19 C 63/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení správce SJM

I. Určuje se, že žalobkyně je osobou oprávněnou ke správě bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu a spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce], které jsou součástí zaniklého, avšak nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného, a dále ke správě nájemného a výnosů plynoucích z těchto nemovitostí.

II. Určuje se, že žalobkyně je osobou oprávněnou ke správě závazku vzniklého na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, registrační [číslo], uzavřené dne [datum] žalobkyní a žalovaným na straně jedné a [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na straně druhé, a to včetně právního jednání směřujícího ke změně či zániku tohoto závazku, jakož i uzavření závazku svou podstatou obdobného nahrazujícího svým účelem a povahou tento původní závazek.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 973 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala, aby soud určil, že žalobkyně je osobou oprávněnou ke správě bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] to vše k. ú. [část obce], které jsou součástí zaniklého avšak nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného (dále jen„ nemovitosti v SJM“) a ke správě nájmu a výnosů plynoucích z těchto nemovitostí, a dále že je osobou oprávněnou ke správě závazku vzniklého na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] uzavřeného účastníky se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] (dále jen„ hypoteční úvěr“) včetně právního jednání směřujícího ke změně nebo zániku tohoto závazku, jakož i k uzavření závazku svou podstatou obdobného. Svou žalobu odůvodnila zejména tím, že rozsudkem nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozvedeno manželství žalobkyně a žalovaného. Fakticky oddělené finance však účastníci měli již od června 2019. Jedním z důvodů rozpadu manželství byla skutečnost, že žalovaný neřešil finanční situaci a neuváženě disponoval s finančními prostředky nad rámec poměrů svých i své rodiny. Nezodpovědnost žalovaného v řešení společných finančních a majetkových záležitostí deklaroval i nadepsaný soud v rozsudku, kterým manželství účastníků rozvedl. Žalovaný není schopen ani elementární správy společné věci. Žalovaný a žalobkyně spolu mají tři nezletilé děti, na které žalovaný v minulosti nehradil výživné vůbec či jen částečně, za což byl opakovaně odsouzen. Na dlužném výživném žalovaný ničeho neuhradil, rovněž nehradí běžné výživné. Proti žalovanému je tak v současnosti vedeno několik exekučních řízení, mj. (nikoliv však výlučně) i pro dlužné výživné. Žalovaný byl v minulosti hospitalizován na psychiatrii, kdy nebyl schopen řešit běžné záležitosti každodenního života včetně závazků vůči třetím osobám a správy společného majetku. Žalovaný s žalobkyní nijak nekomunikuje, nezajímá se ani o společné děti, ani o aktiva a pasiva SJM, rezignoval na řešení jakýchkoliv i běžných otázek a nedostavuje se na předvolání soudu. Žalovaný si rovněž za doby trvání manželství bez vědomí žalobkyně zapůjčil u společnosti [právnická osoba], cca 100 000 Kč, přestože měl v předmětné době dostatečný příjem k pokrytí svých potřeb. O tomto se žalobkyně od žalovaného dozvěděla až ve chvíli, kdy částku přestal splácet. Žádosti žalobkyně o podrobné informace k těmto závazkům zůstaly bez odezvy. I přes to, že manželství účastníků bylo rozvedeno, dosud nedošlo i přes snahu žalobkyně k vypořádání SJM a jeho vypořádání dohodou se nejeví jako pravděpodobné. Žalobkyně proto rovněž podala žalobu na vypořádání SJM. S návrhem žalobkyně, aby do doby vypořádání SJM byla správkyní tohoto SJM ona, žalovaný nesouhlasil, přestože se odmítá jakkoliv podílet na pasivech SJM, chová se lehkovážně a zamezuje jakékoliv snaze o řešení situace. Nemovitosti v SJM byly financovány uvedeným hypotečním úvěrem. Aktuální výše splátky činí 6 728,80 Kč měsíčně. Žalovaný se na splácení úvěru od srpna 2021 nijak nepodílí, od listopadu 2021 hradí žalobkyně celou výši splátky sama, a to ve výši 7 000 Kč měsíčně. Fixace hypotečního úvěru je sjednána do [datum], při očekávaném zvýšení úrokové sazby by žalobkyně již nebyla schopna sama dostát svým závazkům. Bez souhlasu a aktivního přístupu žalovaného žalobkyně nebude schopna sjednat refinancování úvěru a zajištění co nejvýhodnějších podmínek. Aktivní postoj žalovaného k této otázce je však vzhledem k jeho dosavadní nekomunikaci nepravděpodobný. Pokud jde o další náklady spojené s nemovitostmi v SJM, a to platby SVJ ve výši 2 046 Kč měsíčně (před srpnem 2022 ve výši 1 855 Kč), daň z nemovitosti ve výši 510 Kč ročně, pojištění těchto nemovitostí ve výši 3 790 Kč ročně a platby za elektřinu ve výši 1 160 Kč měsíčně (když tuto zálohu již nelze více snížit), tyto rovněž hradí pouze žalobkyně. Měsíčně tak musí hradit částku cca 9 000 Kč, přestože i s dětmi žije v nájemním bydlení v [obec], kam se v červnu 2019 odstěhovala za svou rodinou. Bez souhlasu žalovaného zároveň není schopna nemovitosti v SJM pronajmout. Od léta 2021, kdy se žalovaný z těchto nemovitostí odstěhoval, nejeví žalovaný o náklady s nimi souvisejícími zájem. Žalobkyně dále dodává, že žalovaný opustil nemovitosti v SJM ve stavu, který není k dalšímu pronajímání či prodeji způsobilý a částka, která bude muset být vynaložena k nápravě, se pohybuje okolo 70 000 Kč. Žalobkyně se opakovaně snažila na správě těchto nemovitostí s žalovaným dohodnout, vyzývala ho k jejich vyklizení a souhlasu s pronájmem, obojí však žalovaný odmítá, přestože svou bytovou potřebu uspokojuje zjevně jinde. Pokud jde o řešení situace týkající se předmětných nemovitostí a závazků k nim, žalovaný s žalobkyní více jak rok nekomunikuje. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že proti žalovanému bylo zahájeno exekuční řízení prodejem nemovitých věcí, a to nemovitostí v SJM.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil na den [datum] a [datum] jednání, ke kterým se žalovaný, ač byl řádně obeslán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně nad rámec svých písemných podání uvedla, že účastníci neměli nijak modifikováno SJM a že částka uvedená v evidenčním listu byla navýšena na 2 791 Kč, celkové měsíční náklady na byt tak dosahují již cca 11 000 Kč.

