20 C 201/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Nikolou Daňkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 3 381 647,50 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni 1 687 647,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 1 687 647,50 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobkyni 1 694 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 1 694 000 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.IV. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.V. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2021 domáhá po žalovaných zaplacení 3 381 647,50 Kč s příslušenstvím z titulu odměny za její činnosti na základě smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitostí ze dne 29. 12. 2020 (dále též jen „zprostředkovatelská smlouva“), konkrétně pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 425 m²), jejíž součástí je stavba – bytový dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (který byl ve spoluvlastnictví žalovaných o velikosti podílu každého z nich 1/2), a pozemku parc. č. , hodnota, (zahrada o výměře 427 m²) v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (který byl ve výlučném vlastnictví žalované 1.) [dále též jen „nemovitosti“]. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že na základě zprostředkovatelský smlouvy a požadavku žalovaných zahájila ihned činnost směřující ke zprostředkování prodeje nemovitostí a vyhledala , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako zájemkyni o koupi nemovitostí, se kterou se podařilo dosáhnout dohody na žalovanými požadované kupní ceně nemovitostí ve výši 85 000 000 Kč. Již dne 8. 1. 2021 podepsala žalobkyně s , právnická osoba, . dohodu o složení rezervace, na základě které složila 1 000 000 Kč na účet žalobkyně. O vyhledání zájemkyně o koupi žalobkyně žalované informovala. Dne 11. 1. 2021 obdržela žalobkyně od žalovaných listinu označenou jako odstoupení od smlouvy o zprostředkování a poskytování služeb s uvedeným datem 7. 1. 2021 (dále též jen „odstoupení od smlouvy“). Žalobkyně však namítá, že odstoupení od smlouvy neodpovídá skutečné vůli žalovaných, neboť nepochybně nebyl podepsán žalovaným 2. Dne 8. 1. 2021 byl žalovaný 2. přítomen na prohlídce nemovitostí a jistě by žalobkyni i , právnická osoba, . oznámil, že odstoupil od smlouvy, a prohlídka by se vůbec nekonala. Dne 3. 2. 2021 podepsali žalovaní jako prodávající s , právnická osoba, jako kupujícími kupní smlouvu, ve které se dohodli o prodeji nemovitostí za 80 000 000 Kč. V důsledku této skutečnosti vzniklo žalobkyni právo na odměnu podle čl. III odst. 2 a IV odst. 2 a 7 zprostředkovatelské smlouvy ve výši 3,5 % kupní ceny nemovitostí. Vůči žalované 1. tak požaduje 1 687 647,50 Kč a vůči žalovanému 2. požaduje 1 694 000 Kč.

2. Žalovaní nárok žalobkyně na odměnu neuznali. Uvedli, že zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena mimo podnikatelské prostory žalobkyně, dopadá tak na ni povinnost sdělit žalovaným jako spotřebitelům písemně údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále též jen „o. z.“). Podle žalovaných je přitom důkazní břemeno o poskytnutí výše zmíněných informací na žalobkyni, která ve své žalobě nijak nedokládá, že tuto svoji povinnost splnila. Žalovaní přitom rozporují, že by jim bylo písemné poučení poskytnuto. Žalovaní uvádí, že obdrželi informaci o složení rezervačního poplatku e-mailem ze dne 11. 1. 2022, téhož dne bylo žalobkyni doručeno odstoupení od smlouvy o zprostředkování. Podle žalovaných by přitom musela žalobkyně splnit (zprostředkovat) podmínky zprostředkovatelské smlouvy v den předcházející odeslání oznámení o odstoupení od smlouvy, což se nestalo. Žalovaní se tak domnívají, že od zprostředkovatelské smlouvy odstoupili řádně a včas v souladu se zákonem, a to i v případě, že by soud přisvědčil tvrzení žalobkyně, že byli seznámeni s poučením pro spotřebitele. Žalovaní nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že byly do odstoupení od smlouvy splněny veškeré podmínky pro uplatnění nároku žalobkyně na odměnu, neboť zahájili-li žalovaní jednání o prodeji nemovitostí a uskutečnili jejich prodej na základě podpisu kupní smlouvy dne 3. 2. 2021, nemohl takovým jednáním žalovaných na straně žalobkyně vzniknout v žalobě tvrzený nárok dle čl. IV. odst. 7. zprostředkovatelské smlouvy, která již před zahájením jednání žalovaných s kupujícím zanikla na základě odstoupení od smlouvy dne 11. 1. 2021. Žalovaní rovněž uvedli, že složení kupní ceny ve výši 85 000 000 Kč ze strany , právnická osoba, . v takové rychlosti není standardní, přičemž přístup žalobkyně k žalovaným byl nelidský a nekorektní a složení této kupní ceny byl nátlakovým jednáním ze strany žalobkyně. Podle žalovaných tak žalobkyně fakticky vyvíjela nátlak na žalované, kteří s činností žalobkyně byli dlouhodobě nespokojeni, a proto se rozhodli využít svého práva k odstoupení od smlouvy. I kdyby žalovaná 1. neměla plnou moc, jednalo by se podle žalobců o nepřikázané jednatelství, neboť žalovaný 2. následně tvrdil, že odstoupení od smlouvy podepsal, nikdy netvrdil, že by ho podepsala žalovaná 1. bez jeho vědomí.

3. K pravosti listiny odstoupení od smlouvy žalovaní uvedli, že i kdyby zde byly nějaké formální nedostatky, tak podle žalovaných je jejich vůle z této listiny zcela zřejmá. Žalovaní sdělili, že vždy ve vztahu k nemovitostem jednali společně a ve shodě a realizovali vždy společné záměry. Je podle nich nemyslitelné, aby jeden ze žalovaných činil jakékoliv právní jednání ve vztahu k nemovitostem bez druhého žalovaného. Podle žalovaných je zřejmé, že měli zájem od smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitostí ze dne 29. 12. 2020 odstoupit „a oba žalovaní společně také odstoupením ze dne 7. 1. 2021 od uvedené smlouvy odstoupili“. Dále sdělili, že pokud by se soud neztotožnil s tímto postojem žalovaných, pak uvádějí, že žalovaná 1. byla plnou mocí ze dne 11. 3. 2019 ze strany žalovaného 2. zmocněna k zastupování žalovaného 2., právnická osoba, reakci na tvrzení žalovaných žalobkyně uvedla, že dlouhodobě spolupracovala s žalovanými a starala se o jejich nemovitosti a uzavření zprostředkovatelské smlouvy nebylo žádným náhlým či neuváženým krokem žalovaných a ve své podstatě ani neodpovídá smluvnímu jednání, při kterém má být spotřebitel chráněn § 1828 a násl. o. z. Žalobkyně nejméně 3x navrhovala a dohodla se žalovanými termín podpisu zprostředkovatelské smlouvy v kanceláři žalobkyně, vždy však byl tento termín zrušen ze zdravotních důvodů žalované 1. Po dohodě byla zprostředkovatelská smlouva podepsána v domě 1. žalované v , Anonymizováno, . Podle žalobkyně místo podpisu zprostředkovatelské smlouvy tedy nebylo zneužitím v neprospěch žalovaných, ale jen a pouze vstřícným gestem žalobce vůči žalovaným.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, a to:Žalobkyně a žalovaní dne 29. 12. 2020 podepsali zprostředkovatelskou smlouvu, v nemovitosti žalované 1., a to v , Anonymizováno, . Dne 11. 1. 2021 byla , právnická osoba, . složena rezervace ve výši 1 000 000 Kč. Dne 11. 1. 2021 byla žalobkyni doručena písemnost označená jako odstoupení od smlouvy. Dne 3. 2. 2021 žalovaní podepsali s , právnická osoba, kupní smlouvu o prodeji nemovitostí, a to ve výši 80 000 000 Kč (včetně nemovitostí jež nejsou předmětem tohoto sporu).

6. Sporná zůstala především skutková tvrzení, zda odstoupení od smlouvy obsahuje pravý podpis žalovaného 2. a zda při uzavírání zprostředkovatelská smlouva žalobkyně sdělila žalovaným písemně údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1 o. z.

7. Ze zprostředkovatelské smlouvy soud zjistil, že žalovaní v jejím čl. IV odst. 2 prohlásili a zavázali se, že po dobu platnosti této smlouvy neuzavřou na nemovitosti shodnou nebo obdobnou smlouvu či dohodu s jiným zprostředkovatelem nebo s realitní kanceláří, ani v době platnosti této smlouvy neuzavřou kupní nebo obdobnou smlouvu na nemovitosti bez vědomí a souhlasu žalobkyně. V čl. IV odst. 7 této smlouvy se žalobkyně a žalovaní dohodli na tom, že v případě, že se na žalované obrátí třetí osoba se žádostí o uzavření kupní smlouvy (realitní smlouvy), jsou žalovaní povinni tuto osobu odkázat na jednání s žalobkyní. Smluvní strany ujednaly, že i v tomto případě vzniká žalobkyni nárok na provizi sjednanou v článku III. odst. 2 této smlouvy. V čl. III odst. 2 této smlouvy se žalobkyně a žalovaní dohodli na tom, že výše odměny pro žalobkyni je sjednána ve výši 3,5 % z dosažené prodejní ceny nemovitostí + zákonná daň z přidané hodnoty dle platné úpravy ke dni fakturace.

8. Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že jsou zde nejprve identifikování žalovaní jako klienti a žalobkyně jako zprostředkovatel a dále je zde napsáno: „Zájemce tímto jednostranně odstupuje od smlouvy o zprostředkování a poskytování služeb ze dne 29. 12. 2020. Smlouva byla uzavřena mimo obchodní prostory zprostředkovatele a zájemce využívá sví právo odstoupit od této smlouvy ve lhůtě do 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V , Anonymizováno, dne 7. 1. 2021“. Podpis napravo je na první pohled podobný tomu, jak se podepsala žalovaná 1. na zprostředkovatelské smlouvě. Podpis nalevo je na první pohled odlišný, než jak se podepsali žalovaná 1. i žalovaný 2. na zprostředkovatelské smlouvě. Pod podpisy je napsáno „klienti“.

9. Ze smlouvy o koupi nemovitosti ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že se touto smlouvou žalovaní dohodli s , právnická osoba, na prodeji nemovitostí za 79 850 000 Kč, přičemž pozemek parc. č. , hodnota, , u kterého je evidován žalovaný 1. jako výlučný vlastník, za 850 000 Kč a pozemek parc. č. , hodnota, , u kterého jsou evidování žalovaní jako spolumajitelé (každý má podíl o velikosti ½), za 79 000 000 Kč.

10. Ze zálohové faktury č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně žalované 1. vystavila dne 29. 3. 2021 fakturu na zaplacení 1 687 647, 50 Kč se splatností dne 8. 4. 2021.

11. Ze zálohové faktury č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému 2. vystavila dne 29. 3. 2021 fakturu na zaplacení 1 694 000 Kč se splatností dne 8. 4. 2021.

12. Z předžalobní výzvy od zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2021 adresované žalované 1. soud zjistil, že žalobkyně žalovanou 1. vyzvala k zaplacení 1 687 647,50 Kč.

13. Z předžalobní výzvy od zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2021 adresované žalovanému 2. soud zjistil, že žalobkyně žalovaného 2. vyzvala k zaplacení 1 694 000 Kč.

14. Ze znaleckého posudku ze dne 26. 11. 2024, č. , č. účtu, , a výpovědi znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že podpis nalevo na odstoupení od smlouvy není pravý podpis žalovaného 2., je to padělek smyšleného charakteru.

15. Z plné moci ze dne 11. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaný 2. zmocnil žalovanou 1. k zastupování ve všech záležitostech.

16. Z dalších provedených důkazů (včetně audionahrávek) soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Soud pro nadbytečnost neprovedl výslech žalovaných, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, , neboť měl soud všechny skutečnosti, které měly jejich výslechy prokázat, již za prokázané (okolnosti ohledně prodeje nemovitostí kupující , právnická osoba, ) nebo nerozhodné pro posouzení věci (okolnosti ohledně poučovací povinnosti ze strany žalobkyně a nátlakového jednání po uzavření zprostředkovatelské smlouvy). Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastnici řízení. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z výše uvedených listinných důkazů (vyjma pravosti podpisu u odstoupení od smlouvy) a znaleckého posudku, jakož i vyplývajících ze znalecké výpovědi.

17. Na základě shodných tvrzení účastníků a výše uvedených důkazů a po jejich zhodnocení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Žalobkyně a žalovaní dne 29. 12. 2020 podepsali zprostředkovatelskou smlouvu v nemovitosti žalované 1. Účastníci si v ní ujednali, že i v případě, že se na žalované obrátí třetí osoba se žádostí o uzavření kupní smlouvy, jsou žalovaní povinni tuto osobu odkázat na jednání s žalobkyní. V tomto případě vzniká žalobkyni nárok na provizi sjednanou v článku III. odst. 2 této smlouvy. V čl. III odst. 2 této smlouvy se žalobkyně a žalovaní dohodli na tom, že výše odměny pro žalobkyni je sjednána ve výši 3,5 % z dosažené prodejní ceny nemovitostí + zákonná daň z přidané hodnoty dle platné úpravy ke dni fakturace. Dne 11. 1. 2021 byla , právnická osoba, . složena rezervace ve výši 1 000 000 Kč a zároveň bylo žalobkyni doručeno odstoupení od smlouvy, které nepodepsal žalovaný 2, jelikož byl jeho podpis zfalšovaný, ale pouze žalovaná 1. Žalovaný 2. zmocnil rovněž žalovanou 1. k zastupování ve všech záležitostech v plné moci ze dne 11. 3. 2019. Dne 3. 2. 2021 žalovaní podepsali s , právnická osoba, kupní smlouvu o prodeji nemovitostí, a to ve výši 79 850 000 Kč, přičemž pozemek parc. č. , hodnota, , u kterého je evidován žalovaná 1. jako výlučný vlastník, za 850 000 Kč a pozemek parc. č. , hodnota, , u kterého jsou evidování žalovaní jako spolumajitelé (každý má podíl o velikosti ½), za 79 000 000 Kč. Žalobkyně žalovaným vystavila dne 29. 3. 2021 fakturu na zaplacení 3 381 647,50 Kč se splatností dne 8. 4. 2021.

19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (odstavec 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odstavec 2).

20. Podle § 436 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

21. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

22. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

23. Podle § 1828 o. z. sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli písemně údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil.

24. Podle § 1829 o. z. spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o a) kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží, b) smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží, nebo c) smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne převzetí první dodávky zboží (odstavec 1). Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení podle odstavce 1. Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel (odstavec 2).

25. Podle § 1837 o. z. spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy a) o poskytování služeb, jestliže byly splněny s jeho předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.

26. Podle § 3009 o. z. ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Zda byla záležitost provedena k užitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům.

27. V poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru, podle něhož je odstoupení od smlouvy zdánlivé právní jednání, neboť na něm byl podpis žalovaného 2. zfalšován a nebyla zde tak jeho vůle od zprostředkovatelské smlouvy odstoupit. V takovém případě soud k odstoupení od smlouvy nepřihlížel. Soud má za to, že žalovaný 2. tudíž nemohl ani takové zdánlivé právní jednání dodatečně schválit, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Byli to přitom žalovaní, kteří od počátku tvrdili, že žalovaný 2. odstoupení od smlouvy podepsal, a museli tak vědět, že to není pravda. V opačném případě by ad absurdum každý mohl své podpisy na listinách záměrně falšovat a podle toho, jaké by to pro něj mělo účinky, by buď podpis na listině mohl úspěšně sporovat, či naopak, pokud by byl účinek podpisu pro něj příznivý, toto právní jednání dodatečně schválit.

28. I z komentářové literatury se podává, že „v ustanoveních § 551 a § 553 jsou pod rubrikou „Zdánlivé právní jednání“ výslovně uvedeny případy, kdy nedostatek čili závada v náležitostech právního jednání má za následek, že právní jednání není, tj. že je jen zdánlivé. Korektně řečeno, jde o to, že prohlášení (neboli projev) vůle, které představuje samu podstatu právního jednání (srov. § 547 a komentář k němu), nesplňuje výslovně stanovené náležitosti, a proto nemůže jít a nejde o právní jednání (srov. § 869 ABGB). Jedná se o vady, které nelze napravit jiným způsobem než právním jednáním, které takovými vadami stiženo nebude“ (viz ZUKLÍNOVÁ, M., § 551. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654). Wolters Kluwer. ISSN 2336-517X).

29. Na tom, že je odstoupení od smlouvy zdánlivé právní jednání, nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaný 2. udělil plnou moc žalované 1. neboť podle § 436 věty druhé o. z. není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. Předložili-li žalovaní plnou moc až v průběhu tohoto jednání, a to pouze pro případ, že by se soud neztotožnil s jejich postojem, podle něhož žalovaní odstoupili od zprostředkovatelské smlouvy společně, není zřejmé, že by žalovaná 1. jednala za žalovaného 2., a proto se uplatní nevyvratitelná podmínka, že jednala toliko vlastním jménem. Soud přitom dodává, že k účinnému odstoupení od smlouvy bylo zapotřebí projevu vůle obou žalovaných, neboť byli oba na stejné straně zprostředkovatelské smlouvy. Pro úplnost soud uvádí, že nemohl učinit výklad právního jednání podle § 555 a násl. o. z., když mu ani není jasné, kdo za žalovaného 2. jednal (podepsal odstoupení od smlouvy). Nicméně je běžné, že pokud je na listině označeno více osob, nepřejí si tyto osoby být smlouvou vázáni, dokud nepodepíší listinu všechny označené osoby.

30. Jelikož tak žalovaní nikdy od zprostředkovatelské smlouvy neodstoupili, bylo nadbytečné zabývat se tím, zda žalobkyně splnila poučovací povinnost, neboť nesplnění této povinnosti by mělo za následek pouze to, že by žalovaní mohli od zprostředkovatelské smlouvy, jež byla uzavřena mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů, což se stejně v této věci nestalo. Nebylo rozhodné ani to, zda žalobkyně po uzavření spotřebitelské smlouvy jednala nátlakově, a z tohoto důvodu chtěli žalovaní od smlouvy odstoupit, neboť žalovaní mohli ve lhůtě jednoho roku a čtrnácti dnů (v případě, že by nebyla prokázána poučovací povinnost) odstoupit i bez udání jakékoliv důvodu, nicméně, jak uvedeno výše, od smlouvy neodstoupili.

31. Argumentaci žalovaných, že by se mohlo jednat o nepřikázané jednatelství přitom soud považuje za nepřiléhavou, neboť, jak uvedeno výše, k žádnému „jednání“ nedošlo, navíc úprava o nepřikázaném jednatelství uvedená v občanském zákoníku se nevztahuje na platnost právního jednání, nýbrž na vztah toho, kdo se ujme záležitosti ve prospěch jiné osoby a této osoby.

32. Jelikož tak je zprostředkovatelská smlouva stále platná a žalovaní porušili povinnost dohodnutou v jejím čl. IV odst. 2 a 7, vzniklo žalobkyni právo na odměnu podle čl. III odst. 2 této smlouvy ve výši 3,5 % z dosažené prodejní ceny nemovitostí (39 850 000 Kč u žalované 1. a 40 000 000 u žalovaného 2.), navýšenou o zákonnou daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Ve výroku III., IV. a V. soud rozhodl, že o náhradě nákladů žalobkyně a státu bude rozhodnuto v samostatném usnesení, neboť v době vyhlášení rozsudku soudu nebyla známa výše nákladů státu a spotřebované zálohy za znaleckou výpověď.