20 C 96/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 27 558 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 558 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 27 558 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 77 574,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na svědečném České republice na účet zdejšího soudu částku ve výši 2 727,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 14. 2. 2018 ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 558 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu na vypracování dokumentace - dokument s názvem "ZÁVADY z roční prověrky pro oblast BOZP a PO" (dále také jen„ Smlouva“). Předmětem Smlouvy bylo vypracovat směrnice v souladu se stranami 2 a 3 Smlouvy a rovněž dodat bezpečnostní značení v rozsahu uvedeném na straně 4. Na straně 4 žalovaná svým podpisem projevila souhlas s nabízenou nabídkou, čímž byla smlouva uzavřena. Cena za vypracování dokumentace v oblasti BOZP byla sjednána na 20 000 Kč + DPH; cena za vypracování dokumentace v oblasti PO byla sjednána na 2 500 Kč + DPH a cena za dodání bezpečnostního značení byla sjednána na 175 Kč + DPH. S žalovanou se dohodli na zaslání dokumentace prostřednictvím služby PPL. Hodnota této služby činí 121 Kč. Na žádost žalované žalobkyně vystavila fakturu [číslo] [rok] splatnou dne 27. 10. 2017, a to na částku 27 558 Kč, avšak žalovaná tuto neuhradila. Žalobkyně v souladu se Smlouvou zaslala žalované předmětné plnění ke dni 31. 10. 2017, avšak žalovaná si jej nepřevzala a odměnu neuhradila. Žalobkyně uplatňuje zákonný úrok z prodlení nikoli na základě faktury, ale faktického doručení předmětu plnění tak, jak to bylo sjednáno ve Smlouvě. K úhradě faktury byla žalovaná po marných výzvách žalobkyně vyzvána dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 1. 2018.

2. Žalovaná podanou žalobu neuznala, a to ani zčásti. Uvedla, že podle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Je skutečností, že u žalované proběhla informativní schůzka, jejímž cílem bylo zjistit závady na úseku BOZP a PO. Na základě této schůzky mělo následně dojít k předložení cenové nabídky, na základě níž měl být specifikován rozsah a cena za vypracování dokumentů potřebných v oblasti BOZP a PO, k čemuž však již nedošlo. Teprve na základě takové nabídky mohla být případně odsouhlasena cena a rozsah prací a následně uzavřena jakákoli smlouva. Namísto předložení nabídky však došlo k zaslání nevyžádané zásilky a vystavení nevyžádané faktury. Žalovaná důrazně popírá, že by došlo k uzavření jakékoli smlouvy, a to ať ve formě ústní nebo dokonce písemné. Žalobkyní předložený dokument nebyl ze strany žalované schválen a zcela jistě nebyl podepsán panem [jméno] [anonymizováno], jediným statutárním orgánem žalované. Nad rámec výše uvedeného pak z důvodu procesní opatrnosti žalovaná dále namítá, že má na základě žalobkyní předložené„ smlouvy“ zásadní pochybnosti, zda tato je dostatečně určitá vzhledem k absenci smluvních ujednání, kdy dle textu se jedná toliko o„ souhlas s uzavřením smlouvy“, jejíž vlastní text však následně absentuje. Absentuje rovněž dostatečně určité označení smluvních stran a za stranu žalobkyně je dle názoru žalované„ smlouva“ podepsaná k tomu neoprávněnou osobou, kdy Mgr. [jméno] [příjmení] nemá ve společnosti žalobkyně žádné jednatelské ani obdobné oprávnění. V dokumentu je pak škrtáno a opakovaně přepisováno, což jej činí značně nepřehledným a vyvolává důvodné pochybnosti o jeho autenticitě. Jeho text je zjevně vnitřně rozporný, kdy na straně jedné mělo být hrazeno v hotovosti při předání kurýrem, na straně druhé je pak ručně dopsaný text„ platit fakturou“. Závažné pochybnosti o autenticitě textu pak vzbuzuje i původní datum předání dokumentace, které má předcházet vlastnímu podpisu dokumentu. Žalovaná pak rovněž činí sporným tvrzení žalobkyně, že tato vystavovala jakoukoli fakturu na žádost žalované. K uzavření smlouvy ve smyslu žaloby nikdy nedošlo, a to ani v písemné, ani v ústní podobě.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Mezi účastnicemi řízení je nesporné, že osoba pověřená žalobkyní zaslala dne 30. 10. 2017 panu [jméno] [příjmení], [datum narození], jednateli žalované, na jeho emailovou adresu používanou v souvislosti s činností pana [anonymizováno] u žalované, emailovou zprávu, kterou ho informovala o nezaplacené faktuře [číslo] [rok] znějící na částku 27 558 Kč a žádala jej o sdělení, kdy žalovaná předmětnou částku uhradí. Pan [příjmení] [příjmení], jednatel žalované, na předmětnou emailovou zprávu odpověděl dne 30. 10. 2017 tak, že uvedl, že částku žalovaná uhradí, až na to bude mít finanční prostředky, a že to není nic zásadního, neboť se jedná o zálohovou fakturu. Dne 30. 10. 2017 se kurýrní služba PPL pokusila žalované doručit zásilku od žalobkyně, přičemž žalovaná převzít předmětnou zásilku odmítla. Žalovaná dosud žalobkyni na žalované částce ničeho neuhradila.

