27 C 324/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 76 230 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 77 430 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 76 230 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26 789 Kč, k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 76 230 Kč, dále částky 1 200 Kč, s odůvodněním, že byl jako řidič [značka automobilu], [registrační značka], dne [datum] účasten dopravní nehody v obci [obec], kterou zavinil druhý účastník nehody, pan [jméno] [příjmení], [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistná události byla u právní předchůdkyně žalované ([právnická osoba]), zaregistrována téhož dne pod [číslo] a dne [datum] bylo právní předchůdkyní žalované sděleno, že předmětná událost bude vyřizována jako totální škoda. Přes dotazy žalobce, bylo společností [právnická osoba], odkládáno vyřízení pojistné události a až dne [datum] mu bylo pojišťovnou sděleno, že výše náhrady byla stanovena v částce 12 584 Kč za náhradní vozidlo, dále v částce 968 Kč za parkovné poškozeného vozidla, ačkoliv žalobce uplatnil částku 70 785 Kč půjčovného náhradního vozidla a částku 15 065 Kč za parkovné. Stanovisko pojišťovny bylo takové, že mu nárok na náhradní vozidlo a parkovné byl přiznán pouze po dobu osmi dní od [datum] do [datum], kdy se žalobce dozvěděl, že škoda bude vyřízena formou totální škody.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je mezi stranami nesporné, že dne [datum] došlo ke škodní události a to ke střetu vozidel [značka automobilu], [registrační značka], a vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s tím, že dále je nesporným, že vozidlo [příjmení] [jméno] bylo pojištěno pro škodu z odpovědnosti z provozu vozidla u právní předchůdkyně žalované a dále je nesporné, že bylo před zahájením řízení žalobci vyplaceno na pojistném plnění za uvedenou pojistnou událost celkem 13 552 Kč, a to za užívání náhradního vozidla a za parkovného za dobu od oznámení likvidace pojistné události formou totální škody, tj. za dobu osmi dnů. Žalovaná naopak učinila sporným, že by náklady vynaložené na pronájem náhradního vozidla a parkovné po dobu dalších 45 dnů, byly náklady vynaloženými nutně a účelně s tím, že dle závěru nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. I ÚS 3831/17, má poškozený nárok na proplacení nájemného za náhradní vozidlo nejen do doby oznámení formy likvidace pojistné události, nýbrž až do doby, než je objektivně schopen si obstarat nové vozidlo. V uvedeném nálezu Ústavní soud uvedl, že v každém řízení je nutné posuzovat, zda je splněna podmínka účelnosti využití náhradního vozidla, neboť toto nemůže být zcela bezbřehé, a obecné soudy by se tak měly věnovat hranicím, v jejichž rámci lze k užívání náhradního vozidla považovat za účelné. Ústavní soud připustil, že pokud by soud zjišťoval majetkové poměry poškozeného, a usoudil, že si může pořídit nové vozidlo, aniž by čekal na výplatu pojistného plnění, bylo by možné učinit závěr, že poškozenému náleží náklady vynaložené za náhradní vozidlo pouze do doby oznámení formy likvidace pojistné události. Žalovaná dále poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu (25 Cdo 4308/2019), podle kterého pronájem náhradního vozidla lze považovat za účelný pouze do dne oznámení formy likvidace pojistné události. Žalovaná tak uvedla, že není zřejmé, z jakého důvodu žalobce užíval náhradní vozidlo do [datum], a zároveň uvedla, že z vyjádření žalobce není zřejmé, zda si v den, kdy mu bylo vyplaceno pojistné plnění, pořídil vozidlo nové.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] v obci u [obec] došlo k dopravní nehodě, jejímž účastníkem byl pan [jméno] [příjmení], coby řidič nákladního vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] a viník nehody a žalobce v pozici řidiče osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], poškozený z uvedené nehody. Tyto skutečnosti vyplývají i z potvrzení Policie České republiky ze dne 8. 6. 2020, vedeného pod č. KRPE -425-2/ -2020/.

5. Mezi stranami bylo nesporné, že právní předchůdkyně žalované vyplatila žalobci celkem částku 13 552 Kč, kdy částka 12 584 Kč byla vyplacena jako pojistné plnění za náhradní vozidlo a částka 968 Kč za parkovné.

6. Při jednání dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že výše nájmu za náhradní vozidlo, jímž bylo vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno] v částce 5 650 Kč za den, bylo nájemným přiměřeným.

7. Z předávacího protokolu a nájemní smlouvy, uzavřenou mezi žalobce a společností [právnická osoba], má soud za prokázané, že po dobu 53 dnů od [datum] do [datum] měl žalobce zapůjčený vůz [značka automobilu] [anonymizována tři slova] v sazbě 1 650 Kč denně a náhrady 3,50 Kč opotřebení za jeden kilometr, obé bez DPH, s tím, že uvedenou dobu byla za celkem 53 dní žalobci vystavena uvedenou společností faktura na částku 83 369 Kč.

8. Mezi stranami bylo nesporné, že pojistná událost byla nahlášena právní předchůdkyně žalované dne [datum], a bylo dále mezi stranami nesporné, že dne [datum] právní předchůdkyně žalované, sdělila žalobci, že pojistnou událost vyřizuje jako totální škodu (nesporná tvrzení účastníků, přípis ze dne [datum] a ze dne [datum]).

9. Žalobce se e-mailem dotazoval dne [datum] u [právnická osoba] [anonymizováno] na stav vyřizování pojistné události, načež na základě uvedeného dotazu obdržel automatickou odpověď (e-mailová komunikace ze dne [datum]).

10. Dne [datum] zaslal pojišťovně doplňující poklady ke škodní události, kdy byl dne [datum] vyzván k zaslání kopie velkého technického průkazu, řidičského průkazu a záznamu o dopravní nehodě, na což žalobce reagoval dne [datum] tak, že uvedené již zaslal dne [datum] a dne [datum] (e-mailová komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum]).

11. Právní předchůdkyně žalované, dne [datum], sdělila žalovanému výši pojistného plnění, s tím, že uznaná výše půjčovného za náhradní vozidlo činila 12 584 Kč a uznaná výše za parkovné činila částku 968 Kč (přípis ze dne [datum]).

12. Jak vyplývá z úplného výpisu vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 22, na žalovanou v důsledku přeshraniční fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti pojišťovny [právnická osoba] (výpis z obchodního rejstříku ze dne 1. 9. 2021). 13. [anonymizována dvě slova] plnila manželce žalobce z titulu pojistného plnění v rámci havarijního pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], za poškození tohoto vozidla částku 256 400 Kč (přípis ze dne [datum]).

14. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Aktivní věcná legitimace žalobce je dána ustanovení § 6 zák. č. 168/1999 Sb., neboť byl poškozeným z předmětné pojistné události.

16. Pasivní věcná legitimace žalované je dána shodným ustanovením, ve spojení s okolností, že na žalovanou přešlo jmění společnosti [právnická osoba]

17. Mezi stranami tak zůstalo sporné právní posouzení, zda náklady za pronájem náhradního vozidla a parkovné za poškozené vozidlo, je možné posoudit jako účelně vynaložené i po datu [datum], kdy se žalobce od pojišťovny, jež pojistnou událost původně vyřizovala, dozvěděl, že poškozené vozidlo nebude opravováno a pojistná událost bude vyřízení formou tzv. totální škody. Pojistné plnění pak žalobce obdržel od pojišťovny škůdce dne [datum], náhradní vozidlo měl v pronájmu až do [datum].

18. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

19. Podle rozhodnutí Nejvyšší soudu sp. zn. 25 Cdo 2015/2019 řešení otázky, zda náklady na nájem náhradního vozidla byly nutné a účelné, závisí na posouzení konkrétních okolností případu. Délka nutné doby se automaticky nerovná době do poskytnutí pojistného plnění, nýbrž se vzhledem ke konkrétním skutkovým okolnostem (stav vozu, rozsah opravy, existence tzv. totální škody) posuzuje, po jak dlouhou dobu bylo obstarání náhradního vozidla nutné a účelné, se zřetelem na postup obvyklý při řešení následků obdobných nehod. Hledisko účelnosti tedy zahrnuje jak srovnatelnou kvalitu náhradního vozu, tak dobu, po kterou je opodstatněno jeho využití. Náklady nájmu náhradního vozidla jsou účelné, není-li dosud zřejmá výše nákladů na opravu vozidla poškozeného při dopravní nehodě a to, zda vůbec bude účelné je opravit. Za dobu, kdy je již objektivně zřejmé, že oprava poškozeného vozidla je nehospodárná, a proto prováděna nebude, nelze zásadně náklady nájmu náhradního vozidla považovat za účelný a nutný náklad vynaložený v příčinné souvislosti s poškozením vozidla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 25 Cdo 712/2011, Soubor C 12293, nebo rozsudek ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 25 Cdo 232/2012).

20. Podle rozhodnutí Nejvyšší soudu 25 Cdo 712/2011 nelze mít za neúčelné náklady nájmu náhradního vozidla v situaci bezprostředně po nehodě, není-li dosud zřejmé, jaké by byly náklady na opravu poškozeného vozidla, a zda tedy vozidlo bude či nebude účelné opravit. Jakmile je však objektivně zřejmé, že oprava poškozeného vozidla je nehospodárná, a proto prováděna nebude, lze zásadně náklady nájmu náhradního vozidla považovat za účelné jen do doby, kdy je jisté, že oprava prováděna nebude. Nájemné za vozidlo po dobu delší již nelze považovat za účelný a nutný náklad vynaložený v příčinné souvislosti se vznikem škody. Pojmově již nejde o vozidlo náhradní, pronajaté dočasně po dobu, kdy z důvodu poškození nelze užívat vozidlo vlastní. Shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 232/2012.

21. Dle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3831/17 je zcela pochopitelné, že využívání náhradního vozidla nemůže být zcela bezbřehé a vždy musí být splněna podmínka účelnosti jeho využití. Z toho důvodu by se obecné soudy měly ve své judikatuře věnovat hranicím, v jejichž rámci lze užívání náhradního vozidla považovat ještě za účelné…. Výklad a aplikace práva nemohou být odtrženy od reálného života a musí zohlednit tu skutečnost, že ne každý poškozený je natolik solventní, aby si mohl dovolit zakoupit nové vozidlo, bez toho aniž by čekal na zaslání finančních prostředků od pojišťovny. Premisa odvolacího soudu by v podstatě mohla platit pouze v případě, že by soud zjišťoval majetkové poměry poškozeného a usoudil, že tento si může dovolit pořídit nové vozidlo, aniž by čekal na výplatu jistiny. V opačném případě trvá na straně poškozeného stav, kdy nemůže v důsledku dopravní nehody čerpat z užitků poskytovaných mu znehodnoceným vozidlem.

22. Soud ve světle shora citované judikatury dospěl k závěru, že rozhodnutí Ústavního soudu publikované pod sp. zn. I. ÚS 3831/17, nelze vnímat jako doktrinální odklon od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu, vztahující se k této problematice, ale je třeba jej vykládat pouze v intencích odůvodnění tohoto nálezu. Předně Ústavní soud v tomto rozhodnutí uvádí, že dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu nelze přehlížet, s tím, že shodně s Nejvyšším soudem se vymezuje proti„ bezbřehému“ využívání náhradního vozidla, k čemuž doplňuje, že poškozený neměl být ponechán v tísni, tzn. bez vozidla. Taktomu v posuzovaném případě nebylo, neboť žalobce náhradní vozidlo využil.

23. Žalobce již ode dne [datum] (tj. od oznámení pojišťovny o tom, že pojistná událost bude vyřízena jako tzv. totální škoda), věděl, že [anonymizováno] nebude hradit náklady na opravu vozidla, ale pojistné plnění bude představovat náklad na pořízení vozidla stejného druhu a kvality s přihlédnutím k dané situaci na trhu, s odečtením ceny zbytků vozidla. V mezidobí od uvedeného data, do dne výplaty pojistného plnění, žalobce (v rámci společného jmění manželů) obdržel pojistné plnění z titulu havarijního pojištění od pojišťovny [právnická osoba]

24. Soud poučil žalobce dle § 118a o. s. ř., k tomu, že je třeba, aby ve smyslu shora uvedených závěrů Ústavního soudu doplnil tvrzení, jimiž vylíčí své majetkové poměry a tyto pak prokáže, tak, aby bylo možné učinit závěr, že v rámci konkrétní skutkových okolností, bylo nezbytné, aby žalobce s pořízením jiného vozidla (jako náhrady za vozidlo zničené), důvodně čekal až do provedení výplaty pojistného od společnosti [právnická osoba] V tomto směru žalobcem adekvátně na uvedené poučení reagováno nebylo a žádná další tvrzení neučinil. Je namístě v tomto punktu poukázat na princip, jímž je nalézací řízení ovládáno, zakotvený v ustanovení § 101 odst. 1 o. s. ř., podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci zejména povinni tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Jde o zásadu projednací, podle které je výsledek řízení zásadně ovlivněn procesní aktivitou účastníků řízení a není přípustné, aby soud sám dohledával a obstarával důkazy, nadto k tvrzením, které žádná ze stran nečiní.

25. Nebyly-li prokázány majetkové poměry žalobce ve shora uvedeném směru, nebylo důvodu se odchýlit od závěrů Nejvyššího soudu, vyjádřených shora, dle nichž je zásadně nedůvodné, aby byly náklady vynaložené na pronájem náhradního vozidla, posouzeny jako účelně vynaložené i po datu, kdy [anonymizováno] oznámila poškozenému, způsob vyřízení pojistné události. Žalobce netvrdil a neprokázal, že se ve vymezeném období, nacházel v takových majetkových a finančních poměrech, kdy bylo objektivně důvodné s řešením vzniklé situace, čekat až do výplaty pojistného od právní předchůdkyně žalované. Lze na okraj doplnit, že je ryze volbou každého, jakým způsobem naloží s pojistným plněním obdrženým na základě pojistné události a není vyloučeno, aby poškozený dospěl k závěru, že jiný vůz (náhradou za zničený/poškozený) si pořizovat nebude a toto rozhodnutí může časově předcházet dni, k němuž dojde k výplatě pojistného. V takovém případě, se pak důvodnost posunu časové hranice, kdy je náklad na pronájem náhradního vozidla účelný, na dobu pozdější, zcela stírá.

26. Z uvedených důvodů soud v intencích shora citované judikatury, dospěl k posouzení, že náklady žalobcem vynaložené za pronájem náhradního vozidla a parkovného po dni [datum], nelze považovat za účelně vynaložené a proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Jejich výše se skládá z odměny advokáta v částce 4 180 Kč za úkon právní služby, dále z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši á 300 Kč za úkon právní služby, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V řízení právní zástupce žalované učinil celkem 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava, podání odporu, vyjádření k žalobě, účast u jednání). Součástí náhrady je i DPH. Celková výše tak činí 26 789 Kč.