19 C 280/2022
č. j. 19 C 280/2022-14
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 157 § 202
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 11
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
- o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, 65/2017 Sb. — § 20
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, 511/2021 Sb. — § 1 § 4
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 697 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 697 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 697 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne [datum] dopraven služebním vozem PČR do protialkoholní záchytné stanice [obec] (PZS). Převoz žalovaného do PZS si vyžádal jízdu služebního vozidla žalobce na trase [obec] – [obec], přičemž žalobce vyčíslil náhradu za převoz žalovaného částkou 697 Kč. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, který byl vyhlášen dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne [datum] příslušníky PČR dopraven služebním vozem do protialkoholní záchytné stanice [obec] (PZS), [ulice a číslo]. Převoz žalovaného do PZS si vyžádal jízdu služebního vozidla tov. značky Škoda Kodiaq, [registrační značka], na trase [obec] – [obec] v délce trasy 90 km. Dle záznamu o provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v těle žalovaného byla naměřena hodnota ve výši 2,48 promile alkoholu. Vyčíslení náhrad žalobce provedl na základě údajů z technického průkazu vozidla za použití ust. § 1 a 4 vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného (dále jen„ Vyhláška“), přičemž žalovaná částka činí 697 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum], přičemž žalovaný na předmětnou výzvu nijak nereagoval a požadovanou částku nezaplatil. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce podle ust. § §§ 89b odst. 1, 89c odst. 1 a 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a dále dle ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Pokud žalovaný svůj dluh nezaplatil, ocitl se v prodlení se zaplacením částky 697 Kč, vyčíslené dle ust. § 1 a 4 Vyhlášky, a je povinen zaplatit i úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ustanovením občanskoprávních předpisům. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozhodnutí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř., náleží částka 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Ohledně povinnosti uhradit soudní poplatek soud rozhodl výrokem III. tohoto rozhodnutí dle ust. § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 2, písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tak, že je žalovaný povinen uhradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, neboť v případě, že je žalobce v řízení osvobozen od poplatku a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho dopovídající část žalovaný, nemá-li proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li taktéž od poplatku osvobozen.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.