19 C 57/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 000 000 Kč,

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč jako peněžitou náhradu vyvažující vytrpěné bolesti, částku 1 000 000 Kč jako náhradu vyvažující další nemajetkové újmy, částku 998 163 Kč jako náhradu ztížení společenského uplatnění a částku 1 837 Kč jako náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví žalobkyně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 274 186 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podáním ze dne [datum], ve znění jeho následných doplnění ze dne [datum] a [datum], domáhala náhrady škody na zdraví a nemajetkové újmy, neboť tvrdí, že jí bylo dne [datum] jednáním žalovaného způsobeno zranění spočívající v pohmoždění zad, levé ruky, ramene, krční páteře, hlavy, pravé nohy (kolene) a způsobení modřin na ruce, v důsledku čehož žalobkyně požadovala ve smyslu ust. § 2985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) (i) peněžitou náhradu ve výši 1 000 000 Kč jakožto náhradu vyvažující vytrpěné bolesti, (ii) peněžitou náhradu ve výši 1 000 000 Kč jakožto náhradu vyvažující další nemajetkové újmy, (iii) peněžitou náhradu ve výši 998 163 Kč jakožto náhradu ztížení společenského uplatnění a (iv) peněžitou náhradu ve výši 1 837 Kč jakožto náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví a osobu žalobkyně a její domácnost ve smyslu ust. § 2960 o. z.

2. Žalobkyně tvrdila, že vedle tohoto soudního řízení je vedeno u zdejšího soudu řízení pod sp. zn. 9 C 135/2012 s paní [jméno] [příjmení], která je sestrou žalobkyně (dále jen„ sestra žalobkyně“) o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti – k pozemku par. [číslo] k budově [adresa] na něm postavené, to vše v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsané na LV [rok] (dále jen„ Nemovitost“). V tomto řízení zastupuje sestru žalobkyně žalovaný, který je aktivně působícím advokátem a v daném sporu má tedy procesní postavení právního zástupce. Dne [datum] se v Nemovitosti konalo místní šetření se soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl ustanoven zdejším soudem pro účely stanovení hodnoty Nemovitosti (dále jen„ soudní znalec“). Během daného místního šetření došlo dle žalobkyně k fyzickému napadení ze strany žalovaného, který ve chvíli, kdy žalobkyně chtěla vstoupit do půdní vestavby za účelem provedení místního šetření, k ní přistoupil žalovaný a hrubě a násilně ji uchopil za paži, začal ji vytlačovat z bytu a následně s ní prudce zatřásl a hodil ji o zeď. Žalobkyně poukazovala na videozáznam, který pořídila bezprostředně během a po napadení, když ve snaze přivolat si pomoc prostřednictvím linky 112 omylem zapnula videonahrávání na svém mobilním telefonu. Stav žalobkyně vyžadoval okamžité lékařské ošetření, které jí bylo poskytnuto v [ulice] [anonymizována dvě slova] ve [část obce] (dále jen„ [anonymizováno]“), kam byla převezena vozem rychlé záchranné služby (dále jen„ RZS“), kde podstoupila RTG vyšetření a navazující ošetření.

3. Žalobkyně dle žalobních tvrzení v důsledku napadení žalovaným utrpěla újmu na zdraví spočívající v pohmoždění zad, levé ruky, krční páteře, ramene, hlavy, pravé nohy (kolene). Toto žalobkyně doložila lékařskými zprávami [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], obě ze dne [datum]. Žalobkyně musela následně druhý den po napadení znovu vyhledat lékařskou pomoc, neboť obtíže stále přetrvávaly, což žalobkyně doložila lékařskou zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že v důsledku napadení trpěla dlouhodobým brněním v dlani její levé ruky a po dobu jednoho roku musela nosit zdravotní límec fixující poraněnou krční páteř. Dále žalobkyně poukazovala na svůj špatný duševní stav, konkrétně na formu posttraumatické stresové poruchy, kdy se žalobkyně dlouhou dobu bála vycházet z domu a stýkat se s žalovaným jakožto právním zástupce protistrany u výše uvedeného soudního řízení, týkajícího se předmětné Nemovitosti. Žalobkyně musela vyhledat odbornou lékařskou pomoc, přičemž péče trvala minimálně 4 měsíce, což doložila lékařskou zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobkyně dále poukazovala na trvalé zdravotní následky, které musela léčit po napadení, přičemž opět odkázala na lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum].

4. Žalobkyně dále uvedla, že se v době napadení trvale starala o svou matku a tetu (ročníky nar. 1911 a 1929), přičemž po napadení zdravotní indispozice žalobkyni znemožnila tuto péči vykonávat, což způsobilo žalobkyni značnou nemajetkovou újmu spočívající v jejím psychickém utrpení, když si nemůže odpustit, že nebyla schopná řádně pečovat o osoby, které se o sebe samy postarat nemohly a jsou na ní závislé, neboť se jedná o nejbližší příbuzné. Navíc došlo k napadení před Vánocemi, což dle žalobkyně ještě znásobilo stres matky a tety žalobkyně, které vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu měly zásadní existenční obavy.

5. Žalobkyně uplatnila také náhradu za ztížení společenského uplatnění, které dle žalobkyně spočívá především ve ztížení správy jejího vlastního majetku. Žalobkyně navrhla, aby soud ustanovil za účelem vyčíslení odškodnění nemateriálních újem na zdraví znalecký posudek, kterým by byla potvrzena částka nárokovaná žalobkyní.

6. Žalobkyni v důsledku napadení vznikly vysoké náklady spojené s péčí o její zdraví, a to za finanční výdaje spojené s její léčbou, jmenovitě manipulační poplatky nemocnic a odvoz vozem taxislužby, což žalobkyně doložila účetními doklady.

7. Žalovaný jednotlivá tvrzení žalobkyně, popisující události ohledně napadení, zcela popřel a navrhl zamítnout žalobu v celém rozsahu. Žalovaný uvedl, že žalobkyně je notorickou stěžovatelkou a jí podaná žaloba má ryze šikanózní cíl. Dle jeho vyjádření žalobkyně v neustálém sledu činí podání na příslušné policejní orgány a na Úřad městské části [obec a číslo], neboť má utkvělou představu, že ji stále někdo napadá. Dle žalovaného se žalobkyně takto střetla s dalšími příbuznými, jmenovitě se svou sestrou, manželem své sestry a svými neteřemi, včetně dalších nájemců předmětné Nemovitosti. Žalovaný poukazoval na soudní řízení pod sp. zn. 9 C 135/2012, vedené u zdejšího soudu, ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Nemovitosti (v této souvislosti se konalo místní šetření, při němž mělo dojít k napadení žalobkyně) a dále na soudní řízení vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 15 C 271/2008 a u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 64/2005, přičemž u těchto dvou řízení je veden spor o zaplacení podílu na výtěžku z hospodaření s nemovitou věcí v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a její sestry, kdy žalobkyně odmítá podíl na výtěžku vyplácet.

8. Žalovaný k údajnému napadení uvedl, že se místního šetření, prováděného za účelem ocenění Nemovitosti, účastnil coby právní zástupce své tety, tj. sestry žalobkyně. Žalobkyně a její sestra měly umožnit soudnímu znalci vstup do všech prostor Nemovitosti, aby se soudní znalec mohl seznámit s jejím stavem a za tímto účelem provést její ocenění. Žalovaný, sestra žalobkyně, žalobkyně a soudní znalec se v průběhu prohlídky postupně přemístili před vstupní dveře bytu sestry žalobkyně. Poté všichni vstoupili do předsíně bytu a žalobkyně se jala vyndávat z kabelky videokameru s cílem natáčet v bytě své sestry. Ta ji upozornila, že s tímto natáčením nesouhlasí, což žalobkyně dle žalovaného neakceptovala, proto sestra žalobkyně požádala žalovaného, aby žalobkyni vyprovodil před vstupní dveře. Žalovaný tak učinil a žalobkyni vyvedl před vstupní dveře bytu a dveře zavřel, přičemž uvádí, že vzdálenost z předsíně na chodbu činí asi 1,5 m. Žalovaný rázně popřel, že by žalobkyni způsobil jakoukoliv újmu na zdraví, s žalobkyní netřásl, nestrkal ani nehodil ji na zeď. Na důkaz svých tvrzení odkazoval na kamerový záznam pořízený samotnou žalobkyní, z něhož je dle žalovaného patrné, že k žádnému napadení nedošlo a tvrzení žalobkyně jsou zcela lživá. Dále odkazuje na lékařské zprávy žalobkyně, které jednoznačně svědčí o tom, že žalobkyně dne [datum] žádnou újmu neutrpěla a uvedl, že cervikalgie, kterou žalobkyně údajně trpí, jak je uvedeno ve zprávě o ambulantním vyšetření ze dne [datum], je zřejmě výsledkem degenerativních změn v důsledku stárnutí a nikoliv následek údajného napadení. Žalovaný dále dodal, že krční límec, který žalobkyně musela nosit po napadení, žalobkyně nosila již dávno před údajným úrazem.

9. Žalovaný rovněž zpochybnil psychickou újmu žalobkyně, resp. jí tvrzenou posttraumatickou poruchu, neboť se žalobkyně nadále účastnila všech soudních jednání a setkávala se tak s žalovaným, byť byla právně zastoupena a ačkoliv tvrdila, že ji jakékoliv setkání s žalovaným způsobovalo velké psychické potíže. Žalovaný navrhl k důkazu protokoly z jednání k prokázání účasti žalobkyně v rámci konaných jednání. Žalovaný dále navrhl provést důkaz kopií spisového materiálu policejního orgánu, který se zabýval a prověřoval údajné napadení žalobkyně žalovaným, přičemž nebylo shledáno, že by se žalovaný dopustil jakéhokoliv protiprávního jednání. Na podporu svých tvrzení žalovaný uvedl, že je připraven předložit na vyžádání výpis z rejstříku trestů a z evidence přestupků.

10. Ze všech těchto důvodů žalovaný trvá na tom, že žaloba je nedůvodná, neprokázaná a navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání nákladů řízení.

11. Po skutkové stránce učinil soud z nesporných tvrzení stran zjištění, že dne [datum] došlo v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] k setkání žalobkyně, sestry žalobkyně, žalovaného a soudního znalce z důvodu provedení místního šetření za účelem stanovení hodnoty Nemovitosti pro soudní řízení vedené u zdejšího soudu mezi žalobkyní a sestrou žalobkyně pod sp. zn. 9 C 135/2012 o zrušení a vypořádání Nemovitosti. Během místního šetření došlo v bytě sestry žalobkyně, který se nachází v půdní vestavbě Nemovitosti, k vykázání žalobkyně žalovaným.

12. Z lékařských zpráv předložených žalobkyní vzal soud za prokázané, že žalobkyně při lékařských prohlídkách opakovaně uváděla, že byla napadena druhou osobou a popisuje potíže s bolestmi hlavy, krční páteře a brnění levé dlaně.

13. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], klinického psychologa, vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla od [datum] v léčebné - psychoterapeutické péči pro posttraumatickou poruchu poté, co byla údajně fyzicky napadena.

14. Dále soud provedl důkaz listinami z policejního spisu [číslo jednací] – [číslo]. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] bylo prokázáno, že se na místo v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], dostavila dne [datum] v 10:37 hod. hlídka Policie ČR (volána 10.33 hod.), které žalobkyně před vchodem do domu následně uvedla, že byla napadena právním zástupcem své sestry v podkrovním bytě na uvedené adrese, konkrétně že byla uchopena pod krkem a naražena na zeď u vchodových dveří bytové jednotky, cítí bolesti v oblasti krční páteře a silné točení hlavy. Žalobkyně dále uvedla, že si zavolala RZS ještě před příjezdem hlídky. [příjmení] Policie ČR následně pokračovala do 4. patra domu na uvedené adrese, kde se nacházel žalovaný, soudní znalec a sestra žalobkyně. Žalovaný následně uvedl policejní hlídce, že k žádnému fyzickému napadení nedošlo, žalovaný zabránil žalobkyni vstoupit do bytu s tím, že se jedná o byt v osobním vlastnictví sestry žalobkyně. Soudní znalec a sestra žalobkyně potvrdili verzi žalovaného v plném rozsahu. Dále bylo z policejního spisu zjištěno, že žalobkyně podala dne [datum] trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trest. zák., v němž žalobkyně popisuje, že ji žalovaný během místního šetření v Nemovitosti hrubě a násilně uchopil za paži, začal ji z bytu vytlačovat a následně ji hodil na zeď. Tímto jednáním žalovaný úmyslně způsobil žalobkyni újmu na zdraví spočívající v pohmoždění zad, krční páteře a hlavy a hlubokou psychickou újmu. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení bylo prokázáno, že žalovaný popsal danou událost tak, jak jej popsal ve svém vyjádření k žalobě, a to, že po odmítavých žádostech adresovaných žalobkyni, aby odešla z bytu své sestry, v němž chtěla provést videozáznam na svou kameru, následně žalobkyni uchopil za levou ruku a vyprovodil ji za dveře bytu. Žalobkyně následně volala Policii ČR a tvrdila, že ji žalovaný napadl a že je zraněná. Žalobkyně nevykazovala dle žalovaného zjevné známky jakéhokoliv poranění a komunikovala zcela bez problémů. Žalovaný uvedl, že se následně vrátil do bytu, kde probíhalo místní šetření se znalcem. Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] v podaném vysvětlení uvedl, že v den konaného místního šetření probíhala standartní prohlídka objektu směrem od půdy do přízemí, kdy sestra žalobkyně zamezila vstupu do půdního prostoru žalobkyni se slovy„ sem nevkročíš“ a následně žalobkyni vzal za ruku žalovaný a vyvedl ji za dveře z prostoru půdní vestavby. Soudní znalec uvedl, že se žalovaný ihned vrátil a on sám neviděl, kromě samotného vyvedení žalobkyně žalovaným za dveře, žádný fyzický atak ze strany žalovaného směrem k žalobkyni. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení je dále prokázáno, že sestra žalobkyně uvedla, že žalovaný chytil žalobkyni pouze za ruku a v klidu ji vyvedl za dveře bytu, když ona sama požádala žalobkyni, aby opustila její byt a žalobkyně tuto žádost odmítla uposlechnout. Žalovaný se poté vrátil zpět do bytu, kde pokračovala prohlídka v rámci místního šetření. O žádném těžkém zdravotním stavu žalobkyně její sestra nevěděla. Z policejního spisu bylo dále prokázáno, že věc byla odevzdána policejním orgánem k projednání o přestupku a následně na základě stížnosti žalobkyně rozhodlo Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] vrácení věci k prověření a přibrání znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, k posouzení zdravotního stavu žalobkyně s ohledem na událost ze dne [datum].

15. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalcem Městského soudu v Praze, za účelem zjištění, jak došlo k údajnému napadení žalobkyně, jaká byla povaha a intenzita útoku, zda uváděné zranění odpovídá popisu žalobkyně a zda by mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku, vzal soud za prokázané, že žalobkyně utrpěla dle lékařského zjištění dvě drobné krevní podlitinky na levé paži a po jedné na levém a pravém předloktí. Dále bylo diagnostikováno podvrtnutí a natažení krční páteře, přičemž toto poranění bylo stanoveno pouze na základě subjektivních stesků žalobkyně na bolest hlavy a v oblasti krční páteře, zatímco objektivní příznak, jako křečovité stahy svalstva podél poraněného úseku páteře, zjištěn nebyl. Z tohoto důvodu bylo zjištěno, že poranění krční páteře nelze objektivně prokázat. Prokazatelné poranění, tj. drobné krevní podlitinky na horních končetinách, vzniklo přímo tupým násilím o intenzitě na pomezí malé až střední síly, např. smáčknutím prsty ruky. Dále vzal soud ze znaleckého posudku za prokázané, že na hlavě a na ramenou žalobkyně nedošlo k žádnému poškození, v rozporu s výpovědí žalobkyně. Ze závěru znaleckého posudku bylo prokázáno, že se jedná o velmi lehké poranění, které obvykle nevyžaduje žádné léčení a zpravidla nezanechává žádné trvalejší následky. Poranění žalobkyně lze považovat za jisté drobné uškození na těle, nicméně prokazatelně nezakládá ze soudně- lékařského hlediska pojem ublížení na zdraví. Z policejního spisu bylo dále zjištěno, že na základě vypracovaného znaleckého posudku a jeho závěrů v něm uvedených Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] věc odložilo a předalo k projednání přestupku dle ust. § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu.

