20 C 195/2025
č. j. 20 C 195/2025-33
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 151
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem Mgr. Nikolou Daňkem ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 91 261 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 91 261 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 91 261 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2025 domáhá zaplacení 91 261 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je bytový dům č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . V tomto domě žalobce na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 8. 4. 2020 č. , č. účtu, pronajal žalované byt č. , hodnota, (dále jen „byt“). Žalovaná byla povinna platit řádně a včas nájemné a zálohy na služby spojené s nájmem bytu. Nájemní vztah tak skončil dne 30. 6. 2023. Žalobce se tak domáhá bezdůvodného obohacení za užívání bytu od srpna 2023 do května 2024 a vyúčtování služeb za rok 2023 ve výši 19 144 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce se práva na projednání výslovně vzdal a u žalované soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou č. , č. účtu, ze dne 8. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce a žalovaná se dohodli na nájmu bytu na dobu určitou 2 let s výší nájmu 65,12 Kč za 1 m2 započitatelné podlahové plochy bytu měsíčně a částky za vybavenost bytu zařizovacími předměty s možnost každoročního navýšení o inflaci k 1. červenci (čl. V. odst. 1 smlouvy) při celkové ploše bytu 50,67 m2 (čl. I. smlouvy) a povinnosti uhradit plnění poskytovaná s užíváním bytu (čl. V. odst. 2 až 9 smlouvy).
5. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 16. 3. 2023 soud zjistil, že původní smlouva o nájmu bytu byla prodloužena do 8. 4. 2024 a že žalobce podal výpověď nájemní smlouvy s tříměsíční výpovědní dobou.
6. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 7. 2023 soud zjistil, že nájemné činilo 74,74 Kč za 1 m2 a že měsíční platby žalované činily 7 682 Kč, z toho nájemné činilo 3 907 Kč a služby 3 775 Kč. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu v květnu 2024 vyplývá celková platba 7 185 Kč, z níž nájemné činí 3 424 Kč.
7. Z vyúčtování služeb za rok 2023 soud zjistil, že po odečtení měsíčních předpisů za služby činil nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 částku 19 144 Kč.
8. Z protokolu o převzetí bytu vyplývá, že žalovaná dne 29. 5. 2024 předala byt zpět žalobci zastoupenému správcovskou společností , Anonymizováno9. Z předžalobní výzvy advokáta žalobce ze dne 31. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 91 478 Kč s příslušenstvím. Z na tuto předžalobní výzvu navazující upomínky ze dne 25. 11. 2025 soud zjistil přesný rozpis dílčích dlužných částech, ze kterých vychází žalobní nárok. Žalobce rovněž doložil vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu na vrub žalované za rok 2023, ve kterém je evidován nedoplatek 19 144 Kč.
10. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Listinné důkazy stačily k získání dostatečných zjištění o skutkovém stavu. Listinné důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z těchto listin.
11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, podle něhož žalovaná pobývala v bytě vlastněném žalobcem i po doručení výpovědi z nájemní smlouvy s tříměsíční dobou, a to až do vystěhování soudním exekutorem dne 29. 5. 2024. Po tuto dobu rovněž užívala služby související s užíváním bytu. Měsíční platby žalované činily 7 682 Kč, z toho nájemné činilo 3 907 Kč a služby 3 775 Kč. Za užívání bytu v květnu 2024 činila celková platba 7 185 Kč, z níž nájemné činí 3 424 Kč. Po odečtení měsíčních předpisů za služby činil nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 částku 19 144 Kč. Žalovaná žalobci nic nezaplatila za užívání bytu od srpna 2023 do května 2024 a za nedoplatek za rok 2023.
12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
15. V poměrech projednávané věci žalovaná žalobci nic nezaplatila za užívání bytu od srpna 2023 do května 2024 a za nedoplatek služeb za rok 2023. Ačkoliv byla nájemní smlouva vypovězena s účinností k 30. 6. 2023, žalovaná byt dále užívala až do 29. 5. 2024. Žalobci tak za období od srpna 2023 do května 2024 náleží náhrada nájemného ve smyslu § 2295 o. z., která podle čl. V nájemní smlouvy ve spojení s evidenčními listy sestává z užívání bytu za 9 měsíců (srpen 2023 až duben 2024) ve 3 907 Kč měsíčně a z užívání bytu za květen 2024 ve výši 3 424 Kč. Na náhradu nájemného je tak žalovaná povinna zaplatit celkem 38 587 Kč. Jelikož žalovaná užívala byt bez jakékoliv právního důvodu, obohatila se též na službách spojených s nájmem bytu ve smyslu § 2991 o. z., a to ve výši, které odpovídá měsíčním předpisům služeb za období od srpna 2023 do května 2024, a to ve výši 37 736 Kč a nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2023 ve výši 19 144 Kč. Celková dlužná část za žalobou vymezené období je proto 95 467 Kč, nicméně žalobce v petitu požaduje zaplacení toliko 91 261 Kč. S ohledem na dispoziční zásadu tak soud nemůže přiznat žalobci víc práv, než kolik požaduje.
16. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, soud přiznal žalobci též úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na 11,5 % p. a. z částky 91 261 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení.
17. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), per analogiam (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025) ve výši 450 Kč za každý ze 2 úkonů, a to za podání žaloby a za předžalobní výzvu. Soud v tomto směru odkazuje na nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 1. 2019, sp. zn. IV. ÚS 1447/18, a ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, podle kterých je přiznání náhrady nákladů řízení za zastoupení advokátem v soudním řízení nutné posuzovat z hlediska jejich potřebnosti k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Soud má za to, že v tomto řízení zastoupení žalobce potřeba nebylo, neboť žalovaná nijak nebrojila proti zaplacení žalované částky, a proto žalobci nepřiznal náhradu nákladů za zastoupení advokátem, byť v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení na účet jeho zástupce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.