27 C 236/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Milanem Bartoněm sídlem Slezská 2127/13, 120 00 Praha 2 proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Matznerem, PhD., LL.M. sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha 2 o zaplacení částky 198 532,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 140 123,50 za dobu od , datum, do , datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, s odůvodněním, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , jež se nachází v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“) kdy žalovaná vlastní id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, předmětné nemovitosti a žalobce id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaná znemožnila žalobci předmětné nemovitosti užívat, výměnou zámků, což zjistil dne , datum, a přes výzvu žalobce, mu nové klíče nepředala. Žalobce je tak vyloučen z užívání nemovitosti, kdy žalovaná užívá předmětné nemovitosti zcela sama a tudíž na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky, a to za období od srpna 2018 do ledna 2021, kdy dle posudku , právnická osoba, , podaném pod č. , hodnota, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , tržní nájemné za celou nemovitost v roce , Anonymizováno, činilo částku , částka, měsíčně, z čehož , Anonymizováno, /, Anonymizováno, náležející žalobci odpovídá částce , částka, měsíčně. V roce 2019 tržní nájemné činilo za celou nemovitost , částka, měsíčně, z čehož , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí částku , částka, měsíčně a od roku 2020 tržní nájemné celých předmětných nemovitostí činí částku , částka, měsíčně, z čehož , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí částku , částka, . Za rok , Anonymizováno, tak žalobci vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce , částka, , za rok , Anonymizováno, ve výši , částka, , v roce , Anonymizováno, částku , částka, a za měsíc leden , Anonymizováno, ve výši , částka, .

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že skutečnosti týkající se spoluvlastnictví předmětné nemovitosti jsou mezi účastníky nesporné, včetně skutečnosti, že žalobci předmětnou nemovitost znepřístupnila, neboť se z předmětné nemovitosti v roce 2016 žalobce odstěhoval, nijak na ni nepřispíval a o správu nejevil žádný zájem a dále uvedla žalovaná, že je pravdou, že v srpnu 2018 odmítla žalobci poskytnout nové klíče umožňující vstup do předmětné nemovitosti, neboť žalobce vyhrožoval, že do ní nastěhuje lidi bez domova a žalovaná tak měla obavy z možných následků umožnění přístupu žalobci. Z uvedeného důvodu již v lednu 2018 po ztrátě klíčů vyměnila zámky, z bezpečnostních důvodů. Žalovaná uvedla, že zjistila, že v předmětné nemovitosti je evidována adresa trvalého pobytu fyzické osoby , právnická osoba, , kdy zároveň na adresu předmětné nemovitosti bylo doručeno velké množství korespondence této osobě adresované, kdy se jednalo o různé nebankovní společnosti poskytující půjčky. Tuto záležitost byla nucena řešit s Úřadem městské části , adresa, . Žalovaná uvedla, že přístup žalobce je nepoctivý a šikanózní. Dále žalovaná namítla, že od konce roku 2016 do konce roku 2021 v předmětné nemovitosti bydlela vyjma žalované též společná dcera účastníků řízení, , jméno FO, . Vůči částkám určeným znaleckým posudkem žalovaná namítla, že jí připadají neúměrně vysoké a neodpovídají skutečné hodnotě obvyklého tržního nájemného, kdy faktické nepřesnosti a nesrovnalosti způsobují stanovení nesprávné výše, neboť předmětná stavba nemá kamenné základy, jak uvádí znalecký posudek, respektive nemá základy žádné a svislé nosné konstrukce nejsou zděné, ale kamenné, což výrazně ovlivňuje energetickou náročnost budovy. Dále namítla, že užitná plocha nemovitostí je uvedena v nesprávném rozsahu 129,7 m², kdy má za to, že znalec provedl nesprávně výpočet užitné plochy v podkroví, kdy výpočet užitné plochy v podkroví dle normy má činit 102,21 m² a celková obytná plocha pro celou stavbu tak činí 42 m² pro celou stavbu. Dále namítla, že znalec nezohlednil, že žalovaná provedla rekonstrukce předmětné nemovitosti a srovnávané nemovitosti se nachází ve vilových čtvrtích, nikoliv u rušné silnice. Žalovaná dále namítla, že do předmětné nemovitosti v období od srpna 2018 do ledna 2021 vynaložila náklady na nutnou údržbu, kdy poslední částku vynaložila v květnu roku 2020 v částce , částka, . Celkem tak vynaložila částku , částka, , z čehož , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jež by připadala na podíl žalobce, činí , částka, . Dále namítla, že na energiích, dále na vodu, pojištění a poplatku za komunální odpad vynaložila celkem částku , částka, , z čehož , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podílu žalobce by činila , částka, . , právnická osoba, v termínu od listopadu 2019 do září 2019 vynaložila na zednické práce, po elektroinstalaci výmalbu, opravu vypadlého kamenného zdiva, opravu komínu celkem částku , částka, .

3. Dne , datum, při ústním jednání žalovaná celkovou částku , částka, započetla vůči uplatněné částce, kdy shodného dne žalobce vůči tomuto započtení namítl promlčení.

4. Ve věci soud prvního stupně rozhodnul rozsudkem dne , datum, , který byl usnesením odvolacího soudu, vydaným pod č. j. , spisová značka, dne , datum, zrušen, s následujícím odůvodněním:

5. Odvolací soud uvedl (pod , Anonymizováno, ) i dle názoru odvolacího soudu ustanovený znalec dostatečně věrohodně objasnil, jakým způsobem dospěl k výši bezdůvodného obohacení. Jako důvodnou však odvolací soud shledal námitku, že znalec provedl prohlídku v roce 2020 a výši bezdůvodného obohacení určoval, aniž by mu byl znám stav nemovitosti v roce 2018-2019, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná prováděla rekonstrukci na přelomu let 2018 – 2020. K vypořádání této námitky je třeba, aby žalovaná tvrdila a prokázala stav domu v roce 2018 a 2019. Unese-li břemeno tvrzení a důkazní ohledně stavu nemovitosti v tomto období, má soud prvního stupně zvážit, zda a jaký to má vliv na výši obvyklého nájemného, resp. bezdůvodného obohacení.

6. Dále soudu prvního stupně odvolací soud uložil, aby zjistil, kdy nastala splatnost pohledávky žalobce, vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a ze spisu se podává, že žalovaná byla vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která byla doručena dne , datum, a v ní stanovena lhůta k plnění „7 dní ode dne odeslání“, přičemž takto lhůtu určit platně nelze (nejde o domněnku dojití) a proto počátek této lhůty je potřeba stanovit ke dni doručení, jímž byl den , datum, .

7. Dále odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby určil, kdy nastala splatnost pohledávky žalované; aby zjistil, za pohledávka žalované je způsobilá k započtení a v jakém rozsahu. V případě, že nebude námitka promlčení shledána jako důvodná, má soud I. stupně vyzvat žalovanou k doplnění tvrzení a označení (předložení) důkazů ohledně stavu nemovitosti v letech 2018-2019 a pokud bude zjištěna změna stavu nemovitosti oproti okamžiku, kdy znalec prováděl šetření, a to změna významná, má soud I. stupně zadat doplnění znaleckého posudku.

8. Na základě poučení ze strany soudu I. stupně, vedeného v intencích pokynů soudu odvolacího žalovaná doplnila svá tvrzení tak, že provedla celkovou rekonstrukci elektroinstalace, prostřednictvím odborné firmy, s tím, že vysekání rýh na kabely a opravy stěn, provedla svépomocí, resp. přátelskou úsluhou. Dále uvedla, že vzhledem k nevyhovujícímu stavu komína, provedla (svépomocí, resp. prostřednictvím přátelské úsluhy) zvýšení komína, jeho oplechování a odstranění jeho (nevyhovující) hlavy. Dále uvedla, že svépomocí provedla opravu zřícené obvodové zdi sklepa. K doložení stavu domu před rekonstrukcí a po rekonstrukci poukázala na znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který obsahuje fotografie stavu před rekonstrukcí.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

10. Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, kdy žalobci náleží ideální , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , žalované , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a předmětné nemovitosti jsou zapsány na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , obec , adresa, (výpis z , Anonymizováno, , LV č. , hodnota, ).

11. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná žalobci znepřístupnila předmětnou nemovitost a neumožňuje mu její užívání a že v srpnu , Anonymizováno, (tj. od počátku žalovaného období) odmítla žalobci vydat (nové) klíče, s tím, že tento stav zůstal nezměněn.

12. Z čestného prohlášení , jméno FO, , z potvrzení o studiu a o ukončení studia jmenované, soud nezjistil nic pro věc významného.13. , právnická osoba, vypracovala znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, se znaleckým úkolem stanovení tržního nájemného pozemku parc. č. , hodnota, s budovou č. p. , Anonymizováno, (předmětných nemovitostí). V posudku co do popisu oceňované nemovitosti znalecký ústav uvedl, že základy stavby jsou kamenné dle konstrukce svislých stěn sklepů, stavba má jedno nadzemní podlaží, podkroví a je částečně podsklepená; ohledně užitné plochy v prvním nadzemním podlaží celkem užitná plocha byla uvedena na 68,7 m², užitná plocha podkroví 62,3 m² a užitná plocha sklepa 11,16 m², kdy celková podlahová plocha tak činí 142,16 m² s tím, že 62,3 m² v podkrovní části se značným snížením využitelnosti v šikmých částech kopíruje krov šikmé střechy, kdy je tak započítáváno pouze 80 % plochy, to znamená 49,84 m², je tak uvažováno s užitnou plochou celkově 129,7 m². Znalecký ústav uvedl, že tržní nájemné byl stanoven v mediánu zjištěných hodnot, kdy sledované období bylo od srpna , Anonymizováno, do září , Anonymizováno, a nájemné tak za rok , Anonymizováno, bylo určeno v částce , částka, za celou nemovitost, za rok , Anonymizováno, v částce , částka, měsíčně za celou nemovitost a za rok , částka, za měsíc za celou nemovitost. Za celé posuzované období výsledná částka tržního nájemného činí , částka, , kdy podíl žalobce činí , částka, .

14. Při výslechu konaném dne , datum, znalec stvrdil, závěry uvedeného znaleckého posudku s tím, že zjištěná obvyklá cena pronájmu předmětné nemovitosti byla zjištěna z nabídkových cen učiněných prostřednictvím realitních kanceláří, ponížených o 5 až 10 %, tak, aby se určení obvyklé ceny nájmu za předmětnou nemovitost, co nejvíce přiblížilo realizovaným nájmům. Znalec uvedl, že s ohledem na obecný nedostatek nájemních prostor určených k bydlení v Praze, vede k tomu, že ke slevám tak v praxi příliš často nedochází. Při určení jednotkové ceny za jednotlivá období, bylo vždy přihlédnuto i k výši inflace, neboť nájemní smlouvy inflační doložku obvykle obsahují. Znalec dále uvedl, že energetická náročnost budovy a ani výše spotřeby jednotlivých energií, se na výši nájmu neprojevují, tyto mají vliv při sjednávání obsahu smluv s jednotlivými dodavateli energií, příp. při prodeji domu. Při výběru srovnávacích vzorků, znalec uvedl, že byli limitováni omezenou nabídkou, kdy jednotlivé rozdíly v porovnávaných nemovitostech se odrazili ve snížení koeficientu v rozmezí 15 až 30 %.

15. Znalecký ústav (, právnická osoba, ), k výzvě soudu uvedl (podání na č. l. , Anonymizováno, a násl.), že stavebnětechnický stav sklepní místnosti, jež má započtenou plochu 5,9 m2 a je zcela minoritní částí posuzované nemovitosti byla znalci znám a je dostatečně zohledněn v použitých koeficientech předmětu ocenění pro rizikové faktory pronajímatelnosti. Ohledně částečné horizontální praskliny v hrubé zdrsněné fasádě a částečně vertikální v jejím lomení, znalecký ústav uvedl, že není důvod předpokládat statické dopady samotné stavby a zmíněné praskliny na fasádě, která je tak pouze vadou estetickou. Rekonstrukce elektrických rozvodů nebyla znaleckým ústavem nijak rozporována, uvedl, že předmět ocenění byl v době prohlídky užíván a osazen elektroměrem příslušného dodavatele energie. Celkově na dotaz, zda by závěry znaleckého ústavu byly odlišné, pokud by mu byl znám stav nemovitosti v letech 2018 – 2019, uvedl, že nikoliv a tyto vady by tak mohly mít význam při vyjednávání o ceně v případě prodeji nemovitosti, nikoliv ohledně výše nájmu, za situace, kdy předmět ocenění je zjevně schopen užívání a tedy být schopen užíván případným nájemcem.

16. Ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , adresa, , pod č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , má soud za prokázané, že tento znalec provedl prohlídku předmětné nemovitosti dne , datum, a v popisné části posudku (str. 9), uvedl, že technický stav objektu vyžaduje vady, kdy ve sklepě je viditelná vlhkost, část suterénního zdiva je popraskána a vyvalena, v části obvodové konstrukce je trhlina a elektroinstalace nebyla při rekonstrukci provedena odborným pracovníkem, z toho důvodu pak není vystavena revizní zpráva.

17. K jednotlivým výdajům, které žalovaná tvrdila, soud hledal shodu v tvrzeních žalované, obsažených v podání ze dne , datum, (č. l. 14 až 16) a jednotlivých účtenkách či jiných daňových dokladech založených žalovanou (čili nakolik tvrzení odpovídají předloženým důkazům) a dospěl ke shodě mezi konkrétní tvrzenou částkou a dokladem o úhradě této částky pouze u následujících položek:

18. Z faktury vystavené společností , právnická osoba, , na částku , částka, , má soud za prokázané, že na oplechování komína žalovaná vynaložila tuto částku. V tomto punktu soud nemá za prokázané vynaložení dalších částek, byť žalovaná předložila kopie účtenek, neboť bez dalšího nelze dojít k závěru, že byl zakoupen materiál, který se vztahuje k opravě komína a zda byl na opravu komína skutečně použit.

19. Dále má soud za prokázané, že žalovaná vynaložila částku , částka, a částku , částka, za elektroinstalační práce (faktury č. , hodnota, , , Anonymizováno, od , jméno FO, , zpráva o revizi elektrického zařízení č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

20. Z účtenky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, má soud za prokázané vynaložení částky , částka, na venkovní anténu (položka stavební materiál s datem březen 2020).

21. Žalobkyní tvrzená částka , částka, , vynaložená v lednu 2020 na bílení, je prokázána účtenkou , právnická osoba, s datem , datum, .

22. Poslední shodu mezi tvrzením žalované, obsaženém v tabulce výdajů (č.l.14 a 15) a předloženými účtenkami shodu spatřuje v částce , částka, , kterou žalovaná tvrdí v položkách stavební materiál (č. l. 15) a tato je prokazována pokladní účtenkou od , právnická osoba, ., ze dne , datum, ).

23. Ostatní tvrzení o vynaložených částkách na rekonstrukci, jež jsou učiněna tabulkou na č. l. 14 a 15, zůstala neprokázána, neboť nelze bez dalšího dospět k závěru, které částky a z jakých předložených účtenek, je třeba sečíst, tak aby dávala tu kterou částku, v tabulce uvedenou. V tomto směru byla žalovaná poučena ze strany soudu opakovaně a je v rozporu se zásadou projednací a s principem nestrannosti soudu, aby „pátral“ po důkazech a početně kombinoval jednotlivé částky, jež jsou na pokladních účtenkách uvedené, zda náhodnou kombinací nebudou odpovídat tvrzením.

24. Ohledně tvrzení žalované co do výdajů na spotřebu plynu, tyto jsou prokázány daňovými doklady vystavenými , právnická osoba, . a to konkrétně č. , hodnota, na částku , částka, a č., hodnota, na částku , částka, , celkem částku , částka, . V tvrzeních žalované (č. l. 15 a 16) absentují konkrétní částky, které byly vynaloženy za spotřebu plynu a které za spotřebu elektřiny, důkazy je tak prokázána spotřeba za období od ledna 2019 do ledna 2021.

25. Podle ustanovení § 2991 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. V řízení bylo prokázáno, že nemovitost užívá pouze žalovaná, když výměnou zámku z užívání žalobce vyloučila. Tím, že učinila předmětnou nemovitost přístupnou pouze pro sebe, vzniklo tak na straně žalované bezdůvodné obohacení a to na úkor žalobce, bez ohledu na to, zda umožnila užívání nemovitosti třetí osobě a v jakém rozsahu. K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, .

27. Výše bezdůvodného obohacení je dána výší obvyklého nájmu za užívání nemovitosti v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobce (tj. v , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), viz , Anonymizováno, , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, .