5. Ze Smlouvy o poskytování pravidelných ročních služeb v oblasti požární ochrany (PO) se začleněním provozovaných činností zájemce se zvýšeným požárním nebezpečím ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, soud zjistil, že tato je podepsaná a orazítkovaná jak žalobkyní tak žalovanou a jejím předmětem je poskytování pravidelných ročních služeb za odměnu 5 000 Kč + DPH, přičemž termín školení byl stanoven na den 9. 10.

6. Ze Smlouvy o poskytování pravidelných ročních služeb v oblasti BOZP a PO ze dne 2. 10. 2017, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, soud zjistil, že tato je podepsaná a orazítkovaná jak žalobkyní tak žalovanou a jejím předmětem je poskytování pravidelných ročních služeb za odměnu 5 000 Kč + DPH, přičemž termín školení byl stanoven na den 9. 10.

7. Z kopie listiny Závady z roční prověrky pro oblast:„ Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO), vypracované žalobkyní dne [datum], adresované žalované, soud zjistil, že žalobkyně tímto uvedla seznam chybějících směrnic v oblasti BOZP a PO u žalované, cena pro běžného zákazníka je u BOZP 27 500 Kč, sleva pro zákazníka s roční smlouvou - 5 500 Kč, cena po slevě 22 000 Kč a ručně dopsaná sleva paní [příjmení] - 2 000 Kč, celkem 20 000 Kč, a cena pro běžného zákazníka je u PO 3 500 Kč, sleva pro zákazníka s roční smlouvou - 1 000 Kč, cena po slevě 2 500 Kč. Na poslední straně je uvedeno„ Souhlasím s uzavřením smlouvy na vypracování dokumentace v oblasti„ Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO)“ mezi zájemcem žalovanou a poskytovatelem žalobkyní v rozsahu uvedeném v cenové nabídce. Celková cena … BOZP … ručně změněno na 20 000 Kč + DPH … PO … 2 500 Kč + DPH … cenu … se zájemce zavazuje uhradit v hotovosti při předání dokumentace a bezpečnostního označení kurýrem … společností PPL. Termín předání dokumentace …. den: přeškrtnuto a změněno na 31. 10. 2017 na adrese zájemce.“ Podepsáno a orazítkováno žalovanou i žalobkyní dne [datum]. Ručně dopsáno„ platit fakturou“.

8. Z kopie výzvy ze dne 15. 1. 2018 adresované právním zástupcem žalobkyně žalované soud zjistil, že tento vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 27 558 Kč do 29. 1. 2018.

9. Z emailu ze dne 15. 5. 2018 adresovaného [jméno] [příjmení] právnímu zástupci žalobkyně soud zjistil, že za žalovanou Smlouvu uzavíral a podepisoval pan [jméno] [příjmení] a podepisovali jí dopoledne v baru. Následně volala kolegyni a požádala o vysvětlení postupu – předání dokumentace po uhrazení faktury panu [příjmení] vysvětlila, protože byla ve společnosti nová. Pan [anonymizováno] posouval splatnost faktury z důvodu nedostatku finančních prostředků. Byl jedním z jejích prvních klientů.

