19 C 99/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného pro zaplacení částky 6 294 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 6 294 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 294 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že druhý žalovaný jako řidič způsobil dne 25.12.2019 dopravní nehoda, při níž vznikla škoda, a to vozidlem, jehož provozovatelem byl první žalovaný, který neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Škoda byla likvidována výplatou plnění z garančního fondu, přičemž anonymizováno následně pohledávku za žalovanými postoupila žalobkyni. Ani jeden ze žalovaných se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud učinil z listinných důkazů předložených žalobkyní o skutkovém stavu následující závěr: Dne datum způsobil žalovaný číslo vozidlem anonymizováno, registrační značka (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný číslo škodu ve výši 18 882 Kč (sestávající se z nákladů na opravu ve výši 14 356 Kč a nákladů na zapůjčení náhradního vozidla ve výši 4 526 Kč) na vozidle anonymizováno, registrační značka, jehož vlastníkem je jméno jméno, ulice a číslo, PSČ obec (dále jen„ poškozený“). Žalovaný číslo způsobil škodu tím, že nacouval do zaparkovaného vozidla poškozeného. Žalovaný číslo neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Poškozený uplatnil škodu ze svého havarijního pojištění sjednaného s právnická osoba, (dále jen„ anonymizována dvě slova“). Ta uhradila poškozenému pojistné plnění ve výši 14 356 Kč (náklady na opravu) a 4 526 Kč (půjčovné) a následně svůj nárok uplatnila u obec anonymizována dvě slova (dále i jen„ anonymizováno“). anonymizováno provedla šetření škodné události a následně uhradila ČP dne 25.2.2020 náhradu plnění poskytnutého poškozenému ve výši 14 356 Kč a dne 25.2.2020 náhradu plnění poskytnutého poškozenému ve výši 4 526 Kč. Přípisy k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne 20.3.2020 požadovala anonymizováno po žalovaných náhradu jedné třetiny toho, co za ně plnila, a stanovila lhůtu k plnění do 19.4.2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2020 uzavřenou mezi anonymizováno a žalobkyní došlo k převodu pohledávky anonymizováno vůči žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovaným oznámena dopisem ze dne 26.6.2020. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok podle podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Dle jeho § 3 odst. 2 měl žalovaný číslo povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. poskytla anonymizováno plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. Za vzniklou škodu odpovídali žalovaný číslo jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 o.z. a žalovaný číslo jako řidič vozidla podle § 2910 o.z., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Ve smyslu § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., vzniklo anonymizováno výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a) b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. anonymizováno plnila pojišťovně celkem 18 882 Kč, z čehož jedna třetina činí 6 294 Kč. Vůči pohledávce anonymizováno jsou solidárními dlužníky provozovatel vozidla, jehož provozem byla škoda způsobená; řidič je takovým solidárním dlužníkem, pokud za tuto škodu odpovídá. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla anonymizováno pohledávka za žalovanými jako solidárními dlužníky. anonymizováno následně pohledávku za žalovanými postoupila žalobkyni ve smyslu § 1879 o.z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 294 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.