19 C 319/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o stanovení výživného matce mladého dospělého

I. Žalovaná je povinna přispívat měsíčně na výživné na dítě , jméno FO, , nar. , datum, částkou 5 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 9. 2024, vždy ke každému 20. dni v měsíci předem k rukám České republiky, Úřadu práce ČR, příslušné krajské pobočky.

II. Nedoplatek výživného za období od září 2024 do června 2025 ve výši 50 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám České republiky, Úřadu práce ČR, příslušné krajské pobočky.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů v řízení ve výši, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem došlým zdejšímu soudu dne 24. 9. 2024 doplněný podáním ze dne 14. 1. 2025 se žalobkyně domáhá stanovení výživného matce dítěte, kterému je přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně spolu s dlužným výživným za dobu od 9/2024 zpětně. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 11. 6. 2024 byla nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , přiznána rozsudkem zdejšího soudu, č. j. , spisová značka, , svéprávnost. Ta po přiznání svéprávnosti vypracovala individuální plán mladého dospělého a požádala o dávku opakující se zaopatřovací příspěvek. Žalobkyně jí zaopatřovací příspěvek poskytla, když tento činí 17 250 Kč měsíčně, a to od září 2024. V případě, že uvedená zaopatřovací příspěvek pobírá, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku, přičemž dle zákonných ustanovení v takovém případě je žalobkyně oprávněna podat návrh soudu na stanovení výživného.

2. Žalovaná se k podanému návrhu nevyjádřila.

3. Provedeným dokazováním, a to z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo soudem zjištěno, že nezletilé , jméno FO, , nar. , datum, , byla přiznána rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , svéprávnost. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . V době rozhodování o přiznání svéprávnosti byla , jméno FO, těhotná, hodlala dálkově studovat střední školu.

4. Z potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého ze dne 11. 9. 2024 bylo soudem zjištěno, že Úřad městské části Praha 6, odbor sociálních věcí, oddělení sociální péče a prevence potvrdil, že , jméno FO, , nar. , datum, , má vypracovaný individuální plán mladého dospělého ze dne , datum, .

5. Z potvrzení o pobytu v zařízení Dětského domova , adresa, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že , jméno FO, , nar. , datum, , byla rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , svěřena do ústavní výchovy Dětského domovu , adresa, , kde setrvala i po nabytí svéprávnosti, a to do , datum, . Odchodné dostala ve výši 24 000 Kč.

6. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že , Jméno žalobce, – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu, Kontaktní pracoviště , adresa, rozhodl o přiznání dávky zaopatřovacího příspěvku opakujícího se ve výši 17 250 Kč měsíčně od 11. 9. 2024 ve prospěch , jméno FO, , nar. , datum, .

7. Z rodného listu , jméno FO, , rozené , datum, bylo soudem zjištěno, že matkou , jméno FO, , nar. , datum, , je žalovaná.

8. Z přehledu výplat zaopatřovacího opakujícího se příspěvku bylo soudem zjištěno, že , jméno FO, , nar. , datum, , je od 9/2024 žalobkyní vyplácena dávka zaopatřovacího opakujícího se příspěvku ve výši 17 250 Kč.

9. Z vyjádření Úřadu práce ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaná není vedena ke dni 9. 6. 2025 v evidenci uchazečů o zaměstnání.

10. Ze souhrnu vyplacených příspěvků žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně pravidelně vyplácí , jméno FO, , nar. , datum, , dávky zaopatřovacího opakujícího se příspěvku ve výši 17 250 Kč.

11. Z vyjádření , právnická osoba, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že k žalované neeviduje ke dni 16. 6. 2025 ČSSZ otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele. Jako OSVČ není vedena.

12. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla nezletilé , jméno FO, , nar. , datum, , přiznána svéprávnost. Ta až do , datum, fakticky bydlela v Dětském domově , adresa, , kam byla umístěna rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . , jméno FO, vypracovala plán mladého dospělého a zažádala o přiznání dávky zaopatřovacího příspěvku opakujícího se, který jí byl žalobkyní přiznán ve výši 17 250 Kč měsíčně. Ten je žalobkyní pravidelně , jméno FO, vyplácen. , jméno FO, je žalovaná, která není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, není k ní evidován otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele a není vedena jako OSVČ.

13. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Podle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZOSPOD“), zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 1) 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2) 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.

15. Podle § 50e odst. 1 ZOSPOD, výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 17 250 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc.

16. Podle § 50g odst. 1 ZOSPOD, nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

17. Podle § 50u odst. 1 ZOSPOD, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

18. Podle § 50u odst. 2 ZOSPOD, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

19. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

20. Podle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

21. Podle § 913 odst. 2 o. z., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

22. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

23. Žalobkyní byla po zhodnocení žádosti , jméno FO, , nar. , datum, , přiznána dne 16. 9. 2024 dávka zaopatřovacího příspěvku opakujícího se ve výši 17 250 Kč v souladu s § 50b odst. 1, § 50b odst. 1 a § 50b odst. 1 ZOSPOD. Tento příspěvek je od září 2024 pravidelně vyplácen. Tímto okamžikem rovněž přešlo právo , jméno FO, na výživné na Českou republiku (§ 50u odst. 1 ZOSPOD). S ohledem na skutečnost, že výživné na nezletilou nebylo stanoveno dříve, ani neexistuje soudem neschválená dohoda o výši výživného, vzniklo žalobkyni právo požadovat v souladu s § 50u odst. 2 ZOSPOD stanovení výživného soudem, k jehož úhradě žalobkyni je povinna žalovaná jakožto matka , jméno FO, (§ 910 odst. 1 o. z.). S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo majetkové poměry žalované zjistit, a to ni po vyjádření Úřadem práce a ČSSZ, a žalovaná i přes výzvu soudu nesdělila své příjmy, vycházel soud v souladu s § 916 o. z. při určení příjmů matky z 25násobku životního minima, které činí pro rok 2025 částku 4 860 Kč, tj. z částky 121 500 Kč. Dle doporučující tabulky pro stanovení výše výživného vypracované Ministerstvem spravedlnosti ČR je pak při výši příjmu v této výši pro nezaopatřené dítě ve věku 16 let a více let stanoveno povinnému rodiči při jedné vyživovací povinnosti 20 % z příjmu., tj. 24 300 Kč. Soud rovněž při vyměření výše výživného přihlédl v souladu s § 913 odst. 1, 2 o. z. k tomu, že , jméno FO, byla svěřena do ústavní výchovy, kde pobývala až do období nabytí svéprávnosti, tedy žalovaná o svou dceru osobně nijak nepečovala, a k tomu, že v době rozhodování o přiznání svéprávnosti byla , jméno FO, těhotná, hodlala dálkově studovat střední školu. Výši takto určené měsíční částky pak limitoval žalobkyní požadovanou výší měsíčního výživného, tj. 5 000 Kč.

24. Vzhledem k tomu, že matka , jméno FO, se od září 2024 do června 2025 na výživě , jméno FO, , kdy v září 2024 přešlo právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku, nijak finančně nepodílela, přičemž jde o 10 kalendářních měsíců, činí dluh na výživném na , jméno FO, výši 50 000 Kč. Uvedený dluh soud uložil žalované výrokem II. tohoto rozsudku žalobkyni zaplatit, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby, neboť k výzvě soudu uvedla skutečnosti, které měly být obsaženy již v samotné žalobě.