4. Provedeným dokazováním, a to z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že výše uvedené nemovitosti jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného a že k bytové jednotce je zapsáno zástavní právo smluvní a exekuční příkaz k prodeji nemovitosti.

5. Z rozsudku nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo manželství účastníků uzavřené dne [datum] rozvedeno. V odůvodnění tohoto rozsudku bylo dále uvedeno, že po odstěhování žalobkyně žalovaný mj. neplnil vyživovací povinnost k dětem a k řešení společných finančních a majetkových záležitostí přistupoval nezodpovědně.

6. Z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný v období od června [rok] do [datum] nehradil s výjimkou tam uvedených měsíců řádně a včas výživné pro své nezletilé děti, čímž se dopustil přečinu zanedbání povinné výživy. K nařízeným jednáním se žalovaný opakovaně nedostavoval.

7. Z kopie lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], z [datum] soud zjistil, že žalovaný byl po dobu 11 dnů hospitalizován na psychiatrickém oddělení a dále sledován ambulantně, kdy případ byl diagnosticky uzavřen jako porucha přizpůsobení v problematické životní situaci bez předchozího kontaktu s psychiatrií. Jako původní stresor byla označena nedořešená matrimoniální problematika. Dále ze zprávy plyne, že žalovaný hlásil posun své životní situace za pomoci neziskové organizace a že s ohledem na suicidální syndrom je nutná observace.

