27 C 378/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 500 euro s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců částku 250 € spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 23. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 5 882 Kč k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se domáhali, každý zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že se dne 9. 9. 2018 účastnili letu žalovaného č. [označení letu] ze [destinace] do Prahy, s plánovaným časem příletu v 10:55 hod. Vzhledem ke zpoždění, však žalobci dorazili do cílového místa určení až v 16:20 hod. V souladu s Nařízením Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozhodnutí STURGEON C – 402/07; NELSON, TUI C -581/10) každému z žalobců dle čl. 7 vznikl nárok na úhradu žalované částky ve výši 250 EUR.

2. Žalovaný namítnul promlčení nároku žalobců, s tím, že nebyl uplatněn v 6 měsíční lhůtě dle ustanovení § 2553 odst. 3 o. z.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že se žalobci dne 9. 9. 2018 účastnili letu žalovaného č. [označení letu] ze [destinace] do Prahy, s plánovaným časem příletu v 10:55 hod. Soud má dále za prokázané, že předmětný let byl zpožděn na příletu o více než 3 hodiny. Též má soud za prokázané, že dne 26. 10. 2018 žalobci prostřednictvím právního zástupce vyzvali žalovaného k vyplacení paušalizované náhrady škody.

4. Žalovaný je povinen každému z žalobců zaplatit odškodnění dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ve výši 250 EUR za zpoždění let, který svou délkou nepřesahoval 3 500 km.

5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Jejich výše se skládá z odměny advokáta ve výši 200 Kč za úkon právní služby učiněný do podání žaloby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby), za každého z žalobců, dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., které soud použil dle závěrů rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015 pod sp. zn. 18Co 7/2015, shodně podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, vydaného pod č. j. 70 Co 44/2021 - 67, dále dále shodně podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, vydaného pod č. j. 28Co 200/2020 -47, podle kterého, předpokladem pro určení snížené sazby v řízeních zahájených po 1. 7. 2014 je skutečnost, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu. Pojem„ formulářové žaloby“, který advokátní tarif opisuje termínem„ návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“, definoval Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, tak, že se jednotlivé žaloby liší jen v údajích o žalovaných a žalované částce, přičemž se jimi uplatňuje nárok vůči spotřebiteli, jenž vznikl ze smlouvy, anebo z jiného právního důvodu, avšak spotřebitel byl fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění aj.). Uvedené stanovisko Ústavní soud České republiky zopakoval i v kasačním nálezu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12. Městský soud dále uvedl, že při posuzování toho, zda konkrétní návrh na zahájení řízení lze považovat za návrh podaný na ustáleném vzoru (§ 14b odst. 1 písm. a/ AT), je proto třeba přihlédnout i k obecnému výkladu pojmu„ formulářová žaloba“ ve smyslu bodu 28. citovaného nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, podle něhož„ zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej„ odhalí“ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Typickým rysem takových žalob musí být také minimální individualizace skutková. Samotné množství údajů, na jejichž základě žalobce dospívá k závěru o nezaměnitelné specifikaci žalované pohledávky, jakož i případný postup žalobce při koncipování vlastního konkrétního návrhu, jsou přitom okolnostmi, které jsou z hlediska závěru o tom, zda návrh (ne) vykazuje znaky předpokládané v § 14b odst. 1 písm. a) AT, nepodstatné.“ Skutečnost, že v daném případě žalobci nepodávají tento typ žaloby opakovaně, nehraje zásadní roli při určování, zda jde o tzv. formulářovou žalobu, jak vyplývá z rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 17 Co 158/2022 – 26, ze dne 19. 4. 2022. Soudu prvního stupně, shodně jako shora uvedenému senátu Městského soudu v Praze je z jeho úřední činnosti známo, že právní zástupce žalobců podává u soudu opakovaně desítky a desítky návrhů na zahájení řízení, jimiž uplatňuje (nejen) proti žalovanému, totožné (co do vzniku pohledávky - náhrady za zpožděný let) návrhy. Tyto návrhy mají podobu využitelného vzoru, které se odlišují jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace je však totožný či jen s drobnými odchylkami. Dosazení proměnných veličin je převážně otázkou administrativního zpracování výchozích údajů a nejde o žádný specifický skutkový či právní rozbor věci. Dále se náklady řízení sestávají z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., dále z odměny ve výši 1500 Kč za úkony po podání žaloby (účast při jednání), za každého z žalobců, snížené o 20 % dle § 12 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., a z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., za tyto úkony, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z DPH. Celková výše tak činí 5 882 Kč.