20 C 31/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení existence právního vztahu

I. Určuje se, že nájemní vztah mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], coby nájemcem, a [název žalované], se sídlem [adresa], [obec] – [část obce], [IČO], coby pronajímatelem, založený smlouvou [číslo] [rok] o nájmu pozemků a stavby za účelem podnikání ze dne 27. 2. 2017, trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 49 432 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala dne 4. 2. 2018 u zdejšího soudu žalobu o určení proti žalované, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovanou trvá. Uvedla, že žalobkyně coby nájemce uzavřela s žalovanou coby pronajímatelem, zastoupenou společností [právnická osoba], Smlouvu [číslo] [rok] o nájmu pozemků a stavby za účelem podnikání ze dne 27. 2. 2017 (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které je žalobkyně oprávněna užívat předmět nájmu specifikovaný v čl. III. odst.

1. Smlouvy, konkrétně: a) části pozemku parc. [číslo] (část o výměře 487,1 m2), včetně na něm umístěné stavby, která je jeho součástí (a to až ke dveřím ve„ spojovacím tunelu“), které oddělují„ starou“ budovu, která je součástí pozemku parc. [číslo] od„ nové budovy“, která je součástí pozemku parc. [číslo]), b) pozemku parc. [číslo] (o výměře 334 m2), c) pozemku parc. [číslo] (o výměře 490 m2), d) části pozemku parc. [číslo] (části o výměře 123,4 m2), e) pozemku parc. [číslo] (o výměře 2 m2), f) části pozemku parc. [číslo] (části o výměře 667,5 m2), g) části pozemku parc. [číslo] (části„ I“ o výměře 76,7 m2), h) části pozemku parc. [číslo] (části„ II“ o výměře 117,3 m2), i) části pozemku parc. [číslo] (části o výměře 5,8 m2), vše v k. ú. [část obce], v obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] v Katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen jako„ předmět nájmu“). Podle čl. IV. Smlouvy je žalobkyně oprávněna předmět nájmu užívat za účelem podnikání spočívajícího ve zřízení a provozování [anonymizováno] centra pro rodinu a dítě s [anonymizována dvě slova] mateřskou školou v souladu se studií vypracovanou na základě Smlouvy o dílo na„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec a číslo] [část obce]“, zhotovitel Ing. Arch. [jméno] [příjmení], a v souladu s kolaudačním souhlasem s užíváním stavby, kterým bylo povoleno užívání stavby k tomuto účelu, který je přílohou této smlouvy, a užívat předmět nájmu jako zařízení poskytující službu péče o děti dle zákona č. 247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a změně souvisejících zákonů (čl. IV. odst. 3 Smlouvy). Doba nájmu byla sjednána ode dne 1. 3. 2017 na dobu deseti let. V čl. VIII. Smlouvy jsou sjednány podmínky pro odstoupení žalované od Smlouvy. Přípisem žalované ze dne 15. 12. 2017, č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], označeným„ Odstoupení od smlouvy o nájmu pozemků a stavby za účelem podnikání“, které bylo doručeno do datové schránky právního zástupce žalobkyně dne 18. 12. 2017 (dále jen jako„ Odstoupení od Smlouvy“), odstoupila žalovaná od Smlouvy. Odstoupení od Smlouvy žalovaná opírá o důvod čl. VIII odst. 2. písm. d) Smlouvy tj. za porušení Smlouvy podstatným způsobem – neužíváním předmětu nájmu řádně v souladu s jeho účelem. Z odůvodnění Odstoupení od Smlouvy vyplývá, že dle žalované je předmět nájmu užíván v rozporu se Smlouvou tím, že žalobce provozuje v předmětu nájmu integrovanou [anonymizováno] mateřskou školku, která však není zapsána ve školském rejstříku podle § 7 odst. 6. zák. č. 561/2004 Sb. školského zákona (dále jen jako„ Důvod odstoupení I.