10. Z účastnického výslechu jednatele žalované pana [jméno] [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná každý rok přijímala služby žalobkyně v oblasti BOZP a požární ochrany. V roce 2017 2018 uhradili, ale neobdrželi, dokumentaci od žalobkyně, která zajišťuje školení v této oblasti, které proběhlo i v roce 2018. Vždy přijde školitel, který zjistí případné vady a následně se podepisuje smlouva o směrnicích. Sleva 5 000 Kč není slevou, ale chybou, na to přišel školitel, že nepotřebují rozšířenou požární ochranu. Neobdržel dokumentaci, tudíž neví, co bylo součástí směrnic. Obchodní zástupce přijde se smlouvou, na základě které jsou žalované zaslány směrnice. Danou dohodu s žalobkyní sjednával svědek. Obchodní zástupce přijde nejdřív s první smlouvou na částku cca 17 000 Kč, poté s druhou na částku 30 000 Kč s oznámením o nedostatcích. Dohodli se na zaslání zálohové faktury, smlouvu proto nepodepsal a směrnice neobdržel. Listinu závady z roční prověrky viděl osobně na provozovně, vznikla po návštěvě obchodního zástupce žalobkyně. Nevěří tomu, že podpis na této listině je jeho podpisem. Na provozovně nepodepisuje listiny a nechává si vystavovat zálohové faktury. Jeho podpis je nižší, víc roztažený. Žalobkyně se snažila žalované doručit zásilku prostřednictvím PPL, žalovaná ale nejdříve chtěla poslat a uhradit zálohovou fakturu. Žalovaná se mohla domnívat, že jsou v zásilce předmětné směrnice. Zásilku nepřevzala, protože si službu neobjednala, protože nezaplatila zálohovou fakturu. Požadoval fakturu se splatností 14 dnů, přišla se splatností 3 dny a následně byla zásilka doručována. Má za to, že pokud neuhradí zálohovou fakturu, tak žalované ani žalobkyni nevznikne žádná povinnost. Bral to tak, že smlouva bude uzavřena úhradou zálohové faktury.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná byla jednou z prvních klientů svědkyně. Žalobkyni zastupovala v oblasti poskytování služeb BOZP a požární ochrany. Jednala s jednatelem žalované panem [anonymizováno]. Smlouvy vznikaly před panem [anonymizováno]. Domluvili se, zdali by s vedením domluvila posunutí platby, protože neměl dostatek finančních prostředků. Měla kvůli němu problémy, protože oddaloval platbu a vedení se to nelíbilo. Smlouvu předložila panu [příjmení] k podpisu a on jí před ní podepsal. Učinila v ní písemné úpravy jako slevu 2 000 Kč, kterou vedení odsouhlasilo. Možnost platit fakturou byla výjimka, v zásadě se vyžadovala platba v hotovosti nebo převodem. Ručila za to, že pan [příjmení] fakturu zaplatí. Byl to problém, protože žalobkyně musela dokumenty vypracovat a pak nedošlo k uhrazení faktury, tudíž nevěděla co s nimi, jsou dělané na míru. Všechny změny Smlouvy byly provedeny před jejím podpisem. První smlouvou je smlouva o tom, že přijde osoba, která je proškolí, uzavírá se na jeden rok. Následně se vyhodnotil stav a nedostatky. Poté se uzavřela druhá Smlouva.

12. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

13. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

14. Žalobkyně v roce 2017 poskytovala žalované služby v oblasti BOZP a požární ochrany. Při školení a roční prověrce dne 9. 10. 2017 byly zjištěny nedostatky spočívající v chybějících směrnicích. Tyto nedostatky vyplývají z listiny Závady z roční prověrky pro oblast:„ Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO)“, vypracované žalobkyní dne [datum]. Žalobkyně následně vystavila fakturu za vypracované směrnice. Dne 30. 10. 2017 zaslala žalobkyně prostřednictvím služby PPL žalované zásilku, která ji odmítla přijmout a na vystavené faktuře žalobkyni neuhradila ničeho.

15. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

16. Podle § 1725 o. z., je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

17. Podle § 1731 o. z., z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

18. Podle § 1732 odst. 1 o. z., právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

19. Podle § 1740 odst. 1 o. z., osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

20. Podle § 1759 o. z., smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smluv uzavřených dne 2. 10. 2017 (důkaz: smlouva o poskytování pravidelných ročních služeb v oblasti požární ochrany (PO) se začleněním provozovaných činností zájemce se zvýšeným požárním nebezpečím ze dne 2. 10. 2017, smlouva o poskytování pravidelných ročních služeb v oblasti BOZP a PO ze dne 2. 10. 2017) poskytovala žalované služby v oblasti BOZP a požární ochrany, přičemž na základě těchto smluv se dne 9. 10. 2017 uskutečnilo školení a roční prověrka. Byly zjištěny nedostatky, které bylo potřeba odstranit, a proto dne 10. 10. 2017 vypracovala žalobkyně dokument Závady z roční prověrky pro oblast:„ Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO)“. V tomto je zároveň vyčíslena cena za vypracování chybějících směrnic včetně slev, které žalobkyně žalované poskytla. Z účastnického výslechu jednatele žalované vyplynulo, že žalovaná měla povinnost tyto nedostatky odstranit. Lze tak předpokládat, že se jednalo o zcela logický krok navazující na výsledky provedené prověrky. Soud má za prokázané, že tento dokument je zároveň Smlouvou, což vyplývá z jeho obsahu. Je zde specifikován předmět plnění„ …vypracování dokumentace v oblasti„ Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) …“, je zde specifikovaná cena„ …Celková cena … BOZP … ručně změněno na 20 000 Kč + DPH … PO … 2 500 Kč + DPH … cenu …“, kdy zároveň je specifikovaná i v textu předcházejícím, je zde specifikován způsob platby„ …se zájemce zavazuje uhradit v hotovosti při předání dokumentace a bezpečnostního označení kurýrem … společností PPL“, přičemž je zde ručně doplněno„ platit fakturou“ k čemuž se soud vyjádří níže, jsou zde dostatečně specifikováni účastníci smlouvy„ …mezi zájemcem žalovanou a poskytovatelem žalobkyní…“, je zde uveden rozsah plnění„ …v rozsahu uvedeném v cenové nabídce…“, je zde uveden termín předání plnění„ …den: přeškrtnuto a změněno na 31. 10. 2017 na adrese zájemce…“, a v neposlední řadě obsahuje akceptaci nabídky„ Souhlasím s uzavřením smlouvy…“. Smlouva pak obsahuje podpisy a razítka jak žalobkyně tak žalované, jakožto účastnic Smlouvy O určitosti Smlouvy nelze mít pochyb.

22. Žalovaná mimo jiné sporovala, že jednatel žalované Smlouvu nepodepsal, podpis na této Smlouvě není jeho pravým podpisem, tudíž Smlouva nebyla uzavřena. Z výpovědi jednatele žalované vyplynulo toliko, že se nemůže jednat o jeho podpis, protože jeho podpis je nižší a víc roztažený. Ničeho dalšího žalovaná neuvedla. Soud považuje takový argument za lichý. Je zcela zřejmé, že podpis jedné osoby není pokaždé zcela totožný. Záleží, kdy a kde je dokument podepisován a na dalších okolnostech ovlivňujících způsob podpisu. Skutečnost, že podpis jednatele žalované je nižší a více roztažený, neznamená, že se nejedná o jeho podpis. Nadto pak dané ani nepopřel, když uvedl toliko, že nevěří, že se jedná o jeho podpis. Soud má tak za prokázané, že se jedná o podpis jednatele žalované, když žalovaná v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Skutečnost, že se jedná o podpis jednatele žalované, soud dovozuje taktéž z věrohodné výpovědi svědkyně [příjmení], která uvedla, že Smlouvu mu předložila a on ji před ní podepsal.

23. Zároveň soud konstatuje, že návrh na vypracování znaleckého posudku z oblasti písmoznalectví byl zamítnut pro nadbytečnost. Nadbytečnost tohoto důkazu vyplývá ze shora uvedeného.

24. Žalovaná dále sporovala, že Smlouva nebyla uzavřena vůbec, když na základě schůzky mělo následně dojít k předložení cenové nabídky, na základě níž měl být specifikován rozsah a cena za vypracování dokumentů potřebných v oblasti BOZP a PO, k čemuž však již nedošlo. Teprve na základě takové nabídky mohla být případně odsouhlasena cena a rozsah prací a následně uzavřena jakákoli smlouva. Namísto předložení nabídky však došlo k zaslání nevyžádané zásilky a vystavení nevyžádané faktury. Soud v tomto směru považuje vyjádření žalované za zcela v rozporu s provedenými důkazy ba dokonce v rozporu s výpovědí jejího jednatele pana [anonymizováno]. Jednak k předložení cenové nabídky došlo, ta byla nadto upravována, když svědkyní [příjmení] byla ručně dopsána další sleva ve výši - 2 000 Kč, kterou měla odsouhlasenou vedením (důkaz: výslech svědkyně [příjmení]), přičemž soud nemá důvod výpověď svědkyně zpochybňovat. Zároveň obsahovala i rozsah prací – seznam chybějících směrnic. Dané bylo odsouhlaseno, a to na poslední straně, jak uvedl soud shora, což je samotný text Smlouvy. Nejednalo se o nevyžádanou zásilku, když žalobkyně se zavázala, že předmětné dokumenty žalované zašle do 31. 10. 2017 a už vůbec ne o nevyžádanou fakturu, když z výpovědi jednatele žalované vyplynulo, že tento požadoval zálohovou fakturu, nesporoval její vyžádání, a dokonce v emailu ze dne 30. 10. 2017 žalované sdělil, že ji uhradí, až na to bude mít finanční prostředky. Zároveň jednatel žalované vypověděl, že dokument Závady z roční prověrky pro oblast:„ Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO)“ viděl osobně na provozovně.

