27 C 242/2011

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 5. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem a) podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení, b) podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. [číslo] vše katastrální území a části [územní celek], [územní celek], okres [územní celek]

II. Určuje se, že žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] je vlastníkem a) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení b) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše katastrální území a části [územní celek], [územní celek], okres [územní celek]

III. Určuje se, že žalovaná [číslo] [celé jméno žalované] je vlastníkem a) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení b) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše katastrální území a části [územní celek], [územní celek], okres [územní celek]

IV. Určuje se, že žalovaná [číslo] [celé jméno žalované] je vlastníkem a) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení b) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše katastrální území a části [územní celek], [územní celek], okres [územní celek]

V. Určuje se, že žalovaná [číslo] [celé jméno žalované] je vlastníkem a) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení b) podílu o velikosti ideální [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše katastrální území a části [územní celek], [územní celek], okres [územní celek]

VI. Určuje se, že žalovaná [číslo] [celé jméno žalované] je vlastníkem a) podílu o velikosti ideální 1/6 na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení b) podílu o velikosti ideální 1/6 na pozemku parc. [číslo] vše katastrální území a části [územní celek], [územní celek], okres [územní celek]

VII. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude specifikována v písemném vyhotovení rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaní jsou povinni zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 částku 19 618,69 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení vlastnictví tak, jak je specifikováno ve výrocích I. až VI. Shora, s odůvodněním, že je vlastníkem ideální 1/6 budovy [adresa], objekt k bydlení, postavené na pozemku parc. [číslo] dále ideální 1/6 pozemku parc. [číslo] ideální 1/6 pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných u [anonymizováno] úřadu pro [anonymizována tři slova] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobce uvedl, že jeho matka [celé jméno původní účastnice] (původní žalovaná [číslo]) byla vlastníkem id. 2/3 předmětných nemovitostí a svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech darovala darovací smlouvou dne [datum] bratrovi žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] (původní žalovaný [číslo]). Žalobce tvrdil, že u jeho matky byla diagnostikována progradující ateroskleróza mozku provázená pokročilou demencí, s celou řadou doprovodných příznaků, kdy v posledních pěti letech bylo možné její stav charakterizovat jako velice vážný, neboť nebyla orientována místem ani časem, byla nesoustředěná, při jednání zmatená, nepamatovala si ani základní věci a nebyla schopna rozpoznat jí známé osoby. V důsledku uvedeného byla často agresivní, zmatená, jednala impulsivně, bez zjevných příčin utíkala z domova, přelézala plot, vylézala z okna domu v přízemí a své jednání nebyla schopna rozumně ovládat. Z uvedených skutečností tak žalobce dovozoval, že trpěla [anonymizováno] chorobou, pro kterou nedokázala posoudit následky svého jednání a své jednání ovládnout. A vzhledem k tomu, že v tomto stavu se nacházela i v době podpisu darovací smlouvy dne [datum], je tak darovací smlouva je neplatná, ve smyslu § 38 odst. 2 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., dále jen„ Obč.Z“) jednala v [anonymizováno] poruše, jež ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Žalobce tvrdil, že naléhavý právní zájem na uvedeném určení vyplývá z toho, že zápis v katastru neodpovídá skutečnému stavu, neboť žalobce tak nemá postaveno najisto, kdo spoluvlastníkem s tím, že může být ohroženo jeho postavení v dědickém řízení po původní 1. žalované. Po smrti původní žalované [číslo] v průběhu řízení, žalobce navrhnul změnu žalobního petitu, s ohledem na skutečnost, že žalovaní [číslo] až 4, byli účastníci dědického řízení a na základě výsledků dědického řízení tak, každý z žalovaných nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve výši [číslo] a žalobce ve výši 1/3. Z uvedeného důvodu se domáhal určení tak jak je uvedeno shora. Vzhledem k tomu, že původní 2. žalovaný [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr žalobce) v průběhu řízení zemřel, na jeho místo tak nastoupila [celé jméno žalované] (nyní žalovaná [číslo]). Na základě výsledků dědického řízení vedeného u zdejšího soudu a konečného usnesení vydaného zdejším soudem pod č. j. 26 D 1183/2018-61, usnesením ze dne [datum] (č. l. 194) bylo rozhodnuto o vstupu žalovaných [číslo] až 4 do řízení a připuštěna změna žalobního petitu dne [datum] (č. l. 238 p.v.).

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, neboť dle jejich názoru [celé jméno původní účastnice] při podepsání darovací smlouvy dne [datum] nejednala v duševní poruše, a mají tak za to, že smlouva je platná.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Ke dni podání žaloby byl žalobce spoluvlastníkem předmětných nemovitostí v rozsahu spoluvlastnického podílu 1/6, původní žalovaný [číslo] v rozsahu 5/6, když spoluvlastnický podíl v rozsahu 4/6 nabyl původní žalovaný [číslo] darovací smlouvou uzavřenou mezi původní žalovanou [číslo] dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], kat. úz. [část obce], ze dne [datum], darovací smlouva ze dne [datum]).

5. Soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce], dne [datum] podal znalecký posudek, v němž na otázku, zda při podpisu smlouvy o převodu nemovitostí dne [datum] byly u původní žalované [číslo] rozpoznávací, rozumové, určovací a ovládací schopnosti sníženy a pokud ano, do jaké míry, či zda byl zcela vymizelé, uvedl, že u jmenované byly uvedené schopnosti ke dni [datum] zachovány.

6. Zdejší soud usnesením ze dne [datum], vydaným pod č. j. 26D 1183/2018-61, jímž končilo dědické řízení po původní první žalované, zemřelé dne [datum], rozhodl tak, že schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti tak, že co se týče nemovitostí, hotovosti, práv a povinností k běžnému účtu a pohledávky, jež byly předmětem dědického řízení, dle níž dědictví nabyl žalobce co do ½ a žalovaní [číslo] až 4 druhou polovinu, tj. [číslo].

7. Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] zrušil (v pořadí druhý) rozsudek soudu prvního stupně s odůvodněním, že z obsahu spisu se podává, zejména z obsahu znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], a z následného výslechu znalce, že [anonymizováno] dokumentace, ze které ustanovený znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vycházel, se nedotýkala předmětného období, tj. data před [datum], a k posouzení [anonymizováno] stavu původní žalované [číslo] k uvedenému datu tak znalec [celé jméno znalce] neměl relevantní podklady. Městský soud dále uvedl, že je třeba vzít na zřetel, že žalobce mimo jiné k prokázání svých tvrzení navrhnul výslech ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení] a další svědky, kdy zejména ošetřující lékař by svou svědeckou výpovědí mohl objasnit zdravotní stav původní žalované [číslo] k datu [datum] a před tímto datem. Shodně tak bez obsahu výpovědí navržených svědků nelze učinit žádný závěr, neboť podklady pro vypracování znaleckého posudku, je soud povinen znalci zajistit tak, aby soudní spis obsahoval odpovídající materiál k zodpovězení zadaných odborných otázek. Z uvedených důvodů, je tak nutné, aby soud I. stupně doplnil dokazování, uzavřel odvolací soud.

8. Soud ve smyslu shora uvedených pokynů odvolacího soudu po té, co dědici zbavili na výzvu soudu povinnosti [anonymizováno] mlčenlivosti ošetřujícího lékaře MUDr. [jméno] [příjmení], doplnil dokazování výslechem MUDr. [příjmení] a dalších, žalobcem navržených svědků.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] při svém výslechu dne [datum] uvedla, že se s [celé jméno původní účastnice] znala od roku 1957, neboť byly sousedky a již před listopadem roku 2008 se této svědkyni [celé jméno původní účastnice] jevila jako lehce zmatená, kdy například chodila venku ve spodním prádle, neupravená, přelézala zdi, vylézala z okna, a to v období minimálně dva roky před rokem 2008. [příjmení] [celé jméno původní účastnice] se postupně zhoršoval. Svědkyně uvedla, že ji [celé jméno původní účastnice] při náhodném setkání na procházce nepoznávala, uvedla, že jí je známo, že žalobce se o [celé jméno původní účastnice] staral.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že byla sousedkou [celé jméno původní účastnice], znaly se od roku 1957, neboť bydlely v jedné ulici. K dotazu na chování [celé jméno původní účastnice] v období před listopadem 2008 svědkyně uvedla, že paní [celé jméno žalované] původně bývala vždy pečlivě upravená dáma, dobře vypadající a přátelská, avšak zhruba od roku 2005 si svědkyně všimla, že paní [celé jméno žalované] vykazuje rysy zmatenosti (podobně jako tehdejší manžel svědkyně), kdy se pletla v určení osoby, s níž mluvila. Svědkyně uvedla, že [celé jméno původní účastnice] nebyla zcela orientována v místě, uváděla k dotazu jiný cíl své vycházky, než by odpovídal směru, v němž skutečně šla, apod. Svědkyně uvedla, že [celé jméno původní účastnice] postupně vykazovala známky [anonymizováno] chátrání.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení], uvedla, že se s [celé jméno původní účastnice] znala dobře, neboť s ní i pracovala a byly sousedky, a to od roku 1950, neboť svědkyně bydlela hned v domě vedle [anonymizováno]. Svědkyně dále uvedla, že zhruba od roku 2005, se stav [celé jméno původní účastnice] postupně měnil, její chování vykazovalo známky absurdnosti (např. si čistila zuby v jídelně [ulice] [anonymizována dvě slova]). Svědkyně uvedla, že ji [celé jméno původní účastnice] nepoznávala při náhodném setkání.

12. Soud vyslechl dne [datum] ošetřujícího lékaře [celé jméno původní účastnice] MUDr. [jméno] [příjmení], jenž byl dědici zproštěn povinnosti lékařské mlčenlivosti. Svědek uvedl, že byl ošetřujícím lékařem [celé jméno původní účastnice] a závodním lékařem [anonymizována tři slova] ve [část obce], po dobu 35 let, kdy paní [celé jméno žalované] pracovala v nemocnici taktéž minimálně 40 let, a od roku 1985 byla jeho [anonymizováno]. Na dotaz ohledně stavu [celé jméno původní účastnice] před datem [datum], svědek uvedl, že na tom [celé jméno původní účastnice] byla velice psychicky špatně, nebyla orientována v prostředí [ulice] vojenské nemocnice, ačkoliv tam pracovala velice dlouho, často ji přivedli cizí lidé, když ji našli bloudící po ulici. Byla popletená, dezorientovaná. Svědek uvedl, že přesné časové určení však tohoto stavu [celé jméno původní účastnice] není schopen již ohraničit, neboť si bližší údaje nepamatuje.

13. Soud ve smyslu pokynu odvolacího soudu tak, aby spisový materiál obsahoval dostatečné podklady pro vypracování znaleckého posudku na zodpovězení odborné lékařské otázky duševního stavu [celé jméno původní účastnice] ke dni [datum], ustanovil znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], jíž zadal znalecký úkol spočívající (1) ve vyjádření se ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], a dále (2) posoudit, zda při podpisu smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené mezi [celé jméno původní účastnice] a [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] byly u [celé jméno původní účastnice] její rozpoznávací, rozumové, určovací a ovládací schopnosti sníženy, a pokud ano, do jaké míry či zda byly zcela vymizelé.

14. Znalkyně při vypracování znaleckého posudku, jež podala dne [datum], vycházela ze [anonymizováno] dokumentace [celé jméno původní účastnice], a to jednak ze zdravotní dokumentace poskytnuté [ulice] [anonymizována dvě slova], tak z té, která je součástí spisu. Dále znalkyně zohlednila z obsahu výpovědí svědků v řízení slyšených a uvedla, že vzhledem k tomu, že chronický alkoholismus v dokumentaci ani svědeckých výpovědích nebylo možné nalézt, shodně tak známky o tom, že by posuzovaná byla paranoidní či podezřívavá, tak bylo potřeba zhodnotit, zda v rozhodném období trpěla kognitivním deficitem, tedy demencí v takovém stadiu, že byla schopna právního jednání. Znalkyně uvedla, že ve zdravotní dokumentaci je opakovaně zmiňován pojem aterosklerosis cerebri, kdy znalkyně tento pojem považuje za identický s pojmem kognitivního deficitu, čili demence, kdy mozková ateroskleróza je uvedena v dokumentaci ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení] dne [datum]. Posuzovaná užívala lék [anonymizováno] – [anonymizováno] a z uvedené skutečnosti je zřejmé, že lék byl podáván ke zlepšení mozkových funkcí, tedy na demenci, neboť [anonymizováno] je dle svého příbalového letáku lékem, jenž se používá ke zlepšení mozkových funkcí, k léčbě příznaků chronického zhoršení funkcí mozku u dospělých jako součást léčby u [anonymizováno] demence (zhoršení nebo ztráta získaných rozumových dovedností), jejichž hlavními příznaky jsou: poruchy paměti, zhoršení schopnosti koncentrace, poruchy myšlení, předčasná únavnost, nedostatek vůle, elánu a motivace a poruchy nálad. Znalkyně uvedla, že na argument, který by mohl být vznesen, proč nebyla nasazena kognitiva, tedy lék na [anonymizováno], když posuzovaná s velkou pravděpodobností od roku 2007 demencí trpěla, znalkyně uvedla, že v České republice jsou inhibitory [anonymizováno] od roku 2002 hrazeny z větší části zdravotními pojišťovnami za předpokladu, že se jedná o [anonymizováno] s [anonymizováno] chorobou a výsledky testů [právnická osoba] u těchto pacientů dosahují 20 až 13 bodů. Nejsou hrazeny u [anonymizováno] typů. Důvodem, proč u posuzované nebyla nasazena kognitiva, tak může být fakt, že v té době jejich nasazení nebylo rozšířené jako v současnosti, a také fakt, že tyto léky byly dopláceny. Neurologové obvykle používají pojem kognitivní porucha nebo kognitivní deficit, který lze ztotožnit s pojmem demence. V dokumentaci [celé jméno původní účastnice] ze dne [datum] je v osobní anamnéze uvedeno, že posuzovaná trpí aterosklerotickou demencí, v objektivním nálezu je konstatován špatný kontakt i obtížná spolupráce. V jejím stavu tedy byl již zaznamenán zřetelný kognitivní deficit. Znalkyně uvedla, že ve vyjádření MUDr. [příjmení] ze dne [datum] je obsaženo, že posuzovaná utrpěla dne [datum] po pádu venku, tříštivou zlomeninu pažní kosti vpravo, a z dostupných zpráv je patrné, že již tehdy pro pokročilou [anonymizována dvě slova] s demencí byla spolupráce velmi komplikovaná, kdy například si sundávala obvazy nebo je demolovala a činila sebezničující úkony. Dne [datum] upadla doma na levý bok s následnou pertrochanterickou zlomeninou levé kyčle. Dne [datum] přeložena na lůžko [anonymizováno], kde zde byla do [datum] a i zde byla s pacientkou velmi špatná spolupráce ve snaze rehabilitace. Dne [datum] se podrobila reoperaci levé kyčle. Dne [datum] během [anonymizováno] bylo opraveno [anonymizováno] vyšetření pro zmatenost a noční neklid [anonymizováno], v anamnéze je uvedena AS [anonymizováno], závěr z vyšetření byla noční zmatenost na organickém podkladě. Uvedené znamená, že musí být nějaká biologická příčina duševního [anonymizováno]. Ohledně možného ovlivnění duševních funkcí léky v dokumentaci posuzované je nejblíže k rozhodnému období záznam z předpisů léků u ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení] ze dne [datum], kdy posuzovaná užívala [anonymizována tři slova] H, [anonymizována tři slova], [anonymizováno], kdy ani jeden z uvedených léků nemá negativní vliv na psychické funkce. Znalkyně tak uzavřela, že posuzovaná od nejméně roku 2007 trpěla demencí, v té době jí praktický lékař diagnostikoval mozkovou aterosklerózu a nasadil [anonymizováno]. Příznaky demence jsou zcela zřetelné ve stadiu středně těžké demence, když postižený není schopen žádného právního jednání a ve stadiu středně těžké demence si jeho jednáním všimne i laik. V tomto bodě znalkyně poukázala na svědecké výpovědi v řízení slyšených svědků, kdy se z uvedeného podává, že v takovém stavu se posuzovaná mohla nacházet již dříve od roku 2006. Znalkyně uvedla, že považuje za krajně nepravděpodobné, že by u posuzované došlo k náhlému rozvoji demence v pooperačním období, kdy takový vývoj demence z dostupné lékařské literatury je velmi nepravděpodobný. Posuzovaná trpěla demencí již před operačním výkonem a operační výkon pouze urychlil progresy demence. V případě, že by se jednalo o náhle vzniklou demenci či kognitivní deficit, byla by prováděna vyšetření tak, aby byla vyloučena cévní mozková příhoda (zobrazovací vyšetření mozku), ale žádné takové vyšetření znalkyně v dokumentaci neobjevila. Závěr znaleckého posudku tak zněl tak, že posuzovaná v rozhodném období dne [datum] nebyla schopna právního jednání z důvodu středně těžké demence. Znalkyně uvedla, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] neuvádí žádnou [anonymizováno] dokumentaci posuzované před dnem [datum], kdy v posudku není zřejmé, zda znalci byla předložena dokumentace vztahující se v období před tímto rokem, a to rozdílně od znalkyně [příjmení], jež si vyžádala výhradně dokumentaci před rokem 2009, neboť dokumentace po roce 2009 již byla součástí spisu. Znalkyně tak konstatovala, že ve svých znaleckých závěrech oproti MUDr. [celé jméno znalce] tak vycházela z rozsáhlejší zdravotnické dokumentace, proto se její závěry liší. Též vzala do úvahy, že pojem kognitivní deficit u posuzované byl diagnosticky označen pojmem mozková ateroskleróza ve zprávách od roku 2007 do března 2009 a ne přímo pojmem demence, na němž trval MUDr. [celé jméno znalce]. Podotkla, že MUDr. [celé jméno znalce] též neměl k dispozici výpovědi svědků učiněných v roce 2021, jež přesvědčivě z hlediska znaleckého zkoumání popsali chování posuzované, jež odpovídá stupni středně těžké demence. Znalkyně tak uzavřela, že u posuzované [celé jméno původní účastnice] dne [datum] byly určovací, ovládací, rozpoznávací a rozumové schopnosti vymizelé a nebyla schopna žádného právního jednání.

15. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech, přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Vzhledem k datu učinění sporného právního úkonu (podpisu darovací smlouvy), dle ustanovení § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., a contrario, soud aplikoval ustanovení § 38 ObčZ, podle kterého neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej činil, nemá způsobilost k právním úkonům. Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

17. Podle ustanovení § 37 odst. 1 ObčZ, právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

18. V řízení bylo znaleckým dokazováním prokázáno, že [celé jméno původní účastnice] ke dni podpisu darovací smlouvy s [jméno] [celé jméno žalobce] (původním žalovaným [číslo]) měla vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti a nacházela se tak ve stavu, který ji činil k právnímu úkonu nezpůsobilou. Z uvedeného důvodu tak soud dospěl k závěru, že darovací smlouva ze dne [datum], je neplatná.

19. Podle ustanovení § 189 odst. 1 z. ř. s., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2, věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhů, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

20. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu (viz usnesení Městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 55 Co 86/2014-50), po splnění pokynů odvolacího soudu (usnesení na č. l. 173), žalobě vyhověl.

21. Výrok VII. rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný a vznikly mu náklady řízení právním zastoupením. Jejich výše se skládá z odměny advokáta v částce 2500 Kč za úkon právní služby, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za úkon právní služby. V řízení právní zástupce žalobce učinil celkem 16 úkonů právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby, podání odvolání 2x, změna žalobního petitu 3x, účast na jednání 8x). Součástí je DPH a zaplacené soudní poplatky ve výši 8 000 Kč. Celková náhrada nákladů řízení činí 62 208 Kč.

22. Výrok VIII. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát vyplatil na znalečném celkem částku 19 618,69 Kč a má tak dle výsledku sporu nárok na úhradu těchto nákladů proti žalovaným, kteří byli v řízení neúspěšní.