27 C 240/2021

Plný text

Obvodní soud pro adresa rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: nezl. Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně zástupkyní Jméno zákoného zástupce bytem Adresa zákoného zástupce zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalované , adresa , IČO IČO žalované sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o ochranu osobnosti s návrhem na PO o žalobě pro zmatečnost, o žalobě na obnovu řízení, podané žalobkyní proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum , č.j. spisová značka , a proti rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum , č. j. spisová značka ,

I. Žaloba pro zmatečnost se zamítá.

II. Žaloba na obnovu řízení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce žalované.

1. Dne , datum, podala žalobkyně žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobu na obnovu řízení doplnila podáním ze dne , datum, .

2. Žalobu pro zmatečnost proti rozsudku soudu I. a II. stupně podala: dle § 229 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř“) z důvodu, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, u soudu I. stupně soudce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , u soudu odvolacího senát složený z předsedy senátu , tituly před jménem, , jméno FO, a ze soudců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , dle § 229 odst. 3 o. s. ř., protože žalobkyni byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

3. Důvod pochybnosti o nepodjatosti soudce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, žalobkyně spatřovala v tvrzeném nesprávném postupu v řízení, ve vyloučení pěti žalobních bodů k samostatnému projednání u Městského soudu v Praze v rámci správního soudnictví, v průtazích v řízení (z důvodu vyloučení části řízení a z důvodu neučinění procesního úkonu od , datum, do , datum, ), v nesprávných skutkových zjištění, která nemají oporu v provedeném dokazování, v neuvedení relevantních právních předpisů v odůvodnění meritorního rozhodnutí, odnětím možnosti žalobkyně jednat před soudem, v zamítnutí žalobkyní navržených důkazů, v nesprávném právním posouzení, dle kterého žalovaná byla adresátem mimořádných opatření č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a nesprávném skutkovém závěru, že se žalovaná mimořádnými opatřeními řídila.

4. Důvod pochybnosti o nepodjatosti celého senátu odvolacího soudu spatřovala žalobkyně v tom, že potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, aniž by se vypořádal s navrhovanými a doplněnými důkazy uplatněnými v souladu s § 205a o. s. ř. Ve vadném procesním postupu v rámci odvolacího řízení, v tom, že žalobkyně neobdržela vyjádření žalované ze dne , datum, a , datum, . Dále v nesprávném právním hodnocení, neuvedení právního předpisu, který by žalovanou zmocňoval k výkonu správy v rámci působnosti zákona č. 258/2000 Sb., v nesprávném závěru, že žalobkyně byla adresátem mimořádných opatření, že nesplnila povinnost stanovenou mimořádným opatřením, a že měla a mohla být sankcionována odepřením prezenční výuky a zákazem pohybu a pobytu v budově školy. Odvolací senát dle žalobkyně bez opory v dokazování dovodil, že žalovaná byla adresátem mimořádných opatření, učinil skutková zjištění nemající oporu v provedeném dokazování, řádně nezjistil skutkový stav a ve věci rozhodl na základě důkazů z doslechu.

5. Pochybnost o nepodjatosti v obou případech žalobkyně dovozovala z celého kontextu, přístupu soudců k její osobě, ke způsobu vedení řízení a rozhodnutí ve věci.

6. Žalobu na obnovu řízení proti oběma napadeným rozsudkům žalobkyně podala dle § 228 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. s odůvodněním, že jí bylo nesprávným postupem soudu znemožněno provést důkazy a doložit skutečnosti před soudem I. stupně a za podmínek v § 205a o.s.ř. před soudem odvolacím, které pro ni mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Konkrétně namítala neprovedení jí navržených důkazů v řízení. V podání ze dne , datum, doplnila skutečnosti a označila důkazy, které dle svého názoru nemohla uplatnit dříve (z důvodu překvapivosti rozhodnutí, resp. úvah odvolacího soudu), a které pro ni mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.

7. Žalobkyně namítala, že odvolací soud si posoudil předběžnou otázku ohledně případného spáchání přestupku a odpovědnosti žalované sám, ač takové rozhodnutí přísluší orgánu ochrany veřejného zdraví, a tedy i provádění kontroly nad plněním povinností uložených mimořádnými opatřeními. K prokázání tvrzení, že žalovaná mohla ve věci jednat jinak, než činila, označila důkazy: žádost , Anonymizováno, z , datum, , odpověď , Anonymizováno, z , datum, , protokol o kontrole , Anonymizováno, , datum, , vyřízení námitek , Anonymizováno, , dodatek k protokolu o kontrole , Anonymizováno, .

8. O důvodech pro podání žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení se žalobkyně dle svého tvrzení dozvěděla , datum, , kdy jí byl doručen rozsudek odvolacího soudu, o dalších důvodech se dozvěděla , datum, , kdy si nechala vyhotovit kopii zvukového záznamu z jednání soudu I. stupně ze dne , datum, .

9. Žalobu pro zmatečnost z důvodu dle § 229 odst. 3 o. s. ř. proti oběma napadeným rozhodnutím vyloučil soud k samostatnému řízení (řízení pod sp. zn. , spisová značka, ), následně vyloučil k samostatnému řízení žalobu pro zmatečnost dle § 229 odst. 3 o. s. ř. směřující proti rozsudku soudu II. stupně (řízení pod sp. zn. , spisová značka, ) tak, aby Vrchní soud v Praze rozhodl o věcné příslušnosti.

10. Žalovaná navrhla zamítnutí obou podaných žalob. K žalobě pro zmatečnost uvedla, že žalobkyně v žalobě netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly podjatosti, jak je definována § 14 odst. 4 o. s. ř. a judikaturou. K žalobě na obnovu řízení žalovaná uvedla, že případ z Krajské hygienické stanice provádějící kontrolu ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, s daným řízením nesouvisí, nad to protokoly hygienické stanice ani odpovědi hygienické stanice na žádost o informace nejsou soudním rozhodnutím, které by pro soud v daném případě bylo závazným. Argumentace žalobkyně je shodná jako v předešlém soudním řízení, s uvedenou argumentací se soudy všech stupňů vypořádaly. Ke zvukovému záznamu uvedla, že žalobkyni byl vždy dostupný, nad to byl při jednání , datum, přítomen advokát, kterého měla o účast požádat. K překvapivosti rozhodnutí odvolacího soudu žalovaná uvedla, že nejde o skutečnost způsobilou vyvolat obnovu řízení. Žalovaná poukazovala na to, že u Obvodního soudu pro , adresa, bylo vedeno související řízení sp. zn. , spisová značka, kde v pozici žalobkyně vystupovala matka žalobkyně (v žalobě pro porušení povinnosti při správě cizího majetku, o porušení povinnosti plnění ze smlouvy- pozn. soudu), pročež prvostupňový soud tuto žalobu zamítl.

11. Při ústním jednání právní zástupce žalobkyně doplnil pochybnost o nepodjatosti soudců, kteří ve věci rozhodovali tím, že nereflektovali individuální zdravotní dopady zdravotních komplikací u žalobkyně. Označil nové důkazy v rámci žaloby na obnovu řízení, znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a znalecký posudek z oblasti bezpečnosti práce.

12. Z obsahu spisu zdejšího soudu , spisová značka, soud zjistil, že žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaná neoprávněně zasáhla do jejích práv, když jí od konce dubna do začátku června, konkrétně: , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a v září a říjnu 2021 odmítala poskytovat nasmlouvané vzdělávací služby a podmiňovala jejich řádné plnění nošením ochranných prostředků dýchacích cest, a to i přesto, že byla opakovaně upozorněna jak na protiprávnost takového podmiňování, tak i na zdravotní důvody vylučující přípustnost se takovou podmínkou řídit. Žalobkyně postup žalované vnímala jako diskriminační, ponižující, zákeřný, s tím, že negativně ovlivnil její vnímání role dospělých ve společnosti, zvláště pak učitelů, narušil její vztah se spolužáky, její vlastní sebevědomí a negativně ovlivnil motivaci k dalšímu vzdělávání se v dotčených uměleckých oborech. Namítala, že mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví: č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , a č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jimiž argumentovala žalovaná a z nichž odvozovala oprávnění zasahovat do práv a povinností žalobkyně nad rámec ustanovení školského zákona a školního řádu, byla Nejvyšším správním soudem zrušená pro nezákonnost.

13. Další žalobou uplatněné nároky byly usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyloučeny k samostatnému řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Konkrétně nároky, jimiž se domáhala uložení, popřípadě určení: 1) uložení povinnosti žalované zdržet se podmiňování prezenční přítomnosti žalobkyně na uměleckém vzdělávání v budově školy žalovaného v rozporu se zákonem č. 561/2004 Sb. a školním řádem žalované nutností nosit ochranný prostředek dýchacích cest; 2) konstatování, že zásah žalované spočívající v tom, že žalovaná dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , podmínila přítomnost žalobkyně na uměleckém vzdělávání v budově školy žalovaného nutností nosit ochranný prostředek dýchacích cest, byl nezákonný; 3) konstatování, že zásah žalované spočívající v tom, že žalovaná dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, z důvodu, že žalobkyně neměla nasazený ochranný prostředek dýchacích cest, zabránila žalobkyni v účasti na uměleckém vzdělávání v budově školy žalované, byl nezákonný; 4) uložení povinnosti žalované nahradit žalobkyni ušlou výuku hry na harfu a dramatické výchovy, a to do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku.; 5) uložení povinnosti žalované vyučovat žalobkyni v hodinách hry na harfu jiným vyučujícím než paní , jméno FO, .

14. Po vyloučení k samostatnému řízení byly nároky postoupeny k projednání Městskému soudu v Praze jako soudu správnímu, který žalobu usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítl. V odůvodnění správní soud uvedl, že žalovaná není správním orgánem, při vytýkaném a žalovaném jednání v dané věci nevykonávala svou pravomoc v rámci působnosti svěřené jí při výkonu veřejné správy.

15. Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla zamítnuta žaloba na ochranu osobnosti, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala písemné omluvy následujícího znění: „Omlouváme se slečně , Jméno žalobkyně, , že naše škola nezákonně podmiňovala její prezenční účast na uměleckém vzdělávání v budově naší školy nutností nosit ochranný prostředek dýchacích cest. Dále se slečně , Jméno žalobkyně, omlouváme, že naše škola z důvodu, že slečna , jméno FO, neměla nasazený ochranný prostředek dýchacích cest, ji zabránila v účasti na uměleckém vzdělávání v budově naší školy. Dále se slečně , Jméno žalobkyně, omlouváme, že naše škola opakovaně konala hodinu uměleckého vzdělávání namísto standardní hodiny v budově naší školy venku před budovou školy. Za prožitou diskriminaci a ponížení slečně , Jméno žalobkyně, se hluboce omlouváme.“16. Žalobkyně se soudního jednání dne , datum, , při němž bylo ve věci rozhodnuto osobně neúčastnila, při jednání byl přítomen advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalý právní zástupce, kterého o přítomnost na jednání požádala zákonná zástupkyně žalobkyně. Jednání se účastnil v postavení veřejnosti, písemnou plnou moc k zastupování soudu nepředložil. V průběhu jednání kontaktoval zákonnou zástupkyni žalobkyně za účelem obstarání plné moci k zastupování žalobkyně; soud za tímto účelem jednání na několik minut přerušil. Důvodem nepřítomnosti žalobkyně, resp. její zákonné zástupkyně při jednání, byl jejich pobyt v zahraničí.

17. Pod bodem 15 odůvodnění rozsudku soud I. stupně vysvětlil, z jakého důvodu nevyhověl žádosti zákonné zástupkyně žalobkyně o odročení jednání, poukázal na skutečnost, že přes výzvu soudu zákonná zástupkyně nedoložila, kdy pobyt u moře objednávala.

18. Pod bodem 14 odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, z jakého soud zamítl návrhy na doplnění dokazování, konkrétně: výslechem žalobkyně, výslechem , Jméno zákoného zástupce, (matky žalobkyně), výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, dále uložení Ministerstvu zdravotnictví ediční povinnosti předložení listiny, jež bude prokazovat existenci kompletního neporušeného infekce schopného genomu viru SARS-COV-2 v respiračním sekretu pozitivně testované osoby se symptomy a bez symptomů onemocněním COVID-19.

19. Rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , napadla žalobkyně odvoláním, v němž uplatnila nově formulované nároky. Domáhala se určení protiprávnosti postupu žalované spočívajícího v tom, že podmiňovala prezenční účast žalobkyně na vyučovacích hodinách uměleckého vzdělávání, v tom, že fyzicky zabránila žalobkyni účasti na uměleckém vzdělávání, požadovala písemnou omluvu žalované adresované žalobkyni, odlišného znění oproti původnímu žalobnímu nároku, a nově se dále domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši , částka, . Tedy zčásti uplatňovala nároky, které již byly vyloučeny k samostatnému řízení a postoupeny správnímu soudu, dále změnila znění omluvy a domáhala se jako náhrady nemajetkové újmy peněžitého plnění. V rámci odvolání označila již dříve navržené důkazy, které soud I. stupně zamítl a neprovedl je (výslech žalobkyně a výslech svědků: matky žalobkyně, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ), dále k nově uváděným tvrzením označila nové důkazy, a to exekutorský zápis z , datum, k prokázání tvrzených skutečností; k tvrzení o porušení rovnosti stran (návrh výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, ), k prokázání dobré vůle žalobkyně řešit věc mimosoudně (e-mailová komunikace mezi matkou žalobkyně a žalovanou, návrh na mimosoudní vyrovnání), k tvrzení o snaze zjistit všechny rozhodné skutečnosti (žádost o poskytnutí informací ZUŚ, MŠMT), k prokázání porušování prevenční povinnosti žalované a prokázání absence důkazů pro považování žalobkyně za zdravotní hrozbu (žádost o poskytnutí informací HSHMP), k prokázání zdravotních rizik a porušování prevenční povinnosti žalované (protokol o zkoušce , Anonymizováno, test report , Anonymizováno, .pdf).

20. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že odvolací soud změnu žaloby nepřipustil s odkazem na § 216 odst. 2 o.s.ř. neboť v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok; k nárokům, které byly součástí původně podané žaloby vysvětlil, že byly vyloučeny k samostatnému projednání, následně postoupeny do správního soudnictví, z uvedeného důvodu o těchto nárocích soud I. stupně v dané věci meritorně nerozhodoval a proto se jimi nemohl zabývat ani soud odvolací; výrokem I. potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, důkazy navržené žalobkyní v odvolacím řízení v rozsudku výslovně nezmínil.

21. Žalobkyně opakovaně poukazovala na nezákonnost shora uváděných mimořádných opatření. K mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, konkrétně č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro vysvětlení uvádí soud následující. Opatření č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zakazovalo všem osobám pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest, jimiž jsou respirátor nebo obdobný prostředek splňující blíže vymezené požadavky. Zákaz se vztahoval ke všem vnitřním prostorům staveb (mimo bydliště nebo místo ubytování) a dále ke všem ostatním veřejně přístupným místům, kde jsou na stejném místě a ve stejný čas přítomny alespoň dvě osoby (jež nejsou výlučně členy domácnosti) vzdálené od sebe méně než 2 metry. Mimořádné opatření rovněž zakazovalo ve vyjmenovaných místech všem osobám pohyb a pobyt bez respirátoru s výjimkou dětí ve věku od 2 do 15 let, které na těchto místech mohly nosit roušky, a současně také upravovalo další odchylky a výjimky ze stanoveného zákazu a ukládalo zaměstnavatelům povinnost vybavit zaměstnance dostatečným množstvím ochranných prostředků. Uvedené opatření tedy v době své účinnosti zakazovalo pobyt a pohyb bez ochranných prostředků dýchacích cest v podstatě všem osobám starším dvou let (se stanovenými výjimkami) pohybujícím se na území státu mimo své bydliště či ubytování. Dotýkalo se tak výkonu všech běžných činností realizovaných mimo bydliště a bezprostředně tak ovlivňovalo uplatňování práv a svobod všech adresátů.

22. Z žádosti o poskytnutí informací adresované krajské hygienické stanici Liberec soud zjistil, že zákonná zástupkyně žalobkyně dne , datum, požádala KHSLB o sdělení dle zákona č. 106/1999 Sb., v souvislosti s kontrolou provedenou dne , datum, u kontrolované osoby: , právnická osoba, k opatření č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, upravující zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest. Žádost byla vyřízena sdělením ze dne , datum, , z něhož se podává, že žákům, kteří nepoužívali ochranné prostředky nebyly uloženy žádné sankce, nečelili žádným postihům ze strany KHS, kontrolující osobou nebyli vykázáni z budovy školy, nebylo jim bráněno vstoupit do budovy školy bez prostředků ochrany dýchacích cest. Ze strany KHS nebylo škole vydáno nařízení k zabránění vstupu těchto žáků. KHS neuložila žádnou sankci škole za nepoužívání ochranných prostředků jejími žáky.

23. Z protokolu o kontrole KSHLB ze dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne proběhla kontrola KHSLB u kontrolované osoby, , právnická osoba, , mimo jiné k dodržování opatření č.j. , č. účtu, -, Anonymizováno, , přičemž při kontrole bylo zjištěno, že v objektu školy někteří pedagogové a žáci nepoužívali ochranné prostředky dýchacích cest – roušky.

24. Z vyřízení námitek proti protokolu o předmětné kontrole vyplývá, že kontrolovaná osoba podala proti kontrolním zjištěním námitky, které zčásti shledala KHS důvodnými zčásti nedůvodnými. V rozsahu, v němž shledala KHS námitky důvodnými vydala dodatek k protokolu o kontrole, v němž provedla opravu protokolu tak, že u kontroly používání ochranných prostředků dýchacích cest byl vypuštěn text – závěr o porušení Mimořádného opatření č.j. , č. účtu, ze dne , datum, (dodatek protokolu ze dne , datum, ). Z vyřízení námitek KHS se podává stanovisko KHS, že předmětné mimořádné opatření neukládá kontrolované osobě žádnou povinnost. V protokolu byl zaznamenán faktický stav; v protokole uvedené zjištění spočívající v nenošení roušek samotnými fyzickými osobami nelze přičítat k tíži samotné kontrolované osoby, proto byl kontrolní závěr k námitce kontrolované osoby z protokolu vypuštěn.

25. K předmětným mimořádným opatřením uvádí soud následující. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud konstatoval, že opatření obecné povahy vydané Ministerstvem zdravotnictví dne , datum, pod čj. , č. účtu, v rozporu se zákonem. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo výrokem I. konstatováno, že opatření obecné povahy vydané Ministerstvem zdravotnictví dne , datum, , č. j. , č. účtu, , ve znění mimořádného opatření ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , a ve znění mimořádného opatření ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , bylo v rozporu se zákonem. Důvodem nezákonnosti opatření byla jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. V případě prvního mimořádného opatření poukazoval soud zejména na absenci analýzy k možným negativním dopadům plošného používání stanovených prostředků ochrany, zejména pak k dopadům jejich dlouhodobého či případného nepřetržitého používání. V případě navazujících mimořádných opatření opatření neobsahovala ucelenou analýzu epidemiologické situace, a proto nebylo možno přezkoumat přiměřenost stanovených povinností. Pod bodem 53 odůvodnění rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo výslovně uvedeno, že uvedená vada nemohla způsobit nicotnost opatření, neboť ta je vyhrazena pro nejzávažnější vady správních aktů.Žaloba pro zmatečnost26. Žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředek, lze jí napadnout pouze pravomocná rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno, u nichž uplynula lhůta pro podání řádného opravného prostředku, případně ta, proti nimž již řádný opravný prostředek přípustný není. Slouží pouze k nápravě zásadních procesních pochybení (vad řízení), jejichž taxativní výčet obsahuje § 229 o.s.ř. Dle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, jestliže rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící.

27. Dle § 234 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

28. Dle § 234 odst. 3 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.

29. Vyloučení soudců z projednání a rozhodnutí věci upravuje § 14 o. s. ř. Dle tohoto ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

30. Žalobkyně podala žalobu pro zmatečnost z důvodu, že ve věci rozhodovali vyloučení soudci, tj. soudci u nichž jsou dány důvody pochybovat o jejich nepodjatosti, přičemž o důvodech podjatosti senátu se žalobkyně dle svého tvrzení dozvěděla okamžikem doručení rozsudku odvolacího soudu dne , datum, , ohledně soudce prvního stupně pak dne , datum, , kdy si nechala vyhotovit kopii zvukového záznamu z jednání dne , datum, .

31. Žaloba byla podána dne , datum, , ve vztahu k důvodům vyloučení senátu odvolacího soudu, tj. proti rozhodnutí odvolacího soudu byla žaloba podána včas. Jako včasnou posoudil soud i žalobu proti rozhodnutí soudu I. stupně, neboť žalobkyně podjatost ve věci rozhodujících soudců, včetně soudce soudu prvního stupně fakticky dovozovala z jejich celkového přístupu, pročež tento kontext byl pro ni patrný, jak uváděla, až z rozhodnutí odvolacího soudu.

32. Jako důvody svědčící pro pochybnost o nepodjatosti soudce soudu I. stupně žalobkyně uváděla jeho procesní postup ve věci, vyloučení části žalobou uplatněných nároků do samostatného řízení a následné postoupení takto vyloučené věci k rozhodnutí správním soudem, tvrzené průtah v řízení nesprávné skutkové závěry, nesprávné právní posouzení věci, zamítnutí části žalobkyní navržených důkazů, tvrzené vady odůvodnění rozsudku.

33. Žalobkyně tedy netvrdila poměr soudce k věci, jakýkoli jeho osobní právní zájem na řešení daného případu, netvrdila poměr soudce k účastníkům řízení či k jejich zástupcům. Netvrdila žádný objektivní důvod, který by zpochybňoval schopnost soudce nestranně a nezávisle rozhodnout.

34. Tvrzená procesní pochybení, průtah v řízení, stejně jako tvrzené vady meritorního rozhodnutí bez dalšího nezakládají pochybnost o nepodjatosti soudce, nemohou proto vést k jeho vyloučení z projednání a rozhodnutí věci a nemohou tak být relevantním důvodem pro naplnění zmatečnostního důvodu dle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., neboť samy o sobě nevypovídají o jiném než úředním poměru soudce k účastníkům, jejich zástupcům či k věci.

35. Otázkou pochybnosti o nepodjatosti soudce založené na tvrzeném procesním pochybení se zabýval Nejvyšší soud ČR, který v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , konstatoval, že „důvodem k vyloučení soudce ve smyslu § 14 odst. 1 občanského soudního řádu nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech".

36. Stejně jako v případě soudce soudu prvního stupně žalobkyně u senátu odvolacího soudu, jeho jednotlivých soudců netvrdila jejich poměr k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Namítala procesní pochybení a vady rozsudku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně. Ani v tomto případě proto nebyl naplněn důvod pro zmatečnost.

37. Skutečnost, že soud prvního stupně ani soud odvolací nerozhodl ve prospěch žalobkyně a žalobkyně s postupem soudů obou stupňů a jejich rozhodnutími nesouhlasí, nezakládá důvod k pochybnostem o nepodjatosti příslušných soudců.

38. Vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn žádný důvod k vyloučení soudce ať už soudu prvostupňového či soudu odvolacího, přičemž § 14 odst. 4 o. s. ř. výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech, soud žalobu pro zmatečnost zamítl.

39. K argumentaci právního zástupce žalobkyně, že klíčovým v daném řízení bylo nepřipuštění právního zástupce žalobkyně k zastupování při jednání soud uvádí, že toto je předmětem žaloby pro zmatečnost v části, kterou soud vyloučil k samostatnému projednání, tedy nikoli předmětem tohoto řízení. Z uvedeného důvodu se proto soud nezabýval důkazy označenými k prokázání uvedeného zmatečnostního důvodu (§ 229 odst. 3 o. s. ř., kdy je nesprávným postupem soudu účastníku odňata možnost jednat před soudem), zvukovým záznamem a návrhem svědecké výpovědi právního zástupce žalobkyně.Žaloba na obnovu řízení40. Dle § 233 odst. 1 o. s. ř. žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

41. Dle § 233 odst. 2 o. s. ř. po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.

42. Dle § 232 odst. 2 o. s. ř. rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.

43. Zákaz měnit důvod žaloby na obnovu řízení po uplynutí lhůty k podání takové žaloby zahrnuje i uvedení nového důkazu, který má být důvodem obnovy (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

44. Žaloba na obnovu řízení byla podána dne , datum, , napadená rozhodnutí nabyla právní moci dne , datum, , doplnění žaloby o nové důkazy vyžádané na základě žádosti zákonné zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, bylo učiněno , datum, . Z uvedené časové souslednosti dospěl soud k závěru o včasnosti podané žaloby na obnovu řízení. Podání ze dne , datum, tedy neposoudil jako změnu důvodů žaloby.

45. Dle § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

46. Žaloba na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, jehož účelem je zhojení nedostatků skutkových zjištění v případech, kde nastává masivní/relevantní změna těchto poměrů, a to na základě skutečností, rozhodnutí či důkazů, které v době původního řízení existovaly, ale nebyly účastníkovi známy, takže je při svých procesních úkonech netvrdil a jako důkazy nenabízel. Nemožností uplatnit skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu je míněna nemožnost provést navržený důkaz překážku objektivní povahy, nikoli proto, že účastník takový důkaz nenavrhl, ač mu v tom objektivně nic nebránilo, nebo proto, že soud důkaz zamítl pro nadbytečnost. Nejedná se ani o takové skutečnosti či důkazy, které byly v původním řízení účastníku známy, tvrzeny či označeny, avšak soud k nim nepřihlédl a důkazy neprovedl, protože je pokládal pro spor za nerozhodné. Pro závěr, že skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy mohou přivodit (nové skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy buď samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi, rozhodnutími nebo důkazy) pro účastníka, který obnovu uplatnil, příznivější rozhodnutí ve věci, postačuje, že se jeví alespoň jako pravděpodobný.

47. Žalobkyně jako nový důkaz označila a navrhla znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, z oboru zdravotnictví, genetika a molekulární biologie č. , č. účtu, , zadaný advokátní kanceláří právního zástupce žalobkyně, k prokázání porušení prevenční povinnosti žalované dbát o zdraví a bezpečnost dětí ve škole.

48. Dále navrhla provedení důkazu znaleckým posudkem z oblasti bezpečnosti práce, který žalobkyně, resp. její právní zástupce zadal, ale který doposud nemá k dispozici a který nebyla schopna přesně označit, a to k prokázání nicotnosti opatření a s tím souvisejícího jednání školy.

49. K těmto označeným důkazům soud uvádí, že žádný z nich nebyl v době původního řízení vypracován, nejedná se o již existující důkazy, které by žalobkyně nemohla k prokázání svých tvrzení označit, žalobkyni nic nebránilo, aby vypracování znaleckých posudků v původním řízení navrhla. V daném případě je možné navrhnout znalecký posudek o rozhodných otázkách, který teprve bude v řízení vypracován. Tyto důkazy proto nemohou být důvodem obnovy řízení, neboť se nejedná o důkazy, které by žalobkyně bez své viny nemohla použít v původním řízení. Z uvedeného důvodu se soud nezabýval splněním druhé podmínky, tj. možností na základě provedení dokazování těmito důkazy přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Pro nadbytečnost proto provedení těchto důkazů zamítl. Nad to soud uvádí, že otázka nezákonnosti a nicotnosti mimořádných opatření již byla řešena před vydáním rozhodnutí soudů obou stupňů v původním řízení, a to správními soudy, jak bylo uvedeno shora, přičemž konstatování nezákonnosti mimořádných opatření nemá na posouzení nároku z titulu nemajetkové újmy vlivu. Skutečnost, že soud v občanskoprávním řízení nemohl přezkoumávat věcnou správnost předmětných mimořádných opatření uváděl již odvolací soud v odůvodnění rozsudku pod bodem 13, včetně odkazu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

50. Novými důkazy pro obnovu řízení pojmově nemohly být ani důkazy, které žalobkyně označila v původním řízení a které nebyly provedeny pro nadbytečnost či jejich nerelevantnost. Soud I. stupně se se všemi navrženými důkazy vypořádal, neprovedené důkazy řádně vymezil a jejich neprovedení odůvodnil. Odvolací soud se s důkazy navrženými v odvolacím řízení (důkazy, které neprovedl soud I. stupně a s nově navrženými důkazy) výslovně v rozsudku nevypořádal, tato okolnost však nemůže založit jejich „novost“ ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř.

51. K důkazům souvisejícím s kontrolou Krajské hygienické stanice Libereckého kraje (dále též „KHSLB“) provedenou ve , právnická osoba, soud uvádí, že kontrola proběhla , datum, , tj. před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně; právní zástupkyně žalobkyně předmětnou dokumentaci získala od KHSLB dne , datum, na základě žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ze dne , datum, . Jedná se o důkaz, který existoval v době původního řízení, který žalobkyně neměla k dispozici. Soud nezjišťoval, zda žalobkyně mohla při řádném uplatňování svých práv o příslušném důkazním prostředku dozvědět, pouze podotýká, že skutečnost, že v daném školském zařízení byla provedena kontrola KHSLB byla známa právnímu zástupci žalobkyně, jak vyplývá z vyřízení námitek proti protokolu o kontrole ze dne , datum, , přičemž žaloba v původním řízení byla podána žalobkyní zastoupenou právním zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, . Kontrola KHSLB se týkala odlišného subjektu od účastníků řízení, , právnická osoba, , předmětem kontroly bylo dodržování povinností uložených Mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví č. j. , č. účtu, (ochranné prostředky dýchacích cest), č.j.: , Anonymizováno, , č. účtu, -3, Anonymizováno, , č.j. , č. účtu, a č. j. , č. účtu, -, Anonymizováno, (testování). Z protokolu o kontrole ve znění dodatku k protokolu ze dne , datum, a vyřízení námitek proti protokolu o kontrole, ve vztahu ke kontrole dodržování opatření ukládající nošení ochranných prostředků dýchacích cest vyplývá, že povinnosti jsou tímto opatřením ukládány primárně fyzickým osobám, kontrolované osobě pak jako zaměstnavateli. Kontrola se týkala dodržování opatření v prostorách kontrolované osoby, školy. V průběhu kontroly bylo zjištěno nenošení roušek fyzickými osobami, přičemž se jedná o faktický stav, který nelze přičítat k tíži kontrolované osobě – škole. Ostatní závěry se týkaly testování, které se nijak netýkalo předmětného sporu. Tyto důkazy nemohou nijak změnit skutkový závěr a následně ani právní posouzení věci. Skutečnost, že žalovaná právně neodpovídala za dodržování mimořádného opatření k ochraně dýchacích cest a nehrozila ji sankce za nedodržování mimořádného opatření jejími žáky neznamená, že by její postup, kdy dodržování mimořádného opatření v prostorách školy vyžadovala, tj. jednala v souladu s v té době platným a účinným mimořádným opatřením, jehož vydání bylo motivováno ochranou veřejného zdraví, bylo neoprávněné, mohlo zasáhnout do osobnostní sféry žalobkyně a bylo jakkoli diskriminační. Na tom nic nemění ani skutečnost, že předmětná mimořádná opatření byla v následném soudním přezkumu shledána nezákonnými z důvodu jejich nedostatečného zdůvodnění. Soud nepřisvědčil ani argumentu žalobkyně, že dokumentace KHSLB představuje rozhodnutí dle § 135 o. s. ř. jímž by byl soud vázán (nejedná se o rozhodnutí, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt). Nepřisvědčil ani tomu, že protokol s dodatkem včetně vyřízení námitek proti protokolu by obsahoval odborný závěr, z něhož by měl soud vycházet a který by nebyl oprávněn si posoudit sám.

52. Z uvedeného důvodu proto ani důkazy související s kontrolou KHSLB k dodržování mimořádných opatření nepředstavovaly důvod k povolení obnovy řízení.

53. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované, která byla ve věci plně úspěšná a vznikly náklady za právní zastoupení advokátem. Podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal.

54. Žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem a řízení o ní tvoří s původním řízením jeden celek. Při stanovení výše odměny právního zástupce v řízení o žalobě pro zmatečnost proto lze vyjít z tarifní hodnoty určené podle předmětu řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Stejně tak v řízení o žalobě na obnovu řízení se pro účely stanovení sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby vychází z tarifní hodnoty určené podle předmětu řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno. Tarifní hodnota ve sporu o ochranu osobnosti činí dle § 9 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu , částka, , odměna za jeden úkon právní služby pak činí , částka, . Odměna sestává z 4 úkonů právní služby: 1) vyjádření k žalobě na obnovu řízení dne , datum, , 2) nahlížení do spisu dne , datum, dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, 3) vyjádření k žalobě pro zmatečnost dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, 4) účast při jednání dne , datum, delší 2 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (resp. odměna za každé započaté 2 hodiny).

55. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu pak z titulu náhrady hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby paušální částka , částka, . Právní zástupce žalované je plátcem DPH, proto mu náleží 21 % DPH z přiznané odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (tj. z částky , částka, a částky , částka, ) částka , částka, . Celkem činí náklady řízení , částka, . Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).