25. Co se týče účastnické výpovědi jednatele žalované, jak je uvedeno shora, je v části v rozporu s vyjádřením žalované. Soud pak této v části neuvěřil a v části ji považuje za účelnou. Uvedl, že se dohodly na zaslání zálohové faktury, proto Smlouvu nepodepsal a směrnice mu nepřišly. Zároveň uvedl, že se žalovaná mohla domnívat, že v zásilce zasílané prostřednictvím PPL žalobkyní mohou být dané směrnice a pak uvedl, že zásilku nepřevzal, protože si službu neobjednal, když neuhradil zálohovou fakturu. Dále uvedl, že pokud neuhradí zálohovou fakturu, nevznikne stranám žádná povinnost. Dané je v rozporu se shora uvedeným a také s provedenými důkazy a jak soud již uvedl, má za prokázané, že jednatel žalované Smlouvu viděl a podepsal, tudíž si byl vědom skutečnosti, že mu bude ze strany žalobkyně plněno. Nadto sám uvedl, že bylo povinností žalované chybějící směrnice doplnit.

26. Pokud jde o žalovanou tvrzenou autenticitu textu Smlouvy a tvrzené rozpory mimo jiné v části data předání dokumentů, když původní měl předcházet jejímu podpisu, tuto považuje soud za zcela vyvrácenou výpovědí svědkyně [příjmení]. Ta uvedla, že Smlouva byla upravována na základě domluvy s jednatelem žalované, slevy do ní vpisované byly dohodnuty při jejím podpisu s vedením žalobkyně na žádost jednatele žalované a stejně tak pro žalobkyni nestandardní úhrada poskytnutých služeb fakturou. Smlouva byla vypracována jako jeden dokument v rámci dokumentu Závady z roční prověrky pro oblast:„ Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO)“, tudíž považuje soud za zcela logické, že v ní bylo původně napsáno, že bude za poskytnuté služby hrazeno v hotovosti při předání dokumentace, když i z výpovědi svědkyně [příjmení] vyplynulo, že se jedná o běžnou praxi žalobkyně, a že původní termín předání dokumentace byl termín předpokládaný, který se z důvodu úprav Smlouvy a oddalování úhrady ze strany jednatele žalované posunul. Soud má z výpovědi svědkyně [příjmení] za prokázané, že veškeré úpravy byly učiněny před samotným podpisem Smlouvy.

27. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že má za prokázané, že žalovaná podepsala Smlouvu a zavázala se předmět plnění uhradit prostřednictvím faktury, kterou jí žalobkyně vystavila. Žalobkyně podle Smlouvy plnila, když do sjednaného termínu pro žalovanou vypracovala požadované směrnice. Skutečnost, že žalovaná odmítla přijetí zásilky od žalobkyně obsahující dané směrnice, bylo rozhodnutí žalované a nemůže jít k tíži žalobkyně, která jednala v souladu se Smlouvou. Žalované vznikla povinnost za dané uhradit žalovanou částku, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Výrok II. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 103 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem. Právní zástupce žalobkyně v zaslaném vyúčtování ze dne 29. 6. 2022 účtoval podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, výzva k plnění a žaloby – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 2. 2018) odměnu ve výši 300 Kč za jeden úkon, a v souladu s §14b odst. 2 a. t. za hotové výdaje advokáta spojené s 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč za jeden úkon, které mu náleží. Dále mu náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7, z tarifní hodnoty ve výši 27 558 Kč za 11 úkonů právní služby (vyjádření ze dne 16. 5. 2018 a 20. 6. 2018, účast na jednání soudu dne 12. 9. 2018, 28. 2. 2019, 23. 5. 2019, 3. 10. 2019, 4. 6. 2020, 17. 9. 2020, 14. 1. 2021, 16. 3. 2022 a 29. 6. 2022) ve výši 2 220 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 11 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 6 073,20 Kč, protože právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem 36 096,20 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

