19 C 359/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 6 466 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 466 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení 6 466 Kč (přepočet 250 EUR kurzem 25, 865 Kč 1 EUR) s příslušenstvím jako dlužné náhrady za zpoždění letu žalované příjmení číslo dne datum. Žalobce byl do cílové destinace obec přepraven se zpožděním 9 hodin 17 minut. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti němuž podala žalovaná včasný odpor, ve vyjádření žalovaná namítala pozdní uplatnění nároku žalobcem a zánik jeho práva ve smyslu § 2553 odst. 3 o.z. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázaný skutkový závěr, že žalobce se měl dne datum účastnit letu žalované z obec do obec. Žalobce byl oproti plánované době příletu do cílové destinace dopraven se zpožděním převyšujícím 9 hodin. Operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Žalobce uplatnil u žalované požadavek na zaplacení náhrady opakovaně, prvně již dne datum prostřednictvím výzvy zaslané elektronicky, následně i písemnými urgencemi zasílanými doporučenou poštou (dne datum), na které bylo ze strany žalované reagováno. Po právní stránce posuzoval soud uplatněný nárok podle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jako„ Nařízení“). Dle článku 7 odst. 1 Nařízení, ve spojení se související judikaturou Soudního dvora EU přísluší cestujícím při délce letu do 1500 km náhrada škody ve výši 250 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny. Podle § 2553 odst. 1 o.z. jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. Podle odst. 2 při nepravidelné přepravě osob nahradí dopravce škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. Podle odst. 3 práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas. V předmětné věci má žalobce právo na náhradu škody ve výši 250 EUR, přičemž obrana žalované spočívající v námitce prekluze jeho práva ve smyslu § 2553 odst. 3 o.z. je nedůvodná, když žalobce nárok u žalované uplatnil dříve, než uběhla prekluzivní šestiměsíční lhůta. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobci přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 466 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 890 Kč. Dále náleží zástupci žalobce cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2 900 Kč (za cestu zástupce žalobce z jeho sídla k soudu a zpět dne datum vozem s komb. spotřebou 6,7 l nafty / 100 km) a náhrada za ztrátu času stráveného cestou zástupce žalobce k soudu a zpět v celkové výši 1 210 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.