27 C 281/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že zůstavitel , Jméno žalobce, , narozený , datum, , zemřelý dne , datum, , byl v okamžiku svého úmrtí vlastníkem ideální , Anonymizováno, pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a ideální , Anonymizováno, pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, vše nacházející se v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaných u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení, že zůstavitel , Jméno žalobce, , (dále jen „zůstavitel“) byl v okamžiku svého úmrtí vlastníkem ideální poloviny pozemku parc. č. , hodnota, , zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a ideální poloviny pozemků parc. č. , hodnota, , zahrada, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“), jak je specifikováno ve výroku I. rozsudku (shora) s odůvodněním, že žalobce je synem zůstavitele, jenž , Anonymizováno, , datum, a byl mimo jiné vlastníkem předmětných nemovitostí s tím, že druhou polovinu předmětných nemovitostí vlastní bratr zůstavitele. Žalobce uvedl, že zůstavitel dne , datum, podal návrh na vklad u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , vlastnického práva ve prospěch žalované, který nebyl úplný, ale nebylo možné na základě listin tomuto návrhu vyhovět a provést vklad vlastnického práva, neboť byl v rozporu se zákazem zcizení nemovitostí, jenž byl sjednán jako věcné právo. Tento návrh na vklad byl po smrti zůstavitele doplněn o listiny, a to o souhlas se zcizením nemovitosti zástavního věřitele, a katastrální úřad tak vklad vlastnického práva provedl i přes uvedený zákaz zcizení. Žalobce uvedl, že s manželkou dne , datum, s , právnická osoba, . uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě které, jim byl bankou poskytnut hypoteční úvěr a zajištění pohledávky banky bylo zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem a to zástavní smlouvou, uzavřenou dne , datum, . Dle této smlouvy bylo možné předmětné nemovitosti zcizit jen na základě předchozího souhlasu zástavního věřitele, a to dle článku 3.1 zástavní smlouvy, 3.2 zástavní smlouvy a 3.3, s tím že zákaz zcizení byl sjednán jako věcné právo s účinky vůči třetím osobám. Žalobce namítal, že návrh na vklad byl doložen pouze darovací smlouvou uzavřenou mezi zůstavitelem a žalovanou dne , datum, s tím, že k uznání podpisu darovací smlouvy došlo až , datum, a nebyl předložen souhlas zástavního věřitele se zcizením nemovitosti, jak požadoval odst. 3.2 zástavní smlouvy. Žalovaná až , datum, , tak doložila souhlas se zcizením zástavy s datem , datum, . Žalobce namítal, že stav zapsaný v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečnosti, neboť vlastníkem předmětných nemovitostí v době úmrtí byl zůstavitel, přičemž žalobce tvrdil, že má naléhavý právní zájem, aby stav zapsaných údajů v katastru nemovitostí byl uveden do souladu se stavem skutečným.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobcem tvrzené skutečnosti se nezakládají na pravdě a předložené důkazy žalobcova tvrzení neprokazují. Žalovaná uvedla, že byla manželkou zůstavitele, s nímž uzavřela dne , datum, darovací smlouvu, na základě které zůstavitel převedl na žalovanou předmětné nemovitosti, s tím, že v článku III darovací smlouvy obě strany prohlásily, že jsou si vědomy toho, že na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele, společnosti , právnická osoba, ., a to dle zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne , datum, . Žalovaná uvedla, že jak žalovaná, tak zůstavitel si byli vědomi povinností plynoucích ze zástavní smlouvy, a proto dne , datum, zůstavitel požádal zástavního věřitele (, Anonymizováno, ) o vydání souhlasu se změnou v osobě zástavce, kdy přílohou této žádosti byla darovací smlouva. Žádost byla zaslána zástavnímu věřiteli, jak vyplývá z podacího lístku dne , datum, a doručena dne , datum, . Následně žalovaná a zůstavitel dne , datum, (za života zůstavitele) podali návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalované na příslušný katastrální úřad a s ohledem na to, že k návrhu na vklad nebyl přiložen souhlas zástavního věřitele, byli katastrálním úřadem vyzváni k doložení tohoto souhlasu. Na výzvu katastrálního úřadu žalovaná reagovala , datum, a požádala o prodloužení termínu prodloužení souhlasu zástavního věřitele o , Anonymizováno, dní, neboť přes žádost zástavní věřitel v té době souhlas neprojevil. Na základě urgencí a stížnosti (ze dnů , datum, a , datum, ) a kontaktování ombudsmana zástavního věřitele dne , datum, , bylo zástavním věřitelem reagováno , datum, a následně bylo dne , datum, žalované sděleno bankou, že z interního záznamu banky vyplývá, že příslušným útvarem zástavního věřitele byly dokumenty obsahující souhlas připraveny již v měsíci březnu , Anonymizováno, a zároveň byl předán souhlas zástavního věřitele, datovaný dnem , datum, . Žalovaná uvedla, že je tak nepravdivé tvrzení žalobce, že až na základě žádosti za dne , datum, bylo žádáno o souhlas zástavního věřitele, neboť toto bylo učiněno již dne , datum, a tento souhlas byl vydán již , datum, a nikoli po úmrtí zůstavitele, jak nepravdivě tvrdí žalobce. Žalovaná namítla, že vzhledem k tomu, že zákaz zcizení byl dle článku 3.2 zástavní smlouvy zřízen ve prospěch zástavního věřitele, je to pouze zástavní věřitel, který tak může namítat porušení zákazu.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalovaná je vlastníkem ideální , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, předmětných nemovitostí, zapsaných na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, )., právnická osoba, datu , datum, byl jako vlastník předmětných nemovitostí zapsán zůstavitel s tím, že na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní pro pohledávku do výše , částka, , zapsané pro , právnická osoba, ., a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , dále zákaz zcizení po dobu trvání zástavního práva pro , právnická osoba, . (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , katastrální územní , adresa, ).

6. Mezi společností , právnická osoba, ., žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, byla pod č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne 2. 10. uzavřena úvěrová smlouva na částku , částka, , v níž bylo mj. ujednáno, že zajištění řádného a včasného zaplacení dluhů vzniklých na základě úvěrové smlouvy je zajištěno zástavním právem ve prospěch zástavního věřitele , právnická osoba, . vztahujícím se k předmětným nemovitostem (článek 4 smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

7. Zůstavitel uzavřel dne , datum, se žalovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byl převod ideální poloviny vlastnictví k předmětným nemovitostem (darovací smlouva ze dne , datum, ).

8. Návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalované byl podán , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, dne , datum, (návrh na vklad s podacím razítkem , právnická osoba, , datovaným , datum, ).

9. Dne , datum, zůstavitel zemřel (, Anonymizováno, , Anonymizováno, vystavený , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, dne , datum, ).

10. V zástavní smlouvě, uzavřené pod č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, mezi zástavní věřitelem , právnická osoba, ., , tituly před jménem, , jméno FO, , zůstavitelem, žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, byla v odstavci , právnická osoba, .2 sjednána dohoda, podle které zástavce (, tituly před jménem, , jméno FO, , zůstavitel) se zavázali nepřevést zástavu na jiného bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele.

11. Žalobce a žalovaná jsou účastníky dědického řízení vedeného před zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, (protokol o jednání před soudním komisařem ze dne , datum, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , spisová značka, ).12. , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, vyzval zůstavitele (v té době již po smrti zůstavitele) a žalovanou k doložení souhlasu zástavního věřitele se zcizením s tím, že lhůtu k doložení tohoto souhlasu prodloužil do dne , datum, (přípis ze dne , datum, ).

13. Žalovaná urgovala u , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . vyslovení souhlasu, o nějž požádala dne , datum, (přípisy ze dnů: , datum, a , datum, ).

14. O souhlas se zcizením zůstavitel a žalovaná požádal dne , datum, (přípis ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).

15. Žalovaná zaslání souhlasu urgovala u , právnická osoba, . prostřednictvím e-mailu (e-mailová komunikace ze dne , datum, , , datum, ).

16. Zástavní věřitel, , právnická osoba, ., vyjádřila souhlas se zcizením zástavy přípisem dotovaným dne , datum, (přípis , právnická osoba, . ze dne , datum, ).

17. Z ostatních důkazů soud s ohledem na svůj právní názor nezjistil nic pro věc významného.

18. Soud poté posoudil každý důkaz zvlášť ve všech jeho vzájemných souvislostech, přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

20. Podle odborné literatury (Občanský soudní řád, , Anonymizováno, . vydání. Komentář. (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ): , právnická osoba, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , adresa, ) věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se týká sporný vztah nebo sporné právo.

21. Podle ustanovení § 1761 o. z. zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany.

22. Podle odborné literatury (Občanský zákoník, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . vydání (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), , právnická osoba, . , Anonymizováno, : , právnická osoba, ), ohledně následků porušení věcněprávního zákazu, zákon nestanoví, jaké konkrétní účinky vůči třetí osobě má porušení zákazu zatížení nebo zcizení věci v případě, že byl zřízen jako věcné právo. Nabízí se proto analogie s úpravou účinků porušení zákazu zatížení či zcizení v případě svěřenského nástupnictví (§ 1524). Lze uvažovat tak, že jednání dlužníka a třetí osoby, které je v rozporu se sjednaným věcněprávním zákazem zatížení nebo zcizení, o němž třetí osoba měla a mohla vědět, nemá vůči věřiteli právní účinky. Věřitel tak bude oprávněn domáhat se uspokojení pohledávky i z věci, která byla dlužníkem převedena na třetí osobu, resp. bez ohledu na to, že věc byla zatížena (srov. , Anonymizováno, V , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

23. Ohledně otázky neplatnosti (tamtéž) zákon neposkytuje podklad k tomu, aby důsledkem porušení zákazu byla (relativní či absolutní) neplatnost smlouvy, která se sjednanému zákazu svým obsahem protiví. Nelze zejména říci, že by v případě porušení zákazu byly naplněny podmínky § 580 odst.

1. Tento závěr sdílí i judikatura, podle níž porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v KN, který byl zřízen jako věcné právo, nezpůsobuje samo o sobě neplatnost zástavní smlouvy, jejímž uzavřením byl tento zákaz porušen (NS , spisová značka, ).

24. Podle ustanovení § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

25. Podle odborné literatury (tamtéž), relativně neplatné právní jednání je jednáním podmíněně platným a za platné se považuje do doby, než oprávněná osoba jeho neplatnost (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) namítne (NS , spisová značka, ). Absolutní neplatnost (§ 588) má před relativní neplatností přednost v tom smyslu, že je-li právní jednání stiženo vadou zakládající jeho absolutní neplatnost, je existence jiné vady zakládající toliko neplatnost relativní bez vlivu na závěr, že právní jednání je neplatné absolutně (NS , spisová značka, ). Relativní neplatnost je namístě tam, kde je neplatnost stanovena pouze na ochranu zájmu určité osoby. Je-li stanovena též z důvodu porušení veřejného pořádku nebo dobrých mravů (§ 588), půjde o neplatnost absolutní (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, I v případě relativní neplatnosti se uplatní § 580 odst. 1, podle kterého je právní jednání, které odporuje zákonu, neplatné, pouze pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

26. Námitka neplatnosti je právním jednáním. Musí vyjadřovat skutečnost, že je uplatňována relativní neplatnost, jakož i vadu, která způsobila relativní neplatnost právního jednání, ohledně kterého je námitka uplatňována (, Anonymizováno, , spisová značka, ).

27. Námitku neplatnosti je oprávněn vznést ten, kdo je právním jednáním dotčen v právech a povinnostech vyplývajících z právního jednání (, Anonymizováno, , spisová značka, ). Zpravidla to může být strana právního jednání, jeho adresát, popř. osoba odlišná, pokud se právní jednání týká jejích práv a povinností, např. manžel strany právního jednání nebo spoluvlastník předmětu právního jednání. Tam, kde zákon vymezuje osobu oprávněnou vznést námitku neplatnosti, např. § 587 odst. 1, je oprávněnou toliko tato osoba.

28. Námitku je třeba uplatnit (směřovat) vůči všem účastníkům relativně neplatného právního jednání (, Anonymizováno, , spisová značka, ), popř. včetně adresátů relativně neplatného právního jednání. Je-li uplatněna pouze vůči některým, nevyvolá neplatnost právního jednání. Námitka neplatnosti se stane účinnou okamžikem, kdy dojde do dispoziční sféry (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) posledního z těch, vůči nimž musí být učiněna (, Anonymizováno, , spisová značka, ). Při uplatnění námitky jednou stranou vůči druhé straně, na níž vystupuje více osob, postačí dojití jejich společnému zástupci (§ 1868 odst. 2), adresována (uplatněna) však musí být vůči všem. Je-li námitka neplatnosti uplatněna v soudním řízení, je účinná vůči účastníkům od doby, kdy se o ní v řízení dozví (§ 41 odst. 3 OSŘ). V případě doručování písemnosti obsahující uplatněnou námitku v soudním řízení musí být respektována hmotněprávní úprava doručování (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). K uplatnění námitky neplatnosti jinou osobou než oprávněnou se nepřihlíží a nemá za následek neplatnost právního jednání (, Anonymizováno, , spisová značka, ).

29. Jak vyplývá z provedeného dokazování, zákaz zcizení předmětných nemovitostí byl sjednán ve prospěch zástavního věřitele, jímž je , právnická osoba, ., nikoliv ve prospěch žalobce. Již z tohoto důvodu je namístě učinit závěr o nedůvodnosti žaloby, neboť žalobce postrádá věcnou aktivní legitimaci k uplatněnému nároku. Na uvedeném ničeho nemění skutečnost, že je účastníkem dědického řízení po zůstaviteli a v případě, že by bylo jeho návrhu vyhověno, by předmětné nemovitosti byly součástí dědictví. Jen pro úplnost lze dodat, že na straně žalované je tak dle shora uvedených závěrů, nedostatek věcné pasivní legitimace, neboť námitku neplatnosti je nezbytné namítnout vůči všem účastníkům relativně neplatného právního jednání, jímž je též i zástavní věřitel. Z uvedených důvodů soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnul.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšná žalovaná byla zastoupena právním zástupcem a vznikly jí tak náklady řízení. Tyto se sestávají z odměny advokáta ve výši , částka, dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů advokáta v částce á , částka, za úkon ve věci. Právní zástupce žalované učinil celkem , hodnota, úkonů právní služby (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, vyjádření k replice, účast u jednání 2x, vyjádření ve věci). Celková výše náhrady vč. částky odpovídající DPH tak činí , částka, .