28. Žalobce k doložení výše svého nároku předložil znalecký posudek, který stanovil obvyklou cenu nájmu, jež by za užívání jedné třetiny předmětné nemovitosti, byla na trhu v daném čase (za žalobou vymezené období) dosažena. Znalec při výslechu před soudem své závěry obhájil a s dostatečnou mírou přesvědčivosti pro soud, vysvětlil, vč. vyjádření k námitkám žalované, jež z odborného hlediska nebyly s to, závěry znalce zvrátit. V tomto směru, zůstalo posouzení, nakolik je prokázán vznik bezdůvodného obohacení a jeho výše, nezměněno, neboť odvolací soud uvedl, že tento závěr a právní posouzení je správné (bod 11).

29. Z uvedeného plyne, že i nadále zůstává bez významu skutečnost, kterou žalovaná namítala a to, že předmětnou nemovitost užívá společná dcera účastníků řízení.

30. K námitce započtení nároku žalované vůči nároku žalobce, soud dospěl k následujícím závěrům:

31. Podle ustanovení § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

32. Podle ustanovení § 1989 odst. 1 o. z. promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li v době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

33. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

34. Podle ustanovení § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.

35. Podle ustanovení § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

36. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčení doba trvá tři roky.

37. Podle odborné literatury, vztahující se k uvedenému ustanovení, pakliže způsobilost pasivně započítávané pohledávky k započtení zakládá její splnitelnost (1982 ), započíst proti promlčené pohledávce lze vždy bez omezení. Naproti tomu předpokladem aktivní započitatelnosti pohledávky je její vymahatelnost (uplatnitelnosti u soudu), tedy i skutečnost, že není promlčená (1987). Komentované ustanovení z požadavku vymahatelnosti aktivně započítávané pohledávky po celou tuto dobu slevuje a ve shodě s § 617 odst. 2 stanoví, že lze realizovat jednostranné započtení i promlčené pohledávky. Podmínkou však je, aby aktivně započítávaná pohledávka nebyla promlčena v okamžiku, ke kterému by měl nastat účinek započtení (1982 ). Věřitel proto může přistoupit k jednostrannému započtení své (již) promlčené pohledávky tehdy, pokud mohl (on) k započtení přistoupit, kdykoliv před uplynutím promlčecí doby. Jelikož se právo vykonat započtení nepromlčuje, může (takový) věřitel započtení realizovat kdykoliv v budoucnu, dokud zůstanou naplněny (budou trvat) ostatní předpoklady započitatelnosti vzájemných pohledávek. Oproti tomu věřitel postoupené pohledávky, k jejímuž promlčení došlo ještě před postoupením, nemůže nikdy pohledávku k započtení použít; to platí i pro věřitele, na kterého byla zpětně postoupena promlčená pohledávka a který (původně) mohl pohledávku započíst jako nepromlčenou. Aktivně započítávaná pohledávka může být výjimečně promlčená i v okamžiku, ke kterému by měl nastat účinek započtení. (VÝTISK, Michal. § 1989 [Výjimky z omezení aktivní započitatelnosti]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024).

38. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu, která byla v řízení učiněna , datum, a doručena dne , datum, , od níž běžela žalované 7 denní lhůta, která marně uplynula dnem , datum, a od , datum, , tak počala běžet , Anonymizováno, letá promlčecí lhůta. Žalobce svůj nárok uplatnil podáním ze dne , datum, , jeho nárok tak promlčen ke dni podání žaloby není.

39. Nárok žalované na náhradu vůči neinvestujícímu spoluvlastníku vzniká již okamžikem vynaložení nákladu a od tohoto okamžiku též běží promlčecí lhůta. Již se tak neuplatní hledisko nákladů na nutnou opravu a údržbu a nákladů ostatních. (COUFALÍK, Petr. § 1136 [Tzv. faktická správa]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024).

40. Okamžikem, kdy nastal účinek započtení je tak , datum, (střet pohledávek) a nejstarší pohledávka žalované je datována srpnem 2018, tj. nikoliv více než 3 roky, z uvedeného důvodu, tak započtení bylo provedeno ze strany žalované platně.

