19 C 330/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro: zaplacení částky 63 246 Kč,

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost k náhradě škody v celkové výši , částka, . Tvrzená škoda představuje ušlý příjem žalobkyně za období od , datum, do , datum, (dále i jen „rozhodné období“), přičemž žalobkyně opírá svůj nárok o tvrzení, že žalovaná protiprávně „neodstranila závady bránící žalobkyni v užívání bytu“. Žalobkyně tvrdí, že od roku 1986 užívá jako nájemce byt v domě na adrese , adresa, (dále i jen „byt“). Žalovaná provozuje bar , Anonymizováno, , který se nachází na adrese , adresa, . Dle žalobkyně dochází k rušení nočního klidu, když v nočních hodinách je zvýšeně slyšet z ulice hluk od odcházejících podnapilých návštěvníků místních pohostinských zařízení, která jsou v dané lokalitě nakumulována, mj. i od baru , Anonymizováno, . Bar , Anonymizováno, byl otevřen , datum, a je provozován žalovanou. Žalobkyně tvrdí, že svůj byt nemůže z důvodu rušení nočního klidu řádně užívat. Další obyvatelé domu problémem dotčení nejsou, někteří mají okna do dvora, některé z bytů jsou krátkodobě využívány cizinci nebo jako kanceláře. Žalobkyně rušení nočního klidu řešila opakovaně bezvýsledně s Městskou policií, starostkou Městské části , adresa, , jakož i s vlastníkem domu, v němž se jí užívaný byt nachází. Žalobkyně tvrdí, že důsledku porušování nočního klidu nemůže v noci usnout, následně má problémy se vstáváním, a proto nemůže v ranních hodinách pracovat. Žalobou se domáhá náhrady ušlé mzdy, která by jí náležela, kdyby pracovala na plný pracovní úvazek (žalobkyně přitom pracuje pouze v rozsahu 30, resp. později jen 20 hodin týdně), čehož nyní není schopna, protože její spánek má být narušován hlukem z okolí. Žalobkyně tvrdí, že v rozhodném období jí na mzdě ušla právě žalovaná částka.

2. V průběhu řízení navržené rozšíření žaloby o další nároky vůči žalované soud nepřipustil, stejně jako přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované. Soud o návrzích rozhodl zamítavě pravomocným usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .

3. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby, nároky uplatněné žalobou považuje za nedůvodné. Dle žalované žalobkyně nijak nedoložila, že by v okolí bytu ve skutečnosti docházelo k porušování nočního klidu. I kdyby k porušování nočního klidu docházelo, žalobkyně ničím nedokládá, že by jeho původcem byla žalovaná. Uplatněný nárok na náhradu škody je nedůvodný, když žalobkyně neprokazuje, že by právě údajný hluk byl původcem neschopnosti žalobkyně dosáhnout vyššího výdělku. Žalovaná uvedla, že žalobkyně soustavně zaměstnává, a to i několikrát za noc, Městskou policii hlášeními o údajném porušování nočního hluku, aniž by přitom Městská policie zjistila jakékoliv porušení. Obdobně pak tímto zatěžovala i zástupce starostky Městské části , adresa, . Žalobkyně sama uvádí, že je jediná v domě, koho údajné rušení nočního klidu obtěžuje. Žalovaná má proto za to, že žalobkyně se staví do role oběti a uměle vytváří problémy tam, kde nejsou. Žalobu tudíž považuje za účelovou s cílem nadále šikanovat žalovanou.

4. Z nesporných tvrzení a provedených důkazů zjistil soud níže uvedené skutečnosti:

5. Mezi stranami nebylo sporu o tom a z fotodokumentace a náhledu mapy dané lokality vyplývá, že žalobkyně je uživatelem bytu v domě v , adresa, . V přízemí tohoto domu (, adresa, ) se nachází , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Na stejné straně , Anonymizováno, , Anonymizováno, v domě č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází restaurace, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Na opačné straně , adresa, , tj. naproti domu žalobkyně je v domě na adrese , adresa, provozován bar , jméno FO, a v domě , adresa, (tj. diagonálně k domu , adresa, ) bar , Anonymizováno, .

6. Z dohody o užívání bytu vzal soud za prokázané, že žalobkyně užívá předmětný byt v domě v , adresa, od roku 1986.

7. Nebylo sporu o tom, že bar , Anonymizováno, provozuje od září 2018 žalovaná.

8. Z fotografií prostor baru , Anonymizováno, vzal soud za prokázané, že žalovaná učinila opatření, aby se její hosté, kteří vycházejí z podniku kouřit, zbytečně nezdržovali na ulici před barem a nechodili ven se sklenicemi. Žalovaná nainstalovala pro kuřáky pod schody svého vstupu polici na odkládání sklenic a před vchod vyvěsila ceduli vyzývající k dodržování nočního klidu.

9. Z listinných důkazů prokazujících pracovní činnost žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně pracovala podle pracovní smlouvy ze dne , datum, u , právnická osoba, . v pracovním poměru sjednaném na dobu jednoho roku na pozici vrátný, a to s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 30 hodin týdně. Žalobkyni byla stanovena mzda ve výši , částka, hrubého. Dodatkem byl pracovní poměr prodloužen o další rok, tj. do , datum, . S účinností od , datum, byla žalobkyni stanovena mzda ve výši , částka, hrubého, od , datum, pak mzda , částka, hrubého. Žalobkyně ukončila pracovní poměr u , právnická osoba, . dohodou ke dni , datum, , když impuls k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru vzešel ze strany žalobkyně jako zaměstnance.

10. Z rozhodnutí úřadu práce vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla od , datum, nezaměstnaná, poté co ukončila předchozí zaměstnání u , právnická osoba, . trvající v době od , datum, do , datum, . V době od , datum, do , datum, byla žalobkyně zaměstnána u zaměstnavatele „, právnická osoba, . Od , datum, byla žalobkyně evidována jako uchazeč o zaměstnání. V době od , datum, do , datum, (tj. 3 dny) byla žalobkyně zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, . a následně byla době od , datum, do , datum, evidována jako uchazeč o zaměstnání a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti.

11. Z listinných důkazů prokazujících pracovní činnost žalobkyně vzal soud dále za prokázané, že od , datum, pracovala žalobkyně u zaměstnavatele , Anonymizováno, na pozici vrátný v rozsahu 20 hodin týdně a dále u , Anonymizováno, na pozici recepční a vrátný - informátor.

12. Z e-mailové komunikace žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně reagovala na inzerci zaměstnání, když v lednu 2020 poptávala administrativní práci u úřadu práce a v únoru 2020 administrativní pozici u policie. Žalobkyni bylo dne , datum, sděleno, že pracovní pozice není volná.

13. Z fotografií pořízených žalobkyní z okna jejího bytu v květnu, červnu a červenci 2019 vzal soud za prokázané, že na chodnících , adresa, se v době po 22. hodině (po setmění) tvořily hloučky osob, když osoby postávaly i před barem , Anonymizováno, a vedlejším podnikem , jméno FO, .

14. Z e-mailové komunikace z června 2020 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se obracela na žalovanou s požadavkem na zamezení rušení nočního klidu ze strany hostů baru , Anonymizováno, . Žalovaná reagovala poukazem na přijatá opatření učiněná za účelem, aby hosté baru nevynášeli sklo ven a nezdržovali se tak zbytečně před podnikem. Uvedla, že za účelem působení na hosty vyvěsí cedule a pokusí se hlučnější hosty usměrnit. Uvedla, že situace je komplikovaná i tím, že dle aktuálního nařízení musí všichni hosté opustit podniky ve 23:00 hodin, přičemž hosté se pak shlukují v okolí. Žalobkyně reagovala sdělením, že přijatá opatření nejsou dostatečná, uvedla, že noční klid je rušen hosty, kteří si před podniky povídají, žádala zřízení „debatních místností“ přímo v podniku tak, aby si hosté nechodili povídat na ulici. V další e-mailové zprávě žalobkyně sdělovala, že jí od hudby „drnčí skleněné tabule v oknech“. Na to žalovaná reagovala sdělením, že hluk nepochází z baru , Anonymizováno, , ale z podniku , jméno FO, .

15. Z e-mailových zpráv vzal soud dále za prokázané, že žalobkyně se se žádostmi o řešení rušení nočního klidu obracela v roce 2019 i na správce nemovitosti, v níž se její byt nachází (spol. , Anonymizováno, ), jelikož na její požadavky nebylo reagováno, urgovala je i v roce 2020.

16. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť nesměřovaly k prokázání skutkových okolností relevantních pro právní posouzení věci.

17. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení.

18. Po zhodnocení důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně je od roku 1986 uživatelkou bytu v bytovém domě na adrese v , adresa, . V , adresa, se nachází více restauračních zařízení, když přímo v přízemí domu žalobkyně se nachází , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v dalším z domů na téže straně , Anonymizováno, , Anonymizováno, se nachází restaurace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na opačné straně ulice přímo naproti domu žalobkyně bar , jméno FO, a diagonálně k domu žalobkyně bar , Anonymizováno, , který od září 2018 provozuje žalovaná. Žalobkyně v rozhodném období pracovala (s výjimkou krátkých období v měsících říjen a listopad 2019) na pracovní pozici vrátný. Dle pracovní smlouvy ze září 2017 pracovala žalobkyně ve zkráceném pracovním úvazku 30 hodin týdně. V rozhodném období, za něž žalobkyně požaduje přiznání náhrady škody (tj. , datum, do , datum, ) podávala žalobkyně opakovaně stížnosti ke správci domu, městské policii i úřadu městské části. Ve svých podáních poukazovala na opakující se situace, kdy ve večerních hodinách se na , adresa, vyskytovaly osoby (hosté restauračních zařízení), v jejichž hlasových projevech spatřovala žalobkyně rušení nočního klidu. V březnu 2020 byly z důvodu pandemie COVID-19 veškeré restaurační podniky uzavřeny.

19. Po právní stránce posuzoval soud podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen o.z.).

20. Podle § 2910 o.z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle § 2924 o.z. platí, že kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

22. Žalobkyně v daném případě tvrdí, že jí tvrzená škoda vznikla v důsledku nadměrného hluku vznikajícího v nočních hodinách, který je spojen s provozem baru , Anonymizováno, . Podnikání žalované spočívající v provozování restauračního zařízení je možné považovat za provozní činnost ve smyslu § 2924 o.z. Není proto třeba zabývat se otázkou zavinění odpovědné osoby, podmínkou případné odpovědnosti žalované není ani porušení právních předpisů. Na rozdíl od obecné odpovědnosti za škodu by se jednalo o odpovědnost objektivní.

23. Žalobkyně by však, jak byla v průběhu řízení poučena, musela pro úspěch ve sporu prokázat, že skutečně byla v rozhodném období obtěžována nadměrným hlukem, že jí vznikla škoda na majetku, a že taková škoda jí vznikla právě v důsledku vlivu provozu baru žalované (tj. příčinnou souvislost mezi činností žalované a vznikem škody).

24. Žalobkyně tvrdila, že zdrojem rušivého hluku jsou hlasové projevy hostů postávajících a pohybujících se v době nočního klidu (tj. po 22. hodině) na , adresa, . Nebylo sporu o tom a rovněž z žalobkyní doložené fotodokumentace vyplývá, že skupiny osob i jednotlivci ve večerních hodinách postávají a pohybují se nejen před podnikem žalované, ale i dalšími provozovnami nacházejícími se v dané lokalitě, když některé jsou ještě blíže domu žalobkyně (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, přímo v domě žalobkyně, bar , jméno FO, naproti domu žalobkyně). Je nepochybné, že daná lokalita jako celek je typická právě množstvím restauračních a obdobných zařízení, přičemž prostory ve vyšších patrech bytových domů jsou, jak ostatně uváděla i žalobkyně, často využívány pro krátkodobé ubytování turistů či jako nebytové prostory. V řízení nebylo prokázáno, že by vliv podniku žalované na okolí byl jakkoli abnormální, či pro danou lokalitu nestandardní. Žalovanou nelze činit automaticky odpovědnou za třetí osoby, které se pohybují či postávají v prostorách , adresa, , byť by některé z nich byly jejími hosty. Žalovaná v řízení prokázala, že dle svých možností přijala opatření, která měla případné rušení nočního klidu hosty svého podniku omezit. K naplnění první výše uvedené podmínky proto soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by provozní činnost žalované ovlivňovala okolí jakýmkoli nestandardním způsobem nad míru přiměřenou poměrům.

25. K druhé podmínce případné odpovědnosti žalované (vznik škody na majetku žalobkyně) žalobkyně tvrdila, že vlivem provozu podniku žalované došlo ke snížení jejího pracovního uplatnění a tím i výše výdělku. Žalobkyní tvrzené skutečnosti však z provedeného dokazování nevyplývají. Žalobkyně uzavřela pracovní smlouvu, dle níž vykonávala práci vrátné se sníženým pracovním úvazkem již v září 2017. Žalovaná přitom provozuje svůj podnik od září 2018. Nelze tudíž vůbec shledat souvislost mezi nižšími výdělkovými možnostmi žalobkyně a provozní činností žalované. Pokud žalobkyně tvrdila, že v důsledku rušení nočního klidu nemohla počátkem roku 2019 uzavřít pracovní smlouvu na pracovní pozici administrativního pracovníka u policie, na které byla vybrána ve výběrovém řízení, nebylo ani toto tvrzení prokázáno. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by měla reálnou pracovní příležitost, kterou by nemohla realizovat v důsledku rušení nočního klidu ze strany žalované. Z provedeného dokazování vyplynulo toliko to, že žalobkyně se ucházela o zaměstnání, přičemž její poptávka nebyla ze strany eventuálních zaměstnavatelů reflektována. Ani druhá z uvedených podmínek odpovědnosti žalované (vznik škody) nebyla naplněna, proto se soud nezabýval otázkou výše případné škody a nezkoumal reálné výdělky žalobkyně a jí údajně ušlý výdělek v rozhodném období.

26. Lze shrnout, že v řízení nebyly prokázány skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit naplnění předpokladů odpovědnosti žalované za případnou škodu, a to ani předpoklady objektivní odpovědnosti žalované za škodu vzniklou vlivem provozu baru , Anonymizováno, na okolí, ani odpovědnosti za porušení zákonné či smluvní povinnosti. Proto soud žalobu jako co do základu nedůvodnou zamítl.

27. V otázce náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, porada přesahující jednu hodinu ve dne , datum, , porada přesahující jednu hodinu dne , datum, , písemné vyjádření k věci samé, účast u jednání soudu dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .