21 C 111/2003

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ladislavou Miškovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , narozená dne datum bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce d) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. země , anonymizována dvě slova hl. m. obec „ v likvidaci“, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. země - stát. instituce , IČO sídlem adresa žalované za níž jedná anonymizováno - anonymizováno pro anonymizováno 5 slov sídlem adresa 3. územní celek - anonymizováno část obec a číslo , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 4. územní celek , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 5. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 6. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 7. země - anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalované pro § 244 o. s. ř.

I. Žalobní návrh, jímž by byl nahrazen výrok rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to tak, že se určuje, že žalobci jsou vlastníky 3/7 původního pozemku, a to: pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nyní pozemku [číslo] – ostatní plocha, pozemku [číslo] – ostatní plocha a [číslo] – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví] pro obec Praha, katastrální území Ruzyně, nově vytvořených geometrickým plánem zhotovitele [právnická osoba] [číslo] vše v k. ú. [část obce], a to tak, že prvý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši 1/14 uvedených pozemků, druhý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků, třetí žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků, čtvrtý žalobce se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků, se zamítá.

II. Žalobkyně a účastníci 1.,2., 3., 4., 5., 6., 7. vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 50% celkových nákladů státu ve výši 20 312,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV.

2. účastník je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 30% celkových nákladů státu ve výši 12 187,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V.

3. účastník je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 10% celkových nákladů státu ve výši 4 062,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI.

7. účastník je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 10% celkových nákladů státu ve výši 4 062,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobkyně [jméno] [příjmení], označovaná jako žalobkyně a), která v průběhu řízení zemřela (v řízení je pokračováno na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 28.2.2018, č.j. [číslo jednací] se žalobci a), b) a c), kteří mají postavení původní žalobkyně) a žalobkyně d) označovaná původně jako žalobkyně b) (společně označovány jako žalobkyně) se žalobou doručenou soudu dne 28.4.2003 domáhaly vydání rozhodnutí, na jehož základě by soud rozhodl o tom, že oprávněné osoby – původní žalobkyně, žalobkyně d) a jejich zemřelý bratr jsou podíloví spoluvlastníci ve výši 3/7 původních pozemků parcel [číslo] v katastrálním území (dále jen„ k.ú.“) [část obce]. Žalobní návrh odůvodnily tak, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo určeno, že nejsou podílovými vlastnicemi uvedených pozemků. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že nemovitosti nepřešly na stát v důsledku právního důvodu uvedeného v § 6 odst. 1, písm. l) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), tedy na základě odmítnutí dědictví v tísni, ale na základě dohody, kterou přenechaly žalobkyně s jejich bratrem [jméno] [příjmení] zděděný majetek státu. Žalobkyně mají za to, že nelze rozhodnout takto formalisticky, neboť byly vystaveny dlouhodobě perzekuci, především v 50. letech, kdy jim byl odebrán majetek. V případě dědického řízení u žalobkyň vznikla důvodná obava, že by se situace mohla opakovat. Proto následně pod nátlakem a v tísni uzavřely předmětnou dědickou dohodu, kterou lze posoudit jako darování nemovitosti uzavřené v tísni.

2. Zdejší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) určil, že žalobkyně jsou vlastnicemi pozemku: č. parc. [anonymizováno] – zahrada, o výměře 574 m2, (výrok 1a rozsudku); části pozemku parc. č. 1199/4 - ostatní plocha, nově označeného jako pozemek parc. č. 1199/34 o výměře 192 m2, (výrok 1b rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného jako pozemek parc. [číslo] o výměře 4.526 m2, (výrok 1c rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného jako pozemek parc. [číslo] o výměře 544 m2, (výrok 1d rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 5 m2, (výrok 1e rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 1.131 m2, (výrok 1f rozsudku); pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře 1.717 m2, původně dle PK [číslo], (výrok 1g rozsudku); pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře 9.828 m2, původně dle PK 155, (výrok 1h rozsudku); pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře 6.440 m2, původně dle PK 156, (výrok 1i rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – orná půda, nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 613 m2 a nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 432 m2, původně dle PK [číslo] (výrok 1j rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 510 m2, původně dle PK [číslo], (výrok 1k rozsudku), vše pro obec Praha, katastrální území Ruzyně a to tak, že žalobkyně a) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a žalobkyně b) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a ohledně pozemků č. parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 80 m2, (výrok II/1 rozsudku); části pozemku původně EN [číslo] nyní části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 489 m2, (výrok II/2a rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označených pozemků, a to parc. [číslo] o výměře 7899 m2, (výrok II/2b rozsudku); části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 316 m2, (výrok II/2c rozsudku); pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, (výrok II/2d rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – zastavěná plocha, parc. [číslo] – zastavěná plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, (výrok II/2e rozsudku); části pozemku původně PK [číslo] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 393 m2, (výrok II/3a rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 2.672 m2, (výrok II/3b rozsudku); části pozemku původně PK [číslo], k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 738 m2, (výrok II/4 rozsudku); části pozemku původně PK [číslo], k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 4031 m2, (výrok II/5a rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 490 m2, (výrok II/5b rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 53 m2, (výrok II/5c rozsudku); části pozemku původně PK [číslo] k. ú. [část obce] – nyní: pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře 217 m2, (výrok II/6a rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 424 m2, (výrok II/6b rozsudku); pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 318 m2, (výrok II/6c rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 271 m2, (výrok II/6d rozsudku); části pozemku parc. [číslo] – orná půda, nově označených pozemků parc. [číslo] o výměře 157 m2 a parc. [číslo] o výměře 161 m2 (výrok II/6e rozsudku); vše pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to tak, že žalobkyně a) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a žalobkyně b) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků soud žalobu zamítl. Ve výroku III. rozsudku soud nahradil rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], ohledně původních pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Výrokem IV rozsudku řízení ohledně určení, že žalobkyně jsou vlastnicemi 3/7 původních pozemků dle evidence nemovitostí parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to tak, že žalobkyně a) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků a žalobkyně b) se stává vlastníkem podílu ve výši [číslo] uvedených pozemků, zastavil. Ve výrocích V.-VII. rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení a ve výrocích VII.-XII. rozhodl o nákladech státu.

3. Proti tomuto rozsudku podali účastníci odvolání, o kterém rozhodl odvolací soud usnesením ze dne 26. 9. 2019 čj. [anonymizována tři slova], [číslo] tak, že rozsudek soudu prvého stupně mimo výroku IV. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, aby soud zkoumal k námitkám účastníků možnosti vydání určitých pozemků a znovu rozhodl o nákladech řízení.

4. S ohledem na hospodárnost řízení (některé pozemky nejsou mezi účastníky sporné a ani nebylo proti rozhodnutí soud prvého stupně u těchto pozemků podáno odvolání) soud přistoupil k vydání částečného rozsudku týkajících se pouze vztahu žalobců jako oprávněných osob a povinných osob. Těmito částečnými rozsudky bylo rozhodnuto o všech pozemcích kromě pozemku č. parc. [číslo] v k. ú. [část obce].

5. V řízení předcházejícím vydání rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] (ve znění s opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) byl na základě provedeného dokazování zjištěn následující skutkový stav: Původní vlastnicí předmětných pozemků, zapsaných ve vložce PK [číslo] pro k. ú. [část obce], mj. i parcely [číslo] byla paní [jméno] [příjmení], což prokazuje částečný výpis z pozemkové knihy list A, B, č. knihovní vložky 6. M. [příjmení] zemřela dne [datum], což prokazuje úmrtní list vystavený Místním národním výborem v [obec] ze dne [datum] s tím, že zanechala závěť ze dne [datum], kterou povolala k dědění domu [adresa] v [příjmení] [jméno] [příjmení], k dědění pozemků [adresa] v [část obce] a [adresa] na [příjmení] [jméno] [příjmení] a k dědění ostatního majetku rovným dílem: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. Z protokolu sepsaného u Státního notářství pro [část Prahy] [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] bylo prokázáno, že závěť byla shledána platnou. Mezi aktiva byly zařazeny mj. i pozemky ve vložce [číslo] PK [číslo] v k.ú. [část obce]. Z protokolu ze dne [datum] na státním notářství pro [část Prahy] [číslo jednací] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odmítli dědictví, [jméno] [příjmení], žalobkyně a) a žalobkyně b) dědictví neodmítli. Z protokolu ze dne [datum] na státním notářství pro [část Prahy] [číslo jednací] bylo prokázáno, že byla uzavřena dohoda o dědictví mezi státem a V. [příjmení] a žalobkyněmi, na jejímž základě se [anonymizováno] stát (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) stal vlastníkem 5/7 pozemků v k.ú. [část obce], tedy nejenom podílů po dědicích, kteří dědictví odmítli. Rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že výše uvedená dohoda byla schválena a [anonymizováno] se stal podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši 5/7 pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [list vlastnictví]. Následně byli do evidence nemovitostí po zůstavitelce M. [příjmení] zapsáni jako vlastníci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně spolu se svým bratrem vyzvaly [anonymizována dvě slova] k vydání pozemků mj. parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Uplatnění nároku bylo doručeno Magistrátu hl. m. Prahy dne [datum], tedy lhůta podle § 13 odst. 4 zákona o půdě byla zachována. Usnesením Okresního soudu Praha – západ č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum], jeho dědičkami se staly žalobkyně. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby patřící původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25.2.1948 do 1.1.1990 způsobem uvedeným v ustanovení § 6 odst.

1. Státní občanství České republiky jak žalobkyň, tak [jméno] [příjmení], prokazují rodné listy a občanské průkazy. Předmětné nemovitosti přešly na stát na základě schválené dohody žalobkyň, [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tedy v rozhodném období od 25.2.1948 až 1.1.1990. V řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], kterým se žalobkyně domáhaly přezkumu rozhodnutí [stát. instituce] - [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo z protokolů z jednání prokázáno, že byly vyslechnuti svědci, a to ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], manžel žalobkyně a) a žalobkyně, že jejich rodiče byli vystaveni v 50. letech politické perzekuci, neboť byli vlastníky velkého prosperujícího statku. Z důvodů nesouhlasu se vstupem do JZD, byl majetek rodičům násilně odebrán a rodina se ocitla ve finanční tísni. Otec žalobkyň musel nastoupit jako kočí, matka jako pomocnice v zemědělství, dětem bylo zamezeno studovat. Otec žalobkyň v důsledku těchto událostí spáchal sebevraždu. Dále byli vystaveni nepříznivému společenskému tlaku s ohledem na náboženské vyznání. Tyto skutečnosti zanechaly v žalobkyních velké obavy z možných postihů a perzekucí. Žalobkyně a) vypověděla, že se s ohledem na svůj třídní původ nedostala na vybranou školu a byla nucena se vyučit. K uzavření dohody v rámci dědického řízení v roce 1977 ji vedla rada jejich právního zástupce, kterým byly ujištěny, že dojde k finančnímu vypořádání a obava z možných sankcí, týkajících se dětí. Žalobkyně b) uvedla, že s ohledem na problémy své sestry s přijetím na vybranou školu, maminka vyhledala protekci, která jí ke studiu pomohla. K uzavření dohody v roce 1977 ji vedla rada jejich právního zástupce, obava z vyčlenění ze společnosti a z nátlaku jít pracovat do zemědělství. [jméno] [příjmení] (č.l. 274) a [jméno] [příjmení] (č.l. 274) dědictví neodmítli a dohodu se státem neuzavřeli. Z výpovědi svědkyně [příjmení] bylo prokázáno, že dědické řízení po M. [příjmení] probíhalo od roku 1964 do roku 1977. Po tuto dobu nebyl na její osobu vyvíjen žádný nátlak, byli zastoupeni právními zástupci, přijetí dědictví pro ni neznamenalo finanční či jiný užitek, neboť majetek bez ohledu na vlastnické právo užívalo Jednotné zemědělské družstvo, důvod, pro který odmítly žalobkyně dědictví, nevěděla. Svědkyně pocházela z rodiny, která se potýkala s totalitním režimem, byl jim zabaven majetek, otec byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 22 let, bratr byl vzat na vojnu k pomocným technickým praporům. Svědek [příjmení] potvrdil výpověď svědkyně [příjmení] ohledně perzekuce jejich rodiny a dědického řízení s tím, že také nevěděl důvody, které vedly žalobkyně k odmítnutí dědictví. Soud tedy uzavřel, že restituční titul byl naplněn dle § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě, když bylo nepochybně prokázáno, že rodiče žalobkyň byly vystaveny perzekuci (postih v důsledku výkonu samostatné výdělečné činnosti v zemědělství, později nemožnost disponovat s rozsáhlým zemědělským majetkem a užívat jej a tak zajišťovat prostředky pro obživu rodiny, následná sebevražda otce žalobkyň). Tíseň žalobkyň je třeba vykládal v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 30/2000, kdy tento pojem je třeba interpretovat v širších souvislostech, tedy v souvislosti s politickým nátlakem v letech 1948 – 1989. Nelze ho tedy chápat jako jednorázový akt, ale jako dlouhodobý proces. Popsaná tísňová situace rodiny ovlivnila život žalobkyň a nemohla být bez následku pro jejich postoj v dědickém řízení po původní vlastnici ohledně předmětných nemovitostí, i když dědictví bylo řešeno až v 70. letech minulého století. Žalobkyně jsou tak osobami oprávněnými dle § 4 odst. 1 zákona o půdě z důvodu dle § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě.

6. Žalobkyně požadovaly určení vlastnictví k pozemkům, ohledně kterých uzavřely dne 31. 10. 1977 dohodu o dědictví [anonymizována tři slova]. Všechny pozemky byly zapsány v PK ve vložce [číslo] pro k. ú. [část obce]. Rozhodnutím [stát. instituce] - [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] čj. [anonymizováno] [číslo] bylo stanoveno, že žalobkyně nejsou podílovými vlastnicemi původních pozemků [číslo] v k. ú. [část obce]. Jak bylo výše uvedeno řízení ohledně pozemků původně [číslo] bylo zastaveno.

7. Podle § 5 zákona o půdě odst. 1/ povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států. 2/ osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí: a) právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví [obec] a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání, b) u ostatních nemovitostí jejich vlastník.

8. Podle § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, 9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou, 9e), a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

13. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta, tento návrh se nazývá žalobou.

9. Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí být podána ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu, zmeškání této lhůty nelze prominout.

10. Rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] bylo doručeno žalobkyni a) dne 27.2.2003, žalobkyni b) dne 4.3.2003 a jejich zástupci dne 1.3.2003. Žalobní návrh byl doručen soudu dne 28.4.2003, tedy lhůta pro podání žalobního návrhu byla dle § 247 odst. 1 o. s. ř. zachována.

11. Ohledně předmětných pozemků žalobci navrhly pozemek č. parc. [číslo] nevydat pro zastavěnost jak uvedl i znalec, stejně tak pozemek č. parc. [číslo], navrhuje vydat pozemek č. parc [číslo], který podle znalce zastavěný není. 12. [územní celek] (4. účastník) navrhlo pozemky nevydat pro zastavěnost. Na pozemku č. parc. [číslo] v k. ú. [část obce] se nachází stavba retenční nádrže [obec]. Na předmětném pozemku, konkrétně na pravém břehu retenční nádrže se dále nachází areál dešťové usazovací nádrže [obec], který je určen k odvodnění areálu [anonymizována dvě slova] [územní celek] - [anonymizováno] [část obce] a správy diplomatického sboru. [ulice] usazovací nádrž [obec] slouží k čištění vody a filtraci ropných látek/oleje z vody předtím, než je tato vypuštěna do retenční nádrže. Retenční nádrž a dešťové usazovací nádrže tvoří 1 funkční celek. Jedná se o komplex několika objektů: dešťový sběrač, vlastní usazovací nádrž, odpadní stoka do sběrače D, kalové pole, příjezdní komunikace, obslužná vnitřní komunikace a zpevněné plochy, oplocení areálu, přípojka elektrické energie, strojně technická část a elektrotechnická část. I pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce] jsou zastavěné a vydání těchto pozemků brání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, překážka zastavěnosti. Podle znaleckého posudku [titul]. [anonymizováno] na pozemku č. parc. [číslo] se nacházejí ovládací prvky dešťové usazovací nádrže k podzemním rozvodům. Dále se zde nachází dešťový sběrač, který začíná rozdělovací komorou a končí severovýchodně od areálu vyústím objektu II. na břehu retenční nádrže [obec]. Pozemek č. parc. [číslo] je dotčen dešťovým sběračem a spojovací stokou. Všechny pozemky tvoří 1 funkční celek, jsou vzájemně propojeny a ve vzájemném propojení i fungují.

13. Znaleckým posudkem ing. [anonymizováno] byl pozemek č. parc. [číslo] v k. ú. [část obce] geometrickým plánem zhotovitele [právnická osoba] [číslo] rozdělen na pozemky č. parc. [číslo], [číslo] a [číslo]. Znalec [titul]. [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] uvedl, že díly označené jako c1 a c3 nejsou zastavěny, bezprostředně nesouvisí se stavbami a jejich provozem, a tedy nic nebrání jejich vydání.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobci jsou oprávněnými osobami ke všem shora uvedeným pozemkům. Dále v řízení bylo prokázáno, že pozemek č. parc. [číslo], [číslo] a pozemek č. parc. [číslo] v k. ú. [část obce] jsou zastavěny stavbou retenční nádrže [obec] a dešťovou usazovací nádrží [obec], tvoří spolu 1 funkční celek, celý areál je oplocen a jedná se tak o překážku vydání pozemku podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Z katastrální mapy jednoznačně vyplývá, že se jedná o souvislý zastavěný celek bez přerušení, jednotlivé stavby spolu vzájemně technicky souvisejí a tvoří spolu 1 funkční celek. Soud proto předmětné pozemky nevydal i s ohledem na ustálenou judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2364/17, 28 Cdo 4447/17, 28 Cdo 220/2014). Soud se nepřiklonil ke znaleckému posudku [titul] [anonymizováno], ze kterého vyplývá, že pozemek č. parc. [číslo] vydat lze, protože zastavěný není. Z katastrální mapy a z předložených fotografií jednoznačně vyplývá, že i tento pozemek je zastavěný, a sice konkrétně se na něm nachází dešťový sběrač, který ústí do retenční nádrže [obec]. Soud proto rozhodl tak, že předmětné pozemky se nevydávají a k návrhu žalobců na provedení místního šetření či doplňku znaleckého posudku nevyhověl, neboť již měl dostatek důkazů pro to, aby o věci rozhodl.

15. O nákladech řízení ve vztahu žalobci - ostatní účastníci řízení soud rozhodl podle § 150 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve smyslu zákona o půdě, tedy řízení sui generis. Okruh účastníků je totiž dán ze zákona a teprve po vypracování identifikace parcel a po rozsáhlém dokazování bylo prokázáno, zda pozemky lze vydat či nikoliv pro překážku zastavěnosti. Nad to u všech účastníků řízení se jednalo vždy o úspěch pouze částečný, tedy ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. by jim nemohly být náklady řízení přiznány.

16. O nákladech státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. a tyto náklady spočívají v nákladech za vypracování znaleckého posudku [titul]. Vyskočilem v částce 35 125 Kč, dále náklady za účast znalce u soudu ve výši 1 400 Kč a další výpověď znalce u soudu ve výši 1 400 Kč, dále další výtisky geometrického plánu ve výši 2 700 Kč, vše v celkové částce 40 625 Kč. Podle výsledku řízení soud uznal žalobce povinnými, aby společně a nerozdílně zaplatili 50 % těchto nákladů řízení, tedy ve výši 20 312,50 Kč. Druhému účastníku soud uložil zaplatit na nákladech státu 30 %, tedy částku 12 187,50 Kč a třetímu a sedmému účastníkovi po 10 % celkových nákladů státu, tedy každý z nich 4 062,50 Kč. Soud tak rozdělil náklady řízení podle počtu pozemků, u kterých byl geometrický oddělovací plán nutno provést, a to s ohledem na vztah oprávněných a povinných osob k těmto pozemkům.