21 C 111/2003

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ladislavou Miškovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , anonymizováno dne datum bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , anonymizováno dne datum bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , anonymizováno dne datum bytem adresa žalobce d) celé jméno žalobkyně , anonymizováno dne datum bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. země , anonymizována tři slova obec „ v likvidaci“, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. země - stát. instituce , IČO anonymizováno adresa žalované za níž jedná anonymizováno - anonymizováno 6 slov majetkových sídlem adresa 3. územní celek - anonymizováno část obec a číslo , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 4. územní celek , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 5. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 6. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 7. země - anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalované pro § 244 o. s. ř. částečným rozsudkem

I. Žalobní návrh, jímž by byl nahrazen výrok rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to tak, že se určuje, že žalobci jsou vlastníky 3/7 původních pozemků, a to: části pozemku původně PK [číslo] k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 318 m2, zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to tak, že prvý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, druhý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, třetí žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, čtvrtý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku se zamítá.

II. Žalobní návrh, jímž by byl nahrazen výrok rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to tak, že se určuje, že žalobci jsou vlastníky 3/7 původních pozemků, a to: části pozemku původně PK [číslo] k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 424 m2, zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to tak, že prvý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, druhý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, třetí žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, čtvrtý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku se zamítá.

III. Žalobní návrh, jímž by byl nahrazen výrok rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to tak, že se určuje, že žalobci jsou vlastníky 3/7 původních pozemků, a to: části pozemku původně PK [číslo], k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 738 m2, zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to tak, že prvý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, druhý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, třetí žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku, čtvrtý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedeného pozemku se zamítá.

1. Původní žalobkyně [jméno] [příjmení], označovaná jako žalobkyně a), která v průběhu řízení zemřela (v řízení je pokračováno na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] se žalobci a), b) a c), kteří mají postavení původní žalobkyně) a žalobkyně d) označovaná původně jako žalobkyně b) (společně označovány jako žalobkyně) se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhaly vydání rozhodnutí, na jehož základě by soud rozhodl o tom, že oprávněné osoby – původní žalobkyně, žalobkyně d) a jejich zemřelý bratr jsou podíloví spoluvlastníci ve výši 3/7 původních pozemků parcel [číslo] v katastrálním území (dále jen„ k.ú.“) [část obce]. Žalobní návrh odůvodnily tak, že rozhodnutím [stát. instituce] - [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo určeno, že nejsou podílovými vlastnicemi uvedených pozemků. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že nemovitosti nepřešly na stát v důsledku právního důvodu uvedeného v § 6 odst. 1, písm. l) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), tedy na základě odmítnutí dědictví v tísni, ale na základě dohody, kterou přenechaly žalobkyně s jejich bratrem [jméno] [příjmení] zděděný majetek státu. Žalobkyně mají za to, že nelze rozhodnout takto formalisticky, neboť byly vystaveny dlouhodobě perzekuci, především v 50. letech, kdy jim byl odebrán majetek. V případě dědického řízení u žalobkyň vznikla důvodná obava, že by se situace mohla opakovat. Proto následně pod nátlakem a v tísni uzavřely předmětnou dědickou dohodu, kterou lze posoudit jako darování nemovitosti uzavřené v tísni.

2. Zdejší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) určil, že žalobkyně jsou vlastnicemi pozemku: č. parc. 869 – zahrada, o výměře 574 m2, (výrok 1a rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného jako pozemek parc. [číslo] o výměře 192 m2, (výrok 1b rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného jako pozemek parc. [číslo] o výměře 4.526 m2, (výrok 1c rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného jako pozemek parc. [číslo] o výměře 544 m2, (výrok 1d rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 5 m2, (výrok 1e rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 1.131 m2, (výrok 1f rozsudku); pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře 1.717 m2, původně dle PK [číslo], (výrok 1g rozsudku); pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře 9.828 m2, původně dle PK 155, (výrok 1h rozsudku); pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře 6.440 m2, původně dle PK 156, (výrok 1i rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – orná půda, nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 613 m2 a nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 432 m2, původně dle PK [číslo] (výrok 1j rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 510 m2, původně dle PK [číslo], (výrok 1k rozsudku), vše pro [územní celek], [katastrální uzemí] a to tak, že žalobkyně a) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a žalobkyně b) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a ohledně pozemků č. parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 80 m2, (výrok II/1 rozsudku); části pozemku původně EN [číslo] nyní části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 489 m2, (výrok II/2a rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označených pozemků, a to parc. [číslo] o výměře 7899 m2, (výrok II/2b rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 316 m2, (výrok II/2c rozsudku); pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, (výrok II/2d rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – zastavěná plocha, parc. [číslo] – zastavěná plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, (výrok II/2e rozsudku); části pozemku původně PK [číslo] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 393 m2, (výrok II/3a rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 2.672 m2, (výrok II/3b rozsudku); části pozemku původně PK [číslo], k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 738 m2, (výrok II/4 rozsudku); části pozemku původně PK [číslo], k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 4031 m2, (výrok II/5a rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 490 m2, (výrok II/5b rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 53 m2, (výrok II/5c rozsudku); části pozemku původně PK [číslo] k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře 217 m2, (výrok II/6a rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 424 m2, (výrok II/6b rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 318 m2, (výrok II/6c rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 271 m2, (výrok II/6d rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – orná půda, nově označených pozemků parc. [číslo] o výměře 157 m2 a parc. [číslo] o výměře 161 m2 (výrok II/6e rozsudku); vše pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to tak, že žalobkyně a) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a žalobkyně b) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků soud žalobu zamítl. Ve výroku III. rozsudku soud nahradil rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], ohledně původních pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Výrokem IV rozsudku řízení ohledně určení, že žalobkyně jsou vlastnicemi 3/7 původních pozemků dle evidence nemovitostí parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to tak, že žalobkyně a) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a žalobkyně b) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků, zastavil. Ve výrocích V.-VII. rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení a ve výrocích VII.-XII. rozhodl o nákladech státu.

3. Proti tomuto rozsudku podali účastníci odvolání, o kterém rozhodl odvolací soud usnesením ze dne [datum] čj. [anonymizována tři slova], [číslo] tak, že rozsudek soudu prvého stupně mimo výroku IV. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, aby soud zkoumal k námitkám účastníků možnosti vydání určitých pozemků a znovu rozhodl o nákladech řízení.

4. S ohledem na hospodárnost řízení (některé pozemky nejsou mezi účastníky sporné a ani nebylo proti rozhodnutí soud prvého stupně u těchto pozemků podáno odvolání) soud přistoupil k vydání částečného rozsudku týkajících se pouze vztahu žalobců jako oprávněných osob a povinnými osobami.

5. V řízení předcházejícím vydání rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve znění s opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) byl na základě provedeného dokazování zjištěn následující skutkový stav: Původní vlastnicí předmětných pozemků, zapsaných ve vložce PK [číslo] pro k. ú. [část obce], mj. i parcely [číslo] byla paní [jméno] [příjmení], což prokazuje částečný výpis z pozemkové knihy list A, B, č. knihovní vložky 6. M. [příjmení] zemřela dne [datum], což prokazuje úmrtní list vystavený Místním národním výborem v [obec] ze dne 17.4.1964 s tím, že zanechala závěť ze dne 19.6.1958, kterou povolala k dědění domu [adresa] v [příjmení] [jméno] [příjmení], k dědění pozemků [adresa] v [část obce] a [adresa] na [příjmení] [jméno] [příjmení] a k dědění ostatního majetku rovným dílem: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. Z protokolu sepsaného u Státního notářství pro [část Prahy] [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo prokázáno, že závěť byla shledána platnou. Mezi aktiva byly zařazeny mj. i pozemky ve vložce [číslo] PK [číslo] v k.ú. [část obce]. Z protokolu ze dne 5.10.1977 na státním notářství pro [část Prahy] [číslo jednací] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odmítli dědictví, [jméno] [příjmení], žalobkyně a) a žalobkyně b) dědictví neodmítli. Z protokolu ze dne 5.10.1977 na státním notářství pro [část Prahy] [číslo jednací] bylo prokázáno, že byla uzavřena dohoda o dědictví mezi státem a V. [příjmení] a žalobkyněmi, na jejímž základě se [anonymizováno] stát (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) stal vlastníkem 5/7 pozemků v k.ú. [část obce], tedy nejenom podílů po dědicích, kteří dědictví odmítli. Rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] dne 31.10.1977, č.j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že výše uvedená dohoda byla schválena a stát se stal podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši 5/7 pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [list vlastnictví]. Následně byli do evidence nemovitostí po zůstavitelce M. [příjmení] zapsáni jako vlastníci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně spolu se svým bratrem vyzvaly Pozemkový úřad k vydání pozemků mj. parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Uplatnění nároku bylo doručeno Magistrátu hl. m. Prahy dne [datum], tedy lhůta podle § 13 odst. 4 zákona o půdě byla zachována. Usnesením Okresního soudu Praha – západ č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum], jeho dědičkami se staly žalobkyně. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan [obec] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jehož půda, budovy a stavby patřící původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25.2.1948 do 1.1.1990 způsobem uvedeným v ustanovení § 6 odst.

1. Státní občanství České republiky jak žalobkyň, tak [jméno] [příjmení], prokazují rodné listy a občanské průkazy. Předmětné nemovitosti přešly na stát na základě schválené dohody žalobkyň, [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tedy v rozhodném období od 25.2.1948 až 1.1.1990. V řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], kterým se žalobkyně domáhaly přezkumu rozhodnutí [stát. instituce] - [anonymizováno] úřadu ze dne 21.2.2003, [číslo jednací] bylo z protokolů z jednání prokázáno, že byly vyslechnuti svědci, a to ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], manžel žalobkyně a) a žalobkyně, že jejich rodiče byli vystaveni v 50. letech politické perzekuci, neboť byli vlastníky velkého prosperujícího statku. Z důvodů nesouhlasu se vstupem do JZD, byl majetek rodičům násilně odebrán a rodina se ocitla ve finanční tísni. Otec žalobkyň musel nastoupit jako kočí, matka jako pomocnice v zemědělství, dětem bylo zamezeno studovat. Otec žalobkyň v důsledku těchto událostí spáchal sebevraždu. Dále byli vystaveni nepříznivému společenskému tlaku s ohledem na náboženské vyznání. Tyto skutečnosti zanechaly v žalobkyních velké obavy z možných postihů a perzekucí. Žalobkyně a) vypověděla, že se s ohledem na svůj třídní původ nedostala na vybranou školu a byla nucena se vyučit. K uzavření dohody v rámci dědického řízení v roce 1977 ji vedla rada jejich právního zástupce, kterým byly ujištěny, že dojde k finančnímu vypořádání a obava z možných sankcí, týkajících se dětí. Žalobkyně b) uvedla, že s ohledem na problémy své sestry s přijetím na vybranou školu, maminka vyhledala protekci, která jí ke studiu pomohla. K uzavření dohody v roce 1977 ji vedla rada jejich právního zástupce, obava z vyčlenění ze společnosti a z nátlaku jít pracovat do zemědělství. [jméno] [příjmení] (č.l. 274) a [jméno] [příjmení] (č.l. 274) dědictví neodmítli a dohodu se státem neuzavřeli. Z výpovědi svědkyně [příjmení] bylo prokázáno, že dědické řízení po M. [příjmení] probíhalo od roku 1964 do roku 1977. Po tuto dobu nebyl na její osobu vyvíjen žádný nátlak, byli zastoupeni právními zástupci, přijetí dědictví pro ni neznamenalo finanční či jiný užitek, neboť majetek bez ohledu na vlastnické právo užívalo Jednotné zemědělské družstvo, důvod, pro který odmítly žalobkyně dědictví, nevěděla. Svědkyně pocházela z rodiny, která se potýkala s totalitním režimem, byl jim zabaven majetek, otec byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 22 let, bratr byl vzat na vojnu k pomocným technickým praporům. Svědek [příjmení] potvrdil výpověď svědkyně [příjmení] ohledně perzekuce jejich rodiny a dědického řízení s tím, že také nevěděl důvody, které vedly žalobkyně k odmítnutí dědictví. Soud tedy uzavřel, že restituční titul byl naplněn dle § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě, když bylo nepochybně prokázáno, že rodiče žalobkyň byly vystaveny perzekuci (postih v důsledku výkonu samostatné výdělečné činnosti v zemědělství, později nemožnost disponovat s rozsáhlým zemědělským majetkem a užívat jej a tak zajišťovat prostředky pro obživu rodiny, následná sebevražda otce žalobkyň). Tíseň žalobkyň je třeba vykládal v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 30/2000, kdy tento pojem je třeba interpretovat v širších souvislostech, tedy v souvislosti s politickým nátlakem v letech 1948 – 1989. Nelze ho tedy chápat jako jednorázový akt, ale jako dlouhodobý proces. Popsaná tísňová situace rodiny ovlivnila život žalobkyň a nemohla být bez následku pro jejich postoj v dědickém řízení po původní vlastnici ohledně předmětných nemovitostí, i když dědictví bylo řešeno až v 70. letech minulého století. Žalobkyně jsou tak osobami oprávněnými dle § 4 odst. 1 zákona o půdě z důvodu dle § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě.

6. Žalobkyně požadovaly určení vlastnictví k pozemkům, ohledně kterých uzavřely dne 31.10.1977 dohodu o dědictví s Čs. státem. Všechny pozemky byly zapsány v PK ve vložce [číslo] pro k. ú. [část obce]. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo stanoveno, že žalobkyně nejsou podílovými vlastnicemi původních pozemků [číslo] v k.ú. [část obce]. Jak bylo výše uvedeno řízení ohledně pozemků původně [číslo] bylo zastaveno.

7. Podle § 5 zákona o půdě odst. 1/ povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států. 2/ osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí: a) právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání, b) u ostatních nemovitostí jejich vlastník.

8. Podle § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, 9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou, 9e), anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

9. Ohledně části pozemku původně PK [číslo] k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 318 m2, zapsaného na [list vlastnictví], části pozemku původně PK [číslo] k. ú. [část obce] nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 424 m2, zapsaného na [list vlastnictví], části pozemku původně PK [číslo] k. ú. [část obce] nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 738 m2, zapsaného na [list vlastnictví], vše pro [územní celek], [katastrální uzemí], [ulice] správa komunikací [územní celek] (původní 3. účastník) navrhla zamítnutí žalobního návrhu s odůvodněním původní pozemek parc. [číslo] je částečně zastavěn, konkrétně nyní pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] [list vlastnictví], kde se nachází asfaltová komunikace, a je zde tak překážka bránící jeho vydání dle § 11 zákona o půdě. [územní celek] (5. účastník) nárok žalobkyň neuznalo. Vydání některých pozemků brání překážka zastavěnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, kdy za stavby se považují i místní komunikace a účelové komunikace, které jsou se zemí spojeny pevným základem (rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 531/08 ze dne 6.2.2007, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 5As 62/2008 ze dne 11.9.2009). Vydat tak nelze pozemky dle evidence nemovitostí parc. [číslo] dle pozemkových knih (dále jen„ PK“) parc. [číslo]. Následně uvedl, že ohledně těchto pozemků není dána působnost zákona o půdě. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1081/2009 ze dne 29. 10. 2009, dle kterého je tato působnost dána tehdy, pokud v době přechodu na stát byly či měly být pozemky zemědělsky obhospodařovány či alespoň k účelu zemědělské výroby používány. Tyto pozemky však byly zastavěny místními komunikacemi.

10. Za účelem identifikace pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, byl vypracován znalecký posudek na identifikaci pozemků ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], znalcem v oboru geodézie a kartografie, zapsaný pod pořadovým [číslo] znaleckého deníku. Součástí posudku jsou přílohy katastrální mapy 1 až 6, geometrické plány: [číslo] ze dne 19.9.1984, [číslo] ze dne 16.10.1984, č. 1997 [číslo] ze dne 20.11.2012, [číslo] ze dne 26.6.2001 a [číslo] ze dne 3.12.2003.

11. V řízení bylo prokázáno, že pozemek označený v PK [číslo] v k. ú. [část obce] o výměře 2.727 m2 dle identifikace parcel [anonymizována dvě slova] tvořen pozemky v katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] označených parc. [číslo] – zahrada o výměře 217 m2, parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 424 m2, část parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 318 m2, část pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 271 m2, část pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře 987 m2 a parc. [číslo] ostatní plocha, zeleň o výměře 510 m2. Rozdíl ve výměře je v dostupné odchylce. Pozemek označený v PK [číslo] v k. ú. [část obce] o výměře 2.587 m2 je dle identifikace parcel [anonymizována dvě slova] tvořen pozemky v katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] označených parc. [číslo] – orná půda o výměře 1.717 m2 a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 738 m2. Rozdíl ve změně výměry o - 132 m2 je dán v důsledku ZPMZ [číslo].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí a z nesporného tvrzení účastníků bylo prokázáno, že povinnou osobou je [územní celek].

13. Z nesporného tvrzení účastníků a z dalších provedených důkazů bylo prokázáno, že tyto pozemky nelze vydat pro jejich zastavěnost.

14. Po provedeném dokazování soud zamítl žalobu na vydání předmětných pozemků, neboť i když žalobci prokázali, že jsou oprávněnými osobami, pozemky z důvodů jejich zastavěnosti nelze vydat.

15. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a 6. účastníkem a o nákladech státu bude rozhodnuto konečným rozsudkem.