20 C 345/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 1 863 790,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 853 800,42 Kč, poplatky ve výši 9 990 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 673 172,48 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 777 131,58 Kč, se smluvním úrokem ve výši 4,59 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení.

II. Žaloba se co do smluvního úroku ve výši 4,59 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 21. 1. 2016 do 21. 1. 2016 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 21. 1. 2016 do 21. 1. 2016 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 242 560,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) podala u soudu dne 21. 1. 2016 žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 1 863 790,42 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 20 C 345/2016-226, bylo rozhodnuto, že výrokem I žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 314 094,48 Kč se smluvním úrokem ve výši 4,59 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení; výrokem II žaloba se co do smluvního úroku ve výši 4,59 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 21. 1. 2016 do 21. 1. 2016 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 21. 1. 2016 do 21. 1. 2016, zamítá. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2021, č. j. 54 Co 308/2021-262, byl rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 20 C 345/2016-226, zrušen a věc byla soudu vrácena k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby opětovně posoudil nárok žalobkyně, vyzval účastníky řízení k doložení dalších důkazů, vypořádal se s argumentací žalovaného a konečně úplně zjistil skutkový stav věci a na jeho základě dospěl k právnímu názoru.

2. Žalobkyně uvedla, že se po žalovaném domáhá zaplacení níže specifikované částky s odůvodněním, že se jedná o dluh žalovaného ze Smlouvy o úvěru [číslo] ve znění dodatků ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla dne 27. 10. 2004 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 500 000 Kč. Žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně na základě Smlouvy vrátit jistinu úvěru spolu s úroky (poslední výše úroků byla v sazbě 4,59 % p. a.) nejpozději do 25. 11. 2034. Žalovaný však neplnil řádně a včas povinnosti vzniklé na základě Smlouvy, zejména byl opakovaně v prodlení s placením sjednaných splátek, a proto právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ke dni 3. 10. 2012 zesplatnila. Pohledávka byla dne 13. 1. 2016 částečně uhrazena z výtěžku zpeněžení zástavy a to ve výši 1 294 176 Kč.

3. Žalobkyně po žalovaném po částečném zpětvzetí žaloby požaduje celkem 3 314 094,48 Kč (usnesení zdejšího soudu ze dne 24. 8. 2018, č. j. 20 C 345/2016-142), z čehož částka 1 853 800,42 Kč představuje jistinu pohledávky, částka 673 172,48 Kč úroky, částka 777 131,58 Kč úroky z prodlení a částka 9 990 Kč poplatky, s úroky ve výši 4,59 % p. a. z částky 1 853 800,52 Kč od 21. 1. 2016 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 7,50 % p. a. z částky 1 853 800,42 Kč od 21. 1. 2016 do zaplacení.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a vznesl námitku promlčení dluhu. Žalovaný rovněž uvedl, že Smlouvu uzavřel. Úvěrem byl financován nákup nemovitosti bytového domu [adresa], parc. [číslo] k. ú. [obec] (dále jen„ nemovitosti“). Žalovaný byl později z důvodu závažné životní situace nucen nemovitosti prodat, přičemž s kupujícím této nemovitosti bylo sjednáno, že namísto kupní ceny uhradí úvěr dle Smlouvy, což se však nestalo. Je si vědom, že domluva mezi ním a kupujícím ho nezbavuje povinnosti uhradit dluh. Žalovaný má však za to, že dluh je již promlčen, jelikož byl uplatněn po uplynutí promlčecí lhůty ve vztahu k podání této žaloby, když k promlčení nedochází ve vztahu k zástavě.

5. Žalovaný dále uvedl, že z kupní smlouvy ze dne [anonymizováno] [číslo] vyplývá závazek kupujícího převzít a doplatit úvěr na základě Smlouvy, a to ve formě úhrady kupní ceny. Tržní hodnota nemovitosti činila 5 500 000 Kč, což je v rozporu s částkou, za kterou byla prodána v dražbě.

6. Žalobkyně pak uvedla, že ke zpeněžení zástavy – nemovitostí došlo v exekučním řízení, kdy odhad ceny nemovitostí byl stanoven znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] na částku 2 320 000 Kč. Nemovitosti byly vydraženy za částku 1 546 667 Kč, tj. za minimální částku, za kterou bylo možné nemovitosti vydražit.

7. Soud zjistil tyto skutečnosti:

8. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut hypoteční úvěr ve výši 3 500 000 Kč na koupi nemovitosti. Žalovaný se zavázal tento uhradit, avšak minimálně od data podání žaloby, tj. 21. 1. 2016, neuhradil ničeho.

9. Z kopie smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, soud zjistil, že uzavřeli dne 27. 10. 2004 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl hypoteční úvěr ve výši 3 500 000 Kč na koupi nemovitostí. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a úroky nejpozději do 25. 11. 2034. Dle Smlouvy si strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 5,3 %, a to s fixací do 24. 10. 2005. Ve smlouvě bylo určeno, že její nedílnou součástí jsou Obecné podmínky [právnická osoba] pro úvěry občanům, které žalovaný obdržel při podpisu Smlouvy a s jejichž obsahem výslovně souhlasil. Podle čl. VI. Smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veškeré služby spojené s úvěrem a žalovaný se zavázal za tyto služby uhradit právní předchůdkyni žalobkyně ceny a další platby ve výši a způsobem dle Sazebníku vyhlášeného a platného v době poskytnutí služby.

10. Z kopie dodatku [číslo] ze dne [datum] ke Smlouvě soud zjistil, že si strany sjednaly jednoletou fixaci úrokové sazby od 25. 10. 2005 do 24. 10. 2006 ve výši 4,20 % p. a., výše měsíční anuitní splátky 17 165 Kč.

11. Z kopie dodatku [číslo] ze dne [datum] ke Smlouvě soud zjistil, že si strany sjednaly jednoletou fixaci úrokové sazby od 25. 10. 2006 do 24. 10. 2007 ve výši 5,14 % p. a., výše měsíční anuitní splátky 19 046 Kč.

12. Z kopie dodatku [číslo] ze dne [datum] ke Smlouvě soud zjistil, že si strany sjednaly jednoletou fixaci úrokové sazby od 25. 10. 2007 do 24. 10. 2008 ve výši 5,89 % p. a., výše měsíční anuitní splátky 20 574 Kč.

13. Z kopie dodatku [číslo] ze dne [datum] ke Smlouvě soud zjistil, že si strany sjednaly jednoletou fixaci úrokové sazby od 25. 10. 2008 do 24. 10. 2009 ve výši 7,14 % p. a., výše měsíční anuitní splátky 23 173 Kč.

14. Z kopie Obecných podmínek [právnická osoba], [anonymizována tři slova], soud zjistil, že při výpočtu denního nárůstku úroků se používá metoda 360/360 dnů. Podle čl. III. odst. 3. strany pro případ, kdy úroková sazba není stanovena na celou dobu trvání závazku, sjednaly, že nejdříve dva měsíce a nejpozději měsíc před uplynutím lhůty platnosti úrokové sazby, banka zašle dlužníkovi návrh dodatku ke smlouvě o úvěru, ve kterém mu oznámí výši úrokové sazby, délku její platnosti, výši měsíční splátky jistiny a úroků pro další období a případně navrhne jiné změny úvěrových podmínek. Pokud nedojde k uzavření tohoto dodatku ke smlouvě o úvěru z důvodů zaviněných dlužníkem nejpozději do data platnosti úrokové sazby, strany sjednávají, že dnem následujícím po datu ukončení platnosti sjednané úrokové sazby se úroková sazba po celou zbývající dobu trvání závazku zvyšuje na její dvojnásobek, nejvýše však do výše vyhlašované sazby pro úrok z prodlení dle oznámení platného k datu ukončení platnosti úrokové sazby uvedenému ve smlouvě o úvěru. Odpovídající výše měsíční splátky jistiny a úroků pak bude dlužníkovi sdělena samostatným dopisem. Podle čl. VI. odst. 5 požaduje-li banka ve smyslu výše uvedeného odstavce 3) písm. e) okamžité splacení celé nebo části jistiny a příslušenství, nebo jiné pohledávky banky za dlužníkem vzniklé z jiné skutečnosti, včetně pohledávky banky z jiné smlouvy s dlužníkem, nastává jejich splatnost nejbližší následující pracovní den po dni doručení výzvy k okamžitému splacení dlužníkovi. Podle odst. 13 stejného článku je banka oprávněna zvolit postup úhrady pohledávek po splatnosti plynoucích ze smlouvy o úvěru, a to postupem dle čl. VI. odst. 3. písm. a), rezervovat finanční prostředky na účtech dlužníka vedených bankou, realizací a úhradou ze zajištění nebo vymáháním pohledávky další právní cestou. Podle čl. VII odst. 1. je banka oprávněna sazbu úroků z prodlení vyhlásit a publikovat v oznámení a takto vyhlašovanou sazbu použít pro výpočet objemu úroků z prodlení. Podle čl. X si smluvní strany sjednaly, že doručení uskutečněné bankou na adresu dlužníka uvedenou ve smlouvě o úvěru či jinak sdělenou bance se považuje pro účely smlouvy o úvěru za řádně uskutečněné bez zřetele k tomu, zda dlužník informaci obsaženou v předmětném sdělení obdržel. Postačí, pokud taková zpráva či jiná písemnost dojde na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru, a to i v případě, že z důvodu nepřítomnosti dlužníka nebo odmítnutí převzetí bude uložena na příslušném poštovním úřadu nebo vrácena zpět bance.

15. Z kopie sazebníku [anonymizována dvě slova] pro občany soud zjistil, že na smlouvy o hypotečním úvěru, uzavřené do 31. 12. 2012, se vztahuje poplatek za spravování úvěru ve výši 150 Kč měsíčně, a dále poplatek ve výši 20 Kč měsíčně za výpis z úvěrového účtu zasílaný poštou.

16. Z kopie zástavní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako zástavní věřitel a žalovaným jako zástavcem, soud zjistil, že bude zajištěna pohledávka vyplývající ze Smlouvy ve výši 3 500 000 Kč, a to zřízením zástavního práva k nemovitostem pozemek parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, budovu [adresa], způsob využití bydlení, zapsaných na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] (shodně dále jen„ nemovitosti“).

17. Z kopie oznámením o výši úrokové sazby ze dne 24. 9. 2009, adresované právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, soud zjistil, že žalovanému byla oznámena nová úroková sazba z hypotečního úvěru ze Smlouvy, která byla stanovena ve výši 7,14 % p. a. od 25. 10. 2009 do 24. 10. 2014. Výše měsíční splátky činí částku 23 173 Kč. Dále byl žalovaný upozorněn, že je povinen hradit také poplatky za služby poskytnuté bankou, v současné době 150 Kč měsíčně za vedení úvěrového účtu a 20 Kč měsíčně za výpis z úvěrového účtu. Oznámení bylo odesláno žalovanému dne 24. 9. 2009.

18. Z kopie oznámením o výši úrokové sazby ze dne 16. 9. 2014, adresované právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, soud zjistil, že žalovanému byla oznámena nová úroková sazba z hypotečního úvěru ze Smlouvy, která byla stanovena ve výši 4,59 % p. a. od 25. 10. 2014 do 24. 10. 2019.

19. Z tabulky vyměřených poplatků žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně za období od 22. 1. 2010 do 31. 12. 2015 soud zjistil, že souhrnná výše poplatků činí 9 990 Kč.

20. Z tabulky vývoje úroků z prodlení pro jistinu splatnou dne 3. 10. 2020 ve výši 3 147 976,42 Kč soud zjistil, že při sazbě 7,5 % ročně z jistiny 3 147 976,42 Kč za období od 4. 10. 2012 do 13. 1. 2016 činí úroky z prodlení celkem 774 092,56 Kč. Dne 13. 1. 2016 byla uhrazena částka 1 294 176 Kč jistiny. Při sazbě úroků z prodlení 7,5 % ročně z jistiny 1 853 800,42 Kč od 14. 1. 2016 do 21. 1. 2016 činí úroky z prodlení celkem 3 039,02 Kč. K úhradě tak zůstala jistina ve výši 1 853 800,42 Kč a úroky z prodlení ve výši 777 131,58 Kč, celkem 2 630 932 Kč.

21. Z tabulky od 25. 12. 2009 do 21. 1. 2016 soud zjistil, že z této vyplývají jednotlivé výše úrokových sazeb a úroků za dobu od 25. 12. 2009 do 21. 1. 2016; vyměřené úroky byly v celkové výši 1 077 812,09 Kč, z toho žalovaný zaplatil úroky ve výši 404 639,61 Kč; rozdíl ve výši 673 172,48 Kč představuje nezaplacení úroky.

22. Z tabulky o zůstatku půjčky soud zjistil, že z této vyplývají transakce, které žalovaný na úvěru zaplatil, jaký typ transakce (spravování úvěru, plánovaná splátka transakce, platba úroku), v jaké částce a zůstatek půjčky; realizace zajištění ve výši 1 294 176 Kč, a celková výše nesplacené částky ve výši 3 038 352,89 Kč, z čehož částka 1 646 199,58 Kč dopadá na jistinu, částka 1 372 739,94 na úroky a částka 7 133,37 na úroky z prodlení.

23. Z kopie kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne 26. 9. 2007, uzavřené mezi žalovaným jako prodávající a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako kupujícím (dále také jen„ kupní smlouva“), soud zjistil, že kupující koupil nemovitosti, za kupní cenu 5 500 000 Kč, která bude uhrazena tak, že první část ceny ve výši 3 342 587 Kč odpovídající závazku žalovaného ze Smlouvy uhradí kupující, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně má nemovitosti zatížené zástavním právem, a zavazuje se uhradit celý zůstatek na základě Smlouvy tak, že jej uhradí z nově poskytnutého úvěru, a druhá část ceny bude uhrazena prodávajícímu převodem částky 2 157 413 Kč na jeho účet.

24. Z kopie znaleckého posudku ze dne 18. 1. 2006, [číslo] soud zjistil, že hodnota nemovitostí byla 4 030 340 Kč.

25. Z kopie znaleckého posudku ze dne 19. 12. 2014, [číslo] zpracovatel znalecký ústav [právnická osoba], soud zjistil, že hodnota nemovitostí byla 2 320 000 Kč.

26. Z kopie výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, předžalobní upomínka, ze dne 5. 9. 2012, adresované právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, soud zjistil, že byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ve výši 3 355 470,83 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že splatnost pohledávky nastane nejbližší následující pracovní den po dni doručení této výzvy, a že v případě neuhrazení pohledávky banka přistoupí k vymáhání soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 9. 2012.

27. Z exekučního spisu [spisová značka] soud zjistil: Z usnesení Okresního soudu [obec] ze dne 17. 9. 2013, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byl nařízen soudní prodej zástavy – nemovitostí k uspokojení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně vyplývající ze Smlouvy. Z exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno] ze dne 2. 7. 2014, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byla nařízena exekuce prodejem nemovitostí k uspokojení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze Smlouvy proti povinnému [právnická osoba] – [právnická osoba] (dále také jen„ povinný“). Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno] ze dne 2. 4. 2015, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že nemovitosti povinného budou prodány a jejich výsledná cena činí 2 320 000 Kč. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno] ze dne 25. 6. 2015, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byl udělen příklep vydražiteli nemovitostí, který učinil nejvyšší podání ve výši 1 546 667 Kč. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno] ze dne 3. 11. 2015, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že podstata byla rozvržena tak, že byla uspokojena pohledávka soudního exekutora ve výši 252 491 Kč a právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 294 176 Kč.

28. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

29. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

30. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hypoteční úvěr ve výši 3 500 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit ho v pravidelných splátkách. Žalovaný tuto svou povinnost neplnil a právní předchůdkyně žalobkyně ho výzvou ze dne 5. 9. 2012 vyzvala k zaplacení celé zbývající částky hypotečního úvěru dle Smlouvy. Z důvodu jeho neplacení došlo k jeho zesplatnění ke dni 3. 10. 2012. Hypoteční úvěr byl určen na koupi nemovitostí, které žalovaný prodal na základě kupní smlouvy ze dne 26. 9. 2007. Nemovitosti byly zároveň zatíženy zástavním právem ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně za účelem zajištění pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným dle Smlouvy a prodány v dražbě v rámci exekučního řízení.

31. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

32. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.), se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

33. Podle § 502 odst. 1 obch. z., je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

34. Podle § 369 odst. 1 věta prvá obch. z., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

35. Podle § 387 odst. 1 obch. z., se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

36. Podle § 387 odst. 2 obch. z., promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

37. Podle § 392 odst. 2 obch. z., u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

38. Podle § 397 obch. z., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

39. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že tato je nedůvodná. Ze shora uvedeného vyplývá, že Smlouva se řídí obch. z., podle kterého činí promlčecí lhůta 4 roky a počíná běžet od doby splatnosti nesplněného závazku. Jelikož k zesplatnění celého úvěru došlo ke dni 3. 10. 2012, a žaloba byla podána dne 21. 1. 2016, není pohledávka žalobkyně promlčena.

40. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 3 500 000 Kč na koupi nemovitostí a žalovaný se je zavázal i s příslušenstvím a dalšími poplatky splatit (důkaz: Smlouva). Zároveň bylo ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně zřízeno zástavní právo k nemovitostem a to za účelem zajištění její pohledávky za žalovaným podle Smlouvy (důkaz: zástavní smlouva ze dne 8. 12. 2004). Jelikož se žalovaný nedostál svému závazku vyplývajícímu ze Smlouvy a nehradil měsíční splátky na úvěru na základě Smlouvy, vyzvala ho právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení celého zbytku dlužné částky, přičemž k zesplatnění celého úvěru došlo ke dni 3. 10. 2012 (důkaz: výzva ze dne 5. 9. 2012). Ostatně tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky řízení sporné a žalovaný minimálně od podané žaloby neuhradil na pohledávce vyplývající ze Smlouvy žalobkyni ničeho. Spornou otázku věci tvoří tři argumenty. Jednak otázka, na základě jakého jednání došlo ke splacení části pohledávky ze Smlouvy, jak bylo uvedeno v podané žalobě; jakým způsobem bylo dospěno k částce, za kterou byly nemovitosti prodány; a skutečnost, že pohledávka ze Smlouvy měla být uhrazena třetí osobou.

41. Ze shora uvedeného a z provedeného dokazování bylo jednoznačně prokázáno, že k zajištění pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným na základě Smlouvy bylo využito institutu zástavního práva nemovitostí, na jejichž koupi byl žalovanému poskytnut hypoteční úvěr Smlouvou (důkaz: zástavní smlouva ze dne 8. 12. 2004, Smlouva). Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál svému závazku podle Smlouvy, byl soudem nařízen prodej zástavy – nemovitostí právě za účelem uspokojení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným (důkaz: usnesení Okresního soudu [obec] ze dne 17. 9. 2013, č. j. [číslo jednací]), jejíž realizace proběhla v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] (důkaz: listiny z exekučního spisu sp. zn. [spisová značka]). V rámci exekučního řízení byly nemovitosti prodány za nejvyšší podání, které bylo učiněno v dražbě, a to za cenu 1 546 667 Kč. Rozvrhem pak bylo určeno, že právní předchůdkyně žalobkyně bude uspokojena co do částky 1 294 176 Kč. Právní předchůdkyně tak byla částečně uspokojena právě zpeněžením zastavených nemovitostí, které byly zastaveny ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně k zajištění pohledávky ze Smlouvy. Soud proto nemá pochyb, jakým způsobem došlo ke splacení části hypotečního úvěru podle Smlouvy ve výši 1 294 176 Kč, když tato skutečnost zcela bezpochyby vyplývá ze shora uvedeného.

42. Se shora uvedeným je spojena námitka žalovaného, že nemovitosti byly v předmětném exekučním řízení prodány za cenu nižší, než byla hodnota nemovitostí v té době, a že tato neodpovídá výši hodnoty nemovitosti stanovené znaleckým posudkem [číslo] výši obvyklé ceny nemovitostí. Nemovitosti byly prodány v dražbě v rámci exekučního řízení, přičemž listinami z exekučního spisu sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že obvyklá cena nemovitostí byla stanovena v souladu s právními předpisy (zejména § 66 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, a § 336a o. s. ř.), a to znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem, konkrétně znaleckým posudkem [číslo]. Výše nejnižšího podání byla stanovena podle § 336e o. s. ř. a příklep byl udělen vydražiteli, který učinil nejvyšší podání, a to ve výši 1 546 667 Kč. Soud má za to, že exekuční řízení proběhlo zcela v souladu s právními předpisy, stejně tak prodej nemovitostí v dražbě v rámci exekučního řízení a zároveň soud nemá pochybnosti o správnosti znaleckého posudku [číslo]. Je potřeba uvést, že žalovaný by mohl stanovenou výši nemovitostí v rámci exekučního řízení sporovat, nicméně je pravdou, že nebyl účastníkem tohoto řízení. Tato skutečnost však vznikla ze svobodného rozhodnutí žalovaného nemovitosti prodat třetí osobě, která v době prodeje nemovitostí byla jejich vlastníkem, a tak účastníkem řízení, a ta dané nijak nesporovala. Soud dospěl k závěru, že nelze zpochybňovat výsledky exekučního řízení, když toto bylo v souladu s právními předpisy a argumentace chybně vyčíslenou hodnotou nemovitostí v exekučním řízení a tak nesprávnou výší částečného uspokojení pohledávky žalobkyně za žalovaným vzniklé Smlouvou nemůže v tomto řízení obstát. Bylo totiž rizikem žalobce prodat, resp. převést nemovitosti na třetí osobu a dále se nezabývat otázkou úhrady jeho závazku ze Smlouvy, zejména s ohledem na zástavní právo právní předchůdkyně žalobkyně, a dané nemůže jít k tíži žalobkyně.

43. Konečně k námitce žalovaného, že jeho závazek vyplývající ze Smlouvy měl být vyrovnán třetí osobou na základě kupní smlouvy ze dne 26. 9. 2007. Z této kupní smlouvy vyplývá, že kupující [právnická osoba] – [právnická osoba], a zároveň povinný v rámci předmětného exekučního řízení, koupil nemovitosti za kupní cenu 5 500 000 Kč, která bude uhrazena tak, že první část ceny ve výši 3 342 587 Kč odpovídající závazku žalovaného ze Smlouvy se zavazuje uhradit kupující a druhá část ceny bude uhrazena kupujícím žalovanému převodem částky 2 157 413 Kč na jeho účet. V této kupní smlouvě ani v žádném jiném listinném důkazu není uvedeno ničeho jiného a žalovaný k prokázání svého tvrzení netvrdil ani žádné další skutečnosti. Skutečnost, že se kupující zavázal uhradit jakožto část kupní ceny nemovitostí namísto žalovaného jeho závazek vyplývající ze Smlouvy, není ničím jiným, než kupní smlouvou podložena. Zároveň účastníkem kupní smlouvy byl toliko kupující a prodávající, ale nikoliv právní předchůdkyně žalobkyně. Z provedeného dokazování nevyplývá, že o takovém záměru byla právní předchůdkyně žalobkyně informována, a že s takovým postupem, tj. převodem hypotečního úvěru na jinou osobu, vyslovila souhlas. Žalovaný ostatně takovou skutečnost ani netvrdil ani neprokazoval. Zároveň z ničeho nevyplývá, že by ke skutečnému převodu hypotečního úvěru došlo. Soud tak nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně byla informována o tom, že závazek žalovaného měl převzít na základě kupní smlouvy kupující nemovitostí a tento ve zbývající části uhradit jakožto část kupní ceny, a proto neshledal žádné důvody pro liberaci žalované z hrazení jeho závazku vyplývajícího ze Smlouvy, jelikož tento je stále jeho závazkem. Bylo rozhodnutím žalovaného, jak bude postupovat, zdali si ověří, že kupující dostál svého závazku pro něj vyplývajícího z kupní smlouvy, a skutečnost, že tak neučinil, nemůže jít k tíži žalobkyně. Soud proto uzavírá, že k vyrovnání dluhu žalovaného nedošlo ve vztahu k žalobkyni prodejem nemovitostí na základě kupní smlouvy. Soud si je vědom, že žalovaný byl v dané době v tíživé životní situaci spojené s jeho trestním stíháním, nicméně tato skutečnost nemůže mít vliv na jeho povinnosti vyplývající z plnění závazku ze Smlouvy a na jeho obezřetnost při prodeji nemovitostí, na které bylo v souvislosti s tímto závazkem využito institutu zástavního práva.

44. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že jelikož žalovaný na žalované částce již ničeho neuhradil, dluží tak žalobkyni jistinu ve výši 1 853 800,42 Kč, poplatky ve výši 9 990 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 673 172,48 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 777 131,58 Kč, smluvní úrok ve výši 4,59 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % p. a. z částky 1 853 800,42 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku.

45. Soud zamítl nárok žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí smluvní úrok ve výši 4,59 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 21. 1. 2016 do 21. 1. 2016 a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 1 853 800,42 Kč od 21. 1. 2016 do 21. 1. 2016, neboť z předložených důkazů, i z tvrzení žalobkyně vyplývá, že požadované a přiznané smluvní úroky i úroky z prodlení, byly kapitalizovány ke dni 21. 1. 2016, tedy včetně tohoto dne. Soud proto přiznal žalobkyni smluvní úroky a úroky z prodlení až ode dne 22. 1. 2016, přičemž zároveň rozhodl výrokem II o částečném zamítnutí žaloby v části týkající se úroků ke dni 21. 1. 2016.

46. Žalovaný požadoval vydání rozhodnutí vztahujícího se k nákladům řízení tak, aby bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř., přičemž dané odůvodňoval tím, že je nemajetný, má závazky přesahující 12 000 000 Kč, a tak tyto beztak nebude schopen uhradit. Soud dospěl k závěru, že zde nejsou dány důvody zvláštního zřetele, aby bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř., a náhrada nákladů řízení žalobkyni nebyla vůbec nebo zčásti přiznána.

47. Výrok III tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, přičemž neúspěch se týkal pouze nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 93 190 Kč a z náhrady za 2 úkony ve věci (předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Dále sestávají z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu mu náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 1 863 790,42 Kč za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 20. 8. 2018, 23. 10. 2020, 29. 7. 2021, 5. 9. 2022, účast na jednání soudu dne 8. 9. 2022 a 2. 11. 2022) sestávající z částky 15 780 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 7 úkony právní služby specifikovanými výše ve výši 300 Kč za jeden úkon.

48. Dále náklady řízení sestávají z cestovného [značka automobilu], [registrační značka], za 2 cesty ze sídla zástupce žalobkyně ke zdejšímu soudu a zpět (jednání soudu dne 8. 9. 2022 a 2. 11. 2022). Soud vycházel ze vzdálenosti ze sídla zástupce žalobkyně na adresu Obvodního soudu pro Prahu 6, což, dle mapového portálu [webová adresa], jest 277 km, tedy 554 km za cestu tam i zpět. Výše průměrné ceny pohonné hmoty vychází z vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ Vyhláška“). Technickým průkazem k vozidlu byla prokázána průměrná spotřeba paliva vozidla na 100 km je 6,0/4,4/5,0/l. Sazba náhrady za 1 km jízdy činí podle § 1 písm. b) Vyhlášky 4,70 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí podle § 4 písm. c) Vyhlášky 47,10 Kč, tj. 3 943,26 Kč za 1 cestu.

49. Dále z náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za 24 půlhodin strávené na shora uvedených cestách ze sídla zástupce žalobkyně ke zdejšímu soudu a zpět (dle mapového portálu [webová adresa]: jedna cesta tam 2 hodiny 58 minut, tj. 6 půlhodin), celkem 2 400 Kč.

50. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 25 923,77 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 242 560,29 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího zástupce.

51. Pokud jde o vyúčtování cestovného, zástupce žalobkyně účtoval cestovné ze [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu dne 8. 9. 2022 a 2. 11. 2022. Soud si je vědom skutečnosti, že žalobkyně má sídlo ve [obec]. Nicméně jejímu zástupci vznikli náklady na cestovné zcela nepochybně z jeho sídla, tj. z [obec], a vzhledem k tomu, že se jedná o nepatrný rozdíl ve vzdálenosti, přiznal soud cestovné ze sídla zástupce žalobkyně ke zdejšímu soudu.

52. Zástupce žalobkyně ve svém vyúčtování dále požadoval přiznat jako úkon právní služby vyjádření ze dne 8. 3. 2022 a 26. 10. 2022 vč. režijního paušálu. Soud se v této části vyúčtování neztotožnil, když vyjádření ze dne 8. 3. 2022 je toliko doplněním dokazování, které žalobkyně učinila na základě výzvy soudu a za vypracování písemností týkajících se pouze dokazování adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 2 To 28/2004), a vyjádření ze dne 26. 10. 2022 je toliko rekapitulací v řízení již tvrzených skutečností a zároveň závěrečným návrhem, kdy vzhledem k tomu, že toto nepřináší nic nového, nepřiznal ani dané soud jako úkon právní služby (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99).