41. K problematice, které nároky žalované vůči žalobci vznikly, lze poukázat na ustanovení § 1136 o. z., podle kterého spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných výdajů, jednalo-li se o náklady, který byl zapotřebí na záchranu věci.

42. Podle odborné literatury (tamtéž) je třeba vykládat extenzivně, tedy nejen jako jednání, která zabrání zničení společné věci, nýbrž i jako jednání, která zabrání znehodnocení společné věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty, ekonomické využitelnosti apod. (NS , spisová značka, ). Není totiž racionální odlišovat situace, kdy spoluvlastník vynaložil náklad za účelem záchrany společné věci před jejím zničením a kdy vynaložil náklad toliko za účelem zabránění znehodnocení společné věci. Nadto u řady věcí nelze z povahy věci hovořit o jejich zničení (např. pozemek), není však u nich vyloučeno, že nekonáním dojde k jejich znehodnocení (např. zaroste-li sad náletovými dřevinami nebo bude-li do stavby, která je součástí pozemku, zatékat voda). Provedení odborných prací spočívajících v očištění a nátěru společné střechy je třeba posoudit jako náklady na společnou věc účastníků na ochranu před znehodnocením domu. Nutnými náklady lze rozumět náklady nezbytné pro zachování podstaty věci (NS , spisová značka, ).

43. Dle judikatury náklady, jejichž vynaložení je nutnou podmínkou pro zachování společné věci (například jednotky), resp. (společného) vlastnického práva k ní, jsou povinni platit všichni spoluvlastníci jednotky, bez ohledu na to, zda jednotku (byt) užívají, či nikoliv, přičemž nedohodli-li se jinak, je v jejich vzájemném vztahu podíl na platbách dán výší jejich spoluvlastnických podílů. Sem patří zejména náklady spojené se správou domu a pozemku. Na nákladech na vytápění jednotky (bytu) v nezbytné míře nutné k jeho zachování se musí podílet i ten spoluvlastník, který byt neužívá.(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

44. Dle shora nastíněných hledisek má tak soud za to, že důvodně požadovanými náklady žalované po žalobci jsou tak náklady, které (v rozsahu prokázaného skutkového stavu- viz výše) vynaložila na opravu společné věci (rekonstrukce komína a elektro rozvodů, opravu zdi žalovaná činila svépomocí, čili bez vynaložení finančních částek) a dále na vytápění domu (spotřebovaný plyn). V absolutních částkách jde o důvodnost nároku co do částky , částka, a , částka, , čili co do částky , částka, . Poměr, v jakém se má žalobce na vynaložených nákladech podílet, je dán výší spoluvlastnických podílů, tj. v rozsahu 1/3 vynaložených nákladů, tj. co do částky , částka, . Započtením tak nárok žalobce zanikl pouze co do částky , částka, . Ve zbylé části (198 532,80 – 58 408,80 = 140 123,50), je nárok žalobce vůči žalované na vydání bezdůvodného obohacení započtením nedotčen. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

45. Soud pro nadbytečnost zamítnul dokazování revizním znaleckým posudkem a dále výslechy svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

46. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 2 o. s. ř., žalobce byl zastoupen právním zástupcem, který v řízení učinil celkem , hodnota, úkonů právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žalobní návrh, replika, vyjádření ve věci, závěrečný návrh – 2x, účast na jednání 6x, účast na vyhlášení rozsudku 2x, podání odvolání, závěrečný návrh 2x). Za jeden úkon právní služby náleží odměna právního zástupce ve výši , částka, (resp. , částka, za účast na vyhlášení rozsudku) a dále náhrada hotových výdajů advokáta v částce , částka, , resp. , částka, za tyto úkony. Součástí nákladů řízení jsou i zaplacené soudní poplatky (, částka, a , částka, ) a částka odpovídající DPH a částka , částka, za znalecký posudek Celková výše činí , částka, . Vzhledem k úspěchu žalobce a částečnému úspěchu žalované, má žalobce dle § 142 odst. 2 o. s. ř. nárok na výši uhrazených nákladů řízení, dle poměru úspěchu a neúspěchu. Žalobce byl úspěšný co do 70,6 % svého nároku, úspěch žalované tak činí 29,4 %. Při odečtu obou úspěchů od sebe má žalobce nárok na 41,2 % vynaložených nákladů, což v absolutních částce činí , částka, .