27 C 328/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 150 000 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, dále z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a dále z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, žalobou soudu došlou dne , datum, , s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, dle ustanovení § 2390 o. z., na základě, které žalobce poskytl žalovanému částku , částka, za účelem úhrady kupní ceny motorové lodi. Ve smlouvě bylo mezi stranami ujednáno, že uvedené prostředky budou žalovaným vráceny nejpozději do jednoho roku od jejich poskytnutí. Finanční prostředky žalobce předal (poskytl) žalovanému následovně: částku ve výši , částka, poskytnul dne , datum, , další částku ve výši , částka, dne , datum, a poslední částku ve výši , částka, dne , datum, . Lhůta pro vrácení poskytnuté finanční částky uběhla dne , datum, , , datum, a třetí část pohledávky dne , datum, . Uvedené částky byly zaslány jako úhrada kupní ceny za loď, třetí osobě. Přes výzvu žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobci nedluží ničeho, neboť k zaplacení kupní ceny za loď byly použity peníze, které naopak žalobce převzal od žalovaného v hotovosti, v sídle společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., IČ: , IČO, , na adrese , adresa, , v , Anonymizováno, , kdy peníze byly předány zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , za přítomnosti , jméno FO, , jednatelky společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále žalovaný popřel, jak samotné uzavření smlouvy o půjčce s žalobcem, tak že by podepsal smlouvu o zápůjčce a namítnul, že předkládaná listina neobsahuje pravý podpis žalovaného.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce ze svého účtu za žalovaného uhradil částku , částka, , jež byla kupní cenou za koupi lodi, a to ve prospěch společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Uvedené je prokazováno výpisem z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalobce u ČSOB za období ledna , Anonymizováno, , kdy ve dnech , datum, , , datum, a , datum, byla společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, - , Anonymizováno, uhrazena 3x částka , částka, .

5. Z kopie smlouvy o zápůjčce soud nemá za prokázané ničeho vzhledem k tomu, že žalovaný popřel pravost a správnost této listiny, přes výzvy ze strany soudu originál této listiny předložen nebyl.

6. Z přípisu ze dne , datum, spolu s dodejkou má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky.

7. Soud ve věci vyslechnul svědkyni , jméno FO, , jenž uvedla, že koncem prosince v roce , Anonymizováno, byla přítomna v kanceláři žalovaného a byla svědkem toho, jak , právnická osoba, předal žalobci částku , částka, s tím, že uvedená částka nebyla nikým přepočítávána. Svědkyně uvedla, že až následně se od , právnická osoba, dozvěděla, že uvedená částka představuje úhradu, kterou bude provádět žalobce za žalovaného na kupní cenu za loď s tím, že to musí být „zaplaceno pro banku“.

8. Soud ve věci vyslechl svědka , právnická osoba, , který uvedl, že koupě lodi domlouval s dealerem v , Anonymizováno, , vzhledem ke své jazykové vybavenosti. Svědek uvedl, že byl přítomen tomu, když v prosinci roku , Anonymizováno, předal částku , částka, po balíčcích ve výši , částka, , a to jménem žalovaného žalobci. Vzhledem k tomu, že oba svědci byli vyslechnuti k prokázání skutkové verze žalovaného, nikoliv k prokázání vzniku nároku uplatněného žalobcem, soud z jejich výslechu nezjistil dále nic pro věc podstatného.

9. K dotazu a výzvě ze strany soudu vůči , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., tato sdělila, že nedisponuje originálem předmětné smlouvy, pouze kopií (přípis ze dne , datum, ).

10. Ze snímku komunikace mezi žalobcem a žalovaným, soud nemá prokázaného z žalobních tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce ničeho, neboť z obsahu této komunikace žádný takový poznatek učinit nelze.

11. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.

12. Soud poté posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to z následujících důvodů:

13. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného, vznikne smlouva o zápůjčce. Zápůjčka je reálná smlouva, nikoli konsenzuální. K vzniku smlouvy nestačí konsenzus, tj. dohoda na obsahu smlouvy, ale vyžaduje se reálné přenechání věci. Zápůjčka vzniká, jakmile strany dospějí ke konsenzu.

14. Podle ustanovení § 1740 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

15. Podle ustanovení § 1746 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky , částka, s tím, že dle ujednání stran již nastala splatnost nároku žalobce na vrácení této částky. K prokázání svého tvrzení předložil kopii smlouvy bez ověření podpisu, jejíž pravost a správnost byla žalovaným popřena. Vzhledem k tomu, že jde o listinu soukromoprávní, soud z tohoto listinného důkazu tak nemohl vycházet a vyzval žalobce ve formě poučení dle ust. § 118a odst. 3 k označení či předložení jiného důkazu, který by prokazoval jím vylíčené skutečnosti v žalobě.

17. K žalobcem navrženým důkazům, soud uvádí, že z žádného z těchto důkazů, skutková tvrzení žalobce nelze mít za prokázané. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., originálem smlouvy nedisponuje, k předloženým snímkům komunikace viz výše. Soud zamítnul návrh na doplnění dokazování znaleckým dokazováním na posouzení pravosti podpisu žalovaného na uvedené kopii předmětné smlouvy, neboť s ohledem na popření pravosti a správnosti listiny, tak i v případě, kdy by závěr znaleckého dokazování zněl, tak, že podpis na kopii je podpisem žalovaného, nelze mít bez dalšího, za prokázané, že tento podpis byl učiněn na listinu, jejímž obsahem je tvrzená smlouva o zápůjčce.

