19 C 374/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 39 930 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 39 930 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky 5. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 20. 12. 2023 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 39 930 Kč s přísl. z titulu náhrady škody za částečně zmařenou dovolenou (svatební cestu), jíž se nemohl v původně plánovaném rozsahu zúčastnit. Žalobu odůvodnil mimo jiné tím, že spolu se svou manželkou měl v období od 21.-30. 3. 2023 u spol. , právnická osoba, (dále jen „poskytovatel zájezdu“) naplánovaný poznávací zájezd v Jordánsku. Za uvedený zájezd žalobce s manželkou uhradil poskytovateli zájezdu celkem 86 360 Kč. Odlet byl naplánován na den 21. 3. 2023 v 9:45 hod. se společností , Anonymizováno, z Prahy přes Istanbul do Ammánu. V rámci mezipřistání v Istanbulu měl žalobce s manželkou absolvovat prohlídku kulturních a historických památek v městě. Dne 21. 3. 2023 po odbavení zavazadel se žalobce dostavil dvě hodiny před nástupem do letadla k bezpečnostní kontrole před nástupem do letadla. Po běžném osobní prohlídce i prohlídce zavazadel mu byl udělán stěr rukou a následně byl podroben důkladné osobní prohlídce. K dotazu žalobce, zda se jedná o kontrolu na drogy, mu nebylo odpovězeno, následně před Policií ČR však pracovník kontroly nepravdivě tvrdil, že se ho žalobce ptal, zda chce ukázat drogy. Rovněž při samotné osobní prohlídce, které se žalobce nijak nebránil, mu byla i přes jeho předchozí upozornění na prodělanou operaci bolestivě stisknuta jizva. O tom, že stěry rukou byly na střelný prach zaměstnanec žalované žalobce nijak neinformoval, ani u něj neověřoval, že je legálním držitelem zbrojního průkazu. Pokud jde o kabinové zavazadlo, toto žalobce bez námitek zaměstnanci žalované ukázal, vše prošlo bez nálezu při ruční prohlídce i skenování. Při přebírání věcí žalobce zjistil ztracenou záložku, tato mu byla vrácena až přes opakované žádosti. Po kontrole obsahu příručních zavazadel, kdy požadoval své osobní věci zpět, pak použil nevhodný termín pro označení své kožené peněženky slovem „granát“. Přestože se jednalo o nešťastné označení, učinil tak proto, že jí tak nazývá už 25 let, nadto peněženka váží prázdná (jako v době kontroly) 52 g a již prošla podrobnější prohlídkou vč. skenování. V ten moment pracovník žalované uvedl, že volá policii, což také učinil a dostavilo se několik příslušníků PČR vč. psovodů. Ta zjistila, že žalobce je legálně držitelem zbrojního průkazu a v předchozích dnech se zbraní manipuloval. V důsledku svérázného přístupu pracovníka žalované, který na místo přivolal policii a prodloužil tak délku trvání bezpečnostní kontroly, letadlo do Istanbulu odletělo bez žalobce. Žalobce byl v důsledku toho nucen zakoupit si týž den náhradní letenku do Ammánu ve výši 18 322 Kč a zpáteční letenku do Prahy ve výši 17 371,37 Kč, přestože z jeho strany nebylo porušeno žádné bezpečnostní pravidlo. Dále zmeškal jeden den zaplaceného poznávacího zájezdu, jehož součástí byla prohlídka památek v Istanbulu. Do Istanbulu se žalobce dostavil až dne 22. 3. 2023 v 0:40 hod., kdy za zmeškanou část ceny na prohlídku města požaduje po žalované zaplatit 30 USD (tj. 664 Kč) a dále zmeškanou část prvního dne z devítidenního zájezdu ve výši 3 573 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 39 930 Kč žalovaná žalobci nezaplatila, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním došlým zdejšímu soudu dne 13. 2. 2024, v němž mimo jiné uvedla, že v žalobě uplatněný nárok neuznává a žalobu navrhuje zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok postrádá hmotněprávní předpoklady vzniku odpovědnosti za náhradu škody, když žalovaný škodnou událost sám vyvolal a zapříčinil. Žalobce se k bezpečnostní kontrole dostavil pouhých 35 minut před plánovaným odletem letadla. Žalobce se v průběhu kontroly nechoval přiměřeně situaci, kdy příslušný zaměstnanec žalované postupoval v souladu s platnými právními předpisy. S ohledem na prostředí mezinárodního letiště je nutné dodržovat vysoký standard bezpečnosti s cílem zamezit jakýmkoliv hrozbám a nebezpečí. Po provedení stěru na rukou žalobce, kdy byla prokázána přítomnost stopových částic výbušnin, bylo nutné provést důkladnější kontrolu žalobce, který nepochopitelně celou situaci eskaloval nevhodným chováním a slovy „to je můj granát“, čímž se stal potenciální hrozbou. To vše v situaci, kdy jeho letadlo mělo letět za cca 20 minut. Celá situace byla pracovníkem kontroly správně vyhodnocena jako riziková a byla přivolána speciální jednotka pyrotechniků policie ČR. Žalobce by pro prověření poučen o závadnosti jeho jednání a připuštěn k přepravě. Žalobce se za své jednání omluvil, avšak zástupce společnosti , Anonymizováno, se rozhodl jej z přepravy vyloučit. Žalovaná tak trvá na tom, že jednala standardně s příslušnými právními předpisy, tudíž mezi počínáním žalované a vzniklou škodou žalobce absentuje jakákoliv příčinná souvislost. Žalovaná navíc uvedla, že není v předmětně věci pasivně legitimována, neboť žalobce nemohl odletět původně plánovaným letem do Istanbulu z důvodu rozhodnutí zástupce spol. , Anonymizováno, , která rozhodla o jeho vyloučení z přepravy.