16. Dále soud při nařízeném ústním jednání ze dne [datum] provedl výslech žalobkyně. Žalobkyně jako účastník řízení vypověděla, že byla vyzvána soudem, aby se účastnila jako většinový vlastník hodnocení domu v ulici [ulice a číslo]. Když vyšli nahoru k podkrovnímu bytu, sestra žalobkyně otevřela byt a vstoupili do něj postupně všichni – sestra žalobkyně, soudní znalec, žalobkyně a žalovaný. Žalovaný pak řekl žalobkyni:„ Už jste to tady viděla, nemáte tady co dělat a jděte ven.“ Dle žalobkyně nebyl důvod, proč by měla jít ven, následně ji žalovaný chytil za ruce a snažil se ji vyvést za dveře, ale žalobkyně se vzepřela a chtěla volat svého právního zástupce. Následně si z kabelky vyndala kameru, pověsila si ji na ruku a hledala v kabelce mobilní telefon. Žalovaný ji dle jejího vyjádření chytnul větší silou za obě dvě ruce, žalobkyni se v danou chvíli zapnula kamera, kterou měla pověšenou na ruce, a švihnul s ní o zeď a o stojan na kabáty, žalobkyně pak na základě tohoto švihu obletěla kolem své sestry ven ze dveří a letěla zhruba 3 metry chodbou směrem k předschůdkům, odtud pak dolů po schodech na mezipatro a dále po schodech dolů, odkud pak žalobkyně volala mobilním telefonem [číslo] rychlou záchrannou službu a Policii ČR. Po příjezdu RZS ji dle vyjádření museli donést do sanitky, neboť žalobkyně nebyla schopná stát na nohou. Žalobkyně slyšela komunikaci zdravotnického personálu, dle jejích slov ji„ nemohli napíchnout“, žalobkyni bylo na zvracení a slabo. Dle žalobkyně ji následně ošetřili v [anonymizováno], kde ji lékaři řekli, že ji nic není. Následně žalobkyně tvrdila, že musela [datum] odjet do [anonymizována dvě slova], protože začala vidět„ jen na půlku“. [jméno] ji dle jejích slov vyšetřili a řekli ji, že jsou tyto problémy se zrakem způsobeny potížemi s krční páteří. Žalobkyně tvrdila, že to celé bylo pro ni velmi psychicky náročné, neboť se jednalo o období Vánoc a žalobkyně se starala v danou dobu o své příbuzné, svou matku a tetu, které na ní byly zcela odkázané. K dotazu soudu, zda je na kamerovém záznamu zachycen veškerý fyzický kontakt žalobkyně a žalovaného, žalobkyně uvedla, že kamera se zapnula až při druhém fyzickém kontaktu žalobkyně se žalovaným, a to, když ji žalovaný švihem o zeď vyhodil ze dveří bytu. Žalovaný pak dle žalobkyně zůstal sedět na schodech před bytem její sestry. Žalobkyně pohmoždění hlavy a zad přičítá nárazu na tyč od věšáku v bytě a nárazu na zeď. Sestra žalobkyně incident údajně viděla, ale nemluví pravdu a soudní znalec celou událost mohl pouze slyšet, neboť byl otočen zády. Žalobkyně při výslechu poukazovala na špatné rodinné poměry se svou sestrou a jejím manželem, včetně svých neteří, dcer sestry žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že byla z jejich strany opakovaně fyzicky napadána a docházelo k častým vzájemným neshodám ohledně celkové správy Nemovitosti. Žalobkyně dále uvedla, že od dětství trpí problémy s krční páteří a z tohoto důvodu pobírá od roku 1997 částečný invalidní důchod. Ztížení společenského uplatnění vnímá především proto, že nemohla s rodinou slavit vánoční svátky, neboť trpěla bolestmi, které přetrvávaly téměř dva roky. Žalobkyně uvedla, že musela chodit na rehabilitace, nemohla pohnout hlavou z důvodu blokády krční páteře, nebyla schopná vlézt do vany. Po incidentu s žalovaným pociťovala a nadále pociťuje obrovský strach ze setkání s žalovaným, žalovaného se bojí, neboť dle jejích slov žalovaný není normální. Na dotaz soudu, jaké náklady jí vznikly v souvislosti s indispozicí, žalobkyně uvedla, že si musela obstarat pomoc v domácnosti, platit si úklid a donášky jídla domů, platit si dopravu vozidlem taxi služby.

17. Soud dále provedl důkaz videozáznamem předmětného incidentu, který natočila žalobkyně na svou kameru. Ze záznamu je patrné, že počátek nahrávání probíhá na ulici, dále pak již v samotné Nemovitosti, v bytě sestry žalobkyně, kde je slyšet komunikace žalobkyně a žalovaného, žalobkyně následně křičí:„ Vidíte, co mi dělají“, z nahrávky lze slyšet přesun účastníků na chodbu, kdy žalovaný sděluje žalobkyni, že v bytě zůstane jen sestra žalobkyně a soudní znalec, který si vše prohlédne a že žalobkyně nemá v bytě co dělat. Po chvíli lze slyšet, že žalobkyně komunikuje telefonicky, kdy uvádí své iniciály a místo, kde se nachází, a sděluje, že byla napadena. Z nahrávky lze slyšet hlas žalovaného, který reaguje na žalobkyni klidným hlasem a říká, že o žádném napadení neví. Z nahrávky je patrné, že se oba účastníci nachází na schodech na chodbě před bytem sestry žalobkyně.

18. Soud dále provedl k důkazu stížnost žalobkyně na žalovaného, adresovanou [obec] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a vyjádření [advokátní komora] ze dne [datum], ze kterého vzal soud za prokázané, že nebyly zjištěny okolnosti naplňující znaky kárného provinění.

19. Soud dále provedl důkazem kopie účetních dokladů, a to ze dne [datum] na částku 570 Kč, 265 Kč a 301 Kč a dále ze dne [datum] na částku 266 Kč a 345 Kč. K těmto listinným důkazům zástupce žalobkyně uvedl, že se jedná o náklady na taxislužbu, kterou se žalobkyně přepravovala do zdravotnických zařízení v uvedených dnech.

20. Soud dále provedl důkazem informativní výpisy z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [rok] a pro [katastrální uzemí], [list vlastnictví].

21. Soud má po provedeném dokazování za to, že mezi stranami nebylo po skutkové stránce sporu o době, místu a účelu společného setkání a také, že během místního šetření došlo k vykázání žalobkyně žalovaným z bytu sestry žalobkyně. [příjmení] byl po skutkové stránce o průběhu samotného vykázání a jeho následcích, kdy žalobkyně tvrdila, že byla žalovaným napadena, v důsledku čehož utrpěla poranění.

22. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co účastníci v průběhu řízení tvrdili. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů. Další dokazování soud s ohledem na níže popsané právní závěry neprováděl jako nadbytečné.

23. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dospěl soud ke skutkovému závěru, že dne [datum] došlo okolo [číslo] hod v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] k setkání žalobkyně, sestry žalobkyně, žalovaného a soudního znalce z důvodu provedení místního šetření za účelem stanovení hodnoty Nemovitosti pro soudní řízení vedené mezi žalobkyní a sestrou žalobkyně pod sp. zn. 9 C 135/2012 o zrušení a vypořádání Nemovitosti. Během místního šetření došlo v bytě sestry žalobkyně, který se nachází v půdní vestavbě Nemovitosti, k vykázání žalobkyně žalovaným a následně byla žalobkyní přivolána hlídka Policie ČR a rychlá zdravotnická služba, přičemž žalobkyně byla následně odvezena do [ulice] [anonymizována dvě slova] k vyšetření. Žalobkyně následně byla ještě téhož dne v odpoledních hodinách z nemocnice propuštěna domů ve stabilizovaném stavu v doprovodu svého syna. Žalobkyně vede spory s rodinou své sestry a nájemci v Nemovitosti.

24. Po právní stránce posuzoval soud uplatněné nároky dle níže uvedených předpisů. Podle ust. § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost danou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě škody vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle ust. § 2956 o. z. vznikne – li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

26. Podle ust. § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

27. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla – li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze – li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

28. Podle ust. § 2960 škůdce nahradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo o jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

29. Po právní stránce soud věc posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných usnesení jako nárok na náhradu újmy na zdraví (za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění) ve smyslu ust. § 2958 o. z., na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví a domácnost ve smyslu ust. § 2960 o. z. a na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 2956 o. z., přičemž na žalobkyni bylo, aby prokázala, že došlo k tvrzenému jednání ze strany žalovaného a že ji v souvislosti s tímto jednáním vznikla újma na zdraví.

30. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by ze strany žalovaného došlo k jednání ve smyslu ust. § 2910 o. z., jež by mělo za následek újmu na zdraví, popisovanou žalobkyní v žalobě. Žalobkyně se během účastnického výslechu opakovaně dostávala do rozporu s tím, co původně tvrdila v žalobě. Žalobkyně při výslechu tvrdila, že ji měl žalovaný napadnout dvakrát, přičemž druhý útok měl být právě natočen na kameru, kdy ji měl žalovaný hrubě chytnout za ruce a švihnout s ní o zeď a o stojan na kabáty, žalobkyně pak na základě tohoto švihu měla obletět kolem své sestry ven ze dveří a letět zhruba 3 metry chodbou směrem k předschůdkům, odtud pak dolů po schodech na mezipatro a dále po schodech dolů, odkud pak žalobkyně volala mobilním telefonem [číslo] rychlou záchrannou službu a Policii ČR. V žalobě však uvedla, že žalovaný měl žalobkyni hrubě a násilně uchopit za paži, začít ji vytlačovat z bytu a následně s ní prudce zatřást a hodit ji o zeď. Žalobkyně ve své žalobě jednání žalovaného nepopsala tak, jak by nasvědčovalo jí popisovanému jednání během účastnického výslechu, a to, že měla švihem narazit kromě zdi ještě na stojan na kabáty, následně„ letět“ zhruba 3 metry chodbou dolů po schodech, kde si volala telefonicky o pomoc RZS. Navíc z videozáznamu nelze prokázat jiný závěr než ten, že zde proběhla komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž oba účastníci se následně odebrali na chodbu poté, co žalovaný sdělil žalobkyni, že v bytě proběhne se soudním znalcem a sestrou žalobkyně prohlídka a žalobkyně v bytě sestry nemá co dělat.

31. Rovněž žalobkyně neprokázala, že by utrpěla popisovaným jednáním ze strany žalovaného újmu na zdraví, spočívající v pohmoždění zad, levé ruky, ramene, krční páteře, hlavy, pravé nohy (kolene) a způsobení modřin na ruce. Soud při svém hodnocení vycházel především ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], zpracovaného k požadavku policie. Posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] jednoznačně prokázal, že žalobkyně utrpěla jen velmi lehké poranění, které obvykle nevyžaduje žádné léčení a nezanechává žádné trvalejší následky. Dle zjištění znalce měla žalobkyně dvě drobné krevní podlitinky na levé paži a po jedné na levém a pravém předloktí, přičemž ty vznikly tupým násilím o intenzitě na pomezí malé až střední síly, např. smáčknutím prsty ruky. Bolest hlavy a poranění krční páteře nebylo možné objektivně prokázat a na hlavě a na ramenou nedošlo - v rozporu s výpovědí žalobkyně - k žádnému poškození. Žalobní tvrzení jsou i v přímém rozporu s dalšími provedenými důkazy, když i soudní znalec [příjmení] [příjmení], který prováděl předmětné šetření za účelem zpracování posudku, potvrdil skutkovou verzi žalovaného, tj. že se vůči žalobkyni žádného fyzického násilí nedopustil. Lze uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svých skutkových tvrzení.

32. Ze všech uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala základní podmínku případné odpovědnosti žalovaného za vzniklou újmu, jíž je protiprávní jednání ze strany žalovaného ve smyslu ust. § 2910 o. z., proto žalovanému nemohla vzniknout povinnost náhrady újmy údajně vzniklé na zdraví žalobkyně. Proto soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci plně úspěšnému žalovanému přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Výše nákladů řízení byla stanovena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (a. t.). Náklady žalovaného jsou tvořeny odměnou zástupce žalovaného za 11 úkonů právní služby po 20 300 Kč za 1 úkon, stanovenou podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. a. t., dále hotovými výdaji zástupce žalovaného dle § 13 a. t. za 11 úkonů právní služby po 300 Kč. Náhrada nákladů byla zástupci žalovaného přiznána dle § 11 AT za následující úkony právní služby: 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x písemné podání ve věci samé ze dne [datum], 2x nahlížení do spisu dne [datum] a [datum], 3x porada s klientem dne [datum], [datum] a [datum] (prokázáno potvrzeními zastoupeného), 1x písemné podání ve věci samé ze dne [datum], 2x účast při ústním jednání soudu dne [datum] (délka jednání přesahující dvě hodiny, odměna náleží za každé započaté dvě hodiny) a 1x účast při ústním jednání soudu dne [datum]. Dále náleží zástupci žalobce i náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši 47 586 Kč Celkem bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 274 186 Kč.