18. Dále soud zamítnul návrh na doplnění dokazování výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří byli navrženi na účelem prokázání nevěrohodnosti svědkyně , jméno FO, a svědka , jméno FO, , neboť jejich výpovědi jsou pro úspěch žalobce v jím uplatněném nároku nerozhodné. I v případě, kdy by byla vyvrácena skutková verze žalovaného, tj. že finanční prostředky, které byly užity na úhradu kupní ceny za loď, pocházely od žalovaného, tak takový závěr ničeho nevypovídá o tom, že žalobci vzniknul nárok na zaplacení předmětné částky vůči žalovanému a že tento nárok je i splatný. Lze doplnit, že prokazování skutkové verze žalovaného, má smyslu pouze tehdy, bylo-li by prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, tvrzené žalobcem. Až v té chvíli by byla právně významná skutečnost, zda prostředky, které byly poskytnuté na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce, náležely žalobci či žalovanému.

19. Podle ustanovení § 101 odst. 1 o. s. ř., k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména: a) tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost.

20. Povinností tvrdit a prokazovat rozumíme obecný imperativ zákona, podle něhož každý účastník řízení je povinen od počátku soudního řízení uvádět skutečnosti a důkazy, jež jsou způsobilé ovlivnit rozhodnutí ve věci samé podle jeho představ. S nenaplněním této abstraktní a soudem dosud neupřesněné povinnosti ještě není spojen procesní neúspěch účastníka, který může spočívat v odmítnutí nebo zamítnutí žaloby. Jestliže soud uzavře, že určitá pro rozhodnutí podstatná okolnost není jistá, přičte tento fakt k tíži té straně sporu, jíž by bylo prokázání skutečnosti ku prospěchu. Primární povinnost (břemeno) tvrdit a prokazovat tíží žalobce, neboť právě on se dovolává prvotní právní normy, na jejímž základě vznáší svůj požadavek. Teprve pokud žalobce tuto svoji povinnost naplní (nebo zdánlivě naplní – viz níže), vzniká povinnost tvrdit a prokazovat i žalovanému. ( SVOBODA, Karel. § 101 [Povinnost tvrdit a prokazovat]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, , jméno FO, , LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, .)

21. Vzhledem k tomu, že žalobce tížila povinnost tvrzení a povinnost důkazní k prokázání, jím uvedené skutkové verze skutku, z nějž dovozuje vznik svého nároku, tak výslechy shora uvedených svědků neprokazují ničeho, neboť uvedení svědci byli označeni žalovaným k prokázání jeho verze skutku, jež však pro úspěch žalobce není rozhodná.

22. Uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným, však soud za prokázané má, byť se žalobci nepodařilo prokázat obsah takové smlouvy, neboť ze skutečnosti, že žalobce uhradil za žalovaného částku , částka, , jež představovala úhradu kupní ceny za loď, je zřejmé, že k uzavření dohody mezi žalobcem a žalovaným jednoznačně došlo. , adresa, si lze představit, že by k úhradě shora částky došlo omylem či jednáním žalobce bez dohody se žalovaným. Žalobce tak neunesl břemeno důkazní ohledně prokázání obsahu smlouvy tak, aby bylo možné dojít k závěru, že žalobci vznikl nárok na vrácení částky a ke kterému dni, jinými slovy řečeno, že jeho nárok je též splatný. Nelze tak dojít k závěrům, že žaloba byla podána důvodně, neboť nelze vyloučit uzavření jiného typu smlouvy mezi žalobcem a žalovaným (např. darování) či že uvedené plnění mohlo být úhradou dluhu apod. Z důvodu neunesení břemene důkazního, tak byl žalobce ve věci neúspěšný.

23. Zároveň má soud za to, že nelze aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť plnění poskytnuté žalobce bylo plněním na základě právního důvodu (dohody).

24. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (odstavec 2).

25. Jak vyplývá ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný získal majetkový prospěch v podobě skutečnosti, že nemusel hradit kupní cenu lodi, nikoliv bez právního důvodu, ale na základě dohody s žalobcem. Uvedené ostatně tvrdí i sám žalobce. Právním důvodem je tak uzavřená smlouva (dohoda). Srov. „Spravedlivým důvodem pro nabytí obohacení se primárně rozumí důvod právní. O existenci spravedlivého důvodu, jenž není důvodem právním a plyne ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života, lze uvažovat jen zcela výjimečně. II. Za právní důvod pro nabytí obohacení lze zásadně označovat právní skutečnost, jež obohacenému zakládá právo, aby na úkor ochuzeného získal majetkový prospěch, respektive aby si tento majetkový prospěch podržel, případně právní normu, z níž takové oprávnění vyplývá přímo.“ (, spisová značka, = , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

26. Dále nebyly tvrzeny a ani prokázány skutečnosti, že by šlo o právní důvod, který později odpadl. Shodně tak nelze s ohledem na existenci dohody mezi žalobcem a žalovaným učinit závěr o tom, že by žalovaný užil protiprávně cizí hodnoty anebo, že bylo za žalovaného plněno něco, co měl sám po právu plnit. Právním důvodem, pro nějž žalovaný získal majetkový prospěch, je právě existence dohody mezi ním a žalobcem, byť obsah této dohody zůstal pro neunesení břemene důkazního, neprokázán. Soud proto žalobu zamítnul.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., jejich výše se skládá z odměny advokáta ve výši , částka, za úkon právní služby a z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši , částka, , resp. , částka, za úkon právní služby. V řízení právní zástupce žalovaného učinil celkem , hodnota, úkonů právní služby (převzetí a příprava, podání odporu, vyjádření k žalobě, doplnění vyjádření 2 x, účast u jednání 3x). Součástí náhrady je i DPH. Celková výše činí , částka, .