20 C 47/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 210 000 Kč s příslušentvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 210.000 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně z částky ve výši 10.000 Kč od 21.6.2017 do 25.7.2017, tj. v kapitalizované výši 1.750 Kč; smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně z částky ve výši 10.000 Kč od 21.7.2017 do 10.10.2017, tj. v kapitalizované výši 4.100 Kč; smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně z částky ve výši 10.000 Kč od 21.8.2017 do 10.10.2017, tj. v kapitalizované výši 2.550 Kč; smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně z částky ve výši 10.000 Kč od 21.9.2017 do 10.10.2017, tj. v kapitalizované výši 1.000 Kč; smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně z částky ve výši 210.000 Kč od 11.10.2017 do 9.1.2018, tj. v kapitalizované výši 95.550 Kč; zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 21.6.2017 do 25.7.2017; zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 21.7.2017 do 10.10.2017; zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 21.8.2017 do 10.10.2017; zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 21.9.2017 do 10.10.2017; zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 210.000 Kč od 11.10.2017 do zaplacení;

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 147 066 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 soudní poplatek ve výši 5 248 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 9.1.2018 ve znění změn ze dne 25.4.2019 a 27.9.2019 po žalované domáhala zaplacení částky 210 000 Kč, smluvních pokut v celkové výši 104 950 Kč a příslušenství z titulu nesplnění smluvního závazku. Dle žalobních tvrzení žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu o koupi závodu (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala odevzdat žalované závod specifikovaný v čl. I Smlouvy a převést na ní vlastnické právo k závodu, který obsahoval zejména nájemní smlouvu na prostory, kde byly nově vybudované elektrické rozvody, voda, přistavěné příčky a zcela plně vybavený prostor na kadeřnické a kosmetické služby, to vše okamžitě provozu schopné, a dále předání kontaktů klientů z [anonymizováno] (cca 150 telefonních čísel). Žalovaná se ve Smlouvě zavázala uhradit žalobkyni kupní cenu ve výši 250.000 Kč a to tak, že první část kupní ceny ve výši 30.000 Kč žalovaná uhradila při podpisu předmětné smlouvy a zbývající část kupní ceny ve výši 220.000 Kč měla hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10.000 Kč vždy k 20. každého měsíce počínaje měsícem červnem roku 2017, a to pod sankcí ztráty výhody splátek, pokud některou ze splátek neuhradí řádně a včas. Následně žalovaná uhradila pouze jednu splátku ve výši 10.000 Kč, a to dne 25.7.2017. Žalobkyně žalované zasílala opakovaně písemné výzvy, na které žalovaná nereagovala. Dne 25. 9. 2017 žalobkyně využila svého práva a zaslala žalované oznámení o zesplatnění zbývající části kupní ceny včetně příslušenství a smluvní pokuty a stanovila jí 15 denní splatnost. Předžalobní upomínka byla zaslána žalované dne 5.12.2017. Žalobkyně v podání ze dne 27.3.2018 dále uvedla, že nikdy neobdržela dopis od žalované, kterým jí měla dne 9. 9. 2017 informovat o svých důvodech neplnění svého závazku, přičemž i kdyby dopis byl žalovanou odeslán, není tímto způsobem možné zrušit platně uzavřenou smlouvu, potažmo se takto nedojednává změna kupní ceny. K námitce žalované, že ve smlouvě nebyly sjednány smluvní úroky, uvedla, že žalobou byla smluvní pokuta uplatněna jako smluvní úroky, neboť formulář na vydání elektronického platebního rozkazu neumožňuje zvolit si smluvní pokutu.

2. Žalovaná uplatněný nárok žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby, neboť mezi účastníky byla sjednána obecná kupní smlouva, přičemž hodnotu předmětu převodu považuje za odpovídající již zaplaceným 40 000 Kč. Žalovaná uvedla, že s žalobkyní uzavřela dne [datum] Smlouvu o koupi závodu, kde byla sjednána celková kupní cena 250 000 Kč, přičemž 30 000 Kč uhradila bezprostředně a následně dalších 10 000 Kč. Žalovaná uvádí, že ve smlouvě bylo sjednáno vyloučení veškerých závazků a pohledávek prodávajícího ke dni uzavření smlouvy, což má za následek, že smlouvu je třeba kvalifikovat jako obecnou kupní. Z důvodu, že předmětem kupní smlouvy nemůže být dokumentace související s movitým či nehmotným majetkem, nájemní smlouva (představující jedinou hodnotu závodu) ani právo nájmu, tj. položky uvedené v článku 1.2 pod písmeny b), c), d) Smlouvy, zůstal předmětem převodu pouze hmotný movitý majetek zanedbatelné hodnoty uvedený v článku 1.2 pod písmenem a) Smlouvy, fakticky tedy vybavení provozovny - [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Žalobkyni o uvedeném závěru žalovaná informovala dopisem ze dne 9. 9. 2017 s tím, že hodnota vybavení provozovny nepřevyšuje uhrazených 40 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že byla ze strany žalobkyně ujišťována o tom, že hodnota salónu spočívala v provedení stavebnětechnických úprav prostor, které měly dle odhadu žalované být v hodnotě 70- 100 000 Kč. Dle pozdějšího zjištění žalované však žádné úpravy provedeny nebyly. Při jednání dne 15. července 2020 dále právní zástupce k důkazu Daňový doklad – faktura [číslo] uvedl, že práce specifikovány na druhé stránce faktury nebyly skutečně provedeny. Dále bylo žalované žalobkyní tvrzeno, že cena závodu obsahuje i zvýhodněné nájemné, které ovšem dle zjištění žalované odpovídá běžným cenám v objektu. Žalovaná dále uvedla, že dne 30. 5. 2017 byl s účinností od 1. 6. 2017 uzavřen mezi [právnická osoba] jako pronajímatelem, žalobkyní jako současným nájemcem a žalovanou jako novým nájemcem dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu ze dne [datum]. Jeho předmětem byl bezúplatný převod veškerých práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze současného nájemce (žalobkyně) na nového nájemce (žalovaná), a to se souhlasem všech 3 smluvních stran. Žalobkyně tedy se souhlasem pronajímatele bezúplatně převedla na žalovanou právo nájmu k prostorám na adrese [adresa], v nichž provozovala [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], jehož hmotné vybavení zároveň odprodala žalované. Žalovaná rovněž uvedla, že dopisy žalobkyně z 25. 9. 2017 (zesplatnění) ani z 5. 12. 2017 (předžalobní upomínka) neobdržela, ačkoli si poštu na adrese svého sídla pravidelně vyzvedává. Žalovaná dále namítla, že smlouva z [datum] neobsahuje žádné ujednání o smluvních úrocích pro případ prodlení žalované s úhradou jakýchkoli dlužných částek. Při jednání dne 15. července 2020 žalovaná dále uvedla, že při obvolání klientů ze seznamu telefonních čísel jí bylo sděleno, že tito lidé nikdy nebyli klienty [anonymizována dvě slova].

3. Usnesením č.j. 20 C 47/2018 – 100 ze dne 20.12.2019 bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby navržené žalobkyní v podání ze dne 25.4.2019 a 27.9.2019, která spočívala v tom, že žalobkyně namísto smluvních úroků z prodlení žádá smluvní pokuty, a dále v rozšíření petitu o zákonné úroky z prodlení.

4. Po skutkové stránce účastníci učinili nesporným: - že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o koupi závodu - [anonymizována dvě slova] provozovaného v budově na adrese [adresa]. - že žalovaná zaplatila žalobkyni dne 27.5.2017 splátku ve výši 30 000 Kč a dne 25.7.2017 částku 10 000 Kč (viz žalobní návrh a vyjádření žalovaného k žalobě ze den 19.2.2018). Při jednání soudu dne 15. července 2020 dále účastníci učinili nespornými následující skutečnosti: - v rozhodné době 27.5.2017 byla vlastníkem nemovitosti na adrese [adresa], kde se nachází kadeřnictví s názvem [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [IČO] nyní se sídlem [adresa]. - dodatek [číslo] ke Smlouvě o nájmu uzavřené mezi žalobkyní, žalovanou a společností [právnická osoba] byl uzavřen na základě ujednání smlouvy o koupi závodu ze dne [datum].

5. Provedeným dokazováním byly po skutkové stránce prokázány následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy o koupi závodu ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), bylo prokázáno, že se prodávající žalobkyně zavázala předat žalované závod, tvořený hmotnými a nehmotnými složkami předmětu jejího podnikání tj. [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] nacházející se v prostorách na adrese [adresa], jak stojí a leží (viz„ Smlouva) Předmětem převodu nebyly mimo jiné veškeré závazky a pohledávky žalobkyně existující ke dni uzavření Smlouvy (viz článek 2.3 Smlouvy). Kupující žalovaná, jejímž jménem jednala jednatelka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se zavázala za závod uhradit kupní cenu ve výši 250 000 Kč. Ve Smlouvě bylo sjednáno, že závod tvoří hmotný majetek závodu, tzn. veškeré vybavení a další movité věci nacházející se v provozovně nebo jinde a náležející k závodu, a dále dostupná dokumentace související s hmotným a nehmotným majetkem, včetně smlouvy o nájmu prostor. Dále závod tvoří právo nájmu prostor (viz Smlouva č.l. 1). V článku 3.3 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta, a to ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou kupní ceny (viz článek 3.3 Smlouvy). Součástí Smlouvy je splátkový kalendář o úhradě kupní ceny, a to jako její příloha č. 2 (viz Smlouva a Příloha č. 2 ke smlouvě- splátkový kalendář). Kupující a prodávající si ve Smlouvě sjednali právo prodávajícího na vyrovnání zbývající části kupní ceny pro případ, že se kupující zpozdí s úhradou byť jediné splátky. Splatnost jednotlivých splátek byla sjednána nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce (viz článek. 3.2 Smlouvy).

7. Žalovaná měla uhradit dle splátkového kalendáře 220 000 Kč v 22 měsíčních splátkách po 10 000 Kč počínaje červnem roku 2017 (viz splátkový kalendář).

8. Z oznámení o zesplatnění ze dne 25.9.2017 včetně dodejek bylo prokázáno, že žalobkyně dne 25.9.2020 a posléze 24.10.2017 na adresu sídla žalované ([ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]) odeslala žádost uhrazení celé dosud neuhrazené kupní ceny v částce 210 000 Kč do 15 dnů ode dne odeslání zásilky, neboť neobdržela včas splátku splatnou ke dni 20.9.2017. Zásilka ze dne 25.9.2017 byla uložena u poštovního přepravce dne 2.10.2017, aniž by si ji žalovaná převzala (viz oznámení o zesplatnění ze dne 25.9.2017 včetně dodejek). Žádost byla adresována dne 25. 9. 2017 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dne 24.10.2017 [právnická osoba], přičemž ani jedna ze zásilek nebyla přebrána (viz dodejky k zásilkám).

9. Předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě 210 000 Kč a smluvních pokut ve výši 63 085 Kč (viz předžalobní upomínka ze dne 5.12.2017 včetně dodejky).

10. Protokolem o předání z 27.5.2017 bylo prokázáno, že provozovna závodu byla žalované předána dne 27.5.2017.

11. Z dodatku č. 2 ke smlouvě o nájmu bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřen mezi [právnická osoba] jako pronajímatelem, žalobkyní jako současným nájemcem a žalovanou jako novým nájemcem dodatek č. 2 ke smlouvě o nájmu ze dne [datum]. Jeho předmětem byl bezúplatný převod veškerých práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze současného nájemce (žalobkyně) na nového nájemce (žalovaná), a to se souhlasem všech 3 smluvních stran (viz dodatek č. 2 ke smlouvě o nájmu).

12. Dále bylo prokázáno, že žalovaná nechala na své náklady v roce 2013 rekonstruovat prostory [anonymizována dvě slova] za částku 72 043,40 Kč (viz Daňový doklad – faktura [číslo] včetně soupisu prací, objednávka provedení stavebních úprav ze dne 8. 4. 2013, výpověď [jméno] [příjmení] k provedení stavebnětechnické úpravy salónu). Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] k této otázce soud nepovažoval za relevantní, neboť správu dané nemovitosti převzala až v srpnu 2017, kdy stavebnětechnické úpravy již byly dokončeny (viz výpověď [jméno] [příjmení]).

13. Seznamem telefonních čísel bylo prokázáno, že žalovaná obdržela kontakty na klienty žalobkyně (viz seznam telefonních čísel). Námitce žalované učiněnou při jednání dne 15. července 2020 soud považoval za nevěrohodnou, neboť žalovaná tvrzení o tom, že telefonické kontakty neobsahovaly klienty žalobkyně, nepodepřela žádným důkazem ani takový důkaz neoznačila.

14. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.

15. Zbylé důkazní návrhy účastníků, zejména předložení účetnictví žalobkyně soud při jednání dne 15. 7. 2020 zamítl z důvodu nerozhodnosti, neboť kupní cena byla ve Smlouvě jasně vymezena.

16. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu, ve které žalobkyně jakožto prodávající zavázala předat žalované hmotné a nehmotné složky předmětu jejího podnikání tj. [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] nacházející se v prostorách na adrese [adresa]. Prostory k rozhodnému dni vlastnila společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [IČO] nyní se sídlem [adresa]. Hmotné složky předmětu podnikání žalobkyně tvořilo veškeré vybavení a další movité věci nacházející se v provozovně nebo jinde a náležející k závodu, dále dostupná dokumentace, včetně smlouvy o nájmu prostor. Nehmotné složky předmětu podnikání žalobkyně tvořilo právo nájmu prostor. Žalovaná jakožto kupující se zavázala uhradit kupní cenu ve výši 250.000 Kč, a to v částce 30 000 Kč při uzavření smlouvy a následně v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč vždy k 20 dni příslušného měsíce. Pro případ prodlení žalované s úhradou byť jediné splátky bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat celou částku. Žalovaná uhradila na dlužnou částku pouze 40 000 Kč, a to 30 000 Kč při uzavření Smlouvy a následně dne 25. 7. 2017 částku 10 000 Kč. Tím se žalovaná dostala do prodlení se splátkami splatnými ke dni 20.7.2017, 20.8.2017 a 20. 9. 2017, načež žalobkyně zaslala dne 25.9.2017 žádost o uhrazení celé částky adresovanou jednatelce žalované na adresu sídla žalované a následně dne 24.10.2017 opakovala zaslání žádosti adresované žalované do sídla žalované. Mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta, a to ve výši 0,5 % z dlužné části kupní ceny za každý den prodlení s úhradou kupní ceny. Hmotná část předmětu převodu byla žalované předána ke dni 27. 5. 2017, kdy jí byl předán salón a nehmotná část dne 30. 5. 2017, kdy byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu mezi žalobkyní, žalovanou a společností [právnická osoba], na základě kterého se žalovaná stala nájemcem [anonymizováno] v prostorách na adrese [adresa]. Žalobkyně žalované zaslala dne 5.12.2017 předžalobní upomínku s výzvou k uhrazení dlužných 210 000 Kč a smluvních pokut ve výši 63 085 Kč.

17. Tvrzení žalované, že informovala žalobkyni dne 9. 9. 2017 o svém právním názoru, že nebyla uzavřena smlouva o závodu, ale kupní smlouva, kterou bylo možné převést pouze movité věci, jejichž hodnota byla již vypořádána úhradou 40 000 Kč, považoval soud za nevěrohodné, když při jednání dne 07. března 2019 si právní zástupce výslovně vzal lhůtu k prokázání skutečnosti, že písemnost s uvedeným právním závěrem byla doručena žalobkyni, avšak žádný důkaz v poskytnuté lhůtě ani dále v řízení neoznačil ani se jinak k věci nevyjádřil.

18. Námitka žalované, že smlouva ze dne [datum] neobsahovala žádné ujednání o smluvních úrocích pro případ prodlení žalované, jak je žalobou uplatnila žalobkyně, nebyl v řízení po připuštění změny žaloby soudem dále relevantní, neboť žalobkyně fakticky nárokovala smluvní pokuty, které byly v návrhu uvedeny jako smluvní úroky pouze z důvodu chybějící možnosti pro specifikaci nároku jako smluvní pokuty.

19. Dle § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

20. Dle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

21. Dle § 2175 o. z., koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

22. Podle ust. § 2176 o. z., má se za to, že je kupní cena ujednána na základě údajů o převáděném jmění v účetních záznamech o prodávaném závodu a ve smlouvě ke dni jejího uzavření; má-li smlouva nabýt účinnosti později, mění se kupní cena v závislosti na zvýšení nebo snížení jmění, k němuž došlo v mezidobí.

23. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o koupi závodu dle § 2175 o.z., neboť vyloučením závazků a pohledávek převáděný celek neztratil vlastnost závodu. Závazky a pohledávky jsou bezesporu obecně významnou položkou závodu, ovšem jejich vynětím nebyla v projednávané věci narušena podstata závodu coby celku, když byly na žalovanou převedeny movité a nemovité věci potřebné k provozu salónu. Ostatně žalovaná ani nenamítala, že by v daných prostorách nemohla [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] vykonávat. Z pohledu soudu tak salón neztratil vlastnost funkčního organizovaného souboru jmění. Kupní cena byla určena dostatečně určitě částkou 250 000 Kč, čímž bylo vyloučeno pravidlo pro určení kupní ceny dle § 2176 o. z. Dle ustanovení § 2176 o. z. se stanoví metoda výpočtu kupní ceny závodu pro případ, že se smluvní strany nedohodnou na jiné metodě, nikoliv stanovení ceny samotné. Aplikovatelné je tak pouze tehdy, pokud lze dovodit, že cena nebyla stanovena jiným způsobem. Žalovaná na kupní cenu uhradila pouze 40 000 Kč, je tak v prodlení s úhradou 210 000 Kč, a to od 11.10.2017, kdy k tomuto datu má žalobkyně v souladu s ust. § 1931o.z. právo na vyrovnání celé pohledávky, když bylo prokázáno, že v uvedený den uplynula lhůta stanovená žalobkyní pro plnění. Soud uvážil, že výzva ze dne 25. 9. 2017 byla adresovaná přímo [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], a došel k závěru, že účinky právního jednání žalobkyně směřující k uplatnění celé pohledávky nastaly i v případě, že bylo adresované jednatelce žalované. Doručením se v souladu s ust. § 570 o.z. myslí okamžik, kdy adresátovi projev vůle dojde do jeho dispozice, což v projednávané věci nastalo uložením zásilky u poštovního přepravce dne 2. 10. 2017. Úroky z prodlení byly přiznány s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 513/2013 Sb. Žalobkyně má právo i na zaplacení smluvních pokut ve výši 0,5 % denně z dlužných částí kupní ceny, když tyto byly sjednány jako utvrzení povinnosti žalované k řádnému hrazení splátek kupní ceny. Soud uvážil sjednanou výši smluvních pokut a došel k závěru, že není rozporná s dobrými mravy, ostatně uvedené ani žalovaná netvrdila.

24. Jedinou relevantní námitku žalované tak soud shledal, ohledně tvrzení, že žalobkyně uvedla žalovanou v omyl ohledně provedení stavebnětechnických úprav v salónu. V případě stavebních úprav nájemcem se souhlasem pronajímatele má nájemce právo na úhradu zhodnocení předmětu nájmu. Žalovaná by se tak důvodně mohla domnívat, že zhodnocení jí bude po skončení nájmu vlastníkem nemovitosti vyplaceno dle § 2220 o. z., což však žalovaná ani netvrdila. Naopak v řízení bylo prokázáno, že stavebnětechnické úpravy byly žalobkyní provedeny v roce 2013. V řízení žalovaná ani neuváděla, že by jí žalobkyně tvrdila alespoň přibližnou cenovou specifikaci úprav. Soud tak došel k závěru, že nebylo pro strany podstatné, jakou hodnotu uvedené úpravy představovaly, a tedy žalovaná nemohla být uvedena v omyl. Obdobný závěr soud učinil k tvrzení, že jí žalobkyně utvrdila v tom, že hodnota předmětu převodu závodu spočívala ve snížené ceně sjednaného nájmu, když následně zjistila, že cena nájmu je v objektu běžná. Žalovaná totiž netvrdila ani neoznačila důkazy, kterými by prokázala, že počítala s určitou hodnotou snížené ceny nájmu oproti běžné ceně, uvedené ani nevyplývá z dodatku k nájemní smlouvě. Soud tak tvrzení považoval za nevěrohodné a uzavřel, že o uvedené okolnosti žalovaná nebyla uvedena v omyl.

25. Závěrem soud uvádí, že i kdyby nedošel k závěru, že uzavřenou Smlouvu lze kvalifikovat jako smlouvu o koupi závodu, nebylo by možné uvažovat na neplatnost Smlouvy, ale pouze na posouzení Smlouvy jako čistě kupní popř. inominátní, přičemž na sjednanou kupní cenu uvedené posouzení charakteru smlouvy nemůže mít vliv, když je zcela zřejmé, co mělo být a co nemělo být na základě uzavřené Smlouvy obsahem závazku.

26. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí tak přiznal plnou výši účelně vynaložených nákladů řízení, které byly v jejím případě dle ustanovení § 137 odst. 1 o.s.ř. tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 8 400 Kč, odměnou za zastupování advokátem za 9 úkonů právní služby á 9 140 Kč dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, písemná podání ve věci samé ze dne 27. 3. 2018, 25. 3. 2019, 25. 4. 2019, 27. 9. 2019, účasti u jednání soudu dne 3. 10. 2018, 7. 3. 2019, a za 3 úkony právní služby á 9 580 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne 12. 3. 2020 a účasti u jednání soudu dne 15. 7. 2020 a 9. 9. 2020 (celkem tedy na odměně 111 000 Kč), dále 12 x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 24 066 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 147 066 Kč.

27. Za první jednání s mediátorem soud nepřiznal žalobkyni požadovanou odměnu advokáta, neboť setkání s mediátorem je osobní povinností každého účastníka a nelze tak tuto povinnost přenést na zástupce v rámci účelného uplatňování nároku. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

28. Výrok o uložení povinnosti žalované uhradit soudní poplatek České republice je odůvodněn tím, že změnou žaloby, která byla připuštěna usnesením č.j. 20 C 47/2018 – 100 ze dne 20.12.2019, vznikla žalobkyni poplatková povinnost dle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ poplatkový zákon“), k úhradě 5 248 Kč. Žalobkyně k úhradě zmíněného doměrku soudního poplatku nebyla vyzvána, a tedy jej neuhradila. Zdejší soud došel k závěru, že doměrek soudního poplatku v konečném rozhodnutí má být uložen k úhradě podle zásady výsledku řízení tomu z účastníků, který byl v řízení zcela neúspěšný. Uvedený závěr vyplývá z logického výkladu ustanovení § 2 odst. 3 poplatkového zákona o přechodu poplatkové povinnosti s tím, že pokud vzniká neúspěšnému žalovanému povinnost uhradit soudní poplatek, který nebyl uhrazen žalobcem z důvodu jeho osvobození od soudních poplatků, ač poplatková povinnost žalobce vznikla, pak tím spíše lze dovozovat takový přechod poplatkové povinnosti na žalovaného (žalovanou) v situacích, ve kterých soud nemůže s ohledem na § 9 odst. 4 písm. d) poplatkového zákona řízení zastavit pro neuhrazení doměrku, došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení poté, co soud začal jednat o věci samé.