29. Právnímu zástupci žalobkyně dále náleží cestovné [značka automobilu], [registrační značka], za cestu ze sídla právního zástupce k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a zpět na jednání soudu dne 4. 6. 2020 a 17. 9. 2020. Cestovné osobním automobilem ze sídla právního zástupce k soudnímu jednání: [obec] – Obvodní soud pro Prahu 6 a zpět (celkem 760 km) bylo vypočítáno v souladu s vyhláškou č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 (dále jen„ Vyhláška“). Technickým průkazem k vozidlu byla prokázána průměrná spotřeba motorové nafty 8,0/5,1/6,2/l [číslo] km. Sazba náhrady za 1 km jízdy činí podle § 1 písm. b) Vyhlášky 4,20 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí podle § 4 písm. c) Vyhlášky 31,80 Kč. Cestovné činí 9 493,60 Kč (2 cesty). Vzhledem k tomu, že právní zástupce ve svém vyúčtování uvedl částku za dané ve výši 9 380,84 Kč, přiznal soud jím vyúčtovanou částku. Právnímu zástupci žalobkyně dále náleží cestovné [značka automobilu], [registrační značka], za cestu ze sídla právního zástupce k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a zpět na jednání soudu dne 14. 1. 2021. Cestovné osobním automobilem ze sídla právního zástupce k soudnímu jednání: [obec] – Obvodní soud pro Prahu 6 a zpět (celkem 760 km) bylo vypočítáno v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění od 1. 1. 2021 do 18. 10. 2021 (dále jen„ Vyhláška“). Technickým průkazem k vozidlu byla prokázána průměrná spotřeba motorové nafty 5,4/4,2/4,6/l /100 km. Sazba náhrady za 1 km jízdy činí podle § 1 písm. b) Vyhlášky 4,40 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí podle § 4 písm. c) Vyhlášky 27,20 Kč. Cestovné činí 4 322,47 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce ve svém vyúčtování uvedl částku za dané ve výši 4 294,91 Kč, přiznal soud jím vyúčtovanou částku. Právní zástupce žalobkyně dále předložil jízdné prokazující náklady na cestu vlakem z [obec] do [územní celek] a zpět ve dnech konání jednání u soudu 12. 9. 2018, 28. 2. 2019, 23. 5. 2019, 3. 10. 2019, 16. 3. 2022 a 29. 6. 2022. Konkrétně předložil na den 12. 9. 2018: e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 349 Kč a e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 349 Kč (celkem 698 Kč); na den 28. 2. 2019: výpisem z účtu cesta [obec] – [obec] 299 Kč, [obec] – [obec] 649 Kč a e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 649 Kč (celkem 948 Kč); na den 23. 5. 2019: e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 349 Kč a e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 569 Kč (celkem 918 Kč); na den 3. 10. 2019: e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 649 Kč a jízdenku [obec] - [obec] ve výši 649 Kč (celkem 1 298 Kč); na den 16. 3. 2022: e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 579 Kč a e-mailové potvrzení zakoupení jízdenky [obec] - [obec] a potvrzení o platbě 624 Kč (celkem 1 203 Kč); a na den 29. 6. 2022: jízdenku [obec] – [obec] ve výši 604 Kč a jízdenku [obec] – [obec] ve výši 535 Kč (celkem 1 139 Kč). Cestovné činí 6 204 Kč. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 4 178,53 Kč, protože právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Cestovné tak činí celkem 24 076,28 Kč.

30. Právnímu zástupce žalobkyně náleží též náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za 16 půlhodin strávených na shora uvedených cestách z [obec] do [územní celek] (9 cest) a zpět. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 3 024 Kč, protože právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Náhrada za ztrátu času tak činí celkem 17 424 Kč.

31. Celkem náklady řízení tak včetně DPH činí 77 596,48 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce ve svém vyúčtování uvedl částku za dané ve výši 77 574,70 Kč, přiznal soud jím vyúčtovanou částku.

32. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady sestávají ze svědečného, které uplatnila svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], které bylo přiznání svědečné spojené s podáním svědecké výpovědi při jednání dne 16. 3. 2022 v celkové výši 2 727,92 Kč, a to usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 3. 2022, č. j. 20 C 96/2018-139.