8. Z protokolu [název soudu] o jednání dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že k tomuto jednání se žalovaný nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně při svém výslechu uvedla, že předpokládá, že žalovaný bydlí v jejich bytě v [obec], byl opakovaně trestně stíhán pro neplacení výživného na jejich nezletilé děti. Žalobkyně i OSPOD zde zdůraznili, že žalovaný s nimi komunikuje málo či vůbec.

9. Z e-mailu žalobkyně žalovanému z [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o možnostech prodeje jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech v SJM s tím, že by zájem o byt měla, ale banky nemají dokumenty nezbytné pro převedení hypotéky. Dále zde navrhla žalovanému pronajmutí bytu, kdy by se z nájmu odečetly náklady na byt a hypotéku a zbylou částku by si rozdělili na půl. Rovněž navrhuje, ať pronájem zařídí žalovaný s tím, že s ním vyslovuje souhlas.

10. Z WhatsApp komunikace mezi žalobkyní a žalovaným z [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný opakovaně uvádí zájem prodat nemovitosti v SJM i auto s tím, že na hrazení hypotéky a výživného nemá peníze. Žalobkyně za účelem vyřešení situace pak opakovaně navrhla schůzky u advokátky za účelem vypořádání SJM a schůzku v bance. Žalovaný reagoval opětovně tím, že nemá peníze, nemůže proto do [obec] přijet. Rovněž ze zpráv plyne, že žalobkyně se dotazovala žalovaného na nedoplatky za služby spojené s bytem s dotazem, jak žalovaný situaci plánuje řešit. Dožadovala se rovněž informací o dalších platbách spojených s bytem a navrhovala do žalovaným požadovaného prodeje bytu tento pronajmout.

11. Z nepodepsané listiny – změna předpisů úhrad z [datum] a kopie evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu platný od [datum] soud zjistil, že výše plateb SVJ spojených s užíváním nemovitostí v SJM činí k [datum] částku 2 046 Kč.

12. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] od [datum], oznámení [anonymizováno] ze dne [datum] a [datum] a [datum], plyne, že žalobkyně od dubna 2022 do prosince 2022 hradila měsíční platby SVJ v plné výši, dne [datum] uhradila žalobkyně za pojištění za nemovitosti v SJM částku 3 582 Kč, dne [datum] částku 3 582 Kč a dne [datum] částku 3 790 Kč.

13. Z rekapitulace údajů pojistné smlouvy z [datum] a nabídky pojištění [číslo] soud zjistil, že nemovitosti v SJM jsou pojištěny a roční platba odpovídá žalobkyní doložené částce 3 790 Kč.

14. Z výpisu z účtu žalobkyně ohledně plateb za energie a vyúčtování za elektřinu od [právnická osoba] z [datum] plyne, že žalobkyně od března 2022 hradila předepsané zálohy na elektřinu, která k prosinci 2022 činila 1 160 Kč a že v únoru 2023 jí byl vrácen přeplatek 5 503 Kč.

15. Z oznámení [anonymizováno] z čísla účtu žalobkyně ohledně daně za nemovitosti za roky 2020 2022 soud zjistil, že tuto hradila žalobkyně za uvedené roky ve výši 510 Kč.

16. Z fotografií bytů a videonahrávek bytu soud zjistil, že byt je k datu jejich pořízení v neobyvatelném stavu, plný odpadků a osobních věcí (pravděpodobně) žalovaného. Schránka s příjmením žalobkyně a žalovaného je plná nevybrané pošty. Dle fotografií provedených k důkazu na jednání dne [datum] nedošlo od pořízení posledních fotek k žádné změně.

17. Z komunikace právní zástupkyně žalobkyně ohledně výzvy k nezatěžování SJM zaslané zástupkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a rovněž žalovanému soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby nadále nezatěžoval SJM dalšími závazky s tím, že s nimi žalobkyně vyslovuje nesouhlas.

18. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným na straně jedné a [právnická osoba] na straně druhé s tím, že celková výše úvěru činila 1 711 719 Kč.

19. Z výpisu z účtu [anonymizováno] žalobkyně za období do [datum] plyne, že žalovaný zasílal žalobkyni do [datum] měsíčně částku 3 500 Kč na splátku hypotéky, od tohoto data již částku 7 000 Kč hradí žalobkyně sama.

20. Ze sdělení Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že na základě šetření policie bylo zjištěno, že žalovaný se na adrese svého trvalého pobytu již přes rok nezdržuje a že zde má poštovní schránku se svým jménem plnou nevyzvednutých písemností.

21. Ze sdělení Probační a mediační služby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se na adrese svého trvalého pobytu dle svých slov vůbec nezdržuje a od tohoto bytu nemá ani klíče. V současnosti se zdržuje v Itálii, v Bolzanu.

22. Z úřední činnosti je pak soudu známo, že proti žalovanému je v současné době vedeno větší množství exekučních řízení, a to jak z důvodu nehrazeného výživného na jeho nezletilé děti, tak i pro další závazky.

23. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Z dalších provedených důkazů, které nejsou v tomto rozsudku zmíněny, soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti. Návrh žalobkyně na provedení důkazu videonahrávkou ze dne [datum] a výpisem z rejstříku exekucí žalovaného soud zamítl pro nadbytečnost, neboť veškeré pro věc podstatné skutečnosti měl již za dostatečně prokázané z důkazů uvedených výše.

24. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo rozsudkem nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], rozvedeno. Z manželství se účastníkům narodily celkem tři děti, které jsou dosud nezletilé a na jejichž výživném žalovaný dluží. Žalobkyně a žalovaný jsou bezpodílovými vlastníky nemovitostí v SJM, které jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů. Manželé za dobu trvání manželství či před jeho uzavřením neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí SJM. Žalobkyně ani žalovaný ve výše uvedených nemovitostech nežijí a uspokojí svou bytovou potřebu jinde. Na uvedené nemovitosti je sjednán hypoteční úvěr specifikovaný ve výroku II. rozhodnutí, na který do července 2021 žalovaný přispíval žalobkyni částkou 3 500 Kč měsíčně, od srpna 2021 ho hradí pouze žalobkyně. Ta hradí rovněž daň z nemovitých věcí ve výši 510 Kč ročně, pojištění nemovitosti ve výši 3 790 Kč ročně a poplatky SVJ spojené s bytem ve výši nejméně 2 046 Kč (žalobkyně tvrzenou výši 2 791 Kč v řízení neprokázala) i zálohy na elektřinu ve výši 1 160 Kč. Na těchto nákladech se žalovaný nijak nepodílí a na návrhy žalobkyně ohledně pronájmu nemovitostí v SJM nereaguje. I přes souhlas k pronájmu udělený žalobkyní rovněž nemovitosti v SJM nepronajal sám. Žalovaný k řešení finančních záležitostí týkajících se SJM přistupuje nezodpovědně, je proti němu vedeno větší množství exekučních řízení, na předvolání k soudu se opakovaně nedostavuje, a efektivní komunikace ohledně správy společného jmění manželů je mezi žalobkyní a žalovaným v podstatě znemožněna, když žalovaný se zdržuje v zahraničí a žalobkyni informace, které mají vliv na SJM nesděluje. Žalobkyně tak v současnosti hradí veškeré náklady spojené s nemovitostmi v SJM, a to za situace, kdy žalovaný žalobkyni dluží i na výživném pro jejich nezletilé děti a na návrhy žalobkyně k pronájmu těchto nemovitostí nereaguje.

25. Dle § 728 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

26. Dle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

27. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, toliko ve výroku II. oproti navrhovanému znění petitu doplnil„ nahrazujícího svým účelem a povahou tento původní závazek“.

28. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud určil, že je osobu oprávněnou spravovat SJM účastníků v rozsahu specifikovaném v žalobě. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvláštní typ žaloby založený § 728 o. z., soud nezkoumal, zda má žalobkyně na tomto určení naléhavý právní zájem dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud dále zkoumal, zda mezi účastníky ohledně správy nemovitostí v SJM a hypotečního úvěru nebyla uzavřena dohoda. Z provedeného dokazování i z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že taková dohoda uzavřena nebyla, ačkoliv o ni bylo ze strany žalobkyně usilováno.

29. Dále soud zkoumal, zda žalovaný jednal při správě v žalobě specifikovaných částí SJM v rozporu se zájmem žalobkyně, rodiny nebo rodinné domácnosti. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný se nijak nezajímá o hrazení hypotečního úvěru, ani o správu nemovitostí v SJM či náklady s nimi souvisejícími. Byt poté, co ho přestal užívat pro vlastní potřebu, zanechal v neutěšeném stavu nevhodném pro jeho užívání žalobkyní či třetími osobami a i přes opakované žádosti žalobkyně jí nedal souhlas s jeho pronájmem. Žalovaný neřeší své závazky v České republice, žije v zahraničí, nijak či nedostatečně s žalobkyní komunikuje ohledně správy SJM a veškeré náklady spojené s bytem, které dosahují měsíčně částky cca 11 000 Kč, je nucena hradit ze svých příjmů žalobkyně, přestože jí žalovaný dluží rovněž na výživném pro jejich nezletilé děti. Za této situace má soud za prokázané, že správa SJM žalovaným, resp. její absence, je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně. Žalovaný svým chováním ohrožuje uchování hodnot v SJM a s ohledem na jeho neochotu řešit finanční zajištění plateb souvisejících s nemovitostmi v SJM, jakož i záležitostí týkajících se hypotečního úvěru (jehož fixace dle sdělení žalobkyně končí v lednu 2024), nelze nadále tolerovat stav, kdy žalobkyně nemá oprávnění sama nemovitosti v SJM např. pronajmout či jednat s bankou o budoucích představách účastníků týkajících se hypotečního úvěru a jeho splátek. V uvedené situaci tak soud považoval za jediné možné řešení vyhovět žalobě žalobkyně, přičemž je spravedlivé, aby v situaci, kdy žalobkyně hradí veškeré náklady spojené s nemovitostmi v SJM a hypotečním úvěrem rovněž spravovala i případné nájemné či jiné výnosy z těchto nemovitostí. K tomu soud pro úplnost dodává, že výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku SJM do jeho vypořádání sice již netvoří součást společného jmění, když po zániku SJM nelze již toto rozšiřovat, nicméně právní režim těchto výnosů se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4280/2015).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta se skládá ze zaplaceného soudní poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to jako odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], účast na jednání dne [datum], podání vč. doplnění důkazů ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) ve výši 1 500 Kč za 1 úkon, celkem tedy 9 000 Kč. V souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 6 úkony právní služby ve výši 300 Kč za 1 úkon, celkem tedy 1 800 Kč. Odměna za vyjádření ze dne [datum] nebyla žalobkyni přiznána, když tímto podáním toliko oznámila, že proti žalovanému bylo zahájeno exekuční řízení, což soud nehodnotil jako úkon právní služby dle § 11 advokátního tarifu. Žalobkyni dále náleží náhrada cestovného za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět na jednání ve výši 5 786 Kč (t. j. 4 x 203 km, průměrná spotřeba vozidla 5,6 l/100km, sazba základní za 1 km jízdy dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. 5,20 Kč, výše průměrné ceny za litr nafty 34,40 Kč), a náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 2 400 Kč (24x započatá půl hodina), to vše navýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, celkem tedy 24 973 Kč.