“) a dále, že žalobkyně v předmětu nájmu neposkytovala služby spočívající v péči o dítě v dětské skupině dle zákona č. 247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a změně souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o dětské skupině“) a (dále jen jako„ Důvod odstoupení II.“). Žalobkyně odmítá, že by porušila své povinnosti či překročila svá oprávnění vyplývající ze Smlouvy a je tedy toho názoru, že Odstoupení od Smlouvy bylo učiněno v rozporu se Smlouvou, neboť nebyly splněny smluvní předpoklady pro platné a účinné odstoupení od Smlouvy. Cílem žalobkyně od počátku jednání o podmínkách nájmu bylo a stále je provozovat specializované soukromé zdravotnické zařízení se službami péče o rodinu a dítě v souvislosti s poskytovanými zdravotnickými službami. Pokud žalovaná uvádí, že žalobkyně užívala předmět nájmu v rozporu se Smlouvou, pak toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Pro dokreslení skutkového stavu je třeba doplnit skutečnost, že předmět nájmu nebyl od počátku nájemního vztahu (z důvodů stojících na straně žalované) způsobilý k užívání ke sjednanému účelu. Tato skutečnost od počátku nájemního vztahu negativně ovlivňovala jejich vztah, vyústila do dalších sporů mezi těmito stranami, ale zejména znemožnila, resp. časově oddálila možnost plného a nerušeného užívání předmětu nájmu žalobkyní. Obecně ke sjednaným podmínkám a ke sjednanému účelu nájmu založeného Smlouvou žalobkyně uvádí, že ustanovení Smlouvy upravující účel nájmu zakládají právo žalobkyně provozovat v předmětu nájmu sjednané podnikání nikoli jeho povinnost. Vzhledem k faktu, že žalobkyně neprovozovala v předmětu nájmu žádnou jinou činnost, resp. jinou oblast podnikání, než činnost související s provozem„ Psychosomatického centra“, nepřekročila žádná oprávnění a tedy ani neporušila ustanovení Smlouvy o účelu nájmu. K Důvodu odstoupení I. žalobkyně uvádí, že Smlouva v žádném svém ustanovení nezavazuje žalobkyni k tomu, že integrovaná sportovní mateřská školka musí být evidována ve školském rejstříku podle § 7 odst. 6. zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen„ školský zákon“), když k této podmínce se žalobkyně nezavázala, ani tuto skutečnost vůči žalované neprezentovala v předsmluvním jednání. K Důvodu odstoupení II. žalobkyně uvádí, že ani tato tvrzení nelze považovat za pravdivá ani za oprávněný důvod pro odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně prostřednictvím spolku [anonymizována dvě slova], z. s. se sídlem [adresa], [IČO] („ dále jen„ spolek [anonymizována dvě slova]“), žádala o zápis do evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině ve smyslu zákona o dětské skupině již dne 5. 6. 2017, [číslo jednací]. Z důvodů stojících na straně Ministerstva práce a sociálních věcí, nebyla tato žádost řádně vyřízena ministerstvem a bylo nutné žádat o evidenci znovu dne 25. 10. 2017, [číslo jednací]. Vzhledem k administrativní a časové náročnosti spolek [anonymizována dvě slova] nemohla získat oprávnění dříve než k 1. 2. 2018. Po celou dobu od počátku nájemního vztahu založeného Smlouvou, přes období, kdy nebylo možné předmět nájmu (z důvodů stojících na straně žalované) řádně užívat v souladu se sjednaným účelem, jednala a postupovala žalobkyně konzistentně v souladu se Smlouvou s cílem naplnit její účel. Žalobkyně zdůrazňuje, že Smlouva nestanovila žádný časový horizont, do kdy musí být její účel naplněn. Právní zájem žalobkyně spatřuje zejména v předmětu sporu, což jsou protichůdná tvrzení žalobkyně a žalované k existenci nájemního vztahu založeného Smlouvou, když dle tvrzení žalované nájemní vztah zanikl a dle názoru žalobkyně nájemní vztah nadále trvá.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila a uvedla, že je nesporné, že žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu, na základě které byla žalobkyně oprávněna užívat předmět nájmu. V čl. IV. odst. 1 Smlouvy je uvedeno doslovně:„ Nájemce může užívat předmět nájmu za účelem podnikání, spočívajícího ve zřízení a provozování [anonymizováno] centra pro rodinu a dítě s integrovanou Mateřskou školou, v souladu se studií.“, a nikoliv [anonymizováno] mateřskou školkou. Od počátku nájmu až dosud žalobkyně trvale hrubě porušovala své povinnosti vůči žalované, vyplývající ze Smlouvy tím, že předmět nájmu neužívala řádně s jeho účelem. Žalobkyně na místo mateřské školy provozovala v předmětu nájmu nikoliv mateřskou školu, ale tzv. sportovní školku. Tzv. sportovní školka není mateřskou školou, jelikož jako taková není zapsána ve školském rejstříku podle § 7 odst. 6 školského zákona. Podle čl. IV odst. 3 Smlouvy se žalobkyně zavázala užívat předmět nájmu jako zařízení poskytující službu péče o dítě podle zákona o dětské skupině. Na místo poskytování služby péče o dítě v dětské skupině žalobkyně používala předmět nájmu k provozování tzv. sportovní školky. Tato tzv. sportovní školka však není mateřskou školou podle školského zákona ani dětskou skupinou podle zákona o dětské skupině, jelikož žalobkyně k datu odstoupení od smlouvy žalovanou nebyla zapsána v evidenci poskytovatelů podle § 4 odst. 3 tohoto zákona u Ministerstva práce a sociálních věcí, v níž jsou současně evidovány i dětské skupiny. Žalovaná dále nerozporuje určité potíže s fungováním klimatizační technologie v prostorách, kde se nachází bazén, což bylo následně vyřešeno jednak zjednáním opravy, dále pak poskytnutím slevy na nájmu žalobkyni do doby zabezpečení bezchybné funkčnosti klimatizace, v žádném případě však toto nemělo vliv na bezproblémové užívání zbývajících částí předmětu nájmu. K zabezpečení provozu jak mateřské školky, tak i dětských skupin nebylo a není zapotřebí využívat bazén. Kolaudační souhlas je dokladem o povoleném užívání stavby [anonymizováno] centrum pro rodinu a dítě – zdravotnické a předškolní zařízení, s tím, že z užívání stavby byla vyjmuta pouze část přízemí obsahující nový vnitřní bazén a prostory související s jeho provozem, na kterou byl po vyhodnocení zkušebního provozu vydán samostatný kolaudační souhlas. Podle názoru žalované žalobkyni nic nebránilo v užívání zbývajících, kolaudačním rozhodnutím odsouhlasených k užívání prostor účelu nájmu, způsobem stanoveným v čl. IV. Smlouvy, k čemuž se zavázala podpisem této smlouvy. Žalovaná má zásadní právní zájem na tom, aby byl předmět nájmu využíván v souladu s ustanovením čl. IV, odst. 1) a 2), neboť na splnění této podmínky závisí dotace z fondu Evropské unie a od [územní celek] v čerpané výši 4 350 000 Kč. Z důvodu nesplnění uvedeného závazku žalobkyní hrozí žalované sankce ve výši 100 % krácení této dotace. Pokud žalobkyně argumentuje ve svém žalobním návrhu, že prostřednictvím spolku [anonymizována dvě slova] získala oprávnění k provozu dětské skupiny, pak k tomuto žalovaná uvádí, že jednak k podání žádosti o registraci a následné registraci samotné v evidenci dětských skupin vedené MPSV došlo až po ukončení smluvního vztahu mezi žalovanou a žalobkyní a dále pak, existence samotné registrace neprokazuje, že dětská skupina je žalobkyní skutečně provozována.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Z protokolu o veřejné zakázce s datem uveřejnění 25. 6. 2014, informace o veřejné zakázce uveřejněné dne 27. 8. 2014, a zahájení zadávacího řízení 20. 6. 2014, soud zjistil, že objekt [anonymizováno] centra by měl být rozdělen do tří objektů, přízemí bude sloužit psychosomatické rehabilitaci, první patro dětskému centru osobního růstu ([anonymizováno] školka [část obce]), a druhé patro [anonymizováno] centru pro rodinu a dítě.

5. Z dopisu reakce na návrh nájemní smlouvy ze dne 11. 1. 2017 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o svém záměru provozovat [anonymizováno] centrum se [anonymizováno] mateřskou školou, kdy mateřskou školu provozuje spolek [anonymizována dvě slova].

6. Z oznámení záměru žalované ze dne 9. 9. 2014 soud zjistil, že tato měla záměr pronajmout předmět nájmu za účelem zřízení a provozování [anonymizováno] centra pro rodinu a dítě s integrovanou mateřskou školou.

7. Ze smlouvy o dílo ze dne 27. 8. 2014 uzavřené mezi žalovanou a [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jejím předmětem bylo [anonymizováno] centrum pro rodinu a dítě.

8. Ze smlouvy o poskytování dotace ze dne 11. 6. 2015 uzavřené mezi žalovanou a spolkem [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že podle čl. II odstavce druhého byla spolku [anonymizována dvě slova] žalovanou poskytnuta dotace na projekt [anonymizováno] mateřské školky.

9. Z kolaudačního souhlasu žalované ze dne 2. 1. 2017, č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], soud zjistil, že tento byl udělen na předmět nájmu, přičemž účelem jeho užívání je [anonymizováno] centrum pro rodinu a dítě – zdravotnické a předškolní zařízení.

10. Ze Smlouvy o nájmu pozemků a stavby za účelem podnikání [číslo] [rok] ze dne 27. 2. 2017 soud zjistil, že podle čl. IV odst. 1„ Nájemce může užívat předmět nájmu pouze za účelem podnikání, spočívajícího ve zřízení a provozování psychosomatického centra pro rodinu a dítě s integrovanou Mateřskou školou v souladu se studií vypracovanou na základě Smlouvy o dílo„ [anonymizováno] centrum pro rodinu a dítě, [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]“ a v souladu s kolaudačním souhlasem s užíváním stavby.“ a podle odst. 3„ Nájemce se zavazuje užívat předmět nájmu jako zařízení poskytující službu péče o děti dle zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.“. Dále podle čl. VIII odst. 1 a 2 může pronajímatel odstoupit od Smlouvy v případě, že nájemce porušuje Smlouvu podstatným způsobem, kterým se rozumí mimo jiné, že nájemce neužívá předmět nájmu řádně v souladu s jeho účelem.

11. Z Odstoupení od smlouvy o nájmu pozemků a stavby za účelem podnikání ze dne 15. 12. 2017, č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], soud zjistil, že žalovaná tímto odstoupila od Smlouvy z důvodu jejího porušení ze strany žalobkyně, když předmět nájmu neužívala v souladu s jeho účelem, konkrétně provozuje tzv. sportovní školku, která není mateřskou školou podle § 7 odst. 6 školského zákona a neužívá ho podle zákona o dětské skupině, když tzv. sportovní školka není dětskou skupinou podle tohoto zákona.

12. Z nesouhlasu s odstoupením ze dne 19. 12. 2017 a odůvodnění námitek proti ukončení nájemního vztahu ze dne 10. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasila s Odstoupením od Smlouvy ze strany žalované, jelikož má za to, že své povinnosti podle Smlouvy neporušila.

13. Z výzvy ze dne 24. 1. 2018 adresované žalovanou žalobkyni soud zjistil, že žalovaná opětovně vyzvala žalobkyni k vyklizení objektu předmětu nájmu z důvodu odstoupení od Smlouvy, a to do 31. 1. 2018.

14. Ze Záznamu z jednání Hygienické stanice [územní celek] ze dne 10. 4. 2017 soud zjistil, že nebylo možné zahájit zkušební provoz bazénu v prostorách předmětu nájmu z důvodu nefunkčního systému VZT.

15. Z vyjádření Hygienické stanice [územní celek] ze dne 19. 5. 2017 soud zjistil, že tato uvedla, že předmět nájmu je vhodný pro provozování dětských skupin.

16. Z usnesení žalované ze dne 12. 7. 2017, sp. [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] [rok], soud zjistil, že Rada žalované rozhodla o poskytnutí slevy na nájemné podle Smlouvy za období březen – srpen 2017 a prodloužení doby nájmu za účelem narovnání náhrady škody způsobené nefunkční vzduchotechnikou.

17. Z usnesení žalované ze dne 11. 9. 2017, sp. [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] [rok], soud zjistil, že žalobkyni snížila nájemné a snížila dobu prodloužení nájmu.

18. Z emailové komunikace ze dne 21. 11. 2017 soud zjistil, že žalobkyně žalované hlásila další vady bránící plnohodnotnému užívání bazénu a naplnění jeho účelu.

19. Ze zápisů z jednání k zahájení provozu projektu„ Dětské centrum osobního růstu v [anonymizováno] centru“ ze dne 5. 4. 2017 a 12. 10. 2017, mezi žalobkyní a žalovanou, soud zjistil, že žalobkyně po uzavření Smlouvy zahájila přípravy registrace dětské skupiny.

20. Z žádostí o zápis do evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině ze dne 5. 6. 2017 a 25. 10. 2017 soud zjistil, že tyto podal spolek [anonymizována dvě slova]

21. Z usnesení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 4. 7. 2017, [číslo jednací], soud zjistil, že žádost spolku [anonymizována dvě slova] byla zamítnuta z důvodu nedodání podkladů k žádosti podle § 16 zákona o dětské skupině.

22. Z emailové komunikace ze dne 30. 1. 2018 soud zjistil, že žádost ze dne 25. 10. 2017 spolku [anonymizována dvě slova] byla schválena.

23. Z dopisu starostky žalované ze dne 24. 9. 2018, adresované [ulice] školce [část obce], soud zjistil, že tato děkovala [ulice] školce za vystoupení na akci [anonymizována dvě slova].

24. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že koncem února 2017 začali s jednatelem žalobkyně pracovat na vytvoření dětských skupin včetně jejich registrace, přičemž naráželi na problémy spojené s administrací a zákonnými podmínkami, následně Ministerstvo práce a sociálních věcí nové žádosti nezaevidovalo, tudíž došlo k jejich zaevidování později, přičemž je vyzvali k doplnění listin, kdy nakonec došlo k registraci dětských skupin na přelomu roku 2017 /2018. Svou činnost začali provozovat ihned po započetí nájemního vztahu. Rozdíl mezi školkou provozovanou žalobkyní a školkou podle školského zákona je v obsahu náplně programu pro děti, především plavání v areálu zařízení, sportovní zaměření, program je postavený nad rámec rámcového vzdělávání podle školského zákona. Má velmi kladné zpětně vazby ohledně předškolního vzdělávání dětí. Nikdy se netajili tím, že neprovozují školu podle školského zákona, jsou u nich provozovány dětské skupiny.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalobkyní řešili projekt navázaný na evropskou dotaci spočívající v zajištění provozu dětské skupiny, což měla zajistit žalobkyně, a proto jí požádali o doložení splnění této povinnosti. Nikdy neobdrželi doložení o provozu dětské skupiny žalobkyní, naopak si všimli, že je v předmětu nájmu provozovaná [anonymizováno] školka. Žádali, aby byl provoz dětských skupin zahájen co nejdříve, protože museli začít plnit dotační podmínky. Žalovaná dotaci obdržela, ale byla vyzvána, aby jí vrátila.

26. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

27. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

28. Žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu, jejímž předmětem byl nájem předmětu nájmu s tím, že ho žalobkyně může užívat pouze za účelem provozování [anonymizováno] centra pro rodinu a dítě s integrovanou mateřskou školou a podle zákona o dětské skupině. Po uzavření Smlouvy žalobkyně vyvíjela činnost směřující k zaregistrování dětské skupiny, což se jí podařilo na přelomu roku 2017 /2018. Žalovaná odstoupila od Smlouvy dne 15. 12. 2017 z důvodu porušení povinností žalobkyně pro ni vyplývajících ze Smlouvy. Žalobkyně s odstoupení žalované od Smlouvy nesouhlasila, protože podle ní své povinnosti neporušila.

29. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

30. Podle § 2 zákona o dětské skupině se službou péče o dítě v dětské skupině pro účely tohoto zákona rozumí nevýdělečná činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od 6 měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte ve skupině dětí, a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, jeho výchovu a rozvoj schopností, kulturních, hygienických a sociálních návyků dítěte.

31. Podle § 16 odst. 4 písm. a) zákona o dětské skupině Součástí žádosti o udělení oprávnění je a) doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, z něhož vyplývá oprávnění tento objekt nebo prostory užívat k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

32. Podle § 7 odst. 1 a 3 školského zákona vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto zákona. Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování.

33. S ohledem na povahu podané žaloby se soud zabýval nejprve tím, zdali je v projednávané věci dán naléhavý právní zájem na určení. Soud dospěl k závěru, že zde naléhavý právní zájem na určení, zdali nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovanou na základě Smlouvy trvá či nikoliv, je. Žalobkyně a žalovaná mají každá zcela rozdílný názor, zdali jejich právní vztah trvá či nikoliv. Bez tohoto určení by byl právní vztah účastníků řízení ohrožen a současný stav je právně nejistý.

34. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu, od které žalovaná odstoupila z důvodu jejího porušení ze strany žalobkyně tím, že provozuje tzv. sportovní školku, která není mateřskou školou podle školského zákona a předmět nájmu neužívá podle zákona o dětské skupině. Primárním sporem mezi účastnicemi řízení bylo toliko zdali žalobkyně porušila své povinnosti pro ni vyplývající ze Smlouvy, a to konkrétně čl. IV odst. 1 a 3. Soud se proto podrobně zabýval zněním těchto ustanovení Smlouvy a okolnostmi, které vedly k jejich zakotvení do Smlouvy, a stejně tak okolnostmi, které podpisu Smlouvy předcházely. Po důkladném posouzení dospěl k závěru, že žalovaná nemohla dne 15. 12. 2017 podle čl. VIII odst. 1 a 2 Smlouvy odstoupit od Smlouvy, protože žalobkyně neporušila Smlouvu podstatným způsobem, když předmět nájmu užívala řádně a v souladu s jeho účelem. K tomuto závěru vedly soud následující skutečnosti.

35. V první řadě je potřeba jazykovým a logickým výkladem vyložit ustanovení Smlouvy, které měla žalobkyně porušit. Pokud jde o čl. IV odst. 1, ve kterém je uvedeno:„ Nájemce může užívat předmět nájmu pouze za účelem podnikání, spočívajícího ve zřízení a provozování [anonymizováno] centra pro rodinu a dítě s integrovanou Mateřskou školou v souladu se studií vypracovanou na základě Smlouvy o dílo„ [anonymizováno] centrum pro rodinu a dítě, [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]“ a v souladu s kolaudačním souhlasem s užíváním stavby.“ Soud musí přisvědčit argumentaci žalobkyně, že v tomto ustanovení je skutečně slovní spojení„ může – pouze“, což neznamená, že je to její povinnost. Výkladem první části věty můžeme dojít toliko k závěru, že žalobkyně může užívat předmět nájmu pouze ke stanovenému účelu, ale pokud tak neučiní, neznamená to, že by porušila svou povinnost, přičemž je nutné zdůraznit, že v takovém případě by pak předmět nájmu nemohla užívat k žádnému jinému účelu. Druhá část věty specifikující účel užívání obsahuje slovní spojení„ Mateřská škola“. Je pravdou, že pod tímto slovním spojením si lze představit Mateřskou školu ve smyslu školského zákona, která je odlišná od dětské skupiny podle zákona o dětské skupině, přičemž jejich účel je stejný s tím, že jsou spravovány rozdílnými institucemi a každá musí splňovat jiná kritéria. Třetí část věty říká, že účel předmětu nájmu má být užíván v souladu se studií vypracovanou na základě Smlouvy o dílo a v souladu s kolaudačním souhlasem. Je potřeba zdůraznit, že ze Smlouvy o dílo ze dne 27. 8. 2014 vyplývá, že jejím předmětem bylo [anonymizováno] centrum pro rodinu a dítě, nikoliv ale už„ s integrovanou Mateřskou školou“ a stejně tak v případě kolaudačního souhlasu ze dne 2. 1. 2017, č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], vyplývá, že tento byl udělen na předmět nájmu, přičemž účelem jeho užívání je [anonymizováno] centrum pro rodinu a dítě – zdravotnické a předškolní zařízení, kdy zde opět není specifikováno, že by se mělo jednat o integrovanou mateřskou školu. Znění tohoto ustanovení tak skrývá mnohé protiklady, které nelze brát k tíži žalobkyně. Dále je ve stejném článku Smlouvy, a to čl. IV odst. 3 ustanovení se zněním:„ Nájemce se zavazuje užívat předmět nájmu jako zařízení poskytující službu péče o děti dle zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.“. Z toho vyplývá, že předmět nájmu má být užíván podle zákona o dětské skupině, nikoliv podle školského zákona, tak nelze vyžadovat po žalobkyni, aby předmět nájmu užívala podle školského zákona, když je ve Smlouvě zakotvena povinnost užívat ho podle zákona o dětské skupině. Soud si je vědom té skutečnosti, že označení mateřská škola vyplývá ze školského zákona, ale pokud je dále specifikováno, že má být předmět nájmu užíván podle zákona o dětské skupině, lze slovní spojení mateřská škola vyložit extenzivněji, když Mateřská škola se svou činností činnosti dětské skupiny podobá, minimálně v jejím účelu. Ustanovení Smlouvy podle čl. IV odst. 1 a 3 nejsou vedle sebe samostatně stojící ustanovení a povinnosti, nýbrž na sebe navazují, tj. pokud bude předmět nájmu užíván podle odst. 1, může tak být pouze podle odst. 3, a ne, že bude předmět nájmu užíván podle odst. 1 a/nebo vedle toho podle odst.

3. Zároveň je nutné zdůraznit, že skutečnost, že má být předmět nájmu užíván za účelem mateřské školy podle školského zákona, ve Smlouvě není nikde uveden, hovoří se zde výlučně o užívání podle zákona o dětské skupině.

36. Vzhledem k tomu, že výklad Smlouvy se v mnoha ohledech zdá sporný, bylo potřeba zkoumat okolnosti před vznikem nájemního vztahu a po dobu trvání nájemního vztahu až do odstoupení ze strany žalované. Z protokolu o veřejné zakázce, informace o veřejné zakázce a zahájení zadávacího řízení vyplývá, že předmětem veřejné zakázky bylo toliko vytvoření služeb [anonymizováno] rehabilitace, sportovní školky a [anonymizováno] centra pro rodinu a dítě. Dále, že záměrem žalobkyně bylo provozovat psychosomatické centrum se sportovní mateřskou školou, kterou bude provozovat spolek [anonymizována dvě slova] a záměrem žalované bylo zřízení a provozování psychosomatického centra pro rodinu a dítě s integrovanou mateřskou školou. V žádné z těchto listin vydaných před podpisem Smlouvy nebylo jednání o mateřské škole podle školského zákona, naopak byla uzavřena Smlouva o dílo, která již s mateřskou školou nepracovala a navíc podle smlouvy o poskytování dotace ze dne 11. 6. 2015 byla spolku [anonymizována dvě slova] žalovanou poskytnuta dotace na projekt sportovní mateřské školky bez bližší specifikace. V této fázi tak stále není postaveno najisto, zdali záměrem žalované byla skutečně výlučně mateřská škola podle školského zákona či nikoliv. Nicméně po uzavření Smlouvy však nastaly různé skutečnosti, přičemž jejich předmětem už byla výlučně problematika dětské skupiny, nikoliv skutečnost, že předmět nájmu není užíván jako mateřská škola podle školského zákona, kdy dané žalovaná zmínila až při odstoupení od Smlouvy dne 15. 12. 2017. Podle vyjádření Hygienické stanice ze dne 19. 5. 2017 byl předmět nájmu vhodný pro provozování dětských skupin. Zároveň podle zápisů z jednání vztahujícího se provozu psychosomatického centra v předmětu nájmu ze dne 5. 4. 2017 a 12. 10. 2017 byla žalovaná informovaná, že žalobkyně zahájila činnost směřující k registraci dětské skupiny tak, aby mohla být provozována v předmětu nájmu, a to jak 5. 4. 2017 tak 12. 10. 2017, kdy žalovaná neměla žádných připomínek, žalobkyni nikterak nesankciovala ani nezaprotokolovala, že by tímto jednáním – tj. že ani v říjnu 2017 nebyla registrace dětské skupiny ukončena, porušovala Smlouvu. Nadto pak se zde nikde nehovoří o tom, že by měla být provozována mateřská škola podle školského zákona. Soud tak dospěl k závěru, že žalované skoro rok trvání nájemního vztahu nevadilo, že žalobkyně dosud neukončila registraci dětské skupiny podle zákona o dětské skupině a zároveň ani, že v předmětu nájmu není provozovaná mateřská škola podle školského zákona. Proto má za to, že žalované bylo zcela lhostejné, zdali je v předmětu nájmu provozovaná dětská skupina podle zákona o dětské skupině a od kdy, anebo mateřská škola podle školského zákona. Tuto skutečnost začala vyžadovat až ve chvíli, kdy vyvstal problém se získáním dotace, což potvrdil i svědek [příjmení] [příjmení].

37. Pokud jde o argumenty žalované, že žalobkyně měla dětskou skupinu provozovat v předmětu nájmu už od platnosti a účinnosti Smlouvy, tj. od 27. 2. 2017, soud s těmito nesouhlasí. V prvé řadě je nutné uvést, že ve Smlouvě není nikde upraveno, že by od dané doby musela být ze strany žalobkyně provozována dětská skupina. Takové ustanovení by ostatně odporovalo zákonu o dětské skupině, podle kterého musí být k žádosti o zápis do evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině mimo jiné doložen dokument osvědčující doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, z něhož vyplývá oprávnění tento objekt nebo prostory užívat k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Bez Smlouvy by tak žalobkyně nemohla úspěšně předmětnou žádost ani podat. Je pravdou, že žalobkyně úspěšně dětskou skupinu zaregistrovala skoro po roce trvání nájemního vztahu. Z předložených důkazů však vyplývá, že takové prodlení nebylo účelové. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že současně s podpisem Smlouvy začali s jednatelem žalobkyně intenzivně pracovat na vytvoření a zaregistrování dětských skupin podle zákona o dětské skupině, přičemž je zcela logické, že museli opatřit veškeré dokumenty, které se k žádosti přikládají, včetně sdělení hygienické stanice, jejíž souhlasné stanovisko k provozování dětské skupiny v předmětu nájmu je datováno 19. 5. 2017. V návaznosti na to pak žalobkyně podala první žádost o zápis do evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině, a to dne 5. 6. 2017, která však byla z důvodu nedoložení všech podkladů zamítnuta, a proto dne 12. 10. 2017 podali žádost novou. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] pak vyplynulo, že druhá žádost byla zaevidována Ministerstvem práce a sociálních věcí později, jelikož tuto zaregistrovat opomněli. Následně pak již došlo ke schválení žádosti a zaregistrování dětské skupiny, a to prostřednictvím spolku [anonymizována dvě slova], když žalobkyně jakožto obchodní společnost tuto žádost podat nemohla. O tom však byla žalovaná informovaná, když spolku [anonymizována dvě slova] zároveň poskytla dotaci na provozování sportovní školky.

38. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žaloba byla podána důvodně, když bylo prokázáno, že žalobkyně předmět nájmu užívala v souladu se Smlouvou a nedopustila se jejího žádného porušení, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a určil, že nájemní vztah účastnic tohoto řízení trvá.

39. Výrok II. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč za 14 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba ze dne 4. 2. 2018, písemné podání ze dne 2. 5. 2018, 27. 5. 2019, 10. 7. 2019, 16. 12. 2020, účast na jednání dne 29. 8. 2018, 7. 3. 2019, 28. 5. 2020 (2x), 11. 11. 2020 (2x), 24. 3. 2021 a 11. 5. 2022) ve výši 2 500 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 14 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 8 232 Kč, protože právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 49 432 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

40. Právní zástupce žalobkyně ve svém vyúčtování ze dne 16. 5. 2022 navíc účtoval jako 1 úkon účast u jednání s mediátorem dne 7. 11. 2018. Dané podle názoru soudu nelze považovat za úkon právní služby, když účast na setkání s mediátorem je osobní a povinná pouze pro účastníky sporu, nikoliv pro jejich právní zástupce. Přítomnost právního zástupce je toliko dobrovolná (usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, č. j. II. ÚS 150/20). Nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně (usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17). Dále účtoval jako 1 úkon sepis závěrečného shrnutí věci a závěrečný návrh ze dne 11. 5. 2022. Dané taktéž nelze považovat za úkon právní služby, když účtovatelným úkonem není písemné vyhotovení závěrečného návrhu ani podání obsahující pouze návrhy na doplnění dokazování (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99).