3. Žalobce reagoval na vyjádření žalované replikou ze dne 1. 4. 2024, kdy uvedl, že považuje námitku pasivní legitimace za zcela účelovou. Žalobce nestihl odlet z Prahy z důvodu obstrukcí žalované v rámci bezpečnostní kontroly na letišti, v opačném případě by žalobce odlet bezpochyby stihl. Obsah peněženky mohl být zkontrolován zaměstnanci žalované, kteří se mohli sami ujistit, že jsou v ní pouze mince, rovněž nebylo třeba dodatečně kontrolovat odbavené zavazadlo. Samotná situace tak nebyla riziková ani nebezpečná. Pouze došlo ke zcela zbytečné eskalaci v důsledku nevhodného přístupu zaměstnanců žalované, kteří si vybrali záminku, aby žalobce nemohl včas odletět. V důsledku uvedeného jednání tak žalobce zmeškal plánované aktivity prvního dne zájezdu. Rovněž za účelové žalobce považuje, že by se k přepravní kontrole dostavil pozdě, neboť k této se dostavila spolu s ním i jeho manželka, která do Istanbulu odletěla.

4. Žalovaná v rámci vyjádření ze dne 27. 12. 2024 opětovně uvedla, že žalobce byl spolu s manželkou posledními cestujícímu předmětného letu, kteří se dostavili k přepravní kontrole dne 21. 3. 2023 v čase 9:10 hod., přičemž plánovaný odlet letadla byl v 9:45 hod. Tvrzení žalobce jsou tak zcela v rozporu se skutečností. Dle přepravních podmínek leteckých společností má být cestující připraven v nástupním prostoru (gate) v okamžiku oznámení na informační tabuli „gate open“. Tento status byl uveden v čase od 8:09 hod. do 8:21 hod., přesto se však žalobce dostavil na bezpečnostní kontrolu až v čase 9:10 hod. Samotný nástup na palubu probíhal v čase 8:21 hod. až 9:53 hod., kdy došlo k uzavření nástupní brány. Nástupní brána se zpravidla uzavírá 30 minut před plánovaným odletem, přičemž žalobce se dostavil k bezpečnostní kontrole 35 minut před původně plánovaným odletem. Ačkoliv potřeboval, aby kontrola proběhla rychle, začal po zjištění stopových částic výbušnin na rukou a zavazadlech zcela iracionálně označovat své věci za „granát“. Oznámení od bezpečnostních pracovníků policejní orgán ČR obdržel v 9:25 hod. Žalobce se policejnímu orgánu doznal a umluvil za své chování. Porušením přepravních podmínek letecké společnosti a vyvoláním potencionálního nebezpečí, vedlo poté k rozhodnutí učiněném zástupcem spol. , Anonymizováno, o vyloučení žalobce z přepravy. Tato společnost tak měla být pasivně legitimována v předmětné věci. Žalobce navíc nijak neprokazuje, že by vzniklá škoda měla být v příčinné souvislosti se zaviněním žalované, která naopak postupovala v souladu s právními předpisy.

5. Žalobce v rámci vyjádření došlé zdejšímu soudu dne 6. 1. 2025 uvedl, že na internetových stránkách žalované je uvedeno, že gate se uzavírá zpravidla 30 minut před plánovaným odletem s tím, že je rovněž doporučeno dostavit se na bezpečnostní kontrolu v dostatečném časovém předstihu. K odbavení se žalobce dostavil dne 21. 3. 2023 v 7:40 hod. a k bezpečnostní kontrole pak v 9:10 hod. Z doporučení žalované však neplyne, žádná doba, kdy se musí cestující nejpozději dostavit k bezpečnostní kontrole. Žalobce tak dobu 35 minut považoval za dostatečnou s ohledem na skutečnost, že cestující, kteří se dostavili na bezpečnostní kontrolu spolu s žalobcem, předmětným letem odletěli. Žalovaná při svém jednání porušila prevenční povinnost. Ta při výkonu jejích práv jednala se záměrem poškození cestujícího, tudíž k úmyslnému jednání proti dobrým mravům. Takové jednání zakládá odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu žalobce. Zaměstnanci žalované si měli být vědomi toho, jak bezpečnostní kontrola probíhá a jaká je její časová náročnost, a tudíž měli učinit takové opatření, aby žalobce mohl včas odletět a nevznikla mu škoda. Délka bezpečnostní kontroly činila téměř hodinu. Vzniklé nedorozumění mohlo být vyřešeno v řádech několika minut, nicméně situace vyeskalovala, až po faktickém provedení kontroly ze strany zaměstnance žalované, a to kvůli peněžence označené slovy „granát“. Žalobci není rovněž známo, proč žalovaná na místo kontroly přivolala policejní orgán až po 15 minutách po dostavení se žalobce k této kontrole. Jednání žalované lze dále kvalifikovat jako šikanózní výkon práva a zneužití práva vedoucí ke vzniku škody na straně žalobce. V důsledku včas neprovedené bezpečnostní kontroly žalobce zmeškal předmětný let.

6. Provedeným dokazováním, a to výpisu z OR žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná provozuje veřejné mezinárodní letiště , adresa, .

7. Z potvrzení , Anonymizováno, , nedatováno, bylo soudem zjištěno, že žalobce dne 13. 1. 2023 zaplatil 86 360 Kč za zájezd do Jordánska od 21.-30. 3. 2023 a 420 USD za vstupy pro dvě osoby. Pozdním příletem se nezúčastnil programu v Istanbulu.

8. Z fotografie žalobce u bezpečnostní kontroly, nedatováno, bylo soudem zjištěno, že žalobce seděl v prostoru bezpečnostní kontroly, kde mu byla prováděna zaměstnancem žalované osobní prohlídka.

