19 C 88/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 972 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 11 972 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 236 Kč od 1. 7. 2022 do 16. 6. 2023 a z částky 5 236 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 5 236 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 13. 3. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 972 Kč z titulu dlužného nájemného. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 20. 8. 2000 nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne 31. 1. 2008 (dále jen „nájemní smlouva“), na základě které mu poskytla k užívání vymezenou část pozemku p. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , za účelem umístění zahrádky a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné ve výši 5 239 Kč ročně se splatností vždy 30. 6. daného roku. Žalovaný uhradil nájemné splatné dne 30. 6. 2022 až dne 16. 6. 2023. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč dle čl. VII. odst. 1 písm. c) nájemní smlouvy. Nájemné splatné dne 30. 6. 2023 a dne 30. 6. 2024 dosud neuhradil. Dlužnou částku ve výši 11 972 Kč s přísl. žalovaný žalobkyni neuhradil, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění.

2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č. j. EPR 70663/2025-5, ze dne 24. 3. 2025, proti němuž podal žalovaný dne 1. 4. 2025 ke zdejšímu soudu odpor, který odůvodnil mimo jiné tím, že nájemní smlouvu v roce 2021 po telefonické domluvě s úřednicí zrušil. Od té doby nebyl žalobkyní kontaktován, ani nebyl vyzván k placení nájemného. Byl tak v dobré víře, že domluva o skončení nájmu je platná. Dlužné nájemné tak neuznává. Navíc žalobkyně měla nájemní vztah po nezaplacení nájemného za rok 2023 ukončit, a nikoliv nechat dluh žalovaného narůstat.

3. Žalobkyně se k odůvodněnému odporu žalovaného vyjádřila podáním došlým zdejšímu soudu dne 7. 5. 2025, kdy mimo jiné uvedla, že neeviduje žádný záznam o komunikaci s žalovaným, z něhož by bylo možné dovodit ukončení nájemní smlouvy. Navíc při skončení nájmu se žalovaný v uzavřené nájemní smlouvě zavázal předmět nájmu vyklidit a předat jej pronajímateli. O tom měl být sepsán předávací protokol. Žádný takový protokol žalobkyně ve vztahu k předmětu nájmu nemá žalobkyně k dispozici. Žalobkyně je tak přesvědčena, že nájemní vztah dosud trvá. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní kontaktován upomínkami na úhradu nájemného, přesto jím nebylo uhrazeno na dlužném nájemném ničeho. Co se týče ukončení nájemní smlouvy pro neuhrazení nájemného, tak se jedná především o právo žalobkyně, kdy k takovému řešení žalobkyně přistupuje jako k poslední možnosti po neúspěšném vymáhání nájemného.

4. Soud nařídil na 3. 7. 2025 jednání, u něhož žalovaný zopakoval, že žalobkyně měla nájemní smlouvu poté, co nebylo ze strany žalovaného uhrazeno nájemné, zrušit. Současně byl soudem vyzván, nechť prokáže skutečnost, kdy došlo k ukončení nájemní smlouvy ze dne 16. 8. 2000.

5. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že nájemné splatné ke dni 30. 6. 2022 bylo žalovaným uhrazeno dne 16. 6. 2023. Nájemné splatné ke dni 30. 6. 2023 a ke dni 30. 6. 2024 uhrazeno žalovaným nebylo.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 16. 8. 2000 č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, , včetně dodatku č. l k této smlouvě ze dne 31. 1. 2008 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně přenechala žalovanému pozemek p. č. , hodnota, , o výměře 476 m2, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, k dočasnému užívání za účelem umístění zahrádky k rekreačním účelům, za což se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 2 380 Kč ročně vždy k 30. 6. kalendářního roku, za nějž se nájemné platí. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1. 8. 2000. V nájemní smlouvě se žalovaný současně zavázal při skončení nájmu předmět nájmu vyklidit a odevzdat jej žalobkyni v řádném stavu, o čemž bude sepsán předávací protokol. Pronajímatel i nájemce byli oprávněni nájemní smlouvu vypovědět i bez uvedení důvodu v jednoroční výpovědní lhůtě. Za nedodržení podmínek v nájemní smlouvě byl nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to konkrétně v případě prodlení se zaplacením nájemného více než 30 dnů po termínu splatnosti. Dodatkem č. 1 poté bylo s účinnosti od 1. 1. 2008 zvýšeno nájemné na částku 5 236 Kč ročně. Současně bylo doplněno, že pronajímatel je oprávněn vypovědět nájemní smlouvu v jednoměsíční výpovědní lhůtě, pokud nedojde do tří měsíců od termínu splatnosti nájemného k jeho zaplacení.

7. Z předžalobní upomínky na úhradu dlužného nájemného z 8. 6. 2023, včetně doručenky, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne 8. 6. 2023 k úhradě dlužného nájemného ve výši 5 236 Kč splatného dne 30. 6. 2022.

8. Z výzvy k úhradě dlužné smluvní pokuty a úroku z prodlení ze dne 22. 6. 2023, včetně doručenky bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne 22. 6. 2023 k úhradě dlužného nájemného ve výši 5 236 Kč splatného dne 30. 6. 2022, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a úroků z prodlení.

9. Z e-mailu ze dne 14. července 2023 bylo soudem zjištěno, že pracovníci žalobkyně byla po telefonickém hovoru s žalovaným tomuto dne 14. 7. 2023 zaslána výzva k úhradě dlužné smluvní pokuty a úroků z prodlení.

10. Z upomínky na úhradu dlužného nájemného z 18. 8. 2023, včetně doručenky bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne 18. 8. 2023 k úhradě dlužného nájemného ve výši 5 236 Kč splatného dne 30. 6. 2023.

11. Z e-mailu ze dne, Anonymizováno, 6. listopadu 2023 bylo soudem zjištěno, že pracovníci žalobkyně byl po telefonickém hovoru s žalovaným tomuto dne 6. 11. 2023 zaslán přehled pohledávek žalobkyně, a to nezaplacená smluvní pokuta, splatná dne 3. 7. 2023 a nezaplacené nájemné, splatné dne 30. 6. 202312. Z upomínky na úhradu dlužného nájemného z 19. 8. 2024, včetně dodejky bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne 19. 8. 2024 k úhradě dlužného nájemného ve výši 5 236 Kč splatného dne 30. 6. 2024.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 2. 2025, včetně doručenky do DS bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužného nájemného ve výši 11 972 Kč spolu s příslušenstvím.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 8. 2000 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem části pozemku p. č. , hodnota, , o výměře 476 m2, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, za účelem umístění zahrádky. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 5 236 Kč ročně vždy k 30. 6. příslušného roku. Pro účely prodlení s hrazením nájemného o více než 30 dnů po splatnosti byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Nájemné splatné ke dni 30. 6. 2022 bylo žalovaným uhrazeno dne 16. 6. 2023. Nájemné splatné ke dni 30. 6. 2023 a ke dni 30. 6. 2024 uhrazeno žalovaným nebylo. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužného nájemného, jím však ani přes zaslané výzvy k plnění nebylo uhrazeno na dlužném nájemném ničeho.

15. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Dle § 2217 odst. 1 o. z., se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

17. Po právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému k dočasnému užívání předmět nájmu (zahrádku za účelem rekreace), za což se žalovaný zavázal žalobkyni platit nájemné ve výši 5 236 Kč ročně vždy k 30. 6. příslušného roku (§ 2201 o. z.). V řízení bylo nesporné, že nájemné splatné ke dni 30. 6. 2022 bylo žalovaným uhrazeno až dne 16. 6. 2023. Nájemné splatné ke dni 30. 6. 2023 a ke dni 30. 6. 2024 uhrazeno žalovaným nebylo. Žalovaný však sporuje, že nájemní vztah plynoucí z uzavřené nájemní smlouvy v předmětném období trval. Uvedl, že na základě telefonické komunikace se zaměstnankyní žalobkyně v roce 2021 nájemní smlouvu zrušil. Navíc má za to, že neuhrazení nájemného za kalendářní rok 2023 mělo vést ke skončení nájemní smlouvy ze strany žalobkyně právě pro neplnění smluvních povinností ze strany žalovaného. Žalovaný v řízení však i přes výzvu soudu žádným způsobem neprokázal, že by nájemní smlouva byla platným způsobem ukončena. Jeho procesní obrana tak spočívala pouze v rovině tvrzení. Pokud jde o skutečnost, že žalobkyně měla ukončit pro neplacení nájemného žalovaným za rok 2023 nájemní smlouvu, tak takovou povinnost nájemní smlouva žalobkyni neukládá. Tato pouze stanoví oprávnění, tudíž možnost, vypovědět nájemní smlouvu pro neplacení nájemného ze strany nájemce do tří měsíců od termínu splatnosti. Jak žalobkyně v řízení uvedla, tak ta před skončením nájemního vztahu realizuje pokusy o vymožení nájemného, přičemž ke skončení nájemního vztahu přistupuje jako k poslední možnosti. Tento postup je přitom zcela v souladu s nájemní smlouvou. Tu tak žalobkyně nemusela po nezaplacení nájemného žalovaným za rok 2023 ihned vypovědět, jak tvrdí žalovaný. Nájemní vztah proto dosud stále trvá, přičemž žalovaný v rozporu s nájemní smlouvou neuhradil nájemné splatné dne 30. 6. 2023 a dne 30. 6. 2024. Dále v souladu s nájemní smlouvou byl žalovaný, jenž byl s úhradou nájemného v prodlení o více než 30 dnů po jeho splatnosti, povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každé takové prodlení, tj. za období 2022-2024 celkem ve výši 1 500 Kč. Dlužné nájemné ve výši 10 472 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč a s úrokem z prodlení ode dne, kdy se žalovaný ocitl s úhradou dlužného nájemného v prodlení podle § 1970 o. z., a jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., mu proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalobkyni uhradit.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále paušální náhrada nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., za každý z úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 7. 5. 2025) po 300 Kč, tj. celkem 1 700 Kč. Soud v daném případě přiznal žalobkyni pouze úhradu soudního poplatku a režijních paušálů s odkazem na judikaturu Ústavního soudu. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi vychází ze základní a dlouhodobě neměnné teze, že: „U statutárních měst (a jejich městských částí) lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým“ (např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09 nebo nález ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12). Tuto tezi nelze aplikovat mechanicky, je třeba přihlížet k složitosti dané věci a konkrétním okolnostem. V daném případě se však jednalo o věc po skutkové a právní stránce jednoduchou. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.