19 C 61/2022
č. j. 19 C 61/2022-54
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 6 rozhodl o rozvodu manželství, jehož soužití bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud dospěl k závěru, že manželé již více než sedm let žijí odděleně, nevedou společné hospodaření ani intimní vztah, a jejich vztah je založen pouze na komunikaci jako rodičů. Příčinou rozvratu bylo hlavně vzájemné odcizení a dlouhodobé neshody ohledně správy společných financí. Soud rozhodnutí opřel o § 755 odst. 1 o. z., podle něhož je rozvod možný, je-li soužití manželů nenapravitelně rozvráceno.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Bláhovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství
I. Manželství manžela celé jméno manžela, datum narození, a manželky celé jméno manželky, roz. příjmení, datum narození, uzavřené dne datum před anonymizována dvě slova v obec, se rozvádí.
II. Žádný z manželů nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se návrhem ze dne datum domáhala rozvodu manželství, které odůvodnila zejména tím, že manželství bylo uzavřeno dne datum a z manželství se narodily dvě děti, a to jméno celé jméno manžela a jméno celé jméno manžela, kteří jsou již oba zletilí. V průběhu manželství došlo k postupnému odcizení manželů, které nakonec vedlo k jeho hlubokému a trvalému rozvratu a nelze očekávat jeho obnovení. První krize v manželství započala již v roce 2002, kdy se manželka poté, co se vrátili i s manželem z tříleté mise v Singapuru, dozvěděla, že manžel udržuje dlouhodobý mimomanželský poměr a údajně od manželky plánuje odejít, jakmile syn jméno dokončí střední školu. Poté, co manželka s jeho tehdejší přítelkyní mluvila, se manžel odstěhoval ze společného bytu. Po přibližně 10 měsíční odluce však manželé společné soužití obnovili. Další manželská krize započala v roce 2015, půl roku po smrti otce manželky a sedm měsíců poté, co syn jméno odjel pracovat a žít do Bruselu. Manžel sdělil manželce, že s ní již nechce žít a jako důvod uvedl hospodaření manželky se společnými financemi. Od února 2015 tedy začala faktická odluka manželů, která trvá dodnes. Manželé spolu fakticky nežijí, nevedou společné finance ani hospodaření a manžel žije v části bytu, která je upravena jako samostatná garsoniéra a která se skládá ze samostatné předsíně, pokoje a sociálního zařízení. Manžel si sám nakupuje, vaří, pere i hospodaří, dále platí poplatky do fondu oprav a energie včetně služeb za užívání bytu. Do větší části bytu obývané manželkou a synem jméno, o kterého se stará sama, dochází manžel pouze, pokud se chce vidět se synem či pokud se zde ojediněle sejde širší rodina na oslavu. Nejedná se však o společné chvíle trávené manželi, po konci oslav se manžel vrací do své části bytu. Manželé se intimně nestýkají, přičemž nejde o nedostatek energie, jak tvrdí manžel. Manželé spolu rovněž netráví volný čas ani dovolené. Na poslední společné dovolené byli začátkem března roku 2015 spolu se svými vnuky a synem jméno, nicméně již na této dovolené spali odděleně, neboť tato dovolená se konala několik dnů po začátku faktické odluky manželů. Od té doby manželé jezdí na dovolené samostatně. Po přibližně 6 letech faktické odluky manželů si manželka našla nového partnera v Německu a tento vztah trvá již více než rok. Nový partner má rovněž hezký vztah se synem jméno. Tento nový vztah považuje manželka za důsledek nefunkčního manželství, který pouze usnadnil její rozhodnutí o tom, že rozvod je jediné možné řešení současné situace.
2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil a mimo jiné uvedl, že dle něj nedošlo k postupnému odcizení, které by mělo vést k hlubokému a trvalému rozvratu jejich manželství. Po celou dobu manželství s manželkou žijí v jedné domácnosti, tráví spolu volný čas, hospodaří spolu. Je pravdou, že manžel spí v oddělené místnosti z důvodu jeho nespavosti a že si zde z důvodu své diety i sám vaří, zbylé části bytu však obývají společně. Pokud došlo ke snížení sexuální aktivity, souvisí toto pouze s věkem a nedostatkem energie, avšak manželství je dle něj založeno i na dalších hodnotách jako toleranci a porozumění. Manželé se společně starají o invalidního syna jméno, kterého by případný rozvod poškodil, neboť z důvodu svého postižení není schopen adaptace v novém prostředí. Manžel si je vědom toho, že manželka má novou známost v Německu, kam se chce se synem odstěhovat a uzavřít nový sňatek. příjmení jméno však německý jazyk neovládá a i kdyby se nový partner manželky naučil česky, českému projevu jejich syna jméno obtížně rozumí i rodilý mluvčí. Manžel je přesvědčen, že se mezi manželkou a jejím novým partnerem v Německu jedná pouze o krátkodobou známost. Ke svému mimomanželskému vztahu před přibližně 20 lety se vyjádřil tak, že se jednalo pouze o krátkodobý poměr, kterého stále lituje. Přestože určitý čas přespával v kanceláři, o rodinu se i po tento čas staral a finančně ji zajišťoval. K vedení rodinných financí uvedl, že manželka věděla o všech účtech, ať již firemních či osobních, účty ležely volně v domácnosti. Není pravdou, že by mu vadilo, že manželka měla svůj vlastní účet, kam jí chodila mzda ze zaměstnání, nicméně manželka ze společných prostředků na příjmení účtu vynakládala dle jeho názoru vysoké finanční prostředky, které nebyla schopna vysvětlit. V současnosti hradí manžel poplatky spojené s bytem ve výši přibližně 125 000 Kč ročně a paušální poplatky za telefon pro manželku a syna. Dále manžel popsal jednotlivé dovolené, na kterých (samostatně) manželé byli i to, že manželka jeho zprostředkovaný návrh na dovolenou na Havaji odmítla. Aktuální stav v jejich manželství nicméně považuje toliko za jedno z obtížných období, které se podaří překonat.
3. Soud nařídil jednání na den datum, kterého se účastnily obě strany a na kterém soud provedl kromě dokazování listinnými důkazy i výslech obou manželů. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že manželé uzavřeli dne datum před anonymizována dvě slova v obec platné manželství (oddací list), ze kterého se narodily dvě děti, a to jméno celé jméno manžela, datum narození, a jméno celé jméno manžela, datum narození, kteří jsou již oba zletilí (výpis z centrální evidence obyvatel). Dále má soud za prokázané, že problémy v manželství započaly mezi manžely již před přibližně 7 lety, a to z důvodu rozdílných představ o vedení společných financí, které vyvrcholily tím, že se manžel odstěhoval do samostatné části bytu, a manželé se nadále stýkali pouze na rodinných oslavách a v rámci vzájemné komunikace jakožto rodičů syna jméno, kterého manžel pravidelně navštěvoval v části bytu, kde s manželkou jeho syn žil. V tomto období manželé již tedy žili a hospodařili odděleně s výjimkou poplatků souvisejících s bytem a poplatků za telefony, které hradil manžel. Od podání návrhu došlo k odstěhování manželky spolu se synem jméno k novému partnerovi v Německu, kde žijí již přibližně 7-8 měsíců a tento vztah celkově trvá přibližně 2 roky (výslechy manželů). Z ostatních provedených důkazů (fotografie bytu) soud zjistil, že část bytu obývaná manželem před přestěhováním manželky do Německa byla plně vybavená, vč. vybavení koupelny a pokoje věcmi osobní potřeby, televizí, lednicí a mikrovlnou troubou.
4. Provedené důkazy hodnotil soud ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci v průběhu celého řízení. Výpovědi účastníků jakož i jejich písemná vyjádření vnímá soud jako subjektivní líčení aktuální situace a jejích příčin. Provedené dokazování (výpověďmi manželů) postačuje k tomu, aby si soud obstaral dostatek zjištění pro rozhodnutí o návrhu. Veškeré další dokazování, navrhované zejména manželkou, proto soud považoval za nadbytečné a neprováděl je.
5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
6. Podle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
7. V posuzovaném případě soud po zhodnocení všech tvrzení účastníků a provedeného dokazování dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství manželů jsou naplněny, když jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Krize manželů, jejíž prvotní příčinou byly neshody ohledně spravování společných financí a která trvá již přibližně 7 let, vyústila v odchod manžela ze společné domácnosti, kdy manžel po celou tuto dobu žil a hospodařil v oddělené části bytu. Od této faktické odluky spolu manželé vyjma rodinných oslav a pravidelné komunikace ohledně společných potomků netrávili volný čas, nejezdili na společné dovolené, intimně se nestýkali, ani společně nehospodařili (s výjimkou poplatků za byt a telefony manželky a syna, které manžel nadále platil). V průběhu tohoto období tak postupně došlo k citovému odcizení obou manželů, které vyvrcholilo tím, že manželka si našla nového partnera, ke kterému se následně odstěhovala a žije s ním již přibližně 7-8 měsíců. Dobu, po kterou manželé nežijí ve společné domácnosti, považuje soud za natolik dlouhou, že nelze očekávat obnovení manželství.
8. Při zkoumání příčin rozvratu manželství manželů soud dospěl k závěru, že příčinou rozvratu manželství je zejména vzájemné odcizení, projevující se v podstatě ve všech oblastech manželského a rodinného soužití, a dále rovněž počáteční spory ohledně správy společných finančních prostředků.
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.