9. Z fotografie „peněženky“, nedatováno, bylo soudem zjištěno, že na obrázku se nachází kožený předmět oválného tvaru, rozměrem menší než velikost klasické propisky.

10. Z boarding passu žalobce a potvrzení l rezervaci letu bylo soudem zjištěno, že žalobce měl zakoupenou letenku na let dne 21. 3. 2023 v 9:45 z Prahy do Istanbulu č. , IBAN, . Boarding time byl uveden na čas 8:

50. Následně se měl zúčastnit letu do Ammanu následující den ve 2:20 hod. Zpět se měl vracet dne 30. 3. 2023 přes Istanbul do Prahy.

11. Z dokladů o úhradě náhradních letenek ve výši 17 371,37 Kč a 18 322 Kč bylo soudem zjištěno, že žalobce uhradil dne 28. 3. 2023 letenku z Ammanu přes Istanbul do Prahy ve výši 17 371,37 Kč. Dne 21. 3. 2023 uhradil letenku z Prahy přes Istanbul do Ammánu s odletem z Prahy týž den v 19:00 hod. Za uvedenou letenku zaplatil 18 322 Kč.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 6. 2023 včetně dokladu o odeslání bylo soudem zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou dne 26. 6. 2023 k úhradě dlužné částky, ta však ani poté neuhradila ničeho.

13. Z transaction report ze dne 21. 3. 2023, záznamu o provedení kontroly a správnosti údajů ze systému PaxControl bylo soudem zjištěno, že žalobce se měl dne 21. 3. 2023 zúčastnit letu č. , Anonymizováno, s odletem v 9:45 hod. Letadlo odlétalo z nástupní brány A6. K naskenování letenky před celní pasovou kontrolou došlo v 7:40 hod. K nástupnímu prostoru (odletové čekárně) gatu A6, A7, A8, A9 se žalobce dostavil v 9:10 hod. Ve stejných časech se dostavila i jeho manželka.

14. Z úředního záznamu Policie České republiky z 21. 3. 2023 bylo soudem zjištěno, že dne 21. 3. 2023 v 9:25 hod. přijala stálá služba ICP Praha Ruzyně oznámení BED , právnická osoba, , že při standardní bezpečnostní kontrole cestujícího v gatu A6-9 na Terminálu 1 bylo cestujícím uvedeno, že má u sebe granát. Na základě uvedeného oznámeni byla na místo události bezodkladně vyslána příslušná hlídka. Ta provedla prvotní úkony na místě, zejm. zjištění skutečného stavu věci a oznamovatel byl vyzván k podání vysvětlení. Pracovník bezpečnostní kontroly , jméno FO, uvedl, že cestující byl dotazován na oválný předmět, který se nacházel v odkládacím plastovém boxu projíždějícího rentgenovým přístrojem, kdy tento mu žertovně odpověděl, že je to granát. Na základě odpovědi a v souladu s bezpečnostními standardy ten vyrozuměl dispečink BED. Cestující , Jméno žalobce, uvedl, že měl zakoupenou letenku na let č. , IBAN, , k němuž se dostavil s příručním a odbaveným zavazadlem. Při bezpečnostní kontrole odložil batoh, obsah kapes, ledvinku a kožený přívěsek oválného tvaru ke kontrole rentgenem. Byl mu proveden stěr na výbušniny, kdy uvedl BED, že je držitelem zbrojního průkazu. Dále se dotázal pracovníka bezpečnostní kontroly, zda si může vzít „ten svůj granát.“ Tím měl na mysli přívěsek na krk, který užívá jako peněženku na mince. Následně si uvědomil svou chybu a vyčkal na příchod hlídky policie. Své chyby si je vědom a slovem granát nemyslel žádnou výhružku. V 9:40 hod. dorazil na místo psovod, který společně s pyrotechniky vyhodnotili příruční zavazadlo i podezřelý předmět za negativní. V 9:45 hod, bylo zaměstnanci letiště přineseno odbavené zavazadlo, nacházející se v tu dobu již na palubě letadla. To bylo znovu zkontrolováno rentgenem, stěry, psovodem a pyrotechniky a bylo vyhodnoceno jako negativní. Hlídka územního oddělení se na místo dostavila v 9:57 hod. Vzhledem k tomu, že během zákroku došlo k odletu letu č. , IBAN, , byl žalobce vyveden hlídkou OHPK do veřejné části letiště v 10:08 hod.

15. Ze záznamu žalované o události ze dne 21. 3. 2023 bylo soudem zjištěno, že dne 21. 3. 2023 od 9:25 hod. do 10:05 hod. byla v místě nástupní brány A6 řešena událost s žalobcem. Při bezpečnostní kontrole při nástupu na let , IBAN, byla zjištěna přítomnost zakázaných látek na zavazadle žalobce. Při dodatečné kontrole cestujícího vč. zavazadel byl cestující vyzván k identifikaci předmětu s atypickým vzhledem, přičemž ten odvětil, že se jedná o granát. Z uvedeného důvodu byla na místo přivolána hlídka PČR v čase 9:

25. Ta na místo dorazila v čase 9:29 hod. Na místo byl rovněž přivolán pyrotechnik, který po kontrole kabinového i odbaveného zavazadla vyloučil přítomnost NVS zařízení. Cestující se omluvil a PČR byl připuštěn k přepravě. Zástupce letecké společnosti však rozhodl o jeho vyloučení z přepravy a žalobce odešel v doprovodu PČR.

16. Z přepravního řádu , Anonymizováno, bylo soudem zjištěno, že přestavuje-li cestující jakékoliv riziko nebezpečí může být přeprava cestujícího z bezpečnostních důvodů odmítnuta.

17. Z odpovědi právnímu zástupci ze dne 17. 5. 2023 bylo soudem zjištěno, že žalovaná informovala zástupce žalobce o tom, že záležitost důkladně prošetřila a shledala nárok žalobce za neoprávněný. Porušení povinností se dopustil žalobce, který svým chováním celou situaci zapříčinil a nepochopitelně eskaloval. Obdobným způsobem by si neměl počínat na žádném mezinárodním letišti. Dále uvedla, že žalobce nemohl předmětný let realizovat z důvodu ležícím na straně letecké společnosti, která rozhodla o jeho vyloučení z přepravy.

18. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , bylo soudem zjištěno, že žalobce je svědkův dlouholetý přítel. Zájezdu do Jordánska se měl zúčastnit spolu s žalobcem, přičemž byl přítomen předmětné bezpečnostní kontrole. Uvedl, že tato kontrola byla prováděna při vstupu do nástupního prostoru konkrétního letu, přičemž k této kontrole se dostavil svědek s žalobcem a skupinou zhruba 30 lidí, kteří se měli zájezdu zúčastnit spolu s ním. Bezpečnostní kontrola byla rutinní, absolvoval jí během minuty – dvou. Dobu čekání na bezpečnostní kontrolu odhadl na 5-10 minut. Krátce po něm šel skrze kontrolu i žalobce, po kterém absolvovalo bezpečnostní kontrolu zhruba dalších 10 lidí, některé znal, jiní nebyli z jejich zájezdu. Žalobce prošel skrze bezpečnostní rám a byl mu proveden namátkový stěr z rukou. Při tom se dotazoval, zda byl tento proveden na drogy, na což mu pracovník letiště neodpověděl. Do té doby kontrola trvala cca 5 minut. Po vyhodnocení stěru z rukou se rutinní kontrola změnila na přísnější. Skutečnost, že na jeho rukou byly pozůstatky střelného prachu mu sděleno nebylo. Osobní věci žalobce byly znovu projety rentgenem a začal být pracovníkem letiště osobně prohlížen. Následná kontrola trvala 10-15 minut. Bylo patrné, že při uvedené prohlídce byla žalobci působena bolet, i přes výslovně upozornění, že má na noze bolestivou jizvu. Po provedené kontrole došlo mezi pracovníkem letiště a žalobcem k výměně názorů ohledně ztracené záložky do knihy, kterou pracovník letiště prolistovával. Následně ho žalobce vyzval k vrácení kožené peněženky kruhového typu, kterou označil slovy „granát“. Ta však granát ani vzdáleně nepřipomínala, pouze jí takto označoval. Pracovník letiště vzápětí uvedl, že volá policii ČR, neboť žalobce zde má granát. Do pár minut přišel policejní orgán, nejprve rutinní policejní hlídka následována skupinou policistů s dlouhými zbraněmi, a v neposlední řadě se dostavili pyrotechnici se psem, kdy nastala podrobná prohlídka osobních věcí žalobce. Svědek spolu s , jméno FO, , kteří byli průvodci zájezdu, hovořili se zástupcem , Anonymizováno, , který potvrdil, že druhá strana jej nechce pustit na palubu. Tomu nakonec nebyl nástup na palubu umožněn.

19. Z výslechu svědkyně , jméno FO, . , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že je manželkou žalobce. Uvedla, že na letiště přijela s žalobcem v předmětný den více jak dvě hodiny před odletem. Bez problému bylo dobaveno jejich zavazadlo, šli se občerstvit, poté se dostavili k bezpečnostní kontrole v okamžiku, když na informační tabuli bylo napsáno gate open. Za nimi v tu dobu čekali na bezpečnostní kontrolu další cestující předmětného letu. Bezpečnostní kontrolou postupně prošel , tituly před jménem, , jméno FO, , poté svědkyně, následně žalobce. Na žalobce poté čekala v nástupním prostoru spolu s , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobce prošel bezpečnostním rámem, byly mu udělány kontrolní stěry. Poté prošly jeho věci znovu skenerem a začala důsledná prohlídka. V tu chvíli si svědkyně uvědomila, že kontrola probíhá jinak, než obvykle. Dvakrát mu byl prohledáván límec košile, posadili ho a prohmatávali. Policejní orgán se dostavil přibližně za 10-11 minut poté. O důvodu zavolání policie zprvu nevěděla, až poté se dozvěděla, že to bylo z důvodu jeho peněženky. Během kontroly nepadala žádná hlasitá slova.

20. Z výslechu svědka , jméno FO, . , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že žalobce zná ze svých cest, kdy dělá doprovod jedné cestovní kanceláři. S , tituly před jménem, , jméno FO, , který působí jako druhý průvodce, jsou domluvení, že svědek se odbaví jako první a , tituly před jménem, , jméno FO, jako poslední. Prošel tedy v rámci zájezdu bezpečnostní kontrolou jako první, kontrola trvala max. 5 minut, a když viděl , tituly před jménem, , jméno FO, , věděl, že se kontrola blíží ke konci. Za ním stáli v řadě další cestující. Bylo to cca 30 minut před odletem. Žalobce nebyl vyvoláván prostřednictvím tzv. „last call“. Dále viděl, že kontrola žalobce trvala určitě 25 minut, kdy byla přivolána policie, pyrotechnik a psovod. Žalobce seděl dále na místě, mezitím však probíhal nástup do letadla. Zástupce spol. , Anonymizováno, uvedl, že by ho na palubu vpustili, ale česká strana ho pustit nechce a letadlo musí odletět.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že tento je zaměstnancem Policie ČR, který pracuje jako pyrotechnik na letišti. Jeho úkolem je mj. prověřovat různá podezření. V uvedeném případě měl žalobce tvrdit, že má u sebe granát. Nejprve na místo byla vyslána policejní hlídka, následně až pyrotechnici k prověření, zda hrozí nějaké nebezpečí. Policejní hlídka, která se na místo dostavila jako první, má za úkol informovat, zda nedošlo k chybnému zavolání policie, nejsou oprávněni prověřovat, zda je něco bezpečné v rámci pyrotechniky. Prvosledová hlídka má dále za úkol na situaci dohlížet a komunikovat s cestujícím. Pyrotechnici se na místo poté dostaví zhruba do 10 minut od zavolání prvosledové hlídky. Po příchodu pyrotechniků na místo jim bylo policejní hlídkou sděleno, že cestující prohlásil, že má u sebe granát. Jakým způsobem to cestující formuloval, jak to myslel, tak to nemohou brát pyrotechnici úplně na zřetel, protože pokud sám cestující o sobě prohlásí, že má u sebe např. bombu nebo jiný nebezpečný předmět, jsou povinni konat a hrobu ověřit. Pyrotechnici tak byli povinni prověřit cestujícího i všechny jeho osobní věci a současně i odbavená zavazadla, a to na základě rozhodnutí velitele zásahu na místě, který o kontrole odbaveného zavazadla rozhoduje na jejich doporučení. Na podezření bezpečnostní kontroly i prvosledové hlídky se pyrotechnici ptali, kdy následně vylučovali to, že nějaká hrozba existuje. Pokud při kontrole zaznělo slovo „granát“, neměl bezpečnostní pracovník ani jinou možnost, než jednat takto. Bezpečnostní pracovník totiž na místě nemůže rozhodnout (stejně jako prvosledová hlídka), zda je něco granát nebo není, to může učinit pouze pyrotechnik. Kontrola pak probíhala standardním způsobem, kdy nejvíce času zabere příjezd psovoda a vyložení odbaveného zavazadla. Úřední záznam z prohlídky poté sepisuje velitel zásahu (tj. velitel prvosledové hlídky). Pokud jde o vliv pozitivních stěrů na rukou cestujícího na střelný prach, toto prověřují rovněž, ptají se na existenci zbrojního průkazu, zásah se pro ně ale nestává automaticky rizikovější, to spíše v případě, že by se našli na rukou cestujícího zbytky plastické trhaviny.

22. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že na letišti pracuje u policie. Na případ žalobce si již nevzpomíná. Uvedl, že na místo zásahu vždy první dorazí klasická hlídka, která v případě vyhodnocení, že je třeba odborných znalosti, zavolá pyrotechniky. Postup je upraven v závazném pokynu 35/12, jímž se policisté musí řídit. Kontrola odbaveného zavazadla probíhá vždy na uvážení přivolané hlídky, přičemž standardně se kontrolují všechny věci podezřelé osoby. Na podrobnosti se podezřelé osoby standardně doptávají v případě vážnějších situací, u banálních situací nikoliv. Prvosledová hlídka se k nahlášené situaci dostaví max. do 10 minut, samotná kontrola cestujícího a jeho osobních věci pak trvá 5-10 minut. V případě kontroly odbavených zavazadel je kontrola delší. Na doporučení pyrotechniků rozhoduje o kontrole odbaveného zavazadla velitel prvosledové hlídky. Pracovníci žalované je, resp. policii, volají skoro pořád, pokud si nejsou jistí.

23. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že je zaměstnancem žalované. Spolu se svým kolegou prováděl předmětný den bezpečnostní kontrolu na letišti. Byl v ten den vedoucím kontroly. Kontrola standardně trvá cca 5 min., avšak nelze na tuto dobu spoléhat, protože problém může nastat u cestujícího stojícího v řadě před ostatními a doba kontroly se tak prodlouží. V případě letu žalobce probíhala kontrola v nástupním prostoru pro 4 různá letadla. Žalobce se dostavil k osobní kontrole na poslední chvíli. Po něm prošlo ještě zhruba 3-6 cestujících, kteří museli být po provedené kontrole žalobce z důvodu podezřelé hrozby přesunuti na vedlejší trať. Žalobce kontroloval v předmětný den jeho kolega, kdy u žalobce byl proveden náhodný test na zakázané látky a výbušniny, který vyšel pozitivně. Bylo proto přistoupeno k dalším standardním krokům, tj. fyzické kontrole žalobce vč. jeho zavazadel, kdy se vše vyndá a prohlédne, a to za účelem vyloučení případné hrozby. Tato kontrola trvala 5-10 minut. Při pozitivním stěru z rukou žalobce na zakázané látky je cestující o tomto zaměstnancem žalované informován. Nic na tomto postupu nemění ani skutečnost, že v záznamu o události bylo v uvedeném případě uvedeno, že pozitivní stěr byl na zavazadle cestujícího. Kontrola probíhala standardně, nebyl zaznamenán žádný emocionální výstup zaměstnance letiště ani žalobce. Během kontroly osobních zavazadel odpověděl žalobce na dotaz jeho kolegy, co má být atypický předmět hruškovitého tvaru, který držel v ruce, že se jedná o granát. V takovém případě došlo k aktivaci bezpečnostních opatření. Kontrola tak byla zastavena a žalobci byl dán prostor uvedené tvrzení vysvětlit. Ten však k opakovanému dotazu potvrdil, že se jedná o granát. V tu chvíli byla přivolána policie a pyrotechnici, kteří na místo dorazili za cca 5-10 minut. Jednalo se o standardní postup v situaci, kdy na letišti někdo uvedenou větu pronese. Bezpečnostní pracovník při kontrole pak není oprávněn z titulu své pozice zkoumat, zda se jedná o skutečný granát či atrapu, v tu chvíli je třeba věc předat pyrotechnikům. K předmětu se pak přistupuje jako k reálné hrozbě a musí se dodržovat bezpečnostní protokoly. Poté věc převzala policie a činila standardní kroky, vč. kontroly psem a kontroly odbavených zavazadel. Žalobce po celou dobu čekal na místě, a poté bylo zástupcem spol. , Anonymizováno, sděleno, že již nemohou déle čekat, aby letadlo nenabralo příliš velké zpoždění, proto žalobce vyloučili z přepravy. Po ukončení kontroly žalobce bylo následně dospěno k závěru, že není důvodu nepřipustit žalobce k letu. O vyloučení z letu však rozhoduje samotná letecká společnost. Letadlo však mezitím již odletělo.

24. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že tento je zaměstnancem žalované, kdy pracuje jako specialista bezpečnostní kontroly. Prověřuje stížnosti na kontroly se zaměstnanci, kteří byli u události, aby mohl následně poskytnout součinnost právnímu oddělení. Pohovor svědek vedl s panem , jméno FO, a panem , Anonymizováno, cca 6-7 týdnů po předmětné události. Potvrdil, že obě osoby se shodly na tom, že došlo k zaznění alarmu na stopové množství výbušnin s tím, že následně musela proběhnout ruční prohlídka osoby a zavazadla. Při prováděné prohlídce došlo k dotazu na tam se nalézající předmět, kdy na tento dotaz obě osoby shodně uvedli, že žalobce sdělil, že je to granát. , jméno FO, se v uvedeném případě dotazoval opakovaně, kdy žalobce mu slovo „granát“ potvrdil. Byla proto přivolána policie a pyrotechnici. Rovněž jednaly se zástupcem letecké společnosti, neboť se blížil čas odletu. Policisté měli požadavek na kontrolu odbaveného zavazadla a pro časové důvody se letecká společnost rozhodla vyloučit žalobce z přepravy, neboť dle jejich podmínek se konec nástupu děje 20 minut před odletem a vyhodnotili, že se žalobce nedostavil ke kontrole včas. Výpovědi obou osob nebyly v rozporu.

25. Z účastnického výslechu žalobce , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že na letišti obdrželi účastníci zájezdy vysílačky, které měli pro komunikaci mezi sebou. Dále měli rozhod, odbavili svá zavazadla a dostavili se k pasové kontrole. Po snídani se s manželkou dostavili k nástupní bráně. Má za to že včas, kdy last-call zatím hlášen nebyl. Za nimi ve frontě stáli další lidé. Nedokáže však určit, zda z uvedeného nástupního prostoru odlétalo pouze letadlo , Anonymizováno, . Při bezpečnostní kontrole odevzdal veškeré osobní věci na rentgen, prošel kontrolou a byl vyzván k další kontrole. Na otázku, zda se jedná o test na drogy, odpověď nedostal. Následně byl vyzván k osobní kontrole, kde pracovníkem letiště nebyl brán zřetel na upozornění o zranění na noze. Následně bylo kontrolováno jeho osobní zavazadlo, kdy jej roztrpčilo, že během této vypadla záložka do knihy od jeho syna. Tu mu podal až pan , jméno FO, , přestože druhý z pracovníků kontroly tvrdil, že tam není. Tato kontrola trvala cca 10-15 minut. Když se kontrolované věci vracely zpět, žalobce nešťastnou náhodou prohlásil, „podejte mi ten můj granát.“ Jednalo se o podvědomou reakci na označení jeho peněženky vážící 52 gramů, neboť tuto peněženku vlastní již 25 let a standardně jí tak říká. Dvakrát se ho na uvedený předmět nikdo neptal. Slovo granát navíc řekl před druhým pracovníkem, nikoliv panem , jméno FO, . Pracovník letiště naopak řekl, „granát, volejte policii.“ Ta přijela do 2-3 minut. Po svém příjezdu jako první zjišťovala, zda je vlastníkem střelné zbraně, což potvrdil a uvědomil si, že prováděný test byl pravděpodobně na střelný prach. Sám žalobce je legálním držitelem střelné zbraně užívané na střelnici. Následně přijela zásahová jednotka, vše mu bylo opětovně zkontrolováno. Jeden z pyrotechniků chtěl vidět peněženku, pouze zakroutil hlavou a odešli. Po skončení prohlídky byl vyzván k opuštění nástupního prostoru, neboť letadlo již odletělo. Nebylo mu však oficiálně sděleno, že je vyloučen z přepravy, navíc ani nevěděl, že když na tento let nenastoupí, nebude moct nastoupit ani na let zpátky, což mu způsobilo dále problémy v Ammánu.

26. Návrh na provedení důkazů výslechem svědka , adresa, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť provedené důkazy soudu postačují k utvoření si dostatečné představy o skutkovém stavu potřebném pro rozhodnutí ve věci.

27. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

28. Žalobce si spolu s manželkou zakoupili u spol. , právnická osoba, poznávací zájezd v Jordánsku. Za uvedený zájezd zaplatili poskytovateli zájezdu celkem 86 360 Kč a 420 USD za vstupy pro dvě osoby. Odlet byl naplánován na den 21. 3. 2023 v 9:45 hod. společností , Anonymizováno, z Prahy přes Istanbul do Ammánu. Žalobce se spolu s manželkou dostavili na mezinárodní letiště , adresa, . Žalobce si předmětný den odbavil zavazadlo, následně prošel v 7:40 hod. pasovou kontrolou. Boarding time pro let č. , IBAN, byl leteckou společností stanoven na čas 8:50 hod. Letadlo odlétalo z nástupní brány A6. K nástupnímu prostoru (odletové čekárně) gatu A6, A7, A8, A9 se žalobce dostavil v 9:10 hod. Ve stejných časech se dostavila i jeho manželka. , jméno FO, . , jméno FO, , jeden z průvodců zájezdu., stál v okamžiku kontroly žalobce již v nástupním prostoru do letadla. S druhým z průvodců, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byli dohodnutí, že tento nástupní kontrolou bude procházet mezi posledními. Za ním bezpečnostní kontrolu absolvovala ještě manželka žalobce a žalobce. Za žalobcem stáli ve frontě další lidé (zhruba 10 lidí). První část kontroly (rutinní) probíhala zhruba do 5 minut. Žalobce prošel skrze bezpečnostní rám, odevzdal své osobní věci na kontrolu rentgenem a byl mu proveden namátkový stěr z rukou na zakázané látky, který byl pozitivní. Při tom se dotazoval, zda byl tento proveden na drogy, na což mu pracovník letiště neodpověděl. Po vyhodnocení stěru z rukou se rutinní kontrola změnila. Osobní věci žalobce byly znovu projety rentgenem a začal být pracovníkem letiště osobně prohlížen. Následná kontrola trvala cca 10 minut. Na konci této kontroly osobních zavazadel odpověděl žalobce na dotaz pracovníka bezpečnostní kontroly, co představuje atypický předmět hruškovitého tvaru, který držel v ruce, s tím, že žalobce uvedl, že se jedná o granát, resp. předmět označil jako granát s tím, že ho chce vrátit. Jednalo se o podvědomou reakci na označení jeho peněženky vážící 52 gramů, neboť tuto peněženku vlastní již 25 let a standardně jí tak říká. Na základě těchto skutečností došlo k aktivaci bezpečnostních opatření, kdy byla vyrozuměna v 9:25 hod. stálá služba ICP Praha Ruzyně, načež do pár minut se dostavila prvosledová policejní hlídka. V 9:40 hod. dorazil na místo psovod spolu s pyrotechniky. Po příchodu pyrotechniků na místo jim bylo policejní hlídkou sděleno, že cestující prohlásil, že má u sebe granát. Pyrotechnici následně prověřili všechny osobní věci cestujícího, a současně i doporučili prověření odbaveného zavazadla, čemuž velitel prvosledové hlídky vyhověl. V 9:45 hod. bylo zaměstnanci letiště přineseno odbavené zavazadlo, nacházející se v tu dobu již na palubě letadla. To bylo znovu zkontrolováno rentgenem, stěry, psovodem a pyrotechniky a bylo vyhodnoceno jako negativní. Následně PČR vyloučila existenci hrozby. Poté byl žalobce připuštěn k přepravě. Letecká společnost , Anonymizováno, se však rozhodla vyloučit žalobce z přepravy, neboť letadlo by jinak nemohlo odletět včas, a v době ukončení kontroly tak již letadlo odletělo. Žalobce byl proto policií vyveden do veřejného prostoru letiště a byl nucen zakoupit si náhradní letenku z Prahy přes Istanbul do Ammánu s odletem z Prahy týž den v 19:00 hod. Za uvedenou letenku zaplatil 18 322 Kč. Následně byl nucen zaplatit si i zpáteční letenku z Ammánu přes Istanbul do Prahy ve výši 17 371,37 Kč.

29. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

30. Podle § 2909 o. z., škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

31. Podle § 2951 odst. 1 o. z., se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

32. Po právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a tu v celém rozsahu zamítl.

33. Pokud jde o argumentaci žalované ohledně nedostatku její pasivní legitimace, soud tuto neshledal důvodnou. Žalobce žaloval náhradu škody, kdy v řízení bylo prokázáno, že k nastoupení do letadla nedošlo pouze z důvodu pozdního příchodu žalobce k odletu, když žalobci nebylo dovoleno pokračovat z bezpečnostní kontroly dále do nástupních prostor letiště, a v době, kdy tato kontrola skočila, již předmětné letadlo spol. , Anonymizováno, odletělo. Je tedy irelevantní, kdo žalobce z přepravy formálně vyloučil, pro posouzení pasivní legitimace k náhradě škody je podstatné to, kdo učinil kroky, které mohly žalobci škodu způsobit. Na délku kontroly přitom letecká společnost neměla žádný vliv a s ohledem na nutnost dodržovat přidělené sloty k odletu neměla jinou možnost než odletět bez žalobce. Tvrzení žalované, že k vyloučení žalobce z přepravy došlo leteckým přepravcem i z jiných důvodů nebylo i přes poučení soudu nijak prokázáno a je i v rozporu se svědeckými výpověďmi, kdy svědci shodně uvedli, že zástupce letecké společnosti se sháněl po žalobci a zjišťoval, zda žalobce v rámci uvedeného letu odletí. Kontrola žalobce však skončila až po okamžiku odletu letadla. Argumentace Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004 rovněž není důvodná, neboť za odepření nástupu na palubu nese odpovědnost letecký přepravce pouze v situaci, kdy došlo k odepření nástupu leteckou společností, nikoliv v situaci, kdy se cestující dostaví k nástupu opožděně a k takovému odepření tak ani nemůže dojít. V takovém případě za situaci nese odpovědnost buď sám cestující nebo letiště v případě, že jsou zde splněny další podmínky.

34. Soud se tedy zabýval tím, zda v řešeném případě byly naplněny předpoklady pro přiznání náhrady škody žalobci, a to zejména zda žalovaná svým jednáním porušila svou smluvní či zákonnou povinnost, či zda jednala v rozporu s prevenční povinností či jednala vůči žalobci šikanózně.

35. Pokud jde o porušení zákonné či smluvní povinnosti, tuto soud neshledal a takové jednání ostatně nebylo žalobcem ani tvrzeno. Pokud pak jde o porušení prevenční povinnosti žalované či šikanózní jednání vůči žalobci, ani tyto v jednání žalované soud nespatřuje.

36. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl kontrolován nejprve rutinně a po náhodném pozitivním testu na zakázané látky pak proběhla zvýšená kontrola spočívající v prohledání jak jeho osoby, tak jeho příručního zavazadla s tím, že svědci navržení žalobcem i žalovanou shodně uvedli, že po celou dobu kontroly ze strany žalobce ani pracovníků žalované nedošlo k žádnému nestandardnímu či emočně vypjatému chování (vyjma toho, že nebyl brán zcela zřetel na žalobcův zdravotní stav, kdo došlo pracovníkem žalované ke stisknutí jizvy na noze žalobce při jeho osobní kontrole – toto však nebylo předmětem sporu). Dále bylo prokázáno, že žalobce na konci této důkladnější kontroly, která trvala 10-15 minut použil směrem k pracovníkovi žalované větu ve smyslu, „vraťte mi ten granát.“ Při výslechu svědka , jméno FO, tento uvedl, že uvedenou větu o granátu měl žalobce uvést i podruhé na jeho opakovaný dotaz, toto však ze všech přítomných u kontroly uvedl pouze tento svědek, soud proto nemá uvedené za prokázané a vycházel z toho, že věta o granátu zazněla při komunikaci mezi žalobcem a pracovníky bezpečnostní kontroly pouze jednou. Rovněž bylo prokázáno, že od přivolání prvosledové hlídky, která na místo dorazila během několika minut, činnost přebíral policejní orgán a žalovaná neměla již žádnou faktickou možnost ovlivnit další průběh této kontroly.

37. Za situace, kdy žalobce je legálním držitelem střelné zbraně a byl si vědom, že s ní před odjezdem na dovolenou manipuloval, musel (měl) si sám být vědom zvýšeného rizika komplikací při bezpečnostní kontrole již jen z tohoto důvodu, neboť nejde zcela vyloučit situaci, kdy cestujícímu střelný prach na rukou či oblečení ve zbytkovém množství zůstane. V případě, že sám uvedl, že se ke kontrole dostavil cca 35 minut před odletem, což plyne i z dalších provedených důkazů, a odletová brána se zpravidla uzavírá 30 minut předem, spoléhal žalobce nedůvodně na to, že kontrola proběhne zcela bez problémů jak u něj, tak u ostatních cestujících během cca pěti minut. Již tímto podstupoval žalobce riziko zmeškání letu. Pokud mu následně vyšel pozitivní test (ačkoliv si nemusel být vědom přesného účelu tohoto testu) a přesto v samém závěru důkladnější kontroly použil slovo „granát“ v tom smyslu, že chce něco vrátit, bylo ze strany žalované legitimní reakcí přivolání policie bez dalšího i přesto, že peněženka není vizuálně granátu nijak výrazně podobná. Při reakci žalované nelze ani pominout již zmíněný pozitivní test na zakázané látky, který obavu žalované umocnil, a skutečnost, že prohlášení o granátu se nutně nemuselo týkat peněženky, přestože to žalobce naznačoval žádostí o její vrácení. Z důvodu tohoto rizika ostatně prvosledová hlídka nařídila prohledat jeho odbavené zavazadlo, což je dle výslechu , jméno FO, standardní postup v případě, že sám cestující o sobě prohlásí, že má zbraň, bombu apod. Z výslechu tohoto svědka rovněž vyplynulo, že není na pracovnících bezpečnostní kontroly, aby riziko pravdivosti takového prohlášení cestujícího ověřovali a vyhodnocovali. Další postup, tj. kontrola odbaveného zavazadla vč. přivolání psovoda, pak již byla v gesci policie a délku a důkladnost této kontroly nemohla žalovaná nijak ovlivnit. Soudu proto dospěl na základě výše uvedeného k závěru, že to byl naopak žalobce, který porušil svou prevenční povinnost, když nepřizpůsobil své chování okolnostem a zvyklostem soukromého života, zde chování na letišti, neboť se k odbavení dostavil na poslední chvíli, vědom si možného pozitivního testu na střelný prach a poté, co k tomuto skutečně došlo použil ve vztahu ke svým věcem slovo granát.

38. V řízení rovněž nebyl prokázán žalobcem namítaný šikanózní výkon práva, když nebylo prokázáno, že by hlavním cílem bylo poškození žalobce namísto zajištění bezpečnosti cestujících. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem kontrolu svévolně zdržovala tak, aby „zajistila“, že žalobce svůj let nestihne a letadlo odletí bez něj. Z její strany se tak nejednalo o porušení dobrých mravů. Naopak bylo prokázáno, že kontroly na sebe rychle navazovaly v řádech několika minut. S ohledem na časový prostor pro kontrolu v délce pouhých 5 minut před uzavřením odletové brány však i přes tuto standardní dobu provedených kontrol letadlo odletělo a žalobce byl vyloučen leteckou společností z přepravy pro nedostavení se k odletu v době určené leteckou společností.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze 7 úkonů (vyjádření ze dne 7. 2. 2024, účast na jednání soudu dne 5. 12. 2024, vyjádření ze dne 27. 12. 2024, účast na jednání dne 27. 2. 2025, účast na jednání dne 27. 5. 2025, závěrečné vyjádření žalované ze dne 16. 6. 2025, účast na jednání soudu dne 17. 7. 2025) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladu za sdělení došlá zdejšímu soudu dne 3. 6. 2024 a dne 19. 9. 2024, jimiž se žalovaná vyjadřovala toliko k průběhu nařízeného prvního setkání s mediátorem. Soud žalované dále nepřiznal náhradu nákladu za sdělení došlá zdejšímu soudu dne 25. 3. 2025 a 5. 5. 2025, jimiž navrhla předvolání svědků.