a přistupuje k ní zodpovědně. U žalobkyně má další dluhy a dále eviduje cca 11 dalších závazků, ve výši 4 000 až 45 000 Kč. Soud k tomu doplňuje, že pouhá možnost, že budou některé z těchto závazků v budoucnu rovněž vymáhány exekučně, nicméně nemůže být důvodem k určení nepřiměřeně nízkých splátek, neboť jde o dosud nejistou okolnost a následky celkové zadlužení žalovaného nelze bez dalšího přenášet na žalobkyni. Nicméně zvýšenou splátku na částku 1 500 Kč měsíčně (když původně žalovaný požadoval splátky v nepřiměřeně nízké výši 350 Kč měsíčně) soud shledal za přiměřenou současným příjmovým a majetkovým poměrům žalovaného i s ohledem na to, že celý dluh žalovaného by takto nastavenými splátkami měl být žalobkyni splacen v celkem 12měsíčních splátkách. Současně tak žalovaný dostane prostor dát si své finance do pořádku a plnit své další dluhy. Soud uzavírá, že tato výše mu tedy umožní dluh řádně hradit, aniž by byla ohroženo zajištění jeho základních životních potřeb a současně zajistí, že uspokojení oprávněného nároku žalobkyně nebude nepřiměřeně odkládáno.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 394,50 Kč, přičemž tato částka představuje 73 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a z částky 1 900 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (tj. vyjádření a část. zpětvzetí žaloby ze dne 24.2.2026) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Pokud se týká aplikace § 14b advokátního tarifu, soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 935/15 ze dne 25. 6. 2015, resp. usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 3804/15 i judikaturu Městského soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. 70 Co 8/2020 ze dne 14. 1. 2020, 72 Co 9/2020 ze dne 23. 1. 2020). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stejný typ žaloby je v případě žalobkyně, zastoupené vždy zástupcem Jméno advokátky, uplatňován opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech (žaloby na porušení ujednání plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vč. žalob z titulu vydání bezdůvodného obohacení).

47. Dále soud uvádí, neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro výjimečný postup podle § 150 o. s. ř. Takový postup totiž představuje výjimku z obecné zásady procesního úspěchu a lze je použít pouze tehdy, jestliže by přiznání náhrady nákladů bylo s ohledem na všechny okolnosti konkrétní věci nepřiměřené tvrdé nebo nespravedlivé, přičemž takový situace v projednávané věci nenastala (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2007, sp. zn. III. ÚS 679/06). Soud přitom zohlednil skutečnosti uváděné žalovaným v rámci vyjádření ze dne 15. 6. 2026 a prokázané především účastnickým výslechem, přičemž tyto okolnosti jednotlivě ani ve svém souhrnu neodůvodňují, aby žalobkyně nesla náklady, které musela účelně vynaložit k soudnímu uplatnění svého oprávněného nároku. Nadto soud uvádí, že nepříznivě majetkové poměry soud již zohlednil povolením splátek. Skutečnost, že žalobkyně obdobné pohledávky uplatňuje opakovaně prostřednictvím typizovaných žalob, se pak promítla do výrazně snížené náhrady podle § 14b advokátního tarifu a sama o sobě další moderaci nákladů neodůvodňuje.

48. Lhůta k plnění pak byla stanovena v délce tří dnů od právní moci usnesení dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a dle 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuce.