21 C 23/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu, kterou žalovaní 1, 2 učinili vůči žalobci dopisem ze dne [datum], je neoprávněná.

II. Žalovaní 1, 2 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 82 372 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytu, kterou žalovaní vůči žalobci učinili dopisem ze dne [datum] je neplatná, neboť výpovědní důvod je specifikován neurčitě a dále tvrzené výpovědní důvody nejsou dány, výpověď je proto neoprávněná. Soud ve věci rozhodl po provedeném dokazování rozsudkem z 11. 10. 2019, č. j. 21C 23/2016-95 tak, že žalobu zamítl. Soud vzal skutkově za prokázané, že žalovaní v červnu [rok] přenechali žalobci a své dceři [jméno] [celé jméno žalované] do užívání na dobu neurčitou podkrovní byt v domě [adresa] v [obec a číslo] [část obce], který je v jejich společném jmění manželů, a to za protiplnění ve výši 12 000 Kč měsíčně. Dopisem z [datum] žalovaní sdělili žalobci a dceři, té byl rovněž tento dopis adresován a doručen, že oběma vypovídají společný nájem předmětného bytu bez výpovědní doby. Ve výpovědi uvedli, že žalobce se vůči nim chová neúnosně, agresivně, jakož i vůči jejich dceři a s ohledem na to, že došlo mezi ním a jejich dcerou k rozchodu, tak budou potřebovat tento byt za účelem zajištění bydlení dcery. Uplatněné výpovědní důvody podřadili pod ustanovení § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2288 odst. 1 písmeno d) občanského zákoníku a pod ustanovení § 2288 odst. 2 písmeno b) občanského zákoníku. Výpověď obsahovala také poučení o právu nájemce vznést proti ní námitky a navrhnout ve lhůtě tam uvedené přezkoumání její oprávněnosti soudem. Na základě skutkového stavu soud pak vzal za prokázané, že žalobci a dceři žalovaných vzniklo právo společného nájmu bytu, mají tedy postavení nerozlučných společníků a v důsledku toho oba nájemci musí být účastníky řízení. Žalobce proto není v posuzované věci aktivně věcně legitimován, protože výpověď byla dána rovněž [jméno] [celé jméno žalované], která se však řízení ve věci neúčastnila ani na straně žalobce ani na straně žalované. Soud tedy žalobu zamítl z důvodu nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce.

2. Proti zamítavému výroku soudu žalobce podal odvolání. Namítal, že podle obsahu výpovědi tuto žalovaní učinili pouze vůči jeho osobě a nikoliv [jméno] [celé jméno žalované], důvody pro výpověď měly spočívat pouze v jeho chování a jednání a jen jeho výslovně vyzývali, aby byt vyklidil, protože ho potřebují pro dceru [jméno], která by nadále v tomto bytě bydlela s dítětem. O podaném odvolání rozhodoval Městský soud v Praze jako soud odvolací, který rozhodl rozsudkem z 23. 9. 2020, č.j. 11 Co 137/2020-126, a rozsudek soudu prvého stupně v zamítavém výroku potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že žalobci a [jméno] [celé jméno žalované] vzniklo k předmětnému bytu právo společného nájmu ve smyslu § 2270 odst. 1 o. z., jakož i, že účastníky řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu musí být oba společní nájemci, kterým byla výpověď dána, a to ať na straně žalující či na straně žalované, neboť mají v řízení postavení nerozlučných společníků.

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, závěry soudu obou stupňů označil za nesprávné s tím, že má za to, že v uvedeném řízení každý ze společných nájemců bytu má postavení samostatného společníka s odkazem na ustanovení § 2271 o.z.

4. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 17. 8. 2021, č. j. 26 CDo 1502/2021-173, rozsudek soudu odvolacího i rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. V odůvodnění konstatoval, že sice platí, že společní nájemci bytu ve smyslu § 2270 odst. 1 o. z. mají v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu postavení samostatných společníků. Nájem bytu může každému z nich, na rozdíl od manželů, kteří mají jako nositelé společného nájemního práva specifické postavení, skončit samostatně, a to i výpovědí adresovanou a doručenou společně oběma z nich. Uvedené se v oblasti procesního práva projeví právě tím, že účastníky řízení o žalobě podle § 2290 o.z. nemusí být všichni společní nájemci bytu, kterým byla výpověď dána. Každý ze společných nájemců, kteří nejsou manželi, je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bez ohledu na procesní aktivitu dalších společných nájemců, kteří nemusí být účastníky řízení o takové žalobě a v posuzované věci je nerozhodné, že výpověď byla dána žalobci i [jméno] [celé jméno žalované]. Tedy závěr o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce není správný.

5. V dalším řízení soud I. stupně se zabýval tím, zda výpověď z nájmu bytu daná dopisem z [datum] ve vztahu k žalobci je oprávněná či nikoliv z hlediska vymezených výpovědních důvodů. Dopisem datovaným [datum], označeným výpověď nájemní smlouvy, byli jako nájemci označeni [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované], žalovaní jako pronajímatelé jmenovitě označují žalobce a v textu uvádí„ již vícekrát jste byl z naší strany či přímo ze strany naší dcery a vaší družky upozorňován na to, že vaše chování vůči nám je neúnosné. Dlouhodobě se dopouštíte silné verbální agrese, která v případě agrese vůči naší dceři hraničí s domácím násilím. Vůči nám se agresivně domáháte bezdůvodných investic do předmětu nájmu. K podpoře svých argumentů a výhrůžek využíváte též hrozeb ohledně odvezení nezletilého syna, kterého máte s naší dcerou. Jakákoliv dosavadní výzva či prosba o odstranění tohoto vašeho závadného chování byla marná. [příjmení] dlouhodobé chování vůči nám a naší dceři není možné nadále z naší strany snášet a není také možné po nás rozumně požadovat, abychom vaším nájmem nadále trpěli. [příjmení] uvedené chování naplňuje znaky hned dvou výpovědních důvodů, a to jednak dle ustanovení § 2288 odst. 1 písmeno d) občanského zákoníku, jednak také důvodu dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku. Zároveň jsou naplněny znaky také výpovědního důvodu dle § [číslo] odst. 2 písmeno b), neboť vzhledem k vašemu rozchodu s naší dcerou budeme byt potřebovat právě pro ni. Vzhledem k vysoké intenzitě a závažnosti vašeho chování jsme se rozhodli postupovat dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku, na základě kterého jsme jako pronajímatelé oprávněni vypovědět smluvní vztah s vámi bez výpovědní doby, vzhledem k tomu, že svým jednáním porušujete svou povinnost zvlášť závažným způsobem, a to tak, že způsobujete jinak zá závažné škody nebo obtíže nám či osobám, které bydlí v našem domě. Na základě výše uvedeného tímto vypovídáme předmětnou nájemní smlouvu bez výpovědní doby a vyzýváme vás, abyste bez zbytečného odkladu nejpozději do jednoho měsíce o doručení této výpovědi předmět nájmu vyklidil a opustil. V souladu s § 2286 odst. 2 o.z. vás poučujeme o vašem právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců od doručení této výpovědi“. Dopisem z [datum] žalobce prostřednictvím právního zástupce sdělil právnímu zástupci žalovaných námitky proti výpovědi z nájmu, ve kterém sděluje, že obsah výpovědi vzal na vědomí a sporuje, že by byl naplněn výpovědní důvod dle § 2291 odst. 1 o.z. - porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem s tím, že partnerské neshody mezi žalobcem a dcerou žalovaných rozhodně nepřekročili hranici pro hádky, ke kterým v partnerském životě někdy dochází a v souvislosti s jednáním s dcerou žalovaných či jednáním s žalovanými o nutných investicích do údržby a oprav bytu popírá jakékoliv agresivní vystupování ze své strany. Dále zmiňuje, že dříve žádnou výzvu k nápravě s určením lhůty neobdržel a k dalším výpovědním důvodům se nevyjadřuje. Žádá, aby ve lhůtě do [datum] byla výpověď z nájmu písemně odvolána, v případě, že tak neučiní, hodlá u soudu podat žalobu o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu.

6. V dalším řízení po zrušení rozhodnutí (jednání dne [datum]) bylo zjištěno, že žalobce se z předmětného bytu odstěhoval v září 2016, zajistil si již jiné bydlení, ale nadále trval na žalobním petitu, že nejsou dány výpovědní důvody tvrzené žalovanými v předmětné výpovědi z nájmu. Žalovaní setrvali na procesní obraně, že předmětná výpověď z nájmu je platná a výpovědní důvody v ní uvedené v době výpovědi existovaly, neboť chování žalobce v té době bylo agresivní, šikanózní, porušující dobré mravy. V době podání výpovědi žalovaní potřebovali předmětný byt pro svou dceru, která se z bytu odstěhovala v dubnu 2016 k nim, jako ke svým rodičům a bydlela s nimi až do března 2017, kdy se do bytu mohla nastěhovat zpět. Poukazovali na to, že samotná žaloba je šikanózním výkonem práva, neboť již v době podání výpovědi žalobce tento byt nechtěl užívat a měl už v té době pronajatý dům na adrese [adresa]. Bylo konstatováno, že dcera žalovaných [jméno] návrh na nařízení předběžného opatření vůči domácímu násilí ze strany žalobce nepodávala.

7. Soud, doplnil řízení obsahem opatrovnického spisu zdejšího soudu 0P 134/2016, z něhož bylo zjištěno následující. Dne [datum] podala [jméno] [celé jméno žalované] ke zdejšímu soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilému [jméno] [celé jméno žalobce], kterým žádala, aby nezletilý byl svěřen do její výhradní péče, otci upraven styk s nezletilým, stanoveno mu výživné na nezletilého, jakož i vysloven zákaz otci, aby opustil s nezletilým území ČR. V návrhu mimo jiné uvedla, že si je vědoma silného kladného vztahu otce k nezletilému, ale styk by neměl probíhat tak, že s ohledem na věk nezletilého by nebylo vhodné, aby s otcem zůstával přes noc. Dále uvedla, že vztah mezi ní a otcem nezletilého je již zcela rozvrácen a nadále nehodlají sdílet společnou domácnost. Uváděla výhrady k chování otce vůči její osobě, neboť ten ji neváhá hrubě urážet i před synem a křičet na ní, verbálně jí vyhrožoval, že s nezletilým odjede i mimo území ČR. Téhož dne podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhala vydání předběžného opatření shodného znění, jaké je požadováno v návrhu na úpravu poměru k nezletilému. Podáním došlým soudu dne [datum] se otec [celé jméno žalobce] (žalobce v této věci) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud svěřil nezletilého [jméno] do jeho péče, matce stanoven rozsah styku se synem a stanovena jí povinnost přispívat na výživu dítěte částkou dle úvahy soudu. Součástí podání byl i návrh na předběžné opatření, kterým by soud uložil matce povinnost umožnit péči otci v rozsahu tam uvedeném v každém lichém kalendářním týdnu, stejnou povinnost uložit otci v každém sudém kalendářním týdnu. V podání mimo jiné zmiňuje, že dne [datum] byl se synem na plavání, po návratu syna matce odevzdal a šel do zaměstnání, po návratu zjistil, že matka s dítětem se přestěhovala do bytu rodičů s tím, že mu sdělila, že do doby rozhodnutí o předběžném opatření neumožní jemu žádný kontakt se synem, proto má za to, že byla prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů nezletilého. Usnesením z [datum] soud rozhodl o návrzích obou rodičů na vydání předběžného opatření tak, že oběma rodičům zakázal do doby pravomocného rozhodnutí v řízení o úpravu poměru k nezletilému vycestovat s dítětem bez souhlasu druhého rodiče z ČR, dále, že nezletilý [jméno] se odevzdává do péče otci vždy od pondělí do středy a v sobotu, vždy ve stanoveném hodinovém rozmezí a nezletilý se odevzdává do péče matky vždy od středy do soboty a dále od soboty do pondělí, také ve stanoveném hodinovém rozmezí. V ostatních částech podání obou rodičů na vydání předběžného opatření byl návrh zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání oba rodičů, o kterém rozhodoval Městský soud v Praze jako soud odvolací, který rozhodnutím z [datum] usnesení soudu ve výroku o vyslovení zákazu rodičům s vycestováním s nezletilým mimo ČR potvrdil a v ostatních výrocích změnil tak, že návrhy matky i otce na vydání předběžného opatření zamítl. V odůvodnění odvolací soud konstatoval, že se shoduje se závěrem soudu I. stupně o nutnosti předběžným opatřením zakázat oběma rodičům vycestovat mimo republiku s nezletilým bez souhlasu druhého (tento výrok nebyl odvoláním napaden). Dále uvedl, že matka ve svém návrhu na vydání předběžného opatření z [datum] výslovně uvádí, že plánuje zrušení společné domácnosti s otcem a hodlá se odstěhovat ze společné domácnosti, přičemž občanský zákoník umožňuje rozhodnout pouze za situace, kdy rodiče dítěte spolu nežijí. Tomuto závěru koresponduje i návrh otce, který sice uvádí, že matka s dítětem proti jeho vůli se odstěhovala ke svým rodičům, avšak z jeho podání nevyplývá, zda uvedený stav stále trvá. V průběhu řízení, soud účastníkům nařídil mediaci, která směřovala k uzavření dohody, mezi nimi. V průběhu řízení z podání matky zaznělo, že otec dítěte ji ponižuje, chce ji kontrolovat, rozhodovat o jejím čase, když nesouhlasí, snaží se jí přinutit k poslušnosti a šikanuje ji. Otec oproti tomu matku dítěte hodnotil jako nezralou osobnost, která preferuje spíše své vlastní zájmy a poukazoval na to, že v době, kdy matka nemohla péči o syna vykonávat, tak péči o něj zajišťoval sám zcela bez problémů. Ze zpráv odboru sociálních věcí MČ [obec] vyplývají zjištění o sporech rodičů týkajících se výchovy dítěte, ale nejsou uváděny skutečnosti, které by byly podkladem pro závěr o agresivním a nepřiměřeném chování otce dítěte. Řízení o úpravu poměrů k nezletilému [jméno] [celé jméno žalobce] pravomocně skončilo dne [datum] na základě rozsudku zdejšího soudu z 11. 10. 2016, č.j. 0P 134/2016-269, se změnou učiněnou rozsudkem ze dne 2. 4. 2019 č.j. 0P 134/2016-466, kterým byla schválena dohoda rodičů, kterou nezletilý byl svěřen do jejich střídavé péče a otci stanoveno výživné. V rámci opatrovnického řízení soud rozhodoval o dalších návrzích týkajících se nezletilého, jako je jeho umístění do mateřské školy, určení praktického lékaře pro děti a dorost. Pro úplnost soud konstatuje, že v opatrovnickém řízení soud rozhoduje do současné doby o různých návrzích rodičů jako týkající se školní docházky nezletilého a z obsahu opatrovnického spisu je zjevné, že rodiče dítěte nejsou schopni se dohodnout v určitých podstatných záležitostech týkajících se života dítěte. Z opatrovnického spisu nevyplývá, že otec, tedy žalobce, by se choval způsobem, že jeho chování by bylo takového charakteru, které je mu vytýkáno v předmětné výpovědi z nájmu.

8. Dle § 2288 odst. 1 písmeno d) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu (výpovědními důvody pod písmenem a) až c) je hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu, odsouzení nájemce pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti, má-li byt být vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s ním nakládat tak, že nebude možné ho vůbec užívat). Výraz obdobně v citovaném ustanovení má naznačit, že půjde o obdobně naléhavý a významný důvod pro skončení nájmu jako důvody uvedené v odst. 1 písmeno a), b), c). Není blíže vymezován, lze však předpokládat, že mohou nastat různé situace, kdy bude nutno podat výpověď z určitého důvodu významem srovnatelného s předchozími výpovědními důvody. Takovým důvodem může být například spáchání úmyslného trestného činu proti majetku jiného nájemce, který však v domě není umístěn, za který byl nájemce pravomocně odsouzen. Jiný obdobně závažný důvod však nemůže spočívat v porušení povinností vyplývajících z nájmu.

9. Dle § 2288 odst. 2 písmeno b) o.z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Výpovědní důvod musí být vždy uveden ve výpovědi nájmu. Uvedený výpovědní důvod zohledňuje osobní a rodinné vazby pronajímatele a s tím související zájem získat byt pro příbuzného, pro tyto případy může pronajímatel dát výpověď z nájmu pouze tehdy, pokud byl nájem uzavřen na dobu neurčitou. Výpovědní doba v těchto případech je tříměsíční.

10. Dle § 2291 odst. 1 o.z. pronajímatel může vypovědět nájem, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, tak pronajímatel má právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatí-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží (viz § [číslo] odst. 2, 3). V daném případě ještě před podáním výpovědi je pronajímatel povinen sdělit nájemci, nejlépe písemně, že posuzuje jeho chování jako porušení povinností zvlášť závažným způsobem a proč, a vyzvat ho, aby svého jednání zanechal, popřípadě odstranil závadný stav s tím, že pokud tak se nestane v době, kterou mu pro tento účel pronajímatel poskytne, může teprve přikročit k podání výpovědi. Výzva představuje hmotněprávní podmínku pro oprávněné podání výpovědi v daném směru.

11. Skutkově žalovaní důvody výpovědi z nájmu specifikovali tak, že důvodem výpovědi je jednak neúnosné chování žalobce vůči nim, když dlouhodobě se dopouští silné verbální agrese vůči nim a i vůči jejich dceři [jméno] hraničící vůči ní s domácím násilím. Konkrétně vůči žalovaným se žalobce agresivně domáhá bezdůvodných investic do předmětu nájmu (tj. předmětného bytu), k podpoře svých argumentů a výhrůžek využívá i hrozeb ohledně odvezení nezletilého syna [jméno] (syn žalobce a dcery žalovaných). Dalším výpovědním důvodem je, že vzhledem k rozchodu žalobce a jejich dcery [jméno] budou předmětný byt potřebovat pro zajištění bydlení pro ni. Při jednání dne [datum] k dotazu soudu žalovaní specifikovali výhradu vůči chování žalobce uvedené ve výpovědi z nájmu„ že se agresivně domáhá bezdůvodných investic do předmětu nájmu“. Jednalo se o to, že v roce [rok] žalobce požadoval vyměnit koberce v předmětném bytě, ty zde byly od roku [rok], kdy žalobce s dcerou žalovaných [jméno] začali byt užívat, a tvrdil, že koberce pro lezení a batolení malého dítěte (pozn. soudu nezletilého [jméno], narozeného [datum]) jsou příliš hrubé. Žalovaní s tímto názorem nesouhlasili a tvrdili, že koberce jsou v pořádku. Pokud ustoupili a došlo k výměně koberce v tzv. dětském pokoji, k tomu došlo až v době po podání výpovědi z nájmu.

12. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se dle § 2290 o. z. žalobce domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu, kterou žalovaní učinili dopisem datovaným [datum] a žalobu opírá o tvrzení, že důvody uvedené ve výpovědi z nájmu nejsou dány zejména v tom směru, že je pravdou, že ve vztahu mezi ním a [jméno] [celé jméno žalované] občas docházelo k různým neshodám, jednalo se vždy však o běžné hádky a nikdy nejednal agresivním způsobem hraničícím s domácím násilím. Rovněž jeho vztah s žalovanými byl v mezích normy, byť je pravdou, že ne vždy se názorově shodli například, co se týče oprav a údržby bytu, ale jeho chování vůči nim nelze označit za agresivní. Zdůraznil, že před podáním výpovědi z nájmu neobdržel od žalovaných žádnou výzvu k nápravě svého chování ve stanovené lhůtě. V řízení nebylo sporné, že zákonná lhůta dvou měsíců dle § [číslo] o.s. pro podání žaloby byla zachována.

13. Soud se pak zabýval výpovědními důvody, na základě kterých žalovaní dopisem ze dne [datum] vypověděli nájem bytu žalobci, posuzováno dle obsahu. Jednak se zabýval otázkou, zda žalovaní předmětný byt potřebovali pro zajištění bydlení pro svou dceru a potažmo vnuka [jméno]. Za situace, kdy mezi [jméno] [celé jméno žalované] a žalobcem docházelo stále častěji k neshodám, které vyvrcholily dne [datum] odchodem [jméno] z předmětného bytu, tedy ze společné domácnosti, kterou vedla žalobcem, do bytu žalovaných, bylo možno předpokládat, že vztah je již natolik narušen, že nelze důvodně předpokládat obnovu jejich soužití, ale nebylo to ani vyloučeno, nelze nevzít v úvahu, že odchod [jméno] od žalobce se shoduje se dnem, kdy byla dána výpověď nájmu. Tedy důvod výpovědi dle § 2288 odst. 2 písmeno b) o.z., že v budoucnu předmětný byt budou potřebovat pro zajištění bydlení dcery s vnukem by byl postaven najisto.. V souvislosti s tím však třeba uvést, že k tomuto výpovědnímu důvodu se váže výpovědní lhůta v trvání tří měsíců, v posuzovaném případě byla dána výpověď nájmu bez výpovědní doby s požadavkem vyklizení do jednoho měsíce o doručení výpovědi. Soud proto odkazuje, například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 136/2009, dle kterého neuvede-li pronajímatel ve výpovědi z nájmu bytu lhůtu, kdy má nájem skončit, popřípadě uvede lhůtu kratší, než jakou stanoví zákon, jde o výpověď neplatnou. V daném směru nebyly splněny podmínky vyplývající z citovaného zákonného ustanovení, proto nebyla splněna podmínka řádné výpovědi z nájmu bytu jako hmotněprávního úkonu pronajímatele.

14. Dalším výpovědním důvodem bylo uvedené nevhodné a agresivní chování žalobce vůči žalovaným a jejich dceři [jméno], které však nebylo ve výpovědi dostatečně specifikováno, zejména jakých konkrétních případů se týká. V průběhu řízení bylo osvětleno, že věta„ agresivně se domáháte bezdůvodných investic do předmětu nájmu“ spočívala v tom, že žalobce požadoval v bytě výměnu koberců kvůli nezletilému synovi útlého věku, s čímž žalovaní na straně pronajímatelů nesouhlasili. Jednalo se tedy o názorovou neshodu v daném směru, nebylo však tvrzeno, že ze strany žalobce došlo k verbálnímu, popřípadě fyzickému napadení žalovaných, eventuálně jejich dcery [jméno] [celé jméno žalované]. Rovněž poznatky získané z opatrovnického spisu 0P 134/2016 neskýtají skutkový základ vedoucí pro závěr existence nepřiměřené agrese a nepřiměřeného chování ze strany žalobce. Soud zdůrazňuje, že náležitostí, aby byly splněny podmínky výpovědi nájmu z důvodu závažných porušování povinností nájemce ze zákona vyplývá, že pronajímatelé před podáním takovéto výpovědi musím dát nájemci výstrahu nebo výzvu s uvedením lhůty k nápravě, což v posuzovaném případě prokázáno nebylo. Opět s odvoláním na výše citovaný judikát soud uzavřel, že výpověď z nájmu jako hmotněprávní úkon opírající se o ustanovení § [číslo] d) a § [číslo] odst. 1,2,3 nebyl splněn.

15. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a jejich právní posouzení soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I.. Ostatní žalovanými tvrzené skutečnosti, např. že žalobce již v době podání výpovědi z nájmu měl zajištěno jiné bydlení apod., soud z hlediska tohoto sporu nepovažuje za relevantní, úkolem soudu ve smyslu § [číslo] je zkoumat, zda výpověď nájmu bytu v posuzovaném případě splňuje veškeré náležitosti vyplývající ze zákonných ustanovení a je tedy oprávněná nebo neoprávněná, když neoprávněná je i výpověď, která je neplatná či zdánlivá, viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 1502/2021.

16. Náklady řízení byly žalobci přiznány dle § 142 odst. 1 o. s. ř., což odůvodňuje jeho úspěch ve věci, kdy žalobci vznikly náklady zaplacením soudních poplatků, a to soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč, soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč, soudního poplatku za dovolání ve výši 14 000 Kč a dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 19 úkonů právní služby po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písmeno a) citované vyhlášky (převzetí zastoupení a příprava, sepis žaloby, účast na soudním jednání dne [datum], porada s advokátem přesahující jednu hodinu dne [datum], písemné vyjádření žalobce z [datum], dále podání z [datum], účast na jednání soudu [datum], porada s advokátem přesahující jednu hodinu [datum], účast na soudním jednání dne [datum], závěrečný návrh žalobce před vyhlášením rozsudku I. stupně, účast na soudním jednání dne [datum], odvolání žalobce do rozsudku z [datum], vyjádření žalobce k odvolání žalovaných, účast na soudním jednání odvolacího soudu dne [datum], sepis dovolání žalobce, odvolání žalobce do usnesení o zastavení dovolacího řízení, účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání. [datum], sepis závěrečného návrhu). Dále dle § 11 odst. 1 19 krát režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH z požadovaných úkonů a paušálů, když zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH.