20 C 29/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 31 810,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 810,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 810,75 Kč ve výši 9 % p. a. od 26. 10. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 36 943,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 11. 2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 31 810,75 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je společenstvím vlastníků bytových jednotek nacházejících se v bytovém domě [adresa] [anonymizováno] [část obce] na adrese [adresa] (dále jen„ dům“). Žalovaná je vlastnicí bytu [číslo] nacházejícím se v uvedeném domě. Podle Prohlášení vlastníka je součástí uvedeného bytu sklep o výměře 7,30 m2 v 1. PP uvedeného domu (dále jen„ sklep“). V uvedeném domě vyvstala nutnost oprav v podzemních podlažích, neboť došlo k ohrožení statiky domu v důsledku poškození stropních trámů nacházejících se v podzemních podlažích. Předmětné opravy vyžadovaly zpřístupnění sklepa z důvodu provedení potřebné sanace nosníků. Žalovaná byla opakovaně v roce 2016 vyzývána k zpřístupnění sklepa emailem i písemně s dodejkou, kdy však do provedení sanačních prací sklep nezpřístupnila. Uvedené práce byly nakonec s ohledem na platnost stavebního povolení a objednanou odbornou firmu provedeny v lednu až únoru 2017 bez jejich provedení ve sklepě žalované. V dubnu 2017 proběhla kolaudace, která byla udělena jako podmínečná s ohledem na nutnost dodatečného provedení prací ve sklepě žalované. Žalobce se proto domáhal žalobou ze dne 13. 6. 2017 vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 140/2017 uložení povinnosti ke zpřístupnění sklepa jako nezbytné podmínky dokončení sanačních prací. Na základě podané žaloby umožnila žalovaná dne 23. 11. 2017 přístup statika a následně v termínu 6. 2. 2018 - 9. 2. 2018 přístup stavební firmy za účelem provedení sanačních prací ve sklepě. V důsledku opožděného zpřístupnění uzamčeného sklepa došlo na straně žalobce ke vzniku dodatečných výdajů způsobených postupem žalované. Tyto výdaje jsou představovány následujícími položkami: a) dodatečný statický posudek stropu ve sklepě ve výši 2 600 Kč; b) opětovná činnost stavebně technického dozoru ve výši 10 000 Kč; c) opětovné zařízení staveniště ve výši 3 737,50 Kč; d) opětovná doprava materiálu a zařízení ve výši 3 887 Kč; e) opětovná výroba bednění z hoblovaných prken přesných ve výši 7 561,25 Kč; f) dodatečné náklady za odvoz odpadu ve výši 4 025 Kč, tj. celkem 31 810,75 Kč, kdy tyto výdaje by nevznikly v případě, pokud by došlo ke zpřístupnění sklepa v původním termínu provádění prací v ostatních částech domu. S ohledem na zavinění žalobkyně za uvedené výdaje je ze strany žalobce požadováno jejich uhrazení osobou žalované. Žalovaná byla výzvou právního zástupce žalobce ze dne 26. 9. 2018 vyzvána k úhradě částky 31 810,75 Kč za uvedené vícenáklady zaviněné jejím přístupem k prováděným sanačním pracím. Žalovaná uvedenou částku neuhradila a svým přípisem úhradu odmítla.

2. Žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobcem zcela neuznává. Sklep nezpřístupnila opožděně, nýbrž řádně a včas na základě výzev žalobce ze dne 25. 1. 2018 a 30. 1. 2018, které jí byly doručeny až po podání žaloby ve věci sp. zn. 13 C 140/2017. Veškeré předchozí výzvy ke zpřístupnění sklepa byly neurčité a žalované neumožňovaly potřebnou přípravu na umožnění vstupu do jejího sklepa. Výzvy neobsahovaly údaje o tom, jaké konkrétní práce budou ve sklepě prováděny, časový rozsah a termín prací. Žalovaná nebyla seznámena s projektem prací. Žalovaná vyžadovala konkrétní časový rozsah a dny, po které budou prováděny práce ve sklepě, aby tomu přizpůsobila svůj harmonogram. Na základě řádné výzvy žalovaná sklep zpřístupnila. Práce dokonce netrvaly po celou dobu tvrzeného časového fondu 5 dnů vždy od 8:00 hod. do 18:00 hod., nýbrž dobu kratší, tudíž původně ve výzvách uváděné 2 – 3 týdny byly zcela nesmyslné. Pokud jde o vícenáklady, žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi jejich vznikem a jednáním žalované, když jejich primární příčinou byly chybné výzvy žalobce. Vícenáklady by vznikly ať už v původním termínu, tak v termínu, kdy byly skutečně realizovány. Vícenáklad a) dodatečný statický posudek stropu ve sklepě ve výši 2 600 Kč – žalovaná si žádný statický posudek neobjednala, dohodli se pouze na prohlídce sklepa za účasti zhotovitele, pokud si žalobce přizval statika, rozhodl se tak sám; stav sklepa by bylo potřeba zjistit i v původním termínu a hradit by ho měl žalobce v rámci celkových nákladů; b) opětovná činnost stavebně technického dozoru ve výši 10 000 Kč – dozor by musel být realizován i v původním termínu leden/únor 2017, žalobce ho rozhodně neplatil dvakrát, faktura není dostatečným důkaz výše částky, dozor byl fakticky prováděn zcela minimálně; c) opětovné zařízení staveniště ve výši 3 737,50 Kč – nebylo zřizováno žádné staveniště, dělníci pouze složili materiál ve společných sklepních prostorách, nářadí ukládali v uzamykatelném sklepě, staveniště by pak nebylo zřizováno dvakrát, když v původním termínu práce nebyly realizovány; d) opětovná doprava materiálu a zařízení ve výši 3 887 Kč; e) opětovná výroba bednění z hoblovaných prken přesných ve výši 7 561,25 Kč; f) dodatečné náklady za odvoz odpadu ve výši 4 025 Kč – tyto činnosti by musely být prováděny i v případě práce v původním termínu, kdy nebyly realizovány, žalobce tak tuto částku neuhradil dvakrát. Vícenáklady by bylo třeba vynaložit, i kdyby byly práce prováděny v původním termínu 3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná byla v období 12. 12. 2012 – 7. 10. 2015 předsedkyní výboru žalobce a účastnila se schůzí, na kterých bylo rozhodováno o rozsahu předmětných prací na domě.

5. Z kopie rozpisu výměr soud zjistil, že staveniště zahrnuje zřízení staveniště, dopravu dělníků, dopravu materiálu, zařízení, opětovnou výrobu bednění z hoblovaných prken, odvoz odpadu a naložení odpadu, uložení na skládku, skládkovné ve výši 18 410 Kč; zhlaví a nosíky ve výši 40 480 Kč; zateplení stropů ve výši 11 790,75 Kč.

6. Z kopie faktury [číslo] vystavené [právnická osoba] – [právnická osoba], soud zjistil, že tato žalobci vyfakturovala částku ve výši 81 283 Kč za stavební úpravy na domě.

7. Z kopie faktury [číslo] vystavené [jméno] [příjmení], soud zjistil, že tento vyfakturoval žalobci částku ve výši 10 000 Kč za činnost [anonymizováno], konzultaci a dopravu na akci – stavební úpravy ve sklepě.

8. Z kopie faktury [číslo] vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že tato vyfakturovala žalobci částku ve výši 2 600 Kč za prohlídku dříve nepřístupných prostor sklepa a vypracování statického posudku.

9. Z kopie kolaudačního souhlasu ze dne 15. 5. 2017, založeného ve spise sp. zn. 13 C 140/2017, soud zjistil, že tento byl udělen pouze pro I. etapu stavebních prací, jelikož nebyl zpřístupněn sklep žalované a zde nebyly provedeny opravy a práce.

10. Z kopie zápisu z jednání žalobce dne 7. 10. 2015, soud zjistil, že předmětem jednání bylo mimo jiné sanace vlhkosti v objektech, oprava a zprovoznění sklepních prostor, tj. předmětných prací se závěrem k přistoupení mimo jiné k pracím ve sklepních prostorách v zápise specifikovaných; žalovaná byla přítomna tomuto jednání a schválila zápis o tomto jednání.

11. Z kopie zápisu z jednání žalobce dne 19. 5. 2016 soud zjistil, že byl řešen aktuální stav oprav sklepních prostor, žalovaná byla jednání přítomna.

12. Z kopie zápisu z jednání žalobce dne 3. 5. 2017, založené ve spisu sp. zn. 13 C 140/2017, soud zjistil, že byly řešeny práce ve sklepních prostorách a udělený částečný kolaudační souhlas s výjimkou sklepu žalované, která ho k pracím odmítla zpřístupnit, žalovaná byla jednání přítomna.

13. Z kopie výzvy ze dne 13. 1. 2017 adresované žalované soud zjistil, že žalovaná byla žalobcem vyzvána ke zpřístupnění sklepa k provedením prací schválených na jednání dne 7. 10. 2015 s tím, že přístup pro pracovníky je potřeba 12 – 14 týdnů. Byla vyzvána ke zpřístupnění ve lhůtě 14 dnů a k předání klíče místopředsedkyni žalobce s tím, že pokud tak neučiní, bude sklep otevřen odbornou firmou na její náklady.

14. Z kopie e-mailové komunikace mezi žalobce a žalovanou ze dne 15. 12. 2016 a 27. 1.2017 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení a zpřístupnění sklepa (nechat ho odemčený) k datu 3. 1. 2017 za účelem předmětných prací; následně do 3. 2. 2017 s tím, aby klíče předala místopředsedkyni žalobce a pokud tak neučiní, bude sklep otevřen a vyklizen odbornou firmou.

15. Z kopie e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou ze dne 14. 2. 2017, 17. 2. 2017, 20. 2. 2017, 21. 2. 2017, 23. 2. 2017 a 24. 2. 2017 soud zjistil, že žalobce zaslal žalované stanovisko stavební firmy ohledně rozsahu prací ve sklepních prostorách a s ohledem na postupující práce ji vyzval ke zpřístupnění sklepa s tím, že v detailech se musí obrátit na stavební firmu. Žalovaná nabídla termín zpřístupnění sklepa ve dvou dnech po dobu 6 hodin s tím, že práce budou prováděny za její přítomnosti, ohledně provedení ostatních prací nesouhlasí. Jelikož v navrženém termínu nebylo možné provést podle stanoviska stavební firmy zaslaného žalované předmětné práce, nepovažoval žalobce sdělení žalované za umožnění předmětných oprav. Žalovaná požadovala konkrétní rozpis prací na dny a hodiny, aby upravila harmonogram. Žalobce na to reagoval sdělením, aby si tyto informace žalovaná doplnila se stavbyvedoucím, jelikož její požadavky může zrealizovat a zodpovědět jen on, což žalovaná striktně odmítla.

16. Z kopie výzvy ze dne 10. 10. 2017 adresované žalované soud zjistil, že ji žalobce vyzval na základě výzvy soudu k mimosoudnímu vyřešení věci (13 C 140/2017) ke zpřístupnění sklepa za účelem prací podle stavebního povolení s tím, že žádá o sdělení souhlasu do 7 dnů z důvodu zajištění stavební firmy a o sdělení, zdali sklep vyklidí na základě svých možností nebo tak má učinit žalobce, věci je možné uložit v 1. PP.

17. Z kopie e-mailové komunikace mezi zástupci žalobce a žalované ze dne 24. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaná je připravena jednat o zpřístupnění sklepa, ale nesouhlasí s termínem 6 – 22. 12. 2017 v rozsahu 17 dnů, když ze stanoviska stavební firmy vyplývá, že práce mají trvat 5 dnů. Následně byl domlouván termín prohlídky sklepa.

18. Z kopie výzvy k úhradě vícenákladů ze dne 26. 9. 2018 vč. dodejky soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím zástupce žalovanou k úhradě vícenákladů vzniklých s pracemi ve sklepě ve výši 31 810,75 Kč, a to do 10 dnů od doručení, jinak se bude práva domáhat soudní cestou s upozorněním, že se jedná o předžalobní výzvu.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl stavebně technický dozor při stavebních prací prováděných v domě, tj. v původním termínu, kdy nebyl zpřístupněn sklep. Za práce vystavoval faktury každý měsíc, jelikož byla práce nasmlouvaná na několik měsíců. Práce na domě trvaly 3,5 měsíce. Následně byl přítomen jako stavebně technický dozor při pracích ve sklepě žalované. Dozor vykonával na základě projektové dokumentace a statického posudku. Na místo práce chodil zhruba 2x denně a následně podle požadavků stavby. S cestou mu to zabralo zhruba 4 hodiny. Kontroloval činnost stavební firmy, aby korespondovala s projektovou dokumentací a statickým posudkem. Bylo potřeba opětovně zavést materiál a pracovní pomůcky, stroje (nářadí, vrtačka, míchačka). Pokud by byly práce ve sklepě prováděny v původním termíny, časový rozsah by se o to prodloužil. Fakturu [číslo] vystavil za vícepráce ve sklepě a žalobce mu dané uhradil. Jediná práce, která ve sklepě nebyla prováděna, bylo zateplení. Na práce ve sklepě byla odměna sjednána dohodou, na práce v původním termínu paušálně. V původním termínu byla odměna za dozor na celé stavbě, ze které byly vyňaty práce ve sklepě. Pokud by ve sklepě byly prováděny, i dozor by trval déle. Svědek fakturoval skutečný čas dozoru.

20. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vyhotovila statický posudek za účelem prací na domě v původním termínu, vyjma sklepu žalované. Proto bylo potřeba vyhotovit dodatečný statický posudek ohledně prací ve sklepě. Pokud by byl posudek vyhotoven v původním termínu včetně prostor sklepa, byla by cena za jeho vyhotovení nepatrně vyšší, vyúčtování by bylo jiné. Při prohlídce sklepa bylo zjištěno, že strop ve sklepě je v havarijním stavu a vypracovala posudek na opravu stropní konstrukce. Na sklepní prostory byl posudek vyhotoven v roce 2013, konkrétně na sklep žalované v roce 2017. Statický posudek byl nutný, a to i kdyby byl sklep zpřístupněn v původním termínu, tak následně. Na zpřístupnění sklepa se čekalo 3 roky.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jeho společnost prováděla stavební práce na domě v původním termínu, kdy byl z prací vyňat sklep žalované, kde byly práce učiněny dodatečně, po skončení prací ve zbylých částech domu. Tato skutečnost znamenala, že vznikly další náklady nad rámec původních. Práce probíhají chronologicky s ohledem na technické postupy, jsou potřeba technologické pauzy. Při pracích většího rozsahu nejsou prostoje. Práce v původním termínu byly ukončeny, tudíž musely být prostory vyklizeny, uklizeny a předány k užívání majitelům. Za 2 – 3 měsíce byli vyzváni k dokončení prací ve sklepě žalované, jelikož již umožní vstup. Musel být dokoupen nový materiál, když původní byl zlikvidován, včetně bednění a vznikly i náklady na pracovníky. Původní materiál musel být zlikvidován, jelikož otevřené pytle např. s reprofilační maltou ztrácí vlastnosti a nebyla informace o tom, že bude pokračováno s pracemi. Zřízení staveniště znamená, že musí být navezen materiál, je potřeba postarat se o věci. Práce ve sklepě pak trvaly 5 – 7 dnů a následně muselo být vše opět vyklizeno a uklizeno. Byly vyúčtovány náklady, které vznikly nad rámec prací v původním termínu.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pomáhal žalobkyni s vyklizením sklepa. Byl přítomen pracím ve sklepě, chodíval se na to dívat. Žalovaná byla přítomna po celou dobu prací. Stavebně technický dozor tam byl ráno, dlouho tam nevydržel. Byli tam dva pracovníci.

23. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že stavební dozor byl v době prací ve sklepě přítomen zhruba 3x ve 4 dnech, a to pár minut, což ví, protože byla pracím přítomna celou dobu. Opětovné bednění je také neoprávněné, protože do sklepa muselo být děláno na míru, a to by muselo být jak v původním tak následném termínu. Nebylo zařízeno staveniště, to se dělá u větších staveb. Tady pouze pracovníci složili materiál ve společných prostorech a nářadí ve sklepě. Nelze akceptovat, aby nechala sklep otevřený bez vědění, co přesně a kdy se tam bude dít, když je to jejím vlastnictvím. Uvedla návrh termínu a byla odkázána na stavbyvedoucího, což nemohla akceptovat, s ní měl jednat žalobce nikoliv stavební firma. Veškeré výzvy ke zpřístupnění byly neurčité ohledně prováděných prací a termínu. Na jednání žalované byla projednávána rekonstrukce sklepa.

24. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

25. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

26. Žalobce je společenství vlastníků jednotek nacházející se v domě, kde vlastní žalovaná byt včetně sklepa. V období 12. 12. 2012 – 7. 10. 2015 byla žalovaná předsedkyní výboru žalobce a účastnila se jeho jednání, včetně jednání, která proběhla v době, kdy již předsedkyní nebyla, a byly na nich projednávány stavební úpravy domu z důvodu ohrožení statiky domu mimo jiné ve sklepních prostorách domu. Žalovaná odmítla zpřístupnit sklep k provedení stavebních prací v původním termínu. Sklep zpřístupnila až na základě výzev ze dne 25. 1. 2018 a 30. 1. 2018. Jelikož musely být stavební práce provedeny mimo původní termín, požaduje žalobce úhradu vzniklých nákladů po žalované. Žalovaná žalobci do dnešního dne ničeho neuhradila.

27. Podle § 1183 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.

28. V řízení bylo prokázáno, že v domě bylo potřeba stavebních prací, které byly odsouhlaseny členy žalobce na jednání. Tyto práce odsouhlasila rovněž žalovaná. Žalobce zasílal žalované výzvy k vyklizení a zpřístupnění sklepa, která však z několika důvodů tak neučinila, a proto stavební práce v původním termínu byly uskutečněny vyjma prostoru sklepu žalované. Žalovaná sklep zpřístupnila po výzvách ze dne 25. a 30. 1. 2018, o kterých uvedla, že až tyto měly náležitosti řádné výzvy. Stavební práce v prostoru sklepa žalované tak byly uskutečněny až následně. Žalobce má za to, že tímto jednáním vznikly vícenáklady, které požaduje po žalované uhradit. Ta s tím však nesouhlasí, když má za to, že takové náklady by vznikly, i kdyby sklep zpřístupnila v původním termínu.

29. Z právního hlediska § 1183 o. z. reaguje na poměrně časté případy, kdy vlastníci bytů a jejich částí nejsou ochotni spolupracovat ani při řádně schválených změnách v domě, a tak maří provádění legálních stavebních úprav. O takových pracích musí být řádně rozhodnuto v rámci společenství, případně spoluvlastníky (srov. viz komentář § 1183 o. z., dostupný na www.beck-online.cz). V takovém případě pak má vlastník jednotky, bytu a jeho částí, a) obecně povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, které by bránilo osobě odpovědné za správu domu řádně tuto správu společných částí vykonávat, jmenovitě pokud jde o údržbu, opravy, ale také v případě, že půjde o přestavbu nebo jinou stavební změnu společných částí domu (popřípadě také pozemku); b) povinnost umožnit při uvedených opravách, údržbě či stavebních změnách společných částí na předchozí výzvu osoby odpovědné za správu domu přístup do bytu či jeho částí, jestliže je nezbytné některé z těchto prací zde provést anebo jde o opravy společné části ve výlučném užívání konkrétního vlastníka jednotky (např. balkon přístupný z bytu apod.). Z povahy věci je zřejmé, že přístup má být umožněn nejen správci či zástupci společenství vlastníků jednotek, nýbrž také těm pracovníkům, kteří budou příslušné stavební práce nebo jiné činnosti v tomto ustanovení předpokládané vykonávat (srov. viz komentář § 1183 o. z., dostupní v Aspi). Soud po provedeném dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaná svým jednání, kdy neposkytla potřebnou součinnost žalobci a stavební firmě (nezpřístupnila sklep, ve kterém byly nezbytné stavební úpravy), způsobila žalobci škodu ve výši žalované částky, jelikož opožděné zpřístupnění sklepa si vyžádalo vznik vícenákladů, které stavební firma za provedené stavební práce po žalobci požadovala.

30. Soud se nejprve zabýval otázkou, zdali byly stavební práce ve sklepních prostorách domu řádně schváleny a zdali o nich bylo řádně rozhodnuto v rámci společenství vlastníků jednotek. Zápisy z jednání žalobce ze dne 7. 10. 2015, 19. 5. 2016, a 3. 5. 2017 bylo prokázáno, že o předmětných stavebních pracích bylo diskutováno a hlasováno na jednání žalobce. O těchto jsou učiněny řádné zápisy, které nebyly nikterak sporovány. Těmto jednáním byla přítomna žalovaná, která se těchto hlasování účastnila a hlasovala pro jejich provedení, tedy využila svého práva o hlasování o plánovaných stavebních úpravách. Stavební úpravy, které proběhly mimo jiné ve sklepních prostorách domu, včetně sklepa žalované, byly řádně schváleny na jednání žalobce.

31. Následně se soud zabýval tím, zdali byla žalovaná řádně vyzývána ke zpřístupnění sklepa v původním termínu stavebních prací. Je potřeba uvést, že žalovaná byla žalobcem vyzývána opakovaně, ať už písemně nebo prostřednictvím e-mailu. Žalovaná byla vyzvána ke zpřístupnění sklepa dne 13. 1. 2017, 15. 12. 2016, 27. 1. 2017 a v rámci e-mailové komunikace v únoru 2017. Žalovaná byla vyzvána ke zpřístupnění sklepa na dobu 12 – 14 týdnů, k datu 3. 1. 2017, po nezpřístupnění sklepa v tomto termínu k datu 3. 2. 2017. Soud nesouhlasí s názorem žalované, že tyto výzvy neměly veškeré náležitosti, a proto na ně nemusela reagovat. Soud zdůrazňuje, že žalobce není profesionálem ve stavebním oboru, a proto není spravedlivé po něm požadovat zaslání detailní výzvy obsahující kompletní rozsah prací a časového harmonogramu, když tento ani nemůže ovlivnit. Žalované byla dána možnost komunikace se stavební firmou, která stavební práce prováděla, přičemž se s touto mohla detailně domluvit ohledně časových intervalů, kdy budou práce prováděny v jejím sklepě, pokud nesouhlasila s jejich provedením bez její přítomnosti. Tuto nabídku žalovaná striktně odmítla s chabým odůvodněním, že bude jednat toliko s žalobcem, když stavební firma s ní nemá uzavřeno ničeho. Soud takovou reakci žalované považuje za maření provádění stavebních prací a neochotu spolupracovat tak, aby stavební práce mohly být provedeny ke spokojenosti všech zúčastněných. Je nutné poznamenat, že se nejednalo o např. estetické stavební úpravy, nýbrž o stavební úpravy, které si vyžádal stav domu, ohrožení jeho statiky a tím i bezpečnost užívání prostor v domě. Pokud jde o žalovanou vyžadované přesné sdělení časového harmonogramu, tak v situaci, kdy jsou prováděny stavební práce ve větší části objektu, je zcela logické, že jsou prováděny systematicky a s ohledem na technologické postupy, využití materiálu, a tak nastávají situace, kdy je jeden den proveden určitý druh práce, následující další. Je zcela absurdní požadovat při rozsáhlejších prací provedení všech na jednom místě v blízké časové souvislosti bez ohledu na efektivitu a hospodárnost stavebních prací, protože žalovaná odmítá strpět stavební práce v delším časovém horizontu. Nemůže obstát ani argument žalované, že stavební práce ve sklepě trvaly nakonec 4 dny, když se jednalo o zcela odlišnou situaci – práce byly prováděny výlučně a pouze ve sklepě, tudíž z logického hlediska jejich provedení vcelku zabralo menší časové omezení. Žalovaná je povinna strpět odsouhlasené stavební práce. Žalovaná byla dostatečně informována, jaké stavební práce budou prováděny, a při jejich odsouhlasení si musela být vědoma, že nebudou skončeny v horizontu dnů. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná porušila svou povinnosti podle § 1183 odst. 1 o. z., když bránila svým jednáním v provedení stavebních prací v řádném termínu, o nichž bylo řádně rozhodnuto, bez ospravedlnitelného důvodu, a na výzvu oprávněné osoby jejich provedení v původním termínu neumožnila, neumožnila přístup oprávněným osobám do jí výlučně užívaných prostor – sklepa a provedení schválených stavebních prací. Závěrem pak soud uvádí, že za škody vzniklé provedením stavebních prací odpovídá žalobce, tudíž žalovaná nemusela být přítomna po celou dobu provádění stavebních prací ve sklepě, bylo to pouze její svobodné rozhodnutí.

32. S ohledem na shora uvedené se soud zabýval otázkou, zdali vícenáklady, jejichž úhradu požaduje žalobce po žalované, jsou oprávněné a zdali skutečně vznikly v důsledku chování žalované, tj. kdyby žalovaná zpřístupnila sklep v původním termínu prováděných prací, nevznikly by. a) Dodatečný statický posudek stropu ve sklepě ve výši 2 600 Kč – k tomuto žalovaná uvedla, že si statický posudek neobjednala, o přizvání statika se žalobce rozhodl sám a stav sklepa by bylo nutné zjistit i v původním termínu, tudíž by byl hrazen v rámci celkových nákladů. Soud se neztotožnil s názorem žalované, když z výslechu statičky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jednoznačně vyplynulo, že původní statický posudek dělala vyjma prostoru sklepu žalované, což se projevilo na odměně za něj, přičemž pokud by byl vyhotoven včetně prostorů sklepa žalované, odměna by byla nepatrně vyšší. Nicméně vyjma prostoru žalované byl vyhotoven pouze z toho důvodu, že ho žalovaná nezpřístupnila. Zcela nepochybně je tak žalovaná povinna hradit žalobci náklad za odměnu za vypracování dodatečného statického posudku na sklep žalované. Je sice pravdou, že by tento náklad vznikl, i kdyby žalovaná zpřístupnila sklep v původním termínu, ale takový náklad by zcela nepochybně byl nižší a nezahrnoval by opětovné náklady na vyhotovení statického posudku (tisk, práce, cesta na místní šetření atd.). Proto soud uzavírá, že uvedené vzniklo jako vícenáklad a žalovaná je povinna tento uhradit žalobci. b) Opětovná činnost stavebně technického dozoru ve výši 10 000 Kč – žalovaná v tomto případě opětovně argumentovala tím, že dozor by musel být vykonáván, i kdyby sklep zpřístupnila v původním termínu, a zároveň, že odměna je vysoká, když dozor byl stavebním pracím přítomen toliko pár minut v rámci dne. Soud má za to, že takto vyúčtovaný náklad je oprávněný. Nevznikl by, kdyby žalovaná sklep zpřístupnila v původním termínu. Jak vyplynulo z výslechu svědka [jméno] [příjmení], v původním termínu mu byla vyplácena odměna paušálně, tudíž by zahrnovala i dozor nad pracemi ve sklepě žalované. Jelikož musel být dozor nad rámec vykonáván v jiné dny, vznikly další náklady, které by jinak nevznikly. Dozor se musel opětovně dopravit na místo stavebních prací, vykonávat dozor. Pokud jde o dobu prováděné práce, je obecně známou skutečností, že stavební dozor není přítomen po celou dobu prací, když toliko dozoruje, zdali práce probíhají v souladu s projektovou dokumentací. Soud považuje částku za uvedené za adekvátní. c) Opětovné zařízení staveniště ve výši 3 737,50 Kč – v tomto případě žalovaná argumentovala tím, že žádné staveniště zřízeno nebylo, když byl ve společných prostorech toliko složen materiál a nářadí bylo uloženo ve sklepě, který žalovaná uzamykala, tudíž nebylo zřízeno opětovně, to je u větších staveb, nikoliv v tomto případě. Nelze souhlasit s žalovanou, když staveniště je místo, na kterém se provádí stavební činnost. Staveniště se zřizuje na stavebním pozemku nebo na jeho části, může také zahrnovat stávající stavbu nebo její část. Skutečnost, že došlo k navezení materiálu a provádění prací ve sklepě žalované již samo o sobě je důkazem o tom, že staveniště vzniklo, resp. muselo vzniknout, a to opětovně, když staveniště zřízené v původním termínu muselo být odstraněno - vyklizeno. Z výslechu svědka [příjmení] vyplynulo, že staveniště je to, že je na určité místo dovezen materiál a je to místo, o které se stará ten, kdo provádí stavební práce. Je tak nepochybné, že bylo nutné opětovné zřízení staveniště s ohledem na požadavky bezpečnosti při provádění stavebních prací a tyto by jinak nevznikly, kdyby mohly být práce prováděny ve sklepě žalované v původním termínu, tudíž je nárok žalobce i v této části oprávněný. d) Opětovná doprava materiálu a zařízení ve výši 3 887 Kč; <i>e) opětovná výroba bednění z hoblovaných prken přesných ve výši 7 561,25 Kč;</i> f) dodatečné náklady za odvoz odpadu ve výši 4 025 Kč – pokud jde o vícenáklady d), e) a f), ani zde soud neshledal neoprávněnost jejich vyúčtování. Žalovaná i v tomto případě argumentovala tím, že by vznikly, i kdyby sklep zpřístupnila v původním termínu. Z výslechu svědka [příjmení] však vyplynulo, že nikoliv. Materiál musel být opětovně navezen a zakoupen, když nespotřebovaný materiál z původního termínu bylo nutné zlikvidovat s ohledem na jeho funkčnost. Je nepochybné, že i zařízení muselo být opětovně dopraveno, opětovně vyrobeno bednění a zároveň musel být opětovně odvezen odpad, který stavebními pracemi vznikl. Tyto náklady by nevznikly, kdyby žalovaná zpřístupnila sklep v původní termínu, uvedené by bylo hrazeno v rámci nákladů za kompletní stavební práce, nikoliv extra, jak muselo být v tomto případě.

33. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že je zde příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vzniklými vícenáklady na práce v domě (sklepě), jejichž výši má soud za prokázanou, přičemž dospěl k závěru, že tyto by nevznikly, kdyby žalovaná sklep zpřístupnila stavební firmě řádně v původním termínu, kdy práce probíhaly, tedy svým jednáním porušila § 1183 odst. 1 o. z., a způsobila žalobci škodu, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. O příslušenství žalované částky soud rozhodl podle § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

34. Výrok II tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 273 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu mu náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 31 810,75 Kč za 11 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 4. 2. 2019, účast na jednání soudu dne 27. 6. 2019, 25. 6. 2020, 18. 11. 2020, 22. 9. 2021, 11. 5. 2022, 12. 10. 2022, 17. 1. 2023) sestávající z částky 2 380 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 11 úkony právní služby specifikovanými výše ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 6 190,80 Kč, protože zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 36 943,80 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobci náklady řízení